iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 7. 2005
10:20 na ČT1

1 2 3 4 5

31 hlasů
83515
zhlédnutí

Recepty doktora Kudrny

Komedie o nenapravitelném sukničkáři.

65 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Marie Poledňáková: Recepty doktora Kudrny

  • 00:01:01 BUDÍK.
  • 00:01:05 Co tady děláš?
  • 00:01:07 Sedím na posteli
    a dívám se na svou ženu.
  • 00:01:11 Čím méně toho chceš říct,
    tím přesněji se vyjadřuješ.
  • 00:01:16 Lež.
    Dnes udělám snídani já.
  • 00:01:18 Koupil jsem cestou z nemocnice
    čerstvé rohlíky.
  • 00:01:22 -Tys měl noční službu? -Jo.
    -Střídali jste v 6:30?
  • 00:01:26 Ne, ale náhodou se na oddělení
    objevil Jaroušek,
  • 00:01:30 tak jsem toho využil,
    abych přišel na skok domů.
  • 00:01:33 Mám totiž pro tebe překvapení.
    Emo!
  • 00:01:38 Emo, kde je máslo?
    Tohle pro tři nestačí.
  • 00:01:43 -Pro tři?
    -No co tak koukáš?
  • 00:01:46 Honza nebude snídat?
  • 00:01:49 Honzík je od pátku u babičky.
    A dneska je pondělí.
  • 00:01:54 -Emo, já se asi polepším.
    -Nenamáhej se, už jsem si zvykla.
  • 00:01:59 -Bude to tak lepší i pro mne.
    -Radši toho nechme.
  • 00:02:03 Miláčku, už když jsem se narodil,
    tak tady...
  • 00:02:08 ...tady bylo schované místečko
    jen pro tebe.
  • 00:02:11 Celých 30 let
    jsme se hledali.
  • 00:02:13 A po 10 letech manželství
    je tady pevnost,
  • 00:02:17 ve které ode dneška budeš
    jen a jen ty.
  • 00:02:20 To je tedy překvapení.
  • 00:02:23 ZVONEK.
    Jdi otevřít.
  • 00:02:32 -Telefon? To bude nějaký omyl.
    -Jste doktor Kudrna?
  • 00:02:36 Mám tady vyplněný příkaz.
  • 00:02:38 -Emo, ty jsi žádala o telefon?
    -Ne. -Tak děkujeme. Na shledanou.
  • 00:02:44 Ze mě si blázny
    dělat nebudete.
  • 00:02:47 Tady máte přidělenou linku a basta.
    Kam to chcete?
  • 00:02:56 -Ty tomu rozumíš?
    -Přestaň, Oldo.
  • 00:02:58 Chceš mít telefon, dobře.
    Ale stihl jsi toho i bez něj dost.
  • 00:03:03 Tak prosím,
    tak ho vyhoď.
  • 00:03:09 Ale nikomu neřeknu, že ho máme.
    Naše číslo se nikdo nedozví.
  • 00:03:15 Chci, abys mi věřila, že chci
    definitivně se vším skončit.
  • 00:03:22 -Ty jdeš do školy s kufrem?
    -A taky bez snídaně.
  • 00:03:26 Ale Emo, ty bys byla schopná
    mne opustit bez jediného slova?
  • 00:03:33 Ne, já bych ti tu nechala
    lístek.
  • 00:03:35 "Jedu k babičce do Vamberka.
    Líbá tě Ema".
  • 00:03:39 -Pane doktore, chcete to napevno,
    nebo do zásuvky. -Třeba do zásuvky.
  • 00:03:47 -Emo, ty mi lžeš.
    -Já tobě?
  • 00:03:51 Žádná učitelka se ve školním roce
    nemůže sebrat a odjet si k babičce.
  • 00:03:56 Ve školním roce ne.
    Ale dnes začínají jarní prázdniny.
  • 00:04:02 Ale stejně bys neměla odcházet.
    Neměla bys mě tu nechat samotného.
  • 00:04:07 Emi, já budu chodit domů
    rovnou z nemocnice.
  • 00:04:11 Já tě budu čekat
    před školou.
  • 00:04:13 Já napíšu práci o vředových
    onemocněních, spravím těsnění...
  • 00:04:18 Tak dost.
    Nerada bych, aby ses blamoval.
  • 00:04:23 Začnu ode dneška
    nový život.
  • 00:04:25 Podívej se, už teď
    před tebou stojí vzorný manžel.
  • 00:04:34 -Dobře, nechám se překvapit.
    -Emo... -Za týden uvidíme.
  • 00:04:49 PÍSKÁNÍ KONVICE.
  • 00:04:51 -Jardo... -Ano?
    -Kde mám ty žluté střevíce?
  • 00:04:56 -V předsíni. -Ale říkala jsem ti,
    že si na cestu vezmu ty šedé.
  • 00:05:03 -Ty žluté mají být v kufru, Jardo.
    -Hned, zlato.
  • 00:05:07 Neloudej se, Emílku, papej.
    Nebo přijdu pozdě do nemocnice.
  • 00:05:12 Jardo, nezapomeň zaplatit složenky
    a vyzvednout věci z čistírny.
  • 00:05:17 -Ve středu přijdou opravit pračku.
    -Ano. Umýt zoubky.
  • 00:05:21 -Neboť po každém jídle
    nám zbyde co? -Špinavý hrnec.
  • 00:05:25 Prosím tě, nehraj si,
    nebo nám ujede vlak.
  • 00:05:29 V bílé obálce máš
    peníze na složenky.
  • 00:05:32 V modré obálce je 150 korun.
    Bude ti to na týden stačit?
  • 00:05:36 -Určitě.
    -Dnes přijde paní Maternová.
  • 00:05:40 -Pomůžeš jí vyklepat koberce?
    -Jistě. Jen už se nezdržuj.
  • 00:05:45 -A... co zas děláš v koupelně?
    -Emílkovi utírám pusu.
  • 00:05:49 Zavolej do redakce
    a vyřiď Karlovi,
  • 00:05:52 že reportáž s Valentýnou spadá
    do akce oslav založení města.
  • 00:05:56 -Nechceš mi to napsat?
    -Proč?
  • 00:05:58 Ať nevyplácá všechny fotky
    na koncertě.
  • 00:06:01 Bude tam televize,
    bude ho to svádět.
  • 00:06:04 Snímek na titulní stránce
    časopisu musí být originální.
  • 00:06:09 Hvězda a naše město.
  • 00:06:11 Valentýna a radnice,
    Valentýna a nová budova nádraží.
  • 00:06:15 Jaká Valentýna?
  • 00:06:17 Proboha, město je plné plakátů,
    lístky na koncert dávno vyprodané,
  • 00:06:22 jen pan doktor Šulc neví,
    kdo je to Valentýna.
  • 00:06:26 -Já mám jiné starosti.
    -Jistě.
  • 00:06:29 Hlavně aby vám v hotelu
    dobře topili.
  • 00:06:31 Ty na sebe dávej pozor.
    Bude se ti po nás stýskat, viď?
  • 00:06:36 -Ano.
    -Tak pojď.
  • 00:06:51 Jeden můj profesor
    zahajoval přednášku slovy:
  • 00:06:54 "Medicína je současně vědou, uměním
    i řemeslem, stejně jako láska".
  • 00:06:59 -Dobré jitro.
    -Dobré jitro, Janinko.
  • 00:07:02 Čím budete starší
    a zkušenější,
  • 00:07:05 tím více oceníte
    moudrost těchto slov.
  • 00:07:08 -Dobré jitro, pane doktore.
    -Jste v dobré náladě, to rád vidím.
  • 00:07:12 -Všichni jsou na oddělení?
    -Ano. Až na doktorku Lacinovou.
  • 00:07:17 Děkuju. Je mnoho profesí,
    kde se kromě odborných znalostí
  • 00:07:21 uplatňují stejnou měrou přirozený
    talent a řemeslná dovednost.
  • 00:07:26 Ale jen v medicíně,
    stejně jako v lásce,
  • 00:07:29 máme v rukou
    osud svých bližních.
  • 00:07:32 Proto buďte laskaví,
    trpěliví a ohleduplní.
  • 00:07:35 A nedělejte si poznámky,
    nejste ve škole.
  • 00:07:38 -Á, naše kolegyně. Dobré jitro.
    -Dobré jitro, pane kolego.
  • 00:07:44 Přesnost by měla být
    vlastností nejen králů.
  • 00:07:48 -Ale i královen.
    -Lékařů.
  • 00:07:51 Měl jsi mi ráno, než jsi odcházel,
    nařídit budíka, miláčku.
  • 00:07:59 Něco je ve vzduchu,
    cítíš to, Oldo?
  • 00:08:03 Barometr stoupá, vypadá to,
    že nám začíná náramně pěkný týden.
  • 00:08:09 -Odkdy se zabýváš meteorologií?
    -Kdo mluví o počasí?
  • 00:08:14 40 let je věk, kdy se má
    každý muž zamyslet nad tím,
  • 00:08:18 zda náhodou
    něco nezanedbal.
  • 00:08:20 -Tak pověz, co se ti stalo.
    -Ráno zaklaply dveře a bylo ticho.
  • 00:08:26 To znám. Tichou domácnost
    jsem měl dvakrát do měsíce.
  • 00:08:30 -Ne, hlavní dveře, chápeš?
    -Ne. -Jarní prázdniny.
  • 00:08:34 Já ti měl radost,
    že jsem ani neumyl nádobí.
  • 00:08:37 Myslíš,
    že jen tobě odjela žena?
  • 00:08:40 Taky jarní prázdniny?
    To můžeme začít hned dnes večer.
  • 00:08:45 Ty chceš za týden dohnat všechno,
    co jsi nestačil za 10 let?
  • 00:08:51 -Já chci jen stihnout, co se dá.
    -Tak to se mnou nepočítej.
  • 00:08:55 -Mám také své představy,
    jenže úplně jiné. -A jaké?
  • 00:08:59 Podívej, Jaroušku,
    já jsem se taky nad sebou zamyslel.
  • 00:09:06 -A chci se polepšit.
    -Nechceš s tím začít až za týden?
  • 00:09:11 Ne, situace je bohužel
    příliš vážná.
  • 00:09:14 Prosím tě, snad se s tebou
    Ema nechce rozvést?
  • 00:09:18 Ne, Ema je můj přístav
    v bouři.
  • 00:09:20 To Heda je zas taková bouře
    v mém přístavu.
  • 00:09:24 A proto, jak odpluje,
    musí se toho využít.
  • 00:09:27 -Ne, nejde to. Slíbil jsem to Emě.
    -Najednou. A zrovna teď.
  • 00:09:32 10 let mě lákáš,
    ať nesedím doma.
  • 00:09:35 Že svět je plný půvabů
    a v poznání je smysl života.
  • 00:09:39 -A teď je tu ta pravá chvíle, Oldo.
    -Ne, věř mi, nejde to.
  • 00:09:46 -Jak se cítíte, pane Kotrba?
    -Jde to, nestěžuji si.
  • 00:09:50 Sestřičky tu máte pohledné,
    jedna hezčí než druhá.
  • 00:09:54 -S vámi to jaro dělá divy.
    -Jak by ne, však mi bude teprve 67.
  • 00:09:59 -Jinak v pořádku?
    -V noci nespím. Zdá se mi totiž...
  • 00:10:04 Pane kolego,
    vyšetřete pacienta.
  • 00:10:08 Tak prosím.
  • 00:10:14 Tumor hepatitis nacházíme
    při chronické hepatitidě.
  • 00:10:19 Žluté zabarvení kůže následkem
    ukládání bilirubinu ve tkáni
  • 00:10:26 lze snadno rozpoznat...
  • 00:10:31 -On má pravdu, já si snad nevyberu.
    -Uklidni se, prosím tě.
  • 00:10:37 Následkem ukládání
    bilirubinu ve tkáních
  • 00:10:44 může žlutavý xantofyl
    způsobovat...
  • 00:10:49 Na nočním stolku
    sis nechal klíče.
  • 00:10:52 -Potom, Slávinko. -To by ses taky
    nemusel dostat ke mně do bytu.
  • 00:10:57 Játra nejsou zvětšena,
    nejde tedy o městnání v játrech...
  • 00:11:03 -Ano. -Sliznice nejsou postiženy.
    -Tak dost. Co je tohle?
  • 00:11:09 To je uzený, moje. Od švagrový
    z Kroměříže. Ochutnejte.
  • 00:11:14 -To je dieta?
    -To je dietní uzený.
  • 00:11:16 -To je nejrychlejší cesta,
    jak se dostat na sál. -Na operaci?
  • 00:11:21 Jestli se tím budete cpát,
    nebudete v noci spát.
  • 00:11:25 A nedostanete se
    ani na operaci.
  • 00:11:31 Vy jste se zase dnes
    vyznamenali.
  • 00:11:42 Nepůjdete na oběd, pane doktore?
    V čekárně už nikdo není.
  • 00:11:48 Ne, ještě ne,
    děkuju.
  • 00:11:54 Mohla bych na vás počkat.
  • 00:11:58 Víte co, Janinko?
    Přineste mi oběd sem.
  • 00:12:01 Aspoň se v klidu najím.
  • 00:12:13 KLEPÁNÍ.
    Haló, je tam někdo?
  • 00:12:16 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:12:20 Měla jste říct, že přijdete
    po ordinačních hodinách.
  • 00:12:24 Čekala by vás tu
    celá nemocnice.
  • 00:12:27 -Ano? To je velice milé.
    -Prosím, pojďte dál. -Děkuji.
  • 00:12:35 -Co vám schází?
    -Píchá mě tady, jde to až do zad.
  • 00:12:41 Prosím, odložte si,
    podíváme se na to.
  • 00:12:46 -Dáte si kávu?
    -Ráda.
  • 00:12:50 V životě by mě nenapadlo,
  • 00:12:52 že v malém městě potkám
    tak milého pana doktora.
  • 00:12:56 K nám zase hvězdy
    nechodí každý den.
  • 00:13:04 -Ne, prosím, neodkládejte si.
    -Ne? A proč ne?
  • 00:13:08 -Máme tu dnes poněkud chladno.
    -To se mi nezdá.
  • 00:13:15 A taky mě píchá v krku.
  • 00:13:17 Bojím se, abych nemusela odříct
    večerní koncert.
  • 00:13:21 Hned jak jsme přijeli, musela jsem
    na radnici na uvítací banket.
  • 00:13:26 Snědla jsem pár chlebíčků,
    napila se ginu, i když ho nerada.
  • 00:13:31 Vaše město má zvláštní půvab.
    Ráda bych tu zůstala nejmíň týden.
  • 00:13:37 -Vám není dobře, pane doktore?
    -Do krku se podíváme. -Ano.
  • 00:13:42 Prosím,
    otočte se ke světlu.
  • 00:13:46 -Otevřte ústa, řekněte "A".
    -"A". -Pardon.
  • 00:14:01 -"A". -"A".
    -"A".
  • 00:14:06 -Nahoru se dívejte, prosím. "A".
    -"A".
  • 00:14:15 -V krku nic není.
    -Ne?
  • 00:14:20 Nekuřte prosím po ránu.
  • 00:14:24 -Už vás někdy bolel žlučník?
    -Jak jste to poznal?
  • 00:14:30 Dostanete spasmolytikum
    a všechno bude v pořádku.
  • 00:14:34 -Vy mě nevyšetříte?
    -Buďte klidná.
  • 00:14:36 Večer budete zpívat
    jako slavík.
  • 00:14:39 Důkladně se nechte vyšetřit
    až v Praze.
  • 00:14:42 Poslyšte,
    jste vy vůbec internista?
  • 00:14:45 To jsem mohla jít
    někam na středisko.
  • 00:14:48 No prosím, když to pokládáte
    za nutné, pošlu vám sem odborníka.
  • 00:14:54 Že se nestydíte.
    To jste doktor?
  • 00:15:06 Můžete mi říct,
    kdo to byl?
  • 00:15:10 Nejlepší lékař
    v celé nemocnici.
  • 00:15:17 Jdi na ambulanci.
    Na nic se neptej a jdi.
  • 00:15:20 -Copak, nějaká komplikace?
    -Ne, máš tam ohromnou příležitost.
  • 00:15:26 -Pane doktore...
    -Prosím?
  • 00:15:31 -Už ti zapojili domů telefon?
    -Telefon? Ne.
  • 00:15:34 Víš, měla jsem v péči ženu
    referenta, slíbila, že to zařídí.
  • 00:15:39 Telefon nemám,
    to bych o tom musel něco vědět.
  • 00:15:43 A já jsem jejímu muži
    poslala láhev whisky.
  • 00:15:46 -Proč?
    -Nechci už volat k vašim sousedům.
  • 00:15:50 -Ta Rokosová je nemožně zvědavá.
    -Nepřeháněj. Vůbec ji neznáš.
  • 00:15:55 Asi jí to dělá radost,
    když k ní chodíš do bytu.
  • 00:15:59 Kolik je jí vlastně let?
  • 00:16:01 -Je to taková starší paní.
    -Ano? Ale zachovalá, viď?
  • 00:16:06 -Prosím tě. -Podle hlasu
    v telefonu hádám tak 35.
  • 00:16:11 Miláčku, ty to s tou žárlivostí
    opravdu přeháníš.
  • 00:16:17 Jestli tvé ženě bylo jedno,
    s kým se stýkáš, mně tedy ne.
  • 00:16:21 -No, Ema je velmi tolerantní.
    -Proto to mezi vámi takhle dopadlo.
  • 00:16:27 Už jsi jí to řekl?
  • 00:16:30 Ano, dnes ráno.
  • 00:16:33 Opravdu? No konečně.
    Nechceš se nastěhovat už dnes?
  • 00:16:39 Uvažuj logicky, podívej,
    ty máš celý život před sebou.
  • 00:16:43 Čekají tě...
    No, podívej se na mě.
  • 00:16:46 -Tak co na mně vidíš?
    -Já nevím.
  • 00:16:51 -Já nevím.
    -Ne, tady ne.
  • 00:16:57 -Tak večer u mě.
    -Hm.
  • 00:16:59 A kvůli tomu telefonu
    udělám pěknej skandál.
  • 00:17:03 Ne, prosím tě,
    to nedělej.
  • 00:17:05 Já ti slibuju, že my dva
    už telefon nebudeme potřebovat.
  • 00:17:21 TELEVIZE: A právě v tomto roce
    uplyne 500 let od založení města,
  • 00:17:27 ze kterého jste sledovali
    dnešní koncert.
  • 00:17:30 A toto krásné město
    přijela pozdravit vítězka
  • 00:17:34 mezinárodního festivalu
    populárních písní - Valentýna.
  • 00:17:47 ZPĚV:
  • 00:17:49 Žít chci ve tvém stínu,
    být chci podobna vínu,
  • 00:17:58 ty opít se smíš
    láskou mou...
  • 00:18:08 ZVONEK.
  • 00:18:19 Ó, neviděla jsem vás celý týden.
    Byl jste na služební cestě?
  • 00:18:23 -Ne, to víte, služba.
    -Máte krásné povolání.
  • 00:18:27 Promiňte, mám práci.
  • 00:18:29 -Listonoš vám nechal u nás
    doporučený dopis. -Děkuju.
  • 00:18:33 -Vaše paní není doma? -Ne.
    -Ó ano, ráno odcházela s kufrem.
  • 00:18:38 -To asi bude dlouho pryč?
    -Ano. Totiž ne. Děkuju vám.
  • 00:18:53 ZPĚV VALENTÝNY
    Z TELEVIZE.
  • 00:18:59 ...láska ať nám zůstává dál.
  • 00:19:08 Jsi muž, o němž se mi snívá,
    málo takových bývá,
  • 00:19:18 láska věčně nám ať zpívá,
    věčně zpívá.
  • 00:19:28 ZVONEK.
  • 00:19:38 -To jsi ty? -Ty jsi ještě v županu?
    -Nikam nejdu. -To bude trapas.
  • 00:19:43 Mám od ní 2 lístky,
    a my tam nepřijdeme.
  • 00:19:46 -Tak proč už tam nejsi?
    -Já?
  • 00:19:48 Já jsem s Maternovou
    klepal koberce.
  • 00:19:51 A pak si vzpomněla, že chce sundat
    záclony, roztrhl bych ji.
  • 00:19:56 Když si pospíšíš,
    ještě to stihneš.
  • 00:19:59 To už nestojí za to.
    Navíc, je tam Karel.
  • 00:20:02 No, ten fotograf,
    co by mohl Nadě něco napovídat.
  • 00:20:08 A proč ses hodil do gala?
  • 00:20:11 Pozval jsem Valentýnu
    po představení na večeři do Apolla.
  • 00:20:16 To koukáš, co?
  • 00:20:20 -A myslíš, že Valentýna přijde?
    -Určitě.
  • 00:20:24 Proč by se jinak ptala,
    jestli tam budeš i ty?
  • 00:20:30 Jaroušku, a jsi vůbec v kondici?
    Myslím finančně.
  • 00:20:34 Samozřejmě.
    Mám 130 korun, o kterých Heda neví.
  • 00:20:39 No, to není málo.
    Do mléčného baru.
  • 00:20:44 Promiň, přece tak něžné stvoření
    nepije jak námořník.
  • 00:20:48 A co večeře?
    Květiny, taxi...
  • 00:20:57 No, Oldo, na co květiny?
    Ty myslíš jako rafinovanou taktiku?
  • 00:21:03 Nemusí být ani tak rafinovaná,
    ale hlavně účinná.
  • 00:21:07 To víš, já za ta léta manželství
    vyšel trochu ze cviku.
  • 00:21:11 Ale ty jsi získal
    řadu výtečných receptů.
  • 00:21:14 A byl by snad hřích,
    kdyby zůstaly ležet ladem.
  • 00:21:18 -Víš, co po mně chceš?
    -Jistě.
  • 00:21:21 Ale vše záleží na situaci,
    a ta se nedá předem odhadnout.
  • 00:21:25 Tak si to představ.
    Sedíme u večeře. Ona, já, ty.
  • 00:21:33 -Jak to, já?
    -No jak to ty.
  • 00:21:36 No co, přece ve třech
    to má formu, ne?
  • 00:21:39 Je to diskrétní,
    jemňoučký, nenápadný.
  • 00:21:43 Ne,
    já jsem vzorný manžel.
  • 00:21:45 Nemůžu si hned první večer
    jít sednout do Apolla s hvězdou.
  • 00:21:50 Jak to, ty?
    Já přece jdu s Valentýnou.
  • 00:21:54 Ty mi jenom pomůžeš v rozjezdu
    a potom diskrétně zmizíš.
  • 00:21:58 -Ne, nikam nejdu.
    -Ne?
  • 00:22:00 A kolikrát já musel volat Emě,
    že jsme si vyměnili noční službu?
  • 00:22:05 Pořád se na mě
    vymlouváš.
  • 00:22:07 A když tě o něco požádám,
    tak řekneš ne?
  • 00:22:11 Jaroušku, uklidni se.
    ZVONEK.
  • 00:22:18 Volá nemocnice,
    pane doktore.
  • 00:22:21 Právě dnes nám zapojili telefon.
    Prosím, vyřiďte mé číslo 333 44.
  • 00:22:27 Spolehněte se.
    333 44.
  • 00:22:29 Ta doktorka byla
    nějak moc netrpělivá.
  • 00:22:37 Ne, radši to vezmu sám.
    Patrně kolegyně v nesnázích.
  • 00:22:41 -Jistě, pojďte dál. Pardon. Prosím.
    -Děkuji.
  • 00:22:51 Haló?
  • 00:22:57 Manžel byl na rybách.
    Budeme mít štiku v pergamenu.
  • 00:23:04 Jablka v županu.
    Budeme sami dva.
  • 00:23:09 Haló!
  • 00:23:11 Váša má tento týden
    noční směny.
  • 00:23:15 No prosím,
    někdo to přerušil.
  • 00:23:20 -Paní Sylvo...
    -Ano?
  • 00:23:24 Nerad bych, aby mé
    telefonní číslo někdo znal.
  • 00:23:27 Jistě, chápu.
    Chcete mít aspoň doma klid, že?
  • 00:23:31 TELEFON.
    Vidíte, volá znovu.
  • 00:23:35 Ne, ne,
    já mám jednu podmínku.
  • 00:23:38 -Přijdete ke mně dnes na večeři.
    -Rád.
  • 00:23:41 Tak královská kuchyně
    se ani odmítnout nedá.
  • 00:23:44 -Prosím.
    -Kudrna.
  • 00:23:50 To je pro vás.
  • 00:23:52 Nazdar, Vášo.
    Co by se dělo? Nic.
  • 00:23:55 Kdo?
    No přece pan doktor.
  • 00:23:58 Prosím tě, jako bys
    v životě neviděl pana doktora.
  • 00:24:01 No proto. Tak pa.
    To nic. Manžel.
  • 00:24:08 HUDBA.
  • 00:24:46 Tak co to dnes bude,
    pane doktore?
  • 00:24:48 Mohu doporučit
    játra po španělsku,
  • 00:24:51 ledvinky po milánsku
    nebo divoký gruzínský špíz.
  • 00:24:55 -Ještě čekáme.
    -Na jednu dámu. -Ovšem.
  • 00:25:03 Tak všechno jsme probrali.
    O sobě budeš mluvit co nejméně.
  • 00:25:07 Ale nezapomeň zdůraznit,
    co pro tebe znamená medicína.
  • 00:25:11 Dále - zaměstnání a manželství.
    Výhody povolání.
  • 00:25:15 Noční služby, nemocnice
    jako útočiště každého lékaře.
  • 00:25:19 Ty ale žádných úskoků neužíváš,
    protože máš tolerantní ženu.
  • 00:25:24 Já myslím, že když tě budu mít
    pořád před očima,
  • 00:25:28 tak toho světáka
    sehraju perfektně.
  • 00:25:31 -Tak to jsem rád.
    -Počkej. Ale jak mám začít?
  • 00:25:35 Nic nezkazíš,
    když vtipně zabrousíš do umění.
  • 00:25:38 Tak to zvládnu bezpečně.
  • 00:25:42 Poslouchej, Jaroušku,
    neměl bys to přece jen uvážit?
  • 00:25:46 Neboj, já jak se jednou rozjedu,
    už mě nezastavíš.
  • 00:25:50 Já tě varuju,
    ty nevíš, co tě čeká.
  • 00:25:52 -Ty myslíš, že to nesvedu?
    -Proč bys to nesvedl?
  • 00:25:56 Svést mladou dámu,
    to není žádný problém.
  • 00:25:59 Ale potom,
    potom přijdou maléry.
  • 00:26:02 Agenda se ti rozroste,
    paměť abys měl jako počítač.
  • 00:26:06 Jen se podívej,
    kam já jsem to dotáhl.
  • 00:26:09 Počkej, jaká agenda?
  • 00:26:11 Musíš si přece pamatovat,
    co jsi kdy řekl, a hlavně komu.
  • 00:26:16 Všechny ženy prahnou po tom,
    přistihnout tě při lži.
  • 00:26:20 A máš po klidné domácnosti.
  • 00:26:22 Zazvoní zvonek
    a na čele ti vyvstane pot.
  • 00:26:25 To se mi stalo
    minulý týden dvakrát.
  • 00:26:28 -A byla to jen domovnice.
    -Toho se nebojím.
  • 00:26:31 Valentýna odjede dřív,
    než se Heda vrátí z prázdnin.
  • 00:26:35 Nekřič hop, dokud nepřeskočíš.
    Někdy selžou všechny postupy.
  • 00:26:40 POTLESK.
  • 00:26:42 No tak, Jaroušku.
    Jdi Valentýnu přivítat.
  • 00:26:46 -Já to snad nedokážu.
    -Co je s tebou? -Je mi horko.
  • 00:26:50 Uvolni se, dýchej zhluboka.
    Klid, Jaroušku.
  • 00:26:54 Neboj se, nic se nestane,
    určitě to zvládneš.
  • 00:26:58 -Dobrý večer, pane doktore.
    -Dobrý večer.
  • 00:27:01 -Jdu pozdě, nečekáte dlouho, že ne?
    -Ne.
  • 00:27:04 Byla jste kouzelná, nádherná,
    kouzelná...
  • 00:27:10 -Sundáte mi kabát, viďte?
    -Ano. Prosím.
  • 00:27:14 -Pardon.
    -Pardon.
  • 00:27:17 Já si myslím,
    že vy s tím vaším hlasem,
  • 00:27:20 že už dávno byste měla stát
    na prknech Národního divadla.
  • 00:27:25 Protože já myslím, že vážné umění,
    že to je přece jenom...
  • 00:27:33 -Ano, a co žlučník?
    -V nejlepším pořádku.
  • 00:27:41 Karle!
  • 00:27:44 -Co tu děláte?
    -To, co mi nařídila vaše paní.
  • 00:27:47 -Reportáž.
    -Ano, ale s Valentýnou, ne se mnou.
  • 00:27:55 -Tak já bych ten...
    -Ano.
  • 00:28:00 -Dobrý večer, pane doktore.
    -Dobrý večer.
  • 00:28:04 Ne, doktor Kudrna není doma.
    Už jsem tam zvonila pětkrát.
  • 00:28:09 Jeho žena mi nepoví,
    kdy se vrátí, ráno odjela.
  • 00:28:13 S kým?
    S kufrem.
  • 00:28:15 A víte co, paní doktorko?
    Příště volejte číslo 333 44.
  • 00:28:20 Ano, to je číslo
    panu doktorovi do bytu.
  • 00:28:25 Poslala jsem vám lístek.
  • 00:28:29 -Dostal jste ho?
    -Ano. I když nechápu proč.
  • 00:28:35 Dělám, co mne zrovna napadne.
    Pročpak jste nepřišel?
  • 00:28:42 Nejsem zvyklý
    chodit do společnosti.
  • 00:28:45 Všechny večery trávím doma.
  • 00:28:47 A pak, náladu jsem vám dnes
    zkazil už jednou.
  • 00:28:51 Tak proč osud pokoušet
    podruhé?
  • 00:28:59 Posaď se,
    všechno jsem zařídil.
  • 00:29:01 -Můžeš být klidný, pojď.
    -Dobrou noc.
  • 00:29:04 -Přece mě v tom nenecháš.
    -Jenom bych ti to zkazil.
  • 00:29:08 Přeju vám příjemný večer.
  • 00:29:13 -No tak...
    -Zajímavý člověk.
  • 00:29:18 -Znáte se dlouho?
    -No, tak 10 let.
  • 00:29:24 Jako by před ženami utíkal.
    Nevíte proč?
  • 00:29:31 Je to můj přítel,
    nerad bych o tom mluvil.
  • 00:29:36 Nechci být zvědavá.
    To musí být veliké tajemství, že?
  • 00:29:41 No, jak bych vám to řekl.
  • 00:29:43 On se cítí nejistě
    ve společnosti žen.
  • 00:29:49 Ale to snad ne?
  • 00:29:52 Každý doktor je podle mne
    veliký hříšník.
  • 00:29:57 A tomuhle
    se to pozná na očích.
  • 00:30:00 Tak o tom nic nevím,
    a znám ho 10 let.
  • 00:30:03 Je to věrný manžel.
  • 00:30:05 Kolikrát je mi ho až líto,
  • 00:30:08 že nemá tak tolerantní ženu,
    jako mám já.
  • 00:30:15 A proč vás tolik zajímá?
  • 00:30:17 Jen jsem se mu chtěla omluvit,
    že jsem na něj v ordinaci křičela.
  • 00:30:22 Tak už se na něj nezlobte.
    To víte, je toho na něj moc.
  • 00:30:27 Dnes například
    když přišel ze služby,
  • 00:30:30 musel vyklepat koberce,
  • 00:30:32 uvařit guláš pro Maternovou
    a vyprat záclony.
  • 00:30:37 A teď ještě musí vyžehlit
    kopu prádla.
  • 00:30:43 Opravdu?
  • 00:30:47 Víte, pane doktore,
    že někteří lidé vůbec neví, co jí?
  • 00:30:51 Třeba manžel.
    Myslíte, že někdy něco ocení?
  • 00:30:55 Kdepak, čte noviny.
  • 00:30:58 -Šalvěj, tymián... -Ano.
    -Možná trochu zakapat citronem?
  • 00:31:02 Ano, moment.
  • 00:31:05 Vařit pro vás,
    to je opravdu radost.
  • 00:31:08 -Škoda že jste nepřišel dřív.
    -To víte, nemocnice.
  • 00:31:12 -Zas nějaká komplikace?
    -Naštěstí to dobře dopadlo.
  • 00:31:15 -Nezapomněla jste na naše ujednání?
    -Buďte bez obav, mlčím jako hrob.
  • 00:31:21 -Prosím.
    -Děkuji.
  • 00:31:24 -To je...
    -Ještě nějaké přání? -Ne, děkuji.
  • 00:31:28 No to je nádhera.
    A ta vůně.
  • 00:31:32 Abych byla upřímná, tak tohle je
    první úlovek mého manžela.
  • 00:31:38 Nikdy bych neřekl, že takový
    cholerik má takovou trpělivost.
  • 00:31:43 -Na to jistě čekal několik hodin.
    -Hodin? 3 roky.
  • 00:31:48 Je to takový smolař,
    zkrátka manžel.
  • 00:31:52 Copak? Kost?
  • 00:31:56 -Rybář.
    -Doma vám zvoní telefon, doktore.
  • 00:32:01 -Vašíčku! Kde se tady bereš?
    -Huš!
  • 00:32:07 Doktora doma já nemám rád!
  • 00:32:12 -Poroučím se.
    -Příště poletíte rovnou oknem! -Au!
  • 00:32:33 -Kde je doktor Kudrna?
    -Ještě jsem ho neviděl.
  • 00:32:37 -Asi zaspal.
    -Co je to za nesmysl?
  • 00:32:40 Pan doktor nikdy
    za 10 let nezaspal.
  • 00:32:43 Příště můžete zaklepat.
  • 00:32:47 Především v období nečekaných
    komplikací je třeba zachovat klid.
  • 00:32:52 Pamatujte si, ze všech věcí
    je nejdéle člověk živ nadějí.
  • 00:32:57 -Pardon.
    -Dobré jitro, kolegyně.
  • 00:33:00 Přesnost by měla být vlastností
    nejen králů, ale i lékařů.
  • 00:33:05 Dobrý lékař
    nikdy neztrácí nervy.
  • 00:33:07 Ani v případě
    vyhrocené situace.
  • 00:33:10 -Pane doktore...
    -Děkuji.
  • 00:33:19 Nebojte, sestro, doktor Kudrna
    bude zas skákat jako kamzík.
  • 00:33:24 -Au! -Kotníkové vazivo
    je v jeho věku již ochablejší.
  • 00:33:29 -Ale když to zafixujeme...
    -Skákat nemusí. Jen když bude stát.
  • 00:33:34 Dnes máme 2 žaludky
    a 4 rektoskopie.
  • 00:33:37 -To jsou 3 hodiny na sále.
    -Kolega něco vydrží.
  • 00:33:41 -I když už není nejmladší.
    -Dejte mi pokoj!
  • 00:33:44 Řekl jsem,
    že vyšetřovat budu.
  • 00:33:47 Klid.
    Dobrý lékař nikdy neztrácí nervy.
  • 00:33:50 Nevím, nevím.
    U doktorů člověk nikdy neví.
  • 00:33:56 Tak.
  • 00:33:59 Tak například já jsem včera
    byla klidná až do půl jedenácté.
  • 00:34:06 Ty jsi na mě čekala?
    Tak to je mi líto.
  • 00:34:10 Chápej, nemohl jsem
    odejít z domova.
  • 00:34:13 -Vy jste byl doma, pane doktore?
    -Jistě.
  • 00:34:16 Kam bych šel s tím kotníkem?
  • 00:34:18 -A jakpak se vám to stalo?
    -Nebuď tak oficiální.
  • 00:34:22 Sedím doma, pracuju,
    a najednou mi na nohu spadl...
  • 00:34:26 -Telefon. -Ten přece nemám.
    -Tak ty nemáš telefon.
  • 00:34:30 A včera jsi byl
    celý večer doma.
  • 00:34:33 A ke mně jsi nepřišel jenom proto,
    že máš výron.
  • 00:34:37 Je to tak, i když to vypadá,
    že mi nevěříš. No tak...
  • 00:34:44 -Dnes dostaneš svíčkovou.
    -Jé. -Od včerejška.
  • 00:34:47 Svíčkovou?
    Tak to nejde, já držím dietu.
  • 00:34:51 Dietu? No, ono ti neuškodí,
    když něco shodíš.
  • 00:34:57 Hlavně že přijdeš.
  • 00:34:59 Prosím tě,
    nebuď pořád tak netrpělivá.
  • 00:35:02 Nebo mě donutíš,
    abych řekl, co nechci.
  • 00:35:10 No... já čekám.
  • 00:35:15 Čekám,
    že mi to všechno vysvětlíš.
  • 00:35:17 3 měsíce spolu chodíme,
    všechno v nejlepším pořádku.
  • 00:35:21 A když ti řeknu, že si tě vezmu,
    začneš se chovat jako pitomec.
  • 00:35:26 Prosím tě,
    neplač tak nahlas.
  • 00:35:30 Slzy ti vůbec nesluší.
    No tak.
  • 00:35:33 Předevčírem zapomeneš klíče,
    dnes nevíš, kdes byl včera.
  • 00:35:37 -Co se to s tebou stalo?
    -No, není mi dobře.
  • 00:35:41 Bolí mě tady pod mečíkem.
  • 00:35:45 Pálí mě žáha.
    A trpím nauseou.
  • 00:35:49 -Ty máš žaludeční vřed? -Hm.
    -Proč jsi to neřekl?
  • 00:35:55 To je trapné, ne?
  • 00:35:58 Já tě čekám,
    a ty si bloumáš tady.
  • 00:36:01 -Copak, hoří?
    -Přihořívá.
  • 00:36:03 Objevil jsem taktiku,
    zabírá stoprocentně.
  • 00:36:06 -To nechme na potom.
    -Jde to skvěle.
  • 00:36:09 -Opravdu. Jen ať se to Heda nedoví.
    -Tak potom. -A co ty, jak studuješ?
  • 00:36:16 -Co to máš s okem, prosím tě?
    -Výron. V kotníku.
  • 00:36:22 Ale včera v tom Apollu
    jsi byl fit.
  • 00:36:25 Není zdvořilé poslouchat za dveřmi,
    ale někdy je to zajímavé.
  • 00:36:30 Ale co byste se omlouvala,
    my s Járou nemáme žádné tajemství.
  • 00:36:35 My spolu píšeme práci,
    vědeckou, metabolismus...
  • 00:36:39 -A zkušenosti.
    -A zkušenosti z praktické terapie.
  • 00:36:45 -V oblastní nemocnici.
    -Vaše zkušenosti, aha. Vědecké.
  • 00:36:52 -No a co vaše žena?
    -Heduš jako...
  • 00:36:56 Ta má pochopení
    pro vědeckou práci?
  • 00:37:02 To má být takové překvapení.
  • 00:37:04 Až se vrátí Heduš s Emou
    z prázdnin.
  • 00:37:07 -Ony jsou pryč.
    -Ano?
  • 00:37:10 Pochopení, Heduš...
    to má pochopení.
  • 00:37:18 Tak...
  • 00:37:22 Nazdar.
  • 00:37:26 -Tak večer. -Určitě přijdu.
    -Ne, já přijdu k tobě.
  • 00:37:30 -Pomůžu ti sbalit kufry.
    -Ne, to ne.
  • 00:37:32 -Babička by dostala infarkt.
    -Jaká babička? -Naše babička.
  • 00:37:37 -Ona přijela, když Ema odjela.
    -Babička? -Ano.
  • 00:37:52 Ty jsi taktik, ty jsi stratég,
    to svět neviděl.
  • 00:37:57 Já jsem ti chtěl
    udělat radost.
  • 00:38:00 Podívej, tak já jsem doprovodil
    Valentýnu až k hotelu.
  • 00:38:04 A na dobrou noc
    jsem jí dal několik receptů.
  • 00:38:09 -Tak tys to vzal přes medicínu?
    -Ale ne. Přes kuchyni.
  • 00:38:15 Víš, co ji nejvíc zajímá?
    Jak se zavařují meruňky.
  • 00:38:21 To není moc rafinované
    představit se jako hospodyňka.
  • 00:38:25 To jsem zvědav,
    co uděláš dnes.
  • 00:38:27 Ty mi nerozumíš.
    Já jsem jen uplatnil své znalosti.
  • 00:38:31 -Ale mluvil jsem jako o tobě.
    -Prosím tě, mlč.
  • 00:38:35 A do ničeho mě netahej.
  • 00:38:37 Já jsem rád,
    že mám jednu nohu zdravou.
  • 00:38:40 Sestro, začínáme!
  • 00:38:44 Další!
  • 00:38:46 Dobrý den.
  • 00:38:50 -Pan doktor tu není?
    -Pan doktor?
  • 00:38:54 Od rána se sem nemohu
    dovolat.
  • 00:38:56 Abyste rozuměla, potřebuji mluvit
    s panem doktorem soukromě.
  • 00:39:01 Bohužel,
    všichni jsou na sále.
  • 00:39:03 -Budete muset počkat.
    -Ano. -Tedy venku.
  • 00:39:09 Já myslela, že když měl pan doktor
    službu včera, bude tu i dnes.
  • 00:39:14 Je mi líto,
    nemohu pro vás nic udělat.
  • 00:39:17 Leda byste mi tu nechala
    pro něj vzkaz.
  • 00:39:20 Ano, jenže v ordinaci se lékař
    pacientovi nepředstavuje, že?
  • 00:39:25 A potom,
    všechno to šlo tak rychle.
  • 00:39:28 Večer nebyl čas
    na nějaké formality.
  • 00:39:33 Sestro, doneste testy
    do laboratoře.
  • 00:39:49 Když se na vás tak dívám,
    asi uhodnu, za kým jste přišla.
  • 00:39:53 Tím spíš, že vím, který lékař
    měl včera službu na ambulanci.
  • 00:39:58 Jste ohromná.
    Jako žena to jistě chápete.
  • 00:40:03 Jistě, každá máme občas
    nějaké problémy.
  • 00:40:08 -Líbí se vám?
    -Že by byl hezký, to zrovna ne.
  • 00:40:12 Ale je zajímavý. V některých
    chvílích dokonce velmi milý.
  • 00:40:17 Ano, to on umí.
  • 00:40:19 Dosud jsem se nesetkala s lékařem,
    který se ocitá v rozpacích.
  • 00:40:24 -Jak klopí oči, prostě rozkošný.
    -On klopí oči? -Před ním ani muk.
  • 00:40:29 -Měl by komplexy, děkuji vám.
    -Není zač.
  • 00:40:33 Moment.
    Moment, prosím vás.
  • 00:40:38 -O kom to vlastně mluvíte?
    -No právě.
  • 00:40:42 Oni tu vlastně byli dva.
  • 00:40:45 Nerada bych, aby ten dopis
    přišel do nesprávných rukou.
  • 00:40:49 Právě.
  • 00:40:51 Mám-li vám pomoci, musíte mi říci
    něco charakteristického.
  • 00:40:59 Ano. Ano, už to mám.
    Vzorný manžel.
  • 00:41:06 Je to tady.
    Já to věděl.
  • 00:41:11 "Myslela jsem na vás celou noc".
  • 00:41:14 "Čekám v 6 v hale hotelu.
    Valentýna."
  • 00:41:19 -To jsi nečekal, co?
    -Naopak.
  • 00:41:22 Dnes je rozhodující den. Den útoku.
    Hergot, já to risknu.
  • 00:41:26 Já ji vezmu na radnici
    na tu výstavu, co?
  • 00:41:31 Ne, máš pravdu,
    tam bude moc lidí.
  • 00:41:34 Tak že bych ji vzal
    do parku?
  • 00:41:36 -Taky ne? Ty mi neporadíš. Do kina?
    -Do cirkusu.
  • 00:41:41 Ostatně, včera jsi uspěl,
    dnes ti to půjde samo.
  • 00:41:45 -To bych musel jako včera stát
    pod tvým oknem. -Cos tam dělal?
  • 00:41:50 Doprovázel jsem Valentýnu
    do hotelu a...
  • 00:41:53 -Já ti to chtěl říct,
    ale s tebou nebyla řeč. -Tak mluv.
  • 00:41:58 Byl jsme pod oknem,
    viděl jsem, že svítíš.
  • 00:42:01 Tak jsem začal improvizovat,
    co asi děláš.
  • 00:42:04 A ona zase, co dělá tvoje žena.
    Já, že odjela na prázdniny.
  • 00:42:10 Tak poslouchej, dnes žádná
    procházka, žádné Apollo.
  • 00:42:14 Vezmeš večer Valentýnu
    do Carltonu.
  • 00:42:17 Luxusní podnik za městem,
    to nemyslíš vážně.
  • 00:42:20 Koupíš kytku, objednáš taxi,
    zamluvíš stůl.
  • 00:42:24 Blázníš?
    Já mám akorát tak na toho taxíka.
  • 00:42:28 Tak koukni, tady máš...
    4 stovky.
  • 00:42:34 -Jak ti to vrátím?
    -Nechci, abys mi to vracel.
  • 00:42:37 Ale pamatuj si,
    nesmíš Valentýnu pustit z dohledu.
  • 00:42:41 -Já nechápu... -Nevadí.
    Hlavně když se ti to povede.
  • 00:42:45 Dále - musíš vystihnout
    ten pravý okamžik.
  • 00:42:49 Vezmeš obálku, dáš do ní stovku,
    půjdeš do recepce.
  • 00:42:53 Vezmeš si recepčního stranou
    a řekneš mu,
  • 00:42:56 že se nemůžeš autem vrátit
    do města, že jsi pil.
  • 00:43:00 -Já mám auto?
    -Proboha!
  • 00:43:02 To je takové heslo,
    aby ti dal klíč od pokoje.
  • 00:43:05 Ty to máš ale vymyšlený.
  • 00:43:07 Ale co když se něco semele
    a dojde k nejhoršímu?
  • 00:43:11 Tak použiješ
    poslední recept.
  • 00:43:13 Nemocnice, to je naše útočiště.
    Náš poslední azyl.
  • 00:43:17 A pamatuj si, žádná výstava,
    žádné kino, žádné meruňky.
  • 00:43:25 A prosím tě, ani slovo
    o vzorném manželství, jasné?
  • 00:43:31 Rozumím.
    Žádný cirkus.
  • 00:43:34 PÍSNIČKA Z DESKY.
  • 00:43:36 Léto už se ztrácí,
    hleď v dálku, letí ptáci,
  • 00:43:46 láska s námi zůstává dál.
  • 00:43:57 Dům v modré tmě se skrývá,
    vím též, že to tak bývá...
  • 00:44:04 ZVONEK.
    ...láska věčně nám ať zpívá.
  • 00:44:15 Promiňte, pane doktore,
    jsem v šoku.
  • 00:44:17 -Ale já nechápu...
    -Na chodbě to nepochopíte.
  • 00:44:21 -Přijďte raději zítra do ordinace.
    -Ne, to ne.
  • 00:44:24 Jestli ho ještě jednou potkám,
    neručím za sebe.
  • 00:44:28 -Prosím vás, vypněte to,
    nemůžu se ani slyšet. -Aha.
  • 00:44:36 Kdybyste věděl,
    jak jsou mi všichni muži protivní.
  • 00:44:41 -Kde máte kuchyň?
    -Tam prosím.
  • 00:44:44 Jsou úmorné ty stále stejné řeči,
    ty průhledné návrhy.
  • 00:44:49 Nechápu, jak takový jemný,
    inteligentní člověk, jako jste vy,
  • 00:44:53 se může stýkat s takovým...
  • 00:44:55 Neříkejte to.
    Jarda je můj přítel.
  • 00:44:58 -Ne, ne, váš Jaroušek je děvkař.
    -Ale ne.
  • 00:45:07 Posadil mne do taxíku.
  • 00:45:09 Nejdřív jsem myslela, že jste ho
    poslal vy. Ale pak to přišlo.
  • 00:45:14 Podnik za městem, recepce,
    stovka, klíč od pokoje, heslo.
  • 00:45:19 -Proboha, a co vy?
    -Zmizela jsem.
  • 00:45:28 Proč právě já musím mít
    takovouhle smůlu?
  • 00:45:33 Kdekdo si troufne
    dělat mi návrhy.
  • 00:45:37 Ale solidní muž...
    ten si nanejvýš koupí mou desku.
  • 00:45:46 Valentýno, uvědomujete si,
    že jsem poněkud ženatý člověk?
  • 00:45:52 -Ten vzkaz patřil vám.
    -Mně?
  • 00:45:59 Uděláme si hezký večer,
    ano?
  • 00:46:03 -Nechápu proč.
    -Ale to nevadí.
  • 00:46:09 Ale před chvílí jste říkala,
    že jsou vám všichni muži protivní.
  • 00:46:14 Ne, všichni ne.
  • 00:46:16 Protivní jsou mi ti, kteří myslí
    pořád jen na tu jednu věc.
  • 00:46:21 Jako ten váš Jaroušek.
  • 00:46:23 Erotika, proč ne?
    Ale s elegancí.
  • 00:46:30 -Ne, já jsem ženatý člověk. -Ano?
    -Já jsem to slíbil.
  • 00:46:35 Ano, každý sliboval,
    ale jenom jeden to vydržel 10 let.
  • 00:46:41 Myslím, že si zasloužíš
    trochu štěstí.
  • 00:46:46 Jste skvělá.
  • 00:46:51 -Jste nejkouzelnější žena,
    jakou jsem kdy poznal. -Ano?
  • 00:46:56 Vy jste poznal
    ještě nějakou jinou?
  • 00:47:00 Stovky.
    Ale jen v ordinaci, přísahám.
  • 00:47:09 Jsi můj poslední hřích.
  • 00:47:12 Ó, počkej,
    snad první, ne?
  • 00:47:17 První a poslední.
  • 00:47:21 ZVONEK.
    -Nikomu neotevřu. -Ano.
  • 00:47:28 Ale když neotevřeš,
    bude to vypadat, že tu někoho máš.
  • 00:47:32 -Když otevřu, vyjde to nastejno.
    -To je pravda. ZVONEK.
  • 00:47:40 -Poslyš, jak můžeš být tak klidný?
    -Ale to je jen správcová. -Ano?
  • 00:47:45 Nic se nemůže stát.
  • 00:47:49 ZVONEK.
  • 00:47:51 Musíš otevřít.
    Něco si vymysli.
  • 00:47:55 Jsem tvoje pacientka,
    mám nastydlé hlasivky.
  • 00:47:59 To přece dokážeš.
    Tak jdi.
  • 00:48:12 -Co se stalo?
    -To je zlý sen.
  • 00:48:14 Proč já jsem si vymyslel...
    Honem, Valentýno! Honem!
  • 00:48:21 ZVONEK.
  • 00:48:26 -Honem! -Kde jsi? -Tady.
    -Přece mě nezavřeš do koupelny?
  • 00:48:31 Jsem tvoje pacientka,
    to přece pochopí každý.
  • 00:48:34 Každý, kromě babičky.
    Pst!
  • 00:48:42 Babi, to je překvapení!
    Proč jsi nenapsala?
  • 00:48:46 To bys věděl, že přijedu.
    Chtěla jsem tě překvapit.
  • 00:48:50 -Ale co kdybych měl službu?
    -Hlavně že jsi doma.
  • 00:48:54 Já jsem z toho vlaku
    celá rozlámaná.
  • 00:48:58 No ale trvalo ti to,
    než jsi přišel otevřít.
  • 00:49:02 Bolela mě hlava,
    trochu jsem se natáhl.
  • 00:49:05 -A co Ema?
    -Oldo, udělal jsi mi velkou radost.
  • 00:49:09 Už jsem si myslela,
    že se toho dne nikdy nedožiju.
  • 00:49:14 -Jakou radost? Jakého dne?
    -Však ty mi rozumíš.
  • 00:49:18 -Přivezla jsem ti jitrnice.
    -Ano?
  • 00:49:20 A kousek ovaru.
    Dones to do kuchyně.
  • 00:49:23 Já se zatím v koupelně
    trochu opláchnu.
  • 00:49:26 -Ne, do koupelny ne.
    -Proč?
  • 00:49:28 -Zastavil jsem vodu.
    -Ty spravuješ to těsnění? -No.
  • 00:49:32 Řekl jsem si,
    že to musím udělat.
  • 00:49:35 Ema bude mít radost, až jí řeknu,
    že plníš, co jsi slíbil.
  • 00:49:40 Kvůli takové lapálii
    ses nemusela trmácet 100 kilometrů.
  • 00:49:45 Oldo, když syn v 45 dostane rozum,
    to není lapálie, to je událost.
  • 00:49:52 Přines nějakou mísu
    na ty jitrnice.
  • 00:50:04 -Valentýno, musíte pryč.
    -Chápu, je to má vina.
  • 00:50:08 -Na tom nesejde, oblékněte se.
    -Jen abys neměl malér kvůli mně.
  • 00:50:12 -Nesvlékejte mě.
    -Oldo, kde jsi?
  • 00:50:15 Tak to já jdu,
    nechci dělat problémy.
  • 00:50:18 -Oldo!
    -Ne, teď ne.
  • 00:50:29 -A co je tohle, Oldo?
    -Chlebíčky, víno, dorty.
  • 00:50:35 Čím méně toho chceš říct,
    tím přesněji se vyjadřuješ.
  • 00:50:40 To o tobě říká Ema
    už 10 let.
  • 00:50:43 -Tak co je to?
    -Večeře. Prosím, posaď se, babi.
  • 00:50:46 Oldo, ty moc utrácíš.
    Takhle k moři nepojedete.
  • 00:50:52 Tak na dovolenou
    mám zvláštní fond.
  • 00:50:55 -A co ty dvě sklenky?
    -Babi, víš, jak se tváříš?
  • 00:50:59 -Jako revizor.
    -Já se netvářím, já jsem.
  • 00:51:03 Ale za celých 10 let
    jsi žádnou revizi nedělala.
  • 00:51:07 Ty jsi taky nikdy neprohlásil,
    že budeš vzorný manžel.
  • 00:51:11 Oldo, jestli tentokrát Emu zklameš,
    je mezi vámi konec.
  • 00:51:17 A mezi námi taky,
    to si pamatuj.
  • 00:51:19 ZVONEK.
  • 00:51:24 -Tak přece čekáš návštěvu.
    -Ale co tě to napadá?
  • 00:51:32 Ty jsi někomu dal
    vaše telefonní číslo?
  • 00:51:35 -Ne, slíbil jsem přece Emě...
    -On to taky nezvoní telefon.
  • 00:51:40 -Ne? -Ne.
    -Ne.
  • 00:51:46 ZVONEK.
    -To bude správcová. -Hm, správcová.
  • 00:51:52 Potom nechápu,
    proč nejdeš otevřít.
  • 00:52:08 -Ale? -Nesu ti jablečné pyré,
    když máš tu dietu.
  • 00:52:12 To nemuselo být,
    já jsem na odchodu.
  • 00:52:15 To vůbec nevadí,
    já na tebe počkám.
  • 00:52:18 Je mi trapně, chtěl jsem zalehnout,
    strašně mě bere žaludek.
  • 00:52:24 -Jdeš ležet, nebo jsi na odchodu?
    -Já jsem na odchodu, do postele.
  • 00:52:29 -A nebo tady někoho máš?
    -Koho bych tu měl, prosím tě?
  • 00:52:33 -Třeba babičku.
    -Babičku. Teď tady byla.
  • 00:52:37 -Babi! Babi!
    -Přestaň ze sebe dělat blázna.
  • 00:52:40 Oldo, jdi postavit na kávu,
    když ti přišla návštěva.
  • 00:52:47 -No, co stojíš?
    -Jakápak návštěva, babi?
  • 00:52:50 -To je moje kolegyně.
    -Lacinová. -Doktorka. Slávka.
  • 00:52:55 -Píšeme spolu vědeckou práci.
    -Metabolismus.
  • 00:52:58 Metabolismus a pohled...
    Tomu ty stejně nerozumíš, babi.
  • 00:53:05 -Řekla jsem jdi.
    -Aha.
  • 00:53:09 Ale ne, paní doktorko,
    vy se posaďte.
  • 00:53:13 Když to Olda tak pěkně prostřel,
    pro vás.
  • 00:53:21 Musíme si spolu o něčem promluvit,
    že, paní doktorko?
  • 00:53:32 -Proboha.
    -Přijela vám žena? -Teď projdeme.
  • 00:53:37 -Něco mi tu nehraje.
    -Babička je nekompromisní.
  • 00:53:40 Ten hlas je mi povědomý.
    Z nemocnice.
  • 00:53:43 ZVONEK.
    Oldo! Ty nejdeš otevřít?
  • 00:53:48 -A proč se zamykáš v koupelně?
    -Pálí mě žáha.
  • 00:53:51 Pane doktore,
    vy jste docela pohotový.
  • 00:53:55 Á, Kudrnovic babička,
    to je překvapení.
  • 00:53:58 Neviděly jsme se
    od Vánoc, že?
  • 00:54:01 -To snad není možný, zase ženská.
    -Ano?
  • 00:54:06 Pan doktor je doma?
    Nesu mu jablkový závin.
  • 00:54:09 Taky něco přichystal.
    Myslím, že vás očekává.
  • 00:54:12 Oldo,
    přišla ti návštěva!
  • 00:54:16 To je divné.
    Tohle ve slušný rodině? Jdu pryč.
  • 00:54:20 -Ne! -Mě už to nebaví.
    -Vydržte ještě.
  • 00:54:23 -Jestli mě okamžitě nepustíš...
    -Tak co? -Začnu zpívat.
  • 00:54:27 Ne, v koupelně mi nezpívej.
    Tady se vykoupej.
  • 00:54:33 To je úplná hostina.
    To má být pro mě?
  • 00:54:36 -To snad sama víte nejlíp.
    -Ba ne, tady se něco oslavuje.
  • 00:54:40 -Oldo! -Ano?
    -Copak to tady oslavuješ?
  • 00:54:44 Ale ne. Jen jsme si chtěli
    s Jarouškem zahrát šachy.
  • 00:54:48 -Jo, šachy.
    -A že kolega Šulc nepřišel?
  • 00:54:51 Však přijde.
    Radši mu zavolám.
  • 00:54:55 -Ale ne od nás. -Proč by k vám
    chodil volat? Má telefon doma.
  • 00:55:00 No, já to chápu,
    některé dámy neznají míru.
  • 00:55:03 Volají také čtyřikrát
    za večer.
  • 00:55:05 Haló. Jsem rád, že jsem tě zastihl.
    Dnes nechoď, přijela babička.
  • 00:55:11 ZVONEK.
    Jen hačejte, paní doktorko.
  • 00:55:13 Ne.
    To víš, že jsem rád.
  • 00:55:15 Tak to jste vy?
  • 00:55:17 Ale podle hlasu v telefonu
    bych řekla, že jste mladší.
  • 00:55:22 -Pa, Jaroušku.
    -S kým to telefonuješ?
  • 00:55:25 -S vámi, Jaroušku.
    -ZPĚV Z KOUPELNY. -Jé, mně je zle.
  • 00:55:30 -Klid, dámy.
    -Co se děje?
  • 00:55:33 -Ty místo práce pořádáš večírek?
    -Jdi pryč. -Musíš mi pomoct.
  • 00:55:38 Lítám po celém městě.
    Valentýna se mi ztratila.
  • 00:55:43 -Co ti je? Co to tam šplouchá?
    -Vodník.
  • 00:55:47 Takže tys slíbil Emě polepšení,
    a sotva odjede, šup, Rusalka.
  • 00:55:53 A tys dodržel svůj slib?
    Že Valentýnu nespustíš z očí?
  • 00:55:57 Jel jsem podle
    tvých receptů.
  • 00:55:59 -Proč mi to nejde?
    -Mně ano.
  • 00:56:01 Řeknu "babička" - je tady.
    Řeknu "Jarouš" - jsi tu.
  • 00:56:05 -Tak řekni Valentýna.
    -Ne!
  • 00:56:14 Na začátečníka
    to byl slušný výkon, pane doktore.
  • 00:56:22 Potřebuji fén,
    chci si vysušit vlasy.
  • 00:56:32 Tak to byla perforace.
  • 00:56:34 -Recept, poslední recept.
    -Nemocnice. -Jsi formát. Au!
  • 00:56:43 Chudák Ema.
    On to snad má vrozené.
  • 00:56:47 Jsou chvíle v životě,
    kdy my ženy musíme držet pohromadě.
  • 00:56:54 Kruci,
    funguje tu někde telefon?
  • 00:56:57 TELEFON.
  • 00:57:02 Ambulance. Prosím?
    Dobrý den, pane doktore.
  • 00:57:07 Kdo má službu u sanitky?
    Výborně.
  • 00:57:09 Hošťálku, pište si adresu.
    Doktor Kudrna, Sluneční 27.
  • 00:57:15 -Co ti je? Chystáš se ven?
    -Ne. Stalo se neštěstí.
  • 00:57:19 -Stačí říct. Mám dole auto.
    -Ne, není třeba, už volali sanitku.
  • 00:57:24 Kam byste jezdili s panem doktorem?
    Do nemocnice.
  • 00:57:28 A kde naložíme pacienta?
    Pan doktor Kudrna je pacient?
  • 00:57:32 Ano, samozřejmě.
    Chudák.
  • 00:57:35 -Omdlel. -Kdo? -Soused.
    -Hrdlička? -Ne, pan doktor.
  • 00:57:39 -Pan doktor? Doma, nebo tady?
    -Ne! -Huš!
  • 00:57:43 -A kdo je tohle? -Taky pan doktor.
    -Tak to je neštěstí. Ale pro vás.
  • 00:57:50 -Když jsem řekl, že poletí...
    -Ne, já ne. -...tak poletí.
  • 00:57:57 10 let to byla solidní nemocnice.
    Ale co se tu teď děje?
  • 00:58:03 Jeden se zřídí bůhvíkde,
    druhý leží jako Lazar.
  • 00:58:08 Víte co, sestro? Vezměte si
    meprobamat, budete ho potřebovat.
  • 00:58:17 -Spinká jako andělíček.
    -Je to s ním prý moc špatný.
  • 00:58:21 Asi dlouho nevydrží.
  • 00:58:23 To prý "dodržujte dietu, nekuřte,
    životospráva vyžaduje kázeň".
  • 00:58:28 Prosím, teď to má.
  • 00:58:30 A jak křičel, když mu v noci
    dávali injekci.
  • 00:58:34 -On je strašně obětavý.
    -Uštval se nám, chudák.
  • 00:58:38 Takový doktor,
    to je taky jenom člověk.
  • 00:58:41 Lehnout! A honem!
  • 00:58:45 Inu, jednou sem holt
    musíme všichni.
  • 00:59:05 Vstávat,
    pane doktore.
  • 00:59:11 -Kde to jsem? -U nás v nemocnici.
    -To je dobře.
  • 00:59:17 -Všichni jsou na oddělení?
    -Všichni, až na doktorku Lacinovou.
  • 00:59:23 Tak to je moc dobře.
  • 00:59:25 Někam odjela,
    prý se hned tak nevrátí.
  • 00:59:28 Tak to vypadá,
    že začíná zas jeden krásný den.
  • 00:59:40 Jak je možné, že jsem si nikdy
    nevšiml, že jste tak hezká?
  • 00:59:53 -Budete snídat, pane doktore?
    -Hm.
  • 00:59:59 Jako vždycky dvojitou kávu
    bez cukru a vajíčka na špeku.
  • 01:00:07 -Vy ale máte přísnou dietu.
    -Tak na to jsem zapomněl.
  • 01:00:12 Jen nevím, jestli to není hřích,
    tak po ránu...
  • 01:00:18 -To byl včera na umření.
    -Vizita!
  • 01:00:21 Medicína je současně vědou,
    uměním i řemeslem.
  • 01:00:25 Kolega Kudrna rád dodává:
    "tak jako láska".
  • 01:00:30 Prosím, vyšetřete pacienta,
    bude s vámi rád spolupracovat.
  • 01:00:35 -Jakpak se daří?
    -Špatně.
  • 01:00:38 Vředová onemocnění se projevují
    zvýšenou sekrecí žaludečních šťáv.
  • 01:00:43 Pokračujte prosím.
  • 01:00:45 Netušil jsem, že se ke mně
    takhle zachová můj nejlepší přítel.
  • 01:00:50 Já taky. Tady jsou ty 4 stovky.
    Konec přátelství.
  • 01:00:54 -Mně přece o Valentýnu nejde.
    -Jak to vypadá na přípravně?
  • 01:00:59 Budeme muset pacientovi
    vypumpovat žaludek, přednostně.
  • 01:01:04 Tak dost!
    Jdu.
  • 01:01:06 Všechno má svou míru.
    Vezměte to laskavě na vědomí.
  • 01:01:12 Za čtvrt hodiny
    všichni u mě!
  • 01:01:20 Já tu udělám pořádek.
    Hodiny nejdou, prádlo je na chodbě.
  • 01:01:26 Lacinová je bůhvídke.
    Má trpělivost je u konce.
  • 01:01:30 -Zdržela jsem se jen kvůli vám.
    -To mě nezajímá.
  • 01:01:34 Za 10 minut u mě.
    Všechno skončilo. Všechno.
  • 01:01:39 To byl zásah, to byla trefa.
    Kdepak, já jsem hlavička.
  • 01:01:45 Ve vrátnici jsem viděla
    vaši ženu.
  • 01:02:03 Oldíku... Oldo...
  • 01:02:07 -Oldíku, prosím tě...
    -Tak už jsem zas Oldík?
  • 01:02:10 -Půjč mi stovku nebo radši tři.
    -Tak už zase kamarádíme? Ale?
  • 01:02:15 Představ si,
    Heduška je tady v nemocnici.
  • 01:02:19 No vidíš, ty kamaráde.
  • 01:02:21 Doma máš binec, inkaso nezaplacený,
    peníze fuč, tak to bude blamáž.
  • 01:02:27 To bude rozvod.
  • 01:02:29 Abys věděl, že na rozdíl od tebe
    je mi vrozena velkorysost, tumáš.
  • 01:02:38 Ale jak jí vysvětlíš ten monokl,
    to nevím.
  • 01:02:43 -Že jsem... -Nevypadáš tak dobře
    jako na fotce s Valentýnou.
  • 01:02:48 Proboha! Musíme něco vymyslet,
    jak to Hedušce vysvětlit.
  • 01:02:52 -Prosím tě, Oldo.
    -Já tě varoval.
  • 01:02:55 Měl jsi žít mravně a spořádaně,
    ale ty ne.
  • 01:02:58 Naše babička,
    moudrá a zkušená žena říká:
  • 01:03:01 "Jednou ses oženil,
    a to je konec šmajchlování".
  • 01:03:05 Toho by se měl držet
    každý manžel.
  • 01:03:11 -Že sis to vzal tak k srdci.
    -Víme všechno.
  • 01:03:17 Když je něčeho příliš,
    tak je toho moc.
  • 01:03:28 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související