Bolest

Již více než sto let uplynulo od narození francouzské spisovatelky Marguerite Durasové (6 duben 1914), výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce.

O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu.

Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova.

Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovké ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“