Portrét jednoho z nejvýznamnějších evropských filmových herců.

Když v roce 1967 exceloval Lino Ventura vedle Alaina Delona ve skvělém filmu Dobrodruzi, bylo mu už osmačtyřicet let a měl za sebou celou řadu významných filmů včetně veleslavného Výtahu na popraviště (který vznikl deset let před Dobrodruhy). Přesto mu až tento snímek přinesl věhlas, slávu a fanynky, které se od té chvíle utápěly v pohledu jeho tmavých, velkých, smutných očích raději než v modři očí Delonových. Lino Ventura skrýval v těle drsného chlapa něžnou duši. Drsný musel být odmalička: poznal hlad, byl dítětem ulice. Narodil se v italské Parmě, ale od osmi let žil s matkou v Paříži. V mládí se věnoval zápasení, byl dokonce mistrem Evropy ve volném stylu. Po úrazu se už závodně žádnému sportu věnovat nemohl, sportovcem tělem i duší však zůstal do konce života. Ve filmech hrál od roku 1954 nepřetržitě, ke konci života už sám sobě povolil jen jeden film ročně, hodně si vybíral. Bylo o něm známo, že nesnáší milostné scény, snažil se jim vyhýbat. Poměrně málo se vědělo o jeho soukromí, alespoň do té doby, než v polovině šedesátých let založil nadaci Sněženka na pomoc mentálně postiženým dětem. Tehdy se ukázalo, že jedno z jeho čtyř dětí, dcera Linda, se takto postižená narodila. V dokumentu si připomeneme řadu jeho skvělých hereckých výkonů, řeč bude i o přátelství s legendárním Jeanem Gabinem.

Napište nám