iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 6. 2018
22:20 na ČT art

1 2 3 4 5

0 hlasů
1769
zhlédnutí

To bylo Pražské jaro 2018

Nejzajímavější okamžiky, rozhovory a postřehy ze 73. ročníku mezinárodního hudebního festivalu.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

To bylo Pražské jaro 2018

  • 00:00:14 Je asi těžké říct, které přání
    ředitele festivalu je největší,
  • 00:00:17 těch největších přání by byla
    asi řada,
  • 00:00:19 ale asi tak možná nejvýznamnější
    je to,
  • 00:00:21 aby Pražské jaro se i v budoucnu
    zdárně rozvíjelo,
  • 00:00:25 aby si udrželo své postavení
  • 00:00:27 a umělo vždycky reagovat na mladé
    a současné podněty,
  • 00:00:32 aby nikdy nenastal ten stav,
  • 00:00:34 kdy se budeme více jaksi chválit
    tou minulostí, než budoucností.
  • 00:00:40 Proto si myslím, že je důležité
    stále hledět dopředu,
  • 00:00:42 nebát se nových myšlenek,
    nových podnětů,
  • 00:00:45 a hlásit se k tomu, co do vínku
    festivalu vlastně dali
  • 00:00:48 velmi mladí zakladatelé.
  • 00:00:50 My vždycky připomínáme,
  • 00:00:52 že Rafaelu Kubelíkovi, když založil
    Pražské jaro, bylo 34 let,
  • 00:00:55 a na to musíme myslet,
    abychom nezačali mít ten pocit,
  • 00:00:58 že jsme to dělali vždycky
    jenom správně,
  • 00:01:00 a že to musíme dělat tak,
    jako jsme to dělali v minulosti.
  • 00:01:02 To by byla cesta do pekel.
  • 00:01:04 Takže budoucnost, odvaha
    a volnomyšlenkářství,
  • 00:01:08 to je to, co by mělo provázet
    Pražské jaro i v budoucnu.
  • 00:01:12 Já se domnívám, že Pražské jaro
    není potřeba nějak zásadně měnit,
  • 00:01:16 ono se v průběhu času,
  • 00:01:18 někdy nápadně, někdy trochu
    nenápadně, proměňuje,
  • 00:01:20 protože nemůže zůstat nějakým
    tradičním muzeem.
  • 00:01:26 Těch novinek za posledních 20 let
    se projevilo poměrně hodně,
  • 00:01:30 ale byl bych možná rád,
  • 00:01:32 kdyby se Pražské jaro
    ještě více otevřelo
  • 00:01:34 právě do těch mezioborových vazeb.
  • 00:01:36 Mám na mysli třeba velmi
    zajímavou vazbu
  • 00:01:40 soudobé hudby a moderního tance.
    Těch věcí je více.
  • 00:01:43 Zajímavou věcí je třeba to,
  • 00:01:45 že moderní jazz se často potkává
    velmi blízce
  • 00:01:48 se soudobou tvorbou nových autorů
  • 00:01:51 a bylo by také asi dobré
    připomenout
  • 00:01:53 úzkou vazbu soudobé hudby
    a třeba moderního designu,
  • 00:01:56 některých nezvyklých industriálních
    prostor a podobných věcí.
  • 00:02:00 To se na Pražském jaru samozřejmě
    už v minulosti objevilo, objevuje,
  • 00:02:04 ale ten rozsah těchto
    interdisciplinárních vazeb
  • 00:02:07 by mohl být větší.
  • 00:02:11 -Chceme, aby hostování českých
    orchestrů na Pražském jaru
  • 00:02:14 byla vždy něčím ozvláštněna,
  • 00:02:17 a proto jsme zvolili pro Českou
    filharmonii
  • 00:02:20 vystoupení s Davidem Robertsonem.
  • 00:02:22 Kromě toho, že jsme k nim dali
  • 00:02:25 tuto světovou figuru dirigentské
    scény,
  • 00:02:28 tak jsme to ozvláštnili
    i dramaturgicky.
  • 00:02:29 Bohuslav Martinů - Čtvrtá symfonie
    jako připomínka konce války,
  • 00:02:34 ale zároveň emigrace Martinů
    a připomenutí fenoménu,
  • 00:02:37 kdy celá jedna generace
    skladatelská
  • 00:02:40 de facto skončila v emigraci.
  • 00:02:43 Martinů vlastně všechny své
    symfonie napsal v zahraničí.
  • 00:02:50 -Hudba Bohuslava Martinů zasahuje
    do mnoha žánrů.
  • 00:02:54 Ten skladatel byl skutečně
    ohromně talentovaný.
  • 00:02:58 Jeho Čtvrtá symfonie je pro mě
    mimořádným dílem,
  • 00:03:01 protože vyjevuje nezměrnou radost
    skladatele a bezpočtu dalších lidí,
  • 00:03:06 která se u nich dostavila
    s koncem druhé světové války.
  • 00:03:12 Zároveň nese Čtvrtá symfonie
    hluboké city,
  • 00:03:14 které si spojujeme se všemi
    kompozicemi Bohuslava Martinů.
  • 00:03:30 -Já si myslím, že mimořádným
    zážitkem
  • 00:03:32 byl určitě koncert
    České filharmonie.
  • 00:03:34 Trochu netypický,
  • 00:03:36 protože americký dirigent Keith
    Lockhart připravil program,
  • 00:03:39 který jednak připomínal
    návštěvy Leonarda Bernsteina
  • 00:03:43 na Pražském jaru v roce 1946
    a 1947,
  • 00:03:47 ale v druhé polovině programu
    jsme pak byli svědky
  • 00:03:49 krásného muzikálového show.
  • 00:03:52 To bylo trošku i netypické,
  • 00:03:53 jak pro Pražské jaro,
    tak pro Českou filharmonii,
  • 00:03:55 a myslím, že ten program
    byl velmi zdařilý
  • 00:03:57 a mnoho diváků možná překvapilo to,
  • 00:03:59 že Pražské jaro se vydává
    takovýmto směrem,
  • 00:04:02 ale bylo to samozřejmě logické,
  • 00:04:04 protože muzikály a hudební divadlo
    hrály v tvorbě Leonarda Bernsteina,
  • 00:04:08 kterého jsme si letos připomínali,
    protože se narodil před 100 lety,
  • 00:04:13 tak to v jeho díle hrálo
    samozřejmě závažný význam
  • 00:04:17 a vlastně asi nejslavnější roli.
  • 00:04:24 -Pražské jaro každoročně objednává
    skladby
  • 00:04:26 u současných českých skladatelů,
  • 00:04:29 ať už se jedná třeba o povinné
    skladby pro soutěžící
  • 00:04:31 v rámci mezinárodní hudební soutěže
    Pražské jaro,
  • 00:04:34 ale také pro koncertní provoz.
  • 00:04:37 A v letošním roce toho bylo
    o něco více
  • 00:04:40 a to bylo dáno opět tím,
  • 00:04:42 že jsme chtěli ukázat budoucnost
    české hudby,
  • 00:04:45 u které se nesmíme spoléhat
    jenom na tu minulost a tradici,
  • 00:04:48 ale musíme hrdě hledět dopředu.
  • 00:04:50 A proto jsme objednali skladby
    u mladých českých skladatelů,
  • 00:04:54 nebo střední generace,
    Luboše Mrkvičky a Michala Nejtka.
  • 00:04:59 A vyvinuli jsme maximální úsilí,
  • 00:05:00 aby tyto premiéry zazněly
    v podání zahraničních ansámblů-
  • 00:05:03 Varšavské filharmonie
    a Klangforum Wien,
  • 00:05:06 čili česká soudobá hudba se dostala
  • 00:05:08 do zahraničního nebo mezinárodního
    kontextu
  • 00:05:10 i díky skvělým interpretům.
  • 00:05:15 -Soudobá hudba je velkou výzvou.
    Je to zajímavé kromě jiného tím,
  • 00:05:20 že dnes vlastně neexistuje
    nějaký hlavní hudební styl,
  • 00:05:23 který by byl hlavním trendem
    v soudobé tvorbě.
  • 00:05:27 Jsme svědky toho, že existuje
    možná deset,
  • 00:05:30 dokonce možná i více hudebních
    typů,
  • 00:05:33 které můžeme nazývat soudobou
    hudbou.
  • 00:05:37 Je to často hudba novoromantická,
    která do jisté míry čerpá z tradic,
  • 00:05:41 na druhé straně je to hudba
    ryze experimentální,
  • 00:05:43 která vlastně záměrně nerespektuje
    skoro nic
  • 00:05:47 z toho tradičního komponování.
  • 00:05:52 Ale Pražské jaro musí samozřejmě
    brát v potaz vývoj hudby
  • 00:05:56 a vytvářet také prostor pro to,
  • 00:05:58 aby novodobí autoři měli možnost
    předvést na festivalu svoji tvorbu
  • 00:06:02 a také je naší povinností vytvořit
    prostor pro hudebníky,
  • 00:06:06 kteří se vlastně dneska
    i specializovaně
  • 00:06:08 těm novým hudebním trendům
  • 00:06:10 a novým hudebním experimentům
    věnují.
  • 00:06:12 Pražské jaro se o to v rozsahu,
  • 00:06:14 který je pro nás finančně
    zvládnutelný, věnuje,
  • 00:06:17 s tím, že tady řeknu věc,
    která možná není úplně patrná,
  • 00:06:20 ale finanční návratnost těchto
    investic je skutečně mizivá.
  • 00:06:23 Nicméně k velkému festivalu,
    jako je Pražské jaro,
  • 00:06:25 tento segment patří a navzdory
    všem rizikům
  • 00:06:29 ho chceme rozvíjet i v budoucnosti.
  • 00:06:39 Ta nová a experimentální hudba
  • 00:06:41 se nehodí vždy do těch tradičních
    koncertních prostor.
  • 00:06:45 My samozřejmě využíváme i třeba
    kostely a klasické prostory,
  • 00:06:50 které mají nějakou hudební
    historii,
  • 00:06:53 ale právě pro ty nové věci
    se hodí nové prostory,
  • 00:06:55 a proto třeba dopravní hala
    Národního technického muzea
  • 00:06:58 je svým způsobem ideálem
    pro řadu skladeb.
  • 00:07:03 Podobně tomu je se Studiem Hrdinů,
  • 00:07:05 kde vlastně v útrobách
    Veletržního paláce
  • 00:07:07 nacházíme takový jako
    postindustriální prostor,
  • 00:07:10 dosti zatím neupravený,
  • 00:07:12 ale právě jeho syrovost vytváří
    velmi pěkné prostředí
  • 00:07:16 pro řekněme moderní
    a také často syrové skladby.
  • 00:07:22 Mezinárodní hudební soutěž
    Pražské jaro
  • 00:07:24 je součástí historie tohoto
    velkého festivalu
  • 00:07:27 a tvoří k němu určitý pandán,
  • 00:07:29 který postupem let vlastně získal
    určitou samostatnost.
  • 00:07:33 A to bylo dáno tím,
  • 00:07:35 že soutěž zvyšuje své nároky,
    více se profiluje,
  • 00:07:38 ale samozřejmě tam existuje
    pevný svazek s festivalem.
  • 00:07:43 To je dáno zejména tím,
  • 00:07:44 že laureáti Pražského jara
    mají vlastně právo
  • 00:07:48 být zváni na ten kmenový festival,
  • 00:07:51 a to je věc, která je samozřejmě
    pro nás radostí,
  • 00:07:53 protože v té historické bilanci
    můžeme dneska uvádět
  • 00:07:56 desítky slavných jmen,
  • 00:07:58 která se vlastně etablovala díky
    mezinárodní soutěži Pražské jaro.
  • 00:08:02 V letošním roce byla soutěž vypsána
    pro 2 hudební obory,
  • 00:08:05 lesní roh a violoncello,
  • 00:08:08 a když nahlédnu do výsledkové
    listiny,
  • 00:08:10 tak mohu celkem s radostí
    konstatovat,
  • 00:08:12 že vlastně nejlepším účastníkem
    violoncellové soutěže
  • 00:08:15 byl Václav Petr, mladý koncertní
    mistr České filharmonie.
  • 00:08:18 On sice obsadil 2. místo,
  • 00:08:20 ale vzhledem k tomu, že nebyla
    udělena první cena,
  • 00:08:23 porota se neshodla na udělení
    první ceny,
  • 00:08:26 tak jeho 2. místo je vlastně
    takovým malým vítězstvím
  • 00:08:29 a je tedy pro nás laureátem
    první velikosti.
  • 00:08:34 V oboru lesního rohu zvítězil
  • 00:08:35 francouzský hornista Alexandre
    Collard.
  • 00:08:39 A je také spravedlivé připomenout
    šéfy porot,
  • 00:08:42 protože nám se daří v posledních
    letech
  • 00:08:44 posilovat renomé jednotlivých
    členů porot
  • 00:08:47 a předsedou poroty v oboru
    lesního rohu
  • 00:08:49 byl rakouský hornista
    Radovan Vlatković
  • 00:08:53 a v oboru violoncella to byl
  • 00:08:55 známý a u nás populární český
    violoncellista Michal Kaňka,
  • 00:08:58 který shodou okolností je také
    vlastně předsedou
  • 00:09:00 naší stále soutěžní komise,
  • 00:09:02 čili poradního sboru Pražského
    jara,
  • 00:09:04 který dbá o vývoj, kvalitu
    a slávu
  • 00:09:08 naší soutěže pro mladé hudebníky.
  • 00:09:15 -Na koncertu Janáčkovy filharmonie
    Ostrava
  • 00:09:17 se spojilo několik pohledů
    na ten rok 1918-2018.
  • 00:09:24 Bohuslav Martinů byl skladatelem,
  • 00:09:26 který emigroval a působil
    v emigraci,
  • 00:09:28 ač to hudební pouto se zemí
    neztratil.
  • 00:09:31 Naopak Klement Slavický,
  • 00:09:34 jehož Sinfonietta č. 4
    na koncertu zazněla,
  • 00:09:37 je příkladem těch skladatelů,
  • 00:09:39 kteří zůstali v České republice,
    v Československu,
  • 00:09:44 a snažili se tvořit v rámci
    té omezené svobody, kterou měli.
  • 00:09:50 A tak kupříkladu Klement Slavický
    tuto svoji Sinfoniettu č. 4
  • 00:09:52 věnoval výročí Organizace spojených
    národů,
  • 00:09:57 dostal dokonce za to zlatou
    medaili,
  • 00:09:59 a i po letech, ona má velmi
    specifický text,
  • 00:10:02 který se týká míru,
  • 00:10:04 a samozřejmě v polovině 80. let
    to slovo mír
  • 00:10:06 bylo velmi zpolitizované,
  • 00:10:08 ale i po tolika letech
    má velkou působnost,
  • 00:10:12 protože otázka míru nebo války
    se transformuje,
  • 00:10:16 ale přesto zůstává stále aktuální.
  • 00:10:22 Mně se ohromně líbila kombinace
    těch vokálních partů,
  • 00:10:25 charismatického Norberta Lichého,
    který září v Ostravě,
  • 00:10:29 a proto i bylo dobře,
  • 00:10:30 že s Janáčkovou filharmonií Ostrava
    přijel on, Norbert Lichý,
  • 00:10:34 a pak Lucie Silkenová,
    jejíž soprán neuvěřitelně dozrává
  • 00:10:40 a i v komplikované akustice
    Smetanovy síně Obecního domu
  • 00:10:43 a nad velmi spletitou partiturou
    se nádherně nesl.
  • 00:10:48 A pak Martin Kasík, jehož klavírní
    part
  • 00:10:51 je doslova končertantní
    v této sinfoniettě.
  • 00:10:53 Když se podíváte na partituru,
    tak máte dojem snad,
  • 00:10:56 že je to i klavírní koncert,
  • 00:10:57 tak ten se toho zhostil
    ohromně pohotově a bravurně.
  • 00:11:03 -Skladba je ohromně silná.
  • 00:11:06 Je originální také tím,
    že je to pro smyčce, bicí,
  • 00:11:12 s výjimkou dechů.
  • 00:11:14 Tím chce rozpólovat smyčce,
  • 00:11:16 jakožto prostředek, který užívá
    k vyjádření nějaké humanity,
  • 00:11:21 a bicí a klavír a varhany,
  • 00:11:23 které tam mají velice drastickou
    úlohu,
  • 00:11:25 naopak těch destrukčních sil.
  • 00:11:37 -Napříč festivalem se linula
  • 00:11:39 ještě jedna dramaturgická linka,
    minilinka,
  • 00:11:42 a to byla linka Gustava Mahlera
    a jeho symfonií.
  • 00:11:45 3 jeho symfonie byly interpretovány
    zahraničními orchestry
  • 00:11:50 a to je i pojítkem Varšavské
    filharmonie
  • 00:11:53 a Budapest Festival Orchestra,
    kdy Varšavská uvedla 4. symfonii
  • 00:11:56 a Budapest Festival
    jeho monumentální 2. symfonii.
  • 00:12:09 -Nevím proč, ale k této hudbě
    cítím skutečně silný vztah.
  • 00:12:14 Ta symfonie mi připomíná
    velkou slavnost,
  • 00:12:18 sen o vzkříšení, život po smrti.
  • 00:12:22 Mahler tohle všechno, ten úchvatný
    sen, dokázal vylíčit s nádhernou,
  • 00:12:27 nadšenou, až dětsky naivní vizí.
  • 00:12:34 -Mezi koncerty, které možná byly
    na hraně,
  • 00:12:36 či možná za hranou klasické
    dramaturgie Pražského jara,
  • 00:12:40 bylo vystoupení jazzového kvartetu,
  • 00:12:42 jehož šéfem je dnes již slavný
    španělský kytarista Amós Lora.
  • 00:12:48 Velmi zajímavé je to, že on je
    slavný a etablovaný,
  • 00:12:50 ačkoliv mu ještě není 20 let,
  • 00:12:52 patří mezi ty zázračné osobnosti
    nové generace jazzu,
  • 00:12:56 a bylo moc pěkné v tradičním
    prostoru Pražské křižovatky,
  • 00:13:01 kostela, který renovovala Nadace
    Václava a Dagmar Havlových,
  • 00:13:05 slyšet tyto 4 hudebníky,
    kde 3 členové jazzového kvartetu
  • 00:13:11 byli vlastně již skutečně řekněme
    hudebníci středního věku,
  • 00:13:14 ale řídil je a vedl kytarista,
    kterému ještě není 20 let.
  • 00:13:18 A hráli krásné skladby,
  • 00:13:20 které potěšily milovníky
    moderní hudby a jazzu.
  • 00:13:23 Program byl jednak velmi krásný
    a také reakce publika byla nadšená.
  • 00:13:32 -Odmalička jsem se věnoval
    flamencu,
  • 00:13:34 protože v něm žijí také oba rodiče.
  • 00:13:38 Otec je hudební pedagog,
    učí kytaru na konzervatoři,
  • 00:13:40 maminka vyučuje zase tanec.
  • 00:13:45 Flamenco mě obklopuje od samého
    začátku života,
  • 00:13:47 takže je jen přirozené,
  • 00:13:48 že jsem ho v nějakých 3-4 letech
    začal poslouchat
  • 00:13:51 a taky jsem začal hrát na kytaru.
  • 00:13:55 Takže co se týká mých kořenů,
    na jedné straně je to flamenco
  • 00:13:58 a na druhé pak jazz.
  • 00:14:05 -Letošní debut Pražského jara
    byl opravdu výjimečný,
  • 00:14:08 a to v mnoha ohledech.
  • 00:14:10 Je to projekt, který dává
    příležitost
  • 00:14:13 mladým dirigentům na začátku
    kariéry,
  • 00:14:15 aby se etablovali v konkurenci
    nejvyšší, v konkurenci zahraniční.
  • 00:14:19 S tím projektem před lety přišel
    Jiří Bělohlávek
  • 00:14:23 a v letošním roce to už byl
    pátý debut.
  • 00:14:26 A já mám velkou radost,
  • 00:14:27 že se podařilo naplnit
    několik přání,
  • 00:14:30 a to, aby debut letošní zapadal
    do oslav 100. výročí republiky,
  • 00:14:35 což se podařilo jak po programové
    stránce, tak i v rovině symbolické.
  • 00:14:41 Chuhei Iwasaki je mladý japonský
    dirigent,
  • 00:14:44 který před 10 lety se rozhodl
  • 00:14:46 studovat klasickou hudbu
    v České republice.
  • 00:14:49 A bylo to pod dojmem hostování
    České filharmonie
  • 00:14:52 s dirigentem Zdeňkem Mácalem.
  • 00:14:54 A dokazuje to, jaký magnetismus
    vytváří česká klasická hudba
  • 00:14:59 směrem do zahraničí
    a jakou slávu nám to dělá,
  • 00:15:03 což v roce 100. výročí republiky
  • 00:15:06 je to nejlepší, co můžeme
    dokazovat.
  • 00:15:10 Plus se tam naplnil i silný příběh
  • 00:15:12 mezi Chuhei Iwasakim
    a Zdeňkem Mácalem,
  • 00:15:14 protože skutečně po debutovém
    koncertu se tito 2 setkali,
  • 00:15:18 podle všeho poprvé,
    poprvé tváří v tvář,
  • 00:15:21 a mělo to krásný i osobní rozměr.
  • 00:15:28 -Maestro přijel do Japonska,
  • 00:15:31 respektive do města, kde byli moji
    rodiče, to je Tsukuba.
  • 00:15:35 A ten koncert se mi tak líbil,
  • 00:15:37 že jsem se rozhodl, že budu
    studovat tady.
  • 00:15:40 -Jsem rád, že jsem ho inspiroval,
    tady mladšího kolegu,
  • 00:15:43 že vlastně když mě viděl dirigovat
    Českou filharmonii v Japonsku,
  • 00:15:47 tak se rozhodl, že půjde
    do Česka studovat.
  • 00:15:54 -Chuhei Iwasaki, ač Japonec,
    ač nemohl zažít rok 1968,
  • 00:15:58 tak přesto Hudbu pro Prahu 1968
    Karla Husy
  • 00:16:02 dirigoval naprosto přesvědčivě
    a sugestivně.
  • 00:16:05 A pak Marek Kozák, což je laureát
    naší pražskojarní soutěže,
  • 00:16:09 se zhostil Bořkovcova klavírního
    koncertu č. 2
  • 00:16:11 s naprostou suverenitou a lehkostí.
  • 00:16:16 A je možná příslibem toho,
  • 00:16:18 že mladí interpreti budou
    vyhledávat
  • 00:16:20 klenoty české hudby
    2. poloviny 20. století
  • 00:16:23 a budou je přinášet na koncertní
    pódia.
  • 00:16:31 Pražské jaro má speciální řadu
    dopoledních koncertů,
  • 00:16:35 matiné, kde dává příležitost
    mladým umělcům,
  • 00:16:40 a ta letošní matiné byla
    velmi zajímavá.
  • 00:16:44 Jednak jsme představili mladého
    kontrabasistu Indiho Stivína,
  • 00:16:48 který dokonce byl ve spolupráci
    s Českou televizí
  • 00:16:51 navržen do soutěže Eurovision,
  • 00:16:55 a potom se na Pražském jaru poprvé
    v sólové podobě objevil akordeon.
  • 00:17:01 A to byla Markéta Laštovičková,
  • 00:17:04 která je vítězkou mnoha světových
    soutěží
  • 00:17:06 a nyní ji mělo na půdě
    Pražského jara
  • 00:17:09 možnost slyšet i české publikum.
  • 00:17:14 -Na Pražském jaru účinkuju poprvé.
  • 00:17:16 Je to obrovský zážitek,
    protože netušila jsem,
  • 00:17:20 jak velká atmosféra
    na tom koncertě bude.
  • 00:17:23 Velmi jsem si to užila
  • 00:17:25 a opravdu tento den se pro mě
    zapíše tak nějak do dějin.
  • 00:17:32 -Víkend komorní hudby je vlastně
    novým segmentem Pražského jara,
  • 00:17:37 je to takový festival uprostřed
    festivalu.
  • 00:17:40 A novinkou není samozřejmě
    komorní hudba,
  • 00:17:42 která je na Pražském jaru přítomna
    vlastně od jeho počátku,
  • 00:17:46 ale my jsme se před lety
    s uměleckou radou,
  • 00:17:48 kterou vedl Jiří Bělohlávek
  • 00:17:51 a iniciátorem této myšlenky byl
    violoncellista Marek Jerie,
  • 00:17:54 shodli na tom, že komorní hudba
    je jaksi rozptýlena v tom festivalu
  • 00:17:58 a její význam je možná trošku
    degradován tím,
  • 00:18:02 že nemá vlastně v rámci festivalu
    žádnou viditelnou strukturu.
  • 00:18:08 A proto jsme se domluvili
  • 00:18:10 po počátečních úvahách o maratonu
    komorní hudby na tom,
  • 00:18:12 že uděláme Víkend komorní hudby,
    čili zdůrazníme tuto část,
  • 00:18:15 a velmi významnou část klasické
    hudby,
  • 00:18:17 tím, že ji sevřeme do určitého
    rámce.
  • 00:18:20 Ten rámec není úplný,
  • 00:18:21 protože některé koncerty komorní
    hudby jsou mimo tento víkend,
  • 00:18:24 nicméně Víkend komorní hudby
    jaksi se zaměřuje
  • 00:18:28 takovým ohniskem na tuto část
  • 00:18:30 a těch 8-10 koncertů komorní hudby
    někdy přesahuje až do pondělka.
  • 00:18:37 Připomíná vlastně to, že komorní
    hudba je královnou a podstatou
  • 00:18:41 a esencí uměleckého mistrovství
    a reakce publika je velmi dobrá,
  • 00:18:46 protože řada posluchačů má možnost
    přijet na Pražské jaro na víkend.
  • 00:18:49 Některým vyhovuje matiné,
  • 00:18:52 někteří mají rádi odpolední
    koncert,
  • 00:18:54 někteří půjdou na Víkend komorní
    hudby v klasickém večerním čase,
  • 00:18:58 ale ukazuje se,
  • 00:18:59 že to určité zarámování komorní
    hudby tomu prospělo
  • 00:19:04 a Pražské jaro tím pádem také
    připomíná i běžným posluchačům,
  • 00:19:08 jak významný to je obor
    z těch mnoha oborů klasické hudby.
  • 00:19:19 Slavný houslista Julian Rachlin
  • 00:19:22 naplnil vrchovatě naši představu
    toho,
  • 00:19:24 jak má vypadat residenční hostování
    významného umělce.
  • 00:19:28 Vystoupil celkem na 4 koncertech
    ve zcela rozdílných podobách.
  • 00:19:33 Na prvním koncertě vystoupil
  • 00:19:35 jako sólista Symfonického orchestru
    hl. m. Prahy FOK
  • 00:19:39 v populárním houslovém koncertu
    Mendelssohna Bartholdyho.
  • 00:19:43 Následně potom měl v Rudolfinu
    recitál
  • 00:19:46 s klavíristou Itamarem Golanem.
  • 00:19:50 Na třetím koncertu,
    rovněž v Rudolfinu,
  • 00:19:52 vystoupil vlastně jako člen
  • 00:19:53 komorního sdružení klavírního
    kvartetu
  • 00:19:56 a nakonec se ukázal jako zdatný
    dirigent,
  • 00:19:59 když řídil Pražskou komorní
    filharmonii.
  • 00:20:06 -Je to velká čest, pyšnit se
    titulem residenční umělec.
  • 00:20:09 Vždyť se jedná o jeden
  • 00:20:11 z nejvýznamnějších světových
    festivalů!
  • 00:20:13 Tady mohu prezentovat nejrůznější
    polohy hudby, které mám tak rád.
  • 00:20:17 Také se velmi těším na spolupráci
    s vítězkou loňské houslové soutěže.
  • 00:20:21 Je krásné doprovázet jiného
    sólistu, báječnou mladou umělkyni.
  • 00:20:25 Otevřela se mi skutečně fantastická
    příležitost
  • 00:20:28 a přistupuji k ní s pocity pokory,
    štěstí, nadšení a pocty.
  • 00:20:38 -Letos mě ohromně potěšila
    houslistka Olga Šroubková,
  • 00:20:41 vítězka pražskojarní soutěže,
  • 00:20:43 když na pódiu vystoupila
    pod taktovkou Juliana Rachlina,
  • 00:20:48 čili je to opět rozměr,
  • 00:20:50 kdy mladí čeští interpreti
    se díky mezinárodnímu festivalu
  • 00:20:54 dostávají do kontaktu
    se zahraničními umělci.
  • 00:20:56 A jak Olga Šroubková poznamenala,
  • 00:20:58 myslím si, že to je určitě začátek
    jejího mezinárodního renomé,
  • 00:21:02 i tento osobní kontakt s takovouto
    legendou.
  • 00:21:07 -Bylo to úžasný. Jsem spokojená,
    mám radost.
  • 00:21:19 -Nicméně asi největším hudebním
    zážitkem právě toho,
  • 00:21:22 že šlo o program, který byl zcela
    odlišný od všech ostatních,
  • 00:21:26 byly hudební dějiny města
    Jeruzaléma,
  • 00:21:28 které nám přivezl katalánský
    dirigent
  • 00:21:32 a jeden ze známých propagátorů
    staré hudby, Jordi Savall.
  • 00:21:37 Bylo to velmi zajímavé právě v tom,
    že jsme si připomněli
  • 00:21:41 tu velkou, historickou problematiku
    Jeruzaléma,
  • 00:21:44 jako města dvou světů
    a města mnoha náboženství.
  • 00:21:48 A i v té hudební fresce,
    kterou Jordi Savall připravil,
  • 00:21:51 bylo patrné, jak to bylo složité
    během celé historie
  • 00:21:54 a jak je to logicky složité i dnes.
  • 00:21:57 Zaplať pánbůh to byl portrét
    hudební a kulturní a ne politický.
  • 00:22:07 -Pevnou součástí té pestré mozaiky
    Pražského jara
  • 00:22:10 je i interpretace staré hudby,
  • 00:22:12 poučená interpretace, autentická
    interpretace.
  • 00:22:15 Ta mediální pozornost
    se soustředila
  • 00:22:17 na hostování Sira Johna Eliota
    Gardinera s Monteverdi Choir
  • 00:22:21 a English Baroque Soloists.
  • 00:22:23 Oprávněně. Byl to nádherný koncert.
  • 00:22:29 -Je tolik cest a způsobů,
    jak Bachovu hudbu interpretovat.
  • 00:22:32 Může se tak dít s moderním
    orchestrem,
  • 00:22:35 s ansámblem dobových nástrojů,
    s malým sborem, velkým sborem,
  • 00:22:38 a vždycky to bude znít skvěle.
    To je na Bachovi nádherné.
  • 00:22:42 Pro mě je nejkrásnější uvádění
    s mými soubory,
  • 00:22:45 s Monteverdi Choir a English
    Baroque Soloists,
  • 00:22:47 protože hudbu té doby skvěle cítí
    a navzájem si výborně rozumí.
  • 00:22:51 Nejdůležitější je pochopit
    kontrapunkt, polyfonii, rytmus
  • 00:22:54 a skutečnost, že Bachova hudba
    vychází z hudby taneční,
  • 00:22:58 takže musíte tančit.
  • 00:23:10 -Neméně vynikající bylo hostování
  • 00:23:13 italského souboru Accademia
    Bizantina,
  • 00:23:16 který se specializuje na jejich
    tvorbu,
  • 00:23:18 ale ve vivaldiovském programu
    dokázali skutečně,
  • 00:23:21 že jsou mistři svého oboru.
  • 00:23:29 -Obecně lze říci,
  • 00:23:31 že jedním z charakteristických rysů
    italské hudby je komunikativnost.
  • 00:23:36 Hodně využívá právě i sílu slova,
    propojení mezi slovem a hudbou,
  • 00:23:40 a platí to zvláště u benátské
    hudby, hlavně z uvedeného období.
  • 00:23:45 Je plná odkazů i vzdálených ozvěn,
  • 00:23:47 protože Benátky byly významnou
    kulturní a hudební křižovatkou,
  • 00:23:51 proto jsou zde patrné i rysy
    lidové tvorby
  • 00:23:53 v kombinaci s ohlasy vzdálených
    kultur.
  • 00:23:57 Pak je tu také rytmus, který
    benátští skladatelé vytvořili,
  • 00:24:00 a typické styly, které jsou
    nezaměnitelné s jinými.
  • 00:24:03 Benátky se tak v krátké době staly
  • 00:24:05 důležitým milníkem pro všechny
    cizince,
  • 00:24:07 kteří se chtěli naučit
    italskému stylu.
  • 00:24:10 Benátky byly považovány za významné
    centrum tehdejší hudby.
  • 00:24:20 -Závěrečným koncertem se uzavírá
    oblouk oslav roku 1918-2018,
  • 00:24:27 který byl započat už zahajovacím
    koncertem,
  • 00:24:29 který byl svěřen České filharmonii
    a Tomáši Netopilovi,
  • 00:24:33 proto logicky závěrečný koncert
  • 00:24:35 na podporu té vzájemné soudržnosti
    československé,
  • 00:24:40 tak byla vybrána Slovenská
    filharmonie,
  • 00:24:42 a i v samotném programu
    toho koncertu
  • 00:24:45 se kombinují tyto československé
    prvky: Zdeněk Fibich - Comenius,
  • 00:24:49 vůbec osobnost Komenského
    a jeho česko-slovenské dosahy,
  • 00:24:54 Janáčkova Sinfonietta, která spadá
    přímo do období první republiky,
  • 00:24:58 a Žalm zeme podkarpatskej
    Eugena Suchoně
  • 00:25:02 je význačnou skladbou
    pro slovenské dějiny hudby.
  • 00:25:05 Možná plní podobnou funkci,
  • 00:25:07 jako Má vlast Bedřicha Smetany
    pro českou hudbu.
  • 00:25:12 -Myslím, že letošní ročník
    Pražského jara byl velmi pestrý
  • 00:25:15 a ukázalo se, že to téma
    Československa 1918
  • 00:25:20 může být pojato právě velmi
    optimisticky.
  • 00:25:24 Jednak je určitou bilancí
    toho století,
  • 00:25:26 které jsme sdíleli a stále sdílíme
    kulturně, my, Češi a Slováci,
  • 00:25:31 ale zároveň jsme tam dali
  • 00:25:32 právě ten pevný signál
    do budoucna tím,
  • 00:25:34 že jsme vlastně rekordně vytvořili
  • 00:25:37 rozsáhlý prostor pro nové autory
    a mladé interprety.
  • 00:25:45 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2018

Související