Pohled do zákulisí naší první scény formou rozhovorů s divadelními tvůrci, kteří se často neklanějí ve světle reflektorů

Opera Národního divadla v Praze ve své 134. sezóně vstoupila do náročného období, protože kromě zkoušení nových inscenací a běžného divadelního provozu byla zahájena generální oprava budovy Státní opery, která před 130 lety jako Nové německé divadlo (Neues deutsches Theater) patřila podle slov současného ředitele Jana Buriana „k jedné z nejlépe postavených a vybavených scén v Evropě“. S tím souviselo stěhování zaměstnanců z provozní budovy do objektu tzv. Themosu, který patříval v osmdesátých letech minulého století do zázemí Národního divadla. Některé tituly Státní opery, jejíž rekonstrukce trvala 27 měsíců, se nově objevily na scéně Hudebního divadla v Karlíně, např. Verdiho Nabucco v režii argentinského tenoristy José Cury a v hudebním nastudování Andrease Sebastiana Weisera. Ten také uvedl v režii Arnauda Bernarda na jevišti Národního divadla se souborem Státní opery netradičně pojatou Pucciniho Toscu. Z dalších studovaných inscenací uvidíte přípravu Chytračky a Měsíce Carla Orffa v režii Jiřího Nekvasila, Donizettiho Poprask v opeře, koncertní provedení Berliozova Faustova prokletí s hvězdným tenoristou Pavlem Černochem v titulní roli. Sezóna 2016–2017 byla také ve znamení hostování významných operních hvězd, např. polského tenoristy Piotra Beczaly v Rusalce, Yusifa Eyvazova v Giordanově opeře Andrea Chénier, které navštívila jeho manželka Anna Netrebko před společným vystoupením ve stejném titulu v milánské La Scale.

Napište nám