iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 9. 2019
22:25 na ČT1

1 2 3 4 5

47 hlasů
52524
zhlédnutí

13. komnata

Úspěšná herečka a dabérka zachránila život svému synovi

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

13. komnata Ilony Svobodové

  • 00:00:24 -Až tady pojedeš, zastav se...
  • 00:00:32 -Účinkuje v 5 divadlech,
  • 00:00:34 hraje ve filmech
    a televizních seriálech.
  • 00:00:37 Ilona Svobodová ale patří
    i mezi žádané dabérky.
  • 00:00:41 Jejím hlasem mluví třeba
    Michelle Pfeiffer, nebo Demi Moore.
  • 00:00:45 Kromě toho ještě
    na pražské konzervatoři
  • 00:00:47 vede studenty
    hudebně-dramatického oddělení.
  • 00:00:51 I přes to velké pracovní nasazení
  • 00:00:54 vždy dokázala skloubit práci,
    péči o dům, manžela a 2 děti.
  • 00:00:58 Svému synovi před několika lety
    dokonce zachránila život.
  • 00:01:05 -Jsi-li tak upřímnej,
    přijď za mnou.
  • 00:01:14 -(zaklepání) Ahoj, Ilonko.
    -Ahoj.
  • 00:01:16 -Tak jsme tady.
    -Ahoj. Ahoj, já tě vítám.
  • 00:01:20 Ale nezdržuj.
  • 00:01:22 Vím, že jsem chybující
    a vy to víte také.
  • 00:01:25 Dneska večer v Divadle v Celetný
    máme derniéru inscenace Dopisy.
  • 00:01:31 Je to 6 dopisů významných osobností
    svým láskám,
  • 00:01:37 který nebyly úplně tak známy.
  • 00:01:41 Jsem obdařena. Tak mnoho
    smím dávat. Vrchlický, drahý.
  • 00:01:46 -Ty bys ty derniéry asi nespočítala
    v kolika hrách jsi hrála.
  • 00:01:49 -To teda fakt nespočítám.
  • 00:01:52 Je hrozně zvláštní,
    že si vždycky říkám,
  • 00:01:55 tohle je tak krásná pasáž,
    to si říkám celej život.
  • 00:01:58 Tenhle monolog si budu pamatovat.
  • 00:02:00 Protože to je tak nádherný,
    že to budu chtít někdy citovat.
  • 00:02:04 No! Takže je derniéra,
    udělá se cvak, delete
  • 00:02:10 a prostě to z tý hlavy vypadne.
  • 00:02:14 -Jaké bylo tvoje dětství?
    Kdo tě tenkrát nejvíc ovlivnil?
  • 00:02:18 -No tak, já jsem měla
    krásný dětství.
  • 00:02:21 Já jsem zažila 2 dědečky,
    2 pradědečky.
  • 00:02:24 A ten jeden dědeček s babičkou
    mě vychovávali. V Kladně.
  • 00:02:28 -Proč tě tenkrát
    vychovávali prarodiče?
  • 00:02:31 -Protože moji rodiče pracovali
    v jinejch městech.
  • 00:02:34 Vždycky dojížděli buďto až večer,
    nebo jenom na víkend.
  • 00:02:38 A já jsem byla s babičkou,
  • 00:02:40 která mě naučila všechny možný
    domácí práce,
  • 00:02:44 vařit, šít, háčkovat, plíst.
  • 00:02:47 Proto hrozně ráda vařím.
  • 00:02:49 A dědeček byl zase zakládající člen
    skautingu,
  • 00:02:52 takže pro mě dělal tajný výlety
  • 00:02:54 a dědeček mi ještě dal do vínku
    dost základní věci,
  • 00:02:59 který by člověk měl umět.
  • 00:03:00 A to by se měl vyznat ve víně.
    Dědeček trval na tom,
  • 00:03:05 abych se naučila aspoň základy
    němčiny a francouzštiny
  • 00:03:09 a abych se naučila hrát mariáš.
  • 00:03:11 To jsou docela potřebný věci
    do života.
  • 00:03:20 -Kdy a jak ses vlastně rozhodla,
    že chceš být herečka?
  • 00:03:24 -Já jsem v Kladně chodila
    do takovýho sdružení rytmickýho,
  • 00:03:28 balet a rytmika, gymnastika
  • 00:03:31 a měli jsme vždycky každej rok
    předváděčky v kladenském divadle.
  • 00:03:35 A pro mě to bylo obrovský,
    protože od těch 4 let
  • 00:03:38 jsem vystupovala na tom jevišti,
  • 00:03:40 nejdřív třeba jsem hrála
    muchomůrku, nebo hříbka.
  • 00:03:43 Ale to byly první krůčky.
  • 00:03:51 -I když se Ilona ve škole
    dobře učila,
  • 00:03:53 kvůli dědečkovi skautovi
    a otci důstojníkovi,
  • 00:03:56 který neschvaloval příchod
    spojeneckých vojsk,
  • 00:03:59 ji na žádné gymnázium nevzali.
  • 00:04:01 Její poslední nadějí
    se tak stala konzervatoř.
  • 00:04:05 -Bylo to vlastně v době po chartě
    a pamatuju si,
  • 00:04:10 že tam nějaká soudružka
    u těch přijímaček řekla,
  • 00:04:12 že by děti neměly trpět za rodiče,
    takže pokud udělám zkoušky,
  • 00:04:17 že nemá nic proti tomu,
    abych studovala.
  • 00:04:19 Takže já jsem vlastně vděčná Chartě
    za to,
  • 00:04:22 že jsem mohla jít na střední školu.
  • 00:04:28 -Ale je překrásná.
  • 00:04:31 -Znám se s Ilonou od r. 1977.
    A jaká byla. No byla úchvatná.
  • 00:04:38 Byla na zamilování.
  • 00:04:44 -Vy? Vy zloději polibků.
  • 00:04:48 -Co mě nejvíc na ní bavilo
  • 00:04:51 a co jsem tenkrát nedokázal
    až tak ocenit,
  • 00:04:53 byla vyspělejší citově, rozumově,
    oproti svým kolegyním.
  • 00:04:59 Nebo proti našim spolužačkám.
  • 00:05:01 -Budu na tebe čekat.
  • 00:05:02 -Ještě z vás mluví sen,
    má princezno.
  • 00:05:07 -Krásný sen o tom,
    co možná není sen.
  • 00:05:10 Já jsem s těma profesorama mohla
    jít poprvé do rádia, do dabingu
  • 00:05:14 a díky tomu mě pouštěli
    na různý konkurzy.
  • 00:05:19 A tak jsem se dostala
    i k prvním rolím,
  • 00:05:21 ale já jsem vlastně točila
    už od prváku.
  • 00:05:23 Takový pohádky a ve čtvrťáku
    potom jsem točila
  • 00:05:29 s Františkem Vláčilem Hadí jed.
  • 00:05:31 -Tvoje první velká filmová role.
    -Ta nejvýznamnější, myslím.
  • 00:05:36 Protože František už tady
    jinej nebude a to, co zanechal
  • 00:05:41 a to, co natočil je úžasný
  • 00:05:43 a i když se na to člověk dívá
    po těch X letech,
  • 00:05:47 tak já se za to vůbec nestydím.
  • 00:05:49 -On dědek někdy strašně chrápe.
    -Zahrajte mi něco.
  • 00:05:54 Tak to bylo rozepsaný na 3 dny
    a František nastolil atmosféru,
  • 00:06:00 že se to sjede najednou všechno.
  • 00:06:02 A mně se to nepodařilo,
    tak řek, tak znova ještě jednou.
  • 00:06:06 Pak řek výbornou větu:
    No, vona už to stejně nenatočí.
  • 00:06:10 Tak pojďte ještě naposled.
    A pak se tam něco stalo,
  • 00:06:13 my jsme natočili vlastně
    třídenní plán během chvilky.
  • 00:06:17 František mě políbil a řek:
    A jdem na pivo, babo.
  • 00:06:21 A od tý doby mně říkal babo.
  • 00:06:23 Jsi-li tak upřímnej,
    přijď za mnou.
  • 00:06:32 Tu měla mamka ráda.
  • 00:06:34 -Co tomu říkal dědeček?
    -Hrozně se rozšoupnul.
  • 00:06:38 Protože tenkrát byla oslava
    U Piaristů a dědeček tu hospodu,
  • 00:06:42 nás teda, všechny hostil
    dobrým vínem.
  • 00:06:45 Dobrým vínem, no,
    už jsme zase u toho vína!
  • 00:06:47 Ale rodiče
    to strašně neschvalovali.
  • 00:06:50 A neschvaluje maminka dodneška,
    co dělám.
  • 00:06:57 Když jsem točila Hadí jed,
    mýho tatínka hrál Pepa Vinklář
  • 00:07:02 a asi díky tomu jsem se pak
    přes konkurz dostala sem.
  • 00:07:06 Pak už jsem dostala jednu roli,
    druhou roli, třetí roli
  • 00:07:08 a když jsem opouštěla konzervatoř,
  • 00:07:09 tak jsem měla možnost jít
    asi do 5 jinejch divadel.
  • 00:07:13 Ale protože už jsem tady hrála,
    tak to pro mě bylo takový vysněný.
  • 00:07:18 Taky sobecky, že tady nebyla
    žádná holka.
  • 00:07:23 -Se svým osudovým mužem,
    hudebníkem Petrem Skoumalem
  • 00:07:27 se Ilona potkala krátce
    před sametovou revolucí.
  • 00:07:30 -My jsme se seznámili tady,
    v Realistickém divadle.
  • 00:07:33 On dělal hudbu
  • 00:07:34 k několika představením,
    ve kterých jsem hrála.
  • 00:07:36 Nikdy se nevědělo,
    jestli ten večer bude nebo ne,
  • 00:07:39 protože na to měli
    komouši políčeno.
  • 00:07:41 A Petr tam vždycky chodil
    a hrál na piano.
  • 00:07:45 Písničky, který se tenkrát
    nesměly hrát.
  • 00:07:48 -Manželům, které od sebe dělilo
    22 let, se po 5 letech
  • 00:07:51 narodil syn Filip.
  • 00:07:53 Těhotenství ale provázely
    komplikace.
  • 00:07:56 Ilona musela podstoupit
    četná vyšetření.
  • 00:07:58 A tak strávila skoro celých
    9 měsíců v nemocnici.
  • 00:08:03 -Některý role na mě počkaly,
    některý role se přezkoušely.
  • 00:08:06 Bohužel jsem měla
    v těch těhotenstvích hodně narkóz.
  • 00:08:10 Tím nechci nikomu sahat
    vůbec do svědomí.
  • 00:08:13 Ale možná ty problémy některý
    vznikly v tom těžkým těhotenství.
  • 00:08:19 Protože já jsem vlastně ležela
    v tom Podolí pořád v nějakým stresu
  • 00:08:23 a bála jsem se,
    abysme to oba vydrželi.
  • 00:08:27 -Původ Filipových
    zdravotních problémů
  • 00:08:29 se dnes už ovšem těžko hledá.
  • 00:08:32 S péčí o malého brášku pomáhala
    i jeho sestra Adéla,
  • 00:08:36 z Ilonina předchozího manželství.
  • 00:08:38 Zdálo se, že všechno je v pořádku.
  • 00:08:41 -Něco se pošramotilo,
    protože Filip vlastně
  • 00:08:44 hrozně dlouho nemluvil.
  • 00:08:47 Ale tím, jak měl starší ségru,
    tak všechno dělal.
  • 00:08:49 On uměl plavat, lyžovat,
    jezdil na kole,
  • 00:08:52 ale vlastně promluvil až někdy
    ve 4 letech.
  • 00:08:57 Od té doby nezavřel pusu.
    To byla výborná historka.
  • 00:09:02 Nahoře Petr zapomněl
    zastavit vodu do vany.
  • 00:09:06 A Filip promluvil šokem,
    protože přiběh a křičel.
  • 00:09:09 To byla jeho první věta v životě.
    A přísahám, že to bylo tak.
  • 00:09:12 Ty vole, táto, tam je vody!
  • 00:09:16 Pak začaly problémy,
    najednou začal zadrhávat.
  • 00:09:27 Filip seděl u počítače,
    dělal něco do školy
  • 00:09:31 a já jsem šla pracovat,
    sešla jsem zahradou pod dům
  • 00:09:37 a tam jsem se otočila,
    něco mi řeklo, že se musím vrátit.
  • 00:09:40 Tak jsem se vrátila
  • 00:09:42 a tam jsem ho našla
    ležet na zemi v bezvědomí.
  • 00:09:45 -Stalo se to, že jsem byl tehdy
    u počítače nějak, na internetu,
  • 00:09:49 nějak v tu chvíli
    mně to blesklo hlavou,
  • 00:09:53 že jsem přepad jakoby,
  • 00:09:55 židle byla celá,
    ale já jsem ležel za ní.
  • 00:10:01 -Myslela jsem že dělá vtipy,
    tak jsem do něj tak jako šťouchala.
  • 00:10:04 Ale on byl opravdu v bezvědomí,
  • 00:10:06 tak jsem si vzpomněla
    na svou brannou výchovu,
  • 00:10:12 kdy fakt nás učili
    dávat první pomoc.
  • 00:10:14 Vytáhla jsem všechno,
  • 00:10:15 co jsem se naučila
    na základní škole.
  • 00:10:17 A do toho jsem vlastně volala
    tu sanitku.
  • 00:10:20 -Situace byla docela vážná,
  • 00:10:22 protože prodělal silný
    epileptický záchvat
  • 00:10:26 a vlastně všechny percepční funkce,
    které má, a motorické,
  • 00:10:31 byly silně oslabeny.
  • 00:10:32 -Velký epileptický záchvat
    s křečemi a bezvědomím
  • 00:10:36 bývá pro rodiče obrovský stres,
  • 00:10:38 protože první, co většinou
    rodiče napadne, že to dítě umírá.
  • 00:10:43 Ono to tak nebývá,
  • 00:10:44 ale ten obraz klinický
    je opravdu dramatický.
  • 00:10:48 -Když jsem ležel, tak jsem tak
    mžoural očima,
  • 00:10:52 nic jsem si nepamatoval.
  • 00:10:54 -První pomocí při velkém
    epileptickém záchvatu je především
  • 00:10:59 zabránit úrazu, rozhodně nedávat
    nic do úst, nepáčit čelist,
  • 00:11:04 neotvírat ústa, nevyndavat jazyk,
    neposkytovat umělé dýchání.
  • 00:11:09 Ten záchvat v drtivé většině
    případů odezní sám.
  • 00:11:13 Je důležité zabránit úrazu
    a zavolat lékařskou pomoc.
  • 00:11:17 -Filip ležel teda v nemocnici,
  • 00:11:18 potom půl roku nesměl
    sluchátka, telefon, televizi.
  • 00:11:23 To opravdu dodržoval, že vlastně
    mně ho bylo až líto,
  • 00:11:26 protože už vlastně byl v pořádku,
    začal chodit zpátky do školy
  • 00:11:30 a takhle měl, on miluje hudbu,
  • 00:11:32 takže měl tady položený sluchátka
    na stole a u toho se třeba učil.
  • 00:11:36 Ale nikdy si je nesměl dát na uši.
  • 00:11:39 -Co ještě jste nesměl?
    -Jo, chodit na diskotéky vlastně.
  • 00:11:44 -Nemohl vidět filmy,
    který jsou scifi
  • 00:11:47 a kde se něco probleskává.
  • 00:11:49 Si pamatuju, že když se to stalo,
    tak sis zakrýval oči.
  • 00:11:53 -Epilepsie může začít
    v jakémkoli věku života
  • 00:11:56 a puberta je období, kdy vznikají
  • 00:12:00 typicky geneticky podmíněné
    syndromy.
  • 00:12:04 Tam je genetická příčina,
    do které úplně ještě nevidíme.
  • 00:12:10 A u každého pacienta
    je v mozku zakódováno,
  • 00:12:13 ve kterém věku to onemocnění
    se poprvé projeví.
  • 00:12:19 -On byl žák s poruchama učení,
  • 00:12:22 v základní škole chodil
    do dyslektické třídy.
  • 00:12:25 Dostal se na střední školu,
    tam myslím, že byl šikovný.
  • 00:12:29 Po této příhodě jsem Filipa
    vyšetřila a zaznamenala jsem
  • 00:12:34 percepční a motorická oslabení
    velmi výrazně.
  • 00:12:38 -Jakej byl Filip po tom záchvatu?
    Co se vlastně všechno změnilo?
  • 00:12:41 Co se stalo?
  • 00:12:42 -On se vlastně vrátil normálně
    do školy,
  • 00:12:46 jenom ten mozek
    tolik nepracoval jako dřív.
  • 00:12:50 Takže vlastně všechno byl problém.
    Cokoliv napsat, naučit se.
  • 00:12:54 Vlastně se to v tý paměti
    neukládalo.
  • 00:12:57 Tak jsem začala hledat pomoc
    a tím pádem jsme se dostali
  • 00:12:59 k této speciální pedagožce.
  • 00:13:02 -Jak na vás reagovali spolužáci
    ve škole, Filipe?
  • 00:13:06 -Těžko, těžko, těžko,
    protože...
  • 00:13:09 Těžko a nesrozumitelně a vlastně
    zvláštně,
  • 00:13:13 protože jednak jsem nemohl pít
    a pařit a chodit po večírcích.
  • 00:13:19 Tak na mě působili,
  • 00:13:21 že mě nechtějí přijmout
    do tý party.
  • 00:13:22 Protože jsem jinačí.
  • 00:13:25 -Ty specielní cvičení,
    který jsme dělali, tuším 5 let,
  • 00:13:29 nevím jak dlouho, ale vlastně
    jsme to dělali i po maturitě,
  • 00:13:33 tak jsou hrozně náročný
    pro celou domácnost a pro rodinu.
  • 00:13:39 Protože to cvičení
    se musí dělat každý den.
  • 00:13:42 Stačí 10 minut. Ale každý den.
    A nesmí se vynechat.
  • 00:13:46 Pokud se vynechá,
    musí se nastavit týden.
  • 00:13:49 -Vidíš, tam není nic. A tady jo.
    Vidíš to?
  • 00:13:55 -Je to taková cesta,
    po které kráčíme se studenty.
  • 00:13:59 Je před ně předkládán problém,
    kterej by si měli promyslet,
  • 00:14:02 v klidu si rozvážit.
  • 00:14:04 Motto Feuersteina je:
  • 00:14:05 Nechte mě chvilku,
    já si to rozmyslím.
  • 00:14:08 Takže tady máme na všechno čas,
  • 00:14:10 aby si sami uvědomovali
    všechny důležité podněty.
  • 00:14:14 Dokázali je zpracovat
  • 00:14:17 a nepracovali impulzivně,
    ale promyšleně.
  • 00:14:19 -Feuersteinova metoda je,
    zjednodušeně řečeno,
  • 00:14:22 soubor cvičení, která lidi učí,
    jak se mají učit.
  • 00:14:26 -Jak to Filip vnímal?
    -To se musíš zeptat jeho. Já nevím.
  • 00:14:31 Někdy byl protivnej,
    že jsme museli dělat ty cvičení.
  • 00:14:33 Ale měl vždycky obrovskou radost
    z toho skoku.
  • 00:14:36 -Jak to bylo?
    -Určitě mě to posunulo dál hodně.
  • 00:14:39 To je fajn, dělal jsem to rád.
    I když mě to občas nudilo.
  • 00:14:47 -Třeba jak se to muselo dělat
    pravidelně?
  • 00:14:49 -Nebyla to otrava?
    -Ne, ne.
  • 00:14:52 -Třeba tohle cvičení
    je hrozně zajímavý
  • 00:14:53 na drobnou motoriku.
  • 00:14:54 Takže máme několik skupinek
    stejných věcí.
  • 00:14:58 Tady jsou mince, knoflíky,
    lego a spony.
  • 00:15:02 Teď já ti to takhle smíchám
    dohromady všechno
  • 00:15:06 a dám přes to šátek.
  • 00:15:10 A ty budeš zpod toho šátku,
    hmatem poznáš co to je za věc,
  • 00:15:16 tak vyndáš tu věc
    a dáš ji na jednu hromádku,
  • 00:15:21 oddělíš knoflíky, mince atd.
  • 00:15:23 A já ti do toho budu říkat ještě
    nějakej další úkol.
  • 00:15:28 Nebudu tě trápit se slovíčkama
    anglickejma nebo francouzskejma,
  • 00:15:31 dáme si malou násobilku.
  • 00:15:33 -Dvě činnosti najednou. Aha.
    -Ano. Takže strč tam ručky.
  • 00:15:36 -Obě ručky.
    -Oběma rukama mám brát věci?
  • 00:15:40 -Ano. A vždycky tou jednou,
    to ti bude držet ten šátek
  • 00:15:43 a tou druhou dávej na stranu.
  • 00:15:46 -4 x 3?
    -12.
  • 00:15:50 -2 x 5?
    -10.
  • 00:15:53 -3 x 1?
    -3.
  • 00:15:56 -A 8 x 1.
    -8.
  • 00:16:01 -3 x 0.
    -0! Šlo by to se mnou?
  • 00:16:05 -Šlo by to! Najednou ze 4
    se dostal na 3 a z 3 potom na 2.
  • 00:16:10 Kdy poprvé tady byla
    státní maturita
  • 00:16:12 a on to vlastně udělal
    velmi snadno, ty testy.
  • 00:16:16 Když mě volali ze školy,
    že odmaturoval,
  • 00:16:19 tak to byla taková radost,
    kterou jsem vůbec nečekala
  • 00:16:23 a nepředpokládala,
    že by se mohlo stát.
  • 00:16:26 -Vždycky jsi dokázala věřit tomu,
    že se to povede?
  • 00:16:28 -Já jsem vůbec netušila
    kam to může vést.
  • 00:16:31 Já jsem jen věřila Soně Velínský
    a viděla jsem ty skoky.
  • 00:16:38 Já jsem vůbec netušila,
  • 00:16:40 že by mohl dostudovat
    střední školu.
  • 00:16:42 Netušila jsem vůbec,
  • 00:16:43 že by moh dělat další nástavby
    a kurzy,
  • 00:16:47 že by moh vlastně vůbec pracovat.
  • 00:16:49 -Filip nakonec našel své uplatnění
    v sociální sféře.
  • 00:16:53 Dnes pomáhá seniorům.
  • 00:16:58 -Naše zásada je, že pacient,
  • 00:16:59 který je plně kompenzovaný
    na lécích,
  • 00:17:03 by měl žít úplně stejným životem,
    jako jeho vrstevníci.
  • 00:17:07 Měl by mít stejné aktivity,
    stejné vzdělání, stejné zaměstnání.
  • 00:17:13 Má se vyhýbat některým
    extrémním aktivitám.
  • 00:17:16 Uvádíme příklad hloubkové potápění,
    horolezectví, paragliding,
  • 00:17:21 bungee jumping, tak to bych asi
    svým pacientům nedoporučil.
  • 00:17:26 -Po matce herečce a otci skladateli
    a textaři, zdědil Filip nadání
  • 00:17:31 pro psaní povídek a poezie.
  • 00:17:34 Kdy jste vlastně
    začal psát básničky?
  • 00:17:37 -Začalo to, to je hezká otázka,
    děkuju. To bylo tak.
  • 00:17:43 -Bylo jednou.
  • 00:17:45 -Na mý střední škole
    jsem hodně psával povídky.
  • 00:17:50 Většinou to byly takový
    červený knihovny.
  • 00:17:53 To mi právě kamarád říkal,
    abych zkusil psát básně.
  • 00:18:00 Že je to docela fajn.
    A že to holky mají rádi.
  • 00:18:04 -Příjemná na poslech,
    příjemná na pohlazení
  • 00:18:08 ráda si bloudí ve snech
    už při svém narození.
  • 00:18:11 V dlouhých milostných nocích
    rodí se takových stovky,
  • 00:18:14 když odcházím po tvých bocích
    roztáhnout na balkon krovky.
  • 00:18:20 Filipovi jsem měl tu čest
    křtít knížku poezie
  • 00:18:23 a číst jeho poezii, která je
    obrovsky hluboká, vlastně zralá.
  • 00:18:27 Na to, jak je to mladej kluk,
    v sobě má velkou touhu, odvahu,
  • 00:18:31 zkoušet jít do všeho naplno
    a to mě taky moc baví.
  • 00:18:37 -Jaká Ilona vlastně je?
    A nakolik se třeba změnila?
  • 00:18:39 Když ji znáš takových let.
    Anebo nezměnila.
  • 00:18:42 -Cejtím, že Ilona tyhle věci
    všechny zvládá,
  • 00:18:46 opravdu klobouk dolů, bez problému
  • 00:18:49 a bez toho, že by to okolí
    to vlastně kolikrát vědělo vůbec.
  • 00:18:54 -Úžasný. Úžasný.
  • 00:18:55 Já bych si představila,
    co jí to dalo práce a úsilí,
  • 00:19:01 aby ten Filip mohl fungovat
    naprosto samostatně.
  • 00:19:07 Byli spíš jako kamarádi,
    než jako maminka se synem.
  • 00:19:11 A bylo to hrozně hezký.
  • 00:19:16 -Já jsem strašně ty děti chtěla.
  • 00:19:18 A když jsem je měla,
  • 00:19:19 tak jsem si řekla,
    že se jim budu věnovat na 100 %,
  • 00:19:25 takže já jsem opravdu ty roky,
    kdy chodily do školy,
  • 00:19:28 nedělala nic jinýho,
    než se věnovala jim
  • 00:19:31 a vždycky večer honem
    běžela do divadla
  • 00:19:33 a v noci se učila.
  • 00:19:41 -Jaký byl život s Petrem?
  • 00:19:43 -Byl hrozně milej, tolerantní,
    inteligentní, vtipnej.
  • 00:19:47 On skvěle uměl jednat
    s malejma dětma.
  • 00:19:53 To je taky znát na všech písničkách
    a na věcech, který dělal.
  • 00:19:57 Hudbu k Večerníčkům a tak.
    Děti ho milovaly.
  • 00:20:00 Protože hrozně rád s nima blbnul
  • 00:20:02 a dělal věci,
    který se běžně nedělaj.
  • 00:20:09 My jsme se vlastně skoro nikdy
    v životě nehádali.
  • 00:20:11 Kromě toho, když se rozhod,
    že k mé dokonalosti ještě chybí,
  • 00:20:15 že neumím anglicky,
    takže mě začal učit anglicky.
  • 00:20:19 A to vždycky drhlo
  • 00:20:20 a vždycky jsme se hádali
    jedině nad slovíčkem bed.
  • 00:20:23 A vždycky mě opravoval.
  • 00:20:26 Jak to vyslovuješ? No bed.
    Ne, ty neříkáš bed, ty říkáš bed!
  • 00:20:30 Takže to jsem asi po třetí opravě
    práskla vždycky tím sešitem
  • 00:20:34 a odešla jsem.
  • 00:20:35 To byl jeden druh hádek
    a druhý byl, když mě nutil zpívat.
  • 00:20:39 Já jsem na konzervatoři
    měla zpívání a zpěv,
  • 00:20:42 ale paní profesorka
  • 00:20:44 do mě dostala takovou nedůvěru
    ve mně,
  • 00:20:47 takže já hrozně ráda zpívám,
    ale má z toho docela trauma.
  • 00:20:52 -Byli spolu 25 let. Petr Skoumal
    zemřel v září 2014.
  • 00:20:58 V té době se Filip doléčoval
    ze svých zdravotních problémů.
  • 00:21:02 -Mě to tak úplně srazilo
    až tak na dno,
  • 00:21:06 že jsem nebyl úplně motivovanej,
  • 00:21:09 ani jsem nevěděl,
    co tam na tý škole mám dělat,
  • 00:21:13 když půlka mýho dětství
    je nenávratně pryč.
  • 00:21:20 -Hlavně to bylo hrozně rychle
    s tím Petrem.
  • 00:21:22 To bylo takový nečekaný,
  • 00:21:23 protože během měsíce
    se strašně změnil zdravotní stav.
  • 00:21:27 To byl pro nás všechny trošku šok.
  • 00:21:32 -Mně vždycky ze všech špatných věcí
    pomohlo divadlo.
  • 00:21:37 Protože já zoufale jsem šťastná
    na jevišti a strašně miluju světla.
  • 00:21:42 Takže tam člověk zapomene
    na ty problémy.
  • 00:21:46 Ty jsi kouřila?
  • 00:21:48 -Já? No dovol!
    -A vzala sis prášky?
  • 00:21:53 Mám, mám!
  • 00:21:56 -No co, jsou to jen 2 dny
    a pořád ještě žiju!
  • 00:22:00 -Ale mně tenkrát i pomohlo,
    v tom stresu zastavilo to,
  • 00:22:04 že jsem přišla třeba
    unavená z divadla
  • 00:22:06 a Petr zrovna seděl u klavíru
    a hrál Chopina.
  • 00:22:10 A to mě vždycky, nebo Haydna.
  • 00:22:12 A to mě vždycky
    tak jako stabilizovalo a uklidnilo,
  • 00:22:16 že vlastně všechny starosti
    šly pryč.
  • 00:22:19 (Luboš Veselý píská
    melodii z Nabucca)
  • 00:22:27 -Jak dlouho už je tady?
    -Jenom jednu noc.
  • 00:22:30 -Ty jsi úplně přišla o rozum!
    -Proč to říkáš? Víš kdo to je?
  • 00:22:34 -Naprosto přesně vím, kdo to je!
  • 00:22:36 -Ze stresu a krizí Iloně pomáhá
    i pravidelné cvičení.
  • 00:22:40 Při něm relaxuje a udržuje se
    ve výborné kondici.
  • 00:22:45 -To už je jako droga.
  • 00:22:47 Protože když začneš cvičit
    pravidelně a cvičíš pilates,
  • 00:22:50 já už to vlastně
    potřebuju k životu.
  • 00:22:52 A musím říct,
    že kdybych necvičila
  • 00:22:54 a neměla takovou trenérku,
    které říkám "Teror",
  • 00:22:58 tak bych vlastně nechodila
    a nehejbala se.
  • 00:23:01 Protože pilates mě vlastně trošku
    zachránil život.
  • 00:23:06 -Co vlastně všechno děláš proto,
  • 00:23:07 abys vypadala tak báječně,
    jak vypadáš?
  • 00:23:08 -Nic moc. Hejbu se, hraju divadlo,
    piju dobré bílé víno,
  • 00:23:13 piju hodně vody,
    cvičím pilates, učím se jazyky.
  • 00:23:16 -Kde máma bere
    tu energii neuvěřitelnou?
  • 00:23:18 -Mámu nabíjí ta práce, si myslím.
  • 00:23:20 A hlavně, všechno co dělá,
    si myslím, že ji baví.
  • 00:23:24 A teď ji ještě nabíjej ty děti,
    když učí ve škole.
  • 00:23:34 (písnička)
  • 00:23:43 -Já si myslím, že ta rodina,
  • 00:23:46 kterou Petr tak hrozně miloval
    a vynášel,
  • 00:23:51 tak to se prolnulo všechno do nás
    i do těch dětí.
  • 00:23:55 Protože dodneška já mám s dětma
    úžasnej vztah.
  • 00:24:00 Kdysi mi někdo řek,
    že jsme výbornej trojúhelník,
  • 00:24:02 že se všichni držíme.
  • 00:24:04 Takže i když se nevidíme
    a každej má svou práci,
  • 00:24:08 tak přesto spolu chceme občas
    jet na dovolenou
  • 00:24:11 nebo na prodloužený víkend.
  • 00:24:13 Toho si hrozně cením.
  • 00:24:15 -Jaká jste parta?
    -My 3?
  • 00:24:17 -Hodně akční.
    -Hodně akční.
  • 00:24:20 No, my, jak se moc nevidíme,
    tak si to kompenzujeme tím,
  • 00:24:25 že třeba jedeme někam pryč.
  • 00:24:27 Každej rok vlastně do jinýho
    evropskýho města.
  • 00:24:30 A když jsme spolu, tak jsme akční,
    ale zároveň takoví hraví.
  • 00:24:34 Rádi i sedíme v kavárně třeba
  • 00:24:36 a jenom čumíme na lidi
    a povídáme si.
  • 00:24:40 Když potřebuju něco poradit,
  • 00:24:42 není problém se mámy zeptat
    úplně na cokoliv.
  • 00:24:44 Od jídla, přes sex po...
  • 00:24:47 -Těžké filozofické myšlenky.
    -Těžké filozofické myšlenky. Ano!
  • 00:24:50 Chtěla jsem skončit něčím vážným.
    A! O kom se mluvívá...
  • 00:24:55 -Mluvili dobře?
    -Ne, vůbec ne! Hrozně!
  • 00:24:59 -Můžu vám nabídnout něco sladkého
    teď? Když jsme tak dobře pojedli?
  • 00:25:05 -Jo? Ty jsi pekla?
    -Ne, ne. To není úplně z mé dílny.
  • 00:25:11 Ale něco dobrého bychom tam našli.
    Tak to je můj skvělej trojúhelník!
  • 00:25:19 Maminko!
  • 00:25:21 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související