iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 6. 2014
22:35 na ČT1

1 2 3 4 5

73 hlasů
92876
zhlédnutí

13. komnata

Daniel Hůlka

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

13. komnata Daniela Hůlky

  • 00:00:27 Nejdu snad nevhod.
    Už je po mši svaté?
  • 00:00:33 Ještě nikdy nikdo neměl
  • 00:00:34 takový nástup do českého
    showbyznysu,
  • 00:00:37 jako v polovině 90. let
    Daniel Hůlka.
  • 00:00:41 Ještě nikdy nikdo nesplynul
    tak dokonale
  • 00:00:43 s dramatickou postavou,
  • 00:00:45 jako tento tehdy
    začínající operní pěvec.
  • 00:00:48 "I zdánlivě vzdálená..."
  • 00:00:51 Impozantní zjev
    a hlas v roli hraběte Drákuly
  • 00:00:53 ho doslova přes noc
    katapultovaly
  • 00:00:55 na vrchol žebříčku popularity.
  • 00:00:59 Nikdo ale včetně
    samotného Dana netušil,
  • 00:01:02 že za extrémní zlom
    v kariéře i v životě
  • 00:01:04 zaplatí později těžkou daň
  • 00:01:06 v podobě psychického
    onemocnění,
  • 00:01:08 kterého svým
    sekundárním efektem
  • 00:01:10 dovede k nemoci fyzické,
  • 00:01:12 a ta dokonce na práh
    života a smrti.
  • 00:01:17 To je prostě umírání,
    to se těžko popisuje.
  • 00:01:21 To znají akorát lidé,
    kteří to zažili.
  • 00:01:26 Prostě umírání.
    A umírání není fajn.
  • 00:01:35 Dnešní po dlouhé době
    samostatný koncert
  • 00:01:37 má potvrdit,
    že Dan je opět zpět
  • 00:01:40 a že ze všech strázní
    jeho 13. komnaty
  • 00:01:43 se mu daří konečně uniknout
  • 00:01:44 a třeba se i podívat
    do minulosti.
  • 00:01:47 "Mohl byste dát trošku více
    vokálu ke mně?"
  • 00:01:50 "Vím, že se v dým proměníš,
    proměníš."
  • 00:01:58 Když se mě někdo ptá
    na životní vzor,
  • 00:02:00 tak já nemám žádný životní
    vzor pěvecký nebo herecký,
  • 00:02:04 ale vždycky říkám,
  • 00:02:06 že můj životní
    vzor je můj táta.
  • 00:02:09 Že když dokážu být v životě
    tak dobrý člověk,
  • 00:02:11 jako byl můj otec,
    tak budu spokojený.
  • 00:02:15 A co jste na něm obdivoval?
  • 00:02:16 On prošel spoustou
    bolševických persekucí,
  • 00:02:20 měl spoustu opravdu špatných
    zážitků za ten život,
  • 00:02:24 ale vůbec nebyl zatrpklý.
  • 00:02:26 Ani trošku.
  • 00:02:27 Byl to hrozně hodný,
    hrozně otevřený člověk,
  • 00:02:32 byla s ním strašná sranda.
  • 00:02:34 Danovi s bratrem otec
    ze života na čas zmizel.
  • 00:02:37 Teprve mnohem později
    se dozvěděl podrobnosti
  • 00:02:40 o dvou a půlleté vazbě,
  • 00:02:42 zinscenované a nikdy
    neprokázané kauzy
  • 00:02:44 hospodářské kriminality,
    ze které byl otec obviněn.
  • 00:02:48 Celou dobu mi tvrdili,
    že je táta někde pracovně,
  • 00:02:52 já jsem se to dozvěděl
    až potom,
  • 00:02:54 to se nějaká hodná spolužačka
  • 00:02:56 nebo kamarádka,
    někde dozvěděla od rodičů
  • 00:02:59 a jak ty děti jsou zlé,
  • 00:03:00 tak mi to vpálila,
    že je otec v kriminále.
  • 00:03:04 Mě bylo jednadvacet,
  • 00:03:05 když umřel
    a bylo to něco strašného.
  • 00:03:10 A od teď se mi o něm jednou,
    dvakrát do týdne zdá.
  • 00:03:13 Ale naštěstí je super,
    že v těch snech je zdravý.
  • 00:03:19 Že se mi o něm nezdá,
    jako o nemocném.
  • 00:03:21 On bohužel zemřel
    na rakovinu
  • 00:03:23 a ten konec byl takový zlý.
  • 00:03:28 -Čau.
    -Čau.
  • 00:03:31 Ahoj strýčku.
  • 00:03:33 Můj strýček
    je moje veliká láska
  • 00:03:37 a je to vlastně po tátově smrti
  • 00:03:40 můj nejoblíbenější
    člen rodiny.
  • 00:03:43 -Nazdar.
    -Čau.
  • 00:03:45 Učil mě lyžovat,
    dodnes spolu jezdíme na hory.
  • 00:03:49 A je to prostě ten člověk,
  • 00:03:51 který mi, dá se říci,
    nahradil tátu.
  • 00:03:55 On je ten, na kterého
    se můžu kdykoliv obrátit,
  • 00:03:57 když mám nějaký problém,
    když jsem v úzkých,
  • 00:04:00 tak strýček je vždycky ten,
    kdo stojí za mnou.
  • 00:04:03 Ještě není sezóna.
  • 00:04:05 Ale mám dvanáctku,
    desítku, jedenáctku.
  • 00:04:09 Tak mi dej dvanáctku.
  • 00:04:12 Tatínek byl autorita v rodině,
  • 00:04:13 maminka, ta spíš zakřičela
    a tím to končilo.
  • 00:04:18 Bohužel jeho konec, tatínka,
  • 00:04:20 byl docela špatný
    po zdravotní stránce
  • 00:04:23 a ve finále byl u něj
    především Dan,
  • 00:04:27 takže opravdu byl ten
    jejich vztah dobrý.
  • 00:04:30 Danova studentská léta nejsou
    rozhodně žádnou idylkou.
  • 00:04:33 A kostrbatá cesta ke statutu
    pěvecké hvězdy konzervatoře
  • 00:04:36 byla pro rebela Hůlku
    dosti trnutá.
  • 00:04:39 Na stavební průmyslovce,
    kam mě rodiče donutili jít,
  • 00:04:43 tak tam byl kantor, náš třídní,
    který mě úplně nenáviděl.
  • 00:04:49 Pak jsem přišel
    na gympl a tam také,
  • 00:04:51 tam ten náš třídní
    mě tak nenáviděl,
  • 00:04:54 že mi dokonce psal
    nejhorší poznámku
  • 00:04:59 do osobního listu spolužákům,
    psal to červenou propiskou.
  • 00:05:05 To byl nejhorší prohřešek.
  • 00:05:07 Naštěstí jsme dostali jiného
    třídního, mladého,
  • 00:05:11 který ty moje osobní listy
    všechny přepsal
  • 00:05:14 a díky tomu já jsem potom šel
    dál v pohodě na konzervatoř.
  • 00:05:20 Dan absolvoval konzervatoř
    koncertem v Rudolfinu.
  • 00:05:22 Měl elévskou smlouvu
    v Národním divadle
  • 00:05:25 a svou pozici nadějného
    operního talentu
  • 00:05:28 se chystal potvrdit nástupem
    do prvního angažmá v Plzni.
  • 00:05:32 Nepoddajná povaha mu však
    v tomto momentě
  • 00:05:34 zkomplikovala životní cestu.
  • 00:05:39 Přišel tajemník,
    položil přede mě smlouvu,
  • 00:05:41 která byla úplně jiná.
  • 00:05:43 Tak já jsem to vzal,
    šel jsem za šéfem opery
  • 00:05:51 a že co to má znamenat,
  • 00:05:52 že jsme byli
    na něčem dohodnutí.
  • 00:05:55 A on udělal tu chybu,
    že na mě začal křičet,
  • 00:05:57 že divadlo není
    zaopatřovací ústav a tak.
  • 00:06:00 Tak já jsem se nejdříve
    držel na uzdě
  • 00:06:03 a říkal jsem,
    že jsem si myslel,
  • 00:06:05 že na slovo šéfa opery
    se dá spolehnout,
  • 00:06:07 ale v jeho případě,
    jak vidím, tak to neplatí.
  • 00:06:12 Což on se rozpálil úplně
    do běla a udělal další chybu,
  • 00:06:15 že mi začal nadávat,
    byl opravdu sprostý,
  • 00:06:20 potom i na pana profesora,
    do rodičů a nevím co.
  • 00:06:24 A nakonec to dopadlo tak,
  • 00:06:25 že jsem mu prostě
    jednu vrazil,
  • 00:06:30 což od této chvíle
    to začala být strašná sranda,
  • 00:06:32 protože já jsem mu dal
    jen obyčejnou facku
  • 00:06:37 a on skončil pod svým
    psacím stolem, ležel tam
  • 00:06:42 a takhle se klepal
    a hrozně se bál,
  • 00:06:44 že dostane další.
  • 00:06:45 Což mě samozřejmě
    strašně rozesmálo,
  • 00:06:47 čímž se situace
    ještě podstatně zhoršila.
  • 00:06:52 A samozřejmě,
  • 00:06:53 že už jsem v tom divadle
    potom nikdy nevystupoval.
  • 00:06:56 Ale ne jen, že v tom divadle
    jsem nevystupoval.
  • 00:06:59 Najednou mi byly odebrány
    role v Národním divadle
  • 00:07:05 a dostal jsem padáka.
  • 00:07:18 Jak jste snášel to období,
    kdy ta práce nebyla?
  • 00:07:22 A vy, jako hvězda školy,
    angažmá v Národním divadle
  • 00:07:25 a pak vás najednou
    nikdo nechce.
  • 00:07:27 Bylo to hrozné
    po všech stránkách,
  • 00:07:31 že jednak
    strašné rozčarování,
  • 00:07:35 jednak jsem neměl
    žádné peníze,
  • 00:07:38 neměl jsem co jíst,
    doslova.
  • 00:07:42 Ale potom s odstupem
    doby si říkám,
  • 00:07:45 že to vlastně bylo to nejlepší,
    co mě mohlo potkat.
  • 00:07:47 Protože nebýt toho,
  • 00:07:48 tak jsem dneska možná
    uřvaný druhořadý sólista
  • 00:07:52 v Národním divadle.
  • 00:07:56 Mladého operního pěvce
    se stigmatem agresora
  • 00:07:58 v žádném českém divadle
    nechtěli zaměstnat.
  • 00:08:01 Beznadějné
    objíždění konkurzů
  • 00:08:03 ukončilo až přijetí
    do teplické operety,
  • 00:08:06 podle Dana tehdy
    bezkonkurenčně nejhoršího
  • 00:08:09 divadla v republice.
  • 00:08:11 Odtud však záhy dostal lano
    do operního souboru
  • 00:08:14 v Ústí nad Labem a cesta
    vzhůru mohla opět začít.
  • 00:08:18 OPERNÍ ZPĚV
  • 00:08:27 Tady jsem strávil dvě a půl
    sezóny úplně nádherné.
  • 00:08:32 Zde v Ústí jej také
    zastihla nabídka,
  • 00:08:35 která mu změnila život.
  • 00:08:37 Byl jsem tady ještě
    v angažmá,
  • 00:08:40 když jsem dostal
    pozvánku na konkurz,
  • 00:08:42 dostal jsem těch
    pozvánek několik.
  • 00:08:45 Nedostavil jsem se
    ani jednou,
  • 00:08:47 protože jednak jsem měl
    z těch konkurzů úplnou schízu
  • 00:08:53 a jednak jsem už v té době
    tady měl plný úvazek,
  • 00:08:56 zpíval jsem hlavní obor,
    byl jsem spokojený.
  • 00:08:59 Hlavním důvodem,
  • 00:09:00 proč nakonec na drákulovský
    konkurz do Prahy odjel,
  • 00:09:03 byla osudnost
  • 00:09:04 charismatického
    režiséra Bednárika.
  • 00:09:07 Jeho osobní pozvání
    nešlo odmítnout,
  • 00:09:09 protože Dan si s ním přál
    spolupracovat už dříve.
  • 00:09:12 -"Co to tam říkáš dál?
    -V tom se právě pleteš.
  • 00:09:14 V tom se právě...
    A pokračuješ v tom."
  • 00:09:17 Když jsem si to poslechl,
    tak jsem najednou zjistil,
  • 00:09:19 že to je nádherná
    muzika a během toho,
  • 00:09:22 co jsem se to učil,
  • 00:09:24 tak jsem se do toho
    úplně zamiloval.
  • 00:09:26 A pak jsem vyrazil
    na konkurz do Prahy,
  • 00:09:31 zazpíval jsem tu hlavní árii.
  • 00:09:36 A oni klasicky začali říkat:
  • 00:09:37 "Nám se to moc líbilo,
    krásně zpíváte."
  • 00:09:40 A já jsem si říkal,
  • 00:09:42 že to bude
    pokračovat klasicky:
  • 00:09:43 "No, zrovna včera
    už jsme někoho obsadili."
  • 00:09:47 A on pokračoval pro mě zcela
    překvapivě, říká:
  • 00:09:51 "A chtěli bychom vám
    nabídnout hlavní roli
  • 00:09:54 v muzikálu Drákula."
  • 00:09:56 A já jsem z toho
    byl tak překvapený,
  • 00:09:57 že jsem na to nijak
    bouřlivě nereagoval,
  • 00:10:00 akorát jsem řekl:
    "Tak jo."
  • 00:10:03 "Žít je velký balvan,
    věčný trest."
  • 00:10:08 Jsme na místě,
    které pro vás bylo zlomové.
  • 00:10:12 Když si vzpomenete
    na to představení,
  • 00:10:14 které vás provázelo
    kus života.
  • 00:10:17 Když jsem sem poprvé vlezl,
  • 00:10:19 tak jsem z toho měl
    úplnou hrůzu, samozřejmě.
  • 00:10:22 Ale potom časem,
    vzhledem k tomu,
  • 00:10:24 že jsem tady hrál
    36 krát měsíčně,
  • 00:10:28 tak jsem si na to zvykl.
  • 00:10:29 A pak když jsem přišel
    do jakéhokoliv jiného divadla,
  • 00:10:31 tak jsem si připadal,
  • 00:10:33 jako když jsem
    u někoho v obýváku.
  • 00:10:36 "Hej, ty tam,
    v říši hvězd..."
  • 00:10:38 Tady bylo denně
    na představení 1780 lidí,
  • 00:10:42 což dneska už je úplně
    nemyslitelné.
  • 00:10:45 "Kuš, k sakru..."
  • 00:10:47 Co pro vás ta role
    vlastně znamenala
  • 00:10:49 nebo ta životní
    doba drákulovská?
  • 00:10:53 Ta role sama o sobě pro mě
    znamenala strašně moc.
  • 00:10:57 A to všechno,
    co se díky té roli stalo,
  • 00:10:59 nebýt Drákuly, tak by můj
    život vypadal úplně jinak.
  • 00:11:14 Díky Drákulovi se mi otevřel
    svět možností,
  • 00:11:19 o kterých se mi
    do té doby vůbec nesnilo.
  • 00:11:24 Jenže Drákulův mega úspěch,
    následné pracovní vytížení
  • 00:11:28 a změna životního stylu
  • 00:11:29 byly vysoce
    extrémním tlakem
  • 00:11:31 a zřejmě i spouštěčem
    budoucích zdravotních potíží.
  • 00:11:34 "Já protestuji, to je loupež.
  • 00:11:37 Tak už se semnou neškádli."
  • 00:11:40 Kdy jste zjistil, že to všechno
    není asi tak růžové?
  • 00:11:43 To se zjistilo až v podstatě
    po tom, co jsem se oženil.
  • 00:11:50 Asi tak rok po tom, co jsem se
    oženil, to už jsem se rozváděl.
  • 00:11:56 Tak tehdy jsem začal mít
  • 00:11:58 poprvé nějaké takovéhle
    psychické problémy.
  • 00:12:06 Dopadlo to tak,
  • 00:12:07 že já jsem v jednom období
    hrál asi v sedmi divadlech
  • 00:12:12 v devíti inscenacích
    a to zároveň muzikály.
  • 00:12:16 Byl jsem v angažmá
    v Národním divadle,
  • 00:12:19 jako sólista opery,
  • 00:12:21 hrál jsem v divadle
    Na zábradlí v Shakespearovi
  • 00:12:25 a bylo toho prostě moc.
  • 00:12:28 Tam si myslím,
  • 00:12:29 že se spojily
    ty stresy z rozvodu,
  • 00:12:32 z toho soukromého života
    s tím přepracováním.
  • 00:12:37 A já jsem vlastně na 2 roky
    musel odejít úplně z divadla,
  • 00:12:41 protože se mi začalo
    dělat špatně na jevišti.
  • 00:12:44 A celkově to bylo takové,
  • 00:12:47 že se mi do toho divadla
    přestalo chtít.
  • 00:12:56 Největší adrenalin je,
  • 00:12:58 když člověk překoná
    svůj vlastní strach.
  • 00:12:59 Když jsem třeba
    přelézal Himaláje,
  • 00:13:01 tak jsem tam měl moment,
    kdy jsem brečel strachy,
  • 00:13:04 myslel jsem si,
    že je to můj konec
  • 00:13:06 a opravdu ani na pohled
    by to nebylo hezké,
  • 00:13:09 jak jsem byl vyřízený,
    tekly mi nudle z nosu,
  • 00:13:12 sliny z pusy
    a byl jsem úplně hotový.
  • 00:13:17 Ale přežil jsem,
    protože si myslím,
  • 00:13:18 že jednak mám asi hodně
    silný pud sebezáchovy
  • 00:13:22 a jednak letku,
    ne jednoho,
  • 00:13:24 ale mám letku andělíčků
    strážníčků,
  • 00:13:26 kteří musejí mít umávaná
    křidélka, musejí je bolet,
  • 00:13:30 protože to všechno,
  • 00:13:32 co jsem si já v životě
    dovolil zkusit,
  • 00:13:35 a co všechno jsem přežil,
    je až zarážející.
  • 00:13:41 Dan nepřipouští,
  • 00:13:43 že by jeho nová záliba
    v extrémních výpravách
  • 00:13:45 a v krajních zážitcích,
  • 00:13:47 při kterých mu několikrát
    šlo o život,
  • 00:13:49 byla snahou
    o kompenzaci stresu
  • 00:13:51 z vyčerpávajícího
    životního stylu.
  • 00:13:54 Prý šlo jen o překonání
    dalších životních výzev.
  • 00:13:57 Ale tělo ani duše
    se oklamat nedaly.
  • 00:14:01 Začal jsem mít záchvaty,
    že to vypadalo, jako epilepsie.
  • 00:14:10 Bylo to docela problematické,
  • 00:14:12 protože se mi to stalo
    třeba v Asii
  • 00:14:16 a skončit v Asii v nemocnici
    v takovémhle stavu
  • 00:14:19 není dobré.
  • 00:14:22 Pak jsem se vrátil a jezdil
    jsem asi rok po doktorech.
  • 00:14:28 A oni mě zkoumali,
    dělali mi CT hlavy,
  • 00:14:31 magnetické resonance,
  • 00:14:32 všechno a nikdo
    na nic nepřišel.
  • 00:14:34 Prostě zdravý člověk.
  • 00:14:38 Až jsem jednou přišel
    za neurologem,
  • 00:14:40 panem doktorem Hortem.
  • 00:14:43 A ten si to všechno poslechl,
  • 00:14:44 já jsem to celé
    odvyprávěl a říká:
  • 00:14:46 "Vy máte těžkou
    exogenní depresi,
  • 00:14:50 máte tak zvanou
    panickou ataku."
  • 00:14:53 A vysvětlil mi, co mi je.
  • 00:14:56 Ta těžká exogenní deprese
    a panická ataka,
  • 00:15:01 to je v podstatě
    taková hnusná věc,
  • 00:15:05 že člověk při těch záchvatech
    má pocit, že umírá
  • 00:15:12 a vlastně je to i pravda.
  • 00:15:15 Je to sice psychická nemoc,
    ale má fyzické dopady,
  • 00:15:21 takže člověk opravdu
    umřít může.
  • 00:15:24 Takže já jsem pak začal
    umírat poměrně často,
  • 00:15:27 umřel jsem snad tisíckrát
    a bylo to hrozné.
  • 00:15:34 A vystřídal jsem samozřejmě
    spoustu psychiatrů,
  • 00:15:37 dlouho jsem to
    přede všemi tajil,
  • 00:15:41 protože člověk má pocit,
    že je blázen a stydí se.
  • 00:15:45 A teď už pár let chodím
    k psychiatričce,
  • 00:15:51 k paní doktorce Pinďákové,
    která je úplně skvělá
  • 00:15:57 a záchvat jsem neměl
    už opravdu dlouho,
  • 00:16:02 to zaklepu.
  • 00:16:05 Co přesně znamená
    exogenní deprese?
  • 00:16:07 To je deprese, která souvisí
    jako reakce na stres.
  • 00:16:12 Když je člověk
    pod dlouhodobým stresem
  • 00:16:14 anebo je pod těžkými věcmi
    zvenku, pracovní zátěž
  • 00:16:18 anebo nějaká
    traumatická zkušenost.
  • 00:16:21 Tak i tehdy se dá říci,
    že deprese,
  • 00:16:24 která vznikne na podkladě
    nějakých věcí,
  • 00:16:27 které člověk prožívá z venku.
  • 00:16:30 Dan, když mě vyhledal,
  • 00:16:32 tak byl v neskutečném
    pracovním kolotoči.
  • 00:16:35 Natáčel v muzikále
  • 00:16:37 a byl pod velikým tlakem
    stresu, zkoušek,
  • 00:16:41 pořád nevěděl,
    jestli bude vystupovat,
  • 00:16:44 jestli nebude vystupovat,
    kolik představení.
  • 00:16:48 A strašně chtěl obstát.
    Hrozně nerad prohrával.
  • 00:16:53 Největší strach byl to,
    že nezazpívá tak, jak má.
  • 00:16:57 Přestával si věřit
    a na podkladě toho,
  • 00:16:59 jak se na něj tlačilo,
  • 00:17:01 začal používat i nějaké
    uvolňovače, tenze.
  • 00:17:06 Když na člověka
    před představením
  • 00:17:08 začaly jít nějaké
    takovéhle stavy,
  • 00:17:12 tak si stačilo dát trošku
    alkoholu a bylo to v pohodě.
  • 00:17:23 Když už pak měl trošku
    problémy psychické,
  • 00:17:27 tak to bylo, když jsme jeli,
    někde měl vystoupit.
  • 00:17:31 To bylo takové nárazové,
    že měl někde vystoupit,
  • 00:17:34 zazpívat třeba dvě písničky,
    tak začínal tím, že když přijel,
  • 00:17:38 tak si musel dát
    3, 4 panáky vodky
  • 00:17:41 a pak teprve šel vystoupit.
  • 00:17:43 Jenže jak všichni víme,
  • 00:17:45 alkohol je jako léčivo dost
    nevhodný a hodně návykový,
  • 00:17:52 takže se musí zvyšovat dávky,
    pak to přestane fungovat.
  • 00:17:57 A potom,
    když člověk udělá tu chybu,
  • 00:17:59 že spojí prášky s alkoholem,
    tak je to opravdu špatně.
  • 00:18:03 Může to být
    sice pěkný mejdan,
  • 00:18:06 může to být pěkná jízda,
    ale zabíjí se.
  • 00:18:22 Začal mít paniky.
  • 00:18:23 A paniky typu,
    že měl šílené úzkosti
  • 00:18:29 a úzkost už byla tak veliká,
  • 00:18:32 že nevěděl,
    z čeho ta úzkost je.
  • 00:18:35 A začínal mít problémy
    vystupovat v práci,
  • 00:18:38 bál se, že selže,
    bál se, že zkolabuje,
  • 00:18:42 nezazpívá a byl to takový
    začarovaný kruh.
  • 00:18:45 Pojď na mě sáhnout,
    ať se uklidním.
  • 00:18:47 Nemohl spát,
    nemohl se soustředit,
  • 00:18:50 nemohl se koncentrovat
  • 00:18:52 a opravdu už měl potom
    i tělesné příznaky,
  • 00:18:56 chvění, pocity, že odpadne,
    bušilo mu srdce.
  • 00:19:01 A opravdu si myslím, že on
    už musel vyhledat doktora.
  • 00:19:05 Pro člověka je strašně
    těžké přijmout,
  • 00:19:07 že něco takového
    nemá pod kontrolou.
  • 00:19:10 A moje zkušenost s ním byla,
    že se za to vlastně styděl.
  • 00:19:13 Že dost často, když za mnou
    chodil do ordinace,
  • 00:19:16 tak nechtěl, aby byl viděný.
  • 00:19:19 "Je zapnutá,
    oni vyjedou, až přijdete."
  • 00:19:22 Samozřejmě, že je to o tom,
    že kolem nás žijí různé svině,
  • 00:19:25 které to samozřejmě
    okamžitě zneužijí.
  • 00:19:28 Já jsem se jednou
    jel poradit do léčebny
  • 00:19:33 s panem primářem,
  • 00:19:35 asi dvě hodiny
    jsem tam s ním seděl
  • 00:19:37 a druhý den
    vyšel titulek v Blesku,
  • 00:19:39 že jsem blázen,
    že jsem zavřený v blázinci.
  • 00:19:43 Což je...
  • 00:19:45 Samozřejmě máma,
    když si to přečetla,
  • 00:19:47 tak málem dostala infarkt.
  • 00:19:49 Nebo ne málem,
    dostala tehdy infarkt.
  • 00:19:51 A to je to,
    čeho vy jste se bál?
  • 00:19:53 A to je to, samozřejmě,
    čeho já jsem se bál.
  • 00:19:55 To je hrozné.
  • 00:19:57 Oni z člověka
    udělají blázna.
  • 00:19:58 A co pak, vezmou mě
    pak někde v divadle?
  • 00:20:01 Pozvou mě někam na koncert,
    když jsem blázen?
  • 00:20:03 Nic, je konec se vším.
  • 00:20:06 Takže z tohohle důvodu
    jsem nemohl jít někam
  • 00:20:11 na nějaké regulérní léčení,
    i když na tom nic není,
  • 00:20:18 je to nemoc, jako každá jiná,
    není na tom nic zvláštního.
  • 00:20:23 Dan po diagnóze
    exogenní deprese
  • 00:20:25 poprvé v životě
    poznal soupeře,
  • 00:20:27 kterému nedokázal čelit.
  • 00:20:30 Přežil pád z lanovky
    v džungli,
  • 00:20:32 zřícení v Himalájích,
  • 00:20:33 spin auty
    na rozbouřeném moři,
  • 00:20:35 ale tady byl po prvé
    v koncích.
  • 00:20:38 Díky terapii u doktorky
    Pinďákové se zdálo,
  • 00:20:41 že našel cestu,
    jak s touto nemocí žít.
  • 00:20:44 Jenže v zápětí přišla další
  • 00:20:46 a možná ještě fatálnější
    komplikace.
  • 00:20:53 Já jsem si vymyslel,
  • 00:20:55 že postavím tady u nás
    v Čepicích tuto sochu,
  • 00:20:58 že postavím svatého
    Jana Nepomuckého,
  • 00:21:00 který má stát na každém
    správném českém mostě.
  • 00:21:03 Bylo na to třeba
    sehnat hodně peněz.
  • 00:21:05 Pak nás napadlo,
  • 00:21:07 že uděláme koncert tady
    poblíž na hradě Rábí.
  • 00:21:11 Na ten koncert najednou Dan
    nepřijel, my jsme nevěděli,
  • 00:21:15 co se děje, volal, že nemůže.
  • 00:21:17 A to už byla právě ta chvíle,
    kdy Dan začal být nemocný
  • 00:21:20 a kdy už doopravdy nemohl.
  • 00:21:22 Protože už jsme dělali
    i s paní Beňačkovou
  • 00:21:25 a s Danem dohromady
    koncerty a já vím,
  • 00:21:27 že on se na to určitě těšil,
    mě to strašně překvapilo,
  • 00:21:29 že tehdy nemohl.
  • 00:21:31 A tak jsem se pár dní
    na to dozvěděl,
  • 00:21:33 že Dana odvezli
    do nemocnice
  • 00:21:35 a že je na tom opravdu špatně.
  • 00:21:37 Já jsem asi rok měl problémy,
  • 00:21:38 musel jsem rušit
    představení v divadle,
  • 00:21:40 protože mi bylo pořád
    blbě od žaludku,
  • 00:21:42 zvracel jsem a tak.
  • 00:21:44 Všichni mě podezírali,
    že simuluji
  • 00:21:48 a bylo to takové blbé.
  • 00:21:51 A minimálně rok, možná víc,
    jsem chodil po doktorech
  • 00:21:54 a vždycky mi řekli,
    že je to žlučníkový záchvat,
  • 00:21:56 dali mi nějaké
    prášky na bolest.
  • 00:22:00 A Pája Dietl,
    jako první,
  • 00:22:02 když mě přivezli na Bulovku
    kamarádi ve stavu,
  • 00:22:07 kdy jsem opravdu už nebyl
    schopný ani mluvit,
  • 00:22:14 jak mi bylo zle, ani se hýbat,
    nic, tak diagnostikoval,
  • 00:22:18 že je to slinivka,
  • 00:22:19 že je to těžký zánět slinivky
    ve velmi pokročilém stádiu.
  • 00:22:26 A šel jsem vlastně rovnou
    na jednotku intenzivní péče,
  • 00:22:29 čímž mi zachránil život.
  • 00:22:32 Potom, když mě pouštěl
    z nemocnice, tak mi říkal,
  • 00:22:35 že jsem to měl tak 50 na 50,
    jestli to přežiji.
  • 00:22:39 Bylo to opravdu nejhorší,
    co jsem v životě zažil.
  • 00:22:42 Protože jsem byl přesvědčený,
    že umírám.
  • 00:22:45 A teď se mi spojila
    slinivka s tou mojí nemocí
  • 00:22:55 a to je kombinace
    opravdu pekelná.
  • 00:22:58 Když se člověk bojí,
    že má nemoc,
  • 00:23:00 která mu vyvolává pocit,
    že umírá
  • 00:23:04 a najednou umírá opravdu.
  • 00:23:08 OPERNÍ ZPĚV
  • 00:23:19 Lze si jen přát,
  • 00:23:20 aby příběh 13. komnaty
    Dana Hůlky,
  • 00:23:22 byl příběhem
    se šťastným koncem.
  • 00:23:25 Podstatné je,
  • 00:23:26 že Dan se rozhodl se svými
    problémy bojovat.
  • 00:23:29 A tak, jako na svých
    adrenalinových výpravách,
  • 00:23:32 to nikdy nevzdává.
  • 00:23:36 Navíc má kolem sebe
    kamarády,
  • 00:23:37 na které se může spolehnout.
  • 00:23:42 Vývoj to má, má to vývoj
    negativní i pozitivní.
  • 00:23:46 Negativní v tom směru,
    že se to pořád vrací
  • 00:23:50 a pozitivní je, že se s tím
    nějakým způsobem srovnává
  • 00:23:53 a že se s tím naučil žít.
  • 00:23:55 To je podle mě
    na tom to nejdůležitější.
  • 00:23:58 Já myslím,
    že se z toho dostal zázračně
  • 00:24:02 a řešili jsme to výlety
    terénními auty do lesa,
  • 00:24:08 kde jsme si vyjeli někam
    na kopec na vyhlídku,
  • 00:24:13 tam jsme si v klidu otevřeli
    pivo a koukali jsme se.
  • 00:24:18 Když měl ty své horší stavy,
  • 00:24:19 tak většinou chtěl být sám
    v lese, u sebe na zahradě,
  • 00:24:26 na balkoně a tam v klidu
    poslouchal šum lesa
  • 00:24:32 a to mu hodně pomáhalo.
  • 00:24:35 Dan je člověk do nepohody,
    že se s ním nechá doopravdy,
  • 00:24:40 když začala pořádná bouře
    a když to začalo foukat,
  • 00:24:43 tak se Danovi rozsvítily oči
    a začalo se mu to líbit.
  • 00:24:46 A na tom moři jsme si řekli,
  • 00:24:47 že bychom mohli také spolu
    zkusit udělat nějaké koncerty.
  • 00:24:53 Naštěstí potom,
    mám asi v životě štěstí,
  • 00:24:58 narazil jsem na lidi,
    které mi pomohli
  • 00:25:02 a já teď tu nemoc vlastně
    ani v podstatě nepociťuji,
  • 00:25:09 jako nějaký velký handicap.
  • 00:25:13 Po terapeutické práci paní
    doktorky jsem na tom teď,
  • 00:25:17 nechci to zakřiknout,
    myslím si, že fakt dobře,
  • 00:25:22 protože se mi dobře žije,
    a také se mi dobře pracuje.
  • 00:25:27 Titulky: Kristýna Derzsiová,
    Česká televize, 2014

Související