iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 3. 2011
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

81 hlasů
81412
zhlédnutí

13. komnata

Zpěvák pop music Stanislav Hložek, který proslul ve dvojici s Petrem Kotvaldem především díky spolupráci s Hanou Zagorovou, překonával těžké osobní krize i ústup ze slávy.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

13. komnata Stanislava Hložka

  • 00:00:27 HUDBA A ZPĚV
  • 00:00:30 "Jé, jé, jé, kdepak
    ty fajn holky jsou
  • 00:00:34 a kde maj hračky svý
    ty naše lásky tříletý?
  • 00:00:41 Pá, pá, pá."
  • 00:00:44 Já jsem to nestihl,
    než přijedete.
  • 00:00:47 HUDBA ZPĚV
  • 00:00:49 "...před školkou,
    bylo nám právě 6
  • 00:00:51 a začlo další dívčí show.
    Ve škole Daniela, Michaela..."
  • 00:00:58 Kdyby nezasáhla náhoda
    nebo možná osud,
  • 00:00:59 mohl některý z těchto domů
    tady ve Zlíně
  • 00:01:01 vyprojektovat
    zpěvák Stanislav Hložek.
  • 00:01:04 Jeho život byla
    nenadálá sláva,
  • 00:01:06 ale také nečekaný
    a náhlý ústup z ní.
  • 00:01:09 Jeho životní cesta byla
    také plná zvratů,
  • 00:01:11 karambolů
    ale i nových začátků.
  • 00:01:13 HUDBA ZPĚV
  • 00:01:15 "...holky jsou a kde maj..."
  • 00:01:18 U nás bylo pořád veselo,
    protože tady vlastně maminka
  • 00:01:23 byla léta součástí takového
    ochotnického velkého
  • 00:01:28 divadelního tělesa,
    které tady bylo.
  • 00:01:32 A než se měl narodit Standa,
  • 00:01:34 tak samozřejmě
    maminka také odzpívala
  • 00:01:37 "Vinobraní"
    se Standou v bříšku.
  • 00:01:41 A když se Standa narodil,
    tak se pořád smál.
  • 00:01:45 A Standa byl
    šikovný na muziku?
  • 00:01:46 Říkala jste si třeba,
  • 00:01:47 že z něj jednou bude zpěvák
    nebo muzikant?
  • 00:01:49 Ano, odjakživa. Už v kočárku,
    když pískla lokomotiva,
  • 00:01:53 on to pískl v tom tóně,
    co slyšel, jo.
  • 00:01:58 A přišla celá
    ta parta těch muzikantů
  • 00:02:02 tenkrát tady byla zpěvácká
    "hulinská šestka".
  • 00:02:06 A udělali si legraci,
  • 00:02:08 protože vlastně
    každý přišel za sudičku,
  • 00:02:12 a teď mu spoustu věcí přáli
  • 00:02:14 a mimo jiné ten
    poslední také řekl,
  • 00:02:16 že ho bere
    do cechu muzikantů
  • 00:02:19 a donesli mu také
    mimo jiné kytaru.
  • 00:02:21 HUDBA A ZPĚV
  • 00:02:23 "Sudičko, kmotřičko
    co dělat mám?
  • 00:02:29 3 zlaté vlasy
    teď hledám a sám."
  • 00:02:36 Tady si vzpomínám,
    že hudebka byla tehdy na faře,
  • 00:02:39 sem jsem chodil
    na piáno 4 roky.
  • 00:02:42 Paní učitelka mě mydlila
    pravítkem po prstech,
  • 00:02:47 tak mně to vyloženě
    zprotivila,
  • 00:02:49 ale nicméně jsem tady potom
    pokračoval na akordeon.
  • 00:02:53 Tady v těch místech
  • 00:02:55 jsem prožil hudební
    část mého dětství.
  • 00:02:59 Vzpomínáte na to období,
  • 00:03:01 kdy vlastně ze Standy stavaře
    se stal Standa zpěvák?
  • 00:03:04 Jak jste to sledovaly vy,
    jako jeho sestry?
  • 00:03:08 Tak my jsme vlastně
    sledovaly to,
  • 00:03:10 že chodil na ty různé
    soutěže před tím
  • 00:03:12 a vždycky
    byl poměrně úspěšný.
  • 00:03:14 A my vždycky jsme
    byli vedeni tak,
  • 00:03:16 že na všechny úspěchy,
    o všem jsme věděli,
  • 00:03:19 a tak nějak jsme se všichni
    podporovali a navštěvovali.
  • 00:03:23 A když se dostal až
    do těch de-facto kruhů,
  • 00:03:28 tak jsme mu samozřejmě
    držely palce.
  • 00:03:33 Já si pamatuji na tu dobu,
    když přijel a říkal:
  • 00:03:34 "Tak mám jít do Prahy?
  • 00:03:36 Zve mě Vágner s Hankou
    a co teď já, rodina ve Zlíně..."
  • 00:03:40 HUDBA ZPĚV
  • 00:03:42 "Dneska večer máme
    doma disko hrátky.
  • 00:03:44 Jo, disko večer!
    Máme disko hrátky!"
  • 00:03:46 Standa se objevil ve chvíli,
    kdy já jsem přemýšlela o tom,
  • 00:03:50 že bych chtěla
    nějakou změnu.
  • 00:03:52 A vymyslela jsem
    si 2 kluky.
  • 00:03:54 Ještě to nemělo
    konkrétní podobu,
  • 00:03:56 ale v té době jsme
    vystupovali na takovém festivalu,
  • 00:04:02 který se jmenoval
    "Zlatý palcát".
  • 00:04:05 A tam byli samí vojáčci.
  • 00:04:08 A jeden z těch vojáčků,
    zpěvák, byl Standa.
  • 00:04:13 HUDBA ZPĚV
  • 00:04:14 "Máme disko hrátky!"
  • 00:04:16 Přišel kluk ze Zlína, s kytarou.
    A zpíval svou písničku.
  • 00:04:19 Takový bodrý Moravák,
    bezvadný kluk, čistý.
  • 00:04:25 Měl úžasný
    a navíc čistý hlas.
  • 00:04:27 A já jsem říkal: "Tohohle
    kluka si budu pamatovat."
  • 00:04:32 HUDBA ZPĚV
  • 00:04:34 "Jestli máte rádi nás,
    naše milé publikum,
  • 00:04:36 věřte to se pozná hned,
  • 00:04:37 pak se může rozkrájet
    každý z nás!"
  • 00:04:41 Po maturitě nastoupil
    do Průmyslových staveb Zlín
  • 00:04:43 jako projektant.
  • 00:04:45 Pak vojna a práce redaktora
    ve Zlínském rozhlasu.
  • 00:04:47 Když odcházel do Prahy
    k Haně Zagorové, měl už rodinu.
  • 00:04:50 Ženil se v 19. letech,
  • 00:04:53 před maturitou
    na stavební průmyslovce
  • 00:04:54 se jim narodila dcera
    Dana a později Standa.
  • 00:04:58 HUDBA ZPĚV
  • 00:05:00 "Ta píseň tvá i má!"
  • 00:05:02 "...je oheň, dřeva má dost,
    celý den jsem ho sbíral.
  • 00:05:08 ...nikdy tam ne..."
  • 00:05:10 Vzpomínáš vlastně
    na tohle období života,
  • 00:05:12 kdy najednou z kluka,
    kterého nikdo neznal,
  • 00:05:15 vás znala vlastně
    celá republika?
  • 00:05:18 Mně to připadalo
    jako takový nádherný sen.
  • 00:05:21 Já samozřejmě
    jako kluk z Moravy,
  • 00:05:24 tak jsem měl tisíce
    jiných zájmů,
  • 00:05:26 a tu muziku jsem bral
  • 00:05:28 jako takovou
    automatickou věc k životu.
  • 00:05:32 Protože jsem se narodil
    do hudební rodiny
  • 00:05:35 a u nás se hrálo
    a zpívalo pořád.
  • 00:05:38 Takže vlastně kromě
    fotbalu, hokeje
  • 00:05:41 a já nevím čeho,
    jsem dělal všechno možné,
  • 00:05:42 cyklistiku a tak dále.
  • 00:05:45 Tak jsem chodil
    hrát na piáno,
  • 00:05:47 do hudební školy,
    do sboru jsem chodil 9 let,
  • 00:05:50 takže ta muzika
    byla samozřejmost.
  • 00:05:54 Nikdy mě nenapadlo,
    že bych se tím mohl živit.
  • 00:05:58 Že jsem potom šel
    na stavební průmyslovku
  • 00:06:02 ve šlépějích mého táty,
  • 00:06:06 tak jsem víceméně
    počítal s tím,
  • 00:06:08 že skončím u prkna
    nebo na stavbě někde.
  • 00:06:12 Tak nějak si se mnou
    ten osud zahrál.
  • 00:06:16 HUDBA ZPĚV
  • 00:06:17 "Ty jsi nic, ty jsi
    všechno i popel a pel.
  • 00:06:19 Šťastné i zlé, mé trápení,
    křídla i pády."
  • 00:06:26 Kluci si vybudovali
    takovou pozici,
  • 00:06:29 že potom už obrovské haly
    naplňovali sami i bez Hanky.
  • 00:06:35 To bylo krásné období,
    kdy prakticky celý sál stál,
  • 00:06:39 zpíval s námi nebo
    celá hala zpívala s námi
  • 00:06:43 skoro všechny písničky.
  • 00:06:44 HUDBA ZPĚV
  • 00:06:46 "Haló brácho můj,
    čas káže nám něčím být,
  • 00:06:50 rozum brát, prolétnout."
  • 00:06:54 "Už jsme tu zas,
    přišli jsme včas,
  • 00:06:56 tak si vyber
    jednoho z nás,
  • 00:06:58 medový hlas..."
  • 00:07:00 Stanislav Hložek a Petr Kotvald
    nastartovali hvězdnou dráhu.
  • 00:07:03 V 80. letech patřili
  • 00:07:05 mezi nejpopulárnější
    a nejvytíženější zpěváky.
  • 00:07:08 Měli i 340 koncertů za rok.
  • 00:07:10 K tomu desky, televize.
  • 00:07:12 V podstatě Standa
    doma moc nepobyl,
  • 00:07:14 jezdil mezi Prahou
    a Zlínem,
  • 00:07:16 nahrával, koncertoval
  • 00:07:18 a stále ještě pracoval
    jako redaktor v rozhlase.
  • 00:07:30 To byl rok 79, 80...
  • 00:07:32 1979, 80 jsme tady
    začali pracovat, že?
  • 00:07:43 Dobrý den.
  • 00:07:44 "Dobrý den vážení
    a milí posluchači,
  • 00:07:47 zdravím vás z Českého
    rozhlasu ze Zlínského studia."
  • 00:07:54 Já jsem ještě o víkendech
    musel natočit 2 pořady
  • 00:07:59 a Ruda to musel v pravý čas
    dát dohromady.
  • 00:08:02 Takže sis to napracoval
    vždycky, viď?
  • 00:08:04 HUDBA ZPĚV
  • 00:08:05 "A vzal to čert,
    že nevšímá si nás!"
  • 00:08:10 Asi jsi měl v tom
    období samou práci,
  • 00:08:11 jak to šlo dohromady
    s tou rodinou?
  • 00:08:13 S tím manželským životem?
  • 00:08:15 Tak samozřejmě,
    že rodina dostávala na frak,
  • 00:08:18 že jsem byl pořád
    někde v luftu,
  • 00:08:21 že jsem byl pořád někde
    ve světě, najednou děti vyrostly.
  • 00:08:23 To už byly dvě děti.
  • 00:08:24 To byly dvě děti,
    vyrostly jako z vody,
  • 00:08:28 samozřejmě doma
    nám to neklapalo
  • 00:08:31 a já jsem říkal:
  • 00:08:33 "Pojďme to nějak řešit,
    pojeďte se mnou do Prahy."
  • 00:08:37 To zase nechtěla
    moje první žena
  • 00:08:42 a absolutně jsme
    se odcizili,
  • 00:08:44 absolutně jsme
    si přestali rozumět.
  • 00:08:51 Tak ono vlastně,
    ono si myslím,
  • 00:08:53 díky té slávě a popularitě,
  • 00:08:55 vlastně i práci,
    kterou člověk chce dělat,
  • 00:08:58 tak by se neměl
    asi tak brzy ženit.
  • 00:09:01 Protože pak to
    ta rodina logicky odnese.
  • 00:09:05 Ale jsem rád, že...
  • 00:09:07 Samozřejmě, s tou první
    ženou se nestýkám,
  • 00:09:10 ale s dětmi ano.
  • 00:09:12 Rozumíme si a fandí mi.
  • 00:09:15 A jsem rád,
    že mi to nikdy nevyčetly.
  • 00:09:18 HUDBA ZPĚV
  • 00:09:20 "Stotisíckrát už přestal
    jsem hrát, ale nechci to vzdát."
  • 00:09:29 A přišlo období,
    kdy najednou Petr řekl,
  • 00:09:32 že odchází, že vlastně
    ta vaše dvojice se rozpadá.
  • 00:09:34 Čekal jsi to?
  • 00:09:36 Jaké vlastně bylo tohle to,
  • 00:09:37 že najednou z té
    hrozné hektiky je nic,
  • 00:09:40 že ta dvojice se vlastně
    jakoby rozchází?
  • 00:09:43 Tím že odešel,
    nebylo nic.
  • 00:09:45 Já jsem měl práce
    strašně moc.
  • 00:09:49 On mi to neřekl.
  • 00:09:51 Oznámil to manažerce,
    která to řekla Karlovi,
  • 00:09:54 Karel to řekl mně,
    ale Petr mi to v životě neřekl.
  • 00:09:57 HUDBA ZPĚV
  • 00:09:58 "Proč říkat nějakou lež?"
  • 00:10:01 Já si myslím, že pro
    něj to byl docela šok,
  • 00:10:04 protože to bylo
    bez varování
  • 00:10:06 a já jsem samozřejmě
    ho v tom nenechal
  • 00:10:09 a ten repertoár jsme
    vybudovali velice brzy.
  • 00:10:12 Takže pro mě to tak velký
    zlom nebyl a pro Standu asi jo.
  • 00:10:20 Na jednu stranu
    jsem to pochopila,
  • 00:10:22 protože jsme to udělali všichni,
    že jsme odešli odněkud,
  • 00:10:25 kde jsme měli pocit,
    že už jsme zazpívali všechno,
  • 00:10:28 a že teď najednou
    se musíme rozhlédnout
  • 00:10:32 a jít prostě za tou
    svou kariérou.
  • 00:10:35 Ale musím říct,
    že mě to zaskočilo,
  • 00:10:38 a když to zaskočilo mě,
    tak co tedy teprve Standu,
  • 00:10:42 který s ním byl opravdu
    jako v tandemu.
  • 00:10:47 K tomu Standovi
    to bylo velmi nelítostné,
  • 00:10:50 protože Standa se
    to dozvěděl stejně tak,
  • 00:10:51 jako my, jenom
    takhle z hodiny na hodinu.
  • 00:10:56 To jsem si říkala,
  • 00:10:57 že tedy bude muset
    mít moc silné nervy,
  • 00:10:59 aby tohle období
    vlastně překonal,
  • 00:11:02 protože pro něj
    to velmi bylo složité.
  • 00:11:06 HUDBA ZPĚV
  • 00:11:07 "Měl jsem to vědět dřív."
  • 00:11:12 Když Petr odešel, tak jsme
    měli připravenou desku,
  • 00:11:14 kterou jsme měli
    točit spolu.
  • 00:11:16 Tu desku jsem
    nakonec udělal sám.
  • 00:11:18 Jmenuje se
    "Krok sun krok".
  • 00:11:21 Vlastně jsem
    si musel začít tvořit
  • 00:11:22 svůj vlastní repertoár.
  • 00:11:24 Bral jsi to tehdy
    od toho Petra jako podraz?
  • 00:11:29 Mně to bylo strašně
    líto tehdy,
  • 00:11:31 protože my jsme
    měli rozdělané tolik práce.
  • 00:11:34 My jsme měli
    obrovskou slávu nejen u nás,
  • 00:11:38 ale v Polsku, v Bulharsku.
  • 00:11:44 My jsme měli točit
    elpíčko v Německu,
  • 00:11:47 měli jsme angažmá
    do Londýna i do Paříže,
  • 00:11:52 měli jsme tam být se skupinou
    Vox na pár měsíců.
  • 00:11:58 Tohle všechno se nějak zahodilo
    a mně to bylo strašně líto.
  • 00:12:03 HUDBA ZPĚV
  • 00:12:05 "Parta se mění,
    však nikdy se nestává,
  • 00:12:09 že naše píseň by
    skončila někde v půli."
  • 00:12:16 Stejně je prostě
    marná sláva.
  • 00:12:19 I když já jsem měl koncert
    třeba sám úplně,
  • 00:12:23 potom si přišli lidé
    pro podpisy a řekli:
  • 00:12:25 "Pane Kotvald, měl jste
    ten koncert úžasný."
  • 00:12:31 Takže vlastně
    to propojení těch jmen
  • 00:12:34 u každé dvojice
    je prostě takové.
  • 00:12:37 Nejdřív mě to trošku mrzelo
    a pak jsem se tomu začal smát.
  • 00:12:42 Dokonce, i když v mém
    rodném městě, na Moravě,
  • 00:12:45 mi řekli:
    "Ahoj Petře".
  • 00:12:48 HUDBA ZPĚV
  • 00:12:50 "Vím, že tu jsem
    a tak jako já."
  • 00:12:56 A potom,
    když se rozešli kluci,
  • 00:13:03 tak ten Standa
    zpíval s Hankou sám,
  • 00:13:04 začal točit svůj repertoár
    a já si myslím,
  • 00:13:06 že Standa byl naprosto
    výjimečný hlas.
  • 00:13:09 Já si pamatuji, že v době
    své největší formy
  • 00:13:14 jsem mu ze Spojených
    států přivezl písničku,
  • 00:13:17 na kterou mu Šárka Schmidtová
    napsala hezký text:
  • 00:13:19 "Taková je láska má".
    A já jsem dodnes přesvědčen,
  • 00:13:22 že tak jako Standa v té době
    tuhle písničku zazpíval,
  • 00:13:27 by ji u nás
    nezazpíval nikdo.
  • 00:13:30 HUDBA ZPĚV
  • 00:13:32 "...poznává nevídaná,
    usíná z nenadání svůj sladký sen,
  • 00:13:35 budí se nečekaná,
    nespoutaná,
  • 00:13:38 nabízí ústa dravá,
    pokládá tvář na polštář."
  • 00:13:43 Standa postrádá,
    a to tak, že velice...
  • 00:13:45 To, že se ti dva
    kluci rozešli,
  • 00:13:49 a nebylo to vždycky absolutně
    rovné směrem k Hance,
  • 00:13:54 tak Hanka už s nimi
    nemá zájem dělat,
  • 00:13:57 už s nimi asi nikdy
    dělat nebude,
  • 00:14:00 ale odnesl to i Standa.
  • 00:14:03 HUDBA ZPĚV
  • 00:14:05 "Taková je láska má,
    taková je láska má."
  • 00:14:10 Pak přišel ten rok 1989,
    což bylo asi mnohem těžší.
  • 00:14:13 Co vlastně tobě
    přinesla revoluce?
  • 00:14:15 Nás přestali absolutně
    hrát v rádiu,
  • 00:14:18 kdy tenhle mediální
    blázinec,
  • 00:14:21 který jsem měl
    před tím, najednou ustal.
  • 00:14:24 A začali nám říkat,
    vy už jste byli slavní dost,
  • 00:14:28 teď musí být slavný
    někdo jiný.
  • 00:14:30 Což mě docela tak jako,
  • 00:14:32 jako kdyby mi dal
    někdo ránu pěstí.
  • 00:14:36 Takže tohle mě šíleně mrzelo
    a dokonce mě mrzelo,
  • 00:14:41 že i v našem
    největším rozhlase
  • 00:14:43 nám vymazali
    naše nahrávky.
  • 00:14:47 Po roce 1989 nastalo
    velmi složité období.
  • 00:14:51 Živil se stále muzikou,
  • 00:14:53 ale začal studovat žurnalistiku
    na Fakultě sociálních věd.
  • 00:14:56 A později dostal chuť
    zkusit i něco jiného.
  • 00:15:00 Tady je vstup
    do takového "foaye",
  • 00:15:03 ve kterém jsme
    s kamarádem
  • 00:15:06 vybudovali takový
    hudební klub Melodie.
  • 00:15:11 Mě to absolutně
    pohltilo celého,
  • 00:15:13 já jsem chtěl něco zkusit,
    protože jsem si říkal,
  • 00:15:15 během revoluce
    nebyla práce,
  • 00:15:17 stát se může všechno,
    hlasivky můžou kiksnout,
  • 00:15:19 národ mě přestane mít rád,
    nebudou kšefty,
  • 00:15:22 tak ať mám něco
    jako v zádech.
  • 00:15:26 -A zkusil jsem to.
    -A jak se dařilo?
  • 00:15:29 Tak střídavě oblačno,
  • 00:15:31 protože ono
    bez nějaké pořádné dotace
  • 00:15:34 to prostě nejde dělat.
  • 00:15:35 Jak dlouho to tady
    vlastně fungovalo, rok?
  • 00:15:38 Po roce jsme
    to museli nějak
  • 00:15:40 do vytracena propustit,
    předat dál.
  • 00:15:45 Klub mě neuživil,
    já jsem se živil dál muzikou.
  • 00:15:48 Přesně jak se říká:
    drž se ševče svého kopyta.
  • 00:15:51 Takže jsem vydával
    celou dobu různé desky,
  • 00:15:57 dělával jsem pořady
    pro děti, dělám pořady různé,
  • 00:15:59 občas si zazpívám
    i s cimbálovkou,
  • 00:16:01 občas si zazpívám
    s nějakou kapelou.
  • 00:16:03 Pořád to nějakým
    způsobem šlo dál a jde dál.
  • 00:16:07 HUDBA ZPĚV
  • 00:16:08 "Až jednou červánky
    potkáte mamičku."
  • 00:16:16 To manželství skončilo.
  • 00:16:18 Kdy jsi poznal
    svou druhou ženu?
  • 00:16:20 Já jsem prostě byl
    vychováván v rodině,
  • 00:16:22 kde byla zásada držet
    rodinu za každou cenu,
  • 00:16:25 takže jsem to dělal.
  • 00:16:27 Nechtěl jsem se kvůli
    dětem rozvádět.
  • 00:16:35 Druhou ženu jsem potkal
    v hudebním světě,
  • 00:16:38 to byla produkční
    v jedné agentuře,
  • 00:16:41 se kterou jsem spolupracoval.
  • 00:16:43 Ta mi nabídla nějakou
    práci po telefonu
  • 00:16:46 a byla strašně milá
    a příjemná.
  • 00:16:48 Já jsem si říkal, to musí být
    nádherná ženská,
  • 00:16:51 jaký má nádherný hlas.
  • 00:16:55 To byl takový
    ten první nástřel.
  • 00:16:59 HUDBA ZPĚV
  • 00:17:00 "Jé, jé, jé, kdepak
    ty fajn holky jsou
  • 00:17:04 a kde maj cůpky svý?"
  • 00:17:08 A pak jsem ji potkal
    v agentuře a byla velice milá,
  • 00:17:11 příjemná a strašně
    jsem se do ní zamiloval.
  • 00:17:15 A bylo to právě období,
  • 00:17:17 kdy moje první žena
  • 00:17:18 už mi asi po dvacáté
    vyhazovala tašky za dveře.
  • 00:17:19 Já už jsem toho měl plné zuby,
    takže jsem se naštval,
  • 00:17:23 vzal jsem jednu tašku,
    kytaru a odjel jsem.
  • 00:17:30 HUDBA ZPĚV
  • 00:17:32 "Čau, čau, čau,
    řekli jsme čau před školou..."
  • 00:17:43 A tak dál.
  • 00:17:47 Plánovali jste děti hned?
    Že ty děti byly rychle,
  • 00:17:49 jako v tom prvním
    manželství.
  • 00:17:50 Nebo jsi do toho
    šel s větší rozvahou?
  • 00:17:54 Ne.
  • 00:17:58 Ono to nějak vyplynulo
    z té velké lásky.
  • 00:18:04 Vyplynulo prostě to,
  • 00:18:07 že jsme za brzkou
    chvilku čekali miminko.
  • 00:18:13 A to jsme se
    na něj opravdu těšili,
  • 00:18:15 protože jsme říkali,
  • 00:18:16 tohle miminko
    je opravdu z lásky,
  • 00:18:18 protože jsme byli
    do sebe strašně moc zamilovaní.
  • 00:18:21 To jsme jezdili spolu,
    já jsem byl rád,
  • 00:18:22 že jsem nejezdil sám,
  • 00:18:24 tak jsme jezdili spolu na akce,
    udělali jsme si agenturu sami
  • 00:18:25 a jezdili jsme až do poslední
    chvilky na akce.
  • 00:18:30 Do poslední chvilky
    toho těhotenství?
  • 00:18:31 Toho těhotenství,
    které přišlo o něco dříve...
  • 00:18:37 ...v Jihlavě...
    A nedopadlo to dobře.
  • 00:18:40 To miminko
    nám prostě odešlo
  • 00:18:42 a byla to obrovská
    rána pro oba.
  • 00:18:51 Jakým způsobem ovlivní ten
    partnerský vztah úmrtí dítěte?
  • 00:18:56 Tak zásadním, protože do toho
    vztahu je to přibližně stejná rána,
  • 00:19:02 jako když někam
    hodíte granát.
  • 00:19:05 Je to obrovská rána
    pro každého z těch partnerů.
  • 00:19:12 Musí se nějak s tím úmrtím
    vyrovnat každý z nich,
  • 00:19:17 a to je samozřejmě
    záležitost nesmírně závažná.
  • 00:19:21 Takže každý z nich
    má jednak
  • 00:19:24 co dělat sám se sebou
    a jednak i s tím,
  • 00:19:27 jak vlastně všechno znovu
    nastavit v tom novém světě,
  • 00:19:33 v té nové situaci,
    kterou neznají
  • 00:19:35 a do které jdou vlastně
    úplně jakoby noví lidé.
  • 00:19:41 Poznamenalo to nějakým
    způsobem váš vztah
  • 00:19:43 třeba do budoucna,
    to, co se stalo?
  • 00:19:47 -Určitě, určitě.
    -A dá se říct v čem?
  • 00:19:53 No to je...to by vám
    měla říct moje žena.
  • 00:20:01 Já jsem dělal všechno pro to,
    aby se z toho dostala.
  • 00:20:06 Takže jsem některé věci
    zlehčoval...schválně.
  • 00:20:15 Jaké to bylo pro tebe?
  • 00:20:17 Říká si člověk,
    že kdyby něco udělal jinak,
  • 00:20:19 tak by to třeba
    dopadlo jinak?
  • 00:20:21 Víš, bavím se o tom,
  • 00:20:22 jestli třeba člověk
    přemýšlí o tom,
  • 00:20:24 že má nějakou vinu?
  • 00:20:26 Jestli si nese nějaké stigma
    do toho dalšího života?
  • 00:20:30 No právě, to si samozřejmě
    řekne každý.
  • 00:20:33 Ale tam, kde nám pánbíček ubral,
    tam nám přidal.
  • 00:20:37 Takže stalo se,
    už se k tomu vracet nechci,
  • 00:20:42 už je to pryč,
    ale bylo to kruté období.
  • 00:20:47 HUDBA ZPĚV
  • 00:20:49 "Bereš ty věci tak, jaké jsou,
    jenomže jinak to nejde."
  • 00:20:57 Jak dlouho to trvalo,
    než se s tím vyrovnali?
  • 00:20:59 No, tak s tím se člověk
    nevyrovná snad nikdy.
  • 00:21:01 Ale já myslím,
  • 00:21:03 potom čekali Matýska
    asi za 2 nebo za 3 roky,
  • 00:21:06 takže už potom zase
    byla další perspektiva.
  • 00:21:12 Změnil se váš život
  • 00:21:14 z hlediska toho vyrovnání
    s tím, co se stalo,
  • 00:21:16 když se narodil
    vlastně syn?
  • 00:21:21 Tak nastalo velké uklidnění
    celé situace, asi logicky.
  • 00:21:24 To bylo naše kotě,
    které jsme si oprašovali
  • 00:21:27 a oprašujeme dodnes.
  • 00:21:30 Tak takhle to vypadá
    asi nějak, no.
  • 00:21:36 Stando, měl jsi někdy pocit,
    z toho profesního hlediska,
  • 00:21:39 že přichází období,
  • 00:21:41 řeknu třeba
    takového útlumu,
  • 00:21:44 že máš pocit,
    že bys mohl víc
  • 00:21:47 a že to nejde?
  • 00:21:48 Že najednou z té velké slávy
    to šlo dolů,
  • 00:21:50 že třeba se nechceš
    vídat s lidmi?
  • 00:21:51 Měl jsi někdy takový
    jakoby svůj vnitřní propad,
  • 00:21:54 jako na duši?
  • 00:21:56 Samozřejmě, že měl.
  • 00:22:00 Právě v období,
    kdy jsem se rozváděl,
  • 00:22:03 kdy se nám stalo
    tohleto s tím miminkem,
  • 00:22:08 tak jsem studoval
    vysokou školu.
  • 00:22:12 Pak jsem si ji
    trošičku přerušil,
  • 00:22:14 vzal jsem si 2 roky pauzu,
  • 00:22:17 protože jsem neměl
    vůbec čas nebo chuť
  • 00:22:21 na něco se soustředit.
  • 00:22:24 A to bylo takové období,
    kdy mně začali trochu vadit lidé.
  • 00:22:29 Že jsem potřeboval
    být chvilku sám.
  • 00:22:34 Proč jsi chtěl být sám,
    proč jsi nechtěl vidět lidi?
  • 00:22:36 Co to bylo?
  • 00:22:38 Nějak toho trápení
    bylo ve mně hodně...
  • 00:22:42 A nějak já si myslím, že to
    má každý člověk v sobě,
  • 00:22:46 když je denně před lidmi,
    nebo X let, nonstop,
  • 00:22:52 tak potřebuje chvilku
    někde se zavřít
  • 00:22:56 a zas nabrat
    nějak energii,
  • 00:22:58 aby s tím úsměvem
    a s tím optimismem
  • 00:23:00 mezi ty lidi šel znovu.
  • 00:23:03 Člověk není stroj,
    člověk musí nějak...
  • 00:23:07 Ta energie jde z tebe,
    když zpíváš.
  • 00:23:09 Musí se ta síla zase
    zpátky vrátit.
  • 00:23:16 "Jdeš na mě a já tě...
    Co tady děláš, ty šmejde?!"
  • 00:23:21 Tak přibíhám zpátky.
  • 00:23:24 Já se přiznám,
  • 00:23:26 že jsem do muzikálu
    nikdy nechtěl.
  • 00:23:27 Jsem si říkal
    jsou tam všichni,
  • 00:23:28 co bych tam dělal ještě já.
    Ale pak mi to bylo líto.
  • 00:23:31 Měl jsem takový
    pocit, že jsem sám,
  • 00:23:33 že jsem nějak dlouho sám.
  • 00:23:34 A bylo mi tak trošku smutno,
  • 00:23:36 protože v těch muzikálech
    je přece jen tak trochu parta
  • 00:23:41 a trošku mně
    to začalo chybět.
  • 00:23:49 Třeba v životě, když je
    vám něco nepříjemného,
  • 00:23:53 tak jsem se naučil
    zakazovat si myslet na to.
  • 00:23:58 Kolik mám třeba...
    než skončí druhé představení.
  • 00:24:02 Prostě nesmíme
    na to myslet.
  • 00:24:04 Co se může stát,
    když prostě tohle...
  • 00:24:06 Nesmí na to člověk
    myslet, život jde dál.
  • 00:24:11 Tady jsou exkluzivní
    plakáty i fotky.
  • 00:24:17 To je všechno z archivu.
  • 00:24:22 Dívej se,
    to sem někdo dal.
  • 00:24:24 To jsem nebyl já.
  • 00:24:27 A tady máme
    takový náš koutek.
  • 00:24:30 Podívej tady jsem,
    na to jsem úplně zapomněl.
  • 00:24:34 Jestli třeba některé
    věci nebyly moc rychlé?
  • 00:24:36 Byly, rychlé byly,
  • 00:24:39 moje první manželství
    bylo hodně rychlé.
  • 00:24:42 Ale...kdybych se neoženil,
  • 00:24:43 tak by se zas ten můj život
    vyvíjel nějak úplně jinak.
  • 00:24:48 Protože bych
    neměl odklad,
  • 00:24:50 už bych šel rovnou na vojnu,
    nedělal bych Intertalent,
  • 00:24:53 nepotkal bych Karla,
    nepotkal bych Hanku,
  • 00:24:56 nedostal bych se,
    já nevím do AUSu.
  • 00:24:59 Šel bych někde,
  • 00:25:02 kam chodí stavaři
    z průmyslovky.
  • 00:25:05 Takže logicky uznávám,
  • 00:25:08 že některé věci
    v mém životě byly unáhlené,
  • 00:25:12 ale asi to tak...
  • 00:25:15 A já nad tím nepřemýšlím,
    protože asi to tak má být.
  • 00:25:19 Titulky: Klára Derzsiová,
    Česká televize, 2011.

Související