iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
24. 1. 2006
20:30 na ČT1

1 2 3 4 5

89 hlasů
82564
zhlédnutí

13. komnata

Jan Nedvěd

28 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

13. komnata Jana Nedvěda

  • 00:00:29 HUDBA A ZPĚV
  • 00:00:31 "Zákon luhů, co kolem nás..."
  • 00:00:33 To už je dost dlouho,
  • 00:00:35 co jsem byl na koncertě
    Jana Nedvěda.
  • 00:00:37 Bylo mi tehdy nějakých
    13, 14 let,
  • 00:00:40 četl jsem knížky
    Jaroslava Foglara,
  • 00:00:41 jezdil na čundry.
  • 00:00:43 A tenhle člověk,
    hlavně tedy písničky,
  • 00:00:45 formovaly můj pohled
    na svět.
  • 00:00:47 Zpíval totiž o hodnotách,
  • 00:00:49 kterým jsem v té době
    chtěl naivně věřit,
  • 00:00:51 o lásce, přátelství,
    dobru a svobodě.
  • 00:00:54 Jenže jako puberťák jsem
    propadl punkové revoltě,
  • 00:00:57 španělku vyměnil
    za elektrickou kytaru
  • 00:00:59 a kazety bratrů Nedvědů
    přemazal Sex Pistols.
  • 00:01:03 Jenže tak úplně z mého života
    bratři Nedvědi nezmizeli.
  • 00:01:06 Neposlouchal jsem sice
    jejich písničky,
  • 00:01:08 ale bylo dost těžké přehlédnout
    skandály Jana Nedvěda,
  • 00:01:11 které plnily stránky novin.
  • 00:01:14 Psaly o jeho
    bouřlivých rozvodech
  • 00:01:15 a nečekaném rozchodu s bratrem.
  • 00:01:18 Chtěl jsem zjisti,
    proč člověk,
  • 00:01:20 který celý život káže
    o vznešených ideálech
  • 00:01:22 a jemuž jsem kdysi
    tleskal na Portě,
  • 00:01:25 se rozhádá s celým světem
  • 00:01:27 a dokáže nenávidět
    i své nejbližší.
  • 00:01:30 HUDBA A ZPĚV
  • 00:01:32 "Pod hlavou boty, nůž,
    tátovu bundu šitou z maskáčů.
  • 00:01:41 K ránu se mlhy zvednou
    a ptáci volaj:
  • 00:01:44 Hele, lidi svítá.
  • 00:01:51 Pak větvičky
    si nalámou na oheň,
  • 00:01:54 aby uvařili čaj.
  • 00:01:58 A všichni se znaj, znaj, znaj
    a blázněj a zpívaj."
  • 00:02:08 Víte, většina lidí
    se rodí s dobrým srdcem.
  • 00:02:10 Já jsem to poznával,
  • 00:02:12 ti lidé byli krásní
    až dojemně k pláči.
  • 00:02:15 Tady! Tady!
  • 00:02:16 Přijeli domů a kdoví,
    co dělali.
  • 00:02:18 A tady byli dojemně krásní.
  • 00:02:20 Jak si pomáhali.
  • 00:02:21 Tady někdo seděl
    a byla mu zima
  • 00:02:24 a odtud někdo přišel
    a hodil mu bundu.
  • 00:02:26 Jo, na, aby ti nebyla zima.
  • 00:02:29 To není Foglarova slušnost
    přehnaná, dušínovská.
  • 00:02:34 To byla součást života lidí,
  • 00:02:37 kteří se sešli
    v té jedné myšlence
  • 00:02:40 a v tom správném čase
    jejich života.
  • 00:02:46 Tak, v půl šesté, to je dobré,
    že už jsou tady lidé.
  • 00:02:49 SKANDOVÁNÍ
    Honzo! Honzo! Honzo!
  • 00:02:51 Na Lochotín jsem kdysi
    jezdil pravidelně,
  • 00:02:52 na strahovský koncert
    bratří Nedvědů
  • 00:02:54 už bych nešel ani náhodou.
  • 00:02:55 Ale beztak jsem
    jim tam nechyběl,
  • 00:02:57 ten den jim tam tleskalo
    přes 70.000 jejich fanoušků.
  • 00:03:00 Každopádně to byl vrchol
    jejich kariéry.
  • 00:03:05 Jeden z nás, a tom mohl
    být i Honza, řekl Strahov.
  • 00:03:09 SMÍCH
  • 00:03:10 Strahov ne.
  • 00:03:11 Někdo řekl Strahov
    jako fór.
  • 00:03:13 Možná jsem to řekl i já.
  • 00:03:14 Takže, po tom slově
    stadion Strahov
  • 00:03:17 zábava pokračovala.
  • 00:03:19 Mě vám to tak zasáhlo,
    to slovo.
  • 00:03:24 Mě to úplně vymrštilo
    od toho stolu pryč.
  • 00:03:27 Já jsem si říkal:
  • 00:03:28 "Tihle kluboví,
  • 00:03:29 tahle komorní dvojice
    na největším stadionu světa.
  • 00:03:33 To by přece muselo být..."
  • 00:03:34 Já do rána, jsem si pořád
    maloval do nekonečna,
  • 00:03:37 jak oni dva stojí
    na Strahovském stadionu,
  • 00:03:41 před nimi jsou tisíce lidí
    a oni sami zpívají.
  • 00:03:45 Takhle to celé vzniklo,
    to si pamatuji.
  • 00:03:47 -A kdy jste to začal brát vážně?
    -Nikdy.
  • 00:03:49 Já jsem to začal brát vážně,
  • 00:03:51 až když jsme jeli
    nahoru na Strahov
  • 00:03:53 a do té doby jsem
    byl strašně skeptický.
  • 00:03:57 A nevěřil jsem jemu,
    že lidé přijdou.
  • 00:04:00 A teď novináři se nám
    vysmívali půl roku.
  • 00:04:03 Já bych to nečetl,
  • 00:04:04 ale Vojta, náš maličký příbuzný
    vždycky přišel a říkal:
  • 00:04:08 "Strejdo, zase pan Štingl
    napsal, že jste blbí!"
  • 00:04:12 Já říkám a proč?
  • 00:04:13 "Že moc pliveš při koncertě,
    že to na Strahově bude vidět."
  • 00:04:18 "Honza a František Nedvědi!"
    BOUŘLIVÝ POTLESK
  • 00:04:32 -Fakt mi běhá mráz po zádech.
    -Mně taky.
  • 00:04:36 ZPĚV
  • 00:04:38 "Na dlani jednu z tvých řas,
    do tmy se koukám.
  • 00:04:43 Hraju si písničky svý,
    co jsem ti psal.
  • 00:04:49 Je skoro půlnoc
  • 00:04:51 a z kostela zvon
    mi noc připomíná.
  • 00:04:57 Půjdu se mejt
    a pozhasínám,
  • 00:05:01 co bude dál?"
  • 00:05:04 Co bylo dál?
  • 00:05:05 Pozvolný pád jak v osobním
    tak v profesním životě
  • 00:05:08 a konec legendy jménem
    bratři Nedvědi.
  • 00:05:10 O jejich rozchodu se toho
    napsalo hodně.
  • 00:05:12 Prý to bylo kvůli Honzovým
    mladičkým přítelkyním,
  • 00:05:14 penězům, pracovním neshodám,
    žárlivosti.
  • 00:05:18 Každopádně, oni sami dva
    mi to vysvětlovali trošku jinak.
  • 00:05:21 HUDBA A ZPĚV
  • 00:05:22 "Budem o něco se rvát,
    až tu nezůstane stát
  • 00:05:26 na kameni kámen."
  • 00:05:30 Došlo k nějaké roztržce,
    to můžu říct,
  • 00:05:34 ale důvodem byla hlavně
    různost hudebního stylu,
  • 00:05:39 nebo hudebního cítění.
  • 00:05:42 Já jsem toužil po tom,
    natočit si vlastní desku.
  • 00:05:45 A protože jsem u Honzi nemohl,
    bylo mi to žinantní,
  • 00:05:48 tak jsme se dohodli,
  • 00:05:51 že si vezmu kapelu,
    natočíme desku.
  • 00:05:55 Ale já jsem nikdy nepočítal,
    že by to jelo dál.
  • 00:05:58 Ty jsi hrál dlouho
    s příbuznými.
  • 00:06:00 To jsem hrál,
    protože byl Honza nemocný,
  • 00:06:03 a docela se mi to zalíbilo.
    Tak jsem toho využil.
  • 00:06:09 Všechno špatné
    je pro něco dobré.
  • 00:06:12 Tak jsem toho využil,
  • 00:06:14 chtěl jsem natočit jednu desku
    a zase to rozpustit.
  • 00:06:17 A ono to vypadalo tak pěkně,
    že jsme natočili už čtyři.
  • 00:06:22 Honza točí desky,
    já točím desky.
  • 00:06:24 A posluchači mají
    dvojnásobek pohodové muziky,
  • 00:06:28 kterou je potřeba v dnešní
    době lidem cpát do hlavy,
  • 00:06:32 kteří jsou ochotní
    to poslouchat.
  • 00:06:33 A myslím, že jsme
    neudělali špatně.
  • 00:06:35 Tenhle způsob je mírumilovný
    a ne agresivní,
  • 00:06:38 což je na tom to pozitivní.
  • 00:06:41 Jinak, já úplně
    souhlasím s bráchou.
  • 00:06:43 Já už jsem vám to říkal,
  • 00:06:44 jeden z tisíců důvodů,
    proč jsme se rozešli,
  • 00:06:48 ten je tak úplně vedlejší.
  • 00:06:52 Protože v každém z nás
    rostlo něco jiného,
  • 00:07:00 každý jsme po něčem toužili
    a oba jsme si to splnili.
  • 00:07:03 Prostě najednou
    to přišlo a bylo to.
  • 00:07:05 Já jsem vám to říkal,
    to nevyřešíte.
  • 00:07:09 To prostě přišel den,
  • 00:07:11 kdy já jsem sednul,
    napsal dopis a skončilo to,
  • 00:07:15 Jenom příšlo to, co by stejně
    přišlo za měsíc, za dva. Hotovo.
  • 00:07:23 -Jenom se to urychlilo.
    -Jenom se to urychlilo.
  • 00:07:26 Měl na tom nějaký
    podíl Strahov?
  • 00:07:28 Že jste to brali,
    že ve dvou to byl jako vrchol?
  • 00:07:30 -Jak by na tom mohl mít?
    -Já nevím, já se ptám.
  • 00:07:32 Dobře, neměl.
    Nic na to nemělo vliv.
  • 00:07:38 Možná moje nemoc.
  • 00:07:40 Protože já jsem byl nemocný
    a už jsem byl hodně nervózní
  • 00:07:48 a už jsem podvědomě jel
    v nějakém tom lidském neštěstí.
  • 00:07:51 A dokázal jsem velmi
    rychle rozhodovat to,
  • 00:07:53 co byh už dneska
    tak rychle asi nerozhodnul.
  • 00:07:56 HUDBA
  • 00:08:10 Proč tady ten člověk,
    který tak zpívá
  • 00:08:11 a celý život hovoří
    o lásce a důvěře,
  • 00:08:16 proč mu to tak najednou
    ta realita zkrachovala?
  • 00:08:20 Já to vidím asi tak,
  • 00:08:22 že ten Honza do těch
    písniček dává všechno,
  • 00:08:26 jak by si ten život představoval
    a jak by si ho hrozně přál.
  • 00:08:31 Ale bohužel mu v tom životě
    prostě nevyšlo.
  • 00:08:33 Od rána sedí pořád zavřený,
    pořád něco vymýšlí,
  • 00:08:35 pořád něco dělá.
  • 00:08:38 KAŠEL
  • 00:08:39 To se musí někde
    odrazit samozřejmě.
  • 00:08:41 I v té jeho hlavě
    se to musí odrazit.
  • 00:08:44 Tam se to někde vyčerpá
    a musí se to doplnit.
  • 00:08:49 To je právě úděl,
    to je špatné.
  • 00:08:51 Já takový nejsem,
    já nepíšu moc.
  • 00:08:54 Já koukám, mít doma
    pořádné zázemí.
  • 00:08:56 A on si toho moc nevšímal,
    jemu to bylo jedno,
  • 00:08:59 jestli má uvařeno,
    jestli má vypráno.
  • 00:09:02 Pro něj byla vždycky
    důležitá jenom ta muzika.
  • 00:09:07 A za to se musí zaplatit.
  • 00:09:09 Já zase platím tím,
    že nemám písničky.
  • 00:09:11 Mám rodinu, mám dobrý život,
    jsem spokojený, mám hodné děti,
  • 00:09:18 ale bohužel nepíšu.
  • 00:09:20 Kdybych psal,
    tak možná budu stejný.
  • 00:09:22 HUDBA A ZPĚV
  • 00:09:23 "Chtěl jsem to ráno,
  • 00:09:24 kdy naposled snídal
    jsem s tebou
  • 00:09:26 ti říct,
    že už ti nezavolám.
  • 00:09:29 Pro jednu pitomou holku,
    pro pár nocí touhy,
  • 00:09:33 podved jsem všechno
    o čem doma si sníš.
  • 00:09:37 Teď je mi to líto."
  • 00:09:41 Hrdina téhle
    Nedvědovy písničky
  • 00:09:43 sice projevuje lítost
    nad vztahem,
  • 00:09:44 který svou nevěrou sám zničil,
  • 00:09:46 jenže Honza Nedvěd viní
    z rozpadu svých tří manželství
  • 00:09:48 pouze své partnerky.
  • 00:09:51 Mimochodem, průběh jeho
    posledního rozvodu
  • 00:09:53 se dodnes dost drsně
    propírá na stránkách bulváru.
  • 00:09:57 Oni si mě vzali,
  • 00:09:58 protože jsem se jim líbil
    jako hudebník,
  • 00:10:00 ale netušili,
    že soukromý život je jiný.
  • 00:10:03 Že já si odjedu hrát
    a vrátím se třeba za měsíc.
  • 00:10:05 Jim se líbily peníze,
  • 00:10:09 jim se líbilo, že jim říkaly
    paní Nedvědová,
  • 00:10:13 ale že by musely
    doma třeba vařit.
  • 00:10:15 Pro koho, proč? Pan nedvěd
    si koupí, nebo ať si sám uvaří.
  • 00:10:22 Anebo děti, že by se staraly?
    Prdly je do školky.
  • 00:10:25 Ta moje poslední,
  • 00:10:27 ta měla děti ve školce
    celý život a nedělala.
  • 00:10:31 Soudci jsem říkal:
  • 00:10:33 "Vy říkáte, že paní Nedvědová
    na tom byla zle, měla dvě děti.
  • 00:10:35 Vždyť děti byly ve školce
    a já to platil."
  • 00:10:37 "Pane Nedvěd, neurážejte soud
    nevhodnými přípomínkami."
  • 00:10:41 Ty si žily
    jako čuňátka v žitě.
  • 00:10:44 Ono je to strašně náročné
    pro ta děvčata.
  • 00:10:47 Protože oni si chodili do práce,
    měli zkoušky, večer hráli.
  • 00:10:50 A teď na tu manželku
    zůstávají děti, samota
  • 00:10:54 a v té době máte
    i starší rodiče,
  • 00:10:57 o které se musíte postarat.
    A to je strašný tlak.
  • 00:11:01 Ty holky to fakt
    nemůžou vydržet.
  • 00:11:03 Já vždycky říkám,
    že to vydrží jenom Máňa a kůň.
  • 00:11:06 František se směje.
  • 00:11:08 Ale opravdu to je
    strašně náročné
  • 00:11:10 pro ty ženy to zvládnout.
  • 00:11:13 Oni prostě ti ostatní
    dostali nůž na krk.
  • 00:11:14 -Buď já, nebo muzika.
    -Tak. A to nejde.
  • 00:11:17 HUDBA A ZPĚV
  • 00:11:18 "Tuhle písničku chtěl
    bych ti lásko dát,
  • 00:11:21 ať ti každej den připomíná,
  • 00:11:25 toho kdo je tvůj, čí ty jsi
    a kdo má rád,
  • 00:11:29 ať ti kažej den připomíná."
  • 00:11:35 Jedna manželka ode mě odešla,
    když jsem byl na vojně.
  • 00:11:38 A šla si za chlapem,
  • 00:11:40 kterému dítě, co jsme měli,
    říkalo tatínek. To je jiná.
  • 00:11:44 Jedna byla velice schopná
    v tom, že bych ty děti mohl mít.
  • 00:11:49 Z těch všech byla
    v tomhle nejlepší.
  • 00:11:52 A také jsem se staral
    než se to všechno pokroutilo.
  • 00:12:00 Ta třetí byla chlap,
  • 00:12:04 kterému se nelíbilo
    ani se starat o děti
  • 00:12:07 ani domácí práce.
  • 00:12:09 Ta si chtěla hrát
    a být slavná jako já.
  • 00:12:12 HUDBA A ZPĚV
  • 00:12:14 "Pojď, ruku mi dej,
    nechci abys šel sám.
  • 00:12:18 Možná bude nás víc,
    řeknem, kdo půjde kam.
  • 00:12:24 Do posledních koutů
    týhle planety říct,
  • 00:12:31 že nad lásku není,
    že nic není víc."
  • 00:12:37 Jestli jsem v životě
    prožil velkou bolest,
  • 00:12:40 tak to byla maminka,
    protože odešla rychle ve spánku.
  • 00:12:44 A já jsem přišel
    a ona tu najednou nebyla,
  • 00:12:48 to byla strašná bolest.
  • 00:12:50 Potom byla velikánská bolest,
  • 00:12:52 když jsem se probudil
    v nemocnici
  • 00:12:53 a nemohl jsem se hýbat
    a věděl jsem, že je zle.
  • 00:12:57 A potom byla strašná bolest,
  • 00:12:58 když vlastní děti vás urážejí
    jak ožralý chlap na silnici.
  • 00:13:07 A vysvětlí vám,
  • 00:13:08 že kdybyste byl mrtvý,
    tak že by to bylo lepší.
  • 00:13:11 Tak to moje tělo...
    Fyzicky mi to odmítlo pracovat.
  • 00:13:14 I duševně mi to
    odmítlo pracovat.
  • 00:13:16 HUDBA A ZPĚV
  • 00:13:18 "Pojď, ruku mi dej,
    nechci abys šel sám.
  • 00:13:22 Možná bude nás víc,
    řeknem kdo pude kam.
  • 00:13:29 Do posledních koutů
    týhle planety říct,
  • 00:13:35 že nad lásku není,
    že nic není víc.
  • 00:13:41 Do posledních koutů
    týhle planety říct,
  • 00:13:47 že nad lásku není,
    že nic není víc."
  • 00:13:54 Vždyť i někdo z dětí s vámi
    hrál v kapele, v té vaší?
  • 00:13:57 No, to je ten syn a dcera
    a jejich maminka.
  • 00:14:03 To byl pád číslo tři,
    já tomu říkám.
  • 00:14:07 Pan Nedvěd spadnul,
  • 00:14:10 jako kdyby vás pustili
    z dvou metrů na obličej.
  • 00:14:14 Tak jsem i vypadal,
    byl jsem oteklý,
  • 00:14:17 byl jsem vyřízený ze života.
  • 00:14:19 Jenom ta Pavlínka tady
    nade mnou držela ruku.
  • 00:14:25 A jak to, že když s vámi hrál
    v kapele, že to všechno skončilo?
  • 00:14:28 A co by bylo dál, když...
  • 00:14:30 Já to nechci říct,
    to byste to musel všechno číst.
  • 00:14:37 Já jsem se jich začal bát,
  • 00:14:39 protože ta dcera přece jenom
    vyhrožovala takovým tím zabitím.
  • 00:14:42 Že by byla šťastná,
    kdybych zašel a umřel.
  • 00:14:45 Tak jsem se bál, oni mě chtěli
    dostat i do blázince.
  • 00:14:49 Tak jsem to napsal veřejně,
    aby se jim to nepovedlo.
  • 00:14:51 Oni to samozřejmě
    okamžitě skončili.
  • 00:14:54 Protože pochopili, že to
    nepůjde, že jsem zdravý,
  • 00:14:58 že ze sebou nenechám
    takhle zatočit.
  • 00:15:01 A pak už všechno víte.
  • 00:15:03 Všechno skončilo,
    syn si šel svou cestou,
  • 00:15:07 dcera také
    a ta jejich matka také.
  • 00:15:12 A co dělá syn dneska,
    hraje ještě?
  • 00:15:14 Vůbec nevím.
    Já jsem o něm neslyšel rok.
  • 00:15:20 Dceru také ne
    a jejich maminku také ne.
  • 00:15:26 Upozorňuji, že všichni
    mi dluží dohromady
  • 00:15:28 okolo osmi milionů korun.
  • 00:15:33 Ještě možná víc.
  • 00:15:36 HUDBA A ZPĚV
  • 00:15:37 "Opuštěnejch ptáčet
    plnej je svět..."
  • 00:15:39 I když si Honza Nedvěd
    vyměňoval se svou rodinou
  • 00:15:42 často dost ostré vzkazy,
  • 00:15:43 před kamerou o něm nikdo
    z nich mluvit nechtěl.
  • 00:15:46 Stejně tak o tom,
  • 00:15:48 proč se Honza následně
    totálně sesypal.
  • 00:15:51 Já jsem chtěl rozdat
    všechno a milovat každého!
  • 00:15:56 Ale jen první den.
  • 00:15:58 Jak jsem se probudil
    z toho kómatu,
  • 00:16:01 tak tyhle myšlenky
    jsem měl třičtvrtě roku.
  • 00:16:05 A furt jsem si říkal,
    kdo do toho baráku půjde,
  • 00:16:09 jestli Hanka, nebo...
    A ten brácha by potřeboval...
  • 00:16:14 Tak to jsi měl
    býval zavolat
  • 00:16:16 a já bych ti to
    všechno rozmluvila.
  • 00:16:19 Já mám školu, já mám školu.
  • 00:16:20 Já jsem to neudělal,
    já jsem to neudělal.
  • 00:16:23 Já jsem se probudil
    za půl roku, za čtvrt roku,
  • 00:16:26 přišel jsem z nemocnice
  • 00:16:28 a všechny jsem nesnášel
    a nenáviděl a nemiloval.
  • 00:16:31 A toužil jsem
    po tom neexistovat.
  • 00:16:34 A když jsem se téměř uzdravil,
    to trvalo déle,
  • 00:16:38 tak jsem chtěl umřít.
  • 00:16:40 SMÍCH
  • 00:16:42 Do té doby jsem
    miloval život.
  • 00:16:44 -A teď už zase ne?
    -Teď už je to dobré.
  • 00:16:46 Teď mi pomáhají lidi.
  • 00:16:49 To jste se stýkali, když měl
    tyhle pozitivní myšlenky?
  • 00:16:51 Absolutně...já jsem ležel doma.
    A s nikým!
  • 00:16:53 Já bych umřel hrůzou,
    víte co to bylo?!
  • 00:16:56 Já jsem denně ušel pět kilometrů
    tajně, abych se z toho dostal.
  • 00:17:00 -Po nocích?
    -Ne, ráno.
  • 00:17:03 Musel jsem si to okomentovat,
    protože jsem říkal:
  • 00:17:05 cigarety, kafe, kořalka,
    u počítače celý den.
  • 00:17:10 No, tak co byste
    od toho těla čekali?
  • 00:17:12 To tělo prostě
    řekne jednou: "Dost."
  • 00:17:14 A ucpaly se cévy a bylo to.
  • 00:17:16 A je to smutné, jak vidíte,
    tak se z toho vyhrabal dobře.
  • 00:17:20 ZAKLEPÁNÍ
  • 00:17:21 Trvalo to sice trošku dlouho,
    protože je bolestínek,
  • 00:17:24 co si budeme povídat.
  • 00:17:26 Takže si trošičku
    kontroluje svoje zdraví.
  • 00:17:33 Ale ta rána musela přijít,
  • 00:17:34 protože on tomu
    tělu nedával šanci.
  • 00:17:37 Já jsem mezitím prožil
    mrtvici, páteř, srdce.
  • 00:17:40 A ti soudci,
    jako kdybych nebyl.
  • 00:17:43 No, a ty ženy...
  • 00:17:45 Ta řekla:
    "Nějaký žlučník, co mě zajímá."
  • 00:17:48 A šla si, jela si na hory.
    A já jsem zatím umíral někde.
  • 00:17:53 Prostě, takový život je.
    Neřešte to, to nevyřešíte.
  • 00:17:57 HUDBA A ZPĚV
  • 00:17:59 "A jestli není žádnej bůh,
    tak nás vezme země vzduch..."
  • 00:18:01 Po mrtvici strávil
    týden v kómatu,
  • 00:18:03 potom bojoval rok o život,
  • 00:18:05 a další tři roky
    se vyhýbal lidem.
  • 00:18:06 A kdo ví, jak dlouho
    byl v depresi.
  • 00:18:08 Dneska už zase hraje,
  • 00:18:09 a tak se ptám kdo nebo co
    ho dokázalo vrátit na pódium.
  • 00:18:14 HUDBA
  • 00:18:22 Dál bylo to, že za mnou přišel
    syn mého bratra.
  • 00:18:26 Ten syn mého bratra řekl:
    "Musíš hrát."
  • 00:18:30 Nebo to byl Milan,
    já už nevím ani.
  • 00:18:34 Já jsem se bál hrozně,
  • 00:18:38 protože já jsem nemohl
    vyjít ani před dům.
  • 00:18:41 Já jsem byl tak těžce zraněný
    duševně i fyzicky.
  • 00:18:46 Celé mi to domítalo fungovat.
  • 00:18:49 No, ale jednoho dne řekli:
    "Ne, už je tvůj koncert."
  • 00:18:52 Já jsem šel hrát. Zase jsem
    do sebe dal asi tři panáky.
  • 00:18:57 Vyšel jsem.
  • 00:18:58 Od té doby jsem najednou
    věděl, že to možná zvládnu.
  • 00:19:00 Takže jsem přežil...
    Ne, přežil.
  • 00:19:02 Po dvou koncertech jsem
    najednou věděl, že to zvládám.
  • 00:19:09 Ta hrozná duševní bolest
    z té krutosti dětí a té ženy,
  • 00:19:13 že už je někde pod hranicí
    a že už to jde.
  • 00:19:18 No, a pak už jsem v únoru,
    březnu začal hrát normálně.
  • 00:19:24 Úplně normálně samozřejmě ne.
  • 00:19:26 Mně se nechce hrát,
    já jsem naladěn příliš normálně.
  • 00:19:35 Já potřebuji normálně mluvit,
    normálně zpívat,
  • 00:19:37 a ne se přemáhat,
    že zrovna dneska se tohle stalo,
  • 00:19:43 a teď bych se musel...
  • 00:19:44 Tak to jako ne, to ten koncert
    odvolám a řeknu: "Nejde to."
  • 00:19:47 No, ale teď to začalo být jiné,
    ten svět se změnil.
  • 00:19:51 HUDBA A ZPĚV
  • 00:19:53 "U stánků na levnou krásu
    postávaj a ze slov a hlasů
  • 00:20:00 poznávám,
    jak málo jsme jim stačili dát."
  • 00:20:07 Já jsem dneska jakoby sólák,
  • 00:20:09 kterého dneska doprovází
    tři zpěváci sboroví a ten můj.
  • 00:20:13 Čili i tohle velmi příjemné
    seskupení kapely znamenalo,
  • 00:20:16 že já můžu existovat.
  • 00:20:19 A lidé chodili sami na pódium
    a říkali: "Vy jste se uzdravil?"
  • 00:20:23 A já říkám: "No."
    "A jak jste se z toho dostal?
  • 00:20:26 My bychom potřebovali také.
  • 00:20:27 Také nám děti řekli,
    ať jdeme do prdele."
  • 00:20:30 Já říkám: "To nejde
    se z toho dostat,
  • 00:20:32 to musí něco přijít
    a dostat vás z toho."
  • 00:20:35 Sám já, kdyby mě nepohladili,
  • 00:20:39 já bych seděl dodnes tady,
    koukal na UPC a bral důchod.
  • 00:20:42 Já bych neudělal nic.
    Nejstrašnější bolest je s dětmi.
  • 00:20:46 A kde si ji Honza Nedvěd léčí?
  • 00:20:48 Současně zrovna ve vztahu
    s jedenadvacetiletou Pavlínkou.
  • 00:20:51 Za celou dobu naší návštěvy
    neřekla ani slovo,
  • 00:20:55 trochu na mě působila
    jako člověk,
  • 00:20:56 který má velký strach z lidí.
  • 00:20:59 HUDBA A ZPĚV
  • 00:21:00 "...jestli má touha tě neporaní.
  • 00:21:02 Ty jsi tak jiná,
    pojď ruku mi dej,
  • 00:21:04 s tebou je celej svět
    jak vyměněnej."
  • 00:21:08 Já Pavlínce věřím tak strašně,
    že si nemyslím, že by...
  • 00:21:13 Koneckonců, mně už je tak dost,
    že by mi bylo jedno,
  • 00:21:18 kdyby mě někdo připravil
    o cokoliv.
  • 00:21:23 Dneska už bych to uměl.
  • 00:21:24 Ty děti mě připravily...
    Jakoby, já to z nich dostanu.
  • 00:21:28 Já už bych věděl...
    Dneska už bych bral...
  • 00:21:31 Ale, podívejte se na ní,
  • 00:21:32 to chcete říct, že tenhle
    človíček by šel a sebral mi dům,
  • 00:21:36 který mám na Sázavě.
  • 00:21:41 Nebo by šel a ukradl mi auto
    jako mi ho ukradl syn?
  • 00:21:45 To přece ne.
  • 00:21:46 HUDBA A ZPĚV
  • 00:21:48 "Sedíme tu spolu
    a slova si jdou,
  • 00:21:49 propletené prsty
    leží na kolenou.
  • 00:21:51 Oči jako čert
    a malinkej nos
  • 00:21:54 ze všech je nejhezčí,
    když je už dost.
  • 00:21:57 Ty jsi tak jiná,
    tak jiná kdo ví,
  • 00:22:00 jestli má touha
    tě neporaní."
  • 00:22:03 -Vezmete si Pavlínku?
    -Já nevím.
  • 00:22:05 SMÍCH
  • 00:22:10 -No, ne, tak když to člověk...
    -Vezmu si ji, nevím.
  • 00:22:12 Všechno člověk přemýšlí.
    Nad vším člověk přemýšlí,
  • 00:22:15 ale zatím tohle všechno
    není na hovoru dne.
  • 00:22:19 Já musím skončit rozvodové
    řízení, které trvá devátý rok.
  • 00:22:26 A musím si ustabilnit,
    kde budu bydlet.
  • 00:22:31 Všechno je pro mě
    hrozně těžké.
  • 00:22:34 Mně dneska nepatří...
  • 00:22:35 I když jsem se vrátil
    a jsem dneska připravený,
  • 00:22:40 jako pes bych kousal,
    kdyby mi někdo chtěl...
  • 00:22:43 Tak přece jenom musím vyřešit,
    kde to místo budu mít,
  • 00:22:47 myslím fyzicky.
  • 00:22:49 Já nechci bydlet v Praze,
    mně se to nelíbí tady.
  • 00:22:52 HUDBA A ZPĚV
  • 00:22:53 "Ukrytý v stínu lesa,
    igelit,
  • 00:22:55 to kdyby přišel k ránu déšt.
  • 00:23:01 Pod hlavou boty, nůž,
    tátovu bundu šitou z maskáčů!
  • 00:23:10 K ránu se mlhy zvednou
    a ptáci volaj:
  • 00:23:13 Hele, lidi svítá."
  • 00:23:17 Když mi dneska někdo vytýká,
    že jsem byl naivní blázen,
  • 00:23:20 tak mu říkám: "Ano to jsem byl,
    protože jenom naivní člověk
  • 00:23:23 může dneska přežívat
    v téhle civilizaci
  • 00:23:26 duševně zdravý.
  • 00:23:28 Já si myslím, že pragmatik
    a realista buď onemocní,
  • 00:23:32 nebo se tady vyhýbá
    citovému styku.
  • 00:23:37 HUDBA A ZPĚV
  • 00:23:38 "A všichni se
    znaj, znaj, znaj,
  • 00:23:42 blázněj a zpívaj."
  • 00:23:47 Během natáčení
    tohohle dokumentu
  • 00:23:49 jsem s Honzou Nedvědem
    strávil tři měsíce.
  • 00:23:51 A troufnu si říct, že jsem tu
    jeho 13. komnatu objevil.
  • 00:23:55 I když má víc podob,
    její podstata je jenom jedna.
  • 00:23:59 Honza Nedvěd se pohybuje
    jenom ve svém vlastním světě
  • 00:24:03 a ten vnější,
    ten absolutně nepřijal.
  • 00:24:05 Je to nenapravitelný snílek,
  • 00:24:07 který by nejraději žil
    někde v lukách Pod Medníkem
  • 00:24:09 a to s lidmi, kteří se tulí
    pod jednou dekou
  • 00:24:12 a zpívají jeho písničky.
  • 00:24:14 I když své šedesátiny bude
    slavit asi úplně někde jinde.
  • 00:24:18 HUDBA A ZPĚV
  • 00:24:20 "A všichni se
    znaj, znaj, znaj
  • 00:24:23 blázněj a zpívaj."
  • 00:24:28 K desátému výročí,
    kdyby se udělal Strahov,
  • 00:24:30 tak by tam přišli všichni.
  • 00:24:33 -Kolik?
    -Bylo by tam 70.000 lidí.
  • 00:24:36 Ale kdyby to bylo
    sebekrásnější,
  • 00:24:39 tak by to pořád porovnávali
    s něčím, co se nedá opakovat.
  • 00:24:44 Čili, my bychom vyhráli,
    ty lidi bychom tam měli
  • 00:24:47 a některým bychom udělali
    neopakovatelný zážitek.
  • 00:24:50 Ale vždycky by říkali:
  • 00:24:51 "No jo, ale když
    to bylo poprvé...
  • 00:24:53 Já bych to už neopakoval.
  • 00:24:54 Já bych udělal rád něco
    k tomu výročí, nevím co.
  • 00:24:58 V jednu chvilku
    jsem si říkal...
  • 00:25:00 Já si myslím, že bude.
    Že bude Sazka Arena.
  • 00:25:03 Teď bude T-Mobile Arena,
    když se naplní, tak bude.
  • 00:25:08 Teď bude 12 koncertů
    k výročí Františka Nedvěda.
  • 00:25:12 Protože František
    je schopen, ochoten,
  • 00:25:15 poprvé v životě
    vylézt na pódium.
  • 00:25:17 A v případě, že se naplní
    těch dvanáct koncertů,
  • 00:25:20 kde budu já
    a brácha vystupovat,
  • 00:25:22 tak by se od dubna, května
    měla prodávat Sazka Arena.
  • 00:25:28 A tam by mělo být finále
    k šedesátinám bratří Nedvědů.
  • 00:25:33 ZPĚV
  • 00:25:35 "Na dlani jednu z tvých řas,
    do tmy se koukám.
  • 00:25:39 Hraju si písničky svý,
    co jsem ti psal.
  • 00:25:45 Je skoro půlnoc
  • 00:25:47 a z kostela zvon
    mi noc připomíná.
  • 00:25:54 Půjdu se mejt
    a pozhasínám,
  • 00:25:58 co bude dál?
  • 00:26:04 Pod polštář dopisů pár,
    co poslalas dávám.
  • 00:26:12 Píše, že ráda mě máš
    a trápí tě stesk.
  • 00:26:19 Je skoro půlnoc
  • 00:26:21 a z kostela zvon
    mi noc připomíná.
  • 00:26:28 Půjdu se mejt
    a pozhasínám,
  • 00:26:32 co bude dál?
  • 00:26:36 Chtěl jsem to ráno,
  • 00:26:39 kdy naposled snídal
    jsem s tebou ti říct,
  • 00:26:42 že už ti nezavolám.
  • 00:26:44 Pro jednu pitomou holku,
    pro pár nocí touhy,
  • 00:26:49 podved jsem všechno
    o čem doma si sníš.
  • 00:26:54 Teď je mi to líto."
  • 00:27:02 Titulky: Klára Derzsiová,
    Česká televize, 2005

Související