iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 10. 2011
22:00 na ČT1

1 2 3 4 5

31 hlasů
15532
zhlédnutí

Na cestě

Horní Lužice

Do motýlího domu, na rovnostářský hřbitov, za kouzelníkem Krabatem i vidoucí sochou spravedlnosti

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na cestě po Horní Lužici

  • 00:00:55 Jezera, rybníky,
    luhy, lužní lesy.
  • 00:00:57 Snad právě podle toho
    byla tato krajina pojmenována.
  • 00:01:01 Krásná, mírně zvlněná -
    to je Horní Lužice.
  • 00:01:06 Počkejte, jestli je Horní,
    pak by měla být i Dolní Lužice.
  • 00:01:10 Ano, tak to je.
    Dokonce upřesním,
  • 00:01:12 že Dolní je nahoře,
    na severu území, v Braniborsku.
  • 00:01:16 A Horní Lužice leží u naší severní
    hranice, tedy v Sasku.
  • 00:01:20 Označení se totiž řídí podle toku
    řeky Sprévy,
  • 00:01:23 která oběma Lužicemi protéká.
  • 00:01:26 Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz,
    Horní Lužici zase vévodí Budyšín.
  • 00:01:49 Už kdysi, před dávnými časy,
    se při východu slunce
  • 00:01:53 shromažďovali jezdci na koních
    a objížděli polnosti,
  • 00:01:57 aby tak ochránili mladou setbu
    před nepřízní počasí
  • 00:02:00 i před všemi zlými silami.
  • 00:02:03 Tento pohanský zvyk se v původní
    podobě udržel už jen ve Wotrowu.
  • 00:02:34 Vlivem katolické církve se zvyk
    proměnil ve velikonoční jízdy.
  • 00:02:39 Bez pomoci pošty a internetu
    nesou zprávu
  • 00:02:43 o Kristově zmrtvýchvstání
    jezdci, křižáci.
  • 00:02:47 Tady říkají "křižerjó".
  • 00:02:50 Jsou ve svátečním a s nezbytnými
    cylindry, jak vidím.
  • 00:02:53 Po cestě prosí modlitbami
    o požehnání Boží a o dobrou úrodu.
  • 00:02:59 Hdźe su mi banty čerwjene?
    Kde prosím?
  • 00:03:03 Kde jsou ty stuhy červené,
    pro svátek radostný?
  • 00:03:08 Kdo modré, bílé přinese ke slávě
    Vzkříšení?
  • 00:03:12 Tuto báseň složil v 19. století
  • 00:03:15 lužickosrbský farář a spisovatel
    Handrij Zejler.
  • 00:03:24 Cestou jezdci zpívají chorály
    a modlí se za mrtvé.
  • 00:03:28 Ve vesnici potom třikrát objedou
    kostel se hřbitovem.
  • 00:03:33 Takových procesí je v Horní Lužici
    devět
  • 00:03:35 a celkem se na nich sjede
    až 1 700 koní.
  • 00:03:39 Tolik jich přece v Lužici
    ani nemůže být, ne?
  • 00:03:42 No, to je pravda,
    mnozí jezdci si ale koně půjčují
  • 00:03:46 i ze vzdálených končin jen proto,
    aby tuto prastarou tradici udrželi.
  • 00:03:54 Jezdci z Kulowa už dorazili
    do Ralbic.
  • 00:03:57 Jak jste je poznal?
  • 00:03:59 Jezdce podle černých motýlků.
    A Ralbice podle bílých křížů.
  • 00:04:03 Pouze bílá barva
    a všechny kříže úplně stejné.
  • 00:04:07 Právě o tom
    pan farář Michař Nawka mluví.
  • 00:04:12 Bílá je barva nevinnosti,
    každý člověk
  • 00:04:16 tady má svůj hrob s křížem
    a všechny jsou stejné,
  • 00:04:20 nikdo nemá víc nebo míň.
  • 00:04:23 Bohatý nebo chudý -
    tady už jsou si všichni rovni.
  • 00:04:29 Kdo ty krásné kříže dělá?
  • 00:04:35 Nedaleko odtud je Neudörfel,
    Nowa Wjeska.
  • 00:04:39 Truhlářství a řezbářství
    tu má pan Dürlich
  • 00:04:42 a několik týdnů před Velikonocemi
    má vždycky nejvíc práce.
  • 00:04:46 On sám už vyrobil a zrestauroval
    kolem 600 křížů.
  • 00:04:50 To by o ralbickém hřbitovu mohl asi
    dlouho vyprávět.
  • 00:04:54 To máte pravdu,
    už na sklonku 19. století
  • 00:04:56 založil truhlářství jeho dědeček.
  • 00:04:59 Tou dobou měla Lužice za sebou
    něco jako národní obrození.
  • 00:05:03 Tady ale nejsou jen bílé kříže.
  • 00:05:06 Pan Dürlich vyřezává repliky
    poškozených sošek,
  • 00:05:09 opravuje bezhlavé Marie
    i Ježíše bez nohou.
  • 00:05:13 Některé sošky a kříže jsou prý
    staré kolem 400 let.
  • 00:05:16 Snad tedy i jeho výtvory přetrvají
    tak dlouho.
  • 00:05:30 Podívejte,
    to jsou přeci křižerjó!
  • 00:05:32 Jak by mohl takovýto motiv
    mezi náměty pana Dürlicha chybět!
  • 00:05:36 Ovšem jeho největším dílem
    je a asi zůstane ralbický hřbitov.
  • 00:05:49 I církevní svatba vychází
    z hornolužických tradic.
  • 00:05:53 U oltáře, v kruhu rodinném,
    vstupují ženich a nevěsta
  • 00:05:57 do svátosti manželství.
    A svatební hosté?
  • 00:06:01 Tady se bude vybírat výkupné...
  • 00:06:05 Novomanželé už vycházejí!
  • 00:06:07 Svatba je vůbec spojena
    s množstvím zvyků,
  • 00:06:09 na jejichž dodržování dbá
    braška.
  • 00:06:11 Prosím?
  • 00:06:13 No, to je družba,
    dohazovač nebo ceremoniář.
  • 00:06:19 Říká, že má na starosti úplně
    všechno.
  • 00:06:22 To se pak novomanželé opravdu
    o nic starat nemusejí.
  • 00:06:29 Předtím zastavovali svatební hosty,
    teď svatební auta.
  • 00:06:33 Jeden ze zmíněných obyčejů.
  • 00:06:35 To už není výkupné,
    to je přímo mýtná brána!
  • 00:06:54 Tahle je mi...
    Tahle je mi povědomá.
  • 00:06:58 No vidíte, další příklad,
    že máme leccos společného.
  • 00:07:02 Pěvecký sbor Kantorki...
    Tedy Zpěvačky...
  • 00:07:05 ...se schází už dvacet let.
  • 00:07:23 I paní Marja Henčelowa objevuje
    staré lidové písničky.
  • 00:07:28 Zkoušejí často, byť nepravidelně,
    a vystupují mnohokrát do roka.
  • 00:08:06 V kulowském kostele
    mají nádhernou výzdobu.
  • 00:08:09 Našincům se většinou zamlouvá.
    Může nám totiž něco připomínat.
  • 00:08:13 Máte pravdu, Karlův most.
  • 00:08:16 Tři sousoší hned zkraje
    staroměstské strany.
  • 00:08:23 Jak potvrzuje pan farář Deleńk,
    autorem soch je lužický rodák,
  • 00:08:27 představitel vrcholného "českého
    baroka" Maćij Wjacřaw Jakula,
  • 00:08:32 tedy Matěj Václav Jäckel,
    hornolužický sochař a řezbář.
  • 00:08:36 Mluvíte o "českém baroku"?
    No ano,
  • 00:08:39 Jäckel se tady v Kulowu narodil,
    vystudoval v Drážďanech.
  • 00:08:42 Pak se ale vydal do Prahy,
    kde si založil dílnu.
  • 00:08:45 Ta fungovala přes 50 let a pracoval
    v ní i jeho syn Antonín.
  • 00:08:50 Ozdobili nejen pražský Karlův most,
    ale i Sedlec, Krumlov,
  • 00:08:54 Broumov, Žďár nad Sázavou.
  • 00:08:57 Jäckelova socha svatého Petra
    zdobí i nároží Lužického semináře
  • 00:09:01 v Praze na Malé Straně.
  • 00:09:06 Zemřel v Serchenu a v tomto kostele
    je pohřben
  • 00:09:08 plukovník jezdectva Johannes
    Schadowitz, narozený v Agramu.
  • 00:09:13 Johannes Schadowitz,
    rodák ze Záhřebu,
  • 00:09:15 zemřel v roce 1704 nedaleko odtud
    ve Wulkych Ždźarach.
  • 00:09:21 Stal se předobrazem bájné postavy,
    kouzelníka Krabata.
  • 00:09:25 Zkomolením přízviska "Kroat" -
    Chorvat - vzniklo jméno Krabat.
  • 00:09:30 Jako jinoch se vyučil
    v čarodějném mlýně kouzelníkem
  • 00:09:34 a pomocí kouzel potom pomáhal
    potřebným.
  • 00:09:37 I jeho sluha například vyčaroval
    kopec,
  • 00:09:40 který je vidět u obce Wulke Ždźary
    nedaleko Krabatova sídla.
  • 00:09:44 A jak už to tak v legendách bývá,
    než zemřel,
  • 00:09:48 rozdělil Krabat svá pole
    mezi chudinu.
  • 00:09:51 Něco jako Jánošík nebo zbojník
    Ondráš.
  • 00:09:54 Podobnost vpravdě náhodná.
    Ale Krabat nezemřel násilnou smrtí.
  • 00:09:58 A taky jejich metody se v legendách
    dost liší.
  • 00:10:02 Prosím.
    Ovšem všichni tři žili
  • 00:10:04 ve stejné době,
    na přelomu 17. a 18. století.
  • 00:10:12 To je ten čarodějný mlýn,
    ale kdopak je tohle?
  • 00:10:16 Ve vesnici Schwarzkollm -
    Černý Chlum -
  • 00:10:19 nás v Černém mlýně vítá
    Černý mlynář.
  • 00:10:23 Jak jinak.
  • 00:10:29 Dieter Klimek upozorňuje na to,
    že lužickosrbská pověst o Krabatovi
  • 00:10:33 je známá široko daleko.
    A také připomíná,
  • 00:10:36 že podle ní natočil Karel Zeman
    v roce 1977 film.
  • 00:10:40 Ano,
    to byl přeci Čarodějův učeň.
  • 00:10:43 Takže se bude možná v Černém mlýně
    promítat.
  • 00:10:54 Koukám, že kouzelníkovy osudy
    inspirovaly kdekoho.
  • 00:10:58 Například malíře, grafika
    a spisovatele
  • 00:11:00 Měrćina Nowaka-Njechorńského,
    autora této knihy.
  • 00:11:10 Měrćin Nowak byl podle slov
    paní Róži Pinkawiny
  • 00:11:14 první lužickosrbský akademický
    malíř.
  • 00:11:17 Měl mnoho kontaktů v Čechách,
    na Moravě i na Slovensku.
  • 00:11:21 Mimochodem,
    byl to žák Maxe Švabinského
  • 00:11:23 a svou první prodejní výstavu
    měl v Görlitzu.
  • 00:11:26 Tedy pardon, ve Zhořelci.
  • 00:11:39 Tohle vypadá na státní hranici.
  • 00:11:42 Však je to také nejvýchodnější
    německé město.
  • 00:11:45 Görlitz má část německou,
    zabírající historické jádro,
  • 00:11:48 a část polskou -
    někdejší východní předměstí,
  • 00:11:53 dnes polské město Zgorzelec.
  • 00:11:55 Dělící čáru
    tvoří řeka Lužická Nisa.
  • 00:11:59 Město kromě hranice protíná
    i základní poledník
  • 00:12:02 středoevropského času,
    15° východní délky.
  • 00:12:09 Z balustrády shlíží alegorie
    Spravedlnosti, vidíte?
  • 00:12:12 Ano vidím.
    Ale ta socha taky.
  • 00:12:15 Neměla by mít zavázané oči?
    Padni komu padni?
  • 00:12:18 Ve velké společnosti, prosím,
  • 00:12:20 ale, jak by řekl Aristoteles,
    mezi přáteli?
  • 00:12:24 Uznejte, vždyť Zhořelec
    býval taková,
  • 00:12:26 jak to říct, okrsková obec.
    Abyste se nemýlil!
  • 00:12:30 Ve 14. století tady propukl,
    dnes bychom řekli, "obchodní boom".
  • 00:12:36 O dvě století později byl Zhořelec
    pokládán
  • 00:12:39 za hospodářsky nejvýznamnější město
    Lužice.
  • 00:12:42 Patřil k největším na území
    celé České koruny.
  • 00:12:46 Časy se mění...
  • 00:12:48 ...a radnice
    s dvojími hodinami stojí dál.
  • 00:12:51 Stěnu radní lékárny zdobí také
    dvoje hodiny.
  • 00:12:55 To asi kdyby slunce zašlo
    za mrak.
  • 00:12:58 Ty druhé jdou i v noci.
  • 00:13:02 Pozdní gotika, nádhera.
    To je. Ale proč tak šeptáte?
  • 00:13:08 Ten oblouk je šeptavý oblouk.
  • 00:13:12 Po jeho klenbě se zvuk nese
    jako v uzavřené trubce.
  • 00:13:24 Tiše, probíhá vyučování!
  • 00:13:33 No.
    Teď už bude možná přestávka.
  • 00:13:37 Škola ve Worklecích nese jméno
    po místním rodákovi
  • 00:13:39 faráři Michařu Hórnikovi.
  • 00:13:41 Byl to významný lužickosrbský
    buditel,
  • 00:13:44 mecenáš lužické literatury.
  • 00:13:46 Studoval v Praze,
    jeho spolužákem byl Jan Neruda
  • 00:13:49 a bydlel na Malé Straně.
  • 00:13:52 Pravděpodobně v Lužickém semináři.
  • 00:13:55 Malostranském. Bohužel,
    v roce 2002 byl seminář,
  • 00:13:58 a s ním i unikátní Hórnikova
    lužickosrbská knihovna,
  • 00:14:01 poškozen katastrofální povodní.
  • 00:14:16 Zdejší barokní zámek má zajímavou
    kapli.
  • 00:14:19 To máte pravdu.
    Kaple je vyzdobena ve stylu
  • 00:14:21 "beuronské umělecké školy" proslulé
    zejména barevnými freskami.
  • 00:14:26 Styl předznamenal secesi
    a ovlivnil třeba Alfonse Muchu
  • 00:14:30 nebo taky architekta
    Josipa Plečnika.
  • 00:14:41 Teoreticky je mohlo ovlivnit
    i tohle.
  • 00:14:44 Mohlo, vždyť waldecké řeznictví
    existuje skoro 150 let.
  • 00:14:55 Jak pan Walde nadšeně říká,
    dělají tu takové speciality,
  • 00:14:58 jako kamjencké klobásy,
    srbské domácí
  • 00:15:01 nebo vynikající játrovou paštiku.
  • 00:15:04 A co teprve, když si k nim dáte
    vyhlášenou hořčici!
  • 00:15:08 Bautzen, Bautzen, to je přeci...
    Budyšín!
  • 00:15:13 Kulturní i politické centrum
    Horní Lužice,
  • 00:15:16 více než 1 000 let staré město.
  • 00:15:18 Nejen Praha,
    ale i Budyšín je město věží.
  • 00:15:21 Kdysi jich tu stávalo sedmnáct.
    A velká část hradeb
  • 00:15:25 i řada středověkých věží
    se dochovala dodnes.
  • 00:15:29 Dotvářejí
    půvabnou siluetu města.
  • 00:15:32 Procházely tudy různé obchodní
    cesty,
  • 00:15:34 především Via regia,
    která tu překračovala Sprévu.
  • 00:15:38 Mnohokrát sem zavítali čeští
    králové,
  • 00:15:41 například Jan Lucemburský
    a Karel IV.
  • 00:15:44 Na skalní plošině se tyčí hrad
    Ortenburg.
  • 00:15:48 Silné zdi vysoko nad údolím Sprévy
    svědčí
  • 00:15:51 o sebevědomí a obranyschopnosti
    hradu v dobách minulých.
  • 00:15:55 Na nejvýše položeném místě
    byla vybudována hlavní dominanta
  • 00:15:59 a nejstarší památka města,
    gotický chrám svatého Petra.
  • 00:16:04 Z věže
    je nádherný výhled na město.
  • 00:16:25 Uvnitř zbytků gotického chrámu
    svatého Mikuláše
  • 00:16:28 se nachází hřbitov.
  • 00:16:31 Takový "lužickosrbský Slavín".
    I buditel Hórnik je tady pochován.
  • 00:16:52 Úzké romantické uličky a schody
    vedoucí do malebných zákoutí...
  • 00:16:58 Moment, restaurace U Karáska?
    Ano.
  • 00:17:02 Jan Karásek -
    rodák z pražského Smíchova.
  • 00:17:05 Konec 18. století, vojenský zběh,
    truhlář a později i loupežník.
  • 00:17:10 Traduje se ale,
    že to byl šlechetný loupežník.
  • 00:17:14 V Německu o něm bylo napsáno
    několik románů.
  • 00:17:16 Vidíte, a u nás je úplně neznámý.
    Doma není nikdo prorokem.
  • 00:17:45 Pískovcové skály,
    romantická zřícenina...
  • 00:17:48 Tady už to vypadá jako u nás.
    Skoro.
  • 00:17:51 Hrad Oybin na severní straně
    Lužických hor
  • 00:17:54 střežil obchodní stezky
    z České Lípy do Žitavy.
  • 00:17:58 A díky Karlu IV. se stal
    reprezentativním císařským sídlem.
  • 00:18:02 Ubránil se i útoku husitů,
    ale zásah blesku
  • 00:18:05 a následný požár
    ho v 16. století úplně zničily.
  • 00:18:10 Že bývala Žitava lokálním
    železničním uzlem, je známo.
  • 00:18:14 Leží totiž na trase Drážďany -
    Liberec.
  • 00:18:17 Ale že koleje vedou
    až do Lázní Ojvín, to jsem netušil.
  • 00:18:22 Tato úzkokolejka
    od konce 19. století
  • 00:18:25 spojuje
    Žitavu, Ojvín a Jonsdorf.
  • 00:18:28 "ZOJE" - tedy Zittau-Oybin-Jonsdorf
    Eisenbahn.
  • 00:18:33 Bratru 12 kilometrů na obě konečné,
    tak to není mnoho.
  • 00:18:38 Tu vzdálenost byste asi klidně
    ušel, budiž.
  • 00:18:41 Tady se ale říká
    "ZOJE - Zug ohne jede Eile",
  • 00:18:44 tedy něco jako "vláček-žádný
    spěch". A v tom bude to kouzlo.
  • 00:18:50 Funící parní lokomotiva, ubíhající
    pohled
  • 00:18:53 z otevřené plošiny posledního
    vagonu.
  • 00:18:57 Dá to asi pěknou práci,
    dojet až na konečnou.
  • 00:19:00 Tři čtvrtě hodiny, půl tuny uhlí
    a tři kubíky vody.
  • 00:19:29 Bertsdorf - nádražní muzeum.
  • 00:19:32 Tady se dráha větví, východní větev
    pokračuje do stanice Kurort Oybin.
  • 00:19:37 Kdo přesedne,
    míří do Lázní Jonsdorf.
  • 00:20:06 Pronikavý zvuk zvonce už z dálky
    ohlašuje příjezd soupravy.
  • 00:20:11 Konečná - aussteigen!
    Snad Jonsdorf, ne?
  • 00:20:15 Ale ne, říkám "vystupovat"!
    Aha.
  • 00:20:25 Kdybyste měl křídla,
    můžete se nad lázeňským městečkem
  • 00:20:29 Jonsdorf krásně proletět.
  • 00:20:31 Seshora to vypadá opravdu malebně.
    Sem se dá vylézt?
  • 00:20:35 No ano, normálně, pěšky.
    Létání ponechme do "motýlího domu".
  • 00:20:40 Prosím?
    Tento dům patří hlavně motýlům.
  • 00:20:44 Byl otevřen před sedmi lety
    na místě bývalé textilky.
  • 00:20:48 Ostatně pan Michael Hocke
    nám o tom může povědět.
  • 00:20:55 Máme tu motýlí halu,
    která má 500 m˛,
  • 00:20:59 poletuje zde volně mezi návštěvníky
    30 až 35 druhů motýlů
  • 00:21:03 ze třech různých kontinentů,
    z jihovýchodní Asie,
  • 00:21:06 z Jižní Ameriky, z Afriky,
    někdy i z Austrálie.
  • 00:21:09 To tady musejí být pěkné
    tropy.
  • 00:21:12 Celoročně minimálně 25°C
    a vlhkost 70%.
  • 00:21:17 Mezi palmami, břečťany
    a banánovníky
  • 00:21:19 poletuje kolem 200 motýlů.
    Ale motýli nemají dlouhý život.
  • 00:21:24 Tak dva až tři týdny.
    Právě proto se každých čtrnáct dnů
  • 00:21:27 objednává z Anglie 250 kukel,
    ze kterých se tady líhnou
  • 00:21:31 každý den další motýlci.
  • 00:21:34 Ale i tady můžete na bambusu
    a banánovnících
  • 00:21:37 najít motýlí vajíčka, housenky
    a kukly druhů,
  • 00:21:40 které se samy rozmnožují a sledovat
    tu zázračnou metamorfózu.
  • 00:21:46 Ale v tom případě musíte dát pozor
    na jejich počet,
  • 00:21:49 protože jinak by vám housenky
    veškerou vegetaci sežraly.
  • 00:21:53 O to se starají křepelky čínské
    a evropské, ty tady uklízejí.
  • 00:22:02 To je znovu hrad Ojvín.
  • 00:22:04 Ano, ale jen jeho silueta
    v klášterní zahradě
  • 00:22:07 v Pančicích-Kukowu.
    Říká se jí "bylinková",
  • 00:22:10 ovšem najdete tady krásy všeho
    druhu. Ale té práce!
  • 00:22:17 Tak mne napadá heslo
    "modli se a pracuj".
  • 00:22:21 Ora et labora!
    Podle tohoto pravidla
  • 00:22:24 svatého Benedikta tady žijí
    řádové sestry cisterciačky.
  • 00:22:34 Abatyše Benedicta vypráví
    o klášteře Mariina hvězda
  • 00:22:37 založeném pány z Kamence
    roku 1248.
  • 00:22:42 Oltář vytvořili čeští mistři
    v půlce 18. století.
  • 00:22:46 A husitské okno s českým malovaným
    sklem je ještě mnohem starší.
  • 00:22:53 To je český lev.
  • 00:22:55 Možná to bude pro někoho
    překvapení,
  • 00:22:57 pro mě to bylo také překvapení.
  • 00:22:59 Já, když jsem sem před sedmi lety
    poprvé přijela,
  • 00:23:01 bylo po dešti
    a tady na tom nádvoří byla mlha.
  • 00:23:04 My jsme sem přijeli,
    já jsem vystoupila z auta,
  • 00:23:07 klášter jsem neviděla a to první,
    co jsem uviděla, byl ten český lev.
  • 00:23:12 Moje první myšlenka byla:
    Aha, vždyť já jsem vlastně doma.
  • 00:23:17 Kašna se lvem,
    o kterém sestra Filipa mluvila,
  • 00:23:19 připomíná dlouhodobé spojení
    Lužice s českým státem.
  • 00:23:23 Ostatně i ona je toho důkazem.
  • 00:23:26 Součástí řádového života sester
    je péče
  • 00:23:29 o mentálně postižené
    dívky a chlapce.
  • 00:23:32 A na pohostinnosti se také zakládá
    živý kontakt kláštera
  • 00:23:35 s okolním světem.
  • 00:23:42 Každoročně se v Horní Lužici
    koná mnoho takovýchto procesí.
  • 00:23:46 Tohle vychází z Pančic-Kukowa
    během svátku Seslání Ducha Svatého.
  • 00:23:51 Tedy Letnic.
  • 00:23:53 A protože v křesťanském chápání
    vrcholí
  • 00:23:55 Svatodušními svátky
    padesátidenní oslava Velikonoc,
  • 00:23:58 bývají Letnice považovány za jeden
    z vrcholů liturgického kalendáře.
  • 00:24:04 Velikonoce - to jistě,
    ale Letnice?
  • 00:24:07 K Letnicím se váže méně lidových
    obyčejů, proto je tolik nevnímáme.
  • 00:24:11 Ale zrovna v Německu mají volno
    nejen o velikonočním,
  • 00:24:14 ale i o svatodušním pondělí.
  • 00:24:21 Procesí z devíti farností se
    scházejí v poutním místě Rosenthal.
  • 00:24:26 Lužickosrbský název Róžant
    znamenal původně kůl,
  • 00:24:30 tedy odkazoval k faktu,
    že ves založili v bažinaté krajině.
  • 00:24:35 Kostel je zasvěcen
    Panně Marii Lipové.
  • 00:24:38 S lípou je spojen vznik nejednoho
    mariánského poutního místa,
  • 00:24:42 protože Lužičtí Srbové chovají
    lípu ve veliké úctě.
  • 00:24:46 Tolik poutníků se snad do kostela
    ani nemůže vejít!
  • 00:24:50 O poutích,
    příkladně o té letniční,
  • 00:24:53 se bohoslužby konají už roky venku,
    na louce východně od kostela.
  • 00:24:59 Velikonoční jízdy, církevní svátky,
    Letnice, všude mladí lidé.
  • 00:25:05 Lužičtí Srbové jsou zjevně daleko
    pobožnější než my.
  • 00:25:09 To, že se stále hodně hlásí
    ke katolické víře -
  • 00:25:12 podobně jako ke starým zvykům,
    je logické.
  • 00:25:16 Chápu,
    je za tím snaha udržet si
  • 00:25:18 identitu malého národa
    uprostřed německého živlu.
  • 00:25:27 Žijte tu spokojeně, bratři Slované!
    Božemje, Lužica!
  • 00:25:45 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2011

Související