iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 5. 2009
14:15 na ČT1

1 2 3 4 5

28 hlasů
3772
zhlédnutí

Cesty víry

Itálie na Moravě

Jihomoravský Mikulov jako město duchovní tolerance v proměnách staletí

21 min | další Náboženské »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cesty víry - Itálie na Moravě

  • 00:00:13 HUDBA.
  • 00:00:26 Pavlovské vrchy
    tvoří dominantu jihomoravské,
  • 00:00:29 pohraniční krajiny.
  • 00:00:31 Od pradávna
    přitahovaly zájem lidí.
  • 00:00:34 Ať už "lovců mamutů?
    z nedalekých Dolních Věstonic
  • 00:00:38 nebo vojáků římských legií,
  • 00:00:40 kteří měli do tohoto kraje
  • 00:00:42 přinést z Itálie
    první rostlinky vinné révy.
  • 00:00:49 Za renesance se díky vládci města,
    kardinálu Dietrichštejnovi,
  • 00:00:54 stalo z Mikulova,
    ležícího na úpatí Pálavy,
  • 00:00:58 bezmála hlavní město Moravy.
  • 00:01:01 Italští architekti vtiskli Mikulovu
  • 00:01:04 nesmazatelně ráz
    italského městečka,
  • 00:01:06 dokreslený vápencovými skalisky
    a slunným podnebím.
  • 00:01:13 Mikulov mi připomíná Itálii
    především charakterem města.
  • 00:01:18 Architektura,
  • 00:01:20 která se do určité míry
    italským městům podobá.
  • 00:01:23 Pak by to bylo celkově i podnebí,
  • 00:01:27 které je také takové slunečné,
    teplé...
  • 00:01:30 No a vinohrady, okolí.
  • 00:01:32 To dává městu charakter,
    radostný a veselý ráz.
  • 00:01:39 Ale samozřejmě Mikulov,
    jak už jsem kdesi četl,
  • 00:01:42 říká se,
  • 00:01:43 že je to kus Itálie
    mezi Brnem a Vídní.
  • 00:01:48 A já si myslím, že je dobré,
  • 00:01:50 že máme v naší vlasti
    také kus Itálie,
  • 00:01:53 která je pro nás
    vždycky něčím, co přitahuje.
  • 00:01:56 Co je zajímavé.
  • 00:01:58 Nejenom pro dovolenou,
    ale především pro poznávání.
  • 00:02:04 Protože Itálie,
    to je opravdu historické bohatství.
  • 00:02:09 Do Mikulova jsem přišel
    15. srpna r. 2001.
  • 00:02:15 Předtím jsem byl 8 měsíců
    v Třebíči.
  • 00:02:20 Ještě předtím jsem byl v Římě,
  • 00:02:23 v papežském kolegiu
    sv. Jana Nepomuckého.
  • 00:02:28 Tam jsem býval jako seminarista,
  • 00:02:31 později si mě monsignor Vrána,
    tehdejší rektor koleje,
  • 00:02:36 vybral jako spolupracovníka
    a dělal jsem ekonoma.
  • 00:02:43 Až jsem nakonec vystřídal
    P. Karla Janouška
  • 00:02:46 na místě vícerektora.
  • 00:02:50 On potom přešel na místo rektora.
  • 00:02:52 Přišel jsem do Itálie
    v r. 1980,
  • 00:02:56 začal jsem tam studovat
    na lateránské univerzitě,
  • 00:02:59 tam jsem odstudoval 5 roků
  • 00:03:01 a potom mě můj tehdejší biskup,
    pan biskup Škarvada,
  • 00:03:06 poslal do Mnichova
    mezi naše české imigranty.
  • 00:03:12 Tam jsem byl 2 roky
    na čistě německé faře.
  • 00:03:18 Tam jsem byl dokonce
    osobním sekretářem
  • 00:03:21 tehdejšího kardinála,
    Josepha Ratzingera,
  • 00:03:24 dnešního papeže.
  • 00:03:26 A potom 3 roky jsem pracoval
    na České katolické misi v Mnichově.
  • 00:03:31 Po r. 1989
    jsem byl povolán do Říma,
  • 00:03:34 tam jsem začal pracovat
    jako vícerektor koleje Nepomucenum
  • 00:03:39 a poslední 3 roky
    jsem tam pracoval jako rektor.
  • 00:03:44 Po r. 2000, na konci r. 2000,
    před Vánocemi,
  • 00:03:48 jsem po dohodě
    s panem biskupem Cikerlem
  • 00:03:54 odešel sem, do naší diecéze,
  • 00:03:57 a od té doby pracuji zde,
    v Mikulově.
  • 00:04:00 Nebo tedy bydlím v Mikulově,
    ale pracuji pro okolní farnosti,
  • 00:04:05 které zde máme.
  • 00:04:10 Místní obyvatelé
    určitě mají na co navazovat.
  • 00:04:13 K pozoruhodné tradici Mikulova
    patří tolerance k jiným názorům.
  • 00:04:20 Jen tak mohli do tohoto města,
  • 00:04:22 za panování rodu Lichtenštejnů,
    v 15. století,
  • 00:04:25 přijít Židé poté,
  • 00:04:27 co byli vypovězeni
    z Vídně a Dolních Rakous.
  • 00:04:30 Jiným příkladem tolerance
    je přijetí novokřtěnců
  • 00:04:34 neboli "habánů?,
  • 00:04:35 kteří v 16. století
    přišli do Mikulova
  • 00:04:38 jako jedna z reformačních sekt.
  • 00:04:42 Pro Mikulov je typické
    nejen soužití Čechů s Němci,
  • 00:04:46 ale i s židovským obyvatelstvem.
  • 00:04:49 Židovští obyvatelé
    se zde začali usazovat
  • 00:04:52 přibližně v 2. polovině
    15. století,
  • 00:04:55 v současné chvíli
    stojíme na židovském hřbitově,
  • 00:04:59 před obřadní síní
    architekta Maxe Fleischera.
  • 00:05:14 Další památkou
    židovského Mikulova je hřbitov,
  • 00:05:17 který patří k největším v ČR,
  • 00:05:19 nachází se zde téměř
    4 000 náhrobků.
  • 00:05:25 Nejstarší čitelný náhrobek
    pochází z r. 1605.
  • 00:05:30 Hřbitov vznikl
    v souvislosti s rozšířením
  • 00:05:33 žiovského osídlení,
  • 00:05:35 v 15. a v 16. století.
  • 00:05:49 Dominantou židovského hřbitova
    je rabínský vršek,
  • 00:05:52 na kterém si můžete prohlédnout
    velké množství barokních náhrobků,
  • 00:05:58 které byly rekonstruovány
    v poměrně nedávné době.
  • 00:06:02 Tyto náhrobky
    jsou cílem poutníků,
  • 00:06:04 ultraortodoxních Židů,
  • 00:06:07 jak z Izraele, tak z USA.
  • 00:06:15 V letošním roce si připomínáme
    400. výročí úmrtí
  • 00:06:18 Rabi Lowa,
  • 00:06:20 celým jménem Jehuda Lebn Bezalel,
  • 00:06:23 známe ho také pod jménem
    "pražský Maharal?.
  • 00:06:27 Není pochovaný v Mikulově,
  • 00:06:29 je pochovaný
    na pražském židovském hřbitově,
  • 00:06:33 ale předpokládá se,
  • 00:06:34 že působil na pozici
    moravského zemského rabína,
  • 00:06:38 v 2. polovině 16. století.
  • 00:06:42 HUDBA.
  • 00:07:17 Víme - li
    o duchovních dějinách Mikulova
  • 00:07:20 v 16. století,
  • 00:07:22 nemůžeme pochopitelně pominout
    fenomén reformace.
  • 00:07:26 Jedním z radikálních proudů
    tohoto hnutí Evropy 16. století
  • 00:07:30 bylo učení novokřtenců.
  • 00:07:32 Viditelným znakem,
  • 00:07:34 podle kterého
    dostala tato sekta své pojmenování,
  • 00:07:38 bylo odmítání křtu dětí
  • 00:07:40 a akceptování křtu
    pouze dospělých osob
  • 00:07:44 na základě
    jejich svobodného rozhodnutí.
  • 00:07:49 Na Moravu přišla tato sekta
    pod vedením Baltazara Uhrmayera
  • 00:07:54 v r. 1526.
  • 00:07:56 Prvním místem,
    kde se na Moravě usadili,
  • 00:08:00 byl právě Mikulov.
  • 00:08:11 Hlavním důvodem,
    proč snad právě Mikulov
  • 00:08:15 byl místem,
    kde se novokřtěnci usídlili,
  • 00:08:17 byly zřejmě sympatie
    tehdejšího majitele
  • 00:08:20 mikulovského panství,
    Leonarda z Lichtenštejna,
  • 00:08:24 k učení novokřtěnců.
  • 00:08:25 Z Mikulova se potom
    celé toto hnutí rozšířilo
  • 00:08:29 po celé jižní Moravě.
  • 00:08:31 Sídla novokřtěnců najdeme
    v celém širokém i blízkém okolí.
  • 00:08:36 Ovšem důvodem,
  • 00:08:37 proč se usazovali na panstvích
    další moravské šlechty
  • 00:08:42 nebyla konfesijní spřízněnost
    novokřtěnců s jejich novými pány,
  • 00:08:47 ale šlo spíše o důvod ekonomický.
  • 00:08:51 Oni se totiž usazovali
  • 00:08:54 jak na panstvích šlechty
    protestantské,
  • 00:08:56 všech různých denominací,
  • 00:08:58 tak dokonce šlechty katolické.
  • 00:09:01 Jako poddaní znamenali
    pro svoji vrchnost
  • 00:09:04 značný ekonomický přínos,
  • 00:09:06 a to především proto,
  • 00:09:08 že přicházeli
    z vyspělejší západní Evropy,
  • 00:09:12 přinášeli s sebou
    znalosti nových výrobních postupů,
  • 00:09:16 dokonalejších,
  • 00:09:17 vytvořili tu něco
    na způsob kolektivní velkovýroby,
  • 00:09:22 a v neposlední řadě
    se nemuseli držet
  • 00:09:25 žádných cechovních předpisů.
  • 00:09:33 Nejznámějším
    a nejmarkantnějším příkladem
  • 00:09:36 přínosu nových technologií,
  • 00:09:38 který novokřtěnci
    přinesli do západní Evropy,
  • 00:09:41 je výroba "fajánsí".
  • 00:09:43 Tedy vysoce kvalitního
    glazovaného keramického zboží,
  • 00:09:46 které bylo určeno
    především pro zámožný trh,
  • 00:09:50 ať už mezi bohatou šlechtou
    a bohatým měšťanstvem.
  • 00:09:53 Právě znalost výroby "fajánsí?
  • 00:09:56 zůstala po celou dobu
    přítomnosti novokřtěnců na Moravě
  • 00:09:59 omezena pouze na jejich komunitu.
  • 00:10:02 Domácí řemeslníci nedokázali
    nikdy nic takového vyrobit.
  • 00:10:19 Kromě hrnčířství
  • 00:10:20 vynikali
    také v dalších řemeslných oborech,
  • 00:10:23 ale nejenom řeneslných.
  • 00:10:25 Byli vynikající zemědělci.
  • 00:10:27 Především na jižní Moravě
    vynikali ve vinohradnictví,
  • 00:10:31 ale také třeba v lékařství.
  • 00:10:33 Známe jméno
    mikulovského novokřtěnského lékaře,
  • 00:10:35 Georga Zoubela,
  • 00:10:37 jterý byl v r. 1599 povolán
    do Prahy,
  • 00:10:40 na císařský dvůr Rudolfa II.
  • 00:10:42 V době,
    kdy tam vypukla morová epidemie.
  • 00:10:45 Tohle všechno způsobovalo,
  • 00:10:47 že novokřtěnci byli
    na panství moravských šlechticů
  • 00:10:49 vítáni.
  • 00:10:50 Protestantských i katolických,
    jak už jsem říkal.
  • 00:10:54 Oni sami označovali
    pobyt v 16. století na Moravě
  • 00:10:59 jako "zlatý věk?.
  • 00:11:01 Zlatou dobu novokřtěnců.
  • 00:11:03 Bohužel pro ně
    tato "zlatá doba? netrvala dlouho.
  • 00:11:07 Vlastně jenom do bitvy na Bílé Hoře
    v r. 1620,
  • 00:11:11 kdy se krátce po ní postarala
    vítězná rekatolizace o to,
  • 00:11:15 že v r. 1622 byli novokřtěnci
    z území Moravy vypovězeni.
  • 00:11:25 Morava 16. a počátku 17. století
  • 00:11:28 může klidně být nazývána
    šťastnou Moravou.
  • 00:11:32 Mikulov,
  • 00:11:33 který leží
    na samé jižní hranici Moravy,
  • 00:11:37 je spjat se jmény
    2 šlechtických rodů.
  • 00:11:40 Lichtenštejnů a Dietrichštejnů.
  • 00:11:43 První dietrichštejnský majitel
    mikulovského panství,
  • 00:11:47 Adam, a jeho syn,
  • 00:11:48 se o mikulovské panství
    starali opravdu ukázkovým způsobem.
  • 00:11:53 Zejména František ho pozvedl
    v podstatě na evropskou úroveň.
  • 00:11:58 František kardinál Dietrichštejn
    se narodil v Madridu
  • 00:12:02 v r. 1570.
  • 00:12:03 Ale své dětství
    prožil zde na Moravě, v Mikulově.
  • 00:12:07 Později studoval
    na jezuitských kolejích v Praze,
  • 00:12:10 v Římě,
  • 00:12:11 a stal se blízkým přítelem
    papeže Klementa VIII.,
  • 00:12:15 jehož byl tajným radou.
  • 00:12:17 A právě přátelství s papežem
    Klementem VIII. znamenalo,
  • 00:12:20 že se později stal
    olomouským biskupem
  • 00:12:23 a již ve svých 29 letech
    je kardinálem.
  • 00:12:27 Kardinál Dietrichštejn
    je spjat s celou řadou
  • 00:12:30 zakladatelských podniků
    v Mikulově.
  • 00:12:32 Byl to on,
  • 00:12:34 kdo pozval řád kapucínů
    sem do Mikulova,
  • 00:12:35 již v r. 1611.
  • 00:12:37 Pozval také řád piaristů,
  • 00:12:40 o několik let později.
  • 00:12:42 Nechal přebudovat mikulovský hrad
  • 00:12:44 v pozdně renesanční, manýristické
    sídlo evropské úrovně.
  • 00:12:47 Inicioval vznik
  • 00:12:49 kolegiátní kapituly
    u sv. Václava.
  • 00:12:51 Nechal postavit
    také první loretu v českých zemích.
  • 00:12:59 Loreta nebo také
    ?svatá chýška?, jak bývá nazývána,
  • 00:13:02 je domek,
    ve kterém přebývala Panna Maria,
  • 00:13:06 tyto domky,
  • 00:13:07 tyto ?svaté chýšky?
    se budovaly na různých místech.
  • 00:13:12 Zdá se,
  • 00:13:13 že právě mikulovská loreta
    je první zaapalskou loretou
  • 00:13:17 a podle ní
    se také budovaly ty další,
  • 00:13:21 třeba loreta pražská
    nebo i brněnská u kapucínů.
  • 00:13:38 Dnešní ditriechštejnská hrobka
    a její okolí
  • 00:13:41 má velmi starou historii.
  • 00:13:43 Zde nechal kardinál Dietrichštejn
    založit kapucínský klášter
  • 00:13:47 a v jeho těsné blízkosti loretu.
  • 00:13:49 Později zde vznikl
    kostel sv. Anny,
  • 00:13:52 jehož architektem byl Ital
    Giovanní Giacomo Tencala.
  • 00:13:56 Interiér kostela
  • 00:13:57 vyzdobil významný italský štukatér
    Giacomo Castelli.
  • 00:14:09 Později kostel vyhořel,
  • 00:14:10 stejně tak i loreta
    a černá madona,
  • 00:14:14 která se zde nacházela,
  • 00:14:16 byla převezena
    do kostela sv. Václava.
  • 00:14:19 Místo dlouho chátralo
    a v polovině 19. století
  • 00:14:22 zde Dietrichštejnové
    zbytky stavby přestavěli na hrobku.
  • 00:14:43 Nyní stojíme
    před kostelem sv. Václava,
  • 00:14:46 který právě v době kardinálově
  • 00:14:48 prošel pozdně renesanční,
    manýristickou přestavbou.
  • 00:14:52 Zde se nachází ?černá madona?,
  • 00:14:54 která byla přenesena sem,
    do kostela sv. Václava,
  • 00:14:58 po požáru lorety v r. 1784.
  • 00:15:08 Tak vystupujeme
    na Svatý kopeček u Mikulova.
  • 00:15:12 To je jedno
    z nejpřitažlivějších míst,
  • 00:15:14 v této oblasti,
  • 00:15:16 a když se podíváme
    na toto nádherné okolí,
  • 00:15:19 tak nás může napadnout,
    že jsme skoro v Itálii.
  • 00:15:24 Ten vhled do údolí,
    to je přece něco úžasného.
  • 00:15:29 Když byste přišli
    do severní Itálie,
  • 00:15:33 tak tam je také
    takový ?svatý kopeček?
  • 00:15:37 a snad prý podle tohoto vzoru
  • 00:15:40 kardinál Dietrichštejn
    také budoval tento kopeček.
  • 00:15:45 Je to místo skutečně duchovní.
  • 00:15:48 Lidé sem přicházejí také proto,
  • 00:15:50 aby načerpali
    určitou duchovní sílu.
  • 00:15:52 Ale to okolí,
    to je také něco úžasného
  • 00:15:55 a nádherného.
  • 00:15:59 Kaple sv. Šebestiána
    byla vybudována po r. 1622
  • 00:16:03 jako výraz poděkování
    za vysvobození z morové epidemie.
  • 00:16:13 Kaple několikrát vyhořela
    od zásahu bleskem.
  • 00:16:16 Podobně tomu bylo u zvonice.
  • 00:16:18 Neštěstí dovršily
    josefinské reformy,
  • 00:16:21 které r. 1786 kostel zrušily.
  • 00:16:25 Teprve koncem 19. století
    byly stavby znovu vzkříšeny
  • 00:16:29 a restaurovány.
  • 00:16:31 Na konci 2. světové války
    ovšem nastala zkáza
  • 00:16:34 téměř úplná.
  • 00:16:37 Dalších 50 let památky jen chátraly
  • 00:16:40 a obnovy se jim dostalo
    teprve po r. 1989.
  • 00:16:46 V r. 1626 byla
    na západním svahu Svatého kopečka
  • 00:16:50 zbudována stezka pro poutníky.
  • 00:16:54 Ta stezka je lemována kaplemi,
  • 00:16:57 tyto kaple nejsou
    klasické kaple křížové cesty,
  • 00:17:01 ale jsou to spíše kaple pašijové.
  • 00:17:05 Celá tato křížová cesta
    končí velkou kaplí,
  • 00:17:09 kaplí Božího hrobu
    nebo také kaplí Nanebevstoupení.
  • 00:17:15 Je to velmi krásná kaple
    v jeruzalémském slohu.
  • 00:17:28 Piaristický kostel
    sv. Jana Křtitele
  • 00:17:30 se nachází v místech,
  • 00:17:32 kde původně stávala
    špitáůní kaple ze 14. století.
  • 00:17:35 Kostel prošel zásadní přestavbou
    v 18. století.
  • 00:17:38 Na jeho výzdobě se zásadním
    způsobem
  • 00:17:41 podílel rakouský malíř Malberech.
  • 00:17:49 Mluvíme - li
    o italských vlivech v Mikulově,
  • 00:17:52 nesmíme zapomenout
    ani na piaristické gymnázium.
  • 00:17:54 Nechal ho založit
    kardinál Dietrichštejn v r. 1629
  • 00:17:58 a v r. 1631
    sem pozval řád piaristů.
  • 00:18:02 Bylo to první místo,
    kam piaristé přišli mimo Itálii.
  • 00:18:06 Gymnázium bylo vybaveno
    skvělou knihovnou
  • 00:18:09 a mělo celou řadu
    vynikajících pomůcek,
  • 00:18:12 matematických i fyzikálních,
  • 00:18:15 které dodnes tvoří
    jedny z hlavních sbírkových
  • 00:18:17 předmětů
  • 00:18:18 regionálního muzea v Mikulově.
  • 00:18:21 K absolventům gymnázia
    patřil mimojiné i přírodověc
  • 00:18:23 Jan Evangelista Purkyně
    nebo Mikuláš Adaukt Voigt,
  • 00:18:27 zakladatel vědecké numismatiky
    v českých zemích.
  • 00:18:32 Mentalita italských
    a našich katolíků,
  • 00:18:35 to je dost těžké srovnání.
  • 00:18:39 Protože Itálie je přece jen
    mnohem větší než ČR
  • 00:18:42 a oblasti v Itálii se
    od sebe dost liší,
  • 00:18:47 ať už je to jih nebo sever.
  • 00:18:51 Ale přece jenom
    určitou společnou linii
  • 00:18:54 bychom tam mohli hledat.
  • 00:18:56 Především Italové
    si vždycky říkají,
  • 00:18:58 že oni jsou tradiční katolíci.
  • 00:19:01 A i když nejsou katolíci na 100%,
  • 00:19:05 tak přece jenom ta návaznost
    na to křesťanství a ten pocit,
  • 00:19:09 že mají křesťanské kořeny,
    ten je velmi silný.
  • 00:19:14 Bohužel,
  • 00:19:15 to u nás není především
    v oblasti českého,
  • 00:19:19 ale i moravského pohraničí.
  • 00:19:22 Tam ta víra a křesťanství
    hodně utrpělo
  • 00:19:25 především v uplynulých letech,
    od 50. let do r. 1989.
  • 00:19:31 Ale myslím si,
  • 00:19:32 že v té víře
    se ani tak nejedná o kvantitu,
  • 00:19:36 jako spíše o kvalitu.
  • 00:19:38 A my v té naší oblasti zde
    musíme bojovat právě o tu kvalitu.
  • 00:19:43 Nepočítat tolik,
    ale především hledět
  • 00:19:46 na srdce člověka.
  • 00:20:25 Svatý kopeček je místo duchovní.
  • 00:20:28 Věřící se zde schází
    1. neděli v září,
  • 00:20:31 je to pouť,
    která přiláká mnoho lidí,
  • 00:20:35 a to nejenom lidí věřících.
  • 00:20:38 Přicházejí sem,
    aby se jednak občerstvili,
  • 00:20:41 protože ten pohled zde
    je skutečně velmi krásný,
  • 00:20:45 ta scenérie je úžasná.
  • 00:20:47 Ale ono je to místo
    především promodlené.
  • 00:20:50 A v dnešní době,
  • 00:20:51 kdy lidé mají tolik starostí
    a trápení,
  • 00:20:54 tak hledají takováto místa.
  • 00:20:56 Místa,
    kde by si mohli odpočinout
  • 00:20:59 a kde by mohli znovu načerpat
    duchovních sil.
  • 00:21:05 Skryté titulky:
    Hana Svanovská.
  • 00:21:24 .

Související