Otevřená pevnost

Brno bylo po uplynulé století mnohokrát dějištěm tíživých bojů a kritických situací. I Masarykova univerzita v Brně musela během svých sta let mnohokrát bojovat o svou existenci, podobu a smysl. I v době stého výročí musí čelit tlakům ze strany společnosti procházející změnami a nejrůznějšími krizemi. Dokumentární film se vydává napříč univerzitou ve snaze dobrat se toho, jak se jí daří uhájit svou autonomii, svobodu bádání a smysluplnost výuky v době tlaků na masové vzdělání, využitelnost vědeckých poznatků a výkon v akademické soutěži. Po století bojů o svobodu je to každodenním bojem ve svobodě nabyté v roce 1989 a předurčuje budoucnost Masarykovy univerzity a jejího měnícího se smyslu pro začátek druhého století své existence.

Dokumentární film Otevřená pevnost sleduje živý organismus Masarykovy univerzity v průběhu jednoho roku na pozadí historických událostí, které spoluvytvářely její osud i trajektorii celé naší společnosti po uplynulé dramatické století. Masarykova univerzita zde nefiguruje jako pasivní objekt dějin, ale jako jejich aktivní spolutvůrce. Film se pohybuje od přijímacích zkoušek a přes nejrůznější akademické rituály a události se dostává až k velkému finále studentského života, jímž jsou magisterské promoce. Na této cestě časem se táže po upřímnosti dodržování univerzitních tradic odkazujících k původnímu smyslu univerzity, jímž je hledání pravdy ve svobodném společenství učitelů a žáků. Sleduje, co podstatného se v univerzitním společenství mezi lidmi utváří a jakým způsobem se v něm přemýšlí. Po sto letech existence Masarykovy univerzity film zve na prohlídku jejích moderních a rekonstruovaných prostor v architektonickém kontextu města Brna, v nichž dochází k bádání, výuce a vzniku nových poznatků. Ukazuje prostředí supermoderního kampusu, který je ve středoevropském prostoru unikátem, špičkové multidisciplinární vědecké pracoviště CEITEC, prostory jednotlivých fakult. Univerzita je však živá zejména svými lidmi, bez nichž by byla pouze prázdnými zdmi.

Spolu s vyučujícími a studenty se film zabývá širší otázkou, nakolik má být Masarykova univerzita pevností oddělenou v zájmu své autonomie a akademických svobod od okolní společnosti a nakolik má být spolupracujícím společenským hráčem. Nakolik má univerzita přijmout principy a vztahy společnosti a nakolik má být jiná a svá, aby si udržela svůj smysl? Nad tím se v průběhu roku zamýšlí sociolog Ladislav Rabušic, ekotoxikoložka Jana Klánová, paleogeograf Daniel Nývlt, fyzikální chemička Markéta Munzarová, neurolog Ivan Rektor a mnoho dalších postav Masarykovy univerzity.

Film průběžně přibližuje stoleté dějiny Masarykovy univerzity od jejího založení, přes okolnosti jejího etablování v národnostně složitém vztahu, kdy vztah Čechů a Němců v Brně byl podstatným elementem vzniku Masarykovy univerzity a institucí, která měla podepřít národní sebeuvědomění v rané etapě mladého samostatného státu. Film ve vztahu k dnešku vystihuje klíčová místa historie univerzity, předválečnou, válečnou i poválečnou situaci, období komunismu a návrat demokracie na univerzitu. Spolu s tím se zabývá národní identitou a rolí, kterou v tom univerzita hraje.