iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 9. 2005
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

57 hlasů
7458
zhlédnutí

I daleká cesta má cíl

S romskými i neromskými hudebníky skupiny GULO ČAR a dalšími muzikanty o hudbě, lásce, chudobě a toleranci

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

I daleká cesta má cíl

  • 00:00:04 S oda bacht?
    Oda šukar lavoro ko prindžarel?
  • 00:00:08 Cikno manušovo ufol
    sar o Ježišiš angomis.
  • 00:00:11 Co je to štěstí?
    Kdo zná to krásné slůvko?
  • 00:00:15 Malý človíček rodí se,
    přichází jak Ježíš.
  • 00:00:19 Nahý přichází na tento svět,
    beze strachu,
  • 00:00:22 s radostí v srdci.
  • 00:00:24 Jedno je-li bílý nebo černý.
  • 00:00:27 Jako člověk přichází,
    jako člověk chce žít.
  • 00:00:57 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:01:11 Tady bydlím, to je můj byt.
    Hned vedle toho mám zkušebnu,
  • 00:01:16 která funguje 24 hodin denně.
  • 00:01:22 Bydlím tady 36 let
    a moc se to tady nezměnilo.
  • 00:01:25 Jsem rád,
    že se to tady moc nezměnilo,
  • 00:01:28 že to tak funguje,
    jak to funguje.
  • 00:01:30 Mám tady třeba sousedky,
    které tady bydlí už 20 let
  • 00:01:33 a poslouchají naši muziku
    a mají to rádi.
  • 00:01:36 Hlavně je tady krásnej rozhled
    na stromy, na Špilberk,
  • 00:01:41 zahrádka,
    že si můžeme sednout.
  • 00:01:45 Takže se nám to tady
    strašně líbí.
  • 00:01:52 BUBNUJÍ
  • 00:02:05 Je tady v Česku...
    když třeba večer jde nějakej
  • 00:02:09 bílej po ulici
    a uvidí partu mladých Romáků,
  • 00:02:13 tak dostane z nich strach,
    ale když je vidí na koncertě...
  • 00:02:19 Romáky ... tam je berou jinak.
  • 00:02:23 Tím bych chtěl říct,
    že Romáci by měli hodně...
  • 00:02:29 hlavně to je o tom vzdělání.
  • 00:02:31 My nejsme vzdělaní muzikanti,
    ale snažíme se dělat muziku
  • 00:02:34 celej život.
  • 00:02:36 To je takovej vzor.
    Tím můžeme ukázat,
  • 00:02:41 většině bílých,
    že nejsme zlí cikáni,
  • 00:02:46 ale normální lidi v pohodě,
    kteří žijou,
  • 00:02:49 starají se o děcka, o rodinu.
  • 00:02:56 Gulo Čar vzniklo
    někdy v 80. letech,
  • 00:02:59 ale pak se to
    na nějakou dobu umlčelo,
  • 00:03:01 protože každej měl
    svoje povinnosti, rodinný...
  • 00:03:05 Každej musel ještě jít
    do nějakých jiných hraní,
  • 00:03:09 než dělat koncertní kapelu.
  • 00:03:11 Já jsem měl v hlavě
    v té době takovou myšlenku:
  • 00:03:14 postavit romskou kapelu,
    která bude na úrovni
  • 00:03:16 co se týče muzikantskýho cítění,
    co se týče myšlení v muzice,
  • 00:03:20 že to bude trošičku dál,
    že to nebude pořád
  • 00:03:23 tradiční romská muzika.
  • 00:03:25 Kapela taková jaká je,
    tak funguje 8 let s tím,
  • 00:03:30 že 5 let je na nějaké scéně
    a že funguje na festivalech.
  • 00:03:38 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:03:41 Tato kapela je postavena
    z přátel a hodně z blízké rodiny.
  • 00:03:45 Mám tam bratra, mám tam švagrovou,
    která zpívá.
  • 00:03:48 Mám tam 4 bratrance.
  • 00:03:52 Potom tam mám přítele,
    který tam hraje na kytaru -
  • 00:03:55 Drupi - kterého znám 30 let.
  • 00:03:58 Kterej se mnou vyrostl
    a prožili jsme ty nejlepší časy.
  • 00:04:15 Manželky? Manželky se schází
    protože za těch 20 let
  • 00:04:18 to je jasný, že našly cestu
    i manželky nějak komunikovat.
  • 00:04:23 Dneska se pořád navštěvují.
    a chodí sem i děti z kapely.
  • 00:04:28 Chodí na procházky,
    občas je vezmem
  • 00:04:31 na nějaký koncert, pokud to jde.
  • 00:04:34 Já si myslím,
    že to funguje úplně perfektně.
  • 00:04:39 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:04:53 Nejde mi to!
  • 00:05:01 Nemusíme dělat dlouhou předehru.
    Zkusíme i nějaké vokály, rychleji.
  • 00:05:08 HRAJE HUDBA
  • 00:05:17 ZVONÍ TRAMVAJ
  • 00:05:28 Děláme muziku, jakou děláme,
    a všichni tam chcou hledat
  • 00:05:33 něco cikánskýho. Proč?
  • 00:05:36 Já nevím, já jsem cikán,
    ale dělám muziku...
  • 00:05:40 to je jako kdyby jsme chtěli
    po vás, po České republice,
  • 00:05:43 aby jste hráli pořád dechovku.
    To je taky národní ... dechovka.
  • 00:05:46 A děláte bigbeat,
    Znám kluky, který dělají funky,
  • 00:05:49 jazz perfektně, klasiku
    a všechno.
  • 00:05:53 Tak to je i u Romáků.
  • 00:05:55 Majorita jim zužuje pohled na to,
    že je jenom tohle to.
  • 00:06:02 Ale přitom ten svět
    je strašně velikej.
  • 00:06:05 Romáci mají ten svět tak otevřený
    jako všichni lidi na světě.
  • 00:06:08 I tak ho někteří vnímají...
    už dneska.
  • 00:06:11 Že ten svět je otevřenej ve všem,
  • 00:06:14 nejenom v muzice,
    i v reálným životě.
  • 00:06:18 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:06:44 Pavel vymyslí nápad,
    vymyslí věc
  • 00:06:50 a pak si do toho
    někdo udělá zpěv.
  • 00:06:53 To je jedno, z kluků někdo.
  • 00:06:55 Pavel to udělá.
    Pavel to vymyslí.
  • 00:06:57 Pavel vždycky udělá
    nějakej nápad.
  • 00:06:59 V tom středu to bylo dobrý.
    Do toho potom můžete...
  • 00:07:08 Zkusíme to ještě jednou.
    Jeď!
  • 00:07:10 Některý věci zůstávají,
    co vymyslel,
  • 00:07:12 a potom má každej volnost
    si tam něco zahrát...
  • 00:07:15 s tím, že se dodržuje to,
    co tam Pavel dal.
  • 00:07:22 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:07:25 Většina koncertů, kde hrajem,
    tak jsou většinou bílí.
  • 00:07:28 Češi, a je to super.
    Já si vůbec nemůžu stěžovat.
  • 00:07:33 Já říkám,
    že když tam přijde...
  • 00:07:38 když tam nejsou Romáci
    a jsou tam bílý,
  • 00:07:41 tak nás víc ti lidi
    dostanou do transu.
  • 00:07:45 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:07:55 Když budeme hrát tady doma,
    v Brně,
  • 00:07:59 -tak Romáci budou takhle stát.
    -Včera to bylo dobrý.
  • 00:08:03 Včera jsme měli dobrej koncert,
    ale víc tam bylo
  • 00:08:07 těch bílých, si myslím.
  • 00:08:12 Byli tam Brňané...
  • 00:08:15 Bílí si zatancujou
    i komunikujou s náma,
  • 00:08:20 ale Romáci budou stát...
  • 00:08:29 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:09:34 Moje povolání je zatím
    terénní pracovník,
  • 00:09:37 které dělám 3. rokem.
  • 00:09:39 A ta terénní práce
    vychází z toho,
  • 00:09:42 že je potřeba se dostat
    blíž k problému,
  • 00:09:45 který tady je s Romama.
    To je ta terénní práce:
  • 00:09:49 chodit do bytu,
    komunikovat s lidma,
  • 00:09:53 jaký mají problémy.
  • 00:09:55 Řeší se základní věci,
    chodí se s nimi i na úřady.
  • 00:10:00 Vyřizujou se s nima věci,
    který jsou třeba vyřídit na úřadě
  • 00:10:03 a oni nejsou schopni
    to vyřídit sami.
  • 00:10:07 Snažíme se jim pomoci
    se dostat do lepšího bytu,
  • 00:10:10 protože víme, že romské rodiny
    bydlí na té nejnižší úrovni -
  • 00:10:14 v jednom pokoji 12, 13 lidí.
    Snažíme se jim najít i práci.
  • 00:10:19 Já si myslím, že toho je dost,
    co ta terénní práce dělá.
  • 00:10:24 Jenže je nás málo,
    to je 1. věc.
  • 00:10:26 Co by se mohlo ještě stát,
    tak to: udělat nějaký
  • 00:10:30 individuální program,
    který se bude zabývat
  • 00:10:33 jenom čistě tou rodinou.
    Vezme se celá rodina,
  • 00:10:36 kde se budou učit
    základní věci k životu,
  • 00:10:39 jak se má chovat,
    jak se má starat o děti,
  • 00:10:41 jak děti mají chodit do školy
    oblíkaný,
  • 00:10:43 jak mají být čistí,
    co mají dostat na svačinu.
  • 00:10:48 Učit je vystupovat ve společnosti.
    Že to není jenom o tom,
  • 00:10:53 že jim to všechno patří.
    Ale je to o tom,
  • 00:10:55 že člověk musí
    pro to něco udělat,
  • 00:10:57 aby něco dostal, že dneska
    není na světě nic zadarmo.
  • 00:11:00 A to ti lidi na nejnižší úrovni
    ani nechápou.
  • 00:11:08 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:11:58 Toto se dělá ... toto je špatně,
    že se Romáci dávají dohromady.
  • 00:12:02 Měli by se rozdělovat Romáci,
    kteří jsou na úrovni,
  • 00:12:04 jsou schopni fungovat.
    A lišit je individuálně -
  • 00:12:10 rodinu za rodinou
    nebo cikána za cikána.
  • 00:12:13 Pak to nějakým způsobem
    může fungovat i dál.
  • 00:12:16 Jak se začnou dávat
    Romáci dohromady...
  • 00:12:21 Řeknu příklad: Milan má hospodu,
    tak je to cikán
  • 00:12:26 a to je dneska
    značka špatnosti.
  • 00:12:44 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:13:30 Pojď!
  • 00:13:33 Já jsem žil v předškolním věku
    v Karlíně, ale to jsem nezažil,
  • 00:13:42 že jsou to cikáni,
    ale že jsou to mý vrstevníci
  • 00:13:45 a podivně se jmenujou:
    Talva, Daňo, Korman, Brunza.
  • 00:13:49 Až pak s dospíváním, lépe řečeno
    přibližování se pubertě,
  • 00:13:53 jsem zjistil, že jsou to cikáni,
    Romové. Slovo Romové
  • 00:13:57 nebylo moc frekventovaný.
  • 00:13:59 Cigoši, ale nijak
    nás to nerozházelo na pískovišti
  • 00:14:02 nebo na plácku karlínským.
    To bylo poprvé a ne naposled.
  • 00:14:09 Někde ve školním věku
    a to bylo nádherný,
  • 00:14:13 že já blbec šel do školy
    s taškou v ruce nebo na zádech,
  • 00:14:16 ale mí vrstevníci - Romové -
    seděli na lavičce s kytarou
  • 00:14:21 se 4 strunama a hráli Dajánu.
    Říkali, že přijdou až na tělocvik
  • 00:14:26 nebo na polední přestávku.
    Tak v tu dobu,
  • 00:14:28 někdy v 10, 12 letech života,
    jsem poprvé hrál s cikánama,
  • 00:14:34 když mi půjčili kytaru
    se 3 strunama a naučili mě
  • 00:14:38 C A moll F G. To bylo poprvé.
  • 00:14:48 Já už jsem s tím normalizováním
    vztahů gádžů Romů začal tím,
  • 00:14:52 že se k nim chovám
    jako ke každýmu -
  • 00:14:54 jako k vám, jako k tobě.
  • 00:14:56 Já na to mám...
    to je takovej "špílec".
  • 00:14:59 Já jsem s nima natolik přítel,
    že se s nima i hádám,
  • 00:15:03 že je mám za absolutně rovnocenný,
    že se s nima i hádám.
  • 00:15:08 Lék na to není.
  • 00:15:10 To jsou jen takový
    verbální berličky.
  • 00:15:13 Já na to lék nevidím.
    Na tu nevoli gádžů vůči Romům.
  • 00:15:20 Která se vymstí,
    jestli se už nemstí.
  • 00:15:23 Ti lidi jsou hrdí
    a ozvou se po svém.
  • 00:15:27 Můžeme čekat vzpoury
    jako v Los Angeles.
  • 00:15:30 Já jsem o tom přesvědčen.
  • 00:15:34 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:16:16 Cikánský lásky.
  • 00:16:17 Já bych nechtěl povídat o všech,
    to je krátký pořad,
  • 00:16:20 ale o Růženě Daňový.
    Růžo, kde jsi?
  • 00:16:24 Já si pamatuju,
    že na 1. schůzku nepřišla.
  • 00:16:27 Já jsem čekal.
  • 00:16:28 Po půl hodině jsem šel
    k nim před barák
  • 00:16:31 a ona měla takovýho
    obávanýho otce -
  • 00:16:33 dvoumetrovýho potetovanýho Daňa.
  • 00:16:36 Nicméně jsem odvážně zapískal,
    bydleli ve 4. patře bez výtahu
  • 00:16:40 na pavlači ... a vykoukl Daňo
    a říkal: "Co je gádžo?"
  • 00:16:44 Já: "Je Růža doma?"
    On mávnul do 4. patra na mě:
  • 00:16:47 "Pojď nahoru."
    Tak jsem se už viděl jako zeťák
  • 00:16:51 starýho Daňa,
    tak jsem běžel po dvou schodech
  • 00:16:54 do 4. patra a tam mi vrazil
    starej Daňo kýbl se smetím
  • 00:16:58 ať ho vynesu,
    že Růža není doma.
  • 00:17:01 Růžo, to ti nikdy nezapomenu!
    Od té doby jsem ji neviděl.
  • 00:17:04 Já jsem ji udělal milostnou píseň
    v romštině,
  • 00:17:06 tak jsem ji zahrál,
    to jsem několikrát říkal.
  • 00:17:09 Tak jsem ji zahrál
    v tý divný romštině.
  • 00:17:12 Vyznání jsem jí zahrál
    a Růža se počůrala smíchy, utekla.
  • 00:17:16 Od té doby jsem tě, Růžo, neviděl.
  • 00:17:21 Já bych vám ji zahrál, ale jak
    vidíte kytara šla do kopru,
  • 00:17:25 tak bych vám
    a hlavně Růženě, řekl 1. sloku.
  • 00:17:30 Uznávám, že ta romština
    je jak německá turečtina.
  • 00:17:34 Turecká němčina.
  • 00:17:35 RECITUJE ROMSKY
  • 00:17:49 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:18:34 Já žiju v Brně asi od 2 let
    a Brno jsem si začal uvědomovat
  • 00:18:40 v 7, 8 letech jako kluk,
    že jsem tady lítal po ulicích.
  • 00:18:45 A znám tady ty ulice.
  • 00:18:48 A co se týče tady těch problému
    si myslím,
  • 00:18:51 že se moc nezměnily
    možná se dostaly
  • 00:18:54 do většího průseru,
    než byly, si myslím.
  • 00:18:58 Že to je v dnešní době
    ještě horší, než to bylo,
  • 00:19:02 protože já si pamatuju
    z mých dětských let,
  • 00:19:06 že jsem necítil tolik problémů
    jako dnes.
  • 00:19:11 I jako Rom, když někam přijdu,
    tak cítím ty problémy větší
  • 00:19:15 než když mně bylo 18 nebo 19.
  • 00:19:19 Je to horší
    a to by se mělo změnit.
  • 00:19:24 Na tom by se mělo začít pracovat.
  • 00:19:27 I to, aby se rozlišilo,
    že jsou Romové,
  • 00:19:30 kteří jsou úplně v pohodě.
    Co žijí v pohodě.
  • 00:19:33 Potom jsou Romové,
    kteří mají problémy
  • 00:19:35 a jsou Romové,
    kteří vůbec nemají problémy
  • 00:19:38 a žijou někde,
    kde o nich nikdo neví.
  • 00:19:41 Myslím si,
    že v každé společnosti
  • 00:19:44 je grázlík, je tam člověk,
    kterej má problémy se životem.
  • 00:19:49 Je tam všechno špatný.
  • 00:19:51 I v naší společnosti romské
    je ta spodina,
  • 00:19:54 ale zase není tam všechno špatné.
  • 00:19:57 Kdyby to bylo celý špatný,
    tak bysme tady byli zbytečně.
  • 00:20:04 HRAJE HUDBA
  • 00:20:26 Jednou jsme měli takovej incident,
    že jsme jeli: já s Pavlem
  • 00:20:31 a s Irenkou ze zkoušky
    a nastoupili skinheadi.
  • 00:20:38 My jsme seděli v šalině,
    klid, teď se otočíme
  • 00:20:42 a oni za náma utíkali.
  • 00:20:45 Teď nám začali nadávat:
    "Cigáni, morgoši..."
  • 00:20:51 Úplně hrubě.
  • 00:20:52 Teď já ještě vysoký boty.
    Já srdce tady.
  • 00:20:55 Já jsem dostala šok.
  • 00:20:58 Pan řidič nám zachránil život.
  • 00:21:03 Nevím, jak by to dopadlo...
    to bylo štěstí,
  • 00:21:07 to bylo velký štěstí,
    protože ono jich bylo víc.
  • 00:21:09 Jich bylo 4 nebo 5.
  • 00:21:11 Oni dveře...
    oni je chtěli i otevírat,
  • 00:21:15 -ale on rychle... -Odjel.
    -Odjel.
  • 00:21:19 Jedny dveře, u kterých jsme stáli,
    než se rozjel,
  • 00:21:23 tak nám je otevřel.
    My jsme rychle vyletěli
  • 00:21:26 a on je za náma zavřel...
    a odjel.
  • 00:21:30 Naštěstí to dobře dopadlo.
  • 00:21:35 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:22:31 Co by majorita
    mohla udělat pro Romáky?
  • 00:22:34 Zamyslet se nad tím,
    jestli Romáci víc nestojí tak,
  • 00:22:38 jak žijou.
    A nebo jestli by se neudělalo
  • 00:22:41 něco pro ty Romáky,
    aby je to teďka stálo
  • 00:22:44 strašně moc peněz,
    protože se vytvoří
  • 00:22:47 nějakej projekty,
    které budou trvat rok, 2, 3, 5,
  • 00:22:51 ale změní se strašně moc.
  • 00:22:54 Bude se pracovat individuálně
    s těma rodinama
  • 00:22:56 a někam se to dostane.
    Nebo nechat Romáky teď, jak jsou,
  • 00:22:59 a bude to trvat dalších 20 let
    a pořád se bude nadávat:
  • 00:23:02 Proč ti Romáci
    jsou takový nebo makový.
  • 00:23:06 Romáci nemají šanci
    se z těch problémů dostat.
  • 00:23:09 Jsou zadlužení, málo peněz,
    mají hodně dětí.
  • 00:23:12 Bydlí v 1pokojovým bytě.
    A oni možná ani neví
  • 00:23:16 dneska ty lidi v 1pokojovým bytě,
    že by mohli mít třeba 2pokojový,
  • 00:23:22 3pokojový byt, kde bude chodba,
    budou tam 2 velký pokoje,
  • 00:23:26 dětskej pokoj
    a bude tam koupelna, záchod.
  • 00:23:29 A že to mají všechno zařízený,
    že nějakým způsobem funguje
  • 00:23:33 ta rodina. To oni neví,
    to je pro ně možná sen.
  • 00:23:39 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:24:29 -Kampak, pánové?
    -Chceme dovnitř.
  • 00:24:35 My jsme tady hráli předevčírem
    a bylo to v pohodě.
  • 00:24:37 Na to si vzpomínám.
    Hezkej koncert.
  • 00:24:40 Nechceme mít žádný problémy.
  • 00:24:42 Je tady soukromá akce.
  • 00:24:46 Nedá se zavolat?
    Nedá se to nějak domluvit?
  • 00:24:50 -My vás tam nepustíme.
    -Nepustíte, jo?!
  • 00:24:53 -Bezdůvodně, jo?
    -Promiňte, nechceme mít problémy.
  • 00:24:56 Je tady uzavřená společnost.
  • 00:24:58 Tak jdeme pryč,
    co tady budeme dělat?!
  • 00:25:01 -Tak nashle.
    -Na shledanou.
  • 00:25:16 Já jsem hrál v baru
    a ona chodila na naše vystoupení.
  • 00:25:21 Párkrát jsme se bavili
    a něco tam zajiskřilo
  • 00:25:26 a začali jsme spolu chodit.
  • 00:25:30 Prožívali jsme ty hezký věci
    jako láska,
  • 00:25:33 takže jsme neřešili žádný věci.
  • 00:25:36 Manželka je Češka, já jsem Rom.
  • 00:25:40 To tam nikdy nezaznělo,
    ani v názorech nebo myšlence.
  • 00:25:48 My jsme lidi
    a řešíme teď naše věci,
  • 00:25:54 který máme řešit:
    jako život nebo budoucnost
  • 00:25:57 našich dětí.
    A to je pro nás nejdůležitější.
  • 00:26:07 Někteří Romáci tady bydlí 30 let,
    ze Slovenska.
  • 00:26:10 Někteří tady bydlí 10 let.
    Ti jsou na úplně drsným začátku.
  • 00:26:15 Oni neplatí nic,
    nemají zodpovědnost za to,
  • 00:26:21 že mají tady půjčený od státu byt,
    za který se musí platit.
  • 00:26:26 Oni to nějakým způsobem přehlíží,
    protože ví,
  • 00:26:29 že ty peníze musejí dát do dětí
    a nebo na ty svoje úlety.
  • 00:26:33 Takže zapomenou zaplatit byt,
    elektriku, plyn
  • 00:26:37 a pak začnou ty problémy.
  • 00:26:40 V té chvíli už není čas na to,
    aby řekli dětem: Učte se!
  • 00:26:46 Oni řeší strašně moc věcí kolem
    a na ty děti nemají čas.
  • 00:26:56 Oni děti mají rádi, určitě.
    Věřím tomu,
  • 00:26:59 že ta láska je strašně veliká,
    jenže Romové mají trošičku
  • 00:27:03 jiný pojetí lásky
    a nebo toho všeho.
  • 00:27:09 Oni dodnes se stydí svých rodičů.
  • 00:27:12 On se stydí říct tatínkovi,
    že ho má rád.
  • 00:27:15 To by mu v životě neřekl,
    nebo mamince.
  • 00:27:17 Můj kamarád, který se mnou hrál
    u Idy Kelarové na harmoniku -
  • 00:27:22 je to výbornej hráč na harmoniku
    Roman Horváth -
  • 00:27:26 on třeba neřekl své mamince:
    Mami.
  • 00:27:31 On jí vykal.
  • 00:27:33 Celou dobu jí vyká,
    protože se stydí vyslovit
  • 00:27:36 to jméno: Mami,
    že mu to připadá...
  • 00:27:40 Toto je strašně těžký u Romů.
    Poznat, kdy dávají najevo lásku.
  • 00:27:49 Málokdo to pozná
    tady v těchto věcech.
  • 00:27:56 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:28:52 Původně jsem měl menší
    stavební firmu.
  • 00:28:57 A potom jsem se dostal k tomu,
    že mně nabídl jeden soused,
  • 00:29:02 kde jsem prováděl
    rekonstrukce baráku,
  • 00:29:07 dvoje housle za 2 pytle cementu.
  • 00:29:10 Nevěděl jsem,
    co s nima mám dělat.
  • 00:29:13 Věděl jsem, že existuje
    nějakej Alois Horváth
  • 00:29:17 a on mně poradil, že jedny
    housle jsou špatný a jedny dobrý.
  • 00:29:26 Tak mě to zajímalo.
  • 00:29:28 Tak jsem ho navštěvoval
    skoro denně,
  • 00:29:31 protože stavební firma -
    jako já, jako Rom -
  • 00:29:36 bylo to špatný se zakázkama.
  • 00:29:41 Tak jsem se dal
    na tady toto řemeslo.
  • 00:29:49 Bylo to lepší,
    ale teď je doba taková jiná.
  • 00:29:53 Málo dětí
    je na hudebních školách atd.
  • 00:29:56 tak není taková poptávka,
    jak to bylo.
  • 00:30:01 Děcka se víc zajímají o počítače,
    o počítačové hry atd.
  • 00:30:07 Jsem tady 3 roky
    a tady v tom okruhu
  • 00:30:10 se lidi dozvěděli, že su Rom
    a nic mi nenabídnou.
  • 00:30:18 Třeba s těma opravama atd.
    Prostě je to horší.
  • 00:30:28 Já kdybych měl 5 milionů od státu,
    tak bych hodně
  • 00:30:32 investoval do sportu.
  • 00:30:37 Zařídil bych nějaký hřiště,
    hlavně fotbal.
  • 00:30:44 Fotbal je takový můj koníček.
  • 00:30:48 Protože vím, že romský děti
    jsou strašně nadaný ve sportech.
  • 00:31:07 HRAJE NA KLAVÍR
  • 00:31:21 Začal jsem v 10 letech.
    Měl jsem takový keaboard.
  • 00:31:30 Neměl jsem ještě klavír.
  • 00:31:32 Skladby jsem hrál Fryderika
    Chopina - Preludium G moll.
  • 00:31:37 Cvičím každý den.
    Začnu ve 12 hod.
  • 00:31:41 a skončím třeba v 8, 9 hodin
    večer, nebo někdy i později.
  • 00:31:59 Rád poslouchám klasiku,
    různý klavíristy
  • 00:32:03 a Steve Wondera mám rád.
    Toho bych bral jako můj vzor.
  • 00:32:09 Marka jsem dostala jako žáka,
    jako každého jiného na škole.
  • 00:32:15 Byl mně doveden, představen.
    Začínal jako všechny ostatní děti.
  • 00:32:19 Hrál, učili jsme se noty atd.
  • 00:32:21 Jenomže za 1 rok udělal to,
    co jiné děti za 2 roky.
  • 00:32:23 Učím ho 4 roky a za ty 4 roky
    udělal Marek tolik práce,
  • 00:32:27 co jiní udělají za 10 let.
  • 00:32:42 Není to jednoduché
    mezi ně zapadnout.
  • 00:32:45 Není to jednoduché hudebně -
    pochopit jejich
  • 00:32:48 harmonické myšlení,
    které je mnohem bohatší.
  • 00:32:51 Jak říkával vždycky primáš,
    tam kde gádžo ujede,
  • 00:32:54 my akordy dáme.
  • 00:32:56 A takovouhle cestou
    jsem se ubíral s nimi
  • 00:32:59 a musím říct,
    že bez stínu pýchy, nebo co?
  • 00:33:03 Jsem hrdý na to,
    že jsem jim od 1. okamžiku stačil.
  • 00:33:09 Šlo o to,
    že jako gádžo s cikánama -
  • 00:33:11 to není tak jednoduché,
    ale oni mě vzali mezi sebe.
  • 00:33:14 Já jsem je vzal do svého srdce
    a tak jsme spolu žili 25 let.
  • 00:33:19 Pochopil jsem,
    že jeden z nejpevnějších špagátů,
  • 00:33:22 provázků, pout,
    který nás může spoutat,
  • 00:33:25 je ta muzika,
    protože oni v tom
  • 00:33:28 jsou velmi dobří.
  • 00:33:30 A v té lidové muzice
    jsou velmi honěni,
  • 00:33:33 jsou obrovsky talentovaní,
    generace za generací.
  • 00:33:36 To zjišťuju.
  • 00:33:37 To si myslím,
    že to je ten klíč k nim.
  • 00:33:43 HRAJE HUDBA
  • 00:33:45 Romové jsou známí tím,
    že jsou velmi adaptabilní
  • 00:33:47 a zpravidla hrají muziku
    toho prostředí,
  • 00:33:50 ve kterém se ocitli.
    Andaluští Roma jsou
  • 00:33:54 vynikající kytaristé,
    protože se tam hraje na kytary.
  • 00:33:56 Roma, kteří žijí u nás
  • 00:33:58 hrají na housle, cimbál,
    klarinet, basu, violu,
  • 00:34:01 protože původní obyvatelstvo
    hrálo na tyto nástroje.
  • 00:34:05 Tito Romové hráli celý život,
    až na maličké výjimky,
  • 00:34:10 muziku nás gádžů,
    takže té se museli naučit.
  • 00:34:14 Pokud jde o to,
    co se naučíme my od nich,
  • 00:34:17 tak je to zejména bohatá
    sluchová schopnost harmonická.
  • 00:34:23 Taková jistá dynamika projevu.
    Někdy se jim v muzikologii vyčítá,
  • 00:34:28 když smutek, tak bezbřehý.
    Když veselý, tak až tak divoké,
  • 00:34:33 že se může něco stát.
  • 00:34:35 Taková je prostě jejich duše.
    Oni jsou děti okamžiku.
  • 00:34:42 HRAJE HUDBA
  • 00:34:44 Musím říct, že se mi stalo,
    když jsem slavil šedesátku...
  • 00:34:47 Bylo to v Rožnově,
    že shodou okolností probíhal
  • 00:34:51 dole ve městě Romfest.
    A já jsem na jedné kolibě
  • 00:34:54 nad městem měl tu oslavu.
    Hráli tam 2 cimbálky
  • 00:34:58 a zhruba k večeru někdo říkal:
  • 00:35:01 "Ty, od města sem táhne
    takový mrak lidí."
  • 00:35:04 Byli to Roma,
    kteří mě znali
  • 00:35:06 a dozvěděli se,
    že mám narozeniny.
  • 00:35:08 Tak tam přišli, hodinu hráli.
  • 00:35:11 Dobře zahráli, pogratulovali,
    pak odešli zpátky na Romfest,
  • 00:35:16 a když odešli zjistili jsme,
    že nám chybí 2 smyčce.
  • 00:35:21 Jeden basový a jeden houslový.
  • 00:35:24 Tak jsem vyslal
    hned mladé kluky,
  • 00:35:27 kteří je předběhli, zastavili
    a řekli:
  • 00:35:29 "Chlapci, nedá se nic dělat,
    ty smyčce musíte vrátit."
  • 00:35:34 Ten, co ukradl ten basový,
    ten ho měl dokonce ještě na prstě,
  • 00:35:38 klátil s ním,
    když šel po cestě.
  • 00:35:40 Tak tam nebyl problém.
    Houslový se musel hledat.
  • 00:35:43 Našel se v jednom futrálu.
  • 00:35:46 Tak člověk by měl takový
    pocit křivdy,
  • 00:35:50 že po tak dlouhé známosti,
    po tom,
  • 00:35:53 kdy mě přijali mezi sebe,
    mě 2 z nich okradou,
  • 00:35:58 i když je pohostím.
  • 00:36:00 Vyvedl mě z toho Ludvík Vaculík,
    který s moudrostí sobě vlastní
  • 00:36:03 mně říkal:
    "Oni ťa nechtěli okrást,
  • 00:36:07 oni sa chtěli s tebú
    spravedlivě rozdělit
  • 00:36:10 o tvůj majetek."
  • 00:36:17 Tady zastavíme,
    normálně "džemujem",
  • 00:36:19 normální vokály.
  • 00:36:21 1. část budem hrát
    a tu 2. část...
  • 00:36:42 Teď se nacházíme v tom,
    že je nahraná deska.
  • 00:36:46 Máme nahraných 13 věcí.
  • 00:36:49 Deska - ještě nevíme,
    jak se bude jmenovat,
  • 00:36:51 protože to je ještě pořád
    v jednání.
  • 00:36:53 -Víme.
    -Jo?
  • 00:36:56 To ještě není jasný.
  • 00:37:00 To se ještě...
  • 00:37:02 Ono je to takový...
    že o tom ještě mluvíme.
  • 00:37:05 Ještě není jasný jméno desky,
    ale na té desce bude
  • 00:37:08 pár hostů, který máme...
    z takových těch nej.
  • 00:37:14 Tak to bude asi producent
    naší desky Doug Wimbish.
  • 00:37:21 A potom tam bude jako zpěvák...
    si zazpívá 1 písničku Dan Bárta.
  • 00:37:28 A David Koller si tam zazpívá
    1 písničku.
  • 00:37:33 -Denisi, teď jsi to pokazil.
    -To nevadí.
  • 00:37:44 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:38:55 Tak moje největší radost
    byl Doug Wimbish,
  • 00:38:58 to byla pro mě konkrétně
    největší věc v mým životě,
  • 00:39:01 že s námi mohl fungovat na desce.
  • 00:39:05 -A to jsi řekl vše?
    -Hmmm...
  • 00:39:08 A ještě před 2 rokama,
    co jsme vyhráli Anděla...
  • 00:39:12 Tamhle je.
  • 00:39:14 A teď jsme vyhráli tady -
    za nejlepší kapelu live roku.
  • 00:39:27 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:40:39 Měl jsem to štěstí, že jsem
    z jednoho ghetovýho baráku
  • 00:40:44 pomohl dostat se jedné rodině.
    Byla to mladá rodina,
  • 00:40:48 a bydleli v strašným prostředí.
  • 00:40:51 To prostředí bylo sklepový.
    Byla všude plíseň,
  • 00:40:54 měli tam 3 malý děti
    a naštěstí se podařilo,
  • 00:40:58 nebylo to jenom z naší strany,
    co se týče společenství Romů,
  • 00:41:03 ale úřad Brno-sever
    pomohl tý rodině
  • 00:41:07 a dostala se do lepšího bytu.
  • 00:41:09 Dneska ta rodina je super,
    děcka chodí do školy.
  • 00:41:13 Vidívám je.
    Chodí čisté do školy.
  • 00:41:17 Manžel pracuje.
    Chodím do té rodiny.
  • 00:41:19 Chodím je navštěvovat
    2krát, 3krát do měsíce do rodiny.
  • 00:41:24 Jak se ta rodina chová.
    Rodina udělala strašnej pokrok.
  • 00:41:27 Ta rodina o 150 % otočila
    celej svůj život
  • 00:41:33 a funguje normálně.
  • 00:41:35 Pokud se pomůže nějakým způsobem
    individuálně rodině,
  • 00:41:39 tak věřím,
    že ta možnost tam je se spravit.
  • 00:41:43 A ta rodina
    to vrátí té společnosti,
  • 00:41:46 že bude na takový úrovni
    a bude mít od nich klid,
  • 00:41:50 že začnou fungovat sami.
  • 00:41:56 HRAJÍ A ZPÍVAJÍ
  • 00:42:39 Já hraju skoro na všechno.
    Skoro na všechno, kromě houslí
  • 00:42:45 a takových smyčcových nástrojů.
  • 00:42:51 K tomu nás otec nevedl.
    My jsme hráli jinou muziku.
  • 00:42:55 Mám 5 bratrů, co se mnou hrajou.
  • 00:42:58 Já hraju na klávesy.
    Je moc kapel.
  • 00:43:02 Je moc kapel...
  • 00:43:06 A ty kapely hrajou
    furt to stejný.
  • 00:43:11 Jeden od 2. to kopíruje.
    Mě už to taky nebaví,
  • 00:43:15 ale lepší je zahrát si
    někde ve vinárně a je klid.
  • 00:43:26 Je nás tady 7 lidí,
    mám 5 dětí, plus 2 dospělí
  • 00:43:33 a máme 20 metrů čtverečních.
  • 00:43:36 Sedačka se vytáhne:
    jedna, druhá.
  • 00:43:41 Pohromadě ... my tady spíme
    na té jedné.
  • 00:43:44 Děcka spí na další
    a tady ještě spí další děcko.
  • 00:43:51 Tady ten byt byl prázdnej -
    tady v tom baráku
  • 00:43:57 byl prázdnejch dobrých 15 let.
    Nikomu ho nechtěli přidělit.
  • 00:44:02 Já tady bydlím celkem 8 let
    a ještě mně k tomu nedali
  • 00:44:06 žádnej doklad, žádnej papír,
    smlouvu nic.
  • 00:44:11 Oni vám řeknou,
    že nemáte na to právo.
  • 00:44:13 Nemáte žádný právo,
    když nemáte dekret,
  • 00:44:16 jak oni to říkají
    a tím pádem vám nedají nic.
  • 00:44:29 HRAJÍ NA KYTARU A ZPÍVAJÍ
  • 00:44:56 Můj tatínek byl Rom.
    A já jsem po něm nezdědila
  • 00:44:59 tu tmavou kůži,
    takže já mám i jiné zkušenosti.
  • 00:45:03 Samozřejmě jiné než Rom,
    kterej má tu kůži tmavou.
  • 00:45:08 Můj tatínek byl krásný člověk.
  • 00:45:11 Byl to Rom,
    který zapřel svoji identitu
  • 00:45:14 i s tím umřel.
    Odešel s tím svým tajemstvím.
  • 00:45:19 Já si pamatuju,
    když jsem byla ve Walesu,
  • 00:45:21 tam jsem žila,
    a on v tu dobu umřel.
  • 00:45:24 Takže jsem mu nemohla
    ani poděkovat za to všechno,
  • 00:45:28 rozloučit se s ním.
  • 00:45:30 Zajímavé na tom bylo,
    že něco se ve mně probudilo
  • 00:45:35 něco tak strašně silného,
    že tou jeho smrtí
  • 00:45:40 jako by mi předal tu sílu,
    která mě hnala.
  • 00:45:44 Bylo to skutečně jako motor,
    který jsem následovala
  • 00:45:49 a strašně jsem tomu věřila.
    A od té doby...
  • 00:45:53 To už je 21 let,
    jsem se vydala na tu cestu říct:
  • 00:45:58 Ano, tatínek byl Rom
    a byl krásný člověk.
  • 00:46:04 Mně se strašně líbí na Romech,
    že tvoří.
  • 00:46:06 Tam někde nějaký Rom
    složí písničku a za týden
  • 00:46:09 ji zpívají všichni Romové.
    Já si myslím, že to je nádherné.
  • 00:46:12 Vlastní kultura žije,
    a gádžové nemají možnost
  • 00:46:16 být v kontaktu.
  • 00:46:19 A můj cíl je zviditelnit
    je i mediálně,
  • 00:46:22 protože lidé hrají na pohřbech,
    na svatbách.
  • 00:46:29 Když člověk ví,
    že mají takový talent,
  • 00:46:32 že by mohli vystoupit
    v koncertních halách,
  • 00:46:35 tak jsem si říkala:
    Já tady musím vytvořit zázemí.
  • 00:46:41 ZPÍVAJÍ
  • 00:46:43 Já jsem chtěla vytvořit ty 3 dny,
    kdy se každý rok sejdou Romové,
  • 00:46:47 posedí, pokecají.
    Jednou za rok takovou tradici,
  • 00:46:50 kde se můžou společně vidět.
  • 00:46:52 Já si myslím,
    že to je krásné,
  • 00:46:53 když tam po tou lípou sedí
    a jsou šťastní,
  • 00:46:56 že jsou spolu
    a třeba ani nemluví,
  • 00:46:58 ale cítí se dobře,
    že jsou Romové na hradě.
  • 00:47:01 To se mi líbí strašně:
    Romové na hradě.
  • 00:47:04 ZPÍVAJÍ
  • 00:47:11 Na tom nádvoří Svojanova
    se sejdou Romové v publiku,
  • 00:47:16 sejdou se tam vlastně
    i místní obyvatelé.
  • 00:47:20 Sejdou se tam lidi ze Slovenska,
    z Česka.
  • 00:47:24 Máme tam publikum mezinárodní.
    Loni nám přijeli z Mexika,
  • 00:47:28 z Izraele, z Ameriky.
    Já to beru jako poctu Romům.
  • 00:47:34 Před 4 lety v publiku
    bylo 50 lidí
  • 00:47:37 a minulý rok už tam bylo tisíc.
  • 00:47:41 ZPÍVAJÍ
  • 00:47:47 Celá ta aktivita i činnost
    našeho sdružení funguje
  • 00:47:52 na takovým nezištným pomáhání.
  • 00:48:00 Že těm lidem chcete pomoct.
    Ale já to cítím tak,
  • 00:48:04 že jim musím pomoct,
    protože já jim můžu pomoct,
  • 00:48:08 tak jim musím pomoct!
  • 00:48:10 Z 2. strany
    se mi stalo několikrát,
  • 00:48:13 že u Romů je to tak,
    že oni nedokážou přijímat,
  • 00:48:19 protože oni se dostali
    do takové pozice nějaké oběti
  • 00:48:23 díky své historii.
    Sedí v pohodlí a říkají si:
  • 00:48:29 Proč by jste mně nedávali,
    proč by jste mně nepomohli,
  • 00:48:34 vždyť já jsem chudák.
  • 00:48:37 ZPÍVAJÍ
  • 00:48:44 Já jsem vždycky chtěla
    pracovat s dětma.
  • 00:48:48 Ale ta myšlenka zároveň
    vyšla od dospělých,
  • 00:48:51 protože my jsme měli workshop,
    kde jsem si postěžovala,
  • 00:48:56 že mám problém s těma financema,
    protože uspořádat takový tábor,
  • 00:49:02 je to docela hodně peněz.
    My jsme zažádali o granty,
  • 00:49:05 neúspěšně atd.
    Tam si stouplo pár lidí -
  • 00:49:10 Čechů - a říkali:
  • 00:49:12 "Ido, my chceme taky pomáhat.
    Tak pojď uděláme koncert.
  • 00:49:15 My budeme zpívat
    a budeme dělat benefiční koncerty
  • 00:49:18 a ty peníze budeme dávat
    tvojí organizaci.
  • 00:49:21 A za to se bude financovat
    ten tábor."
  • 00:49:23 Já jsem do toho šla tak,
    že to uděláme jen jeden rok.
  • 00:49:26 Když ale děti
    z toho tábora odjížděly,
  • 00:49:29 tak bolestivě odjížděly,
    že jsme jim museli slíbit,
  • 00:49:32 že příští rok můžou přijet zase.
    A ony se celej ten rok
  • 00:49:37 na to tak těšily, že my jsme
    jim to nemohli udělat,
  • 00:49:39 aby se jim nesplnilo
    to přání, nebo ten slib.
  • 00:49:42 Takže jsme zase museli
    vyzpívat peníze.
  • 00:49:45 Peníze jsme vyzpívali.
  • 00:49:48 Teď se to dozvěděly další děti.
    A teď to začlo růst a růst a růst.
  • 00:49:54 Letos děláme 2 tábory.
  • 00:49:56 A vyzpívali jsme se sborem,
    který se jmenuje Apsora.
  • 00:50:00 V překladu Apsora znamená Slza.
  • 00:50:03 A podařilo se mně
    za poslední 2 roky...
  • 00:50:08 Dokonce v lednu jsme měli
    premiéru Apsory německé v Berlíně.
  • 00:50:13 Máme už sbor v Německu,
    který vyzpívává peníze.
  • 00:50:16 Máme sbor v Praze,
    teď zakládáme v Bratislavě.
  • 00:50:19 Jeden máme v Izraeli.
  • 00:50:21 Vlastně gádžovský sbor,
    který zpívá romské písně.
  • 00:50:25 Jsou to gádžové,
    kteří pomáhají romským dětem.
  • 00:50:28 Proto říkám, že mám ten pocit,
  • 00:50:33 že opravdu jsem pozitivní v tom,
    že jsou lidé,
  • 00:50:36 kteří chtějí pomáhat,
    že to není až tak...
  • 00:50:39 Já to nevidím až tak hrozně,
    že by u nás ta situace
  • 00:50:43 byla až tak špatná.
    Ale já si myslím,
  • 00:50:46 že to jsou kroky,
    které musíme dělat
  • 00:50:49 a bude to trvat.
  • 00:51:08 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:52:06 Gulo Čar - Romové to asi ví,
    co to znamená.
  • 00:52:11 Já to přeložím. Gulo Čar znamená
    Sladká tráva.
  • 00:52:16 Ono to...
  • 00:52:20 můžeme si říct marihuana,
    ale není to tak.
  • 00:52:25 Může tam být jenom myšlenka,
    ale z bráchy to vyšlo tak...
  • 00:52:29 nikdo to nečekal a řekl:
    Gulo Čar.
  • 00:52:32 Nikdo nepřemýšlel,
    co to bude, nebo co to je.
  • 00:52:35 Každej si pod tím představoval
    něco jinýho.
  • 00:52:37 Já jsem si pod tím představoval...
    Sladká tráva pro mě může být
  • 00:52:41 krásný palouk a sluníčko
    a lehnout si,
  • 00:52:43 poslechnout si muziku.
    To je taky Sladká tráva.
  • 00:52:47 A Baro Drom?
    Baro Drom je Dlouhá cesta,
  • 00:52:51 protože všechno dobrý není hned.
  • 00:52:56 To všechno je ta dlouhá cesta,
    že na tomto světě
  • 00:53:01 není nic zadarmo.
  • 00:53:11 Zpíváme v romštině
    a texty pojednávají o životě,
  • 00:53:16 o běžným životě, co teď žijem.
  • 00:53:21 Na této nové desce máme...
  • 00:53:26 Text jsme udělali ... i o válce,
    o špatným prostředí, o realitě.
  • 00:53:35 Zpívá se tam o tom,
    že člověk se narodí
  • 00:53:40 a nevybírá si,
    jestli bude tmavej nebo bílej
  • 00:53:44 nebo žlutej. Narodí se
    a v té chvíli nemá...
  • 00:53:53 Jsme všichni stejní.
  • 00:53:56 Všichni se narodíme na ten svět
    a všichni odejdeme.
  • 00:53:59 -Všichni jsme stejní.
    -Žádný rozlišení.
  • 00:54:03 Že jsme stejní,
    i když jsme černí, nebo bílí,
  • 00:54:05 tak jsem jenom lidi.
  • 00:54:09 HRAJE HUDBA A ZPÍVAJÍ
  • 00:54:18 My jsme v kapele křesťani všichni.
    Věříme v Ježíše Krista,
  • 00:54:21 takže my i v našich
    písních Ježíše chválíme.
  • 00:54:24 Tomu věříme. Je tam
    taková zpověď Ježíšovi.
  • 00:54:29 Jako že jsme jeho děti.
  • 00:54:35 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:55:04 MLUVÍ ROMSKY
  • 00:55:06 My jsme všichni tvoje děti,
    na světě.
  • 00:55:12 MLUVÍ ROMSKY
  • 00:55:15 My jdem tu cestu,
    kterou jsi nám dal.
  • 00:55:21 MLUVÍ ROMSKY
  • 00:55:27 Ty, Bože, jsi v našem srdci,
    my jsme rádi,
  • 00:55:31 že s tebou můžeme žít.
  • 00:55:39 HRAJE HUDBA A ZPÍVÁ
  • 00:56:39 Skryté titulky: Alena Kmentová.
  • 00:56:41 .

Související