iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 3. 2007
21:55 na ČT1

1 2 3 4 5

85 hlasů
89586
zhlédnutí

Uvolněte se, prosím

Pavel Bobek — Petra Nesvačilová — Jeroným Klimeš

38 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Uvolněte se, prosím

  • 00:00:31 Dobrý večer.
  • 00:00:36 Dobrý večer.
  • 00:00:41 Dobrý večer,
    dámy a pánové.
  • 00:00:43 Policejní inspekce
    vyšetřuje policejního ředitele,
  • 00:00:46 čili tady
    já už v podstatě
  • 00:00:49 ztrácím jakékoliv opory.
  • 00:00:52 A dnes ráno, když jsem se
    na sebe díval do zrcadla,
  • 00:00:54 tak jsem si sám sobě
    připadal malinko podezřelý.
  • 00:00:57 Uklidnilo mě ale to,
    že my nakonec všichni
  • 00:01:00 končíme jako nevinní.
  • 00:01:02 Tak jsem se tím
    hned zase uklidnil,
  • 00:01:04 že policie Krause odloží.
  • 00:01:06 Co mně ale přijde
    ještě daleko horší je,
  • 00:01:09 jestli jste si všimli,
    tak tato televize
  • 00:01:12 vysílá večerníček
    Madla a Ťap
  • 00:01:14 a tam přišel nějaký
    zlý myslivec v pohádce
  • 00:01:17 a střílel po Madle i po Ťapovi,
    což je rys a pes.
  • 00:01:20 A naši myslivci
    napsali stížnost,
  • 00:01:22 že to je vytváření averze
    vůči skupině obyvatel.
  • 00:01:26 Čili se dá říct, že to je
    takový antimyslivecký rasismus.
  • 00:01:30 Já bych jenom chtěl
    klukům myslivcům říct -
  • 00:01:32 to už jsme tady měli
    60. letech,
  • 00:01:34 to psali hasiči, doktoři
    a nevím co všechno,
  • 00:01:37 a co bychom měli dělat
    my herci?
  • 00:01:39 Třeba ti,
    co hrají negativní postavy.
  • 00:01:42 Že bychom dostávali
    odškodnění nebo co?
  • 00:01:45 Já bych za sebe rád řekl,
    že u mě to
  • 00:01:47 skutečně vyvolalo averzi
    ne vůči skupině myslivců,
  • 00:01:50 ale vůči některým myslivcům,
    kteří si myslí,
  • 00:01:52 že takový blbosti
    pořád můžou psát.
  • 00:01:55 A co je ještě nejhorší,
    že oni si stěžují radě
  • 00:01:57 a tam,
    místo aby to vyhodila,
  • 00:01:59 tak to bude
    tzv. seriózně projednávat.
  • 00:02:01 Pojďme se podívat,
    co nám přinesl tento týden.
  • 00:02:07 "Americký inženýr sestrojil
    ledničku házející pivo".
  • 00:02:11 To je velmi užitečný.
    To jsou takový americký výrobky.
  • 00:02:15 "Šéf brněnské ZOO
    tajil členství v KSČ".
  • 00:02:19 To je teď takový hit -
    kdo co tajil.
  • 00:02:23 Ale já mám podezření, že i spousta
    zvířat u nás byla v KSČ.
  • 00:02:27 Tohle nebudu.
  • 00:02:30 "Zloděj volal polici a ptal se,
    jestli po něm pátrá".
  • 00:02:36 Ten chudák krade proto,
    aby byl vyšetřovaný.
  • 00:02:39 To mu ale v Česku nevyjde.
    Tak.
  • 00:02:42 To by bylo pro dnešek
    všechno.
  • 00:02:44 (klávesový nástroj)
  • 00:02:46 A nyní, dámy a pánové,
    dovolte, abych pozval
  • 00:02:48 našeho prvního hosta,
    kterým je pan Pavel Bobek!
  • 00:03:04 Pan Pavel Bobek -
    zpěvák, architekt,
  • 00:03:07 vlastně i herec.
    Občas jste si trošku taky zahrál.
  • 00:03:11 -Ale...
    -Ale špatně.
  • 00:03:13 Ale když jste byl v Semaforu,
    tam se zpívalo i hrálo.
  • 00:03:16 Všechno trošku dohromady.
    Kolik let?
  • 00:03:18 Dvacet sedm roků.
    To je hodně.
  • 00:03:20 -To je obdivuhodný.
    -No.
  • 00:03:22 Zajímavý je,
    že vy jste řadu let
  • 00:03:23 pracoval v Semaforu,
    ale i jako architekt.
  • 00:03:26 To je pravda.
    Ano.
  • 00:03:28 -Kolik let?
    -Skoro dvacet let.
  • 00:03:30 -Dvacet let?!
    -No, no.
  • 00:03:32 Čili vy jste šle ráno
    normálně do práce?
  • 00:03:34 Podívejte se,
    oni byli na mě hodní.
  • 00:03:37 -Oni to brali trošku...
    -S rezervou.
  • 00:03:40 Pak už jsem měl
    jenom poloviční pracovní dobu.
  • 00:03:43 Pak jsem měl dobrovolnou
    svoji vlastní pracovní dobu.
  • 00:03:49 Takovou osminkovou.
  • 00:03:51 Svoji práci jsem udělat musel,
    to je pravda.
  • 00:03:54 Ale nemusel jste tam chodit.
  • 00:03:56 Nemusel jsem tam pořád
    úplně chodit.
  • 00:03:58 A docela nerad jsem odcházel.
    Byl jsem tam docela rád.
  • 00:04:01 Vy jste někde pracoval
    společně s Petrem Nárožným, že?
  • 00:04:04 Ano, ano,
    ale to byly ty první roky.
  • 00:04:07 To byly
    ty projektantský roky.
  • 00:04:09 Jak jsem mluvil o tom,
    že jsem tam chodil dobrovolně,
  • 00:04:12 měl jsem vlastní pracovní dobu,
    to bylo až později.
  • 00:04:16 Ale s Petrem Nárožným
    jsme ještě měli
  • 00:04:18 pevnou pracovní dobu
    a skutečně jsme rýsovali
  • 00:04:20 prasečince, kravíny.
  • 00:04:23 -Jo?
    -Ano.
  • 00:04:25 Vy jste musel dělat tu práci
    a přitom být každý den v divadle.
  • 00:04:28 Ano.
    Prakticky každý den.
  • 00:04:30 Nebo na zájezdu.
  • 00:04:32 A do toho jste byl zpěvák.
    Já vás znám jako zpěváka.
  • 00:04:36 Dlouho jste zpíval anglicky
    a pak teprve až česky.
  • 00:04:39 To bylo v době,
    kdy byl problém,
  • 00:04:42 když se to jenom
    jmenovalo anglicky.
  • 00:04:45 Byli Rangers a Greenhorns
    a pak se museli přejmenovat
  • 00:04:49 na Plavce a Zelenáče.
  • 00:04:51 To je pravda,
    ale já jsem nebyl z těch,
  • 00:04:53 který by se přejmenovával.
  • 00:04:55 Tak Bobek je univerzální.
    Bobek je dost český.
  • 00:05:01 eŽe byste si dal Boubou
    nebo něco takovýho.
  • 00:05:04 Jo, jo.
    Já jsem to tak nepojímal.
  • 00:05:06 Já jsem přešel
    z klasického rock and rollu,
  • 00:05:09 který jsem miloval,
    s tím jsem se tak trochu zrodil.
  • 00:05:14 A podle mého názoru ty klasické
    rock and rollové písničky
  • 00:05:20 se jinak než anglicky
    zpívat ani nemají.
  • 00:05:22 Tak udělat z toho něco jako:
    "jak ty roky rokem letí" -
  • 00:05:25 to dělal Jiří Suchý,
    sice velice zdařile,
  • 00:05:29 ale pro mě to nebylo ono!
  • 00:05:31 Rock and roll má být anglicky
    a hotovo.
  • 00:05:33 Jenomže pak přišli Beatles,
    kterým já říkám
  • 00:05:36 "hrobaři rock and rollu".
  • 00:05:39 Jo?
    Až takhle sprostě?
  • 00:05:41 Leckdo to asi
    neuslyší moc rád.
  • 00:05:43 Oni byli geniální,
    ale ten klasický rock and roll
  • 00:05:46 s nima zašel na úbytě.
  • 00:05:48 A takový jako Garry Lewis,
    Elvis Presley -
  • 00:05:51 ti se více méně
    přesunuli do toho proudu,
  • 00:05:54 který byl jedním z původu
    rock and rollu,
  • 00:05:58 a sice do country muziky.
  • 00:06:01 Tak to jsme s Jirkou Grossmannem
    hráli a zpívali.
  • 00:06:04 Ale Grossmann vám napsal
    několik písniček.
  • 00:06:06 -Právě!
    -A krásných!
  • 00:06:08 Pak jste měl
    krásný český písničky.
  • 00:06:10 Samozřejmě.
  • 00:06:12 Ty country písničky
    už nebyly jednoduchý.
  • 00:06:16 To už mělo nějaký děj
    a já vždycky půl hodiny
  • 00:06:20 vyprávěl, o čem je ta písnička,
    pak jsem to dvě minuty zpíval
  • 00:06:25 a Grossmann mi napsal
    český text a bylo to lepší.
  • 00:06:29 Pamatuji si
    Poštůlkův text:
  • 00:06:31 "Chtěl bych být
    nedělní ráno,
  • 00:06:34 v chodníku kvádrem žulovým..."
  • 00:06:37 Dokonce jsem se dozvěděl,
    že to svým způsobem
  • 00:06:40 byla větší ideologická diverze
    než zpívat anglicky.
  • 00:06:44 Co?
    To zpívání česky?
  • 00:06:45 Já jsem neměl žádný zákaz
    zpívání anglicky.
  • 00:06:49 Ale pak si pamatuju,
    že jsme někdy v 70. letech
  • 00:06:52 hráli pro nějaký bolševiky
    na MDŽ,
  • 00:06:57 bylo to odpoledne,
    cpali nás chlebíčkama.
  • 00:07:00 Jeden komunista ke mně přišel,
    poplácal mě po rameni a říkal:
  • 00:07:03 "Víte, když jste tenkrát
    zpíval anglicky,
  • 00:07:06 to se nám samozřejmě
    nemohlo líbit,
  • 00:07:08 ale od tý doby, co zpíváte česky,
    tak je to ještě horší."
  • 00:07:12 Tak jsem na něj vyvalil oči,
    jako proč?
  • 00:07:15 -"Protože ty lidi tomu rozuměj!"
    -Jo!
  • 00:07:18 Takže to vlastně byla
    větší ideologická diverze.
  • 00:07:20 Takže já si myslím,
    že Nedělní ráno
  • 00:07:22 byla větší ideologická diverze
    než třeba "Oh, boy".
  • 00:07:25 A další věc -
    to mě taky zaujalo.
  • 00:07:28 Vy říkáte,
    že chlap má do čtyřiceti
  • 00:07:30 žít z plna hrdla
    a pak se teprve oženit.
  • 00:07:32 -Vy jste to tak nějak udělal.
    -Já jsem to udělal přesně tak.
  • 00:07:35 Jo? A to jste měl
    jako koncepční recept?
  • 00:07:38 Ne. Já jsem byl vášnivým
    čtenářem Jamese Bonda
  • 00:07:41 ve svých 20., 30. letech
    mého života.
  • 00:07:46 To tady samozřejmě nevycházelo,
    já jsem měl štěstí,
  • 00:07:50 ž jsem si to uměl
    přeložit z angličtiny,
  • 00:07:53 a on se oženil v 38 letech,
    do té doby se neoženl.
  • 00:07:56 Tak je to sci-fi.
  • 00:07:57 Ale ten den, kdy se oženil,
    tak mu tu ženu zastřelili.
  • 00:08:01 To jsem si říkal,
    že musím taky.
  • 00:08:03 (smích)
  • 00:08:04 Vy jste to chtěl se vším všudy.
    A zastřelit si ji sám!
  • 00:08:08 Naštěstí moji ženu
    nezastřelili.
  • 00:08:11 Protože kdyby zastřelili moji ženu,
    tak už tady dnes nejsem.
  • 00:08:14 Čili vás to ovlivnilo tak,
    že jste si říkal: "Radši později."
  • 00:08:18 Ale je to pravda.
  • 00:08:20 On mě ten svobodný život
    opravdu nesmírně bavil.
  • 00:08:23 To baví.
    Ono to chytne!
  • 00:08:26 Mně připadá, že moji vrstevníci,
    kteří ten svobodný život
  • 00:08:28 tak dlouho nezažili,
    když se oženili v 25, v 26, ve 22,
  • 00:08:33 tak potom po čtyřicítce,
    po padesátce začali toužit
  • 00:08:37 po svobodným životě
    a to už je takový...
  • 00:08:41 -To je blbý to dohánět.
    -To už většinou nejde.
  • 00:08:43 A pak se to už nedožene.
    A mně připadá, že nemám co dohánět.
  • 00:08:46 Já se taky ptám,
    protože já jsem chodil do školy
  • 00:08:48 s Andreou Čunderlíkovou.
  • 00:08:50 Ale! Bože!
  • 00:08:52 A když jsme jako děti chodily domů,
    tak vy jste tam na ni čekával.
  • 00:08:55 To je pravda.
  • 00:08:56 Než jsem pochopil, že nejste jenom
    ten, který ji vyzvedává.
  • 00:09:00 Že máte k sobě
    nějaký jiný vztah.
  • 00:09:02 Vy jste měl ty partnerky
    o dost mladší, že jo?
  • 00:09:06 -No, to jo.
    -Ona byla moje spolužačka.
  • 00:09:09 Tak to je podstatný rozdíl.
  • 00:09:11 A tyhle spolužačky pak na nás
    o to ostentativněji kašlaly.
  • 00:09:14 Protože ona měla Bobka,
    rozumíte?
  • 00:09:17 To se omlouvám.
    To jsem nechtěl.
  • 00:09:19 Teď už je to jedno.
    Už je to prošlý.
  • 00:09:23 Když se na mě někdo podívá,
    tak je to zatraceně dlouho.
  • 00:09:25 Ale já si to dobře pamatuju,
    to byl jeden z častých vjemů,
  • 00:09:28 že jsem vás tam vídal,
    jak jste čekal...
  • 00:09:30 Ale to jsem nevěděl.
    Vím, že jsme se jednou viděli.
  • 00:09:33 Tak do který školy chodila,
    to jste věděl.
  • 00:09:35 Samozřejmě.
  • 00:09:36 Já vím, že jsme se viděli
    ve vašem mládí,
  • 00:09:38 a v té době
    ještě i v mém relativním mládí,
  • 00:09:41 na nějakém večírku
    kulturního peruánského atašé.
  • 00:09:44 Ano!
  • 00:09:46 Ale v tu chvíli
    jsme měli u sebe,
  • 00:09:49 to už byla moje žena,
    přítele z Norska.
  • 00:09:55 -Takového sportovce.
    -Ano.
  • 00:09:57 A my bychom ho taky
    bývali rádi vzali na ten večírek,
  • 00:09:59 jenomže on neměl
    žádné ošacení.
  • 00:10:01 Tak já jsem ho nacpal
    do svého maturitního obleku.
  • 00:10:06 On tam přišel,
    byl, chudák, trošku nacpaný.
  • 00:10:13 A pak jste tam přišel vy
    a byl jste v bílých kraťasech.
  • 00:10:16 Ano.
    Já jsem přišel v teniskách.
  • 00:10:18 Ale já byl uprostřed
    svého mladistvého období.
  • 00:10:21 Ano.
    Já to uctívám.
  • 00:10:23 Dodnes na to vzpomínám,
    že jste mi tenkrát
  • 00:10:25 nesmírně imponoval.
  • 00:10:28 Vy jste architekt,
    co říkáte té besídce,
  • 00:10:31 co tady máme
    kvůli Národní knihovně?
  • 00:10:34 Mně to připadá,
    to jste právně nazval,
  • 00:10:38 je to besídka
    naprosto nesmyslná.
  • 00:10:40 Ale uznáte to...
  • 00:10:42 Ježišmaria!
    Každému se líbí něco jiného.
  • 00:10:45 -Ano, jsme demokrati, ne?
    -Samozřejmě.
  • 00:10:47 Ale snad je nějaká
    mezinárodní porota,
  • 00:10:50 která nějak rozhodne.
  • 00:10:52 Ale já mám pocit,
    že u nás lidi -
  • 00:10:54 ať jsou to politici
    nebo třeba nápadníci děvčete,
  • 00:10:58 neumějí prohrávat.
  • 00:11:01 Neuznávají,
    že vyhrál někdo jiný.
  • 00:11:04 A to jim strašně vadí,
    že oni sami nevyhráli.
  • 00:11:08 My to uznáváme
    jenom v atletice.
  • 00:11:11 Tam to zatím
    většinou projde.
  • 00:11:13 Připadá mi,
    že to je určitá malost.
  • 00:11:15 -Líbí se vám ta knihovna?
    -Samozřejmě.
  • 00:11:18 Ta knihovna se mi líbí.
    Nejenom proto,
  • 00:11:20 že to je můj spolužák
    a nejlepší přítel...
  • 00:11:23 Tak malinko.
    Může to mít na to mírný vliv.
  • 00:11:26 Protože je to i krásný.
    Mně se to strašně líbí.
  • 00:11:28 Připadá mi, že na Letné
    něco takového být má.
  • 00:11:32 A když někdo říká,
    že by to právě na Letné nemělo být,
  • 00:11:35 že ta Letná je bůhví jaká svatá.
    Jaká svatá, proboha?
  • 00:11:38 Vždyť tam je ten
    neskutečně ošklivý stadión Sparty.
  • 00:11:41 Ano, ano.
  • 00:11:43 Vždyť tam je ten neskutečně ošklivý
    zbytek Stalinova pomníku,
  • 00:11:46 kde mají snad za čas
    plavat žraloci.
  • 00:11:49 A to nikomu nevadí?!
  • 00:11:52 A někomu vadí
    takový nádherný květ!
  • 00:11:54 Mimochodem to
    s Letenskou plání
  • 00:11:56 má něco společného.
  • 00:11:58 Já pamatuji, když jsem byl mladý,
    tak tam vždycky bývaly cirkusy.
  • 00:12:03 Cirkus a Kaplického stavba
    má něco do podoby.
  • 00:12:09 Ale máte pravdu.
    Tady mezinárodní porota
  • 00:12:11 něco rozhodne
    a řada lidí hned udělá:
  • 00:12:13 "Tak dobře,
    ale ať rozhodne jinak."
  • 00:12:16 Ale ještě mi řekněte -
    vám teď vychází CD.
  • 00:12:18 -Mně vyšlo CD.
    -A jmenuje se to?
  • 00:12:21 Mně vyšlo CD před dvěma roky,
    Muž, který nikdy nebyl in.
  • 00:12:26 Ale to je jenom taková stylizace,
    ne?
  • 00:12:29 Není!
    Já si to tak myslím.
  • 00:12:31 Já nejsem nijak moc in.
    Já se neoblíkám...
  • 00:12:33 Vždyť se furt prohlížíte,
    co tady sedíte!
  • 00:12:36 -Pořád se upravujete.
    -Protože to člověku nedá.
  • 00:12:38 Ale vy jste vždycky
    byl in!
  • 00:12:41 -Ne!
    -Jo.
  • 00:12:42 -Ale teď vyšla taková kritika...
    -Počkejte!
  • 00:12:44 Nebylo to in v čem?
  • 00:12:48 Já mám rád starý auta,
    já mám rád starý domy.
  • 00:12:50 Mám rád starý domy,
    ovšem mám rád Kaplickýho.
  • 00:12:53 Ctím krásu zralých žen,
    jak se praví v tom textu,
  • 00:12:56 co napsal Zdeněk Rytíř.
    Já jsem takový trošku divný.
  • 00:13:00 Nikdy jsem se nesnažil
    být ostříhaný.
  • 00:13:03 -Tak teď už je to jedno.
    -Počkejte.
  • 00:13:05 Ale před lety, za totality
    být ostříhaný - to byla prohra.
  • 00:13:08 Ale já jsem nikdy
    nebyl mánička.
  • 00:13:10 Já jsem byl vždycky
    tak trochu out.
  • 00:13:12 -Mně jste nikdy nepřišel out.
    -Ne?
  • 00:13:15 A v čem jste si přišel
    out?
  • 00:13:17 Já jsem se nesnažil
    být takový beatník.
  • 00:13:20 Ale byl jste vždycky
    pro mě dost in.
  • 00:13:22 -Děkuju mockrát.
    -No.
  • 00:13:24 I takový obličej in.
  • 00:13:26 To musím doma říct.
  • 00:13:28 Hezký nos.
    (smích)
  • 00:13:30 Takový nebudovatelský typ.
    Tak jsem si říkal:
  • 00:13:32 "Konečně někdo slušně vypadá."
  • 00:13:35 My jsme si vždycky
    s panem Landovským měřili nos.
  • 00:13:38 Jestli náhodou jemu
    nevyrostl víc než mně.
  • 00:13:40 A teď koukám,
    že bych taky měl možnost...
  • 00:13:43 Muž, který nebyl nikdy in!
    Myslíte?
  • 00:13:48 Muž, který nebyl nikdy in
    k vám moc nepasuje.
  • 00:13:51 -Ne?
    -Ne.
  • 00:13:53 Vy jste byl vždycky
    takový decentní.
  • 00:13:55 Že jste se nikam nedral
    a byl jste přitom dost in.
  • 00:13:58 Vy mi říkáte věci,
    co se mi strašně líbí.
  • 00:14:01 Jestli jsem nakonec
    dokonce nebyl IN.
  • 00:14:03 Pavel Bobek!
  • 00:14:36 Muž s tváří mou,
    s mou dobrodružnou povahou,
  • 00:14:43 před sebou cestu dalekou,
    dalekou, kterou má se dát.
  • 00:14:53 Jen smutně stál
    a snad se bál,
  • 00:15:01 leč věděl víc
    než já.
  • 00:15:07 Mně sen se zdál.
  • 00:15:12 Po létech ten plot
    zas tu stál.
  • 00:15:16 A jen se smál.
  • 00:15:18 Co musel znát jak žít a prát
    než já se z něj stal.
  • 00:15:25 Vždyť ten svůj cíl
    už jsi dávno znal.
  • 00:15:33 Být milován
    a žít tou láskou dál.
  • 00:16:08 Vždyť ten svůj cil
    už jsi dávno znal.
  • 00:16:17 Být milován
    a žít tou láskou dál.
  • 00:16:40 Dámy a pánové,
    naším dalším hostem je
  • 00:16:44 Petra Nesvačilová!
  • 00:16:59 Petra Nesvačilová -
    herečka, studentka
  • 00:17:03 dokumentaristka, režisérka.
  • 00:17:05 Herečky já poznám.
    Ty tam stojí dlouho.
  • 00:17:08 -Vždycky dýl než jiný lidi.
    -Ono to je příjemný.
  • 00:17:13 -Ona to je docela dobrá masáž.
    -Je.
  • 00:17:17 -Kde všude hrajete?
    -Já hraju v Divadle Na zábradlí,
  • 00:17:22 v divadle Rubín
    a občas v divadle Akropolis.
  • 00:17:29 Tam jsme hráli,
    už tam nehrajeme.
  • 00:17:31 Takže toho hrajete dost.
    V dost divadlech.
  • 00:17:33 -V dost divadlech.
    -A jak jste se k tomu dostala?
  • 00:17:37 Že jsem v osmnácti vyjela
    po škole
  • 00:17:42 s baťohem a se svačinou
    do Prahy na konkurz.
  • 00:17:47 -A odkud jste jela?
    -Z Budějovic.
  • 00:17:50 -Já jsem z Budějovic.
    -Vás to ale rozesmálo.
  • 00:17:53 -Trochu.
    -Mě ne.
  • 00:17:55 Vás to úplně rozpálilo.
    To je tam taková legrace?
  • 00:17:58 Nebo být z Budějovic
    je taková sranda?
  • 00:18:00 -No.
    -Jo?
  • 00:18:02 Čili vy jste přijela
    s baťohem do Prahy.
  • 00:18:06 Vy říkáte:
    "Já jsem přijela z Budějovic!"
  • 00:18:10 Já tam snad budu muset
    někdy zajet.
  • 00:18:13 Možná se vrátím
    úplně umlácený smíchy.
  • 00:18:16 "Kde jsi byl?"
    "V Budějovicích."
  • 00:18:21 Tak vy jste si vyjela do Prahy
    takhle rozesmátá z Budějovic
  • 00:18:25 a ruksáčkem.
    A jak jste se dostala do divadel?
  • 00:18:28 Tady jsou lidi z Budějovic všude,
    ale málokdo z nich hraje.
  • 00:18:32 Protože byl konkurz
    vypsaný v Divadle Na zábradlí
  • 00:18:35 na nějakou mladou herečku.
  • 00:18:38 Tak jste se toho zúčastnila.
  • 00:18:40 Vy se hodně sama rozesmáváte,
    že jo?
  • 00:18:43 Strašně!
  • 00:18:43 -Hodně?
    -No.
  • 00:18:45 -A byla jste s tím už někde?
    -Ne, ještě ne.
  • 00:18:49 -Nebyla?
    -Ne, nebyla.
  • 00:18:50 -A neruší vás to při spaní?
    -Ne, vůbec.
  • 00:18:53 Já to mám hrozně ráda,
    když se v noci probudím.
  • 00:18:55 Já to v noci taky mám.
  • 00:18:56 Kolikrát za noc
    vás to takhle rozhodí?
  • 00:18:58 Pětkrát.
    No.
  • 00:19:00 Uslyšíte najednou řev,
    tak se podíváte, co se to děje:
  • 00:19:02 -"To já se směju!"
    -To jsem já.
  • 00:19:05 Tak pro vás to je dobrý,
    ale na soužití to moc ideální není.
  • 00:19:09 A teď jste se dostala na FAMU,
    na dokument.
  • 00:19:12 A teď bude mít brzy premiéru
    film Pusinky.
  • 00:19:15 Ano.
  • 00:19:16 Můžete stručně říct,
    o čem je ten film?
  • 00:19:18 Ten film je o třech holkách,
    které mají po maturitě,
  • 00:19:21 nějak se jim to doma nelíbí,
    celkově škola se jim nelíbí,
  • 00:19:25 vysoká se jim nelíbí,
    tak vyrazí na výlet do Holandska.
  • 00:19:29 Třeba jako vy z Budějovic.
  • 00:19:31 Ale ony ne do Prahy,
    ale do Holandska.
  • 00:19:34 Já jsem někde četl,
    že to boří různá tabu
  • 00:19:36 o světě žen a dívek.
    A tak.
  • 00:19:38 -Jo?
    -No, boří.
  • 00:19:40 Jaká tabu?
    Já totiž ta tabu neznám.
  • 00:19:43 Ta tabu jsou hodně...
    co se týká vztahů.
  • 00:19:48 Vztahů?
    A co tam je třeba za tabu?
  • 00:19:51 Já to právě nemůžu říct,
    protože je před premiérou.
  • 00:19:54 -Tak byste to prozradila.
    -No.
  • 00:19:56 Dobře, tak ten film ne,
    ale jaká vůbec jsou tabu?
  • 00:20:01 -Jaká jsou různá tabu?
    -Já to neznám.
  • 00:20:04 Třeba tabu...,
    že třeba muže...
  • 00:20:11 Jaký třeba tabu?
    Je jich hodně.
  • 00:20:13 Je jich hodně.
    To je vidět.
  • 00:20:16 Tak dejte mi příklad
    třeba tak dvě, tři tabu.
  • 00:20:20 -Dvě tři tabu.
    -Takový ženský tabu.
  • 00:20:23 Mladých slečen,
    vašich vrstevnic.
  • 00:20:28 To je taková sranda
    ta tabu, jo?
  • 00:20:32 Hrozně.
  • 00:20:33 Tak co?
    Já to neznám?
  • 00:20:35 -Mě by zajímalo, co to je.
    -Co se třeba týče sexuality.
  • 00:20:38 Prosím vás!
    A co tam je za tabu?
  • 00:20:40 Třeba já tam mám takový tabu,
    takový malý tabu.
  • 00:20:49 -To máte ve filmu nebo v soukromí?
    -Ve filmu.
  • 00:20:52 -Ale to nemáte prozrazovat.
    -Tady to můžu jemně nastínit.
  • 00:20:55 Tak to nastiňte jemně.
  • 00:20:57 I když jemně nastíněné tabu
    se těžko luští.
  • 00:21:01 -Ale zkuste to.
    -Tak já třeba mám jemné tabu...
  • 00:21:06 -Nastiňujte.
    -Nastíním.
  • 00:21:09 To je třeba, jak jsem velice
    silná a obézní dívka.
  • 00:21:17 -Jako myslíte v tom filmu.
    -Ve filmu.
  • 00:21:20 Takže tam mám vlastně problém
    s navázáním kontaktu s muži.
  • 00:21:24 Ano.
    To je malinko ztížený.
  • 00:21:26 A tím pádem se tam otvírá
    tohle tabu,
  • 00:21:28 jak se ty dívky v této pozici
    mohou cítit.
  • 00:21:32 -Je to takový jemný.
    -A pak nějaký jiný tabu?
  • 00:21:37 Pak třeba...
    Jsou různý tabu.
  • 00:21:40 Já vím, že jsou!
    (smích)
  • 00:21:42 O tom nepochybuju,
    že jsou různý.
  • 00:21:44 Ale právě že to je tabu,
    tak se to nemůže říkat.
  • 00:21:47 Může se jemně nastínit,
    jak jste vyhrožovala.
  • 00:21:51 Dobře.
    Tak já třeba jedno nastíním.
  • 00:21:54 Tak třeba...
  • 00:21:57 Tak já teď nevím,
    jak to mám nastínit.
  • 00:22:03 -Tak můžete mírně hrubě.
    -Mírně hrubě.
  • 00:22:06 Vy jste říkala,
    že to jemně nastíníte,
  • 00:22:08 tak můžete malinko přidat.
  • 00:22:11 Vy tam máte ještě scény,
    které s tím souvisí
  • 00:22:14 kromě toho,
    co jste jemně nastínila?
  • 00:22:17 -Jako já?
    -No.
  • 00:22:19 -Tak mám celý film.
    -Celý film tak máte?
  • 00:22:21 Ale zatím jste mi jiné tabu neřekla
    než tu sexualitu.
  • 00:22:25 -Tam je to spíš o těch vztazích.
    -A ve vztazích třeba?
  • 00:22:29 Tam jsou nějaké intriky
    mezi těma ženskýma.
  • 00:22:34 Takový ten svět.
  • 00:22:36 Ale nemyslím,
    že to je nějaké tabu.
  • 00:22:39 Tak proč mi to říkáte?
    Já se vás ptám na tabu!
  • 00:22:42 Vy mi něco půl hodiny vykládáte
    a pak mi řeknete:
  • 00:22:44 "Ale tabu to není."
    (smích)
  • 00:22:46 Já bych vám strašně ráda
    to tabu řekla.
  • 00:22:47 Já bych ho hrozně rád
    slyšel.
  • 00:22:51 Vy mě tady půl hodiny krmíte
    a pak mi řeknete:
  • 00:22:53 "Ale to není tabu."
  • 00:22:55 Takže já jsem tady seděl
    zbytečně půl hodiny u pohovky.
  • 00:22:58 -Trošičku asi jo.
    -Trošičku asi jo.
  • 00:23:00 Tak mi řekněte
    aspoň nějaký malý "tabuíčko".
  • 00:23:03 Tak jste řekla tu sexualitu,
    to byla docela nuda.
  • 00:23:07 (smích)
  • 00:23:11 Říkáte, že tam hrajete
    samý takový.
  • 00:23:14 Já neumím mluvit o věcech,
    ve kterých hraju.
  • 00:23:17 -Neumíte o nich mluvit?
    -Ne, vůbec.
  • 00:23:19 -Protože jsem v nich namočená.
    -A o čem mluvíte dobře?
  • 00:23:23 -Vás rozesmávají diváci.
    -Tam je nějaká slečna.
  • 00:23:28 -Ta má výbornej smích.
    -Co je to proti vám.
  • 00:23:30 A o čem umíte mluvit dobře,
    když v tom nejste namočená?
  • 00:23:34 No!
  • 00:23:37 O čem se vám dobře mluví?
    Nebo o čem ráda mluvíváte?
  • 00:23:41 Když se třeba sejdete s holkama
    a probíráte ty tabu.
  • 00:23:44 -O čem ráda mluvíváte?
    -Třeba rády mluvíme o...
  • 00:23:51 Už jste se někdy sešly?
    (smích)
  • 00:24:00 Nebo když mluvíte s nějakým
    mladým chlapem,
  • 00:24:03 o čem se s ním
    ráda bavíte?
  • 00:24:06 -Tak většinou třeba...
    -Takhle až! To je pecka.
  • 00:24:11 -Já totiž vůbec nevím.
    -Nevíte o čem?
  • 00:24:14 A mluvila jste někdy
    s nějakým mladým mužem?
  • 00:24:17 -Občas se mně to poštěstí.
    -A o čem jste mluvili, prosím vás?
  • 00:24:22 Mně už stačí cokoliv,
    jako kus hadru.
  • 00:24:25 (smích)
    Už beru všechno.
  • 00:24:28 -Třeba jsme se bavili o hudbě.
    -O hudbě.
  • 00:24:31 -Aha.
    -Hm.
  • 00:24:33 A co jste mu říkala o hudbě?
  • 00:24:35 Já třeba jsem mu řekla,
    že mám hrozně ráda hudbu.
  • 00:24:38 Neříkejte!
    (smích)
  • 00:24:40 -To jste mu řekla?!
    -To jsem mu řekla.
  • 00:24:42 -A tuším, co řekl on.
    -Že taky.
  • 00:24:45 Tak to byl teda
    starej konzerva.
  • 00:24:49 -Takovej malinko bez nápadu, ne?
    -Trošičku.
  • 00:24:52 Čili to jste si řekli
    a zase jste šli domů.
  • 00:24:54 Pak jsem se šla domů
    zase smát.
  • 00:24:57 -A doma jste se vychechtala.
    -Zase.
  • 00:24:59 -Jaký to bylo veselý odpoledne.
    -Přesně tak.
  • 00:25:01 A když jste teď
    přijatá na dokument,
  • 00:25:04 tak o čem byste chtěla točit
    dokumenty?
  • 00:25:07 -Tak...
    -To vám je jasný?
  • 00:25:11 -Těch témat je mnoho.
    -Je plno, to je jasný.
  • 00:25:15 (smích)
    Třeba o hudbě.
  • 00:25:18 A nebo nějaký tabu.
    (smích)
  • 00:25:20 Máme toho tady už spolu
    připravenýho - hudba, tabu...
  • 00:25:25 -Tak o čem byste chtěla točit?
    -Tak...
  • 00:25:33 Tak proč jste se tam hlásila?
    (smích)
  • 00:25:37 -Nechcete napít?
    -Prosím vás.
  • 00:25:39 -Jo?
    -No.
  • 00:25:40 Jak jste řekla prosím vás,
    jako že ne.
  • 00:25:42 Jo!
  • 00:25:45 Jak dlouho pijete?
    (smích)
  • 00:25:48 Abyste teď
    deset minut nepila.
  • 00:25:54 Dobrý?
    Já vám potom doleju.
  • 00:25:56 Děkuju.
  • 00:25:57 Na vás ta váza
    asi nebude stačit.
  • 00:26:01 Tak to jsme si tady
    řekli moc hezký věci a zajímavý.
  • 00:26:06 No!
  • 00:26:07 A co je vaše taková představa,
    co byste chtěla hrát?
  • 00:26:10 Moc jste toho zatím nehrála,
    protože jste mladá.
  • 00:26:13 -Co byste tak chtěla hrát?
    -Tak asi...
  • 00:26:18 Mně se třeba hrozně líbí
    divadelní hra
  • 00:26:21 Heda Gablerová od "Ibzena".
  • 00:26:23 Mně se to líbí
    a jednou bych to chtěla hrát.
  • 00:26:26 Vy to říkáte,
    jako kdyby jste se omlouvala.
  • 00:26:28 Až mi bude 45.
  • 00:26:31 Protože to je možná trochu drzé
    říct:
  • 00:26:33 "Chtěla bych hrát hru Gablerovou
    od "Ibzena".
  • 00:26:35 -"Ibsena" se říká.
    -Pardon.
  • 00:26:36 Ibzena, to je
    jako když bzučí čmelák.
  • 00:26:40 (smích)
  • 00:26:44 Heda Gablerová je krásná role.
  • 00:26:47 Vám to přijde troufalé
    to teď říkat?
  • 00:26:49 Ale že ta brzo
    už myslíte na Hedu?
  • 00:26:51 Nevím.
  • 00:26:52 -A ve filmu?
    -Tak bych chtěla hrát...
  • 00:26:58 Já bych třeba chtěla hrát
    v seriálu Simpsonovi.
  • 00:27:01 -Tam byste chtěla hrát?
    -Hm.
  • 00:27:05 Ten je animovanej.
    (smích)
  • 00:27:08 Opravdu?
    To jsem nevěděla.
  • 00:27:10 -Já jenom - jestli to víte.
    -To jsem nevěděla.
  • 00:27:12 Tam byste chtěla hrát?
    A co byste tam chtěla hrát?
  • 00:27:15 Teď už ne.
    Já jsem myslela, že to je hraný.
  • 00:27:17 -A co byste tam chtěla hrát?
    -Právě teď už ne.
  • 00:27:19 Teď už ne.
    Teď jsem vás z toho vyhodil.
  • 00:27:22 A to je takový váš
    herecký ideál.
  • 00:27:24 -No.
    -Tak to je fajn.
  • 00:27:25 To máte před sebou
    krásnou kariéru.
  • 00:27:27 Já si taky myslím.
  • 00:27:28 -Ale to by se asi dalo dotáhnout.
    -No, já v to věřím.
  • 00:27:34 Pardon, ještě...
  • 00:27:39 Tak ono se ani nemusí mluvit!
    Vy to máte rytmicky.
  • 00:27:46 Vy jste jak budík.
    Čili ono se nemusí mluvit,
  • 00:27:49 vy to dostáváte
    v nějakým intervalu.
  • 00:27:52 Nebude vám vadit,
    když si to tady vyzkoušíme?
  • 00:27:56 Už to zase jede.
    Čili vy jste úplně samozábavná.
  • 00:28:04 Vy budete úplně vyčerpaná
    smíchy.
  • 00:28:06 Vy zažijete sama se sebou
    klidně nádherný večer.
  • 00:28:08 -Je to perfektní!
    -To je.
  • 00:28:10 Já to teda nemám a ještě jsem
    nikoho takovýho neviděl.
  • 00:28:13 Petra Nesvačilová!
  • 00:28:26 Dámy a pánové,
    naším dalším hostem je
  • 00:28:28 pan Jeroným Klimeš!
  • 00:28:41 Pan Jeroným Klimeš, lékař.
    Psycholog?
  • 00:28:46 Psycholog.
    Ne, lékař.
  • 00:28:49 Psycholog? Jdete právě včas,
    pane doktore.
  • 00:28:58 (smích, potlesk)
    Jsem rád, že jste tady.
  • 00:29:01 -Viděl jste to teď v televizi?
    -Ano, ano.
  • 00:29:03 Co tomu říkáte?
    To je masakr.
  • 00:29:05 Ano.
    To je masakr.
  • 00:29:07 Vy se takhle smějete,
    když se baví jiní?
  • 00:29:10 Masakrujete nám tady Jihočechy.
    Já jsem taky Jihočech.
  • 00:29:12 Jo takhle. Vytvářím averzi
    ke skupině obyvatel.
  • 00:29:15 Ano, ano.
    Už to tady bylo. Ještě myslivci.
  • 00:29:17 Myslivci a teď Jihočeši.
  • 00:29:18 A co tomu říkáte,
    kdyby přišla Petra k vám
  • 00:29:21 a ani vám nemohla říct,
    co ji trápí,
  • 00:29:23 protože by se tak řezala,
    že by nemohla mluvit.
  • 00:29:25 Tak záleží,
    jestli by potom zaplatila.
  • 00:29:27 Počkejte, ale koukal jsem,
    že máte,
  • 00:29:30 nejenom vy,
    ale psychologové vůbec,
  • 00:29:32 tu teorii o tom,
    koho si muž vybírá.
  • 00:29:35 Jedna ta lidová je,
    že si vybírá matku.
  • 00:29:37 Nebo pak se říká,
    že si vybírá pořád stejně.
  • 00:29:40 Duplikační teoremce
    se tomu říká.
  • 00:29:43 -Jak se tomu říká?
    -Duplikační teorem.
  • 00:29:45 Čekal jsem, že to Petru
    úplně zabije.
  • 00:29:48 Duplikační teorem znamená,
    že si vybírá ženu
  • 00:29:52 jako vzor podle matky?
  • 00:29:54 Je několik teorií,
    podle čeho vznikají tyto duplikáty.
  • 00:29:57 Buď je to matka,
    tedy opačné pohlaví.
  • 00:30:01 A každý chlap si vybírá
    duplikáty?
  • 00:30:03 Ne, ne.
  • 00:30:04 Můžete si třeba vybírat
    sourozence.
  • 00:30:07 -Jéžiš.
    -Staršího bratra.
  • 00:30:10 Bratra?!
    Přece si nebudu brát bratra:
  • 00:30:13 "Je podobná bráchovi."
    (smích)
  • 00:30:16 Může to být i takhle.
  • 00:30:18 Může, ale pak už je to
    jiný problém, ne?
  • 00:30:21 Ne, to není
    v tom homosexuálním aspektu,
  • 00:30:24 ale to je v tom, s kým má
    ten člověk v dětství problém.
  • 00:30:27 To znamená -
    s kým válčíte v dětství,
  • 00:30:29 kde máte
    nevyřešený problém,
  • 00:30:32 tak to potom máte tendenci
    replikovat.
  • 00:30:36 -Opakovat.
    -Jako že tam to dovyřešíte?
  • 00:30:38 Ano. Je to tendence
    k opakování traumatu.
  • 00:30:41 Jo?
    (smích)
  • 00:30:43 Jak by si tedy člověk
    měl vybírat partnerku?
  • 00:30:45 Nebo muž ženu a žena muže?
    Co by si měl říct?
  • 00:30:48 Já si myslím,
    že by měl člověk ze začátku
  • 00:30:51 následovat přirozený instinkt.
  • 00:30:53 Ano. Když se mi líbí,
    tak se mi líbí a hotovo.
  • 00:30:56 Ano.
    Přesně tak.
  • 00:30:57 -Žádný replikace, duplikáty.
    -Ne, ne, ne!
  • 00:31:00 Ale v okamžiku, když uděláte
    za sebou čtyři stejné chyby.
  • 00:31:02 -Jak čtyři stejný chyby?
    -Čtyřikrát si vyberete
  • 00:31:04 stejnou patologii,
    kterou nemůžete zvládnout.
  • 00:31:07 Pro mě nejsou patologie!
    (smích)
  • 00:31:10 "Tahle ta patologie
    je podobná týhle patologii."
  • 00:31:13 Ano, přesně tak.
  • 00:31:14 -Takhle já nikdy ženy nevnímám.
    -To je právě ta chyba.
  • 00:31:17 "Tahle patologie
    má pěkný nohy."
  • 00:31:20 Vy jste se taky rozesmál!
    Vy jste to chytil!
  • 00:31:23 No, no.
    Jde to z jihu.
  • 00:31:26 To je nějaká infekce.
  • 00:31:28 Přece si nebudu říkat:
    "Jendo, pozor,
  • 00:31:31 už děláš chybu.
    Je už to třetí stejná patologie."
  • 00:31:33 Vždyť já to ani nepoznám,
    ty patologie.
  • 00:31:35 Právě.
    To je ten horší případ.
  • 00:31:37 Cože?!
    (smích)
  • 00:31:39 Když to nepoznáte
    a potřetí uděláte stejnou chybu,
  • 00:31:42 tak to je ten horší případ.
  • 00:31:45 -Ten horší případ.
    -No.
  • 00:31:46 Ten lepší je,
    že budu chodit s ošklivou
  • 00:31:47 a budu s ní šťastnej?
  • 00:31:49 -Ano!
    -Ale já nechci!
  • 00:31:50 Je lepší být šťastný
    a ne mít hezkou ženu, ne?
  • 00:31:53 Já jsem šťastnej, že ta,
    co se mi líbí,
  • 00:31:54 chce být taky se mnou.
  • 00:31:56 Přemýšlíte o tom,
    co jsem řekl?
  • 00:31:58 (smích)
    Vám to přijde divný?
  • 00:32:01 A vy jste ženatý,
    pane doktore?
  • 00:32:03 Já musím přemýšlet nad tím,
    co mi klient říká.
  • 00:32:05 Protože kdybych nepřemýšlel -
    to by špatně dopadlo.
  • 00:32:09 -A vy jste ženatej?
    -Naštěstí jo.
  • 00:32:11 Naštěstí, jo?
    Vy to považujete za malou výhru.
  • 00:32:15 Ne malou.
    Velkou!
  • 00:32:17 Vy jste si takhle
    vybíral partnerku?
  • 00:32:19 Říkal jste si:
    "Tuhle patologii, Jeronýme, ne."
  • 00:32:23 Ano.
    Přesně tak.
  • 00:32:24 "A, Jeronýme,
    tuhle patologii ano."
  • 00:32:27 A ví to vaše paní,
    že jste si ji takhle vybral?
  • 00:32:29 -Ona to ví?
    -Ano.
  • 00:32:31 A co tomu říká?
  • 00:32:33 Tak já jí neříkám
    "ty moje drahá patologie".
  • 00:32:35 Člověk by se měl poučit z chyb,
    které udělal.
  • 00:32:41 A vy jste předtím
    udělal nějaké chyby?
  • 00:32:43 Já vám to klidně řeknu.
  • 00:32:44 Já jsem měl tendenci si vybírat
    holky, které vyčítají.
  • 00:32:47 -Vyčítavé partnerky.
    -A byly pěkný?
  • 00:32:49 Jo. Vždycky jsem měl
    pěkný partnerky.
  • 00:32:52 -A co vám vyčítaly?
    -Co ženy vyčítají. Cokoliv, ne?
  • 00:32:56 Mně nic nevyčítají.
    Nevím, co vám vyčítají.
  • 00:32:59 Já přijdu domů
    a ona děkuje, že jsem přišel.
  • 00:33:01 Já nevím, co vám vyčítají.
    (smích)
  • 00:33:06 -Vám děkujou, jo?
    -No.
  • 00:33:08 (potlesk)
  • 00:33:12 Já jsem si vybral
    samý děkovačky.
  • 00:33:15 -A co vám vyčítají?
    -Třeba že jdu pozdě domů.
  • 00:33:21 A v kolik jste přišel,
    když vám to říkala?
  • 00:33:23 To je jedno.
    Třeba v sedm.
  • 00:33:25 Kdykoliv jste přišel, tak říkala,
    že jdete pozdě?
  • 00:33:27 Ne kdykoliv.
    Samozřejmě víte, jak to funguje.
  • 00:33:30 Nevím!
    Já přijdu k ránu a říká:
  • 00:33:32 "Děkuju,
    že jsi přišel."
  • 00:33:35 -Vy jste měl takový vyčítalky?
    -Takhle.
  • 00:33:37 Já jsem měl tendenci
    si vybírat vyčítavé partnerky.
  • 00:33:40 A když jsem udělal
    tuhle chybu potřetí, tak...
  • 00:33:43 A všechny tři
    byly takové vyčítavé?
  • 00:33:45 No, no.
  • 00:33:46 A všechny se ptaly,
    proč jste přišel takhle domů?
  • 00:33:48 No, no.
  • 00:33:49 Opravdu?
    Dávaly tuhle stejnou větu?
  • 00:33:51 Tak ne.
    To jsou jakékoliv výtky.
  • 00:33:52 A co vám ještě vyčítaly?
  • 00:33:54 Že se jim málo věnuju.
    A takhle.
  • 00:33:56 A věnoval jste se jim?
  • 00:33:57 Samozřejmě že málo
    v jejich očích.
  • 00:34:00 Tak vy jste chtěl ženu,
    abyste se jí nemusel věnovat.
  • 00:34:02 To je ten filtr,
  • 00:34:05 kdy si člověk uvědomí,
    že vlastně třikrát za sebou
  • 00:34:07 zreplikuje
    stejnou chybu.
  • 00:34:10 Má jeden typ člověka,
    který vyhledává.
  • 00:34:12 A když přijdete do společnosti,
    takhle se rozhlídnete,
  • 00:34:15 tak stačí pětiminutová známost
    a najednou támhleta se vám líbí
  • 00:34:20 víc, támhleta se vám líbí víc
    a támhleta se vám líbí víc.
  • 00:34:23 -To jsou vaše typy.
    -Přesně tak. Ano, ano.
  • 00:34:26 A vy z toho zjistíte,
    že ten filtr,
  • 00:34:28 který vám takhle prvně
    vybere ty tři partnerky,
  • 00:34:30 že ten je špatný.
  • 00:34:32 Jak to?
    Přece příroda volá, ne?
  • 00:34:35 Ano.
    A v tom je právě ta chyba.
  • 00:34:37 -Jako příroda je ta chyba?
    -Ano.
  • 00:34:40 Že říká: "Pozor,
    patologický typy. Vyměnit!"
  • 00:34:43 -Ne, ne.
    -Tyhle tři ne.
  • 00:34:45 Ty co se mi líbí, ty ne.
  • 00:34:47 Přesně tak.
    Ty tři ne!
  • 00:34:50 Takhle, ona se mi líbí,
    proto ne.
  • 00:34:52 -Ano, ano.
    -To je ale mazaný!
  • 00:34:56 To je cesta ke štěstí.
    (smích)
  • 00:34:58 Ta je nádherná, tu bych chtěl,
    a proto ne.
  • 00:35:01 A tahle mě nezajímá:
    "Pojď na radnici!"
  • 00:35:04 Ano, ano.
    (smích)
  • 00:35:06 Ježišmaria!
    Vy jdete rovnou z pekla, ne?
  • 00:35:10 (smích, potlesk)
  • 00:35:13 Já vám to vysvětlím,
    jo?
  • 00:35:17 Pardon,
    kolik u vás stojí hodina?
  • 00:35:21 -Plus, minus. Rámcově.
    -500 korun.
  • 00:35:24 -Ježiš! Mluvte dál.
    -Jo?
  • 00:35:27 A vyberete si tři nejlepší,
    a potom,
  • 00:35:30 a protože je těch žen spousta,
    tak jsou tady ještě
  • 00:35:33 taková ta druhá nejlepší.
  • 00:35:36 -Druhá liga.
    -No.
  • 00:35:39 A to jsou ty partnerky,
    které si vybíráte.
  • 00:35:41 Vy si třeba tu první
    vybíráte podle vzoru matka,
  • 00:35:47 a ta druhá může být
    vzor sestra.
  • 00:35:50 -To je furt jedna brynda.
    -Ne, ne.
  • 00:35:53 To už je lepší, jo?
  • 00:35:55 To jsem se z matky
    dostal na sestřičku.
  • 00:35:58 No, no, no.
    A to může lépe fungovat.
  • 00:35:59 -A u brášky budu šťastnej.
    -Třeba.
  • 00:36:03 A tohle vám normálně
    lidi zaplatí?
  • 00:36:06 Ano!
    (smích)
  • 00:36:08 To je obdivuhodný.
  • 00:36:14 Ten problém je v tom,
    když uděláte třikrát chybu,
  • 00:36:20 která vás setsakra mrzí...
  • 00:36:22 Tak je vám šedesát
    a máte klid na penzi.
  • 00:36:25 To musíty chyby
    dělat trošku rychleji.
  • 00:36:27 Takhle to nejde.
  • 00:36:28 Dobře.
    A když uděláte třikrát chybu?
  • 00:36:30 Potom si příště dáte pozor,
    abyste tu chybu nezopakoval.
  • 00:36:33 Dobře, ale ještě jsou
    i jiné důvody k rozchodu.
  • 00:36:37 Třeba spolu byli šťastní
    a v rámci času
  • 00:36:39 se ti lidé taky vyvíjejí.
    Poznali se třeba ve dvaceti...
  • 00:36:45 Tam spíš narůstá
    nějaká patologie.
  • 00:36:47 Narůstá tam patologie.
    A jaká?
  • 00:36:50 Třeba ty výtky.
  • 00:36:54 Mně se zdá trošku jako patologie
    to vvyčítání.
  • 00:36:59 Vy jste to možná malinko chytil
    od těch vašich patologů.
  • 00:37:02 Já jsem to možná chytil
    malinko dřív.
  • 00:37:06 A nejste vy
    malinko vyčítavý typ?
  • 00:37:09 -Ani ne.
    -A nebyla maminka vyčítavá?
  • 00:37:14 To je tatínek.
    Tatínek byl.
  • 00:37:16 Tatínek byl vyčítavej?
    Podívejme na něj!
  • 00:37:20 Dáte mi pak pětikilo,
    až půjdeme odsud.
  • 00:37:23 (smích)
    Za vyšetření!
  • 00:37:25 (potlesk)
    Jeroným Klimeš!
  • 00:37:36 Dámy a pánové,
    já vám děkuji za pozornost,
  • 00:37:39 to je pro dnešek všechno
    a těším se s vámi
  • 00:37:41 za týden na shledanou
    buď tady v divadle Ponec
  • 00:37:43 a nebo u televizních obrazovek.
    A uvolněte se, prosím.
  • 00:37:51 Skryté titulky
    Alena Fenclová

Související