iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 3. 2006
20:40 na ČT1

1 2 3 4 5

34 hlasů
77347
zhlédnutí

Uvolněte se, prosím

Barbora Tachecí — Tomáš Matonoha — Rostislav Prokopjuk

40 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Uvolněte se, prosím

  • 00:00:31 Dobrý večer.
  • 00:00:40 Dobrý večer.
  • 00:00:42 Vy jste dneska skončili
    dřív než jsem mávnul.
  • 00:00:45 Já jsem si uvědomil, že jsme se
    dostali do takové nové doby.
  • 00:00:48 Jsme ve starý době,
    ale v každým případě
  • 00:00:51 vznikl nový fenomén,
    nová kultura -
  • 00:00:54 a to jsou ty odposlechy.
    To je denně ve zprávách,
  • 00:00:57 pak je to druhej den
    přepsaný v novinách
  • 00:01:00 a vemte si jenom, co my máme
    za sebou těch odposlechů.
  • 00:01:04 Začalo to s těma rozhodčíma,
    pak bylo několik
  • 00:01:06 Doleželů, Doležalů,
    jsou tam
  • 00:01:08 politici, fotbalisti -
    prostě všechno možný.
  • 00:01:11 A já jsem si uvědomil,
    že v zemi,
  • 00:01:14 kde je odposlech něco běžnýho,
    součást denního zpravodajství,
  • 00:01:18 že je na to
    třeba brát ohled.
  • 00:01:22 Nevím jak vy,
    ale já tedy do telefonu
  • 00:01:24 už vůbec nemluvím o tom,
    o čem bych vlastně chtěl.
  • 00:01:29 Já vlastně do telefonu
    rovnou mluvím tak,
  • 00:01:31 že počítám s tím, že to bude
    třeba ve vysílání za rok, za dva.
  • 00:01:35 Čili věci, který si
    chcete vyřídit soukromě,
  • 00:01:38 to bych doporučoval
    odjet do Německa.
  • 00:01:41 Tady do telefonu, prosím vás,
    jenom to, co chcete
  • 00:01:44 buď do novin
    a nebo do televize.
  • 00:01:46 Jinak velkej pozor,
    jo?
  • 00:01:48 A teď se podíváme,
    co bylo minulý týden.
  • 00:01:56 "Žena dávala holubovi
    umělé dýchání".
  • 00:02:00 Chápete to?
    Teď v období ptačích chřipek?
  • 00:02:03 Prosím vás,
    umělé dýchání ještě tak
  • 00:02:05 psovi, kočce, medvědovi...
    Krávě taky ne.
  • 00:02:08 To je taky šílenství.
  • 00:02:11 Možná to jsou pak ty důvody,
    proč se to tak šíří.
  • 00:02:15 Tohle je zajímavá
    věc.
  • 00:02:16 "Nejvíc bakterií
    je na madlech nákupních vozíků".
  • 00:02:23 Čili jestli má někdo dokonce zvyk
    a tlačí to pusou,
  • 00:02:27 nebo něco takovýho,
    je to ohromně nebezpečný.
  • 00:02:30 Tenhle zešílel:
    "Zajíc zaútočil na psí spřežení".
  • 00:02:35 Chápete to?
    (smích)
  • 00:02:37 Chápete ho?
    Blázen.
  • 00:02:40 "Policii ukradli
    ukradené motorky".
  • 00:02:45 Čili dá se říct,
    že jsou zpátky tam, kde asi byly.
  • 00:02:49 A tohle velmi doporučuju,
    tady je nádhernej obrázek:
  • 00:02:54 "Zeman podpoří Paroubka".
  • 00:02:57 Doporučuji,
    abyste se dobře podívali,
  • 00:02:59 jak se tady kluci
    krásně drží za ruce.
  • 00:03:03 Vypadá to,
    že jdou někam protestovat
  • 00:03:06 proti tomu zákonu
    o registrovaném partnerství.
  • 00:03:10 Tak.
    To by bylo všechno.
  • 00:03:16 To ne!
  • 00:03:20 Nyní dovolte, dámy a pánové,
    abych přivítal
  • 00:03:22 našeho prvního hosta,
    který je paní Barbora Tachecí!
  • 00:03:37 -Dobrý večer, paní Báro.
    -Dobrý večer.
  • 00:03:39 Já říkám paní Barboře
    paní Báro,
  • 00:03:41 protože paní Barbora-Bára
    je mojí programovou ředitelkou.
  • 00:03:44 -Já jsem jejím...
    -Podřízeným.
  • 00:03:47 Podřízeným ne,
    ale takovým najatým žvanilem.
  • 00:03:51 -Že?
    -Ano.
  • 00:03:52 Ale paní Báro,
    tady možná ne všichni,
  • 00:03:55 ale velká část lidí
    vás určitě ještě pamatuje z doby,
  • 00:03:57 kdy jste v televizích působila
    jako poměrně taková
  • 00:04:00 zdivočelá
    komentátorka a novinářka.
  • 00:04:04 Zdivočelá?
  • 00:04:05 No, na mě jste
    vždycky tak působila.
  • 00:04:07 Ale jako
    fundovaně zdivočelá.
  • 00:04:09 Taková divoká
    na ty naše spořádaný poměry.
  • 00:04:13 Tak jsem se chtěl
    zeptat:
  • 00:04:15 To vás neláká,
    že byste si to zase zkusila?
  • 00:04:17 Že bych byla
    zase zdivočelá.
  • 00:04:19 To byste mohla být
    o fous klidnější.
  • 00:04:21 Jak je to dlouho,
    co jste toho nechala?
  • 00:04:23 To už je řada let.
    Tipuju to minimálně sedm let.
  • 00:04:27 Ale vy jste byla dobrá,
    podle mě,
  • 00:04:30 jako novinářka a do zpravodajství.
    A od té doby se to celkově změnilo.
  • 00:04:33 Přijde mi škoda,
    že tam nejsou lidi jako vy.
  • 00:04:36 Čím myslíte, že to je?
    Proč vy se do toho trošku nederete?
  • 00:04:40 To vás to nerajcuje být vidět
    a dělat rozhovory s politikama,
  • 00:04:43 jak jste dělávala.
  • 00:04:45 Abych byla úplně upřímná,
    tak ještě nějakou dobu poté
  • 00:04:49 mě to lákalo,
    co jsem televizi opustila.
  • 00:04:52 Trošku jsem přemýšlela,
    jestli jsem neudělala chybu,
  • 00:04:55 ale dnes jsem v pozici,
    že řídím celé rádio.
  • 00:05:00 Jeden sdělovací prostředek.
    A to je taky lákavá výzva.
  • 00:05:04 A nejdřív jste v tom rádiu
    taky moderovala, že jo?
  • 00:05:07 Hm.
  • 00:05:08 -A pak jste přešla na to řízení.
    -Na pozici programové ředitelky.
  • 00:05:11 To znamená, že odpovídám
    za celý chod rádia
  • 00:05:13 a to je zase jiná výzva.
  • 00:05:15 -Vy ráda řídíte, ne?
    -Já ráda řídím.
  • 00:05:17 -I auto?
    -I auto.
  • 00:05:19 -A třeba v partnerským vztahu?
    -Tam jsem pod pantoflem.
  • 00:05:24 -Nevypadáte.
    -Děkuju.
  • 00:05:26 -Opravdu jste pod pantoflem?
    -Opravdu jsem pod pantoflem.
  • 00:05:29 To si neumím představit.
    Jak se to projevuje?
  • 00:05:32 Že poslouchám, dělám všechno,
    co ode mne okolí čeká, žádá...
  • 00:05:39 -Dokonce okolí?
    -Žiju v rodině, kde je nás víc.
  • 00:05:43 A kdokoliv si houkne?
  • 00:05:45 Většinou to tak je, že všichni,
    kteří si tam houknou,
  • 00:05:48 tak já přiskočím, podržím,
    vyžehlím a tak.
  • 00:05:53 -Říkáte tady teď.
    -Ne, já to tak dělám!
  • 00:05:56 -Opravdu?
    -Opravdu.
  • 00:05:57 A přitom jsem četl
    v nějakých rozhovorech s vámi,
  • 00:05:59 ať vám nikdo neříká,
    že máte doma čurbes.
  • 00:06:02 -Že jo?
    -No...
  • 00:06:03 -Že to je když tak čurbes všech.
    -To bezpochyby.
  • 00:06:06 -Říkáte vy.
    -Ano.
  • 00:06:08 Je-li tam čurbes,
    je to čurbes všech.
  • 00:06:10 A většinou to vypadá tak,
    že já ho uklidím.
  • 00:06:13 Čili oni vám řeknou:
    "Ukliď ten čurbes."
  • 00:06:16 A vy jako
    žena pod pantoflem...
  • 00:06:18 Abych byla úplně upřímná,
    oni nemají mnoho příležitostí,
  • 00:06:21 protože se snažím,
    aby tam bylo uklizeno.
  • 00:06:24 -A jste taková pořádná?
    -Ano.
  • 00:06:27 Já si myslím, že jsem pořádná.
    Máte jiný pocit?
  • 00:06:30 Ne!
    Mě to tak zajímá.
  • 00:06:32 Takže vy jste taková pořádná,
    ale přitom pod pantoflem.
  • 00:06:34 -Ano.
    -To je zajímavá kombinace.
  • 00:06:36 -Taková vzorná žena.
    -Vzorná žena?
  • 00:06:39 -A jste oddaná?
    -Jistě. Totálně.
  • 00:06:42 -Totálně?
    -Hm.
  • 00:06:43 Jak se to projevuje?
  • 00:06:45 Tím, že jsem
    totálně pod pantoflem.
  • 00:06:49 Ale když jaksi nesouhlasíte
    s partnerovým názorem,
  • 00:06:52 tak máte vůbec odvahu
    to dát najevo?
  • 00:06:54 -Nesouhlasit občas smím...
    -To jsou vymezený oblasti.
  • 00:06:57 Ne moc často.
    A pak jsou hádky.
  • 00:07:02 Ale pak
    zase pokorně uklidím.
  • 00:07:05 -Pak zase uklidíte.
    -Jasně.
  • 00:07:07 Čili na tom úklidu
    se to vždycky srovná.
  • 00:07:09 No, no.
  • 00:07:10 Ale já že si vás pamatuju
    z toho televizního vysílání -
  • 00:07:12 tam nikdy po vás už tam nikdo
    tak energický nebyl.
  • 00:07:16 Takže si vůbec
    nedovedu představit,
  • 00:07:18 že byste byla
    tak pod pantoflem a tak oddaná...
  • 00:07:20 -Ale možná je to...
    -Tak se někdy stavte.
  • 00:07:23 A kdybyste měla uvažovat o tom,
    kam dál byste měla jít,
  • 00:07:26 tak je něco ještě víc
    než takhle řídit rádio?
  • 00:07:29 Řídit se dá spousta věcí,
    že jo?
  • 00:07:32 A to je zajímavý.
    Tady byla vaše kdysi kolegyně,
  • 00:07:36 paní Bobošíková,
    ta taky ráda řídí.
  • 00:07:38 Čili vy jste takový typ dam,
    to je zajímavý,
  • 00:07:40 že obě jste dělaly kdysi
    obdobnou práci.
  • 00:07:43 -Vy jste se dokonce střídaly.
    -Ano.
  • 00:07:45 A obě tak rády
    řídíte.
  • 00:07:48 A proč to říkáte s takovým
    pejorativním výrazem v očích?
  • 00:07:51 Ne, to...
    Já mám pe...
  • 00:07:53 Co vy víte,
    co mám za výraz v očích?
  • 00:07:55 -Já měl oči plný pomněnek.
    -Ne.
  • 00:07:58 Pane Krausi, upřímně,
    vy to říkáte způsobem,
  • 00:08:01 jako že bychom se měly za něco
    stydět, jestliže nás baví řídit.
  • 00:08:05 Ale já mám takový pocit,
    že vám je jedno co, hlavně řídit.
  • 00:08:11 U mě to není tak úplně jedno.
    Já nevím...
  • 00:08:13 A je něco,
    co byste nerada řídila?
  • 00:08:15 -Moment, mohu doříci tu větu?
    -Můžete. Rozhodně ji dořekněte.
  • 00:08:18 Hned jsme zpátky
    v těch politických diskusích.
  • 00:08:22 Já nevím, jaké choutky
    měla paní Bobošíková...
  • 00:08:24 Ne choutky.
    Říkala, že by chtěla řídit.
  • 00:08:27 -Tak to je choutka.
    -Ano.
  • 00:08:29 Tak vy jste před chvílí tady řekla,
    že byste ráda řídila.
  • 00:08:32 Takže já znova
    dořeknu tu větu.
  • 00:08:34 Dobrá, dořekněte,
    co byste ráda řídila.
  • 00:08:36 Opakuji. Já nevím, jaké choutky
    měla či má paní Bobošíková,
  • 00:08:41 já jsem ji tady ani tady neviděla,
    když tu byla.
  • 00:08:44 -Mohu pokračovat?
    -Pokračujte dál.
  • 00:08:47 -To jsme už dvakrát řekli.
    -Mně tu nit nepřetrhnete.
  • 00:08:50 Ne, ne!
    Na tuhle nit bych nesáhl.
  • 00:08:53 (smích)
    Jedeme dál.
  • 00:08:55 -Čili nevíme, jaké choutky...
    -Měla či má paní Bobošíková.
  • 00:08:59 -Ale já...
    -Vy.
  • 00:09:01 Já konstatuji za sebe,
    že mě baví řídit rádio.
  • 00:09:04 A vy se mě ptáte,
    kam bych dál mohla jít...
  • 00:09:08 Jsme teďko
    asi pět minut zpátky v pořadu.
  • 00:09:11 (smích)
  • 00:09:12 Ale vás vlastně ta odpověď
    moc nezajímá.
  • 00:09:14 Budou mít lidi pocit,
    že se jim rozbilo video.
  • 00:09:16 Ne, mě zajímá, co je to další,
    co by vás jako...
  • 00:09:19 -Ale já nemám žádný další cíl.
    -Nemáte.
  • 00:09:21 -Ne, mě baví rádio.
    -A vy jste říkala...
  • 00:09:23 Já jsem ještě neřekla,
    jaké to je rádio.
  • 00:09:25 -Nebo řekli jsme to?
    -To jsme si neřekli.
  • 00:09:27 Frekvence 1.
    To je důležitý.
  • 00:09:29 To je pro vás důležitý.
    Ano.
  • 00:09:32 (smích, potlesk)
  • 00:09:36 A co mě zaujalo,
    to je taková zvláštnost,
  • 00:09:39 toho jsem si všimnul,
    ale možná je to běžný,
  • 00:09:43 já v tom nemám takový přehled,
    že kromě běžných zvířat -
  • 00:09:47 máte psa nebo kočku,
    že jo?
  • 00:09:50 -Ne.
    -Ale máte králíka.
  • 00:09:53 Ano.
  • 00:09:54 Ale koukal jsem, s tím králíkem
    jsou také problémy, protože...
  • 00:09:57 -Obří.
    -Jo? A proč?
  • 00:10:00 -Králík je strašně hlasitý.
    -Ten váš, ale normálně ne, ne?
  • 00:10:06 Já jsem to konzultovala
    i s jinými lidmi,
  • 00:10:08 kteří mají králíka
    a mají velmi podobné zkušenosti.
  • 00:10:11 Ten králík, když trošku vyroste,
    tak začne lomcovat tou klecí.
  • 00:10:16 Ježiš! Co to je za druh?
    To je angorák nebo co?
  • 00:10:19 To je králík typ beránek.
  • 00:10:23 Vypadá jako ovečka, ale je to
    králík, co chce z klece.
  • 00:10:28 No.
    (smích)
  • 00:10:29 -Čili on normálně packama...
    -No, no.
  • 00:10:32 -A v noci třeba?
    -Furt.
  • 00:10:34 Furt? Čili deprese.
    To je vlastně vězněnej králík.
  • 00:10:38 -No.
    -A pak ho pustíte?
  • 00:10:41 Já ho smím pouštět,
    jenom když přítel není doma.
  • 00:10:45 On asi prasí, králík.
    (smích)
  • 00:10:48 -Co?
    -No.
  • 00:10:51 -Proto vy pořád uklízíte!
    -Ano.
  • 00:10:55 (potlesk)
  • 00:11:02 Kolik je králíčkovi?
    27, ne?
  • 00:11:05 (potlesk)
  • 00:11:13 Počítám, kolik mu je.
  • 00:11:15 Já si myslím, že necelý rok
    v tuto chvíli.
  • 00:11:18 Necelý rok?
    Ale vy o něm máte historek!
  • 00:11:21 To je jako kdybyste
    spolu žili roky.
  • 00:11:24 A ještě mi řekněte,
    taky jsem někde četl,
  • 00:11:27 že vy jste tak jaksi
    trošku feministicky orientovaná.
  • 00:11:31 I když nepopíráte,
    že muži se vám líbí.
  • 00:11:34 -To nepopírám.
    -Že ne?
  • 00:11:36 Ne.
  • 00:11:37 A co je tedy ta vaše
    představa o feminismu?
  • 00:11:40 Co je ten problém?
    To, co jsem říkal:
  • 00:11:42 -Máte doma čurbes?
    -Jak zní dotaz?
  • 00:11:48 (smích, potlesk)
  • 00:11:56 Takže ještě jednou.
    (smích)
  • 00:12:03 Čili vy nepopíráte,
    že se vám muži líbí,
  • 00:12:06 ale ptám se, jaká je
    vaše představa feminismu,
  • 00:12:10 že vám například vadí:
    Máte doma čurbes.
  • 00:12:14 Že se nemá říkat "máš" jako žena,
    ale všichni.
  • 00:12:19 Vy jste to poplet.
  • 00:12:20 Aha, už vím,
    odkud vítr fouká.
  • 00:12:22 Vy jste četl
    nějaký rozhovor se mnou.
  • 00:12:25 Já vás tedy opravím.
    Já jsem říkala, že mi vadí,
  • 00:12:27 když ke mně přijde teta
    a řekne: "Máš doma čurbes."
  • 00:12:31 A já jí řeknu:
    "Ne já mám doma, teto, čurbes,
  • 00:12:34 my všichni
    máme doma čurbes."
  • 00:12:36 Mně vadí to vidění světa,
    že za všechno, co je doma špatně,
  • 00:12:39 může žena a za to,
    co je doma dobře, může muž.
  • 00:12:42 A co je taková další oblast
    kromě toho rodinnýho bordelu?
  • 00:12:47 Kde máte pocit,
    že se projevují věci,
  • 00:12:49 které jsou vůči ženě
    nespravedlivý?
  • 00:12:52 Já mám celkově takový pocit,
    že v celé společnosti
  • 00:12:57 je atmosféra k ženám
    ne příliš příznivá.
  • 00:13:01 -Prosím vás!
    -Hm.
  • 00:13:03 -To možná jenom v rádiu.
    -Ne, v rádiu se to snažím měnit.
  • 00:13:07 -Jo?
    -Hm.
  • 00:13:09 -A z čeho máte tenhle dojem?
    -Myslím, že společnost obecně
  • 00:13:11 očekává od ženy,
    že se bude starat
  • 00:13:15 o chod domácnosti
    a k tomu ještě bude pracovat.
  • 00:13:20 A já si myslím,
    že to není úplně dobře.
  • 00:13:23 Že bychom si všichni,
    celá společnost,
  • 00:13:25 měli zvyknout na to,
    že jak muži, tak ženy
  • 00:13:27 jsou kompletně zodpovědní
    za vše společně.
  • 00:13:30 To já myslím,
    že je jednoznačný.
  • 00:13:33 Tím lépe,
    že si to myslíte.
  • 00:13:35 Ale já jsem myslel ty problémy,
    který se vám zdají...
  • 00:13:38 Tak máte pocit, že žena
    se má starat o chod domácnosti...
  • 00:13:40 Ne, já ten pocit
    právě nemám.
  • 00:13:43 Ne, ale že je to ten problém,
    který v té společnosti ještě je.
  • 00:13:46 Ano, problém je vidění
    celé společnosti většinové.
  • 00:13:49 Bez ohledu na to, že vy můžete mít
    správný názor na věc
  • 00:13:53 a spousta lidí tady v divadle
    bezpochyby též,
  • 00:13:56 tak ta atmosféra v této zemi
    je stále malinko jiná
  • 00:14:00 než jsem zvyklá
    nejen ze západní Evropy,
  • 00:14:04 ale třeba především
    ze Spojených států.
  • 00:14:07 A na co vy jste zvyklá
    ze Spojených států?
  • 00:14:10 Víte,
    já jsem tam zažila...
  • 00:14:15 (smích)
  • 00:14:16 Jak dlouho jste si tam zvykala?
    14 dní?
  • 00:14:19 Byla jsem tam několikrát
    a moje nejdelší cesta
  • 00:14:22 trvala dva měsíce.
  • 00:14:23 -Tak to si člověk zvykne rychle.
    -Hm.
  • 00:14:26 Tak tu příhodu byste chtěl?
    Pustíte už mě ke slovu?
  • 00:14:30 Vy máte pořad pocit nedostatků?
    Tady mluvíte jenom vy.
  • 00:14:34 Já tady hačám a čekám.
  • 00:14:36 Jenom dvakrát jsem se zeptal
    na králíka, jinak čekám.
  • 00:14:39 Začínám pomalu
    lomcovat klecí.
  • 00:14:43 Tak na co jste si zvykla
    ve Spojených státech?
  • 00:14:46 Stala se mi tam
    taková zajímavá příhoda.
  • 00:14:48 Byla jsem tam na jakési párty
    u jakéhosi diplomata,
  • 00:14:51 už si nevzpomínám,
    protože už je to řadu let.
  • 00:14:55 A byla to párty,
    kam zval novináře.
  • 00:14:58 Já jsem tam byla také tenkrát
    jako český novinář.
  • 00:15:01 Byli tam i politici,
    lidé ze šoubyznysu -
  • 00:15:06 taková zahradní párty.
    A jeho žena tam nebyla.
  • 00:15:10 Byl tam on s malým dítětem
    a držel ho celou dobu na rukou
  • 00:15:15 a procházel tou zahradou.
  • 00:15:18 A já jsem byla jediná,
    on mi to pak řekl,
  • 00:15:20 kdo se ho odvážil zeptat:
  • 00:15:22 "Kde máte ženu?
    Proč tady máte to dítě?"
  • 00:15:26 A on mi řekl: "To by se mě tady
    nikdo nedovolil zeptat.
  • 00:15:29 Prostě moje žena má volno,
    je s kamarádkou kdesi mimo město
  • 00:15:32 a já mám dnes službu u dítěte
    a nikoho nezajímá,
  • 00:15:35 že tady dělám párty.
    Tak se starám o dítě."
  • 00:15:39 A hned nato si roztrhl košili
    a začal kojit, ne?
  • 00:15:42 (smích)
  • 00:15:44 Tohle bylo laciný, pane Krausi,
    vy to víte.
  • 00:15:46 Ne, tak já si to představuju,
    že se vžijete do té role tak,
  • 00:15:49 až dostanete mléko.
  • 00:15:51 O mléku nehovořil.
  • 00:15:54 Bára Tachecí.
    (potlesk)
  • 00:16:05 Dámy a pánové, naším dalším hostem
    je pan Tomáš Matonoha!
  • 00:16:22 My máme dnes
    takovou vzácnou sbírku
  • 00:16:23 bývalých novinářů
    ze zpravodajství
  • 00:16:26 a současných moderátorů
    zábavy.
  • 00:16:27 Že jo?
  • 00:16:31 Ano.
    V zásadě máte pravdu.
  • 00:16:35 Tak Tomáši,
    vy teď toho moderujete hodně.
  • 00:16:37 Já jsem sám viděl
    některý vaše přenosy.
  • 00:16:40 Zejména ty živý přenosy
    a děláte taky pořad
  • 00:16:43 Udělám cokoliv,
    takže teď toho máte dost, ne?
  • 00:16:46 Je hodně práce.
  • 00:16:48 Teď ten podzim a zima
    byla velice náročná.
  • 00:16:51 -Přitom jste taky herec.
    -Ano pořád.
  • 00:16:53 -Hrajete v divadle.
    -Ano pořád.
  • 00:16:55 A přišel jste dokonce
    z Brna.
  • 00:16:57 Ano, ale nejdřív jsem přišel
    z Brna a potom...
  • 00:17:00 Víte,
    že některý Brňáci nesnášejí,
  • 00:17:03 když si člověk
    dělá srandu z Brna?
  • 00:17:05 Samozřejmě.
  • 00:17:06 Ale oni si strašně rádi
    dělají srandu z Prahy.
  • 00:17:09 Ano.
  • 00:17:10 Já jsem jednou navrhl zrušit Brno
    a druhý den to bylo v novinách.
  • 00:17:15 To se ani nedivím.
  • 00:17:16 Psali: "Kraus v Brně
    navrhl zrušit Brno."
  • 00:17:19 Ale vy nepatříte
    mezi tyhle typy.
  • 00:17:22 Kteří si dělají srandu z Brna?
    Ne.
  • 00:17:24 Řekněte něco ošklivého o Brně.
    Jako žertovně.
  • 00:17:29 -Jako nějakou historku?
    -Ne, historku ne.
  • 00:17:32 -Jako urazit Brňáky?
    -Jenom tak.
  • 00:17:35 Já bych chtěl vidět,
    jak se nebojíte.
  • 00:17:38 Jako urazit Moravu?
    Jejda, to jste mě teďka zaskočil.
  • 00:17:41 Tak nemusíte.
    Tak když vás něco napadne.
  • 00:17:43 Možná během večera.
  • 00:17:44 Já to taky beru jako legraci,
    protože oni mluví
  • 00:17:46 o pragocentrismu
    a zas já mám Brno.
  • 00:17:48 Když se člověk dostane
    k tomu moderování.
  • 00:17:53 -Baví vás to hraní ještě?
    -Baví.
  • 00:17:55 Dokonce mám takovou věc, že když
    mám za sebou nějaký přímý přenos
  • 00:18:02 a potom hraji ten další týden,
    tak mám pocit,
  • 00:18:05 že se mi v tom divadle
    hraje líp.
  • 00:18:08 Tak to si
    umím představit.
  • 00:18:10 Že se tak jako rozehraju
    na tom přímém přenosu.
  • 00:18:12 Ono taky záleží,
    jaký přímý přenos člověk chytne.
  • 00:18:15 Vy třeba děláte ty hrůzy
    jako je Český lev, Elsa.
  • 00:18:19 Já jsem dělal nominační večer
    Českého lva.
  • 00:18:22 Já vím, ale to jsou všechno
    strašný publika, že jo?
  • 00:18:25 Vy myslíte takové to publikum,
    které...
  • 00:18:28 Vy máte teda
    podstatně lepší publikum.
  • 00:18:30 To vám závidím.
  • 00:18:32 To je, jako když
    moderujete v mrazáku, co?
  • 00:18:34 Tam je pár lidí,
    kteří se vám smějí.
  • 00:18:36 Potom je pár lidí,
    kteří tam jakýmsi
  • 00:18:38 demonstrativním způsobem čučej
    a potom je tam zbytek,
  • 00:18:41 který se občas chytne,
    občas se nechytne.
  • 00:18:45 Já myslím,
    že jedním z problémů je,
  • 00:18:47 že se tam pořád dává
    taková ambice, aby to bylo vtipný.
  • 00:18:50 To je pravda, ale já jsem teďka
    ten poslední nominační večer
  • 00:18:53 pojal tak,
    že jsem nebyl vtipný.
  • 00:18:56 -Povedlo se to?
    -Povedlo.
  • 00:18:59 Naopak já jsem to chtěl
    dělat
  • 00:19:01 v takovém příjemném,
    komorním duchu.
  • 00:19:04 Spíš tak intelektuálsky,
    poněvadž to bylo na ČT 2.
  • 00:19:07 No,
    na ČT 2 to musí být.
  • 00:19:09 To by mělo vypadat jako dokument,
    v podstatě.
  • 00:19:12 -Přesně tak.
    -Tam bych to dával černobílý.
  • 00:19:16 Ono to bylo barevný,
    ale je to dobrá inspirace.
  • 00:19:19 A na ČT 2,
    když řeknete něco vtipného,
  • 00:19:21 tak oni to
    radši vystřihnou.
  • 00:19:23 Ale v přímém přenosu
    to nevystřihli, to tam nechali.
  • 00:19:25 Ale pár vtípků
    tam vzniklo.
  • 00:19:27 A nešlo to nějak
    předtím vyčistit?
  • 00:19:30 -Stane se.
    -Stane se.
  • 00:19:32 Člověk ulítne,
    fór je venku.
  • 00:19:34 Někdo se zasměje.
    A je po atmosféře.
  • 00:19:37 Koukal jsem,
    vy když jste se ženil,
  • 00:19:41 tak jsem všude četl,
    asi ve 3 rozhovorech
  • 00:19:43 jste to popisoval.
  • 00:19:45 -Jak jsem se ženil?
    -Ne. Jak jste tu ženu získal.
  • 00:19:49 Vy jste to popisoval,
    ale zaujalo mě,
  • 00:19:51 že to bylo
    v několika rozhovorech,
  • 00:19:54 že jste si připravoval
    seznamovací koncept.
  • 00:19:57 -Báro, to je zajímavý.
    -Hm.
  • 00:20:01 -Tomáš připravil takové turné.
    -Synopse se tomu říká.
  • 00:20:04 Udělal si synopsi.
    A teď jak to bylo?
  • 00:20:08 -Brno, Špilberk?
    -Nejdřív jsem jel do Prahy.
  • 00:20:11 -Pro ni?
    -Ano.
  • 00:20:13 Tam jsem požádal svoji ženu,
    jestli by se mnou...
  • 00:20:16 A dělal jste jako,
    že je to nezávazný výlet?
  • 00:20:19 Dělal jsem,
    jako že je to nápad.
  • 00:20:21 -Nápad. Teď!
    -To musíte.
  • 00:20:23 Ta žena musí mít neustále pocit,
    že vás to v ten moment napadá.
  • 00:20:27 Máte pocit,
    že je potřeba mi poradit?
  • 00:20:29 -Ne. V žádném případě.
    -Tak schválně.
  • 00:20:33 Tu vaši metodu bych rád slyšel.
    Takže vy jste říkal:
  • 00:20:35 "Teď mě napadlo,
    pojeďme do Brna".
  • 00:20:38 Ne, já jsem ji pozval,
    jestli by se mnou během léta
  • 00:20:40 nejela někam na výlet.
    Potom nějak jsme...
  • 00:20:43 Pardon, to bylo úplně první,
    čím jste začal
  • 00:20:45 nebo to už jste se
    trošku znali?
  • 00:20:47 My jsme se seznámili při natáčení.
    To už jsme se znali.
  • 00:20:50 Tak to je podobný.
    Znám obdobný případ.
  • 00:20:53 Tam jsem dělal jakože nic,
    byl jsem nenápadný.
  • 00:20:57 A potom za 14 dní
    jakože jedu kolem do Prahy.
  • 00:21:02 Jakože jsme tam něco měl,
    tak jsem tam přijel,
  • 00:21:05 jestli by nešla někam na kafe.
    Jakože mám nápad,
  • 00:21:09 jestli by se mnou nejela
    někam na výlet na pár dní.
  • 00:21:13 A ona řekla, že jo.
    Tak já jsem...
  • 00:21:15 Nebylo vám to divný?
  • 00:21:17 Tak jsou dvě možnosti,
    buď řekne ano nebo ne.
  • 00:21:20 A když řekne ano,
    je to divný, ne?
  • 00:21:23 -Člověk se až lekne někdy.
    -No.
  • 00:21:26 Tak já jsem počítal spíš s tím,
    že řekne ano.
  • 00:21:29 Nebo potřeboval jsem,
    abych tam nejel zbytečně.
  • 00:21:33 Bodejť! Vy jste vlastně
    jel do Prahy proto jo.
  • 00:21:36 Jasně.
  • 00:21:37 A teď jste ji tedy pozval
    a jak jste to měl na koncipovaný?
  • 00:21:41 Tak jsem ukázal ten,
    jak jste říkal ten Špilberk.
  • 00:21:45 A začal jste Špilberkem
    rovnou?
  • 00:21:47 Na tom Brněnsku
    mám takové jistoty.
  • 00:21:50 Určitá místa,
    která mám vytipovaný.
  • 00:21:54 A čím začínáte?
    Špilberkem?
  • 00:21:56 Špilberkem,
    ten je nejblíž.
  • 00:21:58 Když jedete od Prahy,
    tak první je Špilberk?
  • 00:22:00 Je nejblíže v centru.
    Taková zajímavost.
  • 00:22:03 Potom je ještě věž,
    potom jsou kapucíni.
  • 00:22:06 Počkejte, to já vím.
    Tak jste jel ráno.
  • 00:22:09 -Kam? Do Prahy?
    -Ne, do toho Brna.
  • 00:22:13 Přijel jste nejdřív
    do Prahy?
  • 00:22:14 Ne, ona přijela za mnou.
    Já už jsem v Brně byl.
  • 00:22:17 Takhle, vy jste se dohodli,
    že si spolu vyrazíte.
  • 00:22:19 -Ano!
    -Ale ona se musela...
  • 00:22:21 Protože to by vypadalo,
    že to je připravený.
  • 00:22:22 Jo takhle, já myslel,
    že už s váma jela do Brna.
  • 00:22:24 Ne, ne.
    To ne.
  • 00:22:25 Takže ona za vámi
    přijela do Brna.
  • 00:22:28 -Kolik to bylo asi hodin?
    -Druhá, třetí odpoledne.
  • 00:22:31 -A na Špilberk.
    -Ne, ke mně domů.
  • 00:22:34 Takhle!
    (smích)
  • 00:22:38 To mě zajímalo.
    Jestli nejdřív Špilberk a pak...
  • 00:22:41 Já ji nebudu tahat na Špilberk
    s taškama, že jo?
  • 00:22:44 -Ona věděla, že jede na výlet?
    -Na čtyři dny.
  • 00:22:47 To musíte mít čas.
    Za jedno odpoledne se to nestihne.
  • 00:22:51 Potom by to vypadalo
    uspěchaně.
  • 00:22:53 -Kolik toho měla na čtyři dny?
    -Jednu takovou tašku.
  • 00:22:59 Ono bylo léto.
  • 00:23:02 -Čili tašku si hodila k vám domů.
    -Ano.
  • 00:23:05 -Opláchla se po cestě?
    -Určitě, určitě.
  • 00:23:09 -Jo nebo ne?
    -Určitě.
  • 00:23:12 Vy mi dáváte.
    Ono to je dávno. Skoro tři roky.
  • 00:23:17 Vy si nepamatujete,
    jestli se osprchovala?
  • 00:23:19 To si pamatuju,
    ale nepamatuju si to dopodrobna.
  • 00:23:21 Já si pamatuji jiné věci.
  • 00:23:23 To je jedno.
    Ale dejme tomu.
  • 00:23:25 -Jsme odpoledne.
    -Ano.
  • 00:23:26 Ona je osprchovaná.
    Nebo dala vanu?
  • 00:23:29 Dala vanu.
  • 00:23:32 -Prohřejvala se po cestě?
    -Já jsem jí tam nelezl.
  • 00:23:37 My jsme se znali krátce,
    takže já...
  • 00:23:39 Tak jste nesl ručník nebo něco,
    ne?
  • 00:23:40 Ne!
    To jsem jí tam dal.
  • 00:23:42 Nebudu hned první den...
    My jsme se neznali zas tak dobře.
  • 00:23:46 Tak jí tam dám ručník.
    Na to se nemusíme znát.
  • 00:23:48 -Ona si přivezla ručník?
    -To už si nepamatuju.
  • 00:23:52 -A tu tašku s věcma měla kde?
    -V předsíni.
  • 00:23:55 Já tam mám předsíň...
  • 00:23:57 Tak to si snad brala prádlo,
    když se šla koupat, ne?
  • 00:24:01 Máte pravdu, ano.
    Je to tak.
  • 00:24:04 Teď si to vybavuji.
    Ona měla tašku vedle koupelny.
  • 00:24:08 -Vedle vany.
    -Ano.
  • 00:24:11 Čili ona se tam
    kompletně obstarala.
  • 00:24:13 Ano.
  • 00:24:14 A vyšla už oblečená
    z tý koupelny.
  • 00:24:16 Ano a já, že jí půjdu
    ukázat Špilberk.
  • 00:24:20 -A vy jste se nesprchoval?
    -Já jsem se sprchoval předtím.
  • 00:24:24 Já mám takový zvyk,
    že se vždycky probudím
  • 00:24:28 a jdu se vysprchovat.
    To jsem měl takový období,
  • 00:24:32 že jsem vstával v poledne.
    Teď už vstávám dřív.
  • 00:24:35 -A jeli jste na Špilberk.
    -Ne.
  • 00:24:38 Nejdřív jsme si obešli město
    a potom...
  • 00:24:41 -Jak "obešli si město"?
    -Jako tak po centru.
  • 00:24:43 To jste šli po tom okruhu?
    Náklaďáky a vy. Tiráky a Matonoha.
  • 00:24:51 -To Brno má takový jako střed.
    -To vím.
  • 00:24:55 Tak jsem jí tam ukázal
    ty ulice.
  • 00:24:59 -A ona byla poprvé v Brně?
    -Ne!
  • 00:25:01 -Už tam byla dřív.
    -Tak proč jste jí to ukazoval?
  • 00:25:03 Ne, já jsem jí ukazoval,
    kde jsem studoval...
  • 00:25:06 Hospody, kde jsem bydlel,
    kde jsem vyrůstal.
  • 00:25:09 -A pak jste šli na Špilberk.
    -Pak jsme šli na Špilberk.
  • 00:25:13 -Co tam?
    -Večerní procházka.
  • 00:25:16 Potom jsme šli na drink
    a potom...
  • 00:25:19 Na drink jste šli
    zpátky do centra?
  • 00:25:21 To jsme šli...
  • 00:25:23 Jo, víte, kam jsme šli?
    My jsme vlastně nešli na drink.
  • 00:25:25 -Vidíte!
    -My jsme šli na Bláhovku.
  • 00:25:27 To je vynikající, moje oblíbená
    hospoda pod Špilberkem.
  • 00:25:31 Tam jsme šli
    na dvanáctku Plzeň.
  • 00:25:34 Na pivo?
    Ona pije pivo?
  • 00:25:36 Moc ne,
    ale tam nic jinýho nedávají.
  • 00:25:38 Jako je v Praze U tygra,
    tam se jenom chodí na Plzeň.
  • 00:25:43 Když přijdete na Bláhovku
    a dáte si dvojku vína,
  • 00:25:45 tak to nejde.
    Jde to, ale jste tam jako...
  • 00:25:48 -Tak to jste byli na Bláhovce.
    -Ano.
  • 00:25:51 -A pak jste šli?
    -Pak jsme šli domů.
  • 00:25:54 -Pak domů?
    -No.
  • 00:25:56 A v kolik jste byli
    na Bláhovce?
  • 00:25:58 Večer.
    Mezi devátou a jedenáctou.
  • 00:26:01 -Čili z Bláhovky domů?
    -No.
  • 00:26:03 A ještě jsme se stavili...
  • 00:26:04 Ona pivo nepije
    a vy jste ji vzal jenom na pivo?
  • 00:26:06 -No.
    -A pak domů?
  • 00:26:08 Domů, no.
    A potom jsme jeli na výlety.
  • 00:26:10 -Jak pak? Druhej den až.
    -Ano.
  • 00:26:13 Pak jsme jeli na Macochu
    a pak jsme jeli do Mikulova.
  • 00:26:16 -Tak ten první den nic moc.
    -Já jsem na to nešel...
  • 00:26:20 -Špilberk, pivo, hele.
    -Já jsem na to šel pomalu.
  • 00:26:23 Pomalu nevadí,
    ale trošku nuda.
  • 00:26:26 Vy jste jí ukazoval,
    kam jste chodil do školy.
  • 00:26:28 Ale já jsem jí třeba říkal vtipy,
    byl jsem legrační.
  • 00:26:32 Ona to zas taková nuda nebyla.
    Bylo to...
  • 00:26:34 Já jsem jí to vyplňoval.
  • 00:26:36 A když ona pivo nepije
    a vy jste ji vzal na pivo.
  • 00:26:38 -To je divný, ne?
    -Ale tam to pivo pila.
  • 00:26:40 Co tam měla pít,
    když tam nic jinýho nebylo?
  • 00:26:42 Právě.
  • 00:26:43 Když jste jí vzal někam,
    kde se leje jenom pivo,
  • 00:26:46 do toho jste
    tři hodiny vtipkoval...
  • 00:26:48 Já jsem myslel,
    že když...
  • 00:26:49 Pak se směje jak blázen,
    když vypije tři piva.
  • 00:26:51 Já jsem ji potom druhej den
    vzal do sklípku na víno.
  • 00:26:54 Rozumíte?
  • 00:26:55 -Pije víno, ona?
    -Pije, no.
  • 00:26:58 Já jsem to chtěl udělat
    pestrý.
  • 00:27:00 Ono ve sklípku
    se zase nic jinýho nepije.
  • 00:27:02 To je pravda.
    Tam, když si dáte pivo...
  • 00:27:04 A ve sklípku
    jste byli jak dlouho?
  • 00:27:06 Tam jsme...
    Takhle.
  • 00:27:07 My jsme předtím šli na výlet
    na Svatej kopeček.
  • 00:27:09 Tam jsem jí zahrál monodrama
    na tom kopečku.
  • 00:27:12 -Vy jste tam zahrál?
    -No.
  • 00:27:14 Ježišmaria!
    Vy až takhle jdete do toho?
  • 00:27:16 To je takový...
  • 00:27:17 A jak uděláte ten přechod
    z civilu do toho monodrama?
  • 00:27:21 Střihem. Z ničeho nic.
    Já jsem tu Lucii tím šokoval.
  • 00:27:27 -To byste šokoval kdekoho.
    -Právě! On tam nikdo nebyl.
  • 00:27:30 -Umíte si to představit, Báro?
    -Umím.
  • 00:27:33 Tam jsem jí zahrál takový skeč
    Ztracený růženec.
  • 00:27:38 -Na Svatým kopečku?
    -Ano.
  • 00:27:40 To bylo takový...
    (smích)
  • 00:27:43 -A jak dlouho to trvalo?
    -10 minut.
  • 00:27:45 To byla taková...
    Hrál jsem tam více postav.
  • 00:27:49 To bylo takový
    krátký monodrama o tom,
  • 00:27:53 že přijeli poutníci...
  • 00:27:57 -Kolik jich bylo?
    -Strašně moc.
  • 00:28:00 Byla tam skupinka Slováků
    a jeden z nich ztratil růženec.
  • 00:28:05 Aha.
  • 00:28:06 A chtěl si od někoho
    půjčit růženec,
  • 00:28:09 ale nikdo mu ho nechtěl půjčit,
    protože každej měl svůj.
  • 00:28:12 -A ona to celý vydržela?
    -Celý. To bylo deset minut.
  • 00:28:15 -Ona se nesmála.
    -Žasla trošku.
  • 00:28:18 No, ona žasla.
  • 00:28:21 Ale když jsem pak
    přijel do Prahy,
  • 00:28:24 tak jsem přijel s filmem
    Muž na měsíci,
  • 00:28:27 pustil jsem jí ten film,
    aby mě trošku pochopila.
  • 00:28:30 -Aby pochopila.
    -Ano.
  • 00:28:31 A tam se jí to spojilo.
  • 00:28:33 Čili ona žila určitý období
    v napětí, než se jí to spojilo.
  • 00:28:36 Ano.
  • 00:28:38 Tam to dokonce bylo na vážkách,
    ne?
  • 00:28:40 Ano.
  • 00:28:41 A to bylo druhej den?
  • 00:28:43 To byl druhej den
    a pak jsme jeli na Macochu.
  • 00:28:45 To bylo třetí den?
  • 00:28:47 To jste měl naplánovaný
    celý den na Macochu?
  • 00:28:49 Tak tam jsme si prošli tu jeskyni.
    To nemá cenu uspěchat.
  • 00:28:53 -Macocha je krásná.
    -Jí to bavilo?
  • 00:28:56 Jasný.
    Jí se tam líbilo.
  • 00:28:57 -Jak jste to poznal?
    -Když už se znáte tři dny,
  • 00:29:01 už je holka tři dny v Brně,
    tak už vidíte, co se jí líbí.
  • 00:29:04 Že je nadšená z Macochy.
    Dělala: "Jé!"
  • 00:29:08 -Dělala to?
    -No!
  • 00:29:10 Co dělala?
    Jak jsi poznal, že je nadšená?
  • 00:29:13 Tak už mě poznávala,
    už zabírala,
  • 00:29:16 když jsem řekl vtip,
    tak se zasmála.
  • 00:29:19 A tam se to rozléhá,
    po tý Macoše.
  • 00:29:21 No, no.
  • 00:29:22 Čili celej den byla Macocha
    a poslední je čtvrtej.
  • 00:29:25 Poslední byl čtvrtej den,
    to už jsem nikam nešli.
  • 00:29:29 To už je vyprovázení,
    balení těch báglů
  • 00:29:33 a dojezd do Prahy.
  • 00:29:35 Ano, odjezd do Prahy.
  • 00:29:36 A co teď ještě
    chystáte do budoucna, Tomáši?
  • 00:29:38 Taky hodně mluvíte o tom,
    že byste chtěl dělat muziku.
  • 00:29:41 Já v podstatě dělám muziku
    dřív než herectví a divadlo.
  • 00:29:46 Já dělám muziku
    už od základky!
  • 00:29:49 Já taky,
    ale nikdo to nesnese.
  • 00:29:52 Já si ji dělám
    tak do šuflíčku.
  • 00:29:53 A ženě hrajete doma
    třeba na kytaru?
  • 00:29:56 Jo, to jsem zapomněl říct!
    V Brně jsem jí hrál každej večer!
  • 00:30:00 Jo takhle!
    (smích)
  • 00:30:04 -To mně úplně vypadlo.
    -Mně to bylo divný.
  • 00:30:08 A mně tam ty večery haprovaly!
    Mně přišly dost nudný -
  • 00:30:12 pivo, víno...
    Tam byla kytara!
  • 00:30:14 -A piáno.
    -A to bylo doma.
  • 00:30:16 A malinko připravený skladby.
    Romantický.
  • 00:30:19 To všechno jsem měl
    právě všechno připravený!
  • 00:30:22 Já jsem předtím ten týden cvičil,
    takže jsem to měl nachystaný.
  • 00:30:24 Jo, a bylo přesně vymyšlený,
    kdy se na ni podívat, ne?
  • 00:30:28 -No...Tak...
    -Co?
  • 00:30:30 Já jsem takovej, jak říkám.
    Některý skladby jsou těžší.
  • 00:30:33 Tak to jste se musel soustředit.
    To je ale blbý.
  • 00:30:38 Nemluv na mě,
    já ti dám tady milostnou píseň.
  • 00:30:41 To je divný, ne?
  • 00:30:43 Ale já mám některý,
    který umím hrát levou rukou.
  • 00:30:45 Takže to se dá.
  • 00:30:47 Jo, to je dobrý, že můžete
    držet kolem ramen a hrát.
  • 00:30:49 -To je pěkný.
    -To jo.
  • 00:30:51 Tohle jsem ti složil včera,
    takovou serenádu.
  • 00:30:54 Kolik jste toho přehrál
    za ty večery?
  • 00:30:56 No, tak půl hodinky,
    čtyřicet minut.
  • 00:31:00 To byly zrovna ty písničky,
    co máte v hlavě.
  • 00:31:02 Čili to je celá ta brněnská série,
    to se pamatuje.
  • 00:31:06 -Moravská.
    -Moravská.
  • 00:31:07 Tomáš Matonoha!
    (potlesk)
  • 00:31:16 Tomáši,
    teď bych vás poprosil,
  • 00:31:18 jestli byste nám mohl
    jednu tu písničku zahrát.
  • 00:31:20 A můžu říct jenom krátce,
    co to je za píseň?
  • 00:31:23 Můžete cokoliv.
  • 00:31:24 To je píseň, kterou jsem
    ještě v životě nikomu nehrál.
  • 00:31:26 Tohle je premiéra.
  • 00:31:28 A je to píseň,
    kterou jsem napsal
  • 00:31:30 asi tři hodiny potom,
    co se mi narodil syn.
  • 00:31:34 Čili to bude...
  • 00:31:36 V sedm hodin
    jsem ji napsal.
  • 00:31:39 -Tak můžete nám ji zazpívat?
    -Můžu. A zahrát.
  • 00:31:42 To budete hodnej.
  • 00:31:57 Za horú pod kopcem
    studánka v poli.
  • 00:32:04 Za horú pod kopcem
    studánka v poli.
  • 00:32:10 Z horkého prameňa
    holúbek vylétl.
  • 00:32:17 Ke slunci letí,
    ke slunci letí.
  • 00:32:37 Holúbku spanilý,
    až tam doletíš.
  • 00:32:44 Holúbku spanilý,
    až tam doletíš.
  • 00:32:50 Přimluv sa za všecky
    šohajky na zemi,
  • 00:32:57 však ty dobře víš,
    však ty dobře víš.
  • 00:33:16 Panenky na lúce
    věnce si pletú.
  • 00:33:23 Panenky na lúce
    věnce si pletú.
  • 00:33:29 Holúbek na nebi
    posílá naději
  • 00:33:36 celému světu,
    celému světu.
  • 00:34:08 Za horú pod kopcem
    studánka v poli.
  • 00:34:16 Za horú pod kopcem
    studánka v poli.
  • 00:34:24 Kdo se z ní napije,
    tak toho srdéčko
  • 00:34:32 už nezabolí,
    už nezabolí.
  • 00:34:58 (potlesk)
  • 00:35:02 Dámy a pánové,
    naším dalším hostem
  • 00:35:04 je pan Rostislav Prokopjuk!
  • 00:35:23 Oni nepřestanou hrát,
    dokud si nesednu, víte?
  • 00:35:26 To jsme si mohli sednou
    hned.
  • 00:35:28 Vy jste před chvilkou
    měl dva tak napínavé rozhovory,
  • 00:35:30 že musíte mít
    ukrajinský balzám na uvolnění.
  • 00:35:33 -A co tohle je?
    -Já jsem přemýšlel...
  • 00:35:35 -A co tohle je?
    -Balzám na uvolnění.
  • 00:35:37 -Balzám na uvolnění.
    -Přesně tak.
  • 00:35:40 Já to nepřečtu, protože ono je to
    těma vašema písmenkama.
  • 00:35:44 -Je to v ukrajinštině.
    -Balzám prikarpatskij.
  • 00:35:46 Přesně tak.
  • 00:35:47 Já jsem přemýšlel,
    když jsem sem šel,
  • 00:35:49 u nás je zvykem,
    když jdete někam poprvé,
  • 00:35:51 nesmíte přijít
    s prázdnýma rukama.
  • 00:35:54 Ale pane Prokopjuku,
    vy jste známý tím,
  • 00:35:56 že působíte
    v takových zvláštních oblastech.
  • 00:35:58 Například odnaučujete
    lidi kouřit.
  • 00:36:00 Dokonce jste to dělal
    v nějakém televizním pořadu.
  • 00:36:02 A jak jste se k tomu dostal?
    Jak to vzniklo?
  • 00:36:05 V ordinaci v Českých Budějovicích
    mě strašně naštval jeden chlap,
  • 00:36:08 který mi vykládal
    o veškerých svých problémech,
  • 00:36:11 co ho všechno trápí
    a dával jsem si do souvislostí
  • 00:36:15 všechno, co mi vykládal.
  • 00:36:17 A říkám: "A kouříte? Někde
    musí být důvod vašich problémů."
  • 00:36:20 On: "Kouřím."
  • 00:36:22 Tak jsem ho okamžitě
    chytil za palec, promáčkl:
  • 00:36:25 "A teď kouřit nebudete."
    A chlap přestal kouřit.
  • 00:36:28 Tak jsem začal přemýšlet,
    co jsem dělal.
  • 00:36:32 Začal jste to
    zpětně analyzovat.
  • 00:36:34 Vy jste to jenom zmáčknul
    a řekl jste...
  • 00:36:36 Přesně tak.
    To byl jenom okamžik.
  • 00:36:38 -Ale vy neděláte jenom tohle.
    -Veškeré závislosti.
  • 00:36:42 Veškeré závislosti?
    Třeba gamblery taky?
  • 00:36:45 Tam je jedna podmínka.
    Ten člověk musí chtít.
  • 00:36:47 A v tomhle okamžiku můžu říct:
    "Ano, veškeré závislosti."
  • 00:36:50 Když se vám to nepovede,
    tak vy řeknete: "Vy jste nechtěl."
  • 00:36:54 To je dobrý,
    ne?
  • 00:36:56 To není dobrý,
    to je špatný.
  • 00:36:57 To je špatný, ale můžete říct:
    "Vy jste nechtěl."
  • 00:36:59 -To je blbá výmluva.
    -Jo?
  • 00:37:02 A jaký závislosti?
    Třeba drogy taky?
  • 00:37:05 -Nejvíce to kouření.
    -Nejvíc kouření.
  • 00:37:08 Tam jde o to, že každý se vám
    nepřizná ve svých závislostech.
  • 00:37:11 -A dáváte na to záruku?
    -Rok.
  • 00:37:13 Rok je záruka?
    (smích)
  • 00:37:15 Myslím, že rok opravdu stačí,
    aby se člověk o tom přesvědčil.
  • 00:37:19 Třeba já bych přišel,
    dostal bych tu informaci,
  • 00:37:22 já bych si ji vykouřil
    a stejně bych začal kouřit.
  • 00:37:27 -A kdybych přišel?
    -Ne, ten rok je na to,
  • 00:37:30 že se nevracíte do vesmíru,
    vracíte se do života.
  • 00:37:33 Jo?
    Mezi lidi.
  • 00:37:35 Ne, já mluvím o tom,
    že přijdu k vám,
  • 00:37:36 vy mě odnaučíte kouřit,
    já vykouřím tu...
  • 00:37:38 Já vás, takovýho chlapa,
    budu něco odnaučovat?
  • 00:37:40 Vy mě odnaučíte kouřit,
    dostanu tu zakódovanou cigaretu,
  • 00:37:42 mám na to rok záruku.
  • 00:37:44 Ano.
  • 00:37:45 A druhej den ráno dostanu chuť
    na cigáro, řeknu si:
  • 00:37:48 "Půjdu k Prokopjukovi to
    reklamovat, že mám chuť na cigáro."
  • 00:37:52 Ale nic nezakazuji.
  • 00:37:54 Ale přijdu a řeknu:
    "Já furt kouřím."
  • 00:37:56 -Stačí zavolat.
    -Jo?
  • 00:37:58 Já doma nic jiného nedělám
    než zvedám telefon
  • 00:38:00 a manželka neví, jestli mluví
    se mnou nebo s telefonem.
  • 00:38:03 Jo?
    A vy se snažíte po telefonu?
  • 00:38:06 První návštěva musí být osobní,
    potom stačí po telefonu.
  • 00:38:09 Dobře, tak bych vám zavolal
    a řekl bych:
  • 00:38:11 "Mně se chce pořád
    hrozně kouřit."
  • 00:38:13 A víte, že ta informace
    je ještě silnější než osobně?
  • 00:38:16 Že je těm lidem ještě hůř
    po tom telefonu?
  • 00:38:19 A léčíte ještě nějaké jiné nemoci
    kromě závislostí?
  • 00:38:23 Nejvíc se specializuji
    na to kouření.
  • 00:38:25 To už běží léta.
    Mám dojem, že běží dobře.
  • 00:38:27 A kolik je tak lidí,
    co se to odnaučí?
  • 00:38:29 Dost.
    Opravdu dost.
  • 00:38:31 -Tak odhadem.
    -To jsou stovky a stovky lidí.
  • 00:38:34 -A jsou nějaký reklamace?
    -Jsou.
  • 00:38:37 -Jsou, to bych lhal.
    -Jsou tisíce a tisíce.
  • 00:38:40 Nemůžou být tisíce,
    když jsou jenom stovky.
  • 00:38:42 -Reklamací desítky.
    -Desítky.
  • 00:38:44 -To je slušné, ne?
    -To je slušný.
  • 00:38:46 A vy jste to zkoušel
    vzadu s Davidem, že jo?
  • 00:38:50 No, viděl jste Davida
    v životě s cigaretou?
  • 00:38:52 Tak ještě před chvílí.
  • 00:38:54 Takže na něm já uvidím,
    jak to bude fungovat.
  • 00:38:56 -Už je to nějaká hodina.
    -Jo.
  • 00:38:58 Máš chuť na cigaretu?
    Nemáš.
  • 00:39:00 Tak jestli bude kluk
    takhle vyléčenej,
  • 00:39:02 tak já bych se
    když tak ozval taky.
  • 00:39:04 -Jo?
    -Není problém.
  • 00:39:06 Tak se budu těšit.
  • 00:39:07 To je to nejmenší,
    co můžeme spolu udělat.
  • 00:39:09 To nejmenší?
    A co je to to největší?
  • 00:39:11 Celý život nekouřit.
  • 00:39:13 A co je to to největší,
    co spolu můžeme udělat?
  • 00:39:16 -Uvolnit se.
    -Uvolnit se.
  • 00:39:18 Rostislav Prokopjuk!
  • 00:39:27 Já vám, dámy a pánové,
    děkuji za pozornost,
  • 00:39:29 těším se s vámi
    za týden na shledanou
  • 00:39:31 buď v divadle Ponec
    nebo u televizních obrazovek.
  • 00:39:34 A uvolněte se,
    prosím.
  • 00:39:44 Skryté titulky
    Alena Fenclová

Související