iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
15. 3. 2019
14:55 na ČT2

1 2 3 4 5

2 hlasy
2207
zhlédnutí

Sousedé

Čtrnáct barev Vánoc — Svátky Purim a svatého Patrika — Řecký večer ve stylu rebetiko — Ukrajinská Malanka

25 min |

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Sousedé

  • 00:00:19 -Moje nejlepší Malanka byla,
    když jsme chodila do 8. třídy ZŠ.
  • 00:00:23 To byl obrovský zážitek.
  • 00:00:25 Když jsme chodili po vesnici
    a stálo nám toho strašně málo,
  • 00:00:31 tak proč nezajedeme do města.
  • 00:00:34 -Vzpomíná Mariya Gavrylyuk
    na pradávnou ukrajinskou oslavu
  • 00:00:37 nového roku.
  • 00:00:38 Než si ale k Malance řekneme víc,
  • 00:00:40 připomeneme si nadcházející
    židovský svátek Purim
  • 00:00:43 a taky irské oslavy svatého Patrika.
  • 00:00:45 A než ochutnáme řecké rebetiko,
    vydáme se do Brna.
  • 00:00:48 Tam pokřtili knihu 14 barev Vánoc.
  • 00:00:50 Třeba pro vás,
  • 00:00:52 kteří jste si
    jejich oslav dostatečně neužili.
  • 00:01:03 Stalo se tak v historických
    prostorách Dietrichsteinského paláce.
  • 00:01:07 Knihu, která je určená nejen odborné,
    ale i laické veřejnosti,
  • 00:01:11 nám představila její autorka
  • 00:01:12 a přivítala nás v horňáckém kroji.
  • 00:01:15 Je totiž členkou Slováckého krúžku.
  • 00:01:17 Ale nás zajímalo,
    proč 14 barev Vánoc?
  • 00:01:22 -Název je inspirovaný počtem
    národnostních menšin,
  • 00:01:26 protože kniha se věnuje
    vánočnímu a zimnímu období
  • 00:01:31 a svátkůmv nich
    u národnostních menšin v ČR.
  • 00:01:39 Vycházela jsem z metody,
    která pracuje s lidmi,
  • 00:01:44 se vzpomínkami.
  • 00:01:48 Základním způsobem,
    jak jsem získávala informace,
  • 00:01:55 byl rozhovor s lidmi.
  • 00:01:58 ZPĚV
  • 00:02:05 Dělala jsem rozhovor
    s téměř 80 lidmi.
  • 00:02:08 Snažila jsem se,
  • 00:02:10 aby byla každá národnostní menšina
    zastoupena alespoň 5 lidmi,
  • 00:02:17 což se mi ne u všech podařilo.
  • 00:02:21 Původní moje myšlenka byla,
    že tam zveřejním všechny rozhovory,
  • 00:02:26 protože každý člověk má svůj osud,
    jiný pohled,
  • 00:02:31 různý způsob vyjadřování apod.
  • 00:02:33 Potom, co jsem viděla,
    jak jsou rozhovory rozsáhlé,
  • 00:02:37 tak jsem musela tuhle myšlenku
    trošku zúžit.
  • 00:02:41 Nakonec v téhle knize
    jsou ke každé národnosti
  • 00:02:44 vybráni 2 zástupci,
    jedna žena a jeden muž.
  • 00:02:51 3 roky byly strašně krásné,
  • 00:02:54 potkávala jsem se s nejrůznějšími
    lidmi i různými generacemi.
  • 00:02:59 Nejstarší respondent
    byl narozený 1924 a nejmladší 1994.
  • 00:03:05 Mezi nimi bylo 70 let.
  • 00:03:08 Z jejich zážitků bylo vidět,
    jak se svět vyvíjel,
  • 00:03:13 jakým způsobem lidé tento svátek
    slavili v minulosti
  • 00:03:18 a jak ho slaví teď.
  • 00:03:20 Ze spousty respondentů,
    které jsem původně neznala,
  • 00:03:24 se stali přátelé,
    což byla velmi příjemná záležitost.
  • 00:03:31 -Jedním z nich
    byl i Pavlos Charalambidis,
  • 00:03:33 který před válkou v Řecku
    uprchl přes Albánii do Rumunska.
  • 00:03:37 Po letech se setkal se svou rodinou,
    která našla nový domov v Brně.
  • 00:03:41 -Jsem z Řecka, blízko Soluně, 150 km.
  • 00:03:45 Žil jsem tam, když mi bylo 11,5 roků.
  • 00:03:52 40 dní se držel půst.
  • 00:03:55 Když byly Vánoce,
    tak se ráno zabije prase
  • 00:03:59 a jako kluci jsme se těšili
    na močový měchýř,
  • 00:04:04 dělali jsme z něho balon.
  • 00:04:08 Když jsme šli do kostela,
    dával nám kousek chleba
  • 00:04:11 a trochu vína.
  • 00:04:13 Tím pádem jsi mohl jíst,
    co jsi chtěl.
  • 00:04:17 Ale večer starší lidi chodili
    po baráku a zpívali koledy.
  • 00:04:23 A dávalo se každý, co měl,
    sádlo, máslo.
  • 00:04:27 Všichni se sešli u jedné rodiny
    a slavilo se do rána.
  • 00:04:35 Co udělali, to museli sníst.
  • 00:04:41 Roku 1954 jsem přijel do ČSR,
    sestra bydlela v Brně na Vaňkovce.
  • 00:04:49 Byl jsem u ní
    a dělali jsme stromek a dárky.
  • 00:04:53 Ale v Rumunsku,
    když jsme byli v dětském domově,
  • 00:04:57 tak tam taky dělali stromek.
  • 00:05:00 -Řekové se tu pochlubili
    svou Vasilopitou.
  • 00:05:02 To je zvyk, kdy se na Nový rok
    rozkrajuje speciální pita,
  • 00:05:06 obsahující minci pro štěstí.
  • 00:05:10 -U některých národností
    jsem byla překvapená,
  • 00:05:14 protože jsem netušila,
  • 00:05:16 co všechno si přinesli
    ze své původní vlasti
  • 00:05:20 a co tady v rodinném prostředí
    udržují.
  • 00:05:26 Na druhou stranu mě potěšilo,
    že mezi mými respondenty nebyl nikdo,
  • 00:05:32 kdo by řekl,
    že české Vánoce neakceptuje,
  • 00:05:37 nebo je neslaví,
    nelíbí se mu, zavrhuje je.
  • 00:05:42 U pravoslavných respondentů
    jsem dost často zaznamenala,
  • 00:05:50 že začínají slavit na Štědrý den,
    24. prosince
  • 00:05:55 a končí až poslední den
    pravoslavné liturgie,
  • 00:06:01 který je 19. ledna.
  • 00:06:10 Jsem asi kosmopolitní člověk,
    příjmení Polák je zjevné.
  • 00:06:16 Rodina mého manžela částečně pochází
    ze Slovenska
  • 00:06:20 a moje rodina má kořeny
    v německých ostrůvcích na Vyškovsku.
  • 00:06:28 Pravděpodobně pochází z Německa,
  • 00:06:31 z míst,
    odkud utíkali katolíci v době,
  • 00:06:34 kdy tam byla většina protestantů.
  • 00:06:37 Mám obavy, že moc české krve
    se ve mně moc nenajde.
  • 00:06:43 Vánoce slavíme česky,
    nemáme žádné zvláštnosti.
  • 00:06:48 Co všichni máme rádi
    a co jsme schopni,
  • 00:06:53 tak zpíváme koledy,
    a to velmi rádi.
  • 00:06:57 ZPĚV
  • 00:07:06 -I letos si u nás připomeneme
    výročí protihabsburského povstání
  • 00:07:10 z roku 1848
  • 00:07:12 a zároveň státního svátku Maďarska.
  • 00:07:15 Nejprve v 10 hodin
    na Malostranském náměstí v Praze
  • 00:07:18 u pamětní tabule knížete Rákócziho.
  • 00:07:20 Po té ve 14 hodin v Dobřanech u Plzně
    u tabule plukovníka Norberta Ormaye,
  • 00:07:26 jednoho z nejvýznamnějších mučedníků
    revoluce,
  • 00:07:29 který se tu narodil.
  • 00:07:30 Výstava Stretnutie II přináší výběr
  • 00:07:33 z tvorby členů
    Spolku výtvarníků Slovenska,
  • 00:07:36 který si právě připomněl
    25. výročí založení.
  • 00:07:40 Až do 27. března si v galerii
    Slovenského institutu
  • 00:07:43 na náměstí Republiky v Praze
  • 00:07:45 můžete prohlédnout práce
    27 malířů a sochařů.
  • 00:07:54 Purim.
  • 00:07:55 Jeden z nejoblíbenějších
    a nejveselejších židovských svátků.
  • 00:07:59 Podle židovského kalendáře
    se slaví 14. Adaru,
  • 00:08:02 což letos připadá na 21. března.
  • 00:08:04 V tomto období neplatí většina zákazů
    týkajících se alkoholu
  • 00:08:08 a jiných neřestných pošetilostí.
  • 00:08:11 Je připomínkou historické události
    popsané v knize
  • 00:08:14 Ester - Megilat Ester.
  • 00:08:16 Popisuje smrtelné nebezpečí pro Židy,
    které chtěl Haman,
  • 00:08:19 rádce perského krále Achašveroše,
    zničit.
  • 00:08:22 Aby zjistil nejpříhodnější den
    pro svůj záměr,
  • 00:08:25 metal losy.
  • 00:08:26 Z akkadského puru vznikl dnešní název
    svátku Purim.
  • 00:08:29 Záměr mu však díky chytrosti
  • 00:08:31 královny Ester
    a jejího strýce Mordechaje nevyšel,
  • 00:08:35 a sám Haman skončil na šibenici.
  • 00:08:37 Tolik příběh.
  • 00:08:38 A jak se tento svátek slaví?
  • 00:08:41 -Jsou čtyři zvyklosti
    na svátek Purim,
  • 00:08:44 kdy čteme tento příběh v synagogách.
  • 00:08:46 Potom se pořádá hostina
    a posílá se jídlo a pití lidem,
  • 00:08:50 kteří ho potřebují.
  • 00:08:52 Také se dávají dary chudým.
  • 00:08:55 Na svátek Purim je zvykem
    se převlékat do maškarního
  • 00:08:59 a během čtení svitku
    se vyvolávají jména,
  • 00:09:05 např. Haman
    a bouchá se do stolu atd.
  • 00:09:09 Během maškarního se pije alkohol,
  • 00:09:12 aby člověk nerozeznal mezi Hamanem,
    což je zlo,
  • 00:09:16 a Oddechem, dobrem.
  • 00:09:20 Přijdou děti a ostatní v maškarním
    a užijí svátek.
  • 00:09:24 Lidé ocení,
    že to je výjimečná událost.
  • 00:09:29 A děti si ten svátek pamatují,
    protože je úplně jiný než ostatní.
  • 00:09:34 Je to jeden z nejveselejších svátků
    v celém židovském kalendáři.
  • 00:09:38 -Podobně stejně bláznivá
    je i oslava irského světce Patrika,
  • 00:09:42 která proběhne o několik dní dříve -
    17. března.
  • 00:09:45 Někdy se tomuto dni říká
    zelený svátek.
  • 00:09:48 A ne náhodou.
  • 00:09:49 Symbolem svatého pastýře,
    který přinesl do Irska křesťanství,
  • 00:09:53 je zelený čtyřlístek.
  • 00:09:54 A tak se lidé v tento den
    oblékají do zelené barvy,
  • 00:09:58 pojídají zelené pokrmy
    a pochopitelně je prolévají,
  • 00:10:01 a to hojně - zelenými nápoji.
  • 00:10:03 Výjimkou je jen tmavé irské pivo.
  • 00:10:06 Svátek se díky migrantům
    v minulém a předminulém století
  • 00:10:10 rozšířil i za oceán,
  • 00:10:11 do Ameriky a Austrálie.
  • 00:10:13 Své příznivce má ale prakticky
    v celé Evropě.
  • 00:10:27 Prostory taverny v porubském zámečku,
  • 00:10:30 hudební seskupení Rebetiko z Ostravy
    a Quaraba z Prahy.
  • 00:10:33 To jsou asi základní informace
    o večeru plném emocí
  • 00:10:36 a řecké hudby ve stylu rebetiko.
  • 00:10:39 A co si pod pojmem rebetiko
    představit?
  • 00:10:42 -Je to nejpravdivější druh hudby,
    se kterým jsem se
  • 00:10:46 v dospělosti setkal.
  • 00:10:48 Přestože vznikl
    před více než 100 lety,
  • 00:10:51 popisuje různé životní události,
  • 00:10:53 hovoří o lásce, chudobě,
  • 00:10:56 problémech lidí.
  • 00:10:59 Vychází z těžkého období,
    ve kterém hudba rebetiko vznikla.
  • 00:11:10 -S určitou nadsázkou se rebetiko
    dá přirovnat k americkému blues.
  • 00:11:15 Jeho vznik je spojován
    s odsunutými maloasijskými Řeky.
  • 00:11:18 Řecko-turecký konflikt
    v letech 1919-1922
  • 00:11:22 doprovázející rozpad Osmanské říše
    po 1. světové válce
  • 00:11:26 přinesl i národnostní čistky.
  • 00:11:29 Díky nim zaniklo 3 tisíce let staré
    osídlení Kappadokie a Pontu.
  • 00:11:33 Odtud název pontští Řekové.
  • 00:11:35 Historikové odhadují,
  • 00:11:37 že se z těchto oblastí
    muselo vystěhovat
  • 00:11:39 přibližně 1,5 milionů
    maloasijských Řeků.
  • 00:11:42 A ti nebyli v Řecku přijímáni
    zrovna s otevřenou náručí.
  • 00:11:49 -A společně s podsvětím přístavů
    a přístavních lokálů
  • 00:11:54 a všech zbídačených lidí,
    se kterými měli uprchlíci kontakt,
  • 00:11:59 došlo k propojení východních
    a západních hudebních vlivů.
  • 00:12:03 A zrodilo se rebetiko,
    které dodnes slaví hudební úspěchy.
  • 00:12:10 -My, kteří tady žijeme,
    už je to třeba druhá generace,
  • 00:12:16 což je můj strýc Vangelis,
    který založil kapelu Rebetiko
  • 00:12:21 nebo třetí generace,
    což jsem já,
  • 00:12:24 tak cítím podobné emoce a pocity
    jako lidé,
  • 00:12:32 kteří zpívali první Rebetiko písně.
  • 00:12:37 Chybí nám naše vlast, Řecko.
  • 00:12:42 To, co potom oslovuje posluchače,
    tak není profesionalita podání,
  • 00:12:52 protože jsem nestudovala zpěv,
    ale to, že zpíváme něco,
  • 00:12:58 co se nás dotýká a čemu věříme.
  • 00:13:02 Myslím si, že to stejné platí
    i pro písně Rebetiko.
  • 00:13:06 Když zpíváte o tom,
    že vám chybí někdo,
  • 00:13:10 kdo žije daleko
    nebo že vám chybí váš domov,
  • 00:13:14 tak to znáte moc dobře
    z vlastní zkušenosti
  • 00:13:17 a můžete to lépe vyjádřit.
  • 00:13:20 ZPĚV V ŘEČTINĚ
  • 00:13:39 -A jak vznikla kapela Quaraba?
  • 00:13:41 A proč hraje zrovna v Čechách?
  • 00:13:45 -Kapela vznikla přibližně
    před 6 lety.
  • 00:13:48 Začali jsme v malých prostorech
    v Praze,
  • 00:13:51 v různých lokálech,
    kde nám dali možnost si zahrát.
  • 00:13:55 Pak přišli lidé
    a objevili nás.
  • 00:13:59 Mluvil jsem o rebetiku,
  • 00:14:03 snažil jsem se popsat,
    o čem hudba je.
  • 00:14:07 Přestože zvuk je pro evropské
    posluchače trošičku komplikovaný,
  • 00:14:12 je to evropská hudba.
  • 00:14:14 A hrajeme rebetiko s inklinací
    k původním nahrávkám.
  • 00:14:28 -Rebetiko je nadčasové,
    není to něco,
  • 00:14:31 co je zaseknuté
    někde přes 100-150 lety,
  • 00:14:35 ale může se dál rozvíjet.
  • 00:14:38 Třeba momenty,
    v každé písni se s tím setkáte,
  • 00:14:44 že muzikanti dávají slovo
    jeden druhému
  • 00:14:50 a improvizuje a hraje
    na svůj nástroj tak silně,
  • 00:14:55 vyjadřuje svůj pocit.
  • 00:14:58 A to samé jsou momenty,
  • 00:15:01 kdy zase zpěvák může vyjádřit
    svým hlasem pocity.
  • 00:15:19 Jsem moc ráda,
    že vznikla naše autorská píseň,
  • 00:15:24 která je v duchu rebetika,
    je se všemi nástroji,
  • 00:15:28 ale je to postavené na mém textu.
  • 00:15:34 -Janis přišel do Prahy
    teprve nedávno,
  • 00:15:36 a tak nás zajímalo,
  • 00:15:37 jestli znal historii řecké menšiny
    v Čechách.
  • 00:15:42 -Velmi krásná otázka.
  • 00:15:43 Nevěděl jsem nic.
  • 00:15:45 Až když jsem přijel sem,
    dozvěděl jsem se,
  • 00:15:48 že je tady tak velká řecká komunita.
  • 00:15:51 Bohužel ve školních učebnicích
    nic takového popisováno nebylo.
  • 00:15:55 Byla to zároveň radost,
    ale i smutek,
  • 00:15:59 protože i moji předkové
    byli uprchlíci.
  • 00:16:02 Jsem také daleko od své vlasti,
    rozumím tomu.
  • 00:16:06 Nevím, jaké byly podmínky tehdy,
    ale předpokládám,
  • 00:16:09 že mnohem těžší.
  • 00:16:11 Češi mě přijímají velmi vřele,
    když jim říkám, že jsem Řek.
  • 00:16:16 Přestože mám tuto vizáž.
  • 00:16:19 A je fajn tady představit
    i tuto část řecké kultury.
  • 00:16:23 Jsem si jistý,
    že Češi ji pochopí,
  • 00:16:26 a když budou rebetiko
    slyšet častěji,
  • 00:16:29 přijmou i zvuk,
  • 00:16:30 který je pro ně
    přece jen hodně východní.
  • 00:16:46 -Sofia se ovšem kromě rebetika
    zabývá i řeckou hudbou jiných žánrů.
  • 00:16:52 -Je to pro mě velice zajímavé,
  • 00:16:54 že můžu dělat jinou hudbu s Rebetikem
    a jiné písně zpívat v Chorodia.
  • 00:17:01 Ale obojí má něco společného,
    a to je úcta k řecké tradici.
  • 00:17:07 A je to i stesk po domově,
    po Řecku,
  • 00:17:13 který se odráží v textech,
    jak už v tradičních písních,
  • 00:17:19 které zpíváme s děvčaty,
    tak i v Rebetiku,
  • 00:17:26 kde to jsou často písně
    obyčejných lidí,
  • 00:17:30 kteří museli opustit
    svůj původní domov.
  • 00:17:34 Mnohokrát se tam objevuje nostalgie
    po domově
  • 00:17:37 a každodenní trápení, starosti,
    ale 90 % písní je o lásce.
  • 00:17:47 -Janis už u nás žije nějakou dobu,
    tak nám to nedalo
  • 00:17:51 a zeptali jsme se,
    jak bojuje s češtinou.
  • 00:17:55 -Nejlepší slovo...
    -Ve vesmíru...
  • 00:17:57 -Je zmrzlina.
  • 00:18:01 Moje první slovo tady je zmrzlina.
  • 00:18:05 Všichni lidi říkají pivo,
    ale pro mě je nejlepší zmrzlina.
  • 00:18:10 Nejlepší české slovo.
  • 00:18:24 -Pražské kulturní centrum Novodvorská
    opět ožilo.
  • 00:18:27 Tentokrát byla nejčastěji slyšet
    ukrajinština.
  • 00:18:30 A není divu.
  • 00:18:31 Sešli se tu Ukrajinci nejen z Prahy,
    ale i mnoha jiných měst
  • 00:18:35 na tradiční oslavě.
  • 00:18:37 Malanka v ukrajinské tradici je
    oslava starého nového roku.
  • 00:18:42 Je odvozená od slova svatá Melánie,
    což byla žena,
  • 00:18:49 která činila dobro
    a pomáhala lidem.
  • 00:18:54 Podle druhé tradice byla Melánie,
    která oslavovala příchod jara.
  • 00:19:00 Ne úplně by to sedělo
    s novým rokem,
  • 00:19:02 ale pokud se zamyslíme,
    tak známky jara už tam byly.
  • 00:19:07 Starý nový rok pro Ukrajince
    je Malanka, Melanka, Melánie.
  • 00:19:14 Podle tradice se slaví
    od pohanských dob,
  • 00:19:18 nevíme to přesně,
  • 00:19:20 ale v současné ukrajinské tradici
    přinejmenším od 19. století,
  • 00:19:25 kdy si lidé začali uvědomovat
  • 00:19:29 svou příslušnost k nějakému národu,
    národnosti.
  • 00:19:36 -Historici tvrdí,
    že příběh,
  • 00:19:38 který se traduje
    z pohanských dob vypráví o Mylance,
  • 00:19:41 od slova milovaná,
  • 00:19:42 která byla patronkou veškeré flóry
    a jara.
  • 00:19:45 Stejně jako v mýtu
    o Hádesovi a Persefoně
  • 00:19:47 toužil po Mylance zlý strýc,
  • 00:19:49 který ji unesl do své podsvětní říše,
    a tím zapříčinil,
  • 00:19:53 že příroda zemřela či usnula.
  • 00:19:55 Až po jejím vysvobození
    začala zeleň opět rašit
  • 00:19:58 a ten okamžik slaví Ukrajinci
    jako Malanku,
  • 00:20:01 příchod jara.
  • 00:20:02 Ačkoli připadá na 13. leden
    našeho kalendáře.
  • 00:20:05 A jak na tradiční oslavy vzpomínají
    hosté tohoto večera?
  • 00:20:10 -Pro děti to je obrovský zážitek.
  • 00:20:13 Když je Štědrý den,
  • 00:20:14 je večeře s rodinou
    a potom jdou koledovat.
  • 00:20:18 Koledují
    a dostávají za to zaplaceno.
  • 00:20:21 Strašně se na to těší
    a stejně na Malanku.
  • 00:20:25 Když jdou děti koledovat,
    dostanou za to sladkosti nebo ovoce,
  • 00:20:30 a potom dostanou zaplacenou.
  • 00:20:33 Na rozdíl od Štědrého dne,
    na Malanku,
  • 00:20:37 co vydělali, co se týče peněz,
    tak se vždycky dělili napůl.
  • 00:20:43 Půlka jde na charitu
    a půlka jim zůstane.
  • 00:20:47 Nejlepší Malanka pro mě byla,
    když jsme chodila do 8. třídy ZŠ.
  • 00:20:52 To byl obrovský zážitek.
  • 00:20:54 Když jsme chodili po vesnici
  • 00:20:57 a stálo nám toho strašně málo,
    tak proč nezajedeme do města.
  • 00:21:02 Nikomu jsme nic neřekli
    a odjeli do města.
  • 00:21:05 Tam jsme vydělali
    pěkný balík peněz,
  • 00:21:08 pro nás to byl velký zážitek
    a potom jsme dostali vynadáno.
  • 00:21:13 Proto si to dodnes pamatuju.
  • 00:21:16 -Koledování
    ale k pražské Malance nepatří.
  • 00:21:19 Tady se ujala jiná podoba oslavy.
  • 00:21:22 -Večer je velmi tradiční, především
    v Praze a ČR.
  • 00:21:27 Pokud bych vzpomněl povídání
    našich předků,
  • 00:21:31 kteří zde žili od konce 40. let,
    to byla druhá vlna migrace v ČR,
  • 00:21:38 především v ČSR,
  • 00:21:41 tak tehdy oslavy nemohly být činěny.
  • 00:21:44 Až ke konci 50. let,
  • 00:21:47 kdy si Sbor svatého Vladimíra,
    který dodnes existuje,
  • 00:21:52 zpívá ve sboru svatého Klimenta
    v Karlově ulici,
  • 00:21:57 začal organizovat staré nové roky.
  • 00:22:00 Tehdy to vypadalo jinak,
    protože bylo dovoleno sborově zpívat
  • 00:22:05 a scházet se tak,
    jak si umíme představit,
  • 00:22:08 že to asi mohlo vypadat
    koncem 50. let.
  • 00:22:11 Tradice se udržela až do 80. let,
    přibližně podobně.
  • 00:22:18 V roce 1989, když Ukrajinci založili
    při Občanském fóru novou organizaci,
  • 00:22:27 začali mít nové Malanky.
  • 00:22:29 Pak už byli veselejší v tom,
  • 00:22:32 že začali zvát svoje kolegy
    z ukrajinské diaspory z jiných zemí
  • 00:22:38 a i z Ukrajiny.
  • 00:22:40 To už bylo možné.
  • 00:22:41 To je naše novodobá tradice.
  • 00:22:44 To děláme v únoru,
    protože v lednu nestíháme.
  • 00:22:52 -Dnes chceme ukázat říkanku,
    kterou bude vyprávět kluk
  • 00:22:56 a je to říkanka o jazyku.
  • 00:22:58 Chceme ukázat,
    jak je to v ukrajinštině důležité.
  • 00:23:05 Dneska máme s jazykem
    trošku problémy,
  • 00:23:08 proto se snažíme tady nezapomínat
    a snažíme se upozorňovat,
  • 00:23:13 že jazyk musíme pořád studovat.
  • 00:23:18 Těším se na to, že děti,
    které žijí v ČR,
  • 00:23:22 které tady asi i zůstanou,
    ale dorozumí se babičkami, dědečkem
  • 00:23:29 a budou vědět,
    co to je Ukrajina.
  • 00:23:33 Snažím se tady zachovat jazyk
    a kulturu.
  • 00:23:41 -Pro mě to znamená 20 let účasti
    na Malankách, možná více.
  • 00:23:46 Těším se na to,
    protože vždycky potkám nové lidi,
  • 00:23:51 nejen z Prahy.
  • 00:23:53 Jsme rádi, že přijíždějí přátelé
    z různých měst,
  • 00:23:56 ukrajinských skupin.
  • 00:23:58 Dnes tu máme Mladou Boleslav,
    Plzeňáky, ale i přátelez Chomutova.
  • 00:24:05 Znamená to pro mě sejít se
    1x za rok s lidmi,
  • 00:24:08 se kterými se jinak nesejdeme.
  • 00:24:11 -Přijela jsem z Chomutova,
  • 00:24:13 jsem zástupce ukrajinského
    občanského sdružení,
  • 00:24:18 kde se snažíme udržovat
    ukrajinské tradice, zvyky.
  • 00:24:22 Stesk po domově se občas objevuje,
  • 00:24:27 snažím se každý rok jezdit
    na Ukrajinu.
  • 00:24:30 Domov vždycky bude domov,
    na Ukrajinu nikdy nezapomeneme,
  • 00:24:35 proto i děláme takové setkání,
    jako Dny ukrajinské kultury,
  • 00:24:39 kde se snažíme ukázat,
    že naši lidé umí překrásně zpívat,
  • 00:24:43 velice dobře vařit.
  • 00:24:45 A to je potřeba,
    aby naše kultura nezanikla.
  • 00:24:51 -A co popřát do dalších let?
  • 00:24:53 -Ať nám to vydrží,
    ať nám vydrží nadšení,
  • 00:24:56 dostupnost sálů v Praze,
    to není tak jednoduché.
  • 00:25:00 A hlavně nadšení lidí.
  • 00:25:02 Bez nich to nebudeme dělat.
  • 00:25:04 Těšíme se nejen na tanec,
    ale na povídání,
  • 00:25:07 které probíhá nejen v sále,
    ale i v okolí.
  • 00:25:11 Pro nás je to sraz Ukrajinců v ČR.
  • 00:25:23 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2019

Související