iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 9. 2019
22:00 na ČT2

1 2 3 4 5

22 hlasů
61658
zhlédnutí

Zmařené naděje 1/8

Přežít

Velká válka skončila. Nová éra začíná. Uprostřed žalu, zklamání a starých strachů se nyní objevují nové sny a naděje, ale i nenávisti.

52 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Zmařené naděje - Přežít

  • 00:01:06 -Aáá!!!
  • 00:01:10 Aáá!!!
  • 00:01:48 *Víte, jak dlouho už válka trvá?
  • 00:01:56 Čtyři roky.
  • 00:02:01 Nechci chcípnout
    jako miliony jiných.
  • 00:02:10 Ještě nikdy jsem neviděl palmy.
    Nevylezl na horu.
  • 00:02:14 Neprotančil noc.
  • 00:02:17 Nikdy jsem nesnědl kus dortu.
  • 00:02:24 A ještě nikdy jsem nespal s dívkou.
  • 00:02:32 Chci žít.*
  • 00:02:40 -Není to tady moc drahé?
    -Zásnuby se přece musí oslavit.
  • 00:02:45 Šetřil jsem z výplaty.
    -Hm.
  • 00:02:59 -Jako dítě jsem chtěl být cukrářem.
  • 00:03:10 Děkuju.
  • 00:03:15 -Jak chutná tohle?
  • 00:03:18 -Vyzkoušíme to.
  • 00:03:43 -Ještě pořád je kolem tolik krásy.
  • 00:03:47 -Měla byste vidět moje rodné město.
    Prahu.
  • 00:03:52 Je to...
    Je to nejhezčí město na světě.
  • 00:04:02 A nejlíp tam vaří.
  • 00:04:04 Až se vrátím domů,
    vyženeme Rakušany i Němce.
  • 00:04:09 Konečně budeme svobodní.
  • 00:04:12 I já budu svobodný.
  • 00:04:21 -Dáme si linecký dort.
    -Došel.
  • 00:04:26 -Dobře. Tak frankfurtský věnec?
    -Hm.
  • 00:04:32 -Co teda máte?
    -K jídlu už nemáme nic.
  • 00:04:36 Můžu vám nabídnout náhražku kávy.
  • 00:04:40 -Tento mladý muž tvrdí,
    že lepší Carmen než tebe nenajdeme.
  • 00:04:45 -Hm.
  • 00:04:47 -Tlustou Polku
    s nevyslovitelným jménem.
  • 00:04:51 To nám naše publikum po čtyřech
    letech války nespolkne, Ernste.
  • 00:04:58 -Nechte ji hrát. Kamera!
  • 00:05:06 Scéna smrti.
    -Můžeme.
  • 00:05:10 -Ale Carmen by neměli zabít.
  • 00:05:14 Už takhle umírá dost lidí.
  • 00:05:18 Měla by se smát.
  • 00:05:23 Plakat.
  • 00:05:29 Milovat.
  • 00:05:33 A tančit.
    Tam, tam, tam, tam, tam.
  • 00:05:35 -Ven! Další.
  • 00:05:37 -Zkusme ještě jednou scénu smrti,
    ale teď... -Tahle dáma už je mrtvá.
  • 00:05:49 -Ve Francii,
    na 750 kilometrů dlouhé frontě,
  • 00:05:53 začíná pátý rok války.
  • 00:05:56 Po neúspěšném útoku na Paříž
  • 00:05:58 klesla morálka německých jednotek
    na bod mrazu.
  • 00:06:02 Zdá se, že milion německých vojáků
    padlo zbytečně.
  • 00:06:05 V srpnu se vzdalo dosud
    nejvíce bojovníků
  • 00:06:08 od vypuknutí konfliktu.
  • 00:06:13 -Každý měsíc připlouvá do Evropy
  • 00:06:16 200 tisíc
    mladých amerických vojáků.
  • 00:06:19 Vybaveni nejmodernějšími zbraněmi
  • 00:06:21 hoří touhou vyhnat německé okupanty
    z Francie a Belgie.
  • 00:06:25 A to jednou provždy.
  • 00:06:31 -Válečný zásobovací úřad oznamuje
  • 00:06:34 na nadcházející pátou válečnou zimu
    následující rozsah přídělů.
  • 00:06:38 Každý občan má denně právo
    na půl kila brambor nebo tuřínu.
  • 00:06:42 Zásobování chlebem, masem, olejem
    nebo máslem nemůže úřad zaručit.
  • 00:06:46 Obyvatelstvu doporučuje přejít
    na potravinové náhražky.
  • 00:06:52 -Dělníci sovětského Ruska,
  • 00:06:54 výdobytky Velké říjnové
    socialistické revoluce
  • 00:06:57 jsou v ohrožení.
  • 00:07:00 Imperialisté se snaží svrhnout
    bolševickou moc. Ale nás neporazí.
  • 00:07:04 V oblasti mezi Kazaní a Samarou
    začíná nová ofenzíva Rudé armády.
  • 00:07:09 Její cíl je zatlačit
  • 00:07:11 kontrarevoluční oddíly
    československých legií
  • 00:07:14 zpátky za Volhu
    a proniknout na Sibiř.
  • 00:07:18 -Staneš se mojí ženou, Marino?
  • 00:07:22 -Přísahala jsem, že budu chránit
    našeho cara. A komunisti ho zabili.
  • 00:07:29 Musím se vrátit na frontu.
  • 00:07:44 Musím.
  • 00:08:03 -Do této části smí jen důstojníci.
  • 00:08:07 -Vypadněte!
  • 00:08:12 -*Já, Hans Beimler, jsem nemohl
    tyhle důstojníky nikdy vystát.
  • 00:08:17 Milují válku. Já ji nenávidím.
  • 00:08:21 Sloužím jako námořník na minolovce
    Širokomořského loďstva.
  • 00:08:26 Nikdo se mě neptal,
  • 00:08:29 jestli hodlám pro císaře,
    Boha a vlast uhořet nebo se utopit.
  • 00:08:33 Mívám o tom zlé sny. Každou noc.
  • 00:08:38 Vyrůstal jsem bez rodičů
    na venkově v Bavorsku.
  • 00:08:42 Od čtrnácti let jsem pracoval
    ve fabrice, abych neumřel hlady.
  • 00:08:48 Dnes trpí hladem půlka země.
  • 00:08:51 Royal Navy už roky blokuje
    naše přístavy.
  • 00:08:55 Do Německa nepustí žádné potraviny.
  • 00:08:59 Minulou zimu umřely
    desítky tisíc lidí.
  • 00:09:02 Děti kosila smrt přímo na ulicích.
    Staří umrzali ve svých bytech.
  • 00:09:10 Jen ti, kdo nás do téhle mizérie
    uvrhli, si dál cpou panděra.*
  • 00:09:16 -Co to má znamenat?
  • 00:09:19 Postavte se do pozoru.
  • 00:09:22 -Sliby se mají dodržet.
  • 00:09:32 -Jste zatčen, Beimlere.
  • 00:09:38 -V tom případě nás zatkněte
    všechny.
  • 00:09:51 -Všude kolem vládne boj,
    nejistota, nespokojenost.
  • 00:09:57 Pocit neudržitelnosti
    současného stavu
  • 00:10:00 na nás doléhá palčivěji
    než kdy dřív.
  • 00:10:04 -Po kolena zapadlí do bahna čekáme,
  • 00:10:07 až výbuch granátu ukončí
    náš nedůstojný život.
  • 00:10:12 Už nemám žádnou odvahu ani naději.
    Viděl jsem umírat tolik kamarádů.
  • 00:10:19 -Nikdy by mě nenapadlo,
  • 00:10:21 že jednou budu smýšlet
    tak strašně nevlastenecky jako teď.
  • 00:10:26 Všechno ve mně pořád křičí:
    "Mír! Mír! Mír!"
  • 00:10:34 -Jak moc toužím po tom, aby vlnu
    nenávisti vystřídal příliv lásky.
  • 00:10:55 -Tenhle dopis předej
    důstojníkovi ve vlaku.
  • 00:11:05 Bůh tě opatruj, Marino.
  • 00:11:13 -Uvidíme se na frontě.
  • 00:11:19 *Já, Marina Jurlovová,
    vděčím za život statečným Čechům.
  • 00:11:23 Jejich oddíly mě zachránily
    před popravčí četou bolševiků.
  • 00:11:30 Od čtrnácti let jsem bojovala
    v kozácké armádě za velikost Ruska.
  • 00:11:36 Přežila jsem tři vážná zranění.
    Ztratila jsem nespočet kamarádů.
  • 00:11:41 Všechny oběti byly zbytečné,
    protože loni vypukla revoluce.
  • 00:11:50 Bolševici převzali moc
    v Petrohradě a Moskvě.
  • 00:11:54 Od té doby bojují
    všichni proti všem.
  • 00:11:57 Akorát tady na Sibiři
    ještě vládne jakžtakž pořádek.
  • 00:12:02 Díky Čechům.
  • 00:12:04 Desetitisíce
    bývalých válečných zajatců
  • 00:12:08 obsadily velká města
    a transsibiřskou magistrálu.*
  • 00:12:43 -Běž zamknout dveře.
  • 00:12:53 Podívej. Pravá šunka.
    -Ach.
  • 00:12:58 -Na vlak jsem čekala čtyři hodiny.
  • 00:13:01 V téhle zemi už nic nefunguje,
    jak má.
  • 00:13:04 Válka zničila celé Rusko.
  • 00:13:07 A jestli to tak půjde dál,
    určitě zničí i Německo.
  • 00:13:11 Jez, holčičko, jez.
  • 00:13:13 -Nemůžu, mami.
    Už teď jsem na plátně tlustá.
  • 00:13:16 -Vždyť je to šunka.
  • 00:13:25 -*Proč ten vlak jede na východ?*
  • 00:13:37 Od kapitána Kappela.
  • 00:13:39 *Fronta je přece na západě.*
  • 00:13:57 ZAKLEPÁNÍ
  • 00:14:12 -Musíme si promluvit.
  • 00:14:20 -Jen pro cestující první třídy.
  • 00:14:30 Tady se píše, že jste princezna.
  • 00:14:38 -Jede ten vlak na frontu?
    -Samozřejmě, Výsosti.
  • 00:14:45 Jedeme do Vladivostoku.
  • 00:14:48 -Ať ten vlak zastaví.
  • 00:14:55 -Nerozumí ti.
  • 00:15:00 -Ale no tak. Nech toho, holubičko.
  • 00:15:04 Koneckonců všichni jsme
    na jedné lodi, ne?
  • 00:15:08 Tenhle vlak nesmí nikde zastavit.
  • 00:15:17 -Je to poslední vlak na východ.
  • 00:15:20 -Zachraň se, kdo můžeš.
    -Jestli projedeme.
  • 00:15:30 -Prosím.
  • 00:15:36 -Vedení si promítlo
    zkušební záběry.
  • 00:15:39 Kamera tě miluje.
  • 00:15:42 -Kdo to je?
    -Omlouvám se, milostivá paní.
  • 00:15:45 Ernst Lubitsch mé jméno.
    Proslavím vaši dceru.
  • 00:15:49 -Ernst mi chce dát
    hlavní roli ve filmu.
  • 00:15:52 Carmen, viď?
    -Ano.
  • 00:15:55 -Nemáš hlad?
  • 00:16:00 -Ne, ani ne, díky.
    -Ve vás židech aby se čert vyznal.
  • 00:16:04 Mami!
  • 00:16:06 -Mimochodem, šéfové chtějí,
    aby sis dala nové jméno.
  • 00:16:10 Úderné a německé.
    -Ale vždyť já už jméno mám.
  • 00:16:14 Víš přece,
    že v Polsku je hodně známé.
  • 00:16:18 *Narodila jsem se jako Apolonia
    Chalupiecová v malém městě Lipně.
  • 00:16:22 Je mi jednadvacet let.
    Jména jsou pro naši zemi důležitá.
  • 00:16:27 Rusové udělali všechno,
    aby slovo "Polsko" vymazali.
  • 00:16:31 Před více než sto lety
    zmizela moje země ze všech map.
  • 00:16:37 Teď Němci Rusy porazili.
  • 00:16:40 Pro nás se ale změnila
    jenom uniforma okupanta.
  • 00:16:45 V současné době bydlím v Berlíně,
    hlavním městě filmu.
  • 00:16:50 A toto nové umění
    proslaví moje jméno po celém světě.
  • 00:16:57 To jméno jsem si vybrala sama.
    Pola Negri.*
  • 00:17:05 -Pořád meleš Polsko, Polsko.
  • 00:17:08 Tuhle válku bohužel vyhraje
    Německo, stejně jako tu minulou.
  • 00:17:12 Takže s Polskem dej konečně pokoj
    a vymysli si nové jméno.
  • 00:17:22 -Dnešní noc bude pro vaši ženu
    rozhodující. Měl byste u ní zůstat.
  • 00:17:34 -A vy tu taky zůstanete?
  • 00:17:37 CINKOT LAHVÍ
    -Zásob mám dost.
  • 00:17:40 -Nesundávejte si roušku.
  • 00:17:51 -Ahoj, miláčku. Dneska vypadáš líp.
  • 00:17:56 -Louisone.
  • 00:18:03 Louisone.
  • 00:18:09 -To byl mladý voják.
    Ležel na vedlejší posteli.
  • 00:18:12 Zemřel před třemi dny.
  • 00:18:18 -*Nechci umřít.
    Je mi teprve dvacet.
  • 00:18:25 Svoje jméno si ještě pamatuju.
    Marie-Jeanne Picquerayová.
  • 00:18:30 Zbytek velká temnota.*
  • 00:18:34 -Tahle chřipka se liší od všeho,
    co jsem dosud zažil.
  • 00:18:38 Nevyhne se skoro žádné rodině.
  • 00:18:41 Ve městech se vyprazdňují továrny,
    kanceláře úřadů, obchody a školy.
  • 00:18:49 -Zpočátku nás noviny nabádaly
    k zachování klidu.
  • 00:18:52 Od určité chvíle jsme ale
    žádné další zprávy nedostávali.
  • 00:18:55 Tehdy nám došlo,
    že situace je vážná.
  • 00:18:59 -Těla mrtvých
    se smí vynášet jen v noci.
  • 00:19:02 Za každou cenu musíme zabránit
    šíření paniky mezi obyvatelstvem.
  • 00:19:07 -Mrtvoly házíme do masových hrobů
    za městem. Bez rakví, bez obřadu.
  • 00:19:14 -V naší malé nemocnici
    umírá na španělskou chřipku
  • 00:19:17 každou hodinu jeden pacient.
  • 00:19:19 V Paříži si tato nemoc vybere denně
    tři sta obětí.
  • 00:19:25 -To jsem já, zlato. To jsem já.
  • 00:19:33 -Ty ne!
  • 00:19:45 -Obelhal mě.
  • 00:19:50 -Tvůj Čech...
  • 00:19:55 ... ti zachránil život, hlupačko.
  • 00:20:01 Sokolov Alexandr Stěpanovič.
  • 00:20:05 Velkoobchodník z Tallinnu.
  • 00:20:09 Pro tebe Saša.
  • 00:20:12 -Já jsem Nadia. Tohle Sura.
  • 00:20:16 -Ty dvě jsou opravdové princezny.
  • 00:20:20 -Marina Jurlovová,
    voják jekatěrinodarského pluku.
  • 00:20:25 -Ne princezna, ale kozácké děvče.
  • 00:20:28 -Byly jsme spolu ve Smolném.
  • 00:20:30 -U Lenina?
    -Ne, hlupačko, dřív.
  • 00:20:32 Smolný institut byla škola
    pro urozené dívky.
  • 00:20:35 -Ty nejurozenější.
  • 00:20:37 A teď v našich postelích spí
    rudý svině.
  • 00:20:45 -*Samozřejmě že jsem nikdy nebyla
    v Sankt Petěrburgu.
  • 00:20:49 V Petrohradě, jak teď říkají.
  • 00:20:52 Ale tenhle název znají všichni.
    Smolný institut.
  • 00:20:56 Lenin tam vyhlásil komunismus.*
  • 00:21:03 -Rudí nemají moderní zbraně.
  • 00:21:07 Nemají ani boty.
  • 00:21:10 Bojují s nohama
    zabalenýma do slámy.
  • 00:21:13 Jenomže i přesto nad námi
    zatím vítězí.
  • 00:21:16 -Ale proč?
    -Nemají co ztratit.
  • 00:21:26 -Kvůli buřičskému chování
  • 00:21:29 degraduji s platností
    od 1. října 1918
  • 00:21:32 vrchního námořníka Hanse Beimlera
    na řadového námořníka.
  • 00:21:40 -Mrzí mě to, Hansi.
  • 00:21:50 -Teď vás čeká služba v kuchyni.
  • 00:21:53 -Odkdy máme pro posádku na palubě
    něco k jídlu?
  • 00:21:56 -Rozchod!
  • 00:22:08 -Berlín. Zprávy z fronty.
  • 00:22:11 Na západě byl vydán rozkaz k ústupu
    a odpoutání od nepřítele.
  • 00:22:16 Jinak nic nového.
  • 00:22:19 -Paříž. Hindenburgova linie.
  • 00:22:22 Německá obranná linie,
    která platila za nepřekročitelnou,
  • 00:22:25 byla prolomena.
  • 00:22:28 Pomoc Američanů nese ovoce.
    Naše nové tanky Němci nezastaví.
  • 00:22:51 -Louisone?
  • 00:22:56 *Louison. Umřel? Je tady?
  • 00:23:02 Zacvakej podpatky na dlažbě.*
  • 00:23:05 Prosím tě, Louisone.
  • 00:23:11 Zpívej "Montmartre ve svitu luny".
  • 00:23:18 Zpívá pro mě.
  • 00:23:22 Zpívá.
  • 00:23:26 O Paříži. O míru.
  • 00:23:40 Louisone.
  • 00:23:44 *Za pár hodin
    mi ten umírající voják
  • 00:23:47 dal víc naděje a lásky
    než můj muž za celé manželství.*
  • 00:24:08 -Příroda volá.
  • 00:24:14 Musím s tebou něco probrat.
  • 00:24:19 Drahoušku.
  • 00:24:37 -Čímpak myslíš,
  • 00:24:39 že jsme si asi zasloužily cestu
    tímhle nádherným vlakem?
  • 00:24:44 -Nerozumím ti.
  • 00:24:46 -Po vypuknutí revoluce
  • 00:24:49 zbyly dívkám, jako jsme my,
    jenom dvě možnosti.
  • 00:24:55 Stát u zdi před popravčí četou,
    nebo podržet starým chlípníkům.
  • 00:25:02 SKŘÍPOT BRZD
  • 00:25:08 -Rudý!
  • 00:25:11 -Má tu někdo zbraň?
    -Sokolov ji má.
  • 00:25:26 -Otevřete! Otevřete!
  • 00:25:32 Potřebuju pistoli.
    -Co chceš dělat s pistolí?
  • 00:25:41 -Střílet.
  • 00:25:45 -Neodcházej. Neodcházej.
  • 00:25:49 Neopouštěj mě. Nechoď pryč.
  • 00:25:54 -Co, sakra, blázní?
  • 00:25:56 -Neopouštěj mě.
    Nechoď pryč. Nechoď pryč.
  • 00:26:00 Zůstaň se mnou. Neodcházej.
  • 00:26:04 -Úplně se pomátla.
  • 00:26:11 -Ti dva muži
    jsou náš topič a strojvedoucí.
  • 00:26:14 Chtěli utéct.
    Přiměla jsem je, aby zůstali.
  • 00:26:17 -Popravíme je.
    -Copak ty umíš řídit lokomotivu?
  • 00:26:21 A někdo jiný?
    Je tu mezi vámi topič?
  • 00:26:26 Nemůžem je zabít.
  • 00:26:28 Jdu k lokomotivě.
    Pistoli si nechám u sebe.
  • 00:26:35 -Archangelsk.
  • 00:26:37 Britské a americké oddíly
    dorazily do Ruska
  • 00:26:41 a pomůžou československým legiím
    v boji proti bolševismu.
  • 00:26:46 -Spa. Vrchní německé
    vojenské velení oznamuje.
  • 00:26:49 Naše jednotky se
    s příkladnou statečností
  • 00:26:52 stahují zpátky na hranice říše,
  • 00:26:54 aby zaujaly
    bezpečné pozice na zimu.
  • 00:27:07 -Čekám tu na tebe.
  • 00:27:10 Celá flotila právě dostala rozkaz
    připravit se k vyplutí.
  • 00:27:16 Máme se čestně obětovat
    proti Anglii.
  • 00:27:24 Ty hajzlové nás klidně
    nechají pochcípat!
  • 00:27:37 -Dál točit nemůžu.
    -Víš, kolik stojí hodinový prostoj?
  • 00:27:43 -Podle mě by Carmen neměla umřít.
  • 00:27:45 -Ten příběh nemůžeme
    jen tak přepsat.-Proč by ne?
  • 00:27:48 -Venku na takovou roli čekají
    tisíce dívek. Udělají pro ni vše.
  • 00:27:52 -Ale žádná z nich není Pola Negri.
  • 00:27:54 -Víš, že šéfové dál trvají
    na německém jméně.
  • 00:27:58 -Rtěnku, prosím.
  • 00:28:13 -Zbláznila ses? To je
    předválečný nábytek. Stojí majlant.
  • 00:28:17 -Jméno zůstane.
  • 00:28:19 Dvakrát větší než všechna ostatní
    jména na plakátě. A v titulcích.
  • 00:28:29 A s tím umíráním
    si to ještě musím rozmyslet.
  • 00:28:34 -Co se stalo?
    -Zase vypadl proud?
  • 00:28:39 -Já myslela, že válku vyhrajete.
  • 00:28:49 -Německá armáda je
    u konce svých sil.
  • 00:28:52 Válku nejenže nevyhrajeme,
  • 00:28:55 ale čelíme i nevyhnutelné
    definitivní porážce.
  • 00:28:59 Na naše oddíly už nelze spoléhat.
  • 00:29:03 -Čtyři roky mě moji generálové
    ujišťovali, že válku vyhrajeme.
  • 00:29:08 A teď má najednou všechno skončit?
  • 00:29:12 -Pane prezidente,
    od Němců jsme obdrželi zprávu,
  • 00:29:16 ve které se nás ptají na podmínky
    okamžitého příměří.
  • 00:29:21 -Širokomořskému loďstvu
    uděluji rozkaz
  • 00:29:24 k okamžitému útoku
    na anglickou flotilu.
  • 00:29:27 Ačkoli nelze očekávat,
  • 00:29:30 že by se tím současný stav věcí
    nějak zásadně změnil,
  • 00:29:33 je pro naše námořnictvo otázkou cti
  • 00:29:36 bojovat s maximálním nasazením
    až do úplného konce.
  • 00:29:44 -Co se to tu děje?
  • 00:29:48 -Odmítáme vyplout.
  • 00:29:54 -Copak v sobě nemáte
    ani kousek cti?!
  • 00:30:05 To je vzpoura.
  • 00:30:13 -Proč ho prostě neodprásknem?
  • 00:30:15 -Fiete.
  • 00:30:18 Odteď se všechno změní.
  • 00:30:38 -Vrať se se mnou do Varšavy.
    Tady to začíná být nebezpečné.
  • 00:30:48 -Nemůžu.
  • 00:30:53 -Polsko tě potřebuje.
  • 00:30:57 -Polsko je jenom sen, mami.
  • 00:31:19 -Ještě budeme svobodní.
  • 00:31:27 -Kam tohle povede?
  • 00:31:30 K anarchii? Chaosu?
  • 00:31:35 Ke svobodě vede jen disciplína.
    Pořádek a poslušnost.
  • 00:31:49 -Látky potřebujeme víc.
  • 00:31:51 Doneste signální vlajky.
    Všechno, co najdete.
  • 00:31:54 -Jednoduše odprásknout jsem řekl.
  • 00:31:58 -Běžte už.
  • 00:32:06 -Kiel.
  • 00:32:08 Vzpoura námořníků se rozšířila
    do celého severního Německa.
  • 00:32:12 Vzbouřenci obsadili železniční
    trati a telegrafní stanice.
  • 00:32:15 Situace se vymkla kontrole.
  • 00:32:19 -Spa. Zatímco císař se uchýlil
    do sídla štábu své armády,
  • 00:32:23 v Berlíně oznámili jeho abdikaci.
  • 00:32:27 Německá monarchie se zhroutila.
  • 00:32:30 -Berlín.
    Z balkónu Říšského sněmu
  • 00:32:33 vyhlásil sociální demokrat
    Philipp Scheidemann republiku.
  • 00:32:37 -Na frontu na severu Francie
    dorazila německá delegace.
  • 00:32:41 Chce jednat
    o okamžitém ukončení bojů.
  • 00:32:47 -Compiegne.
    Příměří vstoupí v platnost
  • 00:32:50 11. listopadu v 11 hodin dopoledne
    pařížského času.
  • 00:32:55 Od té chvíle ustanou boje
    na všech frontách.
  • 00:33:19 -*Válka končí přesně tam,
    kde pro mě před čtyřmi lety začala.
  • 00:33:25 V jaké peklo se ale
    za tu dobu změnil svět.*
  • 00:33:32 -Deset. Devět. Osm. Sedm.
  • 00:33:36 Šest. Pět. Čtyři.
  • 00:33:39 Tři. Dva. Jedna.
  • 00:33:42 VYZVÁNĚNÍ ZVONŮ
  • 00:33:45 -Zvládli jsme to.
    Blahopřeju, Montague.
  • 00:33:53 Seržante, pojďte. To musíte vidět.
  • 00:34:04 Je po všem.
  • 00:34:06 Montague, je po všem.
  • 00:34:14 -Ano? Opravdu?
  • 00:35:10 -Snad nebude magor napořád.
  • 00:35:18 Tak pojď, zlato.
  • 00:35:25 Pojď.
  • 00:35:38 -Kde jsou ty Skopčáci?
  • 00:35:45 Ztratili jsme se.
    Monty, přiznejte to.
  • 00:36:05 -Tři franky mi vrátíš.
  • 00:36:32 -Vzdávám se!
  • 00:36:36 Prosím, pane, vzdávám se.
  • 00:36:54 -Jsem jen tiskový důstojník.
    Mně se vzdát nemůžete.
  • 00:36:59 Navíc, vzdát se musíte
    s celou svojí jednotkou.
  • 00:37:03 -Neposílejte mě zpátky.
    Ich kann nicht zurück.
  • 00:37:07 Mí vojáci mě nenávidí. Nenávidí
    každého německého důstojníka.
  • 00:37:14 Prosím!
  • 00:37:17 -Koukejte se vzchopit.
  • 00:37:19 -Tohle si musím vyfotit.
  • 00:37:22 Skopčák prosí britského cenzora
    o milost.
  • 00:37:26 -*Jsem kapitán
    Charles Edward Montague.
  • 00:37:30 Je mi jednapadesát let.
  • 00:37:33 Před válkou jsem pracoval jako
    novinář pro Manchester Guardian.
  • 00:37:37 Považoval jsem se
    za přesvědčeného pacifistu.
  • 00:37:41 Ale vpád Němců do Belgie mě,
    stejně jako miliony mých krajanů,
  • 00:37:45 rozlítil natolik,
    že jsem musel jít bojovat.
  • 00:37:49 Utrpěl jsem zranění
    a nemohl jsem se vrátit na frontu.
  • 00:37:53 Tak jsem začal pracovat
    za psacím stolem.
  • 00:37:56 Dnes jsem tiskový cenzor u britské
    vojenské zpravodajské služby.
  • 00:38:01 Každý den jsem viděl
    seznamy mrtvých. Nekonečno jmen.
  • 00:38:05 Nezveřejňovali jsme je,
  • 00:38:07 abychom nepodlomili morálku
    na domácí frontě.
  • 00:38:11 Teď jsou Němci poraženi.
    Ale jakou pohromu za sebou nechali.
  • 00:38:15 Severní Francie je zpustošená.
  • 00:38:18 Z celé Belgie se stala krajina
    plná trosek.*
  • 00:38:22 Vrátíme se s řádnou jednotkou.
    A pak se vzdáte podle regulí.
  • 00:38:36 Dávejte na sebe pozor.
  • 00:38:52 -Už ho vedou!
    -Podívejte na něj!
  • 00:38:55 -Co s ním teď provedeme?
  • 00:39:01 -Dost! Nechte ho.
  • 00:39:03 -Ah.
  • 00:39:06 -Zmizte ještě dnes v noci.
    Už posádku na uzdě neudržím.
  • 00:39:11 -Kapitán svou loď neopouští.
  • 00:39:14 -Chm. Už žádnou nemáte.
  • 00:39:18 -Kam to bude?
  • 00:39:24 -Do La Rochelle. Dvakrát.
    -Prosím?
  • 00:39:32 -Jednou do Paříže.
  • 00:39:34 -Sedmnáct franků. To je málo.
  • 00:39:59 Perón jedna. Odjíždí za minutu.
    Šťastnou cestu, slečno.-Díky.
  • 00:40:06 -Ať žije republika!
    -Ať žije revoluce!
  • 00:40:09 -Ať žije!
    -Sláva republice!
  • 00:40:22 -Zvládli jsme to, Hansi.
    Zvládli jsme to.
  • 00:40:28 -Honem, slečno, naskočte!
  • 00:40:38 -May! May!
  • 00:40:42 Vrať se!
  • 00:40:45 May!
  • 00:40:47 -Díky. Díky.
  • 00:40:51 -May! Vrať se! May!
  • 00:41:12 -Tak sláva. Máme mír.
  • 00:41:15 Po čtyřech letech čekání,
    utrpení, iluzí, průtahů a děsu.
  • 00:41:19 Nastal mír. Už se nezabíjí.
  • 00:41:22 -Zažíváme pohádku,
    nejkrásnější pohádku.
  • 00:41:25 Myslím, že nejsme dostatečně velcí,
    abychom tolik štěstí pochopili.
  • 00:41:30 Nejsme dostatečně dobří,
    abychom si ho zasloužili.
  • 00:41:33 -Konečně si můžu sundat
    tuhle prokletou uniformu.
  • 00:41:37 Můžu obejmout svou ženu a dítě.
  • 00:41:40 Ale mám strach,
  • 00:41:42 že v jejich polibcích
    ucítím příchuť prolité krve padlých
  • 00:41:46 a že pod jejich smíchem uvidím
    rozšklebené lebky mrtvých.
  • 00:41:51 -Doufám, že smíme říct:
    "Tohle je konec všech válek."
  • 00:41:59 -Setřásli jsme ze sebe
    břemeno válečných let.
  • 00:42:02 Lehce a radostně
    kráčíme k budoucnosti.
  • 00:42:07 Nepotřebujeme spát.
  • 00:42:10 Hoříme neuhasitelnou touhou
    přiložit ruku k dílu
  • 00:42:14 a podílet se na budování
    lepší společnosti.
  • 00:42:19 -Už máme zavřeno.
  • 00:42:30 Ale kvůli nové radě
    dělníků a vojáků otevřeme.
  • 00:42:34 -Kavárna se zabavuje.
  • 00:42:37 -Mohl bych dámě a pánovi donést
    kousek výtečného dortu?
  • 00:42:42 Ze zásob pro důstojníky.
    -Chm.-Ano.
  • 00:42:48 -Dobře, kousek.
    Zbytek rozdáte lodním posádkám.
  • 00:42:52 -Tomu se říká socialismus.
  • 00:43:09 V jeho jménu ale nemusíme vraždit
    tolik lidí jako v Rusku.
  • 00:43:14 -V Německu je skutečných
    kapitalistů nejvýš pár tisíc.
  • 00:43:18 Ale musí pryč.
  • 00:43:21 Aby ostatní mohli žít v míru.
  • 00:43:33 -Díky.
  • 00:44:17 BOUŘLIVÝ POTLESK
  • 00:44:27 -Bravo! Bravo!
    -Líbila ses.
  • 00:44:30 Tak už tam běž.
  • 00:44:32 -Čím déle je nechám čekat,
    tím víc mě budou milovat.
  • 00:44:38 BOUŘLIVÝ POTLESK
  • 00:44:56 OVACE
  • 00:45:04 -Tvůj táta je taky kapitalista, ne?
  • 00:45:09 -Ano, ale úplně malý.
    Toho stačí jen převychovat.
  • 00:45:15 -Víš, že mi občas naháníš strach?
  • 00:45:39 STŘELBA
  • 00:45:51 -Polo, musíme zmizet.
    -Točíme filmy, Ernste.
  • 00:45:54 Přece nás každá maličkost
    nezažene na útěk.
  • 00:45:58 -Ať žije revoluce!
  • 00:46:00 -Ať žije socialismus!
    -Paláce vezmeme útokem!
  • 00:46:03 -A co to má být tahle revoluce?!
  • 00:46:09 Moje jméno je Pola Negri!
  • 00:46:11 -Revoluce! Revoluce!
  • 00:46:15 -Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:19 -(skandování) Pola! Pola! Pola!
    Pola! Pola! Pola! Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:23 Pola! Pola! Pola! Pola! Pola!
    Pola! Pola! Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:28 Pola! Pola! Pola! Pola!
    Pola! Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:32 Pola! Pola! Pola! Pola! Pola!
    Pola! Pola! Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:36 Pola! Pola! Pola! Pola!
    Pola! Pola! Pola! Pola!
  • 00:46:48 -Muselo to být někde tady.
  • 00:46:54 -Tady, pane!
  • 00:47:10 -Neposílejte mě zpátky.
    Prosím! Prosím!
  • 00:47:13 -*Prosil mě o smilování.
    Odmítnul jsem.
  • 00:47:20 Pokud neprojevíme soucit
    vůči poraženým,
  • 00:47:24 ztratíme všechno,
    za co jsme bojovali.*
  • 00:47:28 Trochu úcty!
  • 00:47:32 *Ztratíme svou čest,
    slušnost, lidskost.*
  • 00:47:41 -Vídeň. Tolik jsme se těšili
    na první Vánoce v míru.
  • 00:47:46 Bída ale drží usoužené Němce
    a Rakušany dál ve svých spárech.
  • 00:47:51 Anglie stále blokuje dovoz
    všech potravin.
  • 00:47:55 Tisícům lidí hrozí
    smrt vyhladověním.
  • 00:48:00 -Varšava.
  • 00:48:02 Radujte se, polští vlastenci.
    Letos 25. prosince 1918
  • 00:48:06 oslavujete nejen narození
    Ježíše Krista,
  • 00:48:10 ale zároveň i znovuzrození
    polského národa.
  • 00:48:13 Zdravíme naše bratry v Praze,
    Budapešti, Rize a Tallinnu,
  • 00:48:18 kteří stejně jako my
    setřásli jho cizovlády.
  • 00:48:24 -Berlín. Na Štědrý večer tekla
    v říšském hlavním městě znovu krev.
  • 00:48:29 Sociálně demokratická vláda
    volá o pomoc armádu.
  • 00:48:33 Má odzbrojit vzbouřené námořníky.
  • 00:48:36 Ve vládní čtvrti zuří těžké boje.
  • 00:48:43 -Je někdo proti?
  • 00:48:48 Tímto se rada dělníků a vojáků
    v Cuxhavenu usnesla,
  • 00:48:51 že své zbraně vládě nevydá.
  • 00:48:53 -Ale postřílíme jen ty,
    co si to zaslouží.
  • 00:49:01 ZPĚV INTERNACIONÁLY
  • 00:49:04 -*Své nejlepší muže jsme poslali
    s divizí Volksmarine do Berlína.
  • 00:49:09 Mají tam pomoct našim kamarádům
    v mocenském boji.
  • 00:49:13 Už několik dní jsme o nich ale
    nedostali žádnou zprávu.
  • 00:49:17 Tady na severu postupují
    vládní oddíly vpřed.
  • 00:49:20 Cuxhaven je obklíčen.
  • 00:49:23 Každou chvíli můžou
    na město zaútočit.*
  • 00:49:34 Co tady děláš?
    -Pustili mě přes zátarasy.
  • 00:49:39 -Teď nemám čas.
    -Ale máš.
  • 00:49:47 -Co se děje?
  • 00:49:50 -Jsem těhotná.
  • 00:49:54 A dítě nechci vychovávat bez otce.
  • 00:49:58 Musíte se vzdát,
    nebo vás tu všechny postřílejí.
  • 00:50:05 -Soudruhům v Berlíně
    jsme dali slib.
  • 00:50:08 Liebknechtovi.
  • 00:50:10 -Budeme bojovat.
    -Vždyť Liebknecht je mrtvý.
  • 00:50:13 A ta druhá, ta Luxemburgová,
    je už pár dní nezvěstná.
  • 00:50:16 -Ale když se teď vzdáme,
    přijde všechno vniveč.
  • 00:50:19 -Ale ty budeš žít.
    A ty taky, Heestere.
  • 00:50:22 A vy všichni.
    -Jako otroci.
  • 00:50:25 -Císař odstoupil, máme republiku.
    Příští týden budou svobodné volby.
  • 00:50:30 -Volby nic nezmění,
    jinak by je zakázali.
  • 00:50:32 -Vždyť ženy ani doteď
    volit nesměly.
  • 00:50:35 Vaše revoluce nebyla zbytečná.
    STŘELBA-Co to bylo? -Nevím.
  • 00:50:42 -Vyjděte ven! Složte zbraně!
    Jinak zaútočíme! -Krucinál. Co teď?
  • 00:51:09 -To nesmíš.
  • 00:51:13 -Budeme bojovat. Ale ne dnes.
  • 00:51:22 Nevzdáme se.
  • 00:51:35 -Zastavte palbu! Zastavit!
  • 00:51:47 Skryté titulky: Zuzka Kmentová
    Česká televize, 2018

Související