iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 8. 2016
18:25 na ČT1

1 2 3 4 5

8 hlasů
14220
zhlédnutí

Toulky za cechy a řemesly

Podlaháři — Ovocnáři

26 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Toulky za cechy a řemesly

  • 00:00:20 -Víte, jak a čím se obarví kámen?
  • 00:00:22 Odpověď nám dají ve Slaném,
  • 00:00:24 kde si taky vyrobíme
    velmi zvláštní půdovky.
  • 00:00:27 -Následně se v Třešti dozvíme,
    čemu parketáři říkají františkán.
  • 00:00:32 Tady jsem se dozvěděl,
  • 00:00:33 že to nejsou parkety, že to jsou
    takzvané vlysy.
  • 00:00:37 A držte se, slovo vlys je
    ve vyjmenovaných slovech po L.
  • 00:00:42 -Jak ošálit jahodníky,
    aby plodily až do srpna,
  • 00:00:44 to nám pro změnu prozradí
    jejich pěstitelé ve Vraňanech.
  • 00:00:48 Teda, Malwino, ty jsi dobrá!
  • 00:00:49 Honem rychle mě vezměte pryč,
    nebo vám tady ten celý tác sním!
  • 00:00:54 -A ve Lhotě pod Libčany se naučíme
    natahovat na hák
  • 00:00:56 kandytovou hmotu s rakytníkem.
  • 00:00:59 -Vítejte u dalších Toulek za cechy
    a řemesly, přátelé,
  • 00:01:02 které budou tentokrát
    plné vitamínů.
  • 00:01:05 Ovšem začneme pěkně z gruntu,
    od podlahy.
  • 00:01:13 -Mezi české unikáty se v tomto
    směru řadí
  • 00:01:15 74 terakotových dlaždic
  • 00:01:17 objevených v zapomenuté rotundě
    sv. Václava na Malé Straně.
  • 00:01:21 Položeny byly bez jakéhokoliv
    pojiva v 11. století.
  • 00:01:26 -Po nejdražší krytině pak šlapou
    v luxusní rezidenci ve Švýcarsku.
  • 00:01:30 Jsou v ní úlomky meteoritů
    a dinosauřích kostí.
  • 00:01:34 -Ještě podivnější výtvor ale mají
  • 00:01:36 v jedné koupelně v mexické
    Guadalajaře.
  • 00:01:38 Vznikl ze skla, což by nebylo
    nic mimořádného,
  • 00:01:41 nebýt toho, že se ona intimní
    místnost nachází
  • 00:01:44 v 15. patře nepoužívané
    výtahové šachty.
  • 00:01:52 -Dřív to bývaly podřadné dlaždice,
  • 00:01:54 na kterých se skladovalo třeba seno
    nebo různé harampádí na půdách.
  • 00:01:58 Ostatně právě ony jim daly jméno.
  • 00:02:01 Řeč je totiž o půdovkách, které se
    kdysi vyráběly z hlíny, jako cihly.
  • 00:02:07 Jenže život je plný paradoxů
    a přináší mnohá překvapení,
  • 00:02:10 takže dnes se tady ve Slaném
    dělají z betonu
  • 00:02:13 a zdobí i luxusní prostory,
    včetně hradů a zámků.
  • 00:02:17 Jiří, jak se to přihodilo,
    že se z elektrotechnika
  • 00:02:21 stal výrobce umělého kamene
    a umělých cihel?
  • 00:02:25 -Měl jsem kamaráda,
    potkali jsme se na kafi v Praze,
  • 00:02:27 a on mi nabídnul, jestli bych mu
    nechtěl pomoct.
  • 00:02:29 A zkusil jsem to a vyšlo to.
  • 00:02:32 -No a počkejte,
    tak vy to říkáte tak,
  • 00:02:34 jako kdybyste takhle luskl prstem
    a ono to bylo.
  • 00:02:36 -To tak bylo.
  • 00:02:37 -Naše firma od svého vzniku
    vlastně vždy dělala pouze obklady.
  • 00:02:41 V tomhle patříme ke špičce vůbec
    v Evropě
  • 00:02:43 a zezačátku jsme cihlový dlažby
    překupovali.
  • 00:02:45 Bohužel, pokud si ho nalepíte
    třeba napevno na podlahové topení,
  • 00:02:49 pracuje, což se bohužel na naší
    zakázce stalo,
  • 00:02:53 takže jsme se naštvali
    a řekli jsme:
  • 00:02:55 "Když umíme dělat obklady,
    tak uděláme i dlažby."
  • 00:02:59 -A není v tom přeci jen trochu
    rozdíl?
  • 00:03:01 -Technologicky ne.
  • 00:03:02 Vezmeš opravdový kámen nebo cihlu
    a otiskneš je do silikonu.
  • 00:03:06 Do vzniklé formy pak naliješ
    směs betonu.
  • 00:03:10 -A z ní se do hmoty přenese
    struktura předlohy. Chytré!
  • 00:03:13 A proč se tomu říká portlandská
    dlažba?
  • 00:03:16 -Podle cementu, který se tam
    přidává.
  • 00:03:18 Poprvé ho vyrobili počátkem
    19. století v anglickém Portlandu.
  • 00:03:22 Nápad použít ho při téhle práci
    ale vznikl až někdy před 70 lety.
  • 00:03:28 -Prapůvod je ve Spojených státech.
  • 00:03:30 Po druhý světový válce,
    když tam začal stavební boom,
  • 00:03:32 tak přišli s jakýmisi formami.
  • 00:03:34 Dokonce byly možná i dřevěný,
  • 00:03:35 takže ta kresba určitě nemohla bejt
    tak dokonalá, jako dneska,
  • 00:03:38 a udělali první kopie.
  • 00:03:40 V současný době to tam funguje,
  • 00:03:42 normálně v marketech si lidi
    kupujou
  • 00:03:43 vlastně materiál na výrobu
    těch forem
  • 00:03:46 a strejdové si nalámou kámen,
    odlejou si ho,
  • 00:03:48 a pak si to lepěj sami někde
    na domeček.
  • 00:03:51 -Tohleto je ta silikonová forma,
    jako máte doma v kuchyni bábovku.
  • 00:03:55 Když se podíváte, tak každej
    ten kámen je jinej.
  • 00:03:57 -Dobře, Iveto, ale beton je šedý,
    což by asi oku moc nelahodilo.
  • 00:04:00 Jak s tím dál pracují?
  • 00:04:02 -Šmrnc mu dodá mistr barvíř,
  • 00:04:04 který umí namíchat nejrůznější
    odstíny.
  • 00:04:06 A teď se podrž, jen ze 3 barev!
  • 00:04:10 -Máme červenou, žlutou, černou.
  • 00:04:12 Podle druhu kamene, jestliže je
    světlej,
  • 00:04:13 tak se přidává do tý barvy
    bílej cement,
  • 00:04:16 pokud je to tmavší kámen,
    může se přidávat šedej cement.
  • 00:04:19 A tohleto je takzvaná zelená naše.
  • 00:04:21 Ona to je taková khaki,
    ale vidíte jako, že to je zelený.
  • 00:04:24 -Původně jsem chtěl namítnout,
  • 00:04:25 že zelenou si představuju trochu
    jinak,
  • 00:04:27 ale je pravda, že trávová
    by kamenům neslušela.
  • 00:04:30 A co je to vlastně za barvy,
    které tu používají?
  • 00:04:33 -Jejich základem jsou oxidy kovů.
  • 00:04:35 Stačí přidat špetku
    a už máš jiný odstín.
  • 00:04:38 Vláďo, přichází hodina H,
    jdu si vyrobit vlastní půdovky.
  • 00:04:42 Tady máme formu, ale vy jste ji
    předtím něčím vytřel. Co to je?
  • 00:04:45 -To je minerální olej,
  • 00:04:47 který vlastně nám umožní tu půdovku
    z tý formy krásně vyndat.
  • 00:04:50 V té barvě už je cement,
    který tam přidáváme,
  • 00:04:52 aby se zavibroval potom
    do tý směsi.
  • 00:04:55 -To znamená, že se de facto
    s tou směsí ta barva spojí?
  • 00:04:58 -Absolutně se spojí, jo,
  • 00:04:59 to znamená, že druhý den prostě
    po ní přejedete
  • 00:05:01 a nezůstane vám na rukou.
  • 00:05:04 -Takže zmáčknu zelený čudlík
    -Zelenej.
  • 00:05:06 a bude to tady řvát a vibrovat.
  • 00:05:08 Pozor, jdeme na to! Teď!
  • 00:05:14 Teda, řeknu vám, ta forma potom
    pěkně tancovala
  • 00:05:17 a vy jste mě docela honil.
  • 00:05:18 Kdybych byla pomalá,
    tak by to tvrdlo?
  • 00:05:20 -Nestíhali bysme,
    protože se rozmíchává, já nevím,
  • 00:05:22 směs až ze 100 kila cementu,
  • 00:05:24 to znamená, že se dělá třeba,
    já nevím, 60-100 forem najednou.
  • 00:05:28 Takže se musí jet,
    aby to odsejpalo,
  • 00:05:30 aby nám to v tý míchačce neztvrdlo.
  • 00:05:32 -A za jak dlouho je možné půdovky
    z forem vyndat?
  • 00:05:35 -Po 8-10 hodinách.
  • 00:05:37 V létě zrají rychleji, v zimě
    jim musejí v místnosti přitopit.
  • 00:05:41 Vy jste říkal, že jste si to
    nejdřív ohnul, jo?
  • 00:05:43 No, krásná holka,
    jak se nám postupně vyloupla!
  • 00:05:48 No, heleďte se, kdybych to
    nevěděla,
  • 00:05:50 tak si skutečně myslím,
    že to je cihla.
  • 00:05:52 -Vypadá opravdu věrohodně.
    A jak se pak pokládá?
  • 00:05:55 -Stejně jako dlažba,
    jen to trvá mnohem déle.
  • 00:05:58 -A proč? -I když tyhle půdovky
    vznikají ve formě,
  • 00:06:01 každý kus je originál,
    co do vzhledu i rozměru.
  • 00:06:05 Drobné odlišnosti proto musíš
    doladit větší vrstvou lepidla
  • 00:06:09 nebo dobře mířeným úderem paličky.
  • 00:06:11 A pak se ještě vše natírá
    a spáruje.
  • 00:06:15 -Vůbec se toho nebojte.
    Teď tam položte tu dlažbu.
  • 00:06:17 -Ha, co? Je rovně!
  • 00:06:19 -Tady máte zub,
    o ten byste zakopla.
  • 00:06:23 Musí jít ještě trošku níž.
  • 00:06:24 -Jsme rovný, ne? Jsme šikovný.
  • 00:06:26 Jo, tadyhlety vosky nám tam vytvoří
    krásný film
  • 00:06:29 a tím pádem ta špína už se
    do té půdovky nezažere.
  • 00:06:34 -Přesně tak.
  • 00:06:35 A když máme vosky suché,
    tak si rozmícháme spárovací hmotu
  • 00:06:38 a takhle ji hrneme do těch spár,
    aby se nám dostala všude.
  • 00:06:41 -Jako polevu na dortu.
  • 00:06:42 No a já myslím, že se nám ta naše
    dlažba, Vláďo, docela povedla,
  • 00:06:45 co říkáte? -Přesně tak!
    -Takže díky, šéfe!
  • 00:06:48 -Dobrý, Iveto! Pochvala!
  • 00:06:49 Mimochodem, říkala jsi,
  • 00:06:50 že se tahle dlažba používá
    v historických prostorách.
  • 00:06:53 Kde konkrétně bychom na ni
    narazili?
  • 00:06:56 -Třeba v Muzeu Jana Amose
    Komenského na Malé Straně,
  • 00:06:58 na zámku ve Zruči nad Sázavou
  • 00:07:00 a na řadě dalších památek,
    včetně kostelů.
  • 00:07:04 -Nejen kámen a cihly
  • 00:07:05 však odpradávna sloužily
    v lidských příbytcích,
  • 00:07:08 tak se pojďme podívat,
    po čem všem se kdysi chodilo!
  • 00:07:15 -Pramátí podlah je obyčejná
    udusaná hlína.
  • 00:07:18 Pro zpevnění do ní ale už staří
    Keltové přidávali písek,
  • 00:07:21 později pak plevy a řezanku.
  • 00:07:24 -Maltou pod nohama nepohrdlo
    panstvo na šlechtických sídlech.
  • 00:07:27 Jeden z nejkrásnějších takových
    výtvorů
  • 00:07:30 najdete v Rytířském sále
    zámku v Telči.
  • 00:07:34 -Ve středověkých městech zeminu
    a její variace
  • 00:07:36 nahradily ve velkém kámen a dřevo,
  • 00:07:39 ale o ty už se jejich majitelé
    museli víc starat.
  • 00:07:43 -V měšťanských domácnostech,
    ale i v městských palácích,
  • 00:07:46 je sypali bílým pískem,
    protože se nezouvali,
  • 00:07:49 tak aby ten marast z ulice
    když tam nanesou,
  • 00:07:53 aby to dřevo neznečistili,
  • 00:07:54 ale i v bohatých domácnostech
    třeba tam měli rozhrnutou slámu.
  • 00:07:59 -Parketové čtverce z různobarevného
    dřeva vyslal do světa Ludvík XIV.
  • 00:08:03 U nás zdomácněly až v 19. století.
  • 00:08:07 -Tehdy se jednoduše přibily
    na starší podlahy z jedlových prken
  • 00:08:10 a rozhodně to nebyl jediný způsob,
    kterak původní materiál zkrášlit.
  • 00:08:16 -Prkennou podlahu překryly
    přibitým nataženým plátnem
  • 00:08:20 a na to namalovali ornamentální
    podlahu.
  • 00:08:23 Tohle se zachovalo v některých
    německých zámcích.
  • 00:08:26 -Rovněž v 19. století spatřilo
    světlo světa linoleum
  • 00:08:30 a v tom dvacátém korkové
    a plovoucí podlahy.
  • 00:08:34 -Oblíbeným vzorem na nich
    je motiv dřeva,
  • 00:08:36 ale není nad originál, o čemž se
    teď společně přesvědčíme.
  • 00:08:44 -Psal se rok 1896, kdy tady,
    v Třešti,
  • 00:08:47 založil městský stavitel
    a přísežný odhadce Josef Podzimek
  • 00:08:51 stavební firmu.
  • 00:08:52 Měla vlastní kruhovou cihelnu,
    parní pilu
  • 00:08:54 a vyráběla i cementové zboží.
  • 00:08:57 Už tehdy vznikaly ve zdejší
    truhlárně první dřevěné podlahy
  • 00:09:01 a platí to i dnes, po 120 letech.
  • 00:09:04 -Truhlárnu jako takovou udělal
    můj pradědeček v roce 1909.
  • 00:09:11 V roce 1932 došlo k požáru,
  • 00:09:14 ale během pár měsíců se tady výroba
    znovu obnovila
  • 00:09:18 a vydržela tady víceméně
    i po dobu znárodnění.
  • 00:09:24 -Hlavním výrobním artiklem
  • 00:09:25 ale tehdy byly klasické
    prkenné podlahy.
  • 00:09:29 -Čili ty vytvořené z jednotlivých
    kusů položených vedle sebe.
  • 00:09:32 A co zmiňované krásné parkety?
  • 00:09:35 -Jestli máš na mysli čtverce
    známé z hradů a zámků,
  • 00:09:38 tak ty tu začali skládat
    až v 90. letech.
  • 00:09:42 -Ty parketové čtverce se samozřejmě
    dají vyrábět
  • 00:09:43 jak tady z jednoho druhu dřeva,
  • 00:09:46 tak v těch honosnějších variantách
    i z intarzie několika dřevin
  • 00:09:50 a vznikají z toho úžasné kombinace.
  • 00:09:52 -Trošku mi to připomíná nějakou
    dětskou stavebnici.
  • 00:09:54 -No, ono to tak vypadá.
  • 00:09:57 Takže otočíme.
    -Tohle dospod, jasně.
  • 00:09:59 -Tak, teď ty trojúhelníky.
  • 00:10:00 -Ještě tomu pomůžeme
    tím kladívkem.
  • 00:10:02 -Opatrně na prsty!
    -Jasně.
  • 00:10:04 -A teď bysme to stáhli tím lisem.
  • 00:10:06 Sesponkujeme to,
    aby to drželo pohromadě.
  • 00:10:08 -Teď mi řekněte, kde začínáte vy?
    -Třeba tady, do rohu.
  • 00:10:11 -A dva?
  • 00:10:13 Vy byste tam těch sponek
    měla zhruba o půlku míň
  • 00:10:16 a ten výsledek by byl podstatně
    lepší, než tohleto, no.
  • 00:10:18 Tohleto asi teda na tu podlahu
    fakt nepude, co?
  • 00:10:20 -Tu si tady necháme do Síně slávy.
  • 00:10:22 -To je ale pocta!
  • 00:10:24 A proč se jednotlivá prkýnka k sobě
    sponkují,
  • 00:10:26 místo toho, aby se jednoduše
    slepila?
  • 00:10:28 -Dřevo je živý materiál, Iveto,
    a při změně vlhkosti pracuje.
  • 00:10:32 Musí mít tedy vůli, jinak by se
    čtverce zprohýbaly nebo popraskaly.
  • 00:10:36 Lepidlo se ale používá
    při jejich pokládce.
  • 00:10:40 -Právě jsme v pokoji pro hosty,
  • 00:10:41 kde pokládáme dnes na dílně
    seskládaný
  • 00:10:44 františkánský kříž, podlahový.
  • 00:10:47 Původně se parketové čtverce
    přibíjely.
  • 00:10:49 Samozřejmě ty podlahy vrzaly.
  • 00:10:51 Po vytvrzení lepidla následuje
  • 00:10:52 celoplošné přebroušení
    a přetmelení.
  • 00:10:55 Dochází k dalšímu dvojitému
    broušení
  • 00:10:57 a aplikuje se finální povrchová
    úprava,
  • 00:11:00 což je v tomto případě
    tvrdý voskový olej,
  • 00:11:02 který úžasně vykreslí
    strukturu dřeva.
  • 00:11:05 -Hm, nové parkety jsou krásné,
  • 00:11:07 ale slyšela jsem, že Podzimkovi
    jsou úspěšní
  • 00:11:09 i v renovování děl starých.
  • 00:11:12 -Je to tak. Loni třeba pracovali
  • 00:11:14 na podlaze v Korunním sále
    Vlašského dvora v Kutné Hoře
  • 00:11:17 a před 8 lety kupříkladu na jedné
    v Nostickém paláci v Praze.
  • 00:11:21 -Toto dřevo je velice vzácné,
  • 00:11:23 protože je to podlaha z Národního
    muzea,
  • 00:11:26 řádově 9000 metrů čtverečních,
    které nás čeká odrepasovat-
  • 00:11:30 od základu odhřebíkovat, vyčistit
    od starých per,
  • 00:11:34 vyčistit hrany od naneseného prachu
  • 00:11:37 a následně se budou
    v mašinách hoblovacích
  • 00:11:41 znovu dávat do takovéhoto povrchu.
  • 00:11:43 -Některé vlysy, jak se tahle
    prkýnka správně nazývají,
  • 00:11:46 návštěvníci za těch 100 let
    výrazně sešlapali,
  • 00:11:49 a tak jsou po opravě tenčí,
  • 00:11:50 než ty, které byly třeba někde
    pod vitrínou.
  • 00:11:53 Třetina se jich proto už
    do Národního muzea nevrátí
  • 00:11:56 a nahradí je kopie.
  • 00:11:58 -To teda bude zapotřebí dřeva!
  • 00:12:00 A najde se tu vůbec dostatek
    vhodných stromů?
  • 00:12:03 -Bohužel ne, Iveto.
  • 00:12:04 Materiál se objednává z Chorvatska,
    kde ho mají dost.
  • 00:12:07 -Zato se u nás daří
    jiným rostlinám,
  • 00:12:10 třeba jahodám a rakytníku.
    Jdeme sklízet a ochutnávat!
  • 00:12:18 -Jahody rádi mlsali už staří Římané
    a Řekové.
  • 00:12:21 Hippokrates je velebil pro jejich
    léčivé účinky.
  • 00:12:25 -Současné evropské velkoplodé
    odrůdy
  • 00:12:27 vznikly křížením druhů přivezených
    v 17. století z Ameriky.
  • 00:12:32 Zasloužil se o ně zahradník
    Ludvíka XV. Antoine Duchesne.
  • 00:12:37 -Panovníkův mlsný jazyk
    si přišel na své,
  • 00:12:39 a možná prospěly i jeho zdraví.
  • 00:12:41 Jsou totiž nabité vitamínem C,
    železem, čistí organismus,
  • 00:12:44 ulevují revmatikům
    a snižují krevní tlak.
  • 00:12:48 -Naši předkové taky věřili,
  • 00:12:49 že jsou účinným afrodisiakem
    a mají pozitivní vliv na plodnost.
  • 00:12:54 -Blahodárné účinky má rovněž
    rakytník řešetlákový.
  • 00:12:57 V Rusku je nazýván sibiřským
    zázrakem nebo citrónovníkem severu.
  • 00:13:03 -Vojáci Alexandra Makedonského
    pili odvar z něj pro načerpání sil.
  • 00:13:06 -Navíc třeba hojí popáleniny,
    srovnává trávení i krevní tlak
  • 00:13:10 a posiluje imunitu.
  • 00:13:12 -Ale je poněkud kyselý, takže když
    dovolíš, Pepo, přenechám ho tobě.
  • 00:13:16 Já dám přednost něčemu
    mnohem sladšímu.
  • 00:13:23 -Rumba, Wendy, Sonáta, Malwina,
    Elsanta, Karmen.
  • 00:13:28 Tušíte, co se pod těmito krásnými
    ženskými jmény ukrývá?
  • 00:13:33 No, nebudu vás dlouho napínat,
    jde o odrůdy jahod.
  • 00:13:36 Jsou všude kolem mě,
    kam oko dohlédne.
  • 00:13:39 Tady, ve Vraňanech u Mělníka
  • 00:13:41 je v roce 1998 začali ve velkém
    pěstovat bratři Hančovi.
  • 00:13:47 A pozor, dají se jíst přímo z pole!
  • 00:13:51 Ochutnáte jednu a chcete další
    a další a další,
  • 00:13:56 což je v případě sběračů
    docela problém.
  • 00:14:00 -Tak tohleto zrovna je odrůda
    německého původu - Malwina.
  • 00:14:04 Je to nejpozdnější typická
    jednou plodící jahoda.
  • 00:14:08 Začátkem července začíná plodit
    a plodí asi tak do začátku srpna.
  • 00:14:13 -Hmm...
    -Vynikající.
  • 00:14:16 -Krásná!
  • 00:14:18 Plná, šťavnatá, jako ze zahrádky.
  • 00:14:21 Takové pěstoval děda.
  • 00:14:23 A takových krasavic pěstují Hančovi
    hned 15 druhů,
  • 00:14:27 na poli, ve skleníku,
    nebo v květináčích.
  • 00:14:30 -Milan je, pokud vím, zahradník
    a Radek technik,
  • 00:14:32 a tak se při práci určitě
    vhodně doplňují.
  • 00:14:35 Jak se ale dostali zrovna
    k jahodám?
  • 00:14:38 -První odrůdy zdědili po rodičích,
  • 00:14:40 kteří přebytky ze svého
    hospodářství prodávali na trzích.
  • 00:14:43 Stejně, jako oni nabízejí
    i jejich synové
  • 00:14:45 široký sortiment zeleniny a ovoce.
  • 00:14:48 Nejvíc je ovšem proslavily
    právě ony sladké červené plody.
  • 00:14:53 Senga Sengana, Korona, Karmen,
  • 00:14:56 to byly hlavní odrůdy,
    které jsme pěstovali.
  • 00:14:58 Bohužel maj krátkou sklizeň,
  • 00:15:00 takže jsme museli najít ve světě
    odrůdy, které mají delší sklizeň.
  • 00:15:06 -A tak se pánové rozjeli
    do zahraničí
  • 00:15:07 a přivezli si nejen sazenice
  • 00:15:09 vhodné pro zdejší klimatické
    podmínky,
  • 00:15:12 ale především zkušenosti
    s technologií Frigo.
  • 00:15:15 -To by mohlo mít něco společného
    s mrazením.
  • 00:15:17 -Správně, Pepo!
  • 00:15:19 K ledu se ale neukládají plody,
    nýbrž sazenice,
  • 00:15:22 a to až na 9 měsíců.
  • 00:15:24 Takže tady ty vaše sazeničky
    odpočívají,
  • 00:15:27 nebo spí tím zimním spánkem.
  • 00:15:29 Je to tak?
    -Ano.
  • 00:15:31 Sem přišly někdy v tom zimním
    období,
  • 00:15:34 zabalili jsme je do toho igelitu.
  • 00:15:36 Není to úplně zamražený,
    je tu jenom -1,5 stupně,
  • 00:15:40 to znamená, je to stálezelená
    rostlina,
  • 00:15:42 jahodník, dá se říct, že částečně
    vegetuje.
  • 00:15:45 Můžete vlastně tu sazenici vysadit
    v jakémkoli období
  • 00:15:50 a natermínovat i tak tu sklizeň.
  • 00:15:53 -Takže jestli tomu dobře rozumím,
  • 00:15:54 tak si u Hančových můžeme
    na čerstvých jahodách
  • 00:15:57 pochutnávat déle?
  • 00:15:59 -Ano, běžně se totiž sbírají
    pouze v červnu a maximálně 2 týdny.
  • 00:16:03 Díky této metodě si ale do Vraňan
    můžeš s košíčkem zajet
  • 00:16:07 i začátkem srpna.
  • 00:16:09 -Než ji vysadíme, tak potřebujeme
    trošku ji očistit,
  • 00:16:13 aby tam nebyly ty starý listy.
  • 00:16:16 Klidně se zbavíme úplně všech
    a necháme jenom to srdíčko.
  • 00:16:20 -A za jak dlouho po vytažení
    z mrazáku
  • 00:16:22 můžou rostlinky putovat do země?
  • 00:16:24 -Už po pár hodinách.
  • 00:16:26 Získají totiž pocit, že skončila
    zima a nastal jejich vegetační čas.
  • 00:16:30 První plody dozrávají za 6 týdnů
    od vysazení.
  • 00:16:33 -Je to odrůda Elsanta, vysazená
    jako frigo sazenice z toho mrazáku.
  • 00:16:40 -Hmm...
    -Je to velmi raná odrůda,
  • 00:16:43 a přesto ji můžeme konzumovat
    někdy 10. července,
  • 00:16:47 to znamená mnohem později.
  • 00:16:50 -To je lahoda, ta jahoda!
  • 00:16:52 -Iveto, předpokládám,
  • 00:16:53 že s obděláváním těch lánů
    pomáhá Hančovým technika.
  • 00:16:56 -Samozřejmě.
    Hospodaří asi na 200 hektarech.
  • 00:16:59 Ručně by to tedy opravdu nezvládli.
  • 00:17:02 Prakticky všechno obstarají stroje,
    orbu, výsadbu, zavlažování i pletí.
  • 00:17:08 Jak vypadá jahodářův rok?
  • 00:17:09 -Koncem února už vlastně začínáme
    v tom fóliáku
  • 00:17:13 pěstovat ty sazenice jahodníku
  • 00:17:15 a na pole se vrháme toho
    10. března,
  • 00:17:19 kdy už ty teploty vystoupěj
    nad 10 stupňů.
  • 00:17:22 -A práci na poli končíte kdy?
  • 00:17:24 -Listopad je takovej konec
    na tom poli.
  • 00:17:28 -Předpokládám ale, že sběr mají
    pořád na starosti jen ruce.
  • 00:17:31 Kolik jich je tady zapotřebí?
  • 00:17:33 -V létě mají Hančovi
    až 100 brigádníků.
  • 00:17:36 Ti nejšikovnější natrhají
    i 40 kilo jahod za hodinu.
  • 00:17:39 Dohromady denně sklidí 15-20 tun,
    což je plný kamión.
  • 00:17:45 Za sezónu pak tun 300-500.
  • 00:17:47 A jak jsem si na vlastní kůži
    ověřila,
  • 00:17:49 není to úplně procházka
    růžovým sadem,
  • 00:17:52 hlavně když je vedro.
  • 00:17:54 Tak já začnu sbírat, jo?
  • 00:17:55 -Hm. Stopka musí mít asi tak
    1 centimetr
  • 00:18:00 a musí ta jahoda mít stopku.
    Bez stopky nic nevydrží.
  • 00:18:04 S těma jahůdkama neházejte,
    hezky je pokládejte do toho košíku,
  • 00:18:07 protože jak jste ji tam hodila,
    tak nám na ní bude vidět ten otlak
  • 00:18:10 a zákazník si bude stěžovat.
  • 00:18:12 -Vy mě pěkně pérujete, Milane!
  • 00:18:14 -A tenhleten košík ten sběrač
    naplní v plné sezóně
  • 00:18:18 asi tak za 10 minut.
  • 00:18:20 -To se s tím pěkně crcám, co?
    -No, už máte asi půl kila, skoro.
  • 00:18:25 -Dost na skvělou bublaninu, Iveto.
  • 00:18:27 -Nebo na další dobrotu - jahodové
    chutney s červenou řepou.
  • 00:18:31 -Nalejeme půllitr vody,
    přidáme ocet,
  • 00:18:35 poté tady máme citrónovou šťávu,
  • 00:18:37 potom tam dáme kousek skořice,
    asi 4-5 hřebíčků, přiměřeně soli,
  • 00:18:42 4 polévkové lžíce medu,
  • 00:18:44 přidáme tu červenou řepu.
  • 00:18:46 Ta řepa se bude vařit zhruba
    těch 15-20 minut.
  • 00:18:49 1 větší cibule tam přijde
  • 00:18:52 a podle chuti každého
    nadrobno nakrájený zázvor.
  • 00:18:56 Promícháme a necháme pozvolna vařit
    zhruba těch 10 minut.
  • 00:19:00 Tak já myslím, že nastal ten pravý
    čas na to, abysme přidali jahody,
  • 00:19:04 a ještě tam přidáme cukr.
    Co na to říkáte?
  • 00:19:07 -Hm, no voní to teda nádherně!
  • 00:19:09 No teda ale to je velká dobrota!
  • 00:19:11 -Hodí se to ke všem druhům masa,
    grilovaný, pečený,
  • 00:19:14 a když je horký letní den,
  • 00:19:15 můžeme se osvěžit jahodovou
    limonádou.
  • 00:19:18 -Možná bychom si mohli jahodovou
    limonádou připít.
  • 00:19:22 Tak ať máme jahodový život.
    Na vás!
  • 00:19:29 -Ovoce v dnešní podobě naši
    předkové vyšlechtili
  • 00:19:31 z divoce rostoucích stromů a keřů.
  • 00:19:33 Začali s jabloněmi a hrušněmi.
  • 00:19:36 -Velkými mistry v tomto oboru
    byli Římané.
  • 00:19:38 Senátor Plinius v 1. století
    našeho letopočtu
  • 00:19:41 zmiňoval už na 100 odrůd.
  • 00:19:43 Pěstovaly se taky třešně,
    mandloně nebo kdoule a mišpule.
  • 00:19:48 -Snad nejstarší zmínku o zahradě
    se sladkými plody u nás
  • 00:19:50 bychom našli v jedné z listin
    knížete Soběslava
  • 00:19:53 a to už z roku 1130.
  • 00:19:56 -Zahradníci jako takoví pracovali
    už ve 14. století.
  • 00:19:59 Nebyli to zahradníci
    v tom slova smyslu,
  • 00:20:01 jak si je lidi vlastně představují
    v současnosti,
  • 00:20:04 ale spíš ovocnáři, cibuláři.
  • 00:20:06 A nejvíce se sdružovali vlastně
    za hradbami měst,
  • 00:20:09 protože tam byly velké pozemky,
  • 00:20:11 takže třeba na Novém Městě
    nebo na Smíchově a v Karlíně.
  • 00:20:16 -Lidé tehdy věřili, že ovocný strom
    je se svými kořeny v půdě
  • 00:20:19 a korunou směřující k obloze
    symbolem života na zemi a v nebi.
  • 00:20:24 -Velmi oblíbené staré odrůdy
    jablek,
  • 00:20:26 třeba takové to slavné míšeňské
    jablíčko,
  • 00:20:28 patří k tomu nejstaršímu,
  • 00:20:30 co se tady vlastně v Čechách
    pěstovalo.
  • 00:20:32 -Právě jablka jsou atributem
  • 00:20:34 jedné z nejuctívanějších světic
    středověku, sv. Doroty.
  • 00:20:39 Tu cestou na popraviště písař
    Theofilus uštěpačně vyzval,
  • 00:20:42 aby mu je poslala
    z nebeské zahrady.
  • 00:20:45 -Podle legendy se pak Theofilovi
    zjevilo dítě
  • 00:20:47 a předalo mu košík s těmito plody,
  • 00:20:49 což způsobilo jeho obrácení se
    ke křesťanství.
  • 00:20:53 -Sadařství a pěstitelství v takovém
    tom už slova smyslu,
  • 00:20:56 které se blíží k dnešnímu stylu,
    tak je doloženo v 17. století.
  • 00:21:00 Například Bohuslav Balbín
    se zmiňuje,
  • 00:21:02 že v Čechách je sadařství
    a ovocnářství
  • 00:21:06 na skutečně vysoké úrovni.
  • 00:21:08 -V Čechách se dnes asi na polovině
    výměry sadů pěstují jabloně,
  • 00:21:11 následují švestky, višně a meruňky.
  • 00:21:13 -Stále větší oblibě se ovšem těší
    i poněkud exotičtější plody,
  • 00:21:17 mezi něž patří třeba rakytník.
  • 00:21:23 -Co jsme před nějakými 30 lety
    věděli o rakytníku řešetlákovém?
  • 00:21:27 Nic moc. Dnes jsme ale moudřejší.
  • 00:21:30 Říká se, že stačí hlt stoprocentní
    šťávy z jeho plodů
  • 00:21:34 a záhy nevíte, co je to rýma.
  • 00:21:37 Opravdu je tento sibiřský zázrak
    takový zázrak?
  • 00:21:40 Poptáme se na rodinné farmě,
  • 00:21:42 kterou ve Lhotě pod Libčany
    provozují manželé Cvrčkovi.
  • 00:21:45 -Poprvé jsem rakytník ochutnal
    na Ukrajině.
  • 00:21:47 Tam jsem měl jednání
    a šla na mě nějaká chřipka,
  • 00:21:49 tak ten vedoucí přines takovou
    lahvičku,
  • 00:21:53 v tom byla taková šedá kaše,
    nebo hnědá kaše.
  • 00:21:56 Vzal sklenici horký vody,
  • 00:21:57 do toho 2 lžičky rozmíchal,
    osladil,
  • 00:21:59 tak jsem se nadechl, vypil,
  • 00:22:00 no a druhej den ráno, když jsem se
    probudil,
  • 00:22:02 tak vlastně ty příznaky
  • 00:22:03 toho nástupu chřipky a nachlazení
    byly pryč.
  • 00:22:07 -Cvrčkovi jsou vystudovaní ovocnáři
    a dlouho pracovali v družstvu.
  • 00:22:10 Osamostatnili se v roce 1996
    a vrhli se na zpracování borůvek,
  • 00:22:14 brusinek, malin, jablek
    nebo hrušek.
  • 00:22:17 -A po onom zážitku na Ukrajině
    se přeorientovali na rakytník?
  • 00:22:20 -Dá se to tak říct.
  • 00:22:22 Když Pavel po dlouhém pátrání
  • 00:22:24 objevil malý sádek těchto keřů
    ve Velkém Oseku,
  • 00:22:27 staly se plody z něj základem
    jejich podnikání.
  • 00:22:29 Teď už si pěstují vlastní.
  • 00:22:33 -Potom jsme se rozhodli vyrazit
    s tím na trhy,
  • 00:22:35 kde těm lidem o tom můžeme
    něco říct, rostlinu jim představit.
  • 00:22:37 Ta výroba se tak zvedala,
    že až v současný době zpracováváme
  • 00:22:40 od 50 do 60 tun toho rakytníku
    ročně.
  • 00:22:44 -Slyšela jsem, že jsou zapotřebí
    alespoň 2 keře,
  • 00:22:46 jinak se úrody nedočkáš.
  • 00:22:48 -Přesně tak! Rakytník je dvoudomá
    rostlina.
  • 00:22:51 Samčí a samičí pohlavní orgány
    jsou každý na jiném
  • 00:22:54 a o opylení se postará vítr a hmyz.
  • 00:22:57 -A to se pak plody sklízejí
    bobulka po bubulce?
  • 00:23:00 -U malých a mladých keříčků určitě,
    aby se moc nepoškodily,
  • 00:23:03 u vzrostlých se ale už stříhají
    celé větvičky.
  • 00:23:07 Takže úplně u toho kmínku až, jo?
    -Ano. Ano. Tam, kde končí bobule.
  • 00:23:10 -Já teda odšmiknu i tu ostrou
    špičku.
  • 00:23:13 Mně to teda jde, samozřejmě,
    podstatně pomalejc.
  • 00:23:15 Tyhlety větvičky potom přijdou
    do toho mrazáku?
  • 00:23:19 -Ano. Zmrazí se na -30
    a poté se s ní klepne
  • 00:23:22 a bobulky hezky spadnou.
    -Samy opadají.
  • 00:23:24 -Jak vidím, Pepo, tak velký chlad
    pomáhá nejen jahodám.
  • 00:23:27 To je ale šikovná vychytávka!
  • 00:23:29 A neublíží bobulím ta nízká
    teplota?
  • 00:23:32 -Vůbec ne, Iveto.
  • 00:23:33 V mrazáku můžou větvičky čekat
    na zpracování klidně celý rok
  • 00:23:36 a aminokyselinám, cukrům,
    tříslovinám ani silicím
  • 00:23:39 se nic nestane.
  • 00:23:41 -Tady jsme vlastně na začátku
    zpracování rakytníku.
  • 00:23:44 Tady v tom kotli jsme si rozmrazili
    plody
  • 00:23:47 a v tomhle mlejnku ten rakytník
    lisujeme.
  • 00:23:50 Šťáva, ta nám slouží k výrobě
    nápojů,
  • 00:23:53 ta dřeň potom slouží k výrobě
  • 00:23:54 takovejch těch speciálních marmelád
    a džemů,
  • 00:23:58 semínka, ty se používaj na výrobu
    oleje
  • 00:24:01 a ostatní se přidává do čajovejch
    směsí.
  • 00:24:04 -Hm, všechno ruční práce,
    jak vidím.
  • 00:24:06 A jak to Cvrčkovi stíhají?
  • 00:24:08 -Zapojuje se prakticky celá rodina.
  • 00:24:10 Syn Honza rozváží hotové výrobky,
    snacha Petra pečuje o e-shop
  • 00:24:14 a dcera Pavla vymýšlí
    nové produkty.
  • 00:24:16 -A kolik jich tedy z rakytníku
    vyrábějí?
  • 00:24:19 -Na 150 druhů.
  • 00:24:20 Kromě těch základních, jako jsou
    šťávy, sirupy nebo pomazánky,
  • 00:24:24 se pustili i do bonbónů a lízátek
    ze sladké kandytové hmoty,
  • 00:24:28 která kyselost plodů srazí.
  • 00:24:31 -Je to směs cukrů, které se vaří
    na hodně vysokou teplotu.
  • 00:24:34 Když se uvaří, tak se tam přidá
    rakytníková šťáva stoprocentní,
  • 00:24:38 a kyselina citrónová.
  • 00:24:40 -Jak se ta hmota bude zpracovávat
    dál?
  • 00:24:42 -Budeme ji vytahovat na háku,
    aby se všechno krásně promíchalo
  • 00:24:46 a hmota získala takový krásný
    perleťový nádech.
  • 00:24:49 -Tak mě pak zastavte, abych tady
    nebyl do zejtřka.
  • 00:24:51 -Ještě chviličku.
  • 00:24:53 -Připravíme si formy.
    -Jo takhle to je, aha!
  • 00:24:56 -A teď si vlastně z té hmoty takhle
    jakoby vyválíme, nastříháme kousky.
  • 00:25:01 To jsou vlastně lízátka
    a ty se takhle plní ručně.
  • 00:25:06 -Nakonec se do nich zapíchají
    březové špejle
  • 00:25:07 a nechají se zatvrdnout.
  • 00:25:10 -A co třeba vínko nebo pivo?
    To se z rakytníku udělat nedá?
  • 00:25:13 -Budeš se divit, Iveto, ale ano,
    dokonce obojí a moc dobré.
  • 00:25:17 Ale jak, to jsem nezjistil,
    receptura je totiž tajná.
  • 00:25:21 -Tak si na jedno zajdeme příště.
  • 00:25:23 Budeme totiž vařit vyhlášený
    český ležák
  • 00:25:26 a taky u nás zatím méně známý
    "Ale".
  • 00:25:29 -Do té doby se mějte krásně,
    přátelé,
  • 00:25:31 a při svých toulkách po zemích
    českých nespěchejte,
  • 00:25:34 ale pozorně se dívejte kolem sebe.
  • 00:25:37 -Byla by škoda přehlédnout
    stopy mistrů,
  • 00:25:39 kteří vytvořili nebo právě formují
    náš svět.
  • 00:25:42 Na viděnou za týden!
  • 00:25:45 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2016

Související