Životní příběh filmové hvězdy, která byla ve své době podobně známá jako Adina Mandlová, Hana Vítová, Nataša Gollová či Lída Baarová.
  • Vyrobeno 2017
  • Země původuČesko
    • Premiéra
    • Skryté titulky
    • Zvukový popis
    • Ve vysokém rozlišení

Život hvězdy české meziválečné a válečné kinematografie Heleny Bušové (*21. 10. 1911) poznamenala válka, židovský původ, svatba s letcem RAF a posléze emigrace. Její herecká kariéra začala velmi záhy, ještě při studiu na konzervatoři, kdy ji obsadil do malé role režisér Slavínský. V dobách největšího rozkvětu barrandovských ateliérů a filmové Lucerny byla hvězdou první velikosti. Bohužel trable přišly s nastupujícím německým fašistickým režimem. Helena sice byla hvězda, ale zároveň byla po tatínkovi židovského původu. Už po válce, na podzim v roce 1945, se seznámila s pilotem slavné 312. perutě Karlem Kasalem. Rok poté se za něj v Praze vdala. Ještě nějakou dobu natáčela, ale po roce 1948 manželé byli nuceni emigrovat. V Londýně v roce 1950 se narodil syn Karel, poté rodina odešla do Německa, aby nakonec natrvalo přesídlila do kanadského Winnipegu. Než odjeli z Evropy, chtěla se rozloučit se svými rodiči. Dalo se předpokládat, že své rodiče už víckrát neuvidí. Zároveň chtěla rodičům ukázat jejich vnuka. Kasalovi přicestovali do tehdejší Československé lidové republiky na britský cestovní pas, který jim byl odebrán hned po překročení hranice. Několik měsíců československé úřady držely rodinu na různých místech v Čechách. Po opakovaném nátlaku, aby vydali veřejné prohlášení proti Západu, které skončilo patem, jim úřady vrátily britské cestovní pasy a vykázaly je z Československa. Helena Bušová byla v podstatě zapomenuta, ačkoliv natočila přes 40 filmů. Zemřela v roce 1986 v Kanadě. Čtyři roky poté se její syn Karel Kasal, který se narodil až po jejím odchodu s manželem do emigrace, vrátil do Prahy a nechal zde pohřbít své rodiče. Právě on inicioval vznik filmu o hvězdě, která měla být zapomenuta.

Napište nám