iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 2. 2019
21:50 na ČT1

1 2 3 4 5

15 hlasů
29302
zhlédnutí

Reportéři ČT

V rybníčku pana kancléře — Pramen sváru II — Milovaná i nenáviděná

42 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • V rybníčku pana kancléře

    0:56 do playlistu

    V rybníčku pana kancléře
    Nenápadnou obec Osvětimany ve Zlínském kraji proslavil hradní kancléř Vratislav Mynář. Založil tady své podnikání a také politickou kariéru, je členem místního zastupitelstva za Stranu práv občanů Zemanovci. V uplynulých patnácti letech v obci postavil sjezdovku, penzion s wellness centrem, sportovní areál a také rybník, který používá k zasněžování svého lyžařského areálu. Jak jsme zjistili, tato vodní nádrž je černá stavba, Vratislav Mynář ji totiž postavil bez toho, aby patřičné úřady zažádal o stavební povolení. Jak vypadá podnikání podle hradního kancléře, natáčeli reportéři Adéla Paclíková a Vojtěch Srnka.

  • Pramen sváru II

    16:39 do playlistu

    Pramen sváru II
    Pro západočeskou obec Prameny se její největší bohatství stalo zhoubou. Kvůli minerálním vodám se v devadesátých letech zadlužila. Nevydařil se jí totiž projekt stáčírny. Od té doby se potýká s astronomickými dluhy, které před třemi lety skoupila ruská firma. Ta po obci nyní požaduje část jejího území s nalezišti minerálních vod a využívá přitom svého postavení jediného věřitele. Jak jsme vám už ukázali v prosinci v naší reportáži, ruský věřitel chce za cenné pozemky zaplatit o dvacet milionů méně než konkurence a vedení obce mu jde překvapivě na ruku. V obci se zhruba stovkou obyvatel se kvůli tomu rozhořel spor, který teď řeší soud. Případ sleduje reportérka Jana Neumannová.

  • Milovaná i nenáviděná

    28:51 do playlistu

    Milovaná i nenáviděná
    Minulý týden jsme si připomněli výročí narození Josefa Kajetána Tyla a naopak úmrtí Františka Škroupa, tedy autorů naší státní hymny. Od svého vzniku v roce 1834 si lidé píseň „Kde domov můj“ oblíbili a vybrali jako svou neoficiální národní hymnu. Skladba však neměla na růžích ustláno. Odpůrci včetně Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše ji vyčítali nemodernost a přílišnou patetičnost. A také závislost na cizích vzorech. Občas se objevily snahy o její nahrazení skladbou jinou. A poslední pokusy o úpravy proběhly nedávno. Po stopách vzniku státní hymny a jejích inspiračních zdrojů se vydali Ivan Bareš a Zdeněk Lenc.

Přehrát vše

Související