iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
10. 12. 2016
12:00 na ČT2

1 2 3 4 5

3 hlasy
4670
zhlédnutí

Babylon

Natasja a Hillebrand Heerkensovi — Roberto Barletta

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Babylon

  • 00:00:03 Babylon, kde žiju a proč.
  • 00:00:13 -Tady mám malou vzpomínku
    na Holandsko.
  • 00:00:17 Tulipány.
  • 00:00:19 U nás řeknete tulp.
  • 00:00:22 -Holanďané Natasja a Hillebrand
    Heerkens se rozhodli
  • 00:00:26 v roce 2005 hned po své svatbě
    začít zcela nový život.
  • 00:00:30 Do České republiky
    je z přelidněné země přivedla
  • 00:00:33 touha postavit se na vlastní nohy
    a podnikat.
  • 00:00:37 Na Broumovsku v Božanově koupili
    starý statek po Němcích
  • 00:00:40 a půl druhého hektaru pozemků.
  • 00:00:48 -Chtěli jsme úplně něco jiného.
  • 00:00:51 Když jsme přišli domů,
    koukali jsme se na internet
  • 00:00:55 a viděli tam ten nabídku makléře
    v Náchodě.
  • 00:00:59 Domluvili jsme termín.
  • 00:01:02 Koukali jsme na Krkonoše
    a pak hned tady.
  • 00:01:05 Byli jsme tady z toho hned nadšení.
  • 00:01:14 -Poprvé jsme tady viděli kostel
    a krásnou vesnici.
  • 00:01:19 Byl tady starý statek s velkým
    pozemkem.
  • 00:01:27 Bylo to úplně něco jiného,
    než jsme znali z Holandska.
  • 00:01:31 Je tam hodně lidí
    na malém prostoru.
  • 00:01:36 Tady máme prostor,
    klid a přírodu.
  • 00:01:53 -Měli jsme nápad udělat malý kemp
    a k tomu ubytování na zimu i léto.
  • 00:01:59 Přišli jsme tady jen na víkend
    a hned jsme se domluvili
  • 00:02:05 a podepsali smlouvu.
  • 00:02:12 Tady, kde bydlíme my,
    byl jen beton.
  • 00:02:16 Neměli jsme teplou vodu.
  • 00:02:20 -Jako první jsme postavili
    záchod.
  • 00:02:24 To je důležité, a taky střecha.
  • 00:02:26 Všude byl mokrý beton,
    nebyla hotová elektřina.
  • 00:02:33 Uvnitř jsme kempovali.
  • 00:02:43 -První tři měsíce jsme pracovali
    od rána až do večera každý den,
  • 00:02:48 7 dní v týdnu.
  • 00:02:51 Sami jsme udělali koupelnu, kuchyň,
    ložnici, prostě všechno.
  • 00:02:57 Za 3 měsíce bylo hotovo
    a hned přišli klienti.
  • 00:03:01 To bylo pro nás důležité,
    protože jsme potřebovali peníze
  • 00:03:05 na investice.
  • 00:03:08 To je vždycky.
    Je to tak už 11 let.
  • 00:03:11 -Hillebrand sloužil od 16 let
    u nizozemského královského
  • 00:03:15 námořnictva a přitom studoval
    technickou školu.
  • 00:03:19 Natasja je ekonomka
    a tak se starala na úřadech
  • 00:03:22 o spousty formalit a povolení.
  • 00:03:25 Ačkoliv mluví kromě svého rodného
    jazyka ještě anglicky a německy,
  • 00:03:29 právě úředničina ji donutila
    učit se česky.
  • 00:03:33 -Česky jsme se začali učit v
    hospůdce. To je nejlepší prostor,
  • 00:03:38 kde se můžeme naučit česky.
  • 00:03:41 Potkali jsme tam sousedy
    a lidi z Božanova.
  • 00:03:47 Chodili jsme tam 2x týdně
    a to pak jde rychle.
  • 00:03:53 Moje první věta v hospůdce byla:
    "Vzhůru do bezvědomí."
  • 00:03:57 -Je to hodně těžké.
  • 00:04:00 Dělám svou práci a málo mluvím.
  • 00:04:03 Všechno řeší Natasja.
  • 00:04:09 Mluví s firmami, všechno řeší.
  • 00:04:16 -Mám pocit, že Natasja mluví
    česky víc a Hillebrand víc rozumí.
  • 00:04:23 Když potřebuje Natasja něco vyjádřit,
    třeba něco,
  • 00:04:27 čemu nerozumím, tak řekne
    Hillebrandovi a ten mi to
  • 00:04:30 dovysvětlí.
  • 00:04:32 A když si už vůbec nemůžeme
    porozumět, tak spolu zkusíme
  • 00:04:36 mluvit německy.
  • 00:04:42 -Dospělí v Holandsku nemají čas.
  • 00:04:45 Pracují, dělají kariéru
    a je to důležitá věc.
  • 00:04:49 Pozdraví se se sousedy,
    ale nic jiného.
  • 00:04:53 Tady třeba sousedka řekne,
    že bude grilovat.
  • 00:04:58 Každý něco přinese a grilujeme.
  • 00:05:02 A máme i čas na sebe i pro lidi.
  • 00:05:06 To je pěkné, to je hezké.
  • 00:05:09 -Holanďani jsou zpočátku
    asi víc spontánní a moc mluví.
  • 00:05:14 Češi jsou možná zpočátku víc tiše,
    ale tady můžeš přijít k sousedům,
  • 00:05:26 dostaneš kafe, dort
    a tak je to pořád.
  • 00:05:31 Tohle my v Holandsku nemáme.
  • 00:05:34 Musíš si tam domluvit termín.
  • 00:05:39 -Během 4 let se jim narodily
    tři děti.
  • 00:05:42 Nejmladší je šestiletá Lente,
    pak devítiletá Luna
  • 00:05:46 a nejstarší je desetiletý syn Joeri.
  • 00:05:49 -Lente chodí do první třídy.
  • 00:05:52 To ještě jde.
  • 00:05:53 Máme víc času, nemáme nové projekty
    a já mám čas učit se to,
  • 00:05:59 co bych s nimi chtěla dělat,
    domácí úkoly a také se učit
  • 00:06:04 češtinu od první třídy.
  • 00:06:07 Joeri je teď ale v páté třídě
    a já mu s tím nemůžu pomáhat,
  • 00:06:13 s měkkým a tvrdým Y.
  • 00:06:18 -Tady jsou vyjmenovaná slova po L.
  • 00:06:22 Je tady třeba:
    blýskalo se jako první.
  • 00:06:27 -A proč?
  • 00:06:29 -Protože to je vyjmenované
    slovo po L.
  • 00:06:32 -Aha.
    -A třeba ve slově límec je měkké I.
  • 00:06:43 -V Holandsku chodí děti od 8:30
    do 15:00 do školy
  • 00:06:49 a úkoly pak nemají vůbec.
  • 00:06:52 To začíná, až když mají
    10, 11, 12 let.
  • 00:06:55 Ale do školy chodí na celý den
    a nemají úkoly.
  • 00:06:59 Všechno dělají ve škole.
  • 00:07:07 Fotbal jsem začala hrát ve 4 letech.
  • 00:07:13 Pro fotbal jsem dělala všechno.
    Trénovala jsem 3x týdně.
  • 00:07:18 1x týdně jsme měli turnaj,
    Bylo to o víkendu.
  • 00:07:23 Od 14 let jsem hrála nejvyšší ligu
    a od 16 let v národním týmu.
  • 00:07:31 Do 25 let.
  • 00:07:34 Skončila jsem,
    když jsme se sem stěhovali.
  • 00:07:37 Joeri, můj syn, je také fotbalista,
    je brankář.
  • 00:07:41 Mám z toho radost, protože můžu
    každou sobotu fandit.
  • 00:07:47 -Někdy hraji, ale spíš chytám.
  • 00:07:50 Když hraji, tak také nosím č. 6
    jako moje mamka.
  • 00:07:53 Teď si mě vybrali do dobrého týmu
    do Hradce Králové.
  • 00:07:59 Je to takový první pokrok.
  • 00:08:07 -Koníka by asi naše děti
    v Holandsku neměly,
  • 00:08:11 protože tam jsme neměli prostor.
  • 00:08:14 Máme psa, 4 kozy a ovce a poníky.
  • 00:08:22 Mají z toho radost.
  • 00:08:25 Každý den se o ně starají
    a to je hezké.
  • 00:08:35 Holandské děti jsou vychovávány
    volněji.
  • 00:08:38 Byli jsme v bazénu
    a bylo tam třeba 30 dětí.
  • 00:08:42 Chodily po dvou, držely se za ruce
    a byl tam úplný klid.
  • 00:08:48 Klid.
    Nic jste neslyšeli.
  • 00:08:52 Bylo tam 30 dětí.
  • 00:08:54 Naše tři děti křičely víc
    než těch 30 dětí z nějaké školy.
  • 00:09:09 -Jídlo tady máte moc dobré,
    takové pořádné.
  • 00:09:15 Knedlík, zelí, k tomu pivo,
    to je taky dobré.
  • 00:09:19 Svíčková, tu mám taky rád,
    nebo kachnu.
  • 00:09:22 V Holandsku knedlíky neznáme.
  • 00:09:26 Brambory, k tomu nějaká zelenina,
    maso, to je holandské jídlo.
  • 00:09:30 -Dnes budu dělat pro naše kamarády
    typické tradiční holandské jídlo,
  • 00:09:36 a to je stamppot.
  • 00:09:38 Je to zimní jídlo.
  • 00:09:41 Dřív to bylo vydatné jídlo
    pro farmáře.
  • 00:09:45 Jsou to brambory
    se zeleninou dohromady
  • 00:09:49 a pak rozmačkané dohromady.
  • 00:09:54 Pak se tam přidá hodně cibule,
    dám to vařit a nakonec tam přidám
  • 00:09:59 anglickou slaninu a ještě toto.
  • 00:10:06 To je taky holandské.
    Je to klobása.
  • 00:10:10 Nahoru se dá strouhanka a máslo.
  • 00:10:14 Pak se to zapeče
    na 15 minut v troubě.
  • 00:10:17 Pak je to hotové.
  • 00:10:39 Jak se to jmenuje?
  • 00:10:41 -Čerti.
  • 00:10:42 My nemáme čerty, máme svatého Petra.
    Ten je moc hodný.
  • 00:10:47 Náš syn byl v Holandsku,
    když bylo Mikuláše
  • 00:10:53 a byl tam černý Petr
    a byl moc hodný.
  • 00:10:57 Rozdával bonbóny, usmíval se.
  • 00:11:01 Další rok pak byl tady
    a viděl čerty.
  • 00:11:05 Měl 3 nebo 4 roky, už nevím.
  • 00:11:09 Otevřel dveře, koukal a viděl čerta.
    Byl to šeredný čert.
  • 00:11:16 Syn utíkal pod stůl,
    seděl tam a klepal se,
  • 00:11:21 protože si myslel,
    že přijde černý Petr.
  • 00:11:25 Tady ale není.
  • 00:11:27 Jsme zvyklí 24. nebo 25. prosince
    jít s rodiči na večeři
  • 00:11:34 do restaurace.
  • 00:11:37 Tady je všechno zavřeno.
  • 00:11:41 Vy všechno děláte doma.
    Ozdobíte strom.
  • 00:11:44 My máme nejvíc dárků na sv. Mikuláše
    a na Vánoce už ne tolik.
  • 00:11:49 Vy to máte obráceně.
  • 00:12:04 -Když jsem tady normálně doma,
    myslím holandsky.
  • 00:12:07 Když jsem v česku s kamarády
    nebo ve škole, tak myslím česky.
  • 00:12:13 -Někdy se nás ptají,
    jestli nám nechybí děda a babička,
  • 00:12:17 protože odjíždí.
  • 00:12:20 Ptají se mě, jaké to je,
    bydlet v Holandsku.
  • 00:12:24 Já ale vždycky říkám,
    že tady je to pro děti nejlepší.
  • 00:12:29 Máte prostor, nemusíte hlídat,
    jestli nejede auto,
  • 00:12:34 mají tady dobrý život.
  • 00:12:36 To si myslím.
  • 00:12:46 -Jsem ze severní Itálie z Torina.
  • 00:12:49 Žil jsem tam 23 let.
    Už jsem pracoval v oboru.
  • 00:12:54 Dělal jsem repro soustavy a ozvučení
    pro veřejné prostory.
  • 00:13:00 V mém životě byly symboly, znaky,
    které mě opravdu vedly sem.
  • 00:13:06 Byl to Kundera, Kavka,
    mezi základní školou
  • 00:13:11 a střední školou jsem byl
    v Československu.
  • 00:13:15 Už tehdy jako malý kluk jsem mluvil
    o Brně, Ostravě.
  • 00:13:19 Myslím, že to, čemu se už v antice
    říkávalo osud, tak ten se naplňuje.
  • 00:13:32 Dorazil jsem v roce 1991 poprvé
    jako turista podívat se do Prahy.
  • 00:13:38 Už tehdy mě to město očarovalo.
  • 00:13:42 Pak jsem tady byl v roce 1993
    v létě už s budoucí ženou.
  • 00:13:47 V listopadu 1993 jsem sbalil kufry
    a stěhoval se.
  • 00:13:54 Byla to touha změnit život.
  • 00:13:58 Začít od nuly a znovu.
  • 00:14:08 Šel jsem více méně do neznáma.
  • 00:14:13 První měsíce jsem měl
    samé noční můry, to si pamatuji,
  • 00:14:17 bylo to s mimozemšťany,
    protože rozdíly byly obrovské.
  • 00:14:22 I neschopnost komunikovat
    s lidmi okolo.
  • 00:14:26 Málokdo tehdy mluvil anglicky.
  • 00:14:30 Příbuzní a zaměstnavatel v Itálii
    si mysleli, že budu za půl roku
  • 00:14:35 zpět, ale já už jsem tady
    přes 20 let.
  • 00:14:40 Někdo mi řekl, že ten,
    kdo se naučí česky pořádně,
  • 00:14:44 rozhodne se tady žít nastálo.
  • 00:14:48 Pravidlo platí.
  • 00:14:55 Já jsem studoval obor, kterému se
    tehdy říkalo průmyslová elektronika.
  • 00:15:01 Říkal jsem si, co budu dělat.
  • 00:15:06 Moje vášeň z mládí byla stavba
    reprobeden, reprosoustav.
  • 00:15:12 Začal jsem stavět první prototypy.
  • 00:15:16 Začal jsem tady v suterénu
    u Riegrových sadů.
  • 00:15:20 Rok a půl trvalo,
    než se něco začalo konkretizovat.
  • 00:15:25 Pamatuješ si to?
    Bylo to tady.
  • 00:15:29 Dokonce se dalo
    tady z boku vstoupit.
  • 00:15:33 Teď už to není.
  • 00:15:36 Bylo to až dozadu.
    Seděl jsem tam vzadu.
  • 00:15:40 Uprostřed byly montážní prostory,
    sklad a odtud se vstoupilo.
  • 00:15:49 Dnes ani nevím, jak se mi to
    podařilo všechno ustát.
  • 00:15:54 Musím říct, že mám výborného
    strážného anděla.
  • 00:16:02 Já jsem se rozvedl v roce 2000.
    Pak jsem žil asi rok sám.
  • 00:16:09 Pak jsem poznal pána,
    který byl mým kolegou v oboru
  • 00:16:14 a ten měl také rozvedenou dceru.
  • 00:16:17 -Dal nás dohromady.
  • 00:16:20 Můj otec říkal,
    že Robertovi zasvítily oči,
  • 00:16:23 když zjistil, že...
  • 00:16:25 No, a vyšlo to.
  • 00:16:27 Vyšlo to.
    Sžívali jsme se a bylo to moc hezké.
  • 00:16:38 -Do 7 let jsem vyrůstal v rodině
    hudebníků, takže nebyl den,
  • 00:16:44 kdyby jeden strejda nehrál
    na housle nebo na kytaru, na bicí,
  • 00:16:51 takže jsem vyrůstal
    až ve stereotypní představě
  • 00:17:00 italských hudebníků,
    kteří žijí od rána do večera.
  • 00:17:06 A to mi zůstalo.
  • 00:17:09 Rocco, ten zpíval.
  • 00:17:13 Nicola, Giovanni, moje matka Lucia,
    babička, Angelo, Antoine.
  • 00:17:26 Od Antoina mám to držení rukou.
  • 00:17:30 -To je pravda.
    -Že jo?
  • 00:17:33 Tady je děda.
  • 00:17:36 Ten hrál na trombón
    v kapele ve městě.
  • 00:17:48 To je můj syn Roberto.
  • 00:17:54 Cukr.
  • 00:17:58 -S Robertem máme syna Angela,
    je mu 10 let a každý jsme si
  • 00:18:03 přinesli z prvního vztahu
    jedno dítě, takže dohromady
  • 00:18:07 máme tři děti.
  • 00:18:10 Vychováváme je s tím, že ty starší
    jsou takové patchworkové.
  • 00:18:15 -Rodina je pětičlenná.
    Máme dva kluky.
  • 00:18:19 Angelo a Roberto.
  • 00:18:22 Pak Andrejka a počítáme do toho
    dva kocoury a jednoho psa.
  • 00:18:31 -Myslím, že naše rodina
    to má zajímavé.
  • 00:18:35 To je asi údělem
    dvou národností v rodině.
  • 00:18:40 Myslím, že to je velké obohacení.
    Někdy je to ale velmi složité.
  • 00:18:44 Hudba, tím, že Roberto pracuje
    s hudbou, je to jeho velká vášeň,
  • 00:18:48 posloucháme hudbu, oba milujeme
    italskou operu.
  • 00:18:52 Děti ji nesnáší.
    Těm jsme to dokázali znechutit.
  • 00:18:55 Na hudbě se ale shodneme.
  • 00:18:57 Jazyk je trochu komplikovaný,
    protože starší syn Roberto
  • 00:19:02 umí skvěle.
  • 00:19:04 Mladší syn Angelo je teď ve fázi,
    že odmítá.
  • 00:19:08 Má bohužel vzdor, ale rozumí dobře.
  • 00:19:11 A dcera Andrea tím trochu proplula,
    ta rozumí, ale nemluví.
  • 00:19:15 I jazyk je tedy komplikovaný.
  • 00:19:17 Přijede italská babička s dědou
    a musím říct, že ne úplně
  • 00:19:21 perfektně si porozumí a popovídají.
  • 00:19:24 To je škoda.
  • 00:19:26 -Když je možnost,
    že jsme všichni pohromadě,
  • 00:19:29 tak spolu rádi zajdeme na koncert
    nebo na výstavy.
  • 00:19:47 Já v tom vidím rituál.
  • 00:19:52 To, co dnes chybí v různých
    církvích a společnostech.
  • 00:20:00 Důležitost rituálu.
  • 00:20:09 Břevnov jsme si oblíbili,
    konkrétně tady benediktínský
  • 00:20:16 klášter, protože tady je
    výjimečná atmosféra a hned,
  • 00:20:23 jak vstoupím, cítím klid
    a je to možná rychlá cesta,
  • 00:20:32 jak se vrátit do Itálie.
  • 00:20:41 Firma vyrůstala, takže bylo potřeba
    se přesunout a teď jsme
  • 00:20:46 ve starém mlýně na okraji Prahy.
  • 00:20:52 Pojďte dál, pojďte na kávu.
  • 00:20:56 V posledních dvou letech
    jsme se začali soustředit
  • 00:21:00 na zpracování masivního dřeva,
    především ořech.
  • 00:21:05 Vyrůstali jsme v Itálii
    obklopeni hezkým nábytkem,
  • 00:21:09 hezkými tvary.
  • 00:21:12 Ořech je národní strom.
  • 00:21:15 Je to něco, co se pohybuje v krvi
    a neustále připomíná:
  • 00:21:20 vrať se tam, vrať se tam.
  • 00:21:26 Membrána, membrána,
    ale v jiných rozměrech,
  • 00:21:29 v jiných výkonech,
    ale princip fungování je stejný.
  • 00:21:34 Design dělám já,
    je to tam dokonce napsáno.
  • 00:21:38 Není to nic futuristického,
    vychází to ze zkušenosti
  • 00:21:43 a v neposlední řadě to musí být
    hezké.
  • 00:21:53 -Čao, jak je?
    -Děkuji, jde to.
  • 00:21:57 -Pojďme dolů.
    -Veď mě.
  • 00:22:05 S Robertem jsme se poznali
    někdy v roce 1997,
  • 00:22:14 jen už nejsme schopni vypátrat,
    kdy přesně.
  • 00:22:17 Mohlo to být někdy v létě.
    Myslím.
  • 00:22:19 Bylo to v období,
    kdy jsem dával dohromady
  • 00:22:22 svou první hi-fi aparaturu.
  • 00:22:25 Sešli jsme se, pozval nás
    na poslech a tam bylo více méně
  • 00:22:29 rozhodnuto, protože nejen,
    že mě okamžitě oslovil zvuk
  • 00:22:34 reprobeden, ale navíc šlo
    o takové milé příjemné setkání.
  • 00:22:40 Bylo to v prvopočátku takové milé
    a jemné souznění.
  • 00:22:44 Kromě toho jsem v podstatě tady
    také cizinec.
  • 00:22:49 Jsem maďarského původu.
  • 00:22:52 Pocházím z jihovýchodního
    Slovenska z horní země.
  • 00:22:59 -Co si dnes poslechneme?
  • 00:23:07 -Samozřejmě rezonujeme
    na úrovni vážné hudby.
  • 00:23:11 Roberto poslouchá
    dost vážnou hudbu.
  • 00:23:13 Myslím, že poslouchá hodně jazzu.
    Já tedy jazz moc ne.
  • 00:23:17 Už ne.
    Já jen tak okrajově.
  • 00:23:19 Abych byl upřímný,
  • 00:23:21 nejsem žánrově vymezený a myslím,
    že Roberto taky ne.
  • 00:23:26 Nemáme jeden vymezený žánr.
  • 00:23:28 Hledám prostě projekty,
    zajímají mě projekty,
  • 00:23:33 které nejsou zařaditelné a mají
    tendenci posouvat dál hranici
  • 00:23:39 hudebního sebevyjádření.
  • 00:23:45 -Nebo tohle.
  • 00:23:52 -Já si myslím, že Ital je,
    protože tam je temperament,
  • 00:23:56 výbušnost, je tam závislost
    na věcech, se kterými vyrůstal,
  • 00:24:02 je to káva, má rád společnost,
    miluje komunitu.
  • 00:24:07 Je ale samozřejmě přemýšlivější,
    je hloubavější, je zvláštní.
  • 00:24:15 To ale, myslím si,
    souvisí s jeho povahou.
  • 00:24:21 -Valná většina Italů vyrůstá
    ve věřící rodině a konec konců
  • 00:24:28 není ani potřeba být v Itálii,
    abych byl křesťan.
  • 00:24:32 Celá Evropa je křesťanská.
  • 00:24:34 Všichni, i tady v Čechách,
    žijeme v křesťanském prostoru.
  • 00:24:40 A to ať chceme, nebo nechceme.
    Itálie byla vždy spojena s církví.
  • 00:24:45 Já si myslím, že, kdyby se daly
    označit pozemky církve v Itálii
  • 00:24:51 červenou barvou
    a dívali bychom se na ně shora,
  • 00:24:55 tak ta Itálie by byla růžová.
  • 00:24:58 Myslím, že nelze nic udělat.
  • 00:25:02 Myslím, že mezilidské vztahy
    v Čechách, ač se zdá, že jsou
  • 00:25:08 chladnější vůči italským,
    ale jsou pravdivější v tom,
  • 00:25:14 že nad sebou nemají tu kupoli
    katolické morálky.
  • 00:25:24 Moc o tom nemluvíme,
    co bude do budoucna.
  • 00:25:29 Žiju v Praze.
    Doma se cítím spíš v Praze.
  • 00:25:33 Nelpím tolik na významu státu
    a hranic.
  • 00:25:39 Skryté titulky: Eva Hadwigerová
    Česká televize 2016

Související