iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
7. 5. 2016
13:15 na ČT2

1 2 3 4 5

1 hlas
2295
zhlédnutí

Babylon

Phuc Nguyen Manh — Aliaksandr Yasinski

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Babylon

  • 00:00:03 Babylon, kde žiju a proč.
  • 00:00:10 Jejich rodiče sem přišli
    až z daleké Asie,
  • 00:00:13 převážně z Vietnamu.
  • 00:00:15 Oni se tu většinou narodili,
    chodili do českých škol
  • 00:00:19 a vstřebávali kulturu českou
    i vietnamskou.
  • 00:00:22 Jaká je druhá generace Vietnamců,
    jaké jsou jejich touhy a přání?
  • 00:00:27 Bral jsem to jako srandu,
    myslím založení toho klubu.
  • 00:00:31 Respektive týmu Phu-Phu Brothers,
    teď Nguyens.
  • 00:00:36 Chtěli jsme nabourat stereotyp,
    že jako Vietnamci máme vážit
  • 00:00:39 60 kg i s postelí, měříme 150 cm,
    jíme jen rýži.
  • 00:00:46 Chtěli jsme dokázat,
    že můžeme být i větší a silnější
  • 00:00:54 než průměrný Vietnamec,
    větší než průměrná školačka.
  • 00:01:04 Postupně to samospádem nabralo
    další a další lidi.
  • 00:01:11 Určitě se můžou hlásit všichni,
    lidi všech národností.
  • 00:01:15 Nejsme rasistický tým,
    že bychom byli jedné národnosti
  • 00:01:19 a ostatní utlačovali.
  • 00:01:24 Nguyens se jmenujeme proto,
    že je to nejčastější vietnamské
  • 00:01:28 příjmení v Čechách.
  • 00:01:37 Dělám bojové sporty,
    trénuji Muay Thai a před dvěma lety
  • 00:01:43 jsem chodil do posilovny,
    seznámili jsme se s Tonym.
  • 00:01:47 V té době jsem ho neměl rád,
    protože zvedal hrozné "rance".
  • 00:01:52 Pak jsem měl problém zesílit.
  • 00:01:55 Napadlo mě kontaktovat
    několik lidí.
  • 00:01:58 Řekl mi, že tady trénují
    ti nejlepší.
  • 00:02:01 Díky němu a klukům
    jsem nabral tu sílu.
  • 00:02:04 Pak padl nápad, že si založíme tým
    a já jsem se k tomu týmu přidal.
  • 00:02:09 Jinak mou prioritou je Muay Thai,
    ne silový trojboj.
  • 00:02:12 Já jsem celý život hrál šachy.
  • 00:02:18 Silovému trojboji jsem se začal
    věnovat asi před rokem a něco.
  • 00:02:22 Cvičil jsem samozřejmě už asi dva
    roky před tím, protože jsem zjistil,
  • 00:02:27 že na šachy žádnou holku nesbalím.
  • 00:02:31 Jsem Michal, jsem Fukův bratr.
  • 00:02:33 Narodil jsem se tady v ČR.
  • 00:02:36 Studuji informační technologie
    na VŠ a provozuji treking.
  • 00:02:41 Před tím jsem asi 5 let ještě
    provozoval karate, parkur,
  • 00:02:46 to jsou asi dva roky
    a momentálně je to treking.
  • 00:02:50 Věnuji se bojovým a silovým sportům.
  • 00:02:53 Bojová umění jsem dělal asi 10 let.
  • 00:02:57 Potom jsem si dal pauzu a objevil
    jsem silový sport, trojboj
  • 00:03:03 a další silové sporty.
  • 00:03:06 Co se týče úspěchů v trojboji,
    jsem Mistr ČR a Evropy
  • 00:03:13 a Vícemistr ČR v mrtvém tahu,
    což je jedna disciplína
  • 00:03:18 ze silového trojboje.
  • 00:03:22 Moji rodiče se narodili ve Vietnamu.
  • 00:03:25 Maminka je z jihu, ze Saigonu
    a můj pravý tatínek je ze severu,
  • 00:03:29 kousek od Hanoje.
  • 00:03:31 Poté jsem vznikl já.
  • 00:03:33 Přijeli sem na výměnný pobyt
    v rámci tehdejšího Československa,
  • 00:03:38 kde se měli naučit řemeslu,
    která následně budou vykonávat
  • 00:03:42 ve Vietnamu.
  • 00:03:44 Nicméně zastihla je sametová
    revoluce a naskytla se jim možnost
  • 00:03:48 začít podnikat, tak se té
    příležitosti chopili a otevřeli si
  • 00:03:52 stánky na hranicích,
    které byly velmi profitabilní.
  • 00:03:57 Tatínek byl vystudovaný architekt.
  • 00:04:00 Přijel jako pracovník do továrny,
    po sametové revoluci tady zůstal,
  • 00:04:05 začal podnikat.
  • 00:04:08 V roce 1995 se mu podařilo
    přivézt i mě a maminku.
  • 00:04:12 Doma mluvím vietnamsky,
    ale narodil jsem se v Německu.
  • 00:04:18 Jsem Vietnamec,
    narozený v Německu žijící v Čechách.
  • 00:04:23 Vždycky to všude rád říkám.
  • 00:04:26 Popravdě řečeno,
    já si z Vietnamu moc nepamatuji.
  • 00:04:29 Když jsem přijel, byly mi dva roky.
  • 00:04:32 Od rodičů máme vzpomínky toho,
    jak to tam vypadalo kdysi,
  • 00:04:37 když oni vyrůstali a víme,
    jak my se máme o tolik lépe
  • 00:04:42 díky tomu, že žijeme tady.
  • 00:04:44 Vietnam vždy byla chudá země.
  • 00:04:46 Rodiče mi vyprávěli, jaké to bylo,
    když se narodil můj bratr,
  • 00:04:51 který je o několik let starší
    než já a oni ho ještě vychovávali
  • 00:04:55 ve Vietnamu, kde dost často
    neměli na maso.
  • 00:04:58 Maso se dávalo na příděly.
  • 00:05:00 Na měsíc to byl necelý 1 kg.
  • 00:05:02 Vyprávěli mi,
    jak s tím museli vyžít.
  • 00:05:05 Když si představím, že klidně sním
    kilo masa za den...
  • 00:05:12 Rodiče sem přijeli hlavně s vizí
    vydělat peníze a podpořit rodinu
  • 00:05:17 ve Vietnamu tím, že tady v ČR
    ty peníze vydělají a budou je
  • 00:05:23 posílat zpět do Vietnamu.
  • 00:05:25 Obětovali se tomu,
    abychom my měli lepší život,
  • 00:05:29 než měli oni.
  • 00:05:31 Dali nám vzdělání, dali nám zázemí
    a dali nám možnost jít studovat
  • 00:05:37 vysoké školy, které nám
    otevřou dveře do světa.
  • 00:05:44 Studuji medicínu, takže mám možnost
    jet do jakékoliv země,
  • 00:05:50 ať už jsou to konference nebo stáže,
    což si nemyslím, že by bylo
  • 00:05:55 ve Vietnamu možné.
  • 00:05:57 Ani si nejsem jistý,
    jestli bych měl možnost studovat
  • 00:06:01 medicínu, kdybych vyrůstal
    ve Vietnamu.
  • 00:06:06 Situace na jihozápadě Čech
    je dost specifická v tom,
  • 00:06:10 že rodiče, kteří pracovali
    na stáncích, dali hlídat své děti
  • 00:06:16 českým chůvám, tzn.,
    že většina mých vrstevníků
  • 00:06:20 i já osobně jsem byl hlídán
    českými chůvami a tím jsem se
  • 00:06:25 naučil dokonale česky, tím jsem se
    dokonale integroval a byl jsem
  • 00:06:30 připraven na české školství.
  • 00:06:32 Já mluvím vietnamsky jen s lidmi,
    jako jsou rodiče nebo staršími lidmi.
  • 00:06:41 Jinak tady všichni žijí odmalička,
    umí česky, tak je mi bližší
  • 00:06:45 mluvit s nimi česky než vietnamsky.
  • 00:06:47 Mluvím vietnamsky,
    když třeba potřebuji nadávat,
  • 00:06:51 aby mi nerozuměli ve škole.
  • 00:06:53 Když narazíme na nějaký předmět
    nebo pojem, tak mluvíme
  • 00:06:57 i česko-vietnamsky.
  • 00:06:59 Ten konkrétní předmět nazveme
    česky proto, že pro to třeba není
  • 00:07:05 ve vietnamštině překlad.
  • 00:07:07 Rodiče se učili německy,
    oba mluví perfektně německy,
  • 00:07:11 ale čeština už byla hrozně těžká
    kvůli háčkům, skloňování atd.
  • 00:07:16 Němčina jim šla.
  • 00:07:17 Tou se domluví perfektně,
    ale čeština jim dělá problém.
  • 00:07:21 Táta dobře rozumí,
    ale jeho vyjadřování už je horší.
  • 00:07:25 Ale rozumí a vždycky se domluví.
  • 00:07:27 I pokutu ukecá.
  • 00:07:29 SMÍCH
  • 00:07:30 Na rozdíl ode mě.
  • 00:07:35 Mluvím asi pěti jazyky.
  • 00:07:37 Vyrůstal jsem v Čechách,
    takže mluvím česky,
  • 00:07:40 doma na mě mluvili vietnamsky.
  • 00:07:42 Čeština a vietnamština byly
    vždy součástí mého života.
  • 00:07:46 Anglicky a Německy jsem se naučil
    ve škole na gymnáziu.
  • 00:07:50 Po druhém ročníku na střední škole
    jsem odjel na rok do Belgie
  • 00:07:54 do vlámsky mluvící části,
    kde jsem se za ten rok naučil
  • 00:07:58 holandsky, resp. vlámsky.
  • 00:08:00 Doteď z toho těžím.
  • 00:08:02 Nejlépe určitě mluvím češtinou,
    na druhé místo bych zařadil
  • 00:08:07 angličtinu, na třetí místo
    vietnamštinu a na čtvrté místo
  • 00:08:11 němčinu.
  • 00:08:15 Výchova ve vietnamské rodině
    bude určitě hodně
  • 00:08:18 individuální otázkou.
  • 00:08:20 V této výchově jsou děti
    víc tlačeny na cíle, jsou na ně
  • 00:08:24 kladeny větší nároky, co se týče
    studií a vzdělávání a jsou jim
  • 00:08:29 odmala vštěpovány základní morální
    zásady, kterými by se ty děti měly
  • 00:08:35 v životě řídit a dodržovat je.
  • 00:08:40 Byť jsme to třeba nepotřebovali,
    museli jsme chodit na doučování
  • 00:08:45 z českého jazyka, matematiky.
  • 00:08:48 Byly to české doručovatelky,
    které nás doučovaly nad rámec toho,
  • 00:08:53 co se učíme normálně ve školách.
  • 00:08:56 Když budu mluvit sám za sebe,
    myslím, že má vazba k mým rodičům
  • 00:09:01 byla silnější, než když to
    porovnám se svými spolužáky
  • 00:09:06 ve škole.
  • 00:09:07 Já jsem jako dítě vždy musel
    poslouchat na slovo, nikdy bych si
  • 00:09:12 nedovolil rodičům odmlouvat,
    zvýšit na ně hlas.
  • 00:09:16 Jednak bych dostal a za druhé
    mě vždy vychovávali k tomu,
  • 00:09:24 abych je poslouchal, takže já
    jsem se s nimi nikdy nemusel hádat.
  • 00:09:29 Ne, že bych vždy souhlasil s tím,
    co mi říkají, ne, že bychom měli
  • 00:09:34 na vše stejný názor, ale vždy jsem
    s nimi musel mluvit tak,
  • 00:09:39 abych k nim vyjádřil svůj respekt
    a nikdy jsem se s nimi nehádal.
  • 00:09:47 Já si myslím, že vietnamští kluci
    jsou o dost lepší než čeští.
  • 00:09:54 Myslím všeobecně v chování.
  • 00:09:57 Hlavně v chování vůči holkám.
  • 00:10:00 Hloupí určitě nejsou, spíše galantní,
    vstřícní, naslouchaví,
  • 00:10:07 všechno, co si holka může přát.
  • 00:10:11 Já to tak za sebe můžu říct.
  • 00:10:18 Pro mě vietnamské jídlo znamená
    vášeň a lásku. To jedno z mála
  • 00:10:22 mi zůstalo z vietnamských kořenů.
  • 00:10:26 Jako pravý Čech mám strašně rád
    vepřo-knedlo-zelo.
  • 00:10:30 Nepohrdnu svíčkovou,
    segedínem nebo gulášem.
  • 00:10:37 V soutěžní přípravě to je ale tak,
    že si člověk musí dávat nějaké
  • 00:10:45 své limity.
  • 00:10:47 Doma se primárně vaří vietnamsky,
    nicméně za tu dobu, co jsou rodiče
  • 00:10:52 v ČR, naučili se vařit
    i česká jídla, např. řízek,
  • 00:10:59 bramborový salát.
  • 00:11:04 To pak máme i na Vánoce.
  • 00:11:07 Rodiče kladli důraz na to,
    abych měl vždy k večeři
  • 00:11:11 nějaké teplé vietnamské jídlo,
    ale na druhou stranu, mezi má
  • 00:11:15 oblíbená jídla patří svíčková,
    vepřo-knedlo, guláš.
  • 00:11:19 Na tom jsem v podstatě vyrůstal.
  • 00:11:21 Já jídla moc nerozlišuji, tedy to,
    jestli jsou česká nebo vietnamská.
  • 00:11:26 Co mi chutná, co mi přijde
    na talíři, to sním.
  • 00:11:30 Mohu potvrdit z domova,
    že cokoliv mu přijde pod ruku,
  • 00:11:34 to sní.
  • 00:11:35 Má dokonalé spalování.
  • 00:11:36 Prostě mi chutná všechno,
    co je dobré.
  • 00:11:39 Nemám žádného favorita a taky věřím,
    že je hodně jídel, které jsem
  • 00:11:44 ještě neochutnal.
  • 00:11:46 Jsi úžasný.
  • 00:11:50 Vietnam je země mých předků,
    Samozřejmě k ní mám vztah.
  • 00:11:54 Rodiče mě vychovávali k tomu,
    abych k té zemi měl nějaký vztah.
  • 00:11:59 Dodržujeme některé vietnamské
    tradice, umíme vietnamsky.
  • 00:12:03 Je docela těžké na to odpovědět.
  • 00:12:05 Já sám se považuji za někoho mezi.
  • 00:12:08 Snažím se brát si to nejlepší
    z obou kultur, a to jak z české,
  • 00:12:12 tak vietnamské.
  • 00:12:13 Už je to hodně dávno, co jsem byl
    naposledy ve Vietnamu.
  • 00:12:17 To už si bohužel nepamatuji.
  • 00:12:19 Rodiče říkali, že to bylo,
    když jsem měl asi 1 rok.
  • 00:12:23 O prázdninách jsem byl v Thajsku
    na měsíc a půl a rodiče mě
  • 00:12:27 donutili zajet si do Vietnamu,
    když už jsem byl kousek odtud.
  • 00:12:31 Byl jsem tam 7 dní.
  • 00:12:32 Chtěl jsem na 5, ale byl jsem tam
    7 dní a hrozně jsem se tam trápil.
  • 00:12:37 Mám tam dědečka a babičku,
    ale žádný jiný vztah
  • 00:12:41 tam k nim nemám.
  • 00:12:42 Vyrůstal jsem tady, měl jsem
    českou babičku, která mě hlídala
  • 00:12:46 a k ní jsem měl bližší vztah
    než ke svým předkům.
  • 00:12:50 Do Vietnamu se už neplánuji vrátit.
  • 00:12:54 Sport jako takový vždy
    už historicky sloužil k tomu,
  • 00:12:58 aby se národy sdružovaly.
  • 00:13:00 Už starý antický ideál...
  • 00:13:02 Když byly olympijské hry,
    nesmělo se válčit.
  • 00:13:05 Nikoho nezajímaly národnosti
    zúčastněných.
  • 00:13:08 Ta bolest, kterou podstupujeme
    a cítíme na závodech
  • 00:13:12 je skutečně společná.
  • 00:13:14 Není mezi námi vůbec žádný rozdíl.
  • 00:13:16 Dnes žijeme v době, kdy je rasismus
    poměrně hodně vidět tím,
  • 00:13:20 jaká je politická situace a tím,
    co se děje, tím, že se kultury
  • 00:13:25 ještě víc mísí.
  • 00:13:26 Jediné, co za tím vším stojí
    je ale strach.
  • 00:13:29 Je to ale oboustranné.
  • 00:13:31 Jak u těch, co přicházejí,
    tak u těch, co jsou tady.
  • 00:13:40 Vždy mě bavilo hrát rockovou hudbu
    a chtěl jsem spojit dva světy.
  • 00:13:45 Ten akademicky a rockové hudby.
  • 00:13:47 Napsal jsem skladbu, která se
    jmenuje Hlubiny a tato skladba
  • 00:13:52 vznikla v době, kdy se mi opravdu
    hodně moc stýskalo po domově,
  • 00:13:57 protože tam jsem našel své kořeny,
    své hlubiny, hluboké vztahy
  • 00:14:02 mezi lidmi a hluboké pocity.
  • 00:14:09 Takže Hlubiny...
  • 00:14:13 Saša Yasinski se narodil v Bělorusku
    a Českou republiku si nevybral on,
  • 00:14:18 ale jeho kamarádi ze skupiny
    The Unlimited Trio.
  • 00:14:21 Přesto, že je nadchla úroveň
    zdejších hudebních pedagogů,
  • 00:14:25 kouzlo běloruských lesů ho
    stále vábí zpět.
  • 00:14:29 Chodil jsem na základní školu
    s hudebním zaměřením.
  • 00:14:33 Byli jsme tam 3 kluci
    a kamarádili se.
  • 00:14:36 Všichni jsme chtěli hrát na kytaru.
  • 00:14:39 Mé budoucí učitelce hry
    na akordeon, která tam tenkrát
  • 00:14:43 korepetitovala, jsem se ale zalíbil
    a přemluvila mou mámu, abych šel
  • 00:14:48 hrát na akordeon.
  • 00:14:50 Už jsem tam byl zapsaný,
    táta přišel po práci a řekl mámě:
  • 00:14:55 "Proč jsi to udělala?
  • 00:14:57 On nám pak bude nadávat,
    hudby pak v pubertě nechá a řekne,
  • 00:15:01 že ho to nebaví, že to nebude dělat,
    protože chtěl hrát na kytaru
  • 00:15:06 a my ho poslali hrát na akordeon."
  • 00:15:12 Nakonec to dopadlo tak,
    že se tomu věnuji celý život.
  • 00:15:16 Jsem strašně vděčný
    svým prvním učitelům.
  • 00:15:19 Jsou to ti, kteří milují děti,
    kteří milují hudbu akordeonu.
  • 00:15:23 Měli jsme výlety do divadla
    do Minsku na operu nebo balet,
  • 00:15:27 na koncerty.
  • 00:15:29 Poslouchali jsme nahrávky,
    hodně jsme si povídali o životě.
  • 00:15:33 Nebylo to tak, že bych jen přišel
    na hodinu, zahrál 45 minut
  • 00:15:37 a odešel. To ne.
  • 00:15:39 Byla to výchova.
  • 00:15:40 Musel jsem studovat docela dlouho
    akademickou hudbu a klasickou hudbu,
  • 00:15:45 ale moc se tomu teď nevěnuji.
  • 00:15:48 Vždy mě to bavilo hrát,
    zkoumat a studovat, ale vždy
  • 00:15:52 jsem měl obrovskou trému,
    obrovský strach to hrát na jevišti.
  • 00:15:57 Zahrát Bacha na pódiu, to pro mě
    bylo vždy strašně náročné.
  • 00:16:01 I když je to krásná hudba,
    i když jsem se to doma učil,
  • 00:16:05 vím, že to je geniální.
  • 00:16:19 Třeba koncerty Vjačeslava Semjonova,
    to je ruský skladatel
  • 00:16:23 a akordeonista...
  • 00:16:25 Hráli jsme jeho koncert
    pro akordeon s orchestrem.
  • 00:16:29 Hrál jsem v Bělorusku i tady
    v Praze s komorní
  • 00:16:34 filharmonií.
  • 00:16:38 Po třech letech VŠ a 6 letech
    bydlení v Misku a jakéhosi pohybu
  • 00:16:43 v kultuře jsem se rozhodl,
    že zkusím odjet do Prahy
  • 00:16:48 do ČR ze třech důvodů.
  • 00:16:54 Prvním důvodem bylo to,
    že sem přede mnou odjeli
  • 00:16:58 moji kamarádi z kapely
    The Unlimited Trio a chtěli jsme
  • 00:17:02 s klukama pokračovat.
  • 00:17:04 Už tehdy jsme natočili CD,
    vydali ho ve Francii a bylo nám
  • 00:17:08 líto, že kvůli vzdálenosti
    už nemůžeme takto pracovat,
  • 00:17:12 jak jsme pracovali před tím.
  • 00:17:17 Další důvod byl ten,
    že jsem chtěl zkusit něco jiného.
  • 00:17:21 Cestovat po světě, sbírat zkušenosti
    a zkusit se integrovat do jiné
  • 00:17:25 kultury a pochopit jinou mentalitu,
    naučit se mluvit cizím jazykem.
  • 00:17:32 To mě vždy bavilo,
    to mi přišlo vždy strašně zajímavé.
  • 00:17:37 Dalším důvodem je to, že musím
    bohužel říct, že v Bělorusku
  • 00:17:41 jsme na tom z hlediska kultury
    a hudby ve srovnání s ČR
  • 00:17:46 a jinými zeměmi hůř.
  • 00:17:48 U nás se hudebník jen těžce uživí.
  • 00:17:52 Obzvlášť, když hraje
    svou vlastní hudbu, když tvoří.
  • 00:17:56 Takto bych to shrnul.
  • 00:18:08 Jsem Čechům strašně vděčný za to,
    že mě tady přijali, mám tady práci,
  • 00:18:15 kamarády.
  • 00:18:16 Cítím, že tady může fungovat
    můj osobní umělecký vývoj.
  • 00:18:22 Na škole i mimo školu
    jsem se naučil hodně věcí.
  • 00:18:27 Trochu víc než v Bělorusku
    jsem se setkal s jazzem.
  • 00:18:33 Musel jsem zvládnout nějaké
    základy jazzu.
  • 00:18:41 Jsou tady strašně slušní lidé,
    kteří vám popřejí hezký den,
  • 00:18:47 hodně krát děkují a omlouvají se.
  • 00:18:53 Myslím si, že slušné chování je
    základem lidské komunikace.
  • 00:19:07 Příroda, to je kořen,
    to je původ všeho.
  • 00:19:13 Můžeme žít ve městě,
    můžeme používat jakékoliv
  • 00:19:17 technologie.
  • 00:19:18 Já cítím, že jsem z toho unavený.
  • 00:19:22 Jednou za čas potřebuji jít do
    přírody, kde se nabiju energií.
  • 00:19:26 Hlavně Běloruská příroda.
  • 00:19:30 U nás člověk cítí,
    že je opravdu v divočině.
  • 00:19:34 Jsou tam širší jezery, širší řeky,
    větší lesy.
  • 00:19:38 Příroda mě inspiruje.
  • 00:19:40 Řekl bych, že všechny skladby,
    které skládám, jsou o přírodě.
  • 00:19:54 Když skládám hudbu, snažím se
    pro nástroj něco nového přinést.
  • 00:19:59 I v projektech, které hraji
    třeba s Ivou Marešovou.
  • 00:20:02 Je to takový bigbít, který je
    založený na akordeonu a na zpěvu.
  • 00:20:07 Nebo když hraji s Radkou Fišarovou
    francouzský šanson.
  • 00:20:11 Je to spíš klasické vnímání
    akordeonu, ale stejně je to
  • 00:20:15 zajímavé.
  • 00:20:16 V Bělorusku lidé moc francouzský
    šanson neposlouchají.
  • 00:20:20 Pro ně to může být také objev.
  • 00:20:22 ZPÍVÁ
  • 00:20:55 Bělorusko je domov, má vlast, místo,
    se kterým cítím, že jsem spojen.
  • 00:21:02 Baví mě, když přijedu z Běloruska
    sem a kolegové říkají:
  • 00:21:06 "Tak ses vrátil v pořádku."
  • 00:21:09 A já říkám: "Ne, já jsem přijel
    do Čech, ale do Běloruska
  • 00:21:13 se vracím domů."
  • 00:21:17 Naštěstí žijeme ve 21. století
    a máme letadla, vlaky, autobusy
  • 00:21:23 a dá se poměrně levně cestovat
    po Evropě, po světě.
  • 00:21:27 Obzvlášť pro hudebníka je to super.
  • 00:21:32 Hudebník pak nemusí sedět pořád
    na jednom místě.
  • 00:21:36 Jednak z finančních důvodů,
    protože nemůže pořád hrát
  • 00:21:41 v jednom městě koncerty.
  • 00:21:43 Lidé budou unavení a nebudou
    chodit každý měsíc.
  • 00:21:48 Proto musí hudebník cestovat.
  • 00:21:51 V Bělorusku zatím bohužel není
    dobrá situace, protože my musíme
  • 00:21:56 žádat o vízum, když chceme
    jet do Evropy. Proto Bělorusové
  • 00:22:01 tolik necestují.
  • 00:22:03 Třeba lidé, co u nás žijí
    na venkově, možná celý život
  • 00:22:07 do zahraničí neodjedou.
  • 00:22:10 U nás se může bez víza jen do Ruska,
    na Ukrajinu a do některých
  • 00:22:15 arabských států.
  • 00:22:17 Egypt, něco v Africe atd.
  • 00:22:21 Pojďme, zkusíme to.
  • 00:22:25 Dnešní doba bohužel diktuje
    trochu jiné podmínky.
  • 00:22:29 Cítím, že my jsme měli
    čas trochu zpomalený.
  • 00:22:32 Zejména v Bělorusku.
  • 00:22:34 Když k nám přijde dítě
    do hudební školy, má mnoho kroužků
  • 00:22:38 a hudba je jen jednou z aktivit,
    kterým se věnuje.
  • 00:22:41 Učím na soukromé hudební škole
    a naším úkolem je, aby to děti
  • 00:22:46 bavilo a nezatěžovalo.
  • 00:22:47 Na druhou stranu já s nimi
    chci udělat co největší pokrok.
  • 00:22:52 Pamatuješ si, co jsme minule
    dělali s dynamikou?
  • 00:22:55 Nejdřív piano a pak forte.
  • 00:22:57 Pracujeme po určitých dávkách.
  • 00:23:00 Kdybych to dělal každý den
    7 hodin denně, tak bych
  • 00:23:03 z toho asi byl unavený.
  • 00:23:05 Potřebuji hrát, potřebuji cvičit,
    skládat, nahrávat.
  • 00:23:08 Ono se to navzájem spojuje,
    protože člověk, který učí hudbu,
  • 00:23:13 musí znát praxi.
  • 00:23:15 Řekl bych, že akordeon je nástroj
    ještě neobjevený.
  • 00:23:19 V tom nástroji je skryto hodně
    různých možností, které ještě
  • 00:23:23 musíme my akordeonisté vykoumat,
    objevit, vyzkoušet.
  • 00:23:28 Tento nástroj se dá použít
    v různých stylech hudby.
  • 00:23:57 Hudba pro mě znamená nejen povolání,
    to je styl života, styl přemýšlení.
  • 00:24:03 Nedokážu oddělit, že teď se pověnuji
    hudbě a teď budu dělat něco jiného.
  • 00:24:08 V podvědomí stále řeším otázky,
    jak ta další skladba musí vypadat,
  • 00:24:14 jak má znít, co si mám nacvičit,
    jak to mám zaranžovat,
  • 00:24:18 jak ji mám nahrát, co je dobré,
    a co není.
  • 00:24:21 To je prostě styl života.
  • 00:24:23 Je to velká vášeň
    a moje velká láska.
  • 00:24:32 Lákalo by mě jet hrát někam ven.
  • 00:24:35 Kdybych měl nějakou nabídku.
  • 00:24:38 Tady jsem měl jen dva kamarády
    a školu, když jsem udělal
  • 00:24:43 přijímačky.
  • 00:24:46 Na začátku to bylo náročné,
    protože jsem nevěděl,
  • 00:24:49 jestli dokážu najít kapelu,
    zrealizovat projekty, hraní,
  • 00:24:53 práci atd.
  • 00:24:54 Teď, jak se člověk s věkem
    posouvá dál, nevím, možná mi
  • 00:24:58 něco v hlavě přepne a řeknu si,
    že všechno sbalím a odjedu někam
  • 00:25:03 do neznáma.
  • 00:25:04 Proč ne.
  • 00:25:05 Zatím to ale vypadá tak,
    že tady chvíli budu.
  • 00:25:16 Skryté titulky: Eva Hadwigerová
    Česká televize 2016