30. dubna 2016

Hříčkou osudu se z rodilého Syřana stal nejen občan České republiky, ale i lékař a politik. Z rodného Damašku se přemístil do Litoměřic. Dnes je jediným senátorem, který se hrdě hlásí k muslimské víře. Hassan Mezian se narodil v roce 1947 v Damašku. Do Československa přijel o 20 let později studovat medicínu. Zažil tady Pražské jaro i následnou okupaci. Ačkoliv cizinec, prožíval tyto události velmi emotivně: „Byl jsem naštvaný a zároveň jsem cítil bezmoc a zklamání. Ale měl jsem ten komfort, že jako cizinec, který sem přijel jen studovat, vlastně mohu vždy odjet pryč. Ale zůstal jsem.“. Oženil se s Češkou, dokončil školu, ale vzápětí se dozvěděl, že v Československu z politických důvodů zůstat nemůže. Odjel tedy sám do Sýrie, ale po několika letech se mu podařil návrat do Československa a tentokrát už natrvalo. V nemocnici v Litoměřicích, kde byl nedostatek lékařů, získal místo a úřady si jej už nedovolily vyhostit. Listopad 1989 Hassan prožíval stejně jako všichni tady (dokonce se účastnil demonstrací v Praze), pak se rozhodl zažádat o české občanství, které také dostal.

Chaudhuri Debashish je člověk, kterému hudba určuje jeho život. Když se v Indii zamiloval do skladeb Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, jeho krajané se mu složili a zaplatili mu dirigentský kurz v Česku. Po čase se do Indie vrátil i se Zlínskou filharmonií, aby představil svou hudbu krajanům. Už jako chlapec miloval Debashish evropskou vážnou hudbu a v Kalkatě, kde bydlel, navštěvoval hudební školu. Právě tady mu učarovaly skladby Antonína Dvořáka. Protože toužil stát se dirigentem a v Indii kurzy na úrovni, kterou potřeboval, nebyly, rozhodli se lidé v jeho okolí (Kalkatská hudební škola, rodina) že seženou peníze a tak se mohl zúčastnit stáže na české konzervatoři, kde absolvoval svůj první dirigentský kurz. Už ve chvíli, kdy odjížděl, přesně věděl, že se do Česka MUSÍ vrátit. Po příjezdu domů prodal motorku i auto, a když měl dost peněz na letenku, odletěl v roce 2000 do Prahy. Našel si práci a přihlásil se na konzervatoř v Praze. Aby měl z čeho žít, učil angličtinu a hudební výchovu v anglické školce. Jeho touhou ale bylo stát se dirigentem, což se mu nakonec podařilo. Prostě příběh, jako vystřižený z bollywood movie. Jen s tím rozdílem, že zde nejde o fikci.