iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 8. 2008
19:30 na ČT2

1 2 3 4 5

59 hlasů
2268
zhlédnutí

Babylon

Zpěvák a judista Rony Marton

22 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Babylon

  • 00:00:14 Píseň Hastrmane, tatrmane, melou
    téměř zlidověla.
  • 00:00:18 Na Blanensku probíhal
    Mongolský den.
  • 00:00:21 Potomek vysoké ruské šlechty,
    ale i Slovenka s velkým S.
  • 00:00:41 Tady je Indonésie, vážení přátelé,
    a zde se narodil speciální host
  • 00:00:46 našeho dnešního programu,
    zpěvák Rony Surjomartono.
  • 00:00:58 ZDRAVÍ SE INDONÉZKY
  • 00:01:02 Nemusíte se namáhat,
    neboť se mnou můžete mluvit česky.
  • 00:01:07 To jsem rád,
    protože právě jsem vyčerpal
  • 00:01:12 celou svou zásobu indonézštiny.
  • 00:01:15 Zpívá Rony Surjomartono!
  • 00:01:17 ZPĚV
  • 00:01:37 Hastrman byla první písnička,
    kterou jsme točili s panem Vlachem
  • 00:01:42 a se sborem Kardinálové
    s P. Černockou.
  • 00:01:49 Tato písnička byla kupodivu
    tenkrát velmi populární,
  • 00:01:52 sám jsem se tomu divil jak moc.
  • 00:01:56 ZPĚV
  • 00:01:57 Hastrmane, tatrmane, melou,
    kolo mlýna klape klapou celou.
  • 00:02:02 Na pentle se dívka těžko chytí,
    zkus nabídnout víc než vodu k pití.
  • 00:02:14 Tenkrát jsem chtěl
    nejprve do Japonska,
  • 00:02:17 protože jsem dělal judo a karate.
  • 00:02:20 Byla možnost to studovat
    v Japonsku v rámci dohody
  • 00:02:23 mezi Japonskem a Indonésií,
    ale bohužel to tenkrát skončilo.
  • 00:02:28 Ptal jsem se na to člověka,
    který o tom více věděl,
  • 00:02:34 která země by byla nejlepší
    svým systémem vzdělání.
  • 00:02:40 Řekl mi, že Československo,
    a to rozhodlo.
  • 00:02:50 Protože jsem už na univerzitě
    vystudoval jeden ročník
  • 00:02:55 v oboru ekonomika průmyslu,
    chtěl jsem v tom pokračovat dále.
  • 00:03:00 Bohužel jsem musel
    první ročník opakovat,
  • 00:03:04 protože tady nešlo pokračovat
    do 2. ročníku.
  • 00:03:19 Studoval jsem
    na VŠ ekonomické v Praze.
  • 00:03:22 Manželka je ze severní Moravy
    z Frýdku-Místku.
  • 00:03:26 K Moravě mám veliký vztah,
    protože tam jsem se naučil všechno,
  • 00:03:29 naučil jsem se jíst klobásky,
    hledat houby apod.
  • 00:03:33 Díky tchánovi, tchýni a manželce.
  • 00:03:37 Takže já mám hodně moravského,
    i když se to nezdá.
  • 00:03:44 Já se snažím mluvit česky,
    ale jako cizinci mi to moc nejde.
  • 00:03:50 Ale někdy se mne ptají:
    "Nejste z Moravy??
  • 00:03:54 Takže ten přízvuk tam je.
  • 00:04:10 Začal jsem v roce 1971,
    kdy jsem vyhrál soutěž
  • 00:04:15 Talent 71 v Praze.
  • 00:04:19 Od té doby jsme s kluky hráli
    také na Strahově v Klubu 007
  • 00:04:25 k tanci pro studenty.
  • 00:04:27 Pak jsem potkal Petra Hanniga,
    který se mnou pořád dělá,
  • 00:04:33 takže je jeho i písnička Hastrmane,
    tatrmane,
  • 00:04:39 kterou udělal společně
    se Zdeňkem Mertou.
  • 00:04:42 Takže od té doby jsem pak jezdil
    s kapelou Petra Hanniga,
  • 00:04:45 bubeníkem tam byl Víťa Vávra.
  • 00:04:48 V té době jsem už měl rodinu
    a také jsem 5 let studoval VŠ,
  • 00:04:52 takže jsem si říkal,
    že je škoda to zahodit.
  • 00:04:56 A rozhodl se dělat muziku
    jen napůl jako hobby
  • 00:05:00 a profesně se věnovat tomu,
    co jsem vystudoval.
  • 00:05:05 Hudbu napsal Zdeněk Merta
    a text Jan Krůta.
  • 00:05:22 ZPĚV
  • 00:05:24 Hastrmane, tatrmane, melou,
    kolo mlýna klape klapou celou.
  • 00:05:31 Na pentle se dívka těžko chytí,
    zkus nabídnout víc než vodu k pití.
  • 00:05:39 Vodníkem byl, kapky míval na fráčku,
    proud jak průvan jeho domem táh,
  • 00:05:47 dušiček měl vždycky na pár metráčků,
    až mu jarní příval splách.
  • 00:05:54 Hastrmane, tatrmane, melou,
    kolo mlýna klape klapou celou.
  • 00:06:03 Na pentle se dívka těžko chytí,
    zkus nabídnout víc než vodu k pití.
  • 00:06:20 Mám velkou rodinu,
    3 děti a 5 vnoučat,
  • 00:06:26 když jsou u nás, tak je veselo.
  • 00:06:30 Jsem spokojen.
  • 00:06:33 Hodně času jsem s dětmi strávil
    do jejich 6 let.
  • 00:06:39 Je velká škoda, když otec propásne
    tenhle věk svých dětí.
  • 00:06:56 Toto mi trochu připomíná domov,
    i když Indonésie je úplně jiná.
  • 00:07:06 Ale tyto rybičky jsem měl
    už jako malý kluk.
  • 00:07:11 Takže to mi zůstalo pořád.
  • 00:07:23 Když jsem se po letech
    opět dostal do Indonésie,
  • 00:07:26 blesklo mi hlavou,
    že bych tam mohl zůstat,
  • 00:07:31 protože je to země,
    kde jsem se narodil.
  • 00:07:37 Bohužel ale všechno ukazuje na to,
    že i kdybych chtěl,
  • 00:07:42 tak bych tam zůstat nemohl.
  • 00:07:45 Už jsem tehdy nebyl nejmladší,
    měl jsem přes 55 let,
  • 00:07:51 a založit tam novou existenci
    by asi nešlo - to není jednoduché.
  • 00:07:58 Jinak je to můj domov
    a tady mám také domov,
  • 00:08:03 takže mám zkrátka 2 domovy.
  • 00:08:19 Sblížit stále se rozrůstající
    komunitu mongolských přistěhovalců
  • 00:08:22 s místními obyvateli,
    to chtěla blanenská charita.
  • 00:08:25 Uspořádala proto
    Mongolský kulturní den.
  • 00:08:28 Návštěvníci mohli slyšet
    staré mongolské písně,
  • 00:08:31 nebo ochutnat tradiční kuchyni.
  • 00:08:33 Děti navíc nacvičily a zahrály
    vlastní představení.
  • 00:08:38 Výstava Stromy a lidé
    finských fotografek,
  • 00:08:44 Ritvy Kovalainen a Sanni Seppo,
    proběhla o prázdninách v Opavě
  • 00:08:48 a poté v Chebu.
  • 00:08:50 Koncem září expozice opustí ČR.
  • 00:09:21 Černá labuť je kusem slovenské půdy
    v Praze.
  • 00:09:25 I když je půda takhle pod oblohou,
    spíš je to kousek nebe v Praze.
  • 00:09:32 Jsme si vědomi toho,
    že v Praze se v současnosti vztahy
  • 00:09:36 úžasně vylepšily.
  • 00:09:38 Je tu už slovenské kultury dost.
  • 00:09:41 Rádi sem přijíždí slovenští umělci,
    zpěváci, herci,
  • 00:09:45 kteří tady v divadlech hostují.
  • 00:09:49 V ostatních městech ČR
    jsou tyto vztahy chudobnější.
  • 00:09:53 Tam je stále touha
    po slovenské kultuře velká.
  • 00:09:57 Tam se dováží slovenská kultura
    ze Slovenska,
  • 00:10:01 dováží je ale i slovenští umělci,
    kteří žijí v ČR.
  • 00:10:06 A těch je tady opravdu hodně.
  • 00:10:08 Toto jsou další prostory,
    pro nás velmi důležité.
  • 00:10:12 Tady se odehrává naše činnosti,
    Česko-slovenského klubu už 6 let.
  • 00:10:20 Založili jsme tu kavárenské divadlo.
    Také tady máme výstavní síň.
  • 00:10:31 Malou, ale naši.
    S velmi příjemnou atmosférou.
  • 00:10:37 Hraje se tu divadlo,
    jehož základní myšlenkou je,
  • 00:10:41 že spolu hrají
    čeští i slovenští herci.
  • 00:10:45 Většinou jsou to mladší herci,
    ale není to pravidlem.
  • 00:10:49 Všichni hrají ve svém jazyce.
  • 00:10:58 Když jsem byla dítě,
    strašně ráda jsem psala.
  • 00:11:03 Mí 2 sourozenci se vždy rozčilovali,
    že museli pracovat,
  • 00:11:09 zatímco já jsem seděla v koutě
    a něco si tam smolila
  • 00:11:14 nějaké básničky.
  • 00:11:16 Inklinovala jsem k tomu tak,
    že jsem se chtěla dostat
  • 00:11:19 na žurnalistiku.
  • 00:11:21 V Bratislavě to bylo ale tehdy
    problém.
  • 00:11:23 Jsem menšinově, národnostně
    pomíchaná,
  • 00:11:28 jako všichni ve střední Evropě.
  • 00:11:32 Z otcovy strany jsem potomkem
    ruské bílé emigrace.
  • 00:11:37 Mí prarodičové emigrovali r. 1918
    do Prahy,
  • 00:11:42 tehdy se narodil i můj otec.
  • 00:11:44 Takže ani on nebyl úplným Slovákem.
  • 00:11:47 Když vystudovali,
    poslali dědečka dělat na Slovensko
  • 00:11:50 katastrální mapy.
  • 00:11:55 Tehdy tam ještě chyběli odborníci.
  • 00:11:57 A tak jsem se stala Slovenskou,
    protože se tam otec seznámil
  • 00:12:00 s matkou.
  • 00:12:01 Je to myslím dobře,
    že jsme tak promísení.
  • 00:12:04 Zabraňuje to totiž
    nemocnému nacionalismu.
  • 00:12:08 Vždy jsem toužila podívat se
    do Petrohradu,
  • 00:12:11 odkud pocházeli děda s babičkou.
  • 00:12:15 Vlastnili tam nějaký majetek,
    ale hrozně rádi o městě povídali.
  • 00:12:22 Do Bratislavy jsem to
    na žurnalistiku ani nezkoušela,
  • 00:12:26 bez "tlačenky? se tam nedalo dostat.
  • 00:12:30 A tak jsem se přihlásila
    na studium žurnalistiky
  • 00:12:33 do Petrohradu.
  • 00:12:35 Strávila jsem tam 5 nádherných let.
    Je to krásné město.
  • 00:12:40 Vystudovala jsem žurnalistiku
    a stala se novinářkou.
  • 00:12:45 To jsou ty cesty osudu.
    Stala jsem se slovenskou novinářkou
  • 00:12:50 a dostala jsem se do Čech
  • 00:12:55 jako vyslaná redaktorka
    časopisu Život,
  • 00:13:00 tehdy nejvýznamnějšího
    a největšího slovenského časopisu.
  • 00:13:06 Něco jako české Květy.
  • 00:13:09 Pracovala jsem tady jako novinář,
    psala jsem ve slovenštině.
  • 00:13:14 Pak se chýlilo k rozdělení
    a vědělo se už,
  • 00:13:17 že se z nás stane
    národnostní menšina.
  • 00:13:21 Nikomu z nás se to nelíbilo,
    99,9 % Slováků tady žijících
  • 00:13:26 nechtělo být
    žádnou národnostní menšinou.
  • 00:13:29 Dlouho to pak nechtěli přijmout,
    ač se menšinou stali.
  • 00:13:35 Uvědomovali jsme si,
    že máme tím pádem nárok
  • 00:13:40 i na menšinový tisk.
  • 00:13:42 Nikdo nevěděl,
    co bude po rozdělení následovat.
  • 00:13:47 Zda bude rozdělení striktní,
    zda třeba nebude hrozit
  • 00:13:51 úplné vymizení slovenštiny,
    což se málem stalo.
  • 00:13:55 Tohle nikdo netušil,
    ale rozhodli jsme se slovenštinu
  • 00:13:58 tady udržovat.
  • 00:13:59 Byla to zásluha především
    mého kolegy V. Skalského,
  • 00:14:02 který mě oslovil
    jako slovenskou novinářku
  • 00:14:05 žijící v ČR.
  • 00:14:07 Když se chýlilo k rozdělení,
    poprosil mě,
  • 00:14:10 jestli bych mu nepomohla
    se slovenským tiskem v ČR.
  • 00:14:17 A tak jsme začali nejprve vydávat
    slovenské noviny, pak časopisy.
  • 00:14:36 S N. Vokušovou pracuji
    už neuvěřitelných 15 let.
  • 00:14:39 Tento rok budeme mít výročí.
    To je dost i na manželství.
  • 00:14:43 Je to tak trochu
    pracovní manželství,
  • 00:14:45 někdy bouřlivé a italské,
    v každém případě ale plodné.
  • 00:14:51 N. Vokušová vykonala
    obrovský kus práce
  • 00:14:55 pro československé vztahy,
    pro slovenskou menšinu v ČR
  • 00:15:00 i pro Slováky v zahraničí.
  • 00:15:02 Je mým nejlepším přítelem.
  • 00:15:06 Píšu hlavně fejetony.
  • 00:15:08 Můj kolega v úvodě knihy napsal,
    že každý člověk něčím žije
  • 00:15:15 a já žiji fejetony.
  • 00:15:18 Jsem takovým králem náhody.
  • 00:15:21 Stále se mi stávají
    neuvěřitelné věci,
  • 00:15:24 všechny fejetony jsou tedy
    pravdivé.
  • 00:15:29 Všechno se to stalo.
  • 00:15:31 Mám sklon psát humornější věci
    než ty seriózní.
  • 00:15:37 Čím mě nejvíc vytáčí?
  • 00:15:41 Určitě svou představou,
    že se dá stihnout 15 schůzek
  • 00:15:47 za 2 hodiny.
  • 00:15:49 Přičemž každá trvá hodinu
    a jsou od sebe navzájem hodinu
  • 00:15:52 vzdálené.
  • 00:15:53 To je její standardní představa.
  • 00:15:56 A vytáčí mě mnohými jinými věcmi.
  • 00:15:58 Např. mi vyčítá,
    že si rozkládám papíry po zemi.
  • 00:16:01 Na mnohé věci má
    jednoduše ženský pohled,
  • 00:16:05 a tím se zároveň doplňujeme.
  • 00:16:08 Vytváříme určitou
    dynamickou rovnováhu,
  • 00:16:11 je totiž člověk velmi velkorysý
    i po stránce finanční.
  • 00:16:15 Já tvořím tu lakomou část
    naší organizace.
  • 00:16:18 A z dynamické rovnováhy vzniká
    konečný výsledek
  • 00:16:22 všech finančních toků.
  • 00:16:32 Nikdy jsem nemluvila česky,
    protože jsem vždycky pracovala
  • 00:16:36 se slovenštinou,
    psala jsem slovensky.
  • 00:16:39 Nechtěla jsem si slovenštinu kazit.
  • 00:16:42 Na všechny i na své děti
    jsem mluvila slovensky
  • 00:16:46 a nebyl to žádný problém.
  • 00:16:49 Někteří lidé říkají,
    že budou mít ve škole problémy
  • 00:16:52 s češtinou.
  • 00:16:55 Jestli něco mým dětem ve škole šlo,
    tak to byla čeština.
  • 00:16:59 Oba byli výborní češtináři.
  • 00:17:02 Jazyk nebyl vůbec žádný problém.
    A manžel samozřejmě mluví česky.
  • 00:17:06 Jen když mě ironizuje,
    tak mluví slovensky.
  • 00:17:10 Na malou Barborku taky mluvím
    slovensky,
  • 00:17:12 ale mám pocit, že mi rozumí.
  • 00:17:18 Když místo "míček? řeknu "loptička?,
    tak i přesto mi rozumí.
  • 00:17:22 Na základní slova si už zvykla,
    na ta, co vytváří její svět.
  • 00:17:27 V této krajině jsme dostali do vínku
    2 jazyky hned po narození.
  • 00:17:34 Dobrovolně jsme se pak 1 vzdali,
    a to hlavně tady v Čechách.
  • 00:17:40 Náš pes je taky dvojjazyčný.
  • 00:17:43 Od štěňátka jsem říkala "loptička?
    a manžel s dětmi "míček?.
  • 00:17:48 Oni se myslím naučí povely,
    i kdybyste to říkala maďarsky.
  • 00:17:59 N. Vokušová je potomkem
    ruské šlechty
  • 00:18:03 a je to na ní vidět.
  • 00:18:05 Může účinkovat v kterémkoliv filmu
    podle Tolstého, Dostojovského
  • 00:18:09 bez líčení i kostýmů.
  • 00:18:13 Dokáže si rychle získávat lidi.
    Je hrdá, dokáže se zapřít,
  • 00:18:19 ale umí nacházet i kompromisy.
  • 00:18:24 A na služebních cestách jsem poznal,
    že umí kdykoliv odbočit
  • 00:18:29 nesprávným směrem.
  • 00:18:32 Když s ní někam cestujete,
    tak nemůžete počítat
  • 00:18:35 s fádními okolnostmi,
    jako že se ocitnete v cíli cesty
  • 00:18:38 se svými zavazadly
    a ve správný den.
  • 00:18:42 Často se ale ukáže,
    že bylo lepší být právě tam
  • 00:18:44 a právě tehdy
    a právě s těmi určitými zavazadly.
  • 00:18:48 Poprvé se pohybuji MHD.
  • 00:18:54 Mám ji ráda, hlavně tramvaje.
    Můžu se dívat okna, číst si noviny.
  • 00:19:00 Když jedu do práce tramvají č. 22,
    je to jediná chvíle,
  • 00:19:07 kdy mám část číst.
  • 00:19:10 Nastuduji noviny,
    promyslím si některé věci,
  • 00:19:13 nebo se jen bezmyšlenkovitě dívám
    ven,
  • 00:19:16 jestli je hezky, nebo škaredě.
  • 00:19:18 Metro mám už méně ráda.
  • 00:19:19 Ale mám tu výhodu,
    že mám toto spojení tramvají.
  • 00:19:23 Autem už vůbec nerada jezdím,
    navíc nejsem dobrý řidič.
  • 00:19:29 A v Praze je to dost stresující,
    mám strach jezdit.
  • 00:19:33 Jsou tady neustálé kolize,
    nejde zaparkovat, nemám to ráda.
  • 00:19:59 Jak se žije Slovence v Praze?
    Jako komukoliv jinému v Praze.
  • 00:20:02 Praha je
    obrovské multikulturní město.
  • 00:20:05 Velmi mě tu fascinuje
    a zároveň se mi to velmi líbí,
  • 00:20:10 že se tady nikdo neotočí za někým,
    protože je to černoch, Arab, Číňan,
  • 00:20:14 nebo prostě mluvíte cizím jazykem.
  • 00:20:17 Ale Prahu vůbec nesmírně miluji.
    Ze všech míst světa nejvíce.
  • 00:20:24 Několikrát jsem si ji pořádně prošla
    jako každý z nás.
  • 00:20:29 Praha má velké kouzlo.
  • 00:20:32 Velmi na mě působí,
    že se můžete ztratit v davu,
  • 00:20:38 když chcete, můžete být sám,
    když je vám smutno.
  • 00:20:43 Můžete být v jakékoliv společnosti.
  • 00:20:48 Mají to i jiná velká města.
  • 00:20:51 Ale pro Slováky tady žijící,
    to má ještě jeden aspekt.
  • 00:20:56 Je krásné, osvobozující a úžasné,
    že v tomto multikulturním,
  • 00:21:02 obrovském městě nemusíte mluvit
    žádným cizím jazykem.
  • 00:21:06 Mluvíte tím svým, rodným,
    ač je tu úřední jazyk jiný.
  • 00:21:11 Všichni vám rozumí,
    nemáte s tím žádné problémy.
  • 00:21:16 Mám pocit,
    jako bych byla v rodné Bratislavě
  • 00:21:20 nebo v Nitře,
    kde jsem prožila celý život
  • 00:21:23 a která se mi strašně líbí.
  • 00:21:25 Z Prahy bych už ale neodešla,
    je to město mého srdce.
  • 00:21:29 Chci tady zůstat až do smrti.
  • 00:21:35 Skryté titulky: Kristina Staškivová,
    Česká televize, 2008

Související