iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 12. 2008
17:25 na ČT2

1 2 3 4 5

103 hlasů
2879
zhlédnutí

Přidej se

Horské smrčiny

Kdo si brousí zuby na původní jesenické lesy?

14 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Přidej se - Horské smrčiny

  • 00:00:40 Horské smrčiny najdeme asi
    nad nadmořskou výškou 1150 m,
  • 00:00:45 přibližně v horní hranici lesa,
  • 00:00:49 do nadmořské výšky
    1350 m nad mořem.
  • 00:00:53 Zejména jsou soustředěny v národních
    přírodních rezervacích,
  • 00:00:57 případně v přírodních rezervacích.
  • 00:00:59 Tady v masívu
    Širácko - Keprnické rezervace
  • 00:01:04 a potom v masívu pradědském,
  • 00:01:07 kde jsou ještě další významné
    rezervace s horskými smrčinami
  • 00:01:10 jako je rezervace Břidličná
    nebo Pod jelení studánkou.
  • 00:01:14 Teď se půjdeme podívat
    na nejzachovalejší horské smrčiny
  • 00:01:18 v národní přírodní rezervaci Praděd.
  • 00:01:22 Konkrétně pojedeme
    do lokality Ovčárna.
  • 00:01:28 Takže jsme se ocitli nad Karlovou
    studánkou nedaleko Ovčárny
  • 00:01:31 v horských smrčinách,
  • 00:01:34 pěkných, přírodních, dalo by se říci
    pralesovitých porostech smrků,
  • 00:01:39 který tady roste odjakživa.
  • 00:01:42 Tady vidíme prastaré velikány,
    kteří tady patří
  • 00:01:45 a jsou právě ozdobou
    jesenických lesů.
  • 00:01:53 Stáří porostu se pohybuje minimálně
  • 00:01:56 na 170, 180 letech
    u těch nejstarších stromů.
  • 00:02:01 V porostu můžeme vidět nejen staré
    velikány, ale všechny generace lesa,
  • 00:02:06 od malých nejmladších smrčků
    až po staleté velikány.
  • 00:02:13 Porost je rozvolněný a to dělá
    toto prostředí velmi zajímavým.
  • 00:02:20 Horské smrčiny jsou jedním
    z nejcennějších fenoménů,
  • 00:02:24 kterými se Jeseníky vyznačují.
  • 00:02:26 Tím jsou cenné.
  • 00:02:29 Máme tady 2 hlavní okruhy
    ochrany přírody.
  • 00:02:32 Jedna oblast, kterou chráníme,
  • 00:02:35 jsou baltýnské alpínské polohy
    horského bezlesí
  • 00:02:38 a druhý fenomén jsou právě
    horské smrčiny.
  • 00:02:42 Jaké nebezpečí jim dneska hrozí?
  • 00:02:46 Dnes můžeme horské smrčiny
    opravdu považovat
  • 00:02:51 za jeden z nejohroženějších typů
    biotopů u nás vůbec
  • 00:02:54 nebo ve střední Evropě.
  • 00:02:56 Dobře to můžeme vidět např.
    na Šumavě nebo třeba v Tatrách.
  • 00:02:59 Ohrožení spočívá zejména v tom,
  • 00:03:02 že pravděpodobně zvyšujícími se
    teplotami se zlepšují podmínky
  • 00:03:05 pro kůrovce, což je hlavní činitel,
    který vede k obnově lesa
  • 00:03:09 a dalo by se říci k jeho
    místní destrukci.
  • 00:03:13 Zásadním způsobem ekosystém
    ovlivňuje.
  • 00:03:17 Kůrovec dříve v Jeseníkách
    nebo v těchto polohách nebyl?
  • 00:03:21 Kůrovec je samozřejmě v Jeseníkách
    v těchto polohách doma,
  • 00:03:24 byl tady odjakživa, patří
    do tohoto ekosystému.
  • 00:03:27 Jenže dnes se dá říci,
    že kůrovec je na vzestupu,
  • 00:03:30 buď opět po nějaké době
    nebo na trvalém vzestupu.
  • 00:03:32 Dokonce staří revírníci říkají,
    že do těchto poloh
  • 00:03:36 v podstatě chodí identifikovat
    kůrovcové stromy
  • 00:03:39 a řešit nějakým způsobem
    jejich asanaci, tzn. likvidaci.
  • 00:03:42 To před nějakými 10, 20 lety
    vůbec nemuseli.
  • 00:03:45 Teploty tady byly zřejmě takové,
  • 00:03:48 že tento brouk stihl udělat
    sotva jednu generaci ročně,
  • 00:03:51 kdežto dneska při vyšších teplotách
    a mírných zimách,
  • 00:03:53 které byly zejména
    v posledních letech,
  • 00:03:56 je kůrovec schopen udělat
    1,5 i 2 generace v roce,
  • 00:04:00 tzn. množení je mnohem intenzivnější
    a tím pádem i důsledky
  • 00:04:04 pro jednotlivé smrky
    popř. pro celý porost.
  • 00:04:30 Teď jsme v rašeliništi.
  • 00:04:33 Jak byste charakterizovali
    rašelinné smrčiny?
  • 00:04:38 Rašelinné smrčiny jsou zajímavé tím,
  • 00:04:41 že i když teď stojíme na Rejvízu
    v nadmořské výšce asi 1750 m,
  • 00:04:45 přesto všude kolem nás
    převládá smrk.
  • 00:04:48 Je to dáno právě tím, že je tady
    poměrně vysoká hladina spodní vody
  • 00:04:52 a jiné druhy dřevin tady mají
    velmi obtížné podmínky k životu.
  • 00:04:56 Udrží se tady převážně jen smrk.
  • 00:05:00 Smrk má velmi mělce
    rozprostřeny kořeny,
  • 00:05:04 takže v případě, že tady více zafouká
    a ty smrky jsou odrostlé,
  • 00:05:08 tak tady dochází k častým vývratům,
  • 00:05:12 což je v rašelinných smrčinách
    běžný jev.
  • 00:05:16 Tady je vidět, že je tady spousta
    mechů, které se nazývají rašeliníky
  • 00:05:21 a tvoří se tady i vrstva rašeliny.
  • 00:05:29 Teď jsme v centrální části
    rejvízského rašeliniště.
  • 00:05:32 Úroveň spodní vody
    je zde tak vysoká,
  • 00:05:35 že tady dřeviny v podstatě skomírají
    a dožívají.
  • 00:05:38 Smrky, které kolem sebe vidíme,
    i při výšce několika metrů,
  • 00:05:42 mohou mít klidně 100 let.
  • 00:05:45 Podmínky jsou tady
    už natolik extrémní,
  • 00:05:47 že přírůsty jsou tady minimální.
  • 00:05:50 Jsou zde, stejně jako při horní
    hranici lesa,
  • 00:05:53 v naprostém existenčním okraji,
    existenčním extrému.
  • 00:05:57 Kromě toho v těchto místech,
    v těchto polohách,
  • 00:05:59 přistupuje na stanovištích
    i bříza karpatská
  • 00:06:02 a opodál bychom viděli
    i borovice blatky,
  • 00:06:05 které na rašeliniště právě patří
    a jsou tady doma.
  • 00:06:12 Kde všude v Jeseníkách jsou
    rašelinné smrčiny?
  • 00:06:16 Především tady v oblasti národní
    přírodní rezervace Rejvíz
  • 00:06:20 a potom ještě ve větším rozsahu
  • 00:06:23 u národní přírodní rezervace
    Rašeliniště Skřítek.
  • 00:06:26 To jsou 2 nejvýznamnější místa.
  • 00:06:29 Nadmořská výška těchto lokalit je
    mezi 750, 850 až 900 m nad mořem.
  • 00:06:36 Kůrovec napadá rašelinné smrčiny
    stejně jako horské smrčiny?
  • 00:06:42 Kůrovec tady je, je tady větší riziko
    polomů a vývratů
  • 00:06:46 vzhledem k charakteru
    kořenového systému.
  • 00:06:49 Určité podmínky pro rozvoj kůrovce
    tady jsou,
  • 00:06:52 je to dynamická rovnováha, která
    do tohoto prostředí patří:
  • 00:06:55 kůrovec, vítr, smrky.
  • 00:06:57 Je to prostě přirozený děj.
  • 00:07:01 Tady v Jeseníkách stále polemizujeme
    s lesníky a hledáme řešení,
  • 00:07:04 jakým způsobem kůrovce eliminovat
  • 00:07:07 a zda vůbec v takových porostech
    jako tady, v pralesovitých,
  • 00:07:09 je třeba proti kůrovci zasahovat.
  • 00:07:12 Jednou z možností je,
  • 00:07:14 když se strom vyvrátí
    nebo když je napaden kůrovcem,
  • 00:07:17 tak se nakrátí, případně se odřízne
    od kořenů a celý se zbaví kůry.
  • 00:07:21 To naprosto kůrovce zlikviduje,
    znemožní jeho další vývoj.
  • 00:07:25 S jistotou víme, že kůrovec se
    v tomto kmeni nenamnoží,
  • 00:07:29 nevylétne a nemůže napadat
    další stromy.
  • 00:07:32 Má to samozřejmě celou řadu negativ.
  • 00:07:35 Kromě toho, že takové špalky prostě
    do tohoto prostředí nepatří,
  • 00:07:39 to tady vypadá skutečně nepatřičně,
  • 00:07:42 je i faktický problém v tom,
  • 00:07:44 že dříví bez kůry tady zůstane
    možná několik 10 let
  • 00:07:48 a vůbec se nebude rozkládat,
    nebude tlít
  • 00:07:51 a nebude osidlováno organismy,
    které se podílejí na rozpadu dřeva
  • 00:07:55 Vidíme to tady v okolí.
  • 00:07:57 Když to srovnáme s kmenem,
    který tady prostě spadl
  • 00:08:01 nebo s tímto stojícím
    suchým stromem,
  • 00:08:04 tak jasně vidíme, že je osídlen třeba
    nejrůznějšími houbami.
  • 00:08:08 Kdežto na tomto kmeni
    prostě nebude žít nic, ani růst.
  • 00:08:12 Maximálně jeden druh houby, který má
    příznačné jméno - trámovka plotní.
  • 00:08:16 Snažíme se eliminovat tento způsob
    boje s kůrovcem
  • 00:08:20 a hledat jiné cesty.
  • 00:08:22 Je celá řada dalších možností.
  • 00:08:26 Např. na Šumavě experimentují
    s patogenními houbami,
  • 00:08:29 které kůrovce napadají a kmen může
    zůstat tak, jak třeba spadl
  • 00:08:34 a je určitá záruka, že kůrovec
    bude trošku potlačen.
  • 00:08:55 Typické pro horské smrčiny je,
  • 00:08:58 že obnova probíhá na starém
    rozpadajícím se dřevě stromu.
  • 00:09:03 Tady vidíme jeden vývrat
    starý přibližně několik 10 let.
  • 00:09:09 Došlo zde k rozkladu dřeva
  • 00:09:12 a probíhá přirozená obnova
    horského smrku.
  • 00:09:15 Právě proto, že jsou zde obtížné
    klimatické podmínky,
  • 00:09:19 tak smrk využívá lepší mikroklima,
    protože není až při zemi,
  • 00:09:23 má lepší mikroklimatické podmínky,
  • 00:09:26 když vyrůstá
    na rozpadajícím se dřevě.
  • 00:09:30 Druhý důvod, proč smrk používá
    kmeny pro obnovu je,
  • 00:09:33 že se dostane z dosahu této vegetace
    kapradin a travin,
  • 00:09:39 takže pak bez problémů odrůstá.
  • 00:09:42 Ještě je zajímavé u obnovy smrku
    v horských smrčinách,
  • 00:09:47 že se často obnovuje v řadách,
    což je dáno právě tím,
  • 00:09:51 že se obnovuje na rozpadajícím se
    dřevě kmene, který je rovný.
  • 00:09:59 Dost často můžeme
    v horských smrčinách vidět
  • 00:10:02 veliké chůdové kořeny.
  • 00:10:05 To je dáno právě tím, že smrček
    vyrůstá na rozpadajícím se dřevě,
  • 00:10:10 které mezitím během desítek let
    úplně zetlí a zmizí
  • 00:10:14 a zůstane právě mezera
    pod vlastním stromem
  • 00:10:18 a můžeme vidět chůdové kořeny,
    které jsou tady typické.
  • 00:10:29 V lesích žil typický druh živočicha
    tetřev hlušec.
  • 00:10:34 Dnes už se s ním
    zde bohužel nesetkáme.
  • 00:10:39 Kromě tetřeva zde stále
    přežívá v několika 10 párů
  • 00:10:44 např. jeřábek lesní,
  • 00:10:47 což je rovněž výrazný kurovitý pták
    chráněný na úrovni EU.
  • 00:10:53 Troufám si říct, že v úplné
    homogenní monokultuře
  • 00:10:56 bychom jeřábka těžko hledali,
  • 00:10:58 vyžaduje skupinky menších stromů
    i otevřená místa,
  • 00:11:02 kde nachází potravu - bobule,
    hmyz apod.,
  • 00:11:05 i starší porosty, které mu vyhovují
    zase v období rozmnožování.
  • 00:11:10 Takže spíše než v monokultuře
    můžeme jeřábka očekávat
  • 00:11:13 v horských přirozených
    nebo přírodě blízkých smrčinách.
  • 00:11:36 Jak dopadne srovnání vysázeného
    smrkového lesa
  • 00:11:40 s jesenickou smrčinou?
  • 00:11:44 Takový příklad můžeme vidět mezi
    Pradědem a Švýcárnou,
  • 00:11:47 na místě, kde se zrovna nacházíme.
  • 00:11:51 Porost za námi, který je
    ve stáří asi 100 let,
  • 00:11:54 vykazuje známky značného rozpadu.
  • 00:11:58 Byl zde použit jednak
    nepůvodní materiál,
  • 00:12:01 pravděpodobně materiál z nížiny,
    možná až od Vídně.
  • 00:12:06 Druhá věc je, že porost byl založen
    výsadbou velice nahusto,
  • 00:12:10 takže nerespektuje svou strukturou
    klasickou horskou smrčinu,
  • 00:12:15 která je v těchto nadmořských výškách
    kolem 1300 m rozvolněná,
  • 00:12:20 a ten porost se poměrně
    hodně rozpadá.
  • 00:12:25 Jakou má výhodu horský jesenický smrk
    v takovém prostředí?
  • 00:12:31 Hlavní rozdíl mezi smrky, které odtud
    evidentně nepochází
  • 00:12:35 a mezi horskými smrky
    z vysokých hor,
  • 00:12:38 spočívá ve tvaru koruny,
    ve způsobu větvení.
  • 00:12:42 Smrky nížinné nebo z pahorkatin
    mají větve vodorovně rozestálé,
  • 00:12:46 kdežto horský smrk je má
    svisle podél kmenu
  • 00:12:50 a dobře tak odolává přívalům sněhu.
  • 00:12:53 Tady se můžeme podívat a vidět,
    jak se ty smrky lámou,
  • 00:12:56 jak jsou neduživé, nezdravé.
  • 00:12:58 Evidentně jim to
    v tomto prostředí nesedí.
  • 00:13:01 Po těle horského smrku
    sníh vlastně sjede.
  • 00:13:04 Po větvích jim sníh spíše sklouzává,
    kdežto tady spíš větve láme.
  • 00:13:09 Horské smrčiny jsou zcela zásadní
    pro jesenickou přírodu.
  • 00:13:12 Je to jedno ze základních
    společenstev,
  • 00:13:16 které ochrana přírody chrání.
  • 00:13:20 Bez horských smrčin by Jeseníky
    byly v podstatě poloviční
  • 00:13:23 a ochrana přírody zde také.
  • 00:13:32 Skryté titulky: Milena Vlčková,
    Česká televize, 2008.

Související