iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
3. 9. 2015
20:20 na ČT sport

1 2 3 4 5

3 hlasy
6105
zhlédnutí

Skromný velikán - Josef Masopust

Dokument o našem prvním držiteli Zlatého míče a celosvětové fotbalové legendě.

34 min | další Sport »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Skromný velikán - Josef Masopust

  • 00:00:03 -Myslím si, že byl skromný.
    Na to, co dosáhl, tak byl skromný.
  • 00:00:08 -Myslím si, že dosáhl úplně vrcholu
    díky Dukle.
  • 00:00:13 -My jsme to dřív nehráli
    pro peníze,
  • 00:00:16 spíš jsme ten fotbal
    hráli srdíčkem.
  • 00:00:18 -Nikdy se nenadřazoval
    nad toho druhého.
  • 00:00:22 -Slíbili jsme si,
    že tam necháme duši.
  • 00:00:25 -Tam bylo něco podobného
    jako v Dukle,
  • 00:00:27 že všichni táhli za jeden provaz.
  • 00:00:30 -Musím popravdě říci, že to,
    co pro nás dělali ti starší kluci,
  • 00:00:35 tak jsem to uměl ocenit až dneska.
  • 00:00:38 -Myslím si, že to byl
    tak neobyčejný člověk,
  • 00:00:41 který si zasloužil daleko větší
    uznání, než jaké se mu dostalo.
  • 00:00:45 SKROMNÝ VELIKÁN
    JOSEF MASOPUST
  • 00:00:49 Tady někde stávala obec Střimice.
  • 00:00:53 Tady se 9. února 1931 začal psát
    příběh skromného velikána
  • 00:01:00 Josefa Masopusta.
  • 00:01:02 V obci, která mívala
    maximálně 70 čísel popisných,
  • 00:01:07 okolo 250 obyvatel.
  • 00:01:09 V obci, která patřila do Sudet,
    byla spíš německá než česká.
  • 00:01:15 Všechny školy jsme vychodili
    u Němců, já měl akorát
  • 00:01:20 první českou, Pepík taky,
    a pak jsme to dodělali u Němců.
  • 00:01:23 Nebyl to tenkrát zrovna tady
    sladký život.
  • 00:01:26 Rodina Masopustova se šesti dětmi
    měla dost starostí.
  • 00:01:31 Znáte to, jak to chodí,
    táta horník,
  • 00:01:35 v té době nebylo moc peněz,
    takže takové normální.
  • 00:01:38 Josef byl nejstarší,
    a tak měl jiné povinnosti
  • 00:01:42 než jen ty dětské.
  • 00:01:44 Zábavy bylo málo,
    pro Josefa vlastně jediná, fotbal.
  • 00:01:49 Už jako kluk se projevil.
  • 00:01:51 Jirka Hlídek,
    kolega taky ze Střimic,
  • 00:01:56 to byla sehraná dvojice,
    ten hrál křídlo,
  • 00:01:59 ten hrál levou spojku.
  • 00:02:01 My jsme hráli v 47. roce
    celočeskou divizi.
  • 00:02:07 My jsme vedli bez porážky
    podzimní kolo.
  • 00:02:12 Na jaře už se to zrušilo.
  • 00:02:17 V 50. letech minulého století
    obec Střimice skončila existenci,
  • 00:02:23 ustoupila hnědému uhlí.
  • 00:02:26 Masopustova rodina
    se posouvá do Mostu.
  • 00:02:30 Do fotbalu zapálený Josef
    tady začíná hrát opravdový fotbal.
  • 00:02:35 První Josefův klub se jmenoval
    SK Most ZSJ Uhlomost Most.
  • 00:02:43 Co to bylo za zkratky,
    dnes už nikdo neví.
  • 00:02:46 To, že se tady dokázal prosadit,
    si historie vzpomíná stále.
  • 00:02:51 Už jako 19letý se objevil
    v mládežnickém
  • 00:02:54 reprezentačním dresu
    a neměl špatné
  • 00:02:57 a bezvýznamné spoluhráče.
  • 00:02:59 Já jsem hrál s Pepíkem Masopustem,
    když mi bylo 17, jemu 19.
  • 00:03:04 U Uhlomostu jsme hráli Lvíčata.
  • 00:03:07 Takový hráč nemohl v Uhlomostu
    dlouho vydržet.
  • 00:03:11 Zůstal tam čtyři roky.
  • 00:03:13 I přes krátkou dobu
    po něm zůstala výzva.
  • 00:03:17 Abych řekl pravdu, tak již tato
    nová generace mladých kluků,
  • 00:03:23 ti dnes uznávají jiné sportovce,
    jako je Ronaldo, Messi,
  • 00:03:27 to jsou jejich idolové.
  • 00:03:28 A myslím, že je neustále
    potřeba jim připomínat,
  • 00:03:31 kdo byl pan Josef Masopust a tím,
    že už bohužel mezi námi není,
  • 00:03:35 tak si spousta dětí
    ani neuvědomila,
  • 00:03:38 který člověk nás opustil
    a co pro náš fotbal
  • 00:03:41 a pro naši společnost udělal.
  • 00:03:43 Bylo mu 19 a nešlo ho
    na hřišti přehlédnout.
  • 00:03:46 Hrál asi dobře,
    protože hráli v Teplicích
  • 00:03:49 a přetáhli ho z dorostu,
    šel do Teplic, tam pak hrál ligu
  • 00:03:53 a nešel na vojnu.
  • 00:03:54 Hrál opravdovou ligu.
  • 00:03:57 Na památném hřišti u drožďárny,
    na pravé a nefalšované škváře.
  • 00:04:02 Byl v týmu,
    který v lize něco znamenal,
  • 00:04:05 i když jeho název si dnes pamatuje
    asi jen historie.
  • 00:04:09 Technomat Vodotechna Teplice,
    tak se jmenovali
  • 00:04:12 tehdejší sponzoři.
  • 00:04:14 Jeho spoluhráči byli slavní
    nejen v krásných lázních,
  • 00:04:18 ale i široko daleko.
  • 00:04:20 Třeba jména Vlastimil Chobot,
    František Cipris,
  • 00:04:24 Miroslav Malý, trenér Rudolf Krčil
    se zapsala do slavné historie
  • 00:04:29 teplického fotbalu.
  • 00:04:31 Tady už definitivně opustil
    malé Střimice,
  • 00:04:35 v té době neznámý Uhlomost,
    své kamarády z dětství.
  • 00:04:39 My jsme byli také takoví dobří
    fotbalisti jako dorostenci,
  • 00:04:43 jenže my už jsme honili holky
    a Pepík bydlel tady
  • 00:04:48 na Stalingradské,
    ten si v neděli odpoledne
  • 00:04:51 vzal čtyři malé kluky
    a tam s nimi hrál fotbal.
  • 00:04:55 Proto takhle vynikl,
    my už jsme chodili
  • 00:04:58 za holkama bohužel.
  • 00:05:00 Další, a to životní přestup,
    znamenal pro Josefa
  • 00:05:03 nástup do základní
    vojenské služby.
  • 00:05:06 Tady mu osud přichystal
    první přihrávku.
  • 00:05:09 Nastoupil do nově se tvořícího
    klubu, Armádní tělovýchovný klub
  • 00:05:14 se jmenoval ATK Praha.
  • 00:05:17 To byl jeho tabulkový název.
  • 00:05:21 Byl to klub vybudovaný rozkazem
    tehdejšího ministra obrany
  • 00:05:25 Alexeje Čepičky.
  • 00:05:26 Zatímco do Teplic z Mostu
    přestupoval Josef za hubičky,
  • 00:05:30 za přestup do služeb armádního
    sportu dostal erární byt,
  • 00:05:34 ve kterém pak žili s rodinou
    celý život.
  • 00:05:37 Tady vychoval své dvě děti,
    syna Antonína a dceru Ivanu.
  • 00:05:42 Moje vzpomínky na dětství
    s tatínkem jsou takové,
  • 00:05:46 že jsem ho moc často neviděl,
    protože jezdil po zájezdech,
  • 00:05:52 po soustředěních.
  • 00:05:54 Ale kdykoli byl čas,
    tak pak jsme se věnovali fotbalu,
  • 00:05:59 hráli jsme si.
  • 00:06:00 -Já mám moc hezké dětství,
    já jsem naše všude sledovala.
  • 00:06:07 Když táta hrál v Belgii,
    tak jsem s nimi byla v Belgii.
  • 00:06:12 Pak, když hrál v Brně,
    byla jsem s nimi v Brně,
  • 00:06:15 tam jsem studovala,
    takže jsem s tátou všude cestovala.
  • 00:06:20 ATK byl ve svých začátcích
    průměrný ligový tým.
  • 00:06:24 I tak stál na prahu nového života
    Josefa Masopusta.
  • 00:06:28 Neobyčejného života.
  • 00:06:31 Tady se poprvé setkal
    se svými životními spoluhráči,
  • 00:06:35 Svatoplukem Pluskalem
    a Ladislavem Novákem.
  • 00:06:39 V ATK se stal natrvalo
    fotbalistou z povolání,
  • 00:06:43 i když slušně maskovaným
    vojenskou uniformou.
  • 00:06:48 Původní 11 průkopníků
    armádního fotbalu, týmu ATK,
  • 00:06:52 už hodně prořídla,
    vzpomínky se hledají těžko
  • 00:06:56 a je dobře, že zůstaly ty laskavé.
  • 00:06:59 ATK Praha, to jsme byli
    ještě strašně mladí.
  • 00:07:04 To jsme se ani moc neznali vůbec.
  • 00:07:08 A já jsem tam byl jenom necelý rok
    a přešel jsem do Sparty.
  • 00:07:16 -Trénujeme, trénujeme,
    a když jsme se snažili
  • 00:07:19 to dělat doopravdy, tak se stane,
    já Pepíka nerad viděl přede mnou,
  • 00:07:25 aby kličkoval,
    protože když mu to vypíchnou,
  • 00:07:30 mám starosti já.
  • 00:07:32 A jednou se nám stalo,
    že mu to ulítlo,
  • 00:07:36 já to hlavičkoval
    a on mě kopl do pusy.
  • 00:07:39 -Byl to velmi dobrý kamarád.
  • 00:07:42 I když jsme hráli proti sobě,
    tak vždycky jsme byli kamarádi.
  • 00:07:47 Název ATK dlouho nevydržel,
    místo ATK nastoupila ÚDA,
  • 00:07:53 Ústřední dům armády.
  • 00:07:55 S ÚDA získal Josef Masopust
    svůj první titul
  • 00:07:59 fotbalového mistra Československa.
  • 00:08:02 A pak už ona slavná Dukla Praha.
  • 00:08:05 V té prožil svá nejkrásnější
    a nejúspěšnější léta.
  • 00:08:10 Já si myslím, že to patřilo
    k jeho nejšťastnějším rokům vůbec.
  • 00:08:15 Myslím si, že zaprvé dosáhl
    úplně vrcholu, toho maximálního,
  • 00:08:21 který mohl, díky Dukle,
    která mu umožnila trénovat
  • 00:08:25 dvoufázově, pracovat na sobě.
  • 00:08:30 Takže určitě ten úspěch
    spjatý s Duklou je.
  • 00:08:34 Přes všechny úspěchy,
    přes výtečnou hrua
  • 00:08:37 a přes příkladné sportovní chování
    to neměl vojenský klub lehké.
  • 00:08:42 Jednak mu hodně lidí neodpustilo
    toho Čepičku,
  • 00:08:45 navíc dráždil na tehdejší dobu
    mimořádnými podmínkami.
  • 00:08:50 Hráči nechodili do práce,
    ne, že by se v jiných
  • 00:08:53 ligových klubech
    jejich soupeři předřeli,
  • 00:08:56 ale jakous takous mimofotbalovou
    práci alespoň předváděli.
  • 00:09:00 Určitě měli v Dukle
    i velmi slušné finanční podmínky,
  • 00:09:05 jezdili hodně po světě,
    byli úspěšní.
  • 00:09:07 A úspěch se, jak známo,
    neodpouští.
  • 00:09:11 Nejhorší nadávka pro příslušníky
    Dukly byla "lampasáci".
  • 00:09:17 Nejen profíci, to bylo až druhé,
    ale lampasáci,
  • 00:09:20 to byla ta největší nadávka,
    kterou jsme bohužel slyšeli všude.
  • 00:09:25 Mimořádné podmínky ovšem
    Josef Masopust i další
  • 00:09:28 vojenští fotbalisté využili
    k mimořádným výkonům.
  • 00:09:32 Josef Masopust odehrál
    v armádním mužstvu 15 let.
  • 00:09:36 Okolo něj se vystřídalo
    mnoho hráčů,
  • 00:09:39 vždy skvělých fotbalistů.
  • 00:09:41 Dva z nich byli nejen spoluhráči.
  • 00:09:44 Dva, s kterými Masopust válčil
    nejen na fotbalových hřištích
  • 00:09:48 už od onoho ATK Praha.
  • 00:09:51 Jistě, to byli oni,
    Svatopluk Pluskal
  • 00:09:54 a Ladislav Novák.
  • 00:09:56 Každý byl jiný,
    všichni tři nerozluční kamarádi.
  • 00:10:00 Svatá trojice se jim říkalo.
  • 00:10:03 Přemýšlím o fotbale a o tom,
    co mám za sebou,
  • 00:10:07 tak to musím vždy spojit
    se svými největšími kamarády
  • 00:10:12 a spolubojovníky,
    to je Láďa Novák a Sváťa Pluskal.
  • 00:10:17 To naše kamarádství
    a takový ten pocit soudržnosti
  • 00:10:22 platil stále.
  • 00:10:24 Jakmile se jelo někam na zájezd
    spát, tak se hledal vždy
  • 00:10:29 výjimečně trojlůžkový pokoj,
    kde spal Pluskal, Novák, Masopust.
  • 00:10:34 Prožili jsme spolu
    strašně moc krásných chvil,
  • 00:10:38 i když byly chvíle,
    kdy jsme byli smutní.
  • 00:10:42 Ale bylo na tom krásné třeba to,
    že jsme před utkáním říkali:
  • 00:10:48 "Kluci, dneska, jestli vyhrajeme,
    tak to oslavíme."
  • 00:10:52 Pak se to povedlo a ten pocit
    vítězství byl tak silný,
  • 00:10:57 že to stačilo, že pak ani nebylo
    nutné si třeba otevřít flašku
  • 00:11:05 a dát si.
  • 00:11:06 Složit mozaiku
    vzpomínek a příběhů,
  • 00:11:09 které vesměs slavní hráči
    v sobě nosí, bylo snadné.
  • 00:11:12 Ty jsou prostě nezapomenutelné.
  • 00:11:15 Abych řekl pravdu,
    tak si ani nevzpomínám,
  • 00:11:20 že by někdy někdo mluvil o Pepíkovi
    z hlediska spolupráce špatně.
  • 00:11:25 Pepík byl v první řadě kamarád,
    ale byl kamarád nejen mimo hřiště,
  • 00:11:30 nejvíc jsme spolupracovali
    na tom place.
  • 00:11:34 A tam nás podržel Pepík vždycky,
    protože jednak byl o něco starší,
  • 00:11:41 jednak byl zkušenější,
    a když jsme byli v nějakém
  • 00:11:46 sportovním presu v tu chvíli,
    že jsme nevěděli, co s tím balonem,
  • 00:11:53 tak on se nabízel pokaždé.
  • 00:11:55 A to ne vždy a každý
    fotbalista umí.
  • 00:11:59 Někdo se schová, ale on se naopak
    vždy ukázal a převzal zodpovědnost
  • 00:12:06 na sebe.
  • 00:12:10 -V té době, která tu byla,
    tak tady nebyl profesionalismus.
  • 00:12:14 Ale on tím způsobem tréninku
    a chováním na hřišti
  • 00:12:17 a chováním se k ostatním hráčům
    a chováním k trenérovi,
  • 00:12:21 který v něj měl důvěru,
    protože to byla prodloužená ruka,
  • 00:12:25 Pepík Masopust,
    a druhá ruka byla Láďa Novák.
  • 00:12:28 Čili když se to tak prolínalo,
    tak Vejvoda věděl,
  • 00:12:31 co tito dva na hřišti
    s naším manšaftem mohou udělat.
  • 00:12:35 Vejvoda seděl a koukal a věděl,
    to stačilo jen na Láďu
  • 00:12:39 něco zakřičet, nebo na Pepíka,
    a tím pádem se změnil styl hry.
  • 00:12:44 Tak od toho ti hráči tam byli
    a Vejvoda si toho cenil.
  • 00:12:48 Myslím, že si toho cenil
    i trenér národního mužstva
  • 00:12:52 Rudla Vytlačil, který když k něčemu
    docházelo, tak věděl,
  • 00:12:57 za kterým člověkem má jít.
  • 00:13:02 -Když jsem skončil
    vojenskou službu,
  • 00:13:04 tak jsem se chtěl vrátit na Moravu,
    jelikož z Moravy pocházím.
  • 00:13:08 A on byl první s Láďou Novákem,
    kteří mě přesvědčili,
  • 00:13:11 abych tady zůstal,
    což jim za to děkuji,
  • 00:13:14 protože to, co jsem zažil,
    bych asi nezažil nikde jinde
  • 00:13:18 než v Dukle.
  • 00:13:22 -On bydlel tady v Koulové
    a já jsem bydlel na ubytovně
  • 00:13:25 s Mirkem Redrem.
  • 00:13:27 A on vždycky:
    "Kluci, počkejte na mě,"
  • 00:13:30 protože před ubytovnou je hospoda.
  • 00:13:32 A on vždycky říkal:
    "Já musím, ještě než stihnu oběd,
  • 00:13:35 tak honem rychle musím udělat
    jedno nebo dvě piva s vámi
  • 00:13:39 a pak teprve půjdu domů."
  • 00:13:41 Tak to je taková vzpomínka,
    že on mi nabídl tykání
  • 00:13:45 a já si toho dodnes vážím
    a budu na něj dlouho vzpomínat.
  • 00:13:51 -Jako mladý jsem si myslel,
    že jsem asi dobrý.
  • 00:13:54 A to, co pro nás dělali
    tihle starší kluci,
  • 00:13:57 jako byli Masopust, Pluskal, Novák,
    příkladní kluci,
  • 00:14:01 tak jsem to uměl ocenit
    až dnes nebo později.
  • 00:14:04 A dnes tuplem.
  • 00:14:06 Masopustova Dukla Praha
    byl dlouholetý fotbalový fenomén.
  • 00:14:10 Každá sestava, která v jejím dresu
    s Josefem hrála,
  • 00:14:14 byla složena
    ze skvělých fotbalistů.
  • 00:14:17 Všichni Josefa uznávali,
    respektovali.
  • 00:14:20 Především uměl všechno s míčem
    mimo hlavičky,
  • 00:14:23 ale hlavičkou taky někdy dal gól.
  • 00:14:26 A co se týče ovládání míče,
    přihrávka, zpracování,
  • 00:14:30 já vděčím jemu
    a Jardovi Borovičkovi.
  • 00:14:33 To byl hráč vedle mě, který hrál,
    za to, že jsme to
  • 00:14:37 tak daleko dotáhli.
  • 00:14:39 Protože jsme hráli vedle.
  • 00:14:42 Když jsem mu křikl,
    tak jsem to dostal, kam jsem chtěl.
  • 00:14:46 Já byl vcelku rychlý jako útočník,
    tak do běhu,
  • 00:14:49 že jsem s tím nemusel nic dělat,
    zkontroloval jsem to
  • 00:14:52 a šel jsem sám.
  • 00:14:54 A Pepík byl v tomto jak kolektivně,
    tak individuálně.
  • 00:14:57 On prošel tři, čtyři hráče,
    měl známý ten slalom.
  • 00:15:01 Ale pro něj nebyl problém
    jednoho, dva hráče obejít.
  • 00:15:06 To byla jeho největší zbraň.
    A levou, pravou nohou.
  • 00:15:10 On byl pravák a údajně,
    jak jsme se s kamarády bavili,
  • 00:15:14 tak více gólů dal levou nohou.
  • 00:15:18 -Perfektní čtení hry, obě nohy,
    hlavně tu herní inteligenci.
  • 00:15:23 To se nedá naučit.
  • 00:15:29 To, že neměl hlavu,
    ale občas se mu povedlo dokonce
  • 00:15:33 dát hlavou gól,
    tak byla velká sláva.
  • 00:15:35 Vyčítali mu někteří trenéři,
    že byl trošku měkčí.
  • 00:15:39 On to chtěl uhrát
    fotbalově všechno, bez faulu.
  • 00:15:43 S Masopustem se Dukla Praha
    stala 8x československým mistrem.
  • 00:15:48 V Masopustově éře hrála
    prestižní Pohár mistrů
  • 00:15:52 evropských zemí.
  • 00:15:54 3x skončila ve čtvrtfinále.
  • 00:15:56 Těch velkých okamžiků,
    soupis vítězství
  • 00:15:59 je na dlouhé čtení.
  • 00:16:00 Přesto jeden zážitek vyniká,
    nemělo by se na něj zapomínat.
  • 00:16:05 Z hlediska Dukly
    to byl Americký pohár.
  • 00:16:07 To bylo takové top, co jsme hráli.
  • 00:16:11 4x vyhrála tento vždy velmi silně
    obsazený Americký pohár
  • 00:16:15 v New Yorku.
  • 00:16:17 Tenkrát jsme ten turnaj vyhráli
    a dostali jsme pohár.
  • 00:16:21 Kdybyste viděl, kolik lidi,
    Čechů žijících v New Yorku,
  • 00:16:28 co nás doprovázelo,
    naši zlatí kluci atd.,
  • 00:16:35 tam se udělalo hrozně moc práce
    pro Československo.
  • 00:16:43 -Na americkém turnaji startovaly
    přední evropské celky,
  • 00:16:49 jako byl třeba Rapid Vídeň,
    mistr Rakouska,
  • 00:16:52 Everton anglický,
    dále mužstvo francouzského mistra,
  • 00:16:59 AS Monaco, Espaňol Barcelona
    a další celky.
  • 00:17:04 Možná vůbec nejlepší Masopustův
    výkon byl asi v utkání
  • 00:17:08 Dukla Praha - FC Santos.
  • 00:17:10 Brazilský klub, v té době
    jeden z nejlepších na světě,
  • 00:17:14 měl v týmu i slavného
    a stále ještě nedostižného Pelého.
  • 00:17:18 Dukla vyhrála 4:3.
    Masopust dal dva góly.
  • 00:17:23 V Mexiku, kde se turnaj hrál,
    se psalo:
  • 00:17:26 "Králem utkání nebyl Pelé,
    ale Masopust."
  • 00:17:31 To bylo v roce 1959.
  • 00:17:34 Rok 1959 odstartoval
    nejúspěšnější éru
  • 00:17:38 Josefa Masopusta.
  • 00:17:40 1. května 1960 dal na Strahově
    v utkání s Rakouskem
  • 00:17:45 svůj první nezapomenutelný gól,
    ten, o kterém mluvil
  • 00:17:49 Pepík Vacenovský.
  • 00:17:51 Tenhle slalom skutečně vstoupil
    do fotbalových dějin.
  • 00:17:55 Když jsem v tom Rakousku,
    tak tam dodnes vzpomínají
  • 00:18:01 na tom Strahově,
    když jim tam udělal ten slalom,
  • 00:18:04 obešel tam asi pět rakouských hráčů
    a šoupnul to do brány.
  • 00:18:08 Byl vynikající hráč,
    takový tvořivý.
  • 00:18:10 Těžko říct víc,
    než že byl vynikající.
  • 00:18:14 Opravdová hitparáda úspěchů
    přišla pro Josefa Masopusta
  • 00:18:18 v roce 1962.
  • 00:18:20 Ten největší si vybojoval s týmem
    báječných fotbalistů
  • 00:18:24 a skvělých lidí
    na mistrovství světa v Chile.
  • 00:18:28 Takový úspěch stojí
    za důkladnou procházku.
  • 00:18:32 Dostávali jsme takové rady jako:
    "Hele, až tam přijedete,
  • 00:18:37 ani nevybaluj,
    protože jedete hned zpátky."
  • 00:18:40 Tak nám vlévali sílu.
  • 00:18:44 -My jsme odletěli,
    nikdo s námi nepočítal.
  • 00:18:47 A když jsme v Benátkách
    seděli celá parta pohromadě,
  • 00:18:52 Vytlačil říká:
    "Dělejte si, co chcete,"
  • 00:18:56 a šel pryč.
  • 00:18:57 My jsme nechlastali,
    když se to dá říci česky,
  • 00:19:01 ale popili jsme si každý
    jedno vínečko
  • 00:19:04 a tam jsme celou partu utužili.
  • 00:19:09 -Dojeli jsme do krásného města
    Vina del Mar, perla Tichého oceánu,
  • 00:19:13 jedeme autobusem do lesa.
  • 00:19:17 A tam právě Pepík Masopust,
    pamatuji si jeho slova:
  • 00:19:21 "Tady se nám bude, hoši,
    krásně pobývat."
  • 00:19:24 Jak jsme šli kolem těch pláží,
    tam byly hotely.
  • 00:19:27 A my jdeme, jdeme
    a Sváťa Pluskal říká:
  • 00:19:31 "No, chlapci," nechci říkat
    sprosté slovo, "kam jsme to došli?"
  • 00:19:35 A do toho lesa jsme přišli
    do penzionu.
  • 00:19:39 Tam byla nějaká chilská banka,
    takový jako penzion
  • 00:19:43 pro zaměstnance
    a náš fotbalový svaz to pronajal
  • 00:19:46 za nějakou facku.
  • 00:19:48 A tam jsme bývali.
  • 00:19:50 První noc jsme neměli kde spát,
    v těch místnostech bylo vlhko.
  • 00:19:54 Seděli jsme u krbu.
  • 00:19:55 A tam zase Sváťa, Pepík, Kvašňa,
    tahle parta dělala náladu.
  • 00:20:02 Odjeli bez fanfár,
    bydleli skromně v lesích a v zimě.
  • 00:20:07 Přesto se z cesty ostudy,
    jak jim bylo doma předpovídáno,
  • 00:20:11 nakonec stala velká sláva.
  • 00:20:14 Překrásné chilské městečko
    Vina del Mar
  • 00:20:17 bylo pro naše mužstvo
    čím dál krásnější.
  • 00:20:20 Začalo to neuvěřitelně.
  • 00:20:23 První soupeř,
    tehdy nepřekonatelné Španělsko.
  • 00:20:26 Dlouho to byly nervy,
    až 10 minut před koncem
  • 00:20:29 se utrhl trnavský učitel
    Jozef Štibranyi a dal gól.
  • 00:20:34 Pepík vyzdvihl ten můj gól
    se Španěly.
  • 00:20:37 "Ten gól jsi dal pěkňoučký,
    kdybys ho nedal,
  • 00:20:41 nebyli bychom dále,
    vrátili bychom se."
  • 00:20:45 Druhé utkání, druhá lahůdka,
    Brazílie.
  • 00:20:49 Nakonec 0:0.
  • 00:20:51 Góly nebyly,
    stal se však jiný příběh.
  • 00:20:55 Když se Pelé zranil,
    že měl zraněný stehenní sval,
  • 00:21:00 tak Pepík zavelel: "Neatakovat!"
  • 00:21:03 Pelé dostal míč,
    nikdo ho nesměl atakovat,
  • 00:21:06 ale on nesměl útočit,
    musel nahrát.
  • 00:21:09 A Pepík tam byl generálem toho,
    že takhle jsme se zachovali
  • 00:21:13 vůči tomu Pelému.
  • 00:21:14 Zbývalo splnit povinnost odehrát
    jako už jistý postupující
  • 00:21:18 poslední utkání ve skupině,
    s Mexikem.
  • 00:21:22 V 1. minutě dal Václav Mašek gól,
    jenže Mexičané dali tři.
  • 00:21:28 Jim výhra 3:1 k ničemu nepomohla,
    nám neuškodila.
  • 00:21:34 A nastal skutečně odjezd.
    Příjemný.
  • 00:21:37 Na čtvrtfinále do Rancague,
    tam silní Maďaři.
  • 00:21:42 Československo vyhrálo 1:0.
    Gól dal Scherer.
  • 00:21:47 Hlavním hrdinou byla ale brankář
    Viliam Schrojf.
  • 00:21:51 Ten zápas byl Schrojfa zápas.
  • 00:21:54 My jsme hráli dobře,
    ale oni hráli lepší.
  • 00:21:58 Ale Vilda byl takový kouzelník,
    že jim to všechno sebral z hlavy.
  • 00:22:03 Naštěstí jsme zaplaťpánbůh
    dali gól, jak říkám,
  • 00:22:06 měli jsme trošku sebevědomí,
    a to byl postup, to bylo hlavní.
  • 00:22:10 Semifinále,
    Jugoslávie už nemohla
  • 00:22:13 rozjetý československý tým
    zastavit, 3:1.
  • 00:22:15 Dva góly Scherer, jeden výstavní
    Josef Kadraba.
  • 00:22:19 Adolf Scherer, nejlepší střelec
    našeho týmu v Chile,
  • 00:22:23 odešel krátce po šampionátu
    do Francie, kde stále žije.
  • 00:22:27 Jeho odchod
    byl v té době nelegální.
  • 00:22:30 Oficiální pokyn byl zapomenout,
    vyškrtnout, zadupat.
  • 00:22:36 Dolfi nezapomněl.
  • 00:22:38 Na Josefa Masopusta
    pak už vůbec ne.
  • 00:22:42 Masopust, pro mě to byl
    druhý otec fotbalu,
  • 00:22:50 který mě sebral do mužstva,
    do československého mužstva
  • 00:22:56 jako 20letého Slováka,
    vzal mě jako syna.
  • 00:23:01 Pro mě to byl vzor pro všechno,
    po fotbalové stránce, inteligence,
  • 00:23:09 usměrňovat, jedno s druhým.
  • 00:23:15 Pro mě to byl sportovní otec.
  • 00:23:18 A bylo tu finále.
    Finále mistrovství světa.
  • 00:23:22 Finále snů a přání.
  • 00:23:26 Mně se zdál jeden sen,
    který se mi skoro naplnil.
  • 00:23:30 Zdálo se mi, že ve finále
    mistrovství světa dávám gól
  • 00:23:36 a my vyhráváme 1:0.
  • 00:23:40 A minutu a půl se to
    skoro naplnilo,
  • 00:23:45 když v Chile jsem dal
    první gól proti Brazílii.
  • 00:23:48 Než jsem stačil tu radost
    teprve vnímat, tak už to bylo 1:1.
  • 00:23:56 Obrovský úspěch,
    i když mohl možná být ještě větší.
  • 00:24:01 Byla situace, že Pelé byl zraněn,
    že nehrál.
  • 00:24:08 Ale nastoupil místo něj Amarildo.
  • 00:24:11 Kdyby hrál Honza Lála,
    tak jsme neprohráli,
  • 00:24:15 protože on udržel Genta,
    on udržel další hráče
  • 00:24:19 z ostatních mužstev
    a udržel by i toho Amarilda 100%,
  • 00:24:25 to bych kvůli tomu
    dal hlavu na špalek.
  • 00:24:29 Josefova vzpomínka vrací do hry
    další velkou postavu
  • 00:24:33 československého fotbalu,
    Jana Lálu.
  • 00:24:37 Smolaře, kterému unikla účast
    ve finále mistrovství světa.
  • 00:24:41 Já vzpomínám na pana Masopusta
    jako na vynikajícího hráče
  • 00:24:48 a hlavně jako na člověka.
  • 00:24:50 Uměl s míčem hodně věcí
    a jako člověk byl normální,
  • 00:24:56 nedělal ze sebe něco jiného,
    než ti druzí.
  • 00:25:04 Triumfální návrat,
    nezapomenutelná cesta Prahou.
  • 00:25:09 Odjížděli trpaslíci,
    vraceli se velikáni.
  • 00:25:14 Velká radost pro všechny.
  • 00:25:16 Pro Josefa Masopusta přišla navíc
    ještě jedna velmi významná.
  • 00:25:21 Josef Masopust se stal
    pro rok 1962 fotbalistou Evropy.
  • 00:25:28 Sláva, oslava, recepce?
  • 00:25:31 Nic takového Josef
    ani jeho blízcí neuměli.
  • 00:25:38 Já bych řekl, že žádná,
    nebo aspoň já jsem žádnou neviděl.
  • 00:25:42 Myslím, že nám to došlo
    podstatně později,
  • 00:25:46 ne, když jsme byli děti.
  • 00:25:48 Jestliže jsem v dětském věku,
    tak si tohle vůbec neuvědomuji.
  • 00:25:55 To dojde časem.
  • 00:25:59 Myslím, že byl skromný,
    na to, co dosáhl, tak byl skromný,
  • 00:26:02 hodně skromný.
  • 00:26:04 -Jako rodina si toho samozřejmě
    vážíme, protože to byl první
  • 00:26:09 fotbalista z východního bloku,
    který dosáhl na takovou metu.
  • 00:26:15 A pak se to samozřejmě podařilo
    dalším, ale byl první.
  • 00:26:21 Mnoha sportovcům sláva
    samozřejmě menší
  • 00:26:24 než ta Masopustova popletla hlavu.
  • 00:26:27 Josef byl pořád stejný,
    nezapomněl, odkud vyšel.
  • 00:26:32 Na své kamarády z dětství
    nezapomněl nikdy.
  • 00:26:36 On mi posílal také 10 lístků
    na všechna utkání.
  • 00:26:41 Tady hrál Tottenham, Barcelona,
    Real Madrid.
  • 00:26:44 Vždycky kluci říkali,
    tak jsem mu napsal,
  • 00:26:48 on mi ty lístky sehnal
    a my jsme tam jeli
  • 00:26:51 dvě, tři auta.
  • 00:26:52 V roce 1966 Josef Masopust
    svou fotbalovou kariéru
  • 00:26:56 v Československu ukončil,
    ve svých 37 letech.
  • 00:27:02 Končili smutně,
    kritika některých novinářů
  • 00:27:05 byla nespravedlivě tvrdá.
  • 00:27:08 Diváci ho posílali do bačkor.
  • 00:27:10 Já jsem byl celkem spokojený
    se svou kariérou jak v Dukle,
  • 00:27:15 tak v národním mužstvu.
  • 00:27:17 Akorát ten závěr v národním mužstvu
    ve mně zachoval hořké pocity,
  • 00:27:22 protože já vím,
    každý musí jednou skončit.
  • 00:27:26 Mě to ale potkalo takovým způsobem,
    myslím za to,
  • 00:27:30 co jsem pro nároďák udělal,
    a pro kopanou,
  • 00:27:33 vůbec jsem si to nezasloužil.
  • 00:27:36 Jako náplast mu bylo
    stranou a vládou dovoleno
  • 00:27:39 zahraniční angažmá.
  • 00:27:41 Stal se hrajícím trenérem
    belgického klubu
  • 00:27:44 Crossing Club Schaerbeek.
  • 00:27:48 Josef Masopust byl jedním
    z nejlepších hráčů vůbec
  • 00:27:51 a já jsem měl to štěstí,
    že jsem s ním mohl hrát.
  • 00:27:54 Nejdřív v Bruselu
    v klubu Crossing Schaerbeek
  • 00:27:57 a později jsem ho požádal,
    aby trénoval můj klub, Hasselt.
  • 00:28:00 Všude vyznával jednoduchou hru,
    nic komplikovaného.
  • 00:28:03 Uměl dobře zacházet s hráči,
    kteří nebyli tak dobří jako on.
  • 00:28:06 Uměl dělat lidi šťastnými
    a fotbalisté byli rádi,
  • 00:28:09 že pod ním mohou hrát.
  • 00:28:11 Byl to prostě výjimečný člověk.
  • 00:28:13 -V Belgii moc hezké,
    já jsem po studiích
  • 00:28:16 se za rodiči rozjela,
    že bych tam jela na rok.
  • 00:28:19 A pak manžel,
    ten hrál za fotbalový tým,
  • 00:28:21 co táta trénoval.
  • 00:28:23 Tak jsme se seznámili,
    pak jsem se tam provdala
  • 00:28:26 a zůstala pak v Belgii.
  • 00:28:28 -Byla vidět podstatně větší úcta
    od těch lidí k němu.
  • 00:28:34 Nebo funkcionáři všichni,
    tam to prostě bylo jiné.
  • 00:28:37 Vážili si ho daleko víc.
  • 00:28:40 -Pan Masopust vstoupil do dějin
    jako první držitel Zlatého míče
  • 00:28:45 z východní Evropy.
  • 00:28:47 Bylo to ocenění jeho skvělých
    výkonů na mistrovství světa
  • 00:28:50 1962 v Chile.
  • 00:28:52 Byl to skvělý člověk.
  • 00:28:54 Naše setkání v roce 2011
    v Praze na kongresu mi potvrdilo,
  • 00:28:57 že to byl skutečně šarmantní muž.
  • 00:29:00 A jeho rodina byla také velmi milá.
  • 00:29:02 Josef Masopust měl a má
    nekonečný zástup přátel,
  • 00:29:05 fotbalových kamarádů.
  • 00:29:07 Eusebia, Plattini, Jašin,
    Beckenbauer, Pelé.
  • 00:29:11 I když právě Pelé mu přichystal
    nepříjemné zklamání.
  • 00:29:16 Jel tam s tím důvodem,
    že se chtěl setkat s Pelém,
  • 00:29:22 což se mu během těch tří let
    nepovedlo, strašně ho to mrzelo,
  • 00:29:26 protože když se na tebe
    ten kamarád,
  • 00:29:29 kterému jsi ty něco daroval,
    tzn. v tom utkání ve skupině,
  • 00:29:33 kdy jsi ho nechal odehrát balon,
    aniž bys ho atakoval
  • 00:29:38 a tím pádem se stal pro svět
    gentlemanem ligových
  • 00:29:42 a zelených trávníků,
    a ten člověk se po takových letech,
  • 00:29:46 tzn. po 50 letech
    se na něj vykašle,
  • 00:29:50 i když tedy žije v Brazílii,
    žije v Riu nebo Sao Paolu,
  • 00:29:54 ten Pepa Masopust tam přijel
    a Pelé se s ním prostě nesetkal.
  • 00:29:59 Ale zase ty názory spoluhráčů,
    se kterými jsme mluvili,
  • 00:30:04 ať to byl Santos a tito hráči,
    tak Pelému trošku vyrostl frňáček,
  • 00:30:10 že se stal ministrem sportu
    a tím pádem na Pepu Masopusta
  • 00:30:16 už třeba nemá takový čas,
    jako by měl jako hráč.
  • 00:30:20 Ale my si myslíme,
    že to tak nebylo,
  • 00:30:23 prostě se s ním nechtěl setkat,
    nesetkal se,
  • 00:30:26 Pepu to moc mrzelo a tím je to
    pro nás uzavřená kapitola
  • 00:30:30 a pro Pepu také.
  • 00:30:32 Přes podobná zklamání
    si Josef Masopust
  • 00:30:35 užil další hezká období.
  • 00:30:38 V trenérské praxi
    to bylo to brněnské,
  • 00:30:40 to byla jeho další slavná parketa.
  • 00:30:44 V té době Zbrojovka hrála
    moc hezký fotbal,
  • 00:30:47 chodilo tam moc lidí,
    tak to byl moc hezký zážitek
  • 00:30:51 v tom Brně.
  • 00:30:52 -To se nedá popsat,
    to byla nádhera.
  • 00:30:58 Spíš otázka pro kluky Brňáky.
  • 00:31:00 -Když přišel, tak to byl
    tak skromný a příjemný člověk,
  • 00:31:05 že jsme se těšili na tréninky.
  • 00:31:08 A pod ním trénovat
    byla fakt radost.
  • 00:31:11 On mi hrozně pomohl,
    když jsem měl těžký úraz kolene,
  • 00:31:15 myslel jsem pomalu,
    že skončím s fotbalem,
  • 00:31:18 tak on mě vytáhl a v té době,
    kdy jsem si myslel,
  • 00:31:20 že ještě vůbec nemůžu hrát,
    tak mě nominoval do zápasu
  • 00:31:24 a hned mě postavil,
    a tím pádem mě postavil na nohy
  • 00:31:27 a dodal mi takové sebedůvěry,
    že jsem se do toho znovu dostal
  • 00:31:30 a prakticky jsem se potom dostal
    na olympiádu a měl úspěchy.
  • 00:31:34 Takže mi v tomto hrozně pomohl.
  • 00:31:37 -Za něho, za pana Masopusta
    jsem získal vyhodnocení
  • 00:31:41 Fotbalista roku,
    samozřejmě si toho velmi vážím.
  • 00:31:44 Mám na něho jednu vzpomínku,
    za něho jsem dal čtyři sezony,
  • 00:31:48 co trénoval Brno, skoro 80 branek.
  • 00:31:51 Ale ten mě nutil jen dopředu,
    bránit jsem nemusel,
  • 00:31:55 takže asi odhadl dobře
    schopnosti útočníka.
  • 00:32:00 -Ty svoje zkušenosti z fotbalu
    přenášel na nás
  • 00:32:04 z těch hráčských let,
    z hráčské generace.
  • 00:32:09 A přenášel to na nás
    a dal nám mnoho dobrých rad
  • 00:32:12 a myslím si, že to přispělo k tomu,
    že jsme ten titul udělali.
  • 00:32:17 -Na něj vzpomíná celá jižní Morava,
    nejen Brno, celá jižní Morava.
  • 00:32:21 Myslím si, že to byl
    tak neobyčejný člověk,
  • 00:32:23 který si v Československu
    zasloužil daleko větší uznání,
  • 00:32:27 než které se mu dostalo.
  • 00:32:29 My jsme zažili,
    jak ho přijímali v zahraničí.
  • 00:32:32 A procestovali jsme s ním
    jak Indonésii, Malajsii, Singapur,
  • 00:32:35 celou Evropu a vím,
    jak tam byl neskutečně populární,
  • 00:32:38 což mě na Československu
    dost mrzelo,
  • 00:32:40 protože si zasloužil
    daleko většího uznání.
  • 00:32:43 V letech 1984-1987 trénoval
    reprezentační tým Československa.
  • 00:32:48 Nebylo to pro československý
    fotbal zrovna úspěšné období.
  • 00:32:54 Všichni na něj vzpomínají
    jen v tom nejlepším, já také.
  • 00:33:00 A musím říci, že pro mě to byl
    trenér, který v té reprezentaci
  • 00:33:03 byl na nás až moc hodný.
  • 00:33:05 Byl to člověk, na něm bylo vidět,
    jak je lidský, poctivý, čestný.
  • 00:33:10 A někdy ty kluky je potřeba,
    i nás v té době, mě,
  • 00:33:15 je potřeba trochu přitlačit.
  • 00:33:18 Já jsem ho zažil jako člověka,
    trenéra, který byl pro mě vzorem,
  • 00:33:22 jak se choval ke hráčům
    a jak byl lidský, skromný.
  • 00:33:25 Na to, co dokázal,
    tak to bylo až neuvěřitelné.
  • 00:33:28 29. června 2015 odešel
    skromný velikán za svými kamarády.
  • 00:33:35 Láďou Novákem, se kterým vždycky
    bydlel na jednom pokoji.
  • 00:33:40 Sváťou Pluskalem, který byl
    třetím členem té slavné duklácké
  • 00:33:44 svaté trojice.
  • 00:33:46 Za Tomášem Pospíchalem,
    který mu přihrál
  • 00:33:49 na ten Josefův vysněný gól
    z finále mistrovství světa.
  • 00:33:55 Odešel?
    Ne, velikáni neodcházejí nikdy.
  • 00:34:03 Také skromný velikán
    Josef Masopust
  • 00:34:06 zůstává nezapomenutelným.
  • 00:34:14 Skryté titulky: Tomáš Seidl
    Česká televize, 2015

Související