17. května 2020

Mezi pískovcovými věžemi skalních měst se v Českém ráji k nebi vypínají zdaleka viditelné sopouchy ztuhlé černé lávy. Okolní krajinu převyšují o více než sto metrů a jsou výsledkem pradávné vulkanické činnosti. Významný německý přírodovědec Alexander von Humboldt dokonce tento útvar označil za osmý div světa. Obyčejní lidé se ho naopak báli a říkalo se, že jde o čertovy rohy, které zde uvízly, když pekelník zespoda narazil hlavou o zem. Později posloužil jako základ pro stavbu hradu Trosky, který si společně prohlédneme. Prozradíme vám mimo jiné, jak podle legendy přišly ke svému jménu jeho dvě věže Panna a Baba.

Nejstarší písemná zpráva o Ústí nad Orlicí pochází z roku 1285, kdy Václav II. postoupil panství svému otčímovi Závišovi z Falkenštejna. K nejvýznamnějším památkám města patří barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a taky náměstí s řadou honosných domů a podloubím. Chloubou místních je i park vybudovaný téměř v centru. Kdysi v něm stával hřbitov, který ale přestal na konci 19. století sloužit a areál už jen chátral. Před dvěma lety se dočkal obnovy, za kterou dokonce autoři projektu získali řadu ocenění. Naši procházku touto oázou klidu začneme u barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie a zastavíme se i v meditační kapli, která nese jméno papeže Jana Pavla II.

Vojenské muzeum Králíky letos slaví dvacáté narozeniny a připomíná si i deset let existence v nových prostorách. K těmto výročím sobě i svým fanouškům připravilo dárek v podobě nových expozic, které byly slavnostně otevřeny na konci února. Kromě zbraní, těžké techniky, samohybných děl, obrněných transportérů v nich najdete i vzácnosti, které jinde neuvidíte. Jednou z novinek mezi více než tisíci exponáty je světlomet APM-90 na podvozku vozidla Praga V3S. Coby maják v 50. letech minulého století naváděl letadla na přistávací dráhu. Po nucené pauze způsobené pandemií koronaviru se pře několika dny muzeum znovu otevřelo pro návštěvníky.

K dominantám jihočeského Rožmberku patří hlásná a strážní věž Jakobínka. O jejím stáří vedou odbornici diskuse. Podle některých je součástí hradního komplexu už od přelomu 13. a 14. století. Jiní se domnívají, že je zhruba o dvě stovky let mladší. V inventáři šlechtického sídla je poprvé uvedena dokonce až v roce 1723. Zub času se na ní podepsal natolik, že v minulém věku už byla ve velmi žalostném stavu. Naštěstí se nedávno dočkala rekonstrukce, a to natolik unikátní, že si ji společně připomeneme. Těšit se můžete například na dřevěný jeřáb sestavený podle skic legendárního Leonarda da Vinciho.

Keltové byli mimo jiné vyhlášeni zpracováním kovů nad výhní. Právě oni taky začali vyrábět podkovy, kterými chránili kopyta a paznehty zvířat. Zároveň věřili, že tyhle jejich výtvory přinášejí štěstí. Proto je věšeli nad vchod do svých obydlí, aby dovnitř nemohli zlí duchové. Staré řemeslo učarovalo i Tomáši Kverkovi z Kněžmostu. Už dlouhé roky se živí jako podkovář. Objíždí stáje se svou pojízdnou dílnou, kde má vše potřebné včetně pece i kovadliny. Zasvětí nás do tajů své práce a dozvíme se i to, co je při výrobě podkov důležité, jak mohou koni pomoci a proč platilo, že ne každý kovář může být podkovářem.

Pod Zelenou horou u Nepomuku stával klášter považovaný za jednu z největších architektonických perel středověkých Čech. Cisterciáci ho začali budovat v polovině 12. století a o dvě stě let později se tam v jejich škole učil Johánek z Pomuku. Chlapec, který to dotáhl až na generálního vikáře, ale pak se stal nepohodlným králi Václavu IV. Když se dočkal svatořečení coby Jan Nepomucký, slavný areál, kde vyrůstal, už neexistoval. Prozradíme vám, kdy a proč zmizel z povrchu zemského a také to, kdo a komu jeho zánik předpověděl. Připomeneme si ale rovněž místního malíře Augustina Němejce, u kterého si obraz objednal dokonce sám prezident Masaryk.