iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 5. 2018
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

4 hlasy
20381
zhlédnutí

Toulavá kamera

Ungelt — Letnice — Cínoví vojáčci — Jestřebí hory — Milování v přírodě — Ze Salaše k Nazaretu

29 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:01 TOULAVÁ KAMERA
  • 00:00:18 -Dobrý den, přátelé.
  • 00:00:20 Další týden máme v zádech.
  • 00:00:22 Virtuální studio Toulavé kamery
    se opět roztočilo.
  • 00:00:25 Vše je, jak má být,
    jen se, kromě osoby moderátora,
  • 00:00:28 pochopitelně změnila
    i nabídka cílů,
  • 00:00:30 za nimiž se vypravíme.
  • 00:00:31 Začneme v historickém jádru
    naší metropole
  • 00:00:34 a obrátíme se do minulosti
    jeho půvabné části, Ungeltu.
  • 00:00:38 Potom si v kouřimském skanzenu
  • 00:00:40 přiblížíme jeden
    ze starých obyčejů našich předků,
  • 00:00:44 takzvané zelené svátky.
  • 00:00:46 Pak nás čekají
    půvabní cínoví vojáčci,
  • 00:00:49 které ve své dílně
    vyrábí pan Jiří Ronovský.
  • 00:00:52 A manželka mu pomáhá
    s jejich malováním.
  • 00:00:54 Další minuty strávíme
    v Jestřebích horách,
  • 00:00:58 v místech, spjatých
    s Josefem a Karlem Čapkovými.
  • 00:01:01 Pátá reportáž bude patřit
    Milování v přírodě.
  • 00:01:05 Tak je nadepsána výstava
    v Muzeu města Ústí nad Labem.
  • 00:01:08 Je věnována svádění, vábení
    a intimnímu životu
  • 00:01:12 ve světě zvířat.
  • 00:01:14 A na konec nás čeká
    výstup na Brdo,
  • 00:01:16 tedy nejvyšší vrchol Chřibů,
  • 00:01:18 v nadmořské výšce
    bezmála 600 metrů.
  • 00:01:22 Týn, Týnský dvůr,
    Kupecký dvůr, ale i Ungelt.
  • 00:01:26 To jsou jména jednoho
    a téhož místa v Praze,
  • 00:01:28 mimořádné pražské památky,
  • 00:01:30 jejíž kořeny sahají
    až do 12. století
  • 00:01:33 a které ještě před 40 lety
    hrozila demolice.
  • 00:01:36 Naštěstí, zdravý rozum vyhrál.
  • 00:01:38 My se dnes můžeme pokochat
    středověkou krásou
  • 00:01:41 a geniem loci bývalé celnice
  • 00:01:43 a útočiště kupců
    po příjezdu do Prahy.
  • 00:01:49 -Na dohled od pravděpodobně
  • 00:01:51 nejkrásnějšího a nejznámějšího
    náměstí v republice
  • 00:01:55 se ukrývá komplex domů,
    Týnský dvůr,
  • 00:01:57 který pamatuje dobu největšího
    rozkvětu Českého království
  • 00:02:00 za vlády Karla IV.
  • 00:02:03 -Za námi se nachází západní vstup
    do Týnského dvora.
  • 00:02:07 Kupecký dvůr pro cizí kupce.
  • 00:02:09 Do dneška je to
    velice rušné místo
  • 00:02:12 u Staroměstského náměstí.
  • 00:02:15 Kupecký dvůr byl součást
    tehdejšího obchodu,
  • 00:02:18 jehož instituci pro cizí kupce
    známe už z roku 1251.
  • 00:02:22 -Do Prahy přijížděli
    obchodníci z Německa,
  • 00:02:25 Benátek, Francie, Arménie
    i arabského světa.
  • 00:02:29 A v Kupeckém dvoře
    se nejen povinně ubytovali,
  • 00:02:32 ale taky proclili své zboží.
  • 00:02:34 Na oplátku tu byli
    v dobách nejistých
  • 00:02:36 pod ochranou krále,
    oni i náklad, který vezli.
  • 00:02:40 -Areál Týnského dvora
    byl ohraničen příkopem
  • 00:02:43 a doplněn dřevěnou ohradní zdí.
  • 00:02:46 Později se změnila v kamennou.
  • 00:02:48 Celá zástavba vnitřního areálu
    byla ale dřevěná.
  • 00:02:51 Později se k ní přidávala
    i první kamenná stavení.
  • 00:02:56 -Nejstarším zdejším domem,
  • 00:02:58 kde se vybíralo clo
    a vážilo zboží,
  • 00:03:01 byl dnešní palác Granovských.
  • 00:03:03 Nejvýznamnější
    renesanční památka v Praze.
  • 00:03:05 Ale Ungelt je se svými osmnácti
    budovami přehlídkou všech slohů,
  • 00:03:10 které daly podobu naší metropoli.
  • 00:03:13 -Od středověku však postupně
  • 00:03:15 obchodní význam celého objektu
    upadá.
  • 00:03:18 Začíná jeho postupná degradace.
  • 00:03:21 Zejména pak v 19. století
    se proměňuje.
  • 00:03:24 Začíná se sem stěhovat chudina.
  • 00:03:27 V druhé půlce 20. století
  • 00:03:29 se začínají objevovat vážné
    stavební trhliny na domech.
  • 00:03:33 A dokonce se uvažovalo
    o likvidaci celého areálu.
  • 00:03:37 -Stojíme v domě,
  • 00:03:39 kde původně probíhal příkop
    kolem ungeltní zdi.
  • 00:03:43 Tento příkop byl zasypán
    v 13. století.
  • 00:03:46 Od té doby se tu
    začaly stavět kamenné domy.
  • 00:03:49 Tento dům U Zlatého prstenu,
    to je goticko-renesanční dům,
  • 00:03:53 který se skládá
    z původních dvou gotických domů.
  • 00:03:56 -Dnes je součástí budovy
  • 00:03:59 i zapomenuté střílnové okno
    v ochranné zdi.
  • 00:04:01 Po rekonstrukci v 90. letech
  • 00:04:03 tu zůstaly zachovány
    gotické sklepy,
  • 00:04:05 schodiště a klenby.
  • 00:04:08 Ale dům U Zlatého prstenu láká
  • 00:04:11 nejen coby
    architektonická památka.
  • 00:04:15 -V domě U Zlatého prstenu
  • 00:04:17 dnes zájemci
    o středověkou historii Prahy
  • 00:04:19 najdou stálou expozici,
  • 00:04:21 která je nazvaná Praha Karla IV.
    - středověké město.
  • 00:04:24 Expozice vzniká postupně,
    takže se stále rozrůstá
  • 00:04:27 a přibývají v ní nové součásti
    a nové artefakty.
  • 00:04:31 -Při prohlídce
    bychom si měli uvědomit,
  • 00:04:34 že Praha byla v době Karla IV.
    větší než Paříž i Hamburk.
  • 00:04:40 Atraktivní exponáty,
    modely známých míst a projekce
  • 00:04:43 vás tak přenesou
    do éry obrovského rozkvětu
  • 00:04:46 města na Vltavě.
  • 00:04:49 -Myslím si,
    že by sem lidé měli přijít proto,
  • 00:04:52 aby si nejenom doplnili
    své školní vzdělání,
  • 00:04:54 protože spoustu informací,
    které tady najdou,
  • 00:04:56 jsme se ve škole nedozvěděli,
    ale proto,
  • 00:04:59 aby se seznámili
    se spoustou krásných artefaktů,
  • 00:05:02 které jsme získali
    archeologickým výzkumem.
  • 00:05:04 -Ať si vyberete procházku
    stále rušným Ungeltem
  • 00:05:07 nebo prohlídku expozice
    Praha v době Karla IV.,
  • 00:05:10 připomenete si
    slavnou pražskou historii.
  • 00:05:13 A snadněji pochopíte,
  • 00:05:15 proč byla česká metropole
    za Karla IV.
  • 00:05:17 největším městem Evropy.
  • 00:05:25 -Kouřimský skanzen si už
    dlouho udržuje pověst místa,
  • 00:05:29 kde se lze seznámit s lidovými
    obyčeji v jejich původní podobě.
  • 00:05:32 Dnes si něco povíme
    o takzvaných zelených svátcích,
  • 00:05:36 které jsou řadou
    křesťanských liturgických obřadů
  • 00:05:38 pozdního jara.
  • 00:05:40 Mají ale původ
    v pohanských dobách,
  • 00:05:42 kdy byly oslavou
    znovuzrozené přírody
  • 00:05:45 a radosti
    z nadcházejícího období hojnosti.
  • 00:05:47 Dnes si připomeneme,
  • 00:05:49 jak se tyto svátky u nás slavily
    ještě na konci 19. století,
  • 00:05:53 kdy patřily spolu s Velikonocemi
    a Vánocemi
  • 00:05:55 k těm nejvýznamnějším v roce.
  • 00:05:58 Dozvíme se,
    co patřilo ke svátkům letnic
  • 00:06:00 a navazujících oslav
    Nejsvětější Trojice.
  • 00:06:05 -Letnice je lidové označení
    pro církevní svátek
  • 00:06:08 seslání Ducha svatého.
  • 00:06:10 Ten připadá na svatodušní neděli,
    padesátý den po Velikonocích.
  • 00:06:15 -Výzdoba světnice
    je oslavou svátku svatého Ducha.
  • 00:06:19 Svatého Ducha
    symbolizuje holubička,
  • 00:06:21 která je zavěšená nad stolem.
  • 00:06:23 Ta holubice by si měla usednout
    na zelené ratolesti,
  • 00:06:27 kterými se zdobily
    stěny místností.
  • 00:06:29 Podle toho se někdy také
    letnice nazývaly zelené svátky.
  • 00:06:33 Na stole je instalace,
    která připomíná další obyčej,
  • 00:06:36 který se ke svatodušním svátkům
    vázal.
  • 00:06:39 To byla takzvaná
    královská obchůzka.
  • 00:06:41 Stavení obcházeli mladí chlapci,
    převlečení za krále,
  • 00:06:45 kteří měli na sobě
    oblečení ze stromové kůry,
  • 00:06:48 a přinášeli dřevěný talíř
    s ozdobenou májkou,
  • 00:06:52 do kterého vybírali
    od děvčat peníze za to,
  • 00:06:55 že si s nimi zatancovali.
  • 00:06:57 -Dívky zase v průvodu takzvaných
    královniček obcházely celou ves,
  • 00:07:01 aby se dařilo všem hospodářům.
  • 00:07:03 -Královničky na sobě mají
    takzvané králenské kroje,
  • 00:07:06 kterým vévodí bílá barva,
  • 00:07:08 symbolizující čistotu
    a nedotčené mládí.
  • 00:07:11 Ústřední postavou průvodu
    je královna,
  • 00:07:13 která kráčí uprostřed.
  • 00:07:16 Nad ní je nesen baldachýn
    z červeného šátku.
  • 00:07:18 Královna na rozdíl
    od ostatních děvčat jde tiše,
  • 00:07:22 nezpívá, před ní kráčí
    prosebnice, darovnice,
  • 00:07:25 dívky, které hospodářům
    nabízejí zelené ratolesti,
  • 00:07:28 které symbolizují jarní přírodu
    a její probouzející se sílu.
  • 00:07:32 Tyto ratolesti mají
    hospodáři zajistit dobrý rok
  • 00:07:34 a bohatou úrodu.
  • 00:07:36 Dívky přitom pronášejí
    prosebné říkanky.
  • 00:07:39 Odměnou za to
    jim jsou drobné sladkosti,
  • 00:07:42 koláče a jiné dary.
  • 00:07:45 -Paní mámo krásná,
    dejte lžíci másla.
  • 00:07:48 -Tady nějakých trochu vajec.
    -Mouky odsypeme.
  • 00:07:55 -Vyjděte, matičko.
  • 00:07:58 Štědrou ruku vezměte,
    krabičky nadělte.
  • 00:08:02 -Neodmyslitelnou součástí obchůzky
  • 00:08:05 bylo každoroční
    otevírání studánek.
  • 00:08:08 Obyčej,
    který takřka upadl v zapomnění.
  • 00:08:11 -Dívky přicházejí ke studánce
    za doprovodu modliteb a zpěvů.
  • 00:08:15 Ze studánky vylévají vodu
    do stran přicházejících dešťů,
  • 00:08:19 čistí ji od bahna
    a na dno vkládají kamínky.
  • 00:08:21 Všechny tyto obřadní úkony
    vykonávají proto,
  • 00:08:24 aby pramen zůstal čistý
    a byl ochráněn proti zlým silám.
  • 00:08:27 Lidé dříve věřili,
  • 00:08:29 že voda z právě vyčištěné
    studánky má magické účinky,
  • 00:08:32 proto ji nosili do polí
    a do lesů,
  • 00:08:34 aby jim zachovali hojnost a sílu.
  • 00:08:36 Také tou vodou vykrápěli chlévy,
    aby se dobytku dobře dařilo.
  • 00:08:40 -Po skončení obchůzek
  • 00:08:42 si pak mladí užívali tance
    pod ozdobeným stromem, májkou.
  • 00:08:45 Tu museli bedlivě střežit
  • 00:08:47 do nadcházejících svátků
    Nejsvětější Trojice.
  • 00:08:53 -Nacházíme se
    v domě z Jílového-Kamenné,
  • 00:08:55 který pochází ze severních Čech,
  • 00:08:58 kde až do druhé světové války
    žilo německy mluvící obyvatelstvo.
  • 00:09:02 Němci v severních Čechách
    často přejímali obyčeje
  • 00:09:05 od svých sousedů
    z luteránského Saska.
  • 00:09:07 Například v saském Annabergu
    bylo zvykem
  • 00:09:09 velice bohatě slavit
    slavnost Nejsvětější Trojice.
  • 00:09:12 Podobným způsobem se
    naši předkové v severních Čechách
  • 00:09:15 scházeli
    u bohatě prostřeného stolu,
  • 00:09:18 kde nechyběly
    různé sváteční pokrmy.
  • 00:09:21 Jako specialita
    to byly také první třešně.
  • 00:09:24 -V kouřimském skanzenu
    budete mít příležitost
  • 00:09:26 si atmosféru
    pozapomenutých svátků
  • 00:09:29 připomenout už příští neděli.
  • 00:09:32 Právě na tu letos
    svátek svatého Ducha připadá.
  • 00:09:35 A taky tu můžete ochutnat
    tradiční jarní pokrmy
  • 00:09:38 jako smažené kosmatice
    z květu černého bezu
  • 00:09:41 nebo sladké boží milosti.
  • 00:09:43 Ty zase patří k oslavě
    Nanebevstoupení Páně.
  • 00:09:49 -V dalších minutách se vypravíme
    do obce Tržek u Litomyšle.
  • 00:09:52 Uděláme tím jistě radost
    malým i velkým klukům,
  • 00:09:55 holky prominou.
  • 00:09:57 I když vlastně i ony
    jistě se zalíbením
  • 00:09:59 pohlédnou na cínové vojáčky,
    které vyrábí pan Ronovský.
  • 00:10:02 A není na to sám.
  • 00:10:04 S finální podobou drobných figurek
    mu velmi ráda,
  • 00:10:07 většinou po večerech,
    pomáhá jeho paní.
  • 00:10:09 Tak se jim podíváme pod ruce.
  • 00:10:14 -Dominantou obce Tržek
    je starý vodní mlýn,
  • 00:10:17 kde se ještě v 60. letech
    minulého století vyráběla mouka.
  • 00:10:21 Pak ji nahradily krmné směsi,
    které se tu dělají dodnes.
  • 00:10:25 Když vyběhnete
    přes náhon do malého vršíčku,
  • 00:10:28 tak dorazíte
    ke stavení manželů Ronovských.
  • 00:10:30 Pokud není moc práce
    kolem domu na zahradě,
  • 00:10:33 tak se věnují
    výrobě cínových vojáčků.
  • 00:10:35 Už nějakých 26 let.
  • 00:10:39 -Jednou jsem objevil inzerát,
    že někdo prodá formy,
  • 00:10:43 tak jsem si nějaké koupil.
  • 00:10:46 Postupně jsem přikupoval
    další a další,
  • 00:10:49 naučil jsem se to,
    to taky nebylo jednoduché.
  • 00:10:52 Ze začátku mi to nešlo.
  • 00:10:54 -Ony německé formy
    jsou opravdu letité,
  • 00:10:57 dokonalé a půvabné.
  • 00:10:59 Ke každé z nich navíc Jiří
    získal drahocennou dokumentaci.
  • 00:11:02 Díky ní přesně ví, co která umí,
  • 00:11:05 jak odlité vojáčky barevně
    ztvárnit i časově zařadit.
  • 00:11:09 On sám má nejraději období
    napoleonských válek
  • 00:11:12 a armády těch časů.
  • 00:11:14 Profesí je strojním zámečníkem,
    a tak má k práci s kovem blízko.
  • 00:11:17 Není to čistý cín,
    který zpracovává.
  • 00:11:20 -To je cínová slitina,
    ale složení...
  • 00:11:23 Složení neznám.
  • 00:11:25 Protože já to kupuji od výrobce,
    ono už je to přímo namíchané,
  • 00:11:29 ta slitina, je tam i olovo,
  • 00:11:31 proto se ty figurky ještě
    musejí povrchově upravovat.
  • 00:11:35 -Tedy pokovovat nebo malovat.
  • 00:11:37 Ale nepředbíhejme,
    nejprve musíme figurky odlít.
  • 00:11:40 Ve skromných podmínkách
    k tomu stačí opravdu málo.
  • 00:11:44 Kromě forem
    jen propanbutanový vařič,
  • 00:11:46 plecháček na tavení kovu,
  • 00:11:48 lžička na jeho míchání
    a k odstranění strusky.
  • 00:11:51 -Nejtěžší je odhadnout
    tu správnou teplotu,
  • 00:11:55 protože když se to přehřeje,
    tak to zase vyteče z formy.
  • 00:11:59 Někdy se to stejně nepodaří.
    Je to jednoduché.
  • 00:12:02 Tak se to vyhodí
    a naleje se znova.
  • 00:12:05 -Není tedy žádnou tragédií,
    když se odlitek nepodaří.
  • 00:12:09 Teplota roztavené slitiny
    se blíží k 300 stupňům Celsia.
  • 00:12:13 Kromě kovových forem
    používá pan Jiří i lukoprenové.
  • 00:12:17 Ty je třeba ošetřit
    žáruvzdorným mastkem,
  • 00:12:19 který se mimo jiné používá
    ve sklářství a slévárenství.
  • 00:12:23 Matrice díky tomu déle vydrží.
  • 00:12:26 Zvládne stovky a stovky odlití,
    než doslouží.
  • 00:12:28 Materiál rychle chladne,
  • 00:12:31 a tak lze s odlitkem
    po pár minutách pracovat.
  • 00:12:36 -Musí se začistit ten spoj,
    který je po celém obvodu,
  • 00:12:40 aby nebylo poznat,
    že to je navazované.
  • 00:12:44 Tam je otřep.
    To se musí všechno začistit.
  • 00:12:48 Já tady mám
    takové pilníčky různé.
  • 00:12:53 A takhle to začišťuji.
  • 00:12:55 -Jiří kromě zmíněných vojáčků
    z období napoleonských válek
  • 00:12:59 vyrábí taky středověké rytíře
  • 00:13:01 či římské pretoriány
    se štítem a kopím.
  • 00:13:04 Nechybí jízda ani děla.
  • 00:13:06 Ale třeba i šachové figurky
    nebo madonky.
  • 00:13:09 Hezké jsou sice už po odlití,
    ale něco jim přece jen chybí.
  • 00:13:12 Ano, finální úprava,
    většinou barvení.
  • 00:13:15 V této fázi vstupuje na scénu
    Růžena Ronovská,
  • 00:13:18 která toho, tedy před kamerou,
    moc nenamluví.
  • 00:13:21 Ale manželovi s malováním
    ráda pomáhá.
  • 00:13:24 -Když toho manžel pak nadělá víc,
  • 00:13:26 tak já nevím,
    jednou za týden si k tomu sedneme
  • 00:13:30 a malujeme třeba dva dny,
    záleží, jak to rychle zaschne.
  • 00:13:35 Jsme takhle u toho spíš ticho.
    Spíš se soustředíme na tu věc.
  • 00:13:41 -Malovat oči,
    rty nebo kníry vojáčků
  • 00:13:43 vyžaduje trpělivost
    a pevnou ruku.
  • 00:13:45 S tvůrci půvabných figurek
    se nejspíš potkáte
  • 00:13:48 na některém z jarmarků
    ve východních Čechách.
  • 00:13:50 Nebo se můžete přijet podívat
    do Tržku u Litomyšle.
  • 00:13:53 Stačí předem zavolat nebo napsat.
  • 00:14:00 -Jestřebí hory
    ve východních Čechách
  • 00:14:02 lákají na půvabnou přírodu
    i romantiku zašlých časů.
  • 00:14:06 Tohle pidipohoří
  • 00:14:08 mezi údolím Metuje u Hronova
    a Petříkovickým potokem
  • 00:14:11 je součástí Broumovské vrchoviny
    a projít se dá za jediný den.
  • 00:14:16 Kromě přírodních zajímavostí
    a krásných vyhlídek
  • 00:14:18 nabízí i řadu památek,
  • 00:14:21 nejen ty, které jsou spojeny
    s nejslavnějšími rodáky kraje,
  • 00:14:24 bratry Čapkovými.
  • 00:14:29 -Jestřebí hory jsou
    necelých 20 kilometrů dlouhý,
  • 00:14:32 zalesněný hřeben
    ve východních Čechách.
  • 00:14:35 Na jejich úpatí leží
    mimo jiné i Rtyně,
  • 00:14:37 město pyšnící se
    unikátní zvonicí.
  • 00:14:40 Lidem v kraji slouží
    už víc než čtyři století.
  • 00:14:45 -Zvonice je vysoká
    až po špici 30 metrů,
  • 00:14:49 z čehož 10 metrů
    dělá spodní část, ta šikmá,
  • 00:14:52 a pak je pětimetrová
    zvonová komora,
  • 00:14:55 ve které jsou tři zvony,
    nejstarší z roku 1471.
  • 00:14:59 Stáří stavby bylo určeno
    dendrologickou zkouškou,
  • 00:15:03 kdy se braly vzorky
    ze všech trámů,
  • 00:15:06 a byl určen rok poražení dřeva
    1591.
  • 00:15:11 -Víc o téhle jedinečné památce
    se dozvíte v místním muzeu.
  • 00:15:15 My ale míříme do sousední obce,
    Malých Svatoňovic.
  • 00:15:18 Ta proslula zejména
    coby rodiště Karla Čapka.
  • 00:15:21 Slavného spisovatele si tu
    samozřejmě připomínají dodnes.
  • 00:15:25 Jeho otec Antonín
  • 00:15:27 sem jako mladý lékař
    přišel v roce 1883.
  • 00:15:32 -Malé Svatoňovice
    byly tehdy hornickou obcí
  • 00:15:35 a takovým lázeňským městečkem.
  • 00:15:37 Doktor Čapek tu dostal
  • 00:15:39 službu knížecího báňského
    a lázeňského lékaře.
  • 00:15:43 Usadili se v domě,
  • 00:15:45 kde dnes sídlí
    Muzeum bratří Čapků.
  • 00:15:48 Tam pan doktor Čapek
    měl ordinaci lékaře
  • 00:15:51 a takový menší služební byt.
  • 00:15:53 -Nejmladší z jeho tří potomků,
    Karel, se narodil 9. ledna 1890.
  • 00:15:59 Část expozice je věnovaná
    i Josefovi.
  • 00:16:02 K vidění je v ní
    kolekce dvaceti olejomaleb,
  • 00:16:04 které vytvořil.
  • 00:16:06 Technická památka,
    štola Kateřina na okraji obce,
  • 00:16:09 pro změnu připomíná
    hornickou tradici kraje.
  • 00:16:12 Pojmenovaná byla
    po náchodské kněžně
  • 00:16:15 Kateřině Vilemíně Zaháňské.
  • 00:16:17 Vystoupat od ní
    můžete až na Žaltman,
  • 00:16:19 nejvyšší místo celého pohoří.
  • 00:16:24 -Na vrcholu Jestřebích hor
  • 00:16:26 stojí již 50 let
    rozhledna Žaltman.
  • 00:16:29 Zajímavostí je,
    že byla postavena svépomocí.
  • 00:16:31 Byly využity vrtné tyče
    z důlní činnosti,
  • 00:16:34 která zde probíhala.
  • 00:16:37 Její současná výška 10 metrů
    již nevyhovuje,
  • 00:16:39 protože zarůstá stromy.
  • 00:16:41 Připravujeme nový projekt
    na výstavbu rozhledny,
  • 00:16:44 která by měla být
    o 12 metrů vyšší.
  • 00:16:46 -Dohlédnout ale můžete
    ke sluji legendárního Lotranda,
  • 00:16:50 která je odtud vzdálená
    jen pár desítek metrů.
  • 00:16:53 Současné jméno
    jí dala Čapkova pohádka.
  • 00:16:56 V polovině 16. století v ní ale
    žil skutečný loupežník Sandman,
  • 00:17:01 postrach všech kupců
    a pocestných.
  • 00:17:03 A nedávnou historii připomínají
    o kus dál předválečné pevnůstky,
  • 00:17:07 řopíky.
  • 00:17:09 -Na rozdíl
    od celého Československa,
  • 00:17:11 kde linie pohraničního opevnění
    kopíruje státní hranici,
  • 00:17:14 zde bylo rozhodnuto
    linii umístit
  • 00:17:17 do masivu Jestřebích hor,
  • 00:17:19 která tvoří
    přirozenou přírodní překážku,
  • 00:17:21 díky svým bukovým lesům
    a skalním převisům.
  • 00:17:24 Mimo lehkého opevnění
    zde měla stát
  • 00:17:26 i řada pěchotních srubů,
    ty se však nepodařilo dokončit.
  • 00:17:29 -Jejich důkladné betonové základy
    si můžete prohlédnout
  • 00:17:32 cestou k cíli našeho putování
    Jestřebími horami.
  • 00:17:36 Je jím Brendy, později Paseka.
  • 00:17:38 Někdejší hornická osada známá
    už od poloviny 18. století.
  • 00:17:42 -Němečtí osadníci se zde usadili
  • 00:17:45 a chodili pracovat
    do okolních dolů.
  • 00:17:49 Už tehdy vznikla
    tady v budově číslo 1 hospoda.
  • 00:17:54 Velkou zajímavostí je to,
    že dodneška tato hospoda funguje,
  • 00:17:59 i když už má trošku jinou podobu.
  • 00:18:01 -Nejen tahle horská bouda,
  • 00:18:03 ale celá osada
    láká hodně turistů.
  • 00:18:06 Nabízí totiž jeden
    z nejhezčích výhledů do krajiny
  • 00:18:09 v celých Jestřebích horách.
  • 00:18:12 -Užíváme si jara
    i s letními teplotami
  • 00:18:15 a osobně jsem nepotkal nikoho,
    kdo by toto období neměl rád.
  • 00:18:19 Však je symbolem nového života,
    symbolem plození.
  • 00:18:22 A to zvláště v říši zvířat.
  • 00:18:23 My se teď podíváme,
  • 00:18:25 jak toto téma uchopili
    v Muzeu města Ústí nad Labem,
  • 00:18:28 kde se věnují fenoménu
    intimního života zvířat,
  • 00:18:31 nezbytnému procesu
    pro zachování rodu.
  • 00:18:34 Dozvíte se třeba,
    proč nosí jeleni parohy,
  • 00:18:36 proč je kačer barevnější
    než kachna, nebo třeba to,
  • 00:18:39 zda ježkům při milostném aktu
    nevadí bodliny.
  • 00:18:45 -Než vyrazíme do muzea
    na výstavu Milování v přírodě,
  • 00:18:48 projdeme se
    ústeckou zoologickou zahradou.
  • 00:18:52 Právě tady může
    pozorný návštěvník sledovat,
  • 00:18:54 jak velkou důležitost
  • 00:18:56 matka příroda
    vkládá do procesu rozmnožování.
  • 00:19:00 Například jak často
    bizarně vyzdobí samce,
  • 00:19:03 aby zaujali vyhlédnuté partnerky
    a možné matky svých potomků.
  • 00:19:08 Pro mnohé to představuje
    těžké břímě,
  • 00:19:10 s nímž se musí vláčet
    po celý dospělý život.
  • 00:19:15 -U zvířat v zoologické zahradě
  • 00:19:17 mají návštěvníci někdy problém
    rozeznat samce od samice,
  • 00:19:21 ale u některých zvířat
    to je tak markantní,
  • 00:19:23 že by tam snad neměl mít problém
    nikdo.
  • 00:19:25 Tady stojíme u výběhu lvů,
  • 00:19:28 kdy samozřejmě i děti
    dneska ve školce už vědí,
  • 00:19:31 že táta lev má hřívu,
    kdežto samice ji nemá.
  • 00:19:36 -Podobně výrazným atributem krále
  • 00:19:38 se donedávna v zoo honosil
    i slavný orangutan Ňuňák.
  • 00:19:42 Hvězda známého filmu
    Dva lidi v zoo.
  • 00:19:46 Na konci loňského roku
    bohužel zemřel,
  • 00:19:49 ale žije dál,
    v genech svých potomků.
  • 00:19:51 -Prvním potomkem,
  • 00:19:54 kterého tady Ňuňák s Ňuninkou
    zplodili,
  • 00:19:56 byla samička Raja,
    která se narodila v roce 1998.
  • 00:19:59 Dohromady měli celkem pět mláďat.
  • 00:20:01 Teď je tady tedy Ňuninka
    se svou dcerou Čanty.
  • 00:20:04 Jejich synové Budi a Ámos
  • 00:20:06 jsou v zoologických zahradách
    v Evropě.
  • 00:20:09 -Kosterní preparát Ňuňáka
    už slouží muzejníkům.
  • 00:20:12 Jako názorný exponát
    dokládající pomíjivost bytí
  • 00:20:16 a klíčovou roli rozmnožování
    v zachování života.
  • 00:20:19 -Orangutan bornejský Ňuňák byl
    typickým dominantním samcem,
  • 00:20:24 kterých v populaci orangutanů
    je pouze zlomek.
  • 00:20:27 Ale měl typicky vyvinuté
    ty velké laloky lícní,
  • 00:20:32 hrdelní vak a vážil
    úctyhodných 115 kilogramů.
  • 00:20:36 Většina samců ale vypadá jinak,
    jsou podobní samicím,
  • 00:20:39 mnohem drobnější
    a méně agresivnější.
  • 00:20:42 A možná z toho důvodu
    některé samice
  • 00:20:44 preferují pro páření právě
    tyto menší, nedominantní samce.
  • 00:20:47 -Výstava představuje
  • 00:20:49 i málo známé projevy
    intimního života v přírodě.
  • 00:20:52 Třeba námluvy,
    dvoření a svatební dary.
  • 00:20:54 Návštěvníky často zajímá,
    jak si v této sféře poradí ježci.
  • 00:20:59 -Asi to u nich trošku píchá,
    ale není to nic mimořádného.
  • 00:21:02 Je to klasické vnitřní oplození.
  • 00:21:04 Mnohem zajímavější
    je to třeba u štěnic,
  • 00:21:06 které tady v Ústí nad Labem
    důvěrně známe.
  • 00:21:09 Tam se samec ani nenamáhá
    hledat pohlavní otvor samice.
  • 00:21:12 Penisem vlastně
    prorazí její tělo kdekoliv,
  • 00:21:15 aby se dostal
    co nejblíže vaječníkům,
  • 00:21:17 a potom ji oplodní.
  • 00:21:19 -Vedle různých preparátů
    nechybí ani živé exponáty.
  • 00:21:22 A ty se před návštěvníky
    dovedou náležitě předvést.
  • 00:21:25 Počet rybiček mečovek
  • 00:21:27 se třeba už za první měsíc
    výstavy rozrostl dvakrát.
  • 00:21:30 Šneci zase slouží jako ukázka
    existence mýtického šípu lásky,
  • 00:21:35 jímž si hermafroditní tvorové
    zajišťují v páru
  • 00:21:38 snazší roli samce.
  • 00:21:40 -Je to malinká, vápenitá střela,
    která obsahuje hormony,
  • 00:21:45 kterou se jeden z těch partnerů
    snaží vstřelit do toho druhého,
  • 00:21:49 a dosáhnout toho,
    aby se změnil na samici.
  • 00:21:52 -Klasika je ovšem klasika.
  • 00:21:54 I ona může ale mít
    nečekané formy.
  • 00:21:57 -Největší penisy v živočišné říši
    mají plejtváci obrovští.
  • 00:22:01 Dosahují 1,5 až 3 metrů délky.
  • 00:22:03 Ale málokdo ví,
  • 00:22:05 že řada savců
    má i penisové kosti,
  • 00:22:07 tedy kostěnou výztuhu penisu.
  • 00:22:09 Tu největší mají mroži.
  • 00:22:11 U nich dosahuje až 52 centimetrů.
  • 00:22:13 -Výstava Milování v přírodě
    nabízí řadu interaktivních prvků.
  • 00:22:18 Můžete si tu například sestavit
    ideální podobu partnera.
  • 00:22:23 Příležitost máte do konce června.
  • 00:22:28 -Jeruzalém, Betlém nebo Nazaret
    jsou města,
  • 00:22:31 ležící na Středním východě,
    a netřeba připomínat,
  • 00:22:34 že tvořily příběhy
    sepsané v Bibli.
  • 00:22:36 Mimochodem, jde i o místní názvy,
  • 00:22:39 s nimiž se setkáte
    i v našich končinách.
  • 00:22:41 Kupříkladu Nazaret byste
    našli v samém srdci Chřibů,
  • 00:22:45 kam se vypravíme
    v následující reportáži.
  • 00:22:47 Naším cílem bude
    jejich nejvyšší vrchol, Brdo.
  • 00:22:51 Nezvolili jsme přitom nejkratší
    a nejfrekventovanější trasu,
  • 00:22:54 ale zhruba
    šestikilometrový výstup ze Salaše.
  • 00:22:59 -Salaš leží v hlubokém údolí
    5 kilometrů od Velehradu.
  • 00:23:03 Jak napovídá už její jméno,
  • 00:23:05 šlo kdysi
    o převážně pasteveckou osadu.
  • 00:23:08 Respektive osady.
  • 00:23:10 Jednou byla Salaš buchlovská
    a tou druhou velehradská.
  • 00:23:14 Někdy na počátku 19. století
    se ale spojily v jednu.
  • 00:23:19 -V naší obci,
  • 00:23:21 přestože jsme úplně na konci
    a malincí,
  • 00:23:23 tak je tam
    spousta zajímavých míst.
  • 00:23:26 Pominu-li tu krásu
    okolních lesů a Chřibů,
  • 00:23:29 tak spousta studánek,
    přímo v obci je rozhledna,
  • 00:23:33 krásný kostelík pod lesem
  • 00:23:35 a naproti kostelíku, na kopci,
    je původní zvonička.
  • 00:23:38 -Pokud se ze Salaše
    vydáte na Brdo,
  • 00:23:41 nejpřímější je výšlap po modré.
  • 00:23:43 Pozvolnější pak údolím
    po žluté turistické značce.
  • 00:23:47 Od sebe se cesty
    oddělují v místě,
  • 00:23:50 kde se psala
    novodobá historie obce.
  • 00:23:52 Na konci druhé světové války,
    konkrétně 29. dubna 1945,
  • 00:23:57 se místní rozhodli
    přidat k partyzánům.
  • 00:24:00 Padli však do léčky
  • 00:24:02 a dvacet z nich
    za to zaplatilo životem.
  • 00:24:05 Dva kilometry dál
    proti proudu Salašky
  • 00:24:08 pak narazíte na bývalou hájenku.
  • 00:24:12 -Úplně prapůvodně
    tady byla sklářská huť.
  • 00:24:14 Později se to tady přebudovalo
    na tu hájenku
  • 00:24:16 a v době druhé světové války
    tady působili partyzáni.
  • 00:24:20 Partyzánský oddíl Olga.
  • 00:24:22 -V kopci nad ní leží
    dvojice přírodních rezervací,
  • 00:24:25 dostupných po lesních stezkách.
  • 00:24:28 První z nich je Nazaret
    s množstvím pramenů,
  • 00:24:30 vyvěrajících
    v buko-dubovo-habrovém porostu.
  • 00:24:34 Neobvyklé jméno dostal proto,
  • 00:24:36 že atmosféra v něm místním
    připomínala biblické místo.
  • 00:24:40 Jen o kousek vedle najdete
    druhou, Máchovu dolinu.
  • 00:24:43 Ta je pro změnu ukázkou
    starého, čistě bukového lesa.
  • 00:24:47 Významná je zejména
    výskytem tesaříka alpského,
  • 00:24:50 vzácných druhů ptactva
    a také hub.
  • 00:24:53 -Z hlediska mykologů
    nám tam roste
  • 00:24:55 velice vzácná houba,
    hřib borový,
  • 00:24:58 a daleko ještě vzácnější,
    kyj Herkulův,
  • 00:25:02 který se tady u nás
    velice málo vyskytuje.
  • 00:25:05 -Po zhruba sto metrech nad nimi
  • 00:25:07 narazíte na už zmíněnou
    modrou turistickou trasu,
  • 00:25:11 vedoucí ze Salaše.
  • 00:25:13 Po ní vám na vrchol
    zbývá jen necelý kilometr.
  • 00:25:18 Dominantou Brda
    je pak kamenná rozhledna.
  • 00:25:21 -Má 24 metrů
  • 00:25:23 a jsou z ní nádherně
    vidět Pálavské vrchy,
  • 00:25:25 Buchlov, Hradiště, Kroměříž
    a samozřejmě Hostýnské vrchy.
  • 00:25:29 Nejpoužívanější cesta na Brdo
    je od Bunče, od penzionu Bunč,
  • 00:25:33 pak je další,
    to je ze Salaše,
  • 00:25:36 z Cetechovic,
    anebo ještě Roštín tady dole.
  • 00:25:39 Takže prakticky čtyři strany,
    tak jak jsou.
  • 00:25:41 Jih, východ, sever, západ.
  • 00:25:43 -V okolí tu
    kromě přírodních krás
  • 00:25:46 můžete narazit i na vzpomínky
    na plán výstavby dálnice,
  • 00:25:50 spojující Prahu,
    Brno a Slovensko.
  • 00:25:52 Práce na státním projektu
    byly zahájeny v roce 1936,
  • 00:25:57 ale ukončila je
    druhá světová válka.
  • 00:26:02 -Na Kostelanech
    jsme měli úzkokolejku,
  • 00:26:04 kde se vozil kámen na tu stavbu,
    válka to zastavila.
  • 00:26:07 Nevrátil se sem ani po válce,
  • 00:26:10 což zase musíme říct,
    že to je dobře,
  • 00:26:11 protože by to vypadalo jinak,
    ten náš les.
  • 00:26:14 -Nejvýraznější pozůstatky
  • 00:26:17 se ukrývají
    právě u cesty z Brda k Bunči.
  • 00:26:20 Tam můžete výpravu zakončit,
    nebo pokračovat zpátky do Salaše.
  • 00:26:24 Na výběr budete mít
    mezi zeleně značenou,
  • 00:26:27 tzv. pískovou cestou,
  • 00:26:29 nebo zhruba stejně dlouhou
    šestikilometrovou vycházkou
  • 00:26:32 či vyjížďkou na kole
    údolím Bunčovského potoka.
  • 00:26:40 -A teď už soutěž.
  • 00:26:42 Iveta se minule ptala
    na šlechtické sídlo
  • 00:26:44 ve stylu saské renesance,
    připomínající spíš měšťanské domy.
  • 00:26:48 Správná odpověď
    se ukrývala pod Céčkem,
  • 00:26:51 je to zámek Benešov nad Ploučnicí.
  • 00:26:53 Vítězi našich cen
    moc blahopřeji.
  • 00:26:55 Může se mimo jiné těšit
    na Malou Toulavku,
  • 00:26:57 knížku pro děti,
  • 00:26:59 kterou jsme tento čtvrtek
    společně v Praze pokřtili.
  • 00:27:02 Dnešní otázka
    nás zavede na Znojemsko.
  • 00:27:05 Zajímat nás bude zámek
    v česko-rakouském pomezí.
  • 00:27:08 Právě tato poloha a nezájem
    o jeho osud vedly k tomu,
  • 00:27:12 že ve druhé polovině
    minulého století chátral
  • 00:27:15 a jako řadě podobných památek
    mu hrozil zánik.
  • 00:27:18 Patřil zemědělskému družstvu,
  • 00:27:20 byli tu pohraničníci
    i nápravný tábor pro ženy.
  • 00:27:23 Historie šlechtického sídla
  • 00:27:26 spadá asi do období
    konce 15. století.
  • 00:27:29 Tvrz je zde zmiňována
    v polovině století 16.,
  • 00:27:33 sídlil zde rod pánů Krajířů
    z Krajku.
  • 00:27:36 Dnes je zámek v rukou státu
    a v péči památkářů,
  • 00:27:38 které je neustále potřeba.
  • 00:27:41 Už víte, o kterém zámku mluvíme?
    Může to být:
  • 00:27:52 Odpovědi nám posílejte esemeskou.
    Však už víte, jak na to.
  • 00:27:55 Potřebné informace najdete
  • 00:27:57 i na teletextu
    a webu České televize.
  • 00:28:00 Vaše odpovědi čekáme do čtvrtka,
    14 hodin.
  • 00:28:07 Vždycky v tento okamžik
    je mi maličko smutno,
  • 00:28:09 protože musím říct
    ona obvyklá slova,
  • 00:28:12 že je to pro dnešek všechno,
    ale nevadí,
  • 00:28:14 však se zase za týden vydáte
    s Toulavou kamerou na cesty.
  • 00:28:17 Mimo jiné vyrazíte do Častolovic,
    na tamní zámek Šternberků.
  • 00:28:21 Stále je tam co objevovat.
  • 00:28:23 Stejně jako na našich webovkách,
    www.toulavakamera.cz.
  • 00:28:27 Musíme se rozloučit,
    přeji vám krásné jarní dny
  • 00:28:29 a těším se brzy na shledanou,
    přátelé.
  • 00:28:35 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2018

Související