14. května 2017

Kralovice na severu Plzeňska byly v minulosti spojeny s pány z rodu Gryspeků. Ti patřili k nejbohatším šlechticům v našich zemích. Jenže v době pobělohorské se z naší historie vytratili. Většina z nich byli protestanti a byli odsouzeni k odchodu do vyhnanství. V místním kostele si vybudovali rodinnou hrobku, kterou později otevřeli mniši z plaského kláštera. A k překvapení všech tu našli mumifikovaná těla. K hrobce se váže legenda o tom, že všichni Gryspekové, kteří měli odejít ze země, se společně otrávili. Jestli tomu tak opravdu bylo, to se dozvíme v reportáži.

Dovedete si představit, jak naši předci pracovali na polích v časech, kdy jim nepomáhaly žádné stroje a všechno museli zvládat rukama? Obrazně se do nich přeneseme ve venkovském muzeu v Radči u Úpice. Místní nadšenci se tam pustili do sbírání starých nástrojů a nářadí, ale taky strojů, které začaly těžkou dřinu v hospodářství usnadňovat na přelomu 19. a 20. století. A poté opravili areál kravína a své poklady v něm začali vystavovat. Při prohlídce se dozvíme třeba to, jak vypadali předchůdci moderních kombajnů.

Z Prahy na Karlštejn se vypravíme po cyklostezce. Naším cílem nebude legendární hrad, ale památné stromy, kterých cestou potkáme hned několik. Prvním zastavením bude stoletý habr. Pak se v Černošicích z trasy trochu odchýlíme a pošlapeme ke Karlštejnu. U něj nás čeká takzvaný Havraní dub. Traduje se, že na něm kdysi odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Prý tu taky vyhlížel panovnický průvod a na hradě pak zvěstoval, že se blíží. A v jeho stínu měl zase s oblibou odpočívat císař Karel IV. Ale jestli tu v té době dub stával, se už asi nedozvíme. Kvůli velké dutině nejdou letokruhy spočítat. Zastavime se ještě například v Dobřichovicích u zámku.

Po delší době se znovu vypravíme do skanzenu v Kouřimi. Pro návštěvníky tam přichystali tolik změn, že ani ti stálí areál takřka nepoznávají. V budoucnu by se expozice měla věnovat české vesnici se zaměřením na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. V rámci této koncepce se stavení shlukují kolem nově vznikající návsi. K vidění budou nejen ta původní, ale i nová. K místním chloubám patří stodola ze 17. století. Původně stávala v Durdicích a je nejstarší dochovanou památkou tohoto typu u nás. K zajímavostem patří mariánský sloup s pohnutým osudem. Odkud pochází a co pamatuje, to vám samozřejmě prozradíme.

V malé galerii ve vesničce Matějovec to voní dřevem. Většina vystavených děl se narodila pod rukama Jaroslava Rodka a zbytek přivedl na svět jeho kamarád Karel Hájek. Ani jeden z pánů se řezbářem nevyučil, ale práci s ním si zamilovali. Jaroslav jednou před lety narazil na staré trámy a bylo mu jich líto. Tak z nich zkusil něco vyřezat. A nezůstalo u jednoho pokusu. Své výtvory nejprve představoval na výstavách. Ale pak ho napadlo, že v chalupě má volnou místnost,kde by je mohl umístit na delší dobu. A tak v roce 2010 vznikla galerie, do níž mohou návštěvníci zavítat vždycky od jara do podzimu. My ovšem nahlédneme i do dílny a zjistíme, jak se trámy či kmeny mění v anděly nebo třeba zvoničku.

Lednický zámek patří k nejnavštěvovanějším památkám jihu Moravy. Bývala letní rezidence Lichtenštejnů bylo vybudováno ve velkolepém stylu. A nejen stavitelé tu předvedli svůj um. Panstvo bylo velmi pokrokové, takže si dopřávalo všechny dostupné vymoženosti. Hned na počátku 20. století tu svítili elektřinou. A dodnes tu lze obdivovat unikátní systém centrálního vytápění. Společně ho důkladně prozkoumáme a bude nás zajímat, jak náročné bylo zabezpečit panstvu teplo. A nemineme ani výtahy, které taky patřily v době, kdy je v Lednici začali používat, k novinkám. Pokud byste si všechny tyhle zázraky prohlédnout na vlastní oči, potěší vás zpráva, že jsou k vidění na speciálním okruhu.