9. dubna 2017

Starý zámek v Chudenicích podle pověsti pamatuje vznik jednoho z významných šlechtických rodů – Černínů. Přitom stál dlouhé roky stranou zájmu. Panstva a později i turistů. Jeho majitelé si totiž v 18. století vybudovali nedaleko pohodlnější sídlo Lázeň. Nedávno se ale dočkala původní stavba obnovy a dnes v ní návštěvníky čeká víc než třicet místností. Kromě příběhu o tom, jak slavný rod přišel ke svému jménu, se při prohlídce dozvědí i další legendu s majiteli spojenou. A navíc to, že na zámku pobývala i celá řada dalších velikánů naší minulosti. Jedním z nich byl Josef Dobrovský, který ke konci svého života 16 let působil v rodině jako vychovatel. Na svět tu v rodině lékaře naopak přišel Jaroslav Kvapil, pozdější šéf činohry Národního divadla.

Určitě i vy občas při svých toulkách naší zemí narazíte podél cest na kříže. A možná pak často přemýšlíte o tom, kdo a proč je sem asi umístil. Na Šluknovsku je jich k vidění mnohem víc než v jiných krajích. A liší se i svým provedením. Většina těchto drobných památek byla vyrobena ze dřeva nebo z kamene. Tady ale najdete především kované. Místní obyvatelé byli totiž už na konci 18. století zdatní ve zpracování železa. A svým výtvorům navíc dopřáli plechové malované ozdoby. Alespoň některé z nich si společně prohlédneme a bude nás přitom zajímat, jak dlouho tu ty nejstarší stojí a taky to, co vede k jejich obnově. A potom ještě nahlédneme do knihy, jejíž tvůrci zdokumentovali všechny, které v tomhle drsném kraji objevili.

Nikolaj Romanov se zapsal do dějin nejen své země, ale vlastně i do těch světových. Většině z vás ale tohle jméno příliš povědomé nebude. Onoho může znáte spíš jako cara Mikuláše II., posledního korunovaného vládce Ruska. Narodil se v roce 1868 a ve svých 26 letech usedl na trůn. Štěstěna mu ale moc nakloněna nebyla, přestože se snažil svou vlast proměnit v moderní evropský stát. Už od korunovace mu jeho lid přezdíval krvavý. A to proto, že při slavnostní události přišlo zhruba dva tisíce jejích účastníků o život. Zemřeli v tlačenici při lidové veselici. A při dělnických nepokojích v roce 1905 jeho pověst utrpěla znovu. Smutný byl i jeho konec. V roce 1917 abdikoval a ze situace v zemi vyšli vítězně bolševici. O rok později byl s celou rodinou zavražděn. Jeho příběh si připomeneme v muzeu v Hodoníně.

Jiří Štemberka byl profesí právník. Věnoval se taky politice. Ale do naší historie se zapsal především jako velký propagátor turistiky v Orlických horách. Narodil se v Pecce na Jičínsku, ale pak ho osud a jeho advokátní praxe zavály do Rychnova nad Kněžnou. A kraj si zamiloval. Pořádal pro zájemce výlety do hor. Sám si tam dokonce koupil stavení a stal se vlastně prvním chalupářem v oblasti. Měl taky velký podíl na vybudování takzvané Jiráskovy turistické magistrály, přesněji její první části vedoucí z Nového Města nad Metují do Jablonného nad Orlicí. A svůj ohromný sen si splnil takřka na samém konci života. Dočkal se dokončení české chaty na hřebeni milovaných Orlických hor, která dodnes nese jméno prvního prezidenta naší republiky.

Nejspíš už se chystáte na svátky jara, zdobíte si domov a možná taky vymýšlíte, jakou pomlázku připravíte pro koledníky. Tou nejtradičnější jsou samozřejmě malovaná vajíčka. Tenhle zvyk se u nás zabydlel před stovkami let. A způsobů zdobení je spousta. Tentokrát se pro inspiraci vypravíme na jih Čech. Konkrétně do Jarošova nad Nežárkou. Tam si z generace na generaci předávají techniku, které říkají jarošovská krajka. Do jejích tajů nás zasvětí Vlasta Nejedlá, která zkušenosti předává už svým vnučkám a jejich kamarádkám. Dozvíme se, jaký bychom měli zvolit postup, ale taky to, že ke krášlení svého díla místní dámy nepoužívají celou špendlíkovou hlavičku, jak je zvykem v jiných krajích, ale brousí si ji, aby byla ještě tenčí a výsledný vzor opravdu doslova krajkový.

Hrad Zásadka vyrostl na nevýrazném ostrohu nad řekou Jizerou nedaleko Mnichova Hradiště. Zanedlouho ale podle všeho osiřel. Později znovu ožil, a dokonce se dočkal přestavby na zámek ve stylu renesance. Jenže ani tohle období netrvalo dlouho. Dílo zkázy pak dokonal požár v roce 1790. Do našich časů se z kdysi honosného sídla dochovaly pouze zbytky patrového paláce postaveného ve tvaru písmene L. K Zásadce se váže jedna romantická pověst o velké lásce místního pána k exotické krásce, která obměkčila i samotného tureckého pašu. Tu si můžeme připomenout i v nedaleké Mohelnici nad Jizerou. K chloubám obce totiž patří kostelík Nanebevzetí Panny Marie. K jeho ozdobám pak hlava takzvané Mohelnické Turkyně.