13. července 2014

Moravská Třebová bývala nazývána moravskými Aténami. Při procházce městem vám prozradíme, čím si tohle označení zasloužilo. A představíme vám celou řadu zajímavých staveb. Památkáři tu evidují bezmála stovku domů, které nesou zvenčí i uvnitř stopy renesance. Tento oblíbený sloh sem zásluhou pánů z Boskovic dorazil v době, kdy ještě nebyl zdaleka tak slavný. Za zastavení stojí například budova radnice. Obdivovat budeme například klenby a taky nástěnné malby. Pak se vypravíme na zámek, který nahradil původní gotický hrad, sídlo panstva z Boskovic. Jeho portál je považován za nejstarší renesanční památku u nás. Prohlédneme si taky několik měšťanských domů a na závěr nás čeká cesta ke Kalvárii.

Do časů našich babiček a dědečků se přeneseme ve vesnickém muzeu v Jankovicích. Před sedmi lety se do jeho budování pustili otec a syn Štainerové. Začali shromažďovat a taky opravovat různé pomocníky při práci na poli, takže v jejich expozici najdete nejen traktory, ale taky mlátičky, kombajn nebo lis na slámu. Ale neodmítali ani drobné exponáty, které nacházely uplatnění hlavně v domácnostech. Někteří z vás si možná připomenout chvíle u babičky při prohlídce mlýnku, decimálek, odstředivky nebo valchy, ke které mají jankovičtí muzejníci osobní vztah. Jednou ročně své velké poklady pěkně vyparádí a představí všem zájemcům na obecní traktoriádě, takže se všichni mohou přesvědčit, že jsou ještě v dobré kondici.

Milovníci romantických jízd vlakem i krásné krajiny si přijdou na své při našich toulkách vlakem. Vyrazíme po takzvaném Slezském Semmeringu. Slouží už od konce 19. století, své jméno dostal podle první horské železnice na světě, která vyrostla v Rakousku. Při prohlídce náročného terénu, kterým koleje vedou, musíme i dnes obdivovat práci všech, kteří se na budování podíleli. Pětatřicetikilometrová vlnící se trať s nemalým stoupáním jim musela dát pořádně zabrat. Turisté si ovšem užívají. Okouzlující výhledy na vrcholy Jeseníků i Rychlebských hor jsou bonusem k jízdence. Nezůstaneme ale jen u výhledu z oken vláčku. Vypravíme se taky lanovkou na Šerák, z něhož pohlédneme do Ramzovského sedla. A na konci naší cesty, v Jeseníku, si dopřejeme relax v místním balneoparku.

Poněkud neobvyklou sklářskou metodu otestujeme v Heřmanicích na Frýdlantsku. Josef Novotný je sice původním povoláním stavař, ale už dvě desítky let pomyslně spojuje profesi skláře a pekaře. Pracuje se zdánlivě obyčejným tabulovým sklem, na začátku jeho tvoření je pro skláře nezvykle studený materiál a žár čeká dílo teprve před dokončením. Techniku zvanou fusing, tedy jakési spékání, znali už staří Egypťané a my vám ukážeme, jaké krásy se s jejím využitím dají vykouzlit. Jejich autor nám popíše postup, vysvětlí, jaké maličkosti rozhodují o tom, jestli výsledek bude úspěchem či prohrou, a dozvíme se i to, že novinkou není ani různobarevnost děl. A pokud vás tohle tvoření zaujme, prozradíme vám, kdy byste si ho mohli vyzkoušet na vlastní kůži.

O tom, že inteligentním a pokrokovým ženám není vždy osud nakloněn, se přesvědčíme při výletu k hranici naší země s Polskem. Představíme vám Marianu Oranžskou, dceru nizozemského krále Viléma I. Oranžského. Provdala se za bratra pruského císaře, ale ten jí nebyl rovnocenným partnerem. A ona si na svou dobu dopřála nevídaný luxus, když od něj odešla. Trestem jí bylo mimo jiné značné omezení pobytu na území, kterému vládl její švagr. Proto se nemohla starat ani o svůj majetek. A tak se usadila v Bílé Vodě, odkud to měla kousek k místu, kde budovala zámek. Lidé ji tu měli rádi, pomáhala rozvoji kraje a měla ráda taky zdejší přírodu. Zavedeme vás do míst, kde se ráda procházela, třeba po její oblíbené Šafářově skále.

Pokud patříte mezi milovníky opojného moku z hroznů, vydejte se s námi na procházku po vinařské stezce, která začíná i končí v Litoměřicích. Víte, kdo stál u zrodu tradice pěstování a zpracování révy v tomto kraji? Nebyl to nikdo menší než Otec vlasti. Nechal jí litoměřické osázet svahy vrchu Radobýl. Za odměnu mu pak museli odvádět desátek v podobě soudků vína na litoměřický hrad. Právě v jeho prostorách si dnes můžeme několik set let starou historii připomenout a po stezce se pak vydat do kraje, kde se révě daří i dnes. Zastavíme se v Malých i Velkých Žernosekách, ochutnáme vzorky z produkce místních vinařů a porozhlédneme se i po okolní krajině.