iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 7. 2013
11:00 na ČT1

1 2 3 4 5

5 hlasů
10247
zhlédnutí

Toulavá kamera

Česká Kamenice — Minimuzeum másla a chleba — Na kole podél Radotínského potoka — Železniční modelář Jan Bartoň — Baťův institut — Hora Krudum

28 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:19 Počasí přívětivé, doba prázdnin
    a dovolených v plném proudu.
  • 00:00:24 Co víc si můžeme přát?
  • 00:00:25 A stačí málo a před vámi je
    příjemně strávený den či dva,
  • 00:00:29 pokud se zatím musíte spokojit
    jen s volným víkendem.
  • 00:00:33 Trochu napovíme.
    Dobrý den, přátelé.
  • 00:00:35 Nejprve Česká Kamenice,
  • 00:00:37 povýšená na město Přemyslem
    Otakarem II.,
  • 00:00:40 historická perla, obklopená
    půvabnou zalesněnou krajinou.
  • 00:00:43 Muzea jsou všemožná, muzeum másla,
  • 00:00:45 konkrétně v Bílém Kostele
    nad Nisou,
  • 00:00:48 jste možná ještě nenavštívili,
    tak to napravíme.
  • 00:00:50 Pak si vyrazíme na kole
    nedaleko odtud.
  • 00:00:53 Kolem Radotína je toho k vidění
    opravdu hodně,
  • 00:00:56 včetně divoké přírody
    i historických staveb, třeba mlýnů.
  • 00:00:59 Další minuty se necháme uchvátit
    silou páry a šikovností modeláře
  • 00:01:04 a řemeslníka Jana Bartoně.
  • 00:01:07 Potom se podíváme do někdejších
    Baťových závodů ve Zlíně
  • 00:01:11 na expozici, která se snaží
    popsat fenomén Baťa.
  • 00:01:15 Poslední reportáž věnujeme tajuplné
    hoře Krudum na Sokolovsku,
  • 00:01:19 kde se prý dosud dějí
    opravdu prapodivné věci.
  • 00:01:24 Česká Kamenice získala v roce 2005
    titul historické město.
  • 00:01:28 Její starobylé centrum se totiž
    pyšní mnoha pozoruhodnými stavbami
  • 00:01:32 a skutečně bohatou historií.
  • 00:01:34 Někdejší ves Kamenice
    byla povýšena na město
  • 00:01:37 za vlády Přemysla Otakara II.
  • 00:01:39 A i když byla královským městem
    jen krátce,
  • 00:01:42 stala se důležitým centrem
    na obchodní stezce do Lužice.
  • 00:01:46 Kulisu malebného městečka
    neodmyslitelně dotváří
  • 00:01:49 i jeho okolní lesnatá krajina.
  • 00:01:53 Na rozhraní Českého Švýcarska,
    Lužických hor
  • 00:01:56 a Českého Středohoří, v místě,
  • 00:01:58 kde stará zemská stezka křížila
    říčku Kamenici,
  • 00:02:02 stávala osada už v polovině
    13. století.
  • 00:02:05 První zmínka o České Kamenici
    ale pochází až z roku 1352.
  • 00:02:12 Dlouhá historie města je tu dodnes
    cítit doslova na každém kroku.
  • 00:02:17 Určitě byste si neměli
    nechat uniknout
  • 00:02:19 výstup na věž kostela
    svatého Jakuba,
  • 00:02:23 která kdysi byla součástí
    městského opevnění
  • 00:02:26 a z výšky 46 metrů nabízí pohled
    na historické centrum.
  • 00:02:30 Je možné vidět křivolaké uličky,
  • 00:02:32 které jsou pozůstatkem
    středověké dispozice města.
  • 00:02:36 Za pozornost stojí
    ale i samotný kostel,
  • 00:02:38 který představuje jednu
    z posledních goticko-renesančních
  • 00:02:42 sakrálních staveb v Čechách.
  • 00:02:44 Dnes v něm najdete i expozici
    o historii města
  • 00:02:47 včetně poutní Mariánské kaple.
  • 00:02:50 Vznik tohoto poutního místa souvisí
    s morovou epidemií,
  • 00:02:53 která na město dolehla
    začátkem 18. století.
  • 00:02:56 Místní děkan Jindřich Ignác Steigl,
    který navštěvoval často nemocné,
  • 00:03:00 se nakazil.
  • 00:03:02 Byl uzdraven a z vděčnosti
    za to uzdravení
  • 00:03:05 se rozhodl založit
    tento poutní areál.
  • 00:03:07 Podařilo se mu zajistit stavitele,
    významného Octavia Broggia,
  • 00:03:11 který tuto stavbu komponoval
    jako centrální.
  • 00:03:13 Ústřední barokní kapli obklopuje
    čtyřkřídlý ambit
  • 00:03:16 s nárožními kapličkami,
    věž a čtveřice chodeb.
  • 00:03:19 Pozoruhodné stavby najdete
    ale i přímo na náměstí,
  • 00:03:22 v 15. století se tu pořádaly
    týdenní jarmarky.
  • 00:03:25 S městskými trhy souvisí tento
    křemencový kámen ve tvaru podkovy,
  • 00:03:29 o němž jedna z pověstí praví,
  • 00:03:31 že zde na tomto místě měl naposledy
    vydechnout schvácený kůň,
  • 00:03:35 který zachránil statečnou dívku,
  • 00:03:37 která se postavila nebezpečným
    loupežníkům.
  • 00:03:39 Skutečný význam tohoto kamene
    ovšem je,
  • 00:03:42 že sloužil jako mezník
    při městských trzích.
  • 00:03:44 Původně těch kamenů bylo okolo
    náměstí mnohem víc.
  • 00:03:47 Určovaly mez, kam až směl být
    přistavován hovězí dobytek.
  • 00:03:51 Ve středověku získala Česká
    Kamenice taky novou dominantu.
  • 00:03:54 Na Zámeckém vrchu nad městem
    postavili pravděpodobně
  • 00:03:58 Vartemberkové Kamenický hrad
    původně zvaný Kampnitz.
  • 00:04:01 Hrad svému účelu
    dlouho nesloužil,
  • 00:04:04 protože už v 17. století
    je uváděn jako pustý.
  • 00:04:07 Novodobá historie hradu začíná
    koncem 19. století,
  • 00:04:10 kdy zde místní okrašlovací spolek
    zřídil turistickou cestu
  • 00:04:14 a postupně vybudoval restauraci
    a vyhlídkovou věž.
  • 00:04:18 Dřevěnou stavbu v 90. letech
    nahradila nová rozhledna.
  • 00:04:21 Pohled z ní určitě stojí za to,
  • 00:04:23 a navíc si odtud můžete vybrat
    další z cílů výletu,
  • 00:04:26 třeba bizarní skály
    na protějším břehu Kamenice.
  • 00:04:30 Ve zdejším regionu působila řada
    horských a turistických spolků.
  • 00:04:34 Byly zde zpřístupňovány
    různé skalní útvary.
  • 00:04:37 Dostaly název podle tvaru,
    který připomínají, například Žába,
  • 00:04:42 Jehla, nebo tento vrchol,
    který je tvořený třemi skalami,
  • 00:04:46 může někomu připomínat ponorku.
  • 00:04:48 Zmiňovaná skála Jehla,
    německy Nolde,
  • 00:04:51 dala jméno i nedalekému rybníku.
  • 00:04:53 Spolu s přilehlým rašeliništěm
    je chráněný
  • 00:04:55 coby přírodní památka Noldenteich.
  • 00:04:57 Vyskytuje se tu totiž řada
    zajímavých rostlin
  • 00:05:00 včetně suchopýra úzkolistého
    či sedmikvítku evropského.
  • 00:05:03 Najdeme zde také naši nejvzácnější
    rostlinu, rosnatku okrouhlolistou.
  • 00:05:07 Tato masožravá rostlina má na svých
    listech červené chloupky,
  • 00:05:11 na jejichž koncích je malá kapička
    lepkavé tekutiny.
  • 00:05:13 Na tu láká hmyz, který se přilepí
    a je posléze rostlinkou stráven.
  • 00:05:17 Tím si rostlina doplňuje živiny,
    jako je fosfor nebo dusík.
  • 00:05:20 Na kraji tekoucí vody objevíme
    zajímavou houbičku
  • 00:05:23 s roztomilým názvem
    čapulka bahenní.
  • 00:05:26 Poznáme ji podle sytě žlutého
    zbarvení.
  • 00:05:28 Ani tím výčet všech zajímavostí
    v okolí města nekončí.
  • 00:05:31 Křižuje se tu několik
    turistických tras,
  • 00:05:34 které můžete kombinovat
    i jako okružní.
  • 00:05:36 Start a cíl je v České Kamenici.
  • 00:05:40 S máslem se asi setkáváme všichni,
    a to denně.
  • 00:05:43 Víte ale, jak třeba vzniklo rčení
    mít máslo na hlavě?
  • 00:05:46 Tohle a spoustu dalších zajímavostí
    o másle a jeho výrobě
  • 00:05:50 se dozvíte v muzeu
    v Bílém Kostele nad Nisou.
  • 00:05:53 Vlastimil Hyška kdysi jako malý
    kluk pomáhal rodičům máslo vyrábět
  • 00:05:58 a teď své zkušenosti
    předává pro změnu
  • 00:06:01 zase té nejmladší generaci.
  • 00:06:05 Všechno začalo nálezem
    staré odstředivky na mléko
  • 00:06:08 na půdě rekonstruovaného domu.
  • 00:06:10 Vlastimil Hyška se rozhodl,
    že ukáže vnoučatům,
  • 00:06:13 jak se vlastně vyrábí máslo.
  • 00:06:15 U rodinné instruktáže ale nakonec
    nezůstalo,
  • 00:06:18 jak už to u činorodých lidí
    jeho typu bývá.
  • 00:06:20 Část domu se proměnila v muzeum
    plné všeho,
  • 00:06:23 co s máslem souvisí, a odstředivka
    v něm pochopitelně nechybí.
  • 00:06:27 Kdo s její klikou točil,
    musel umět dobře poslouchat.
  • 00:06:31 Poznal správný způsob otáček
    podle zvonku.
  • 00:06:36 Pokud zvonek zvonil, neměla
    odstředivka ještě správné otáčky.
  • 00:06:40 Smetana, která je lehčí,
    vytékala horní trubicí
  • 00:06:44 a odstředěné mléko
    vytékalo trubicí spodní.
  • 00:06:49 Otáčením klikou odstředivky
    ale namáhavá cesta k máslu
  • 00:06:52 zdaleka nekončila. Získanou smetanu
    bylo zapotřebí utlouct v máselnici.
  • 00:06:57 Ta nechyběla v žádném statku
    ani stavení,
  • 00:07:00 kde měli k dispozici dost mléka.
  • 00:07:03 Taková typická máselnice je
    máselnice tlučka nebo tlukačka,
  • 00:07:07 tato, ale byly
    i máselnice skleněné.
  • 00:07:13 Tady vidíme máselnice
    od jednoho do pěti litrů,
  • 00:07:16 ale byly i máselnice kovové, tohle
    je například máselnice kovová.
  • 00:07:22 Z těch dřevěných máselnic
    byly různé typy,
  • 00:07:25 byly to takzvané sudy
    nebo sudovité nebo bubnové.
  • 00:07:31 A nebo krajově to byly třeba
    houpačky na Semilsku.
  • 00:07:38 Třeba toto je houpačka, kterou
    vyráběl můj táta v roce 1929,
  • 00:07:42 smetana se přelévala v té houpačce
    přes tzv. píst tak dlouho,
  • 00:07:47 až se vysrážel tuk a vzniklo máslo.
  • 00:07:56 Jak se máslo stlouká, ukazuje
    Vlastimil Hyška s manželkou
  • 00:08:00 běžně na trzích a slavnostech.
  • 00:08:02 Chce to výdrž, protože vyrobit
    tuhle pochoutku pro potřeby
  • 00:08:06 běžné rodiny trvá minimálně
    půl hodiny.
  • 00:08:09 Když už se pak oddělí od podmáslí,
    je nutné máslo dobře uskladnit.
  • 00:08:13 Máslo se uchovávalo, pokud nebyly
    ledničky, ve sklepích,
  • 00:08:17 v nádobách s vodou.
  • 00:08:21 A pokud chtěla selka jít s máslem
    do trhu, tak ho dávala do forem,
  • 00:08:25 dřevěných forem na máslo.
  • 00:08:32 Každý ten grunt měl
    specifické ornamenty,
  • 00:08:35 podle toho se dalo i poznat,
  • 00:08:38 ze kterého statku nebo od kterého
    sedláka to máslo pochází.
  • 00:08:43 V muzeu u Vlastimila Hyšky se toho
    pochopitelně dozvíte mnohem víc.
  • 00:08:48 Uvidíte i obří máselnici zapsanou
    do knihy rekordů a pochopíte,
  • 00:08:52 proč se vlastně o někom říká,
    že má máslo na hlavě.
  • 00:08:56 Vzniklo to ve středověku
    ve Francii,
  • 00:08:59 když nepoctivá selka prodávala
    nepoctivé máslo.
  • 00:09:03 Za trest byla postavena
    v pravé poledne na pranýř
  • 00:09:07 a hrouda toho nepoctivého másla
    se jí plácla na hlavu
  • 00:09:11 a musela tak dlouho stát,
    než se máslo rozpustilo.
  • 00:09:16 Vlastimilu Hyškovi by se ale něco
    takového stát rozhodně nemohlo,
  • 00:09:20 jeho máslo chutná znamenitě,
    o čemž jsme se sami přesvědčili.
  • 00:09:24 A vy, pokud na něj nenarazíte
    někde na trhu,
  • 00:09:27 můžete za ním do Bílého Kostela
    přijet v podstatě kdykoliv.
  • 00:09:31 Stačí jen předem zavolat.
  • 00:09:34 Teď už sedáme na kola a jedeme
    na jihozápadní okraj Prahy,
  • 00:09:38 oplývající nečekaně
    divokou přírodou.
  • 00:09:45 Ti, kteří tam jsou prvně,
    tím asi budou překvapeni.
  • 00:09:49 Vyrazíme z nádraží v Radotíně
    po stopách starých trampů a skautů,
  • 00:09:53 kterým tato krajina jen kousek
    z centra metropole učarovala.
  • 00:09:57 Pořádali sem výpravy, přespávali
    pod širákem a užívali volnosti.
  • 00:10:01 Mnohé se tu pochopitelně změnilo,
  • 00:10:03 ale i tak si tu lidé podobného
    ražení užijí.
  • 00:10:08 Cyklotrasa z Radotína
    kolem Radotínského potoka
  • 00:10:11 začíná u vlakového nádraží,
  • 00:10:13 vede přes osadu Cikánka
    až do sevřeného údolí k mlýnům.
  • 00:10:17 Dnes už zde bohužel
    jejich veselé klapání neuslyšíte,
  • 00:10:21 ale přece jen stojí za to
    se zastavit.
  • 00:10:23 Na Radotínském potoce,
    který má 21 km délky,
  • 00:10:27 stávalo 22 mlýnů,
    což samo o sobě už byla rarita.
  • 00:10:31 Dnes z nich funkční
    zbyl pouze jeden,
  • 00:10:34 a to mlýn u Veselých na Chotči,
    kde je zároveň
  • 00:10:37 i návštěvnické centrum mlýnů
    na Radotínském potoce.
  • 00:10:43 Tento klapáč je možné vidět
    i v chodu,
  • 00:10:46 pan mlynář ho uvádí
    před návštěvníky do pohybu.
  • 00:10:49 Určitě doporučujeme projít
    celé údolí,
  • 00:10:52 protože se tu prolínají přírodní
    rezervace
  • 00:10:55 v chráněné krajinné oblasti
    Český kras.
  • 00:10:57 My zde odbočíme směrem na Kosoř,
    kde pokračuje naučná stezka
  • 00:11:02 a cyklotrasa Černou roklí.
    Jedeme přes Choteč,
  • 00:11:05 jež se pyšní kostelem sv. Kateřiny
    ze 17. století.
  • 00:11:10 Můžete se vydat taky polními
    či lesními cestami,
  • 00:11:13 které jsou příjemnější než silnice,
    ale přijdete o tento malebný výjev.
  • 00:11:18 A už jsme v obci Kosoř,
    o níž se můžeme v kronice dočíst,
  • 00:11:21 že roku 1932 zde byli evidováni
    dva kováři, obuvníci a řezníci,
  • 00:11:26 tři pekaři, jeden holič a stavitel,
    spořitelní spolek a trafika.
  • 00:11:31 My jsme sem však přijeli
    za unikátním přírodním úkazem.
  • 00:11:35 Jméno obce Kosoř je odvozeno
    od jejího geologického umístění,
  • 00:11:40 což je náhorní plošina,
    kosá, ostrá hora.
  • 00:11:44 Pohled, co se otevírá z kosé,
    ostré hory, doslova bere dech.
  • 00:11:48 Ale pozor, není tu zábradlí,
    je třeba dívat se pod nohy!
  • 00:11:52 Jsme 145 m nad Radotínem
  • 00:11:55 a shlížíme na národní
    přírodní památku Černá rokle.
  • 00:11:58 Nelze nezmínit skalnatý útvar,
    který vypadá jako kamenné sudy,
  • 00:12:02 ve kterých podle pověsti má být
    skryta krev Kristova
  • 00:12:06 před lháři a podvodníky.
  • 00:12:10 Takzvané sudy se nacházejí
    vlevo pod námi,
  • 00:12:12 z výhledové plošiny nejsou vidět,
    je třeba sejít lesíkem trochu níže.
  • 00:12:17 Roklí v období třetihor protékala
    mohutná řeka
  • 00:12:20 a my už směřujeme k jejímu dnu.
  • 00:12:24 Nyní jsou pověstné sudy nad námi,
    ale nejsou přes stromy vidět.
  • 00:12:29 Na konci 2. světové války,
    kdy sem chodili skauti
  • 00:12:33 na populární výlety z Prahy,
    tak se dá říct,
  • 00:12:36 že ta rokle byla holá.
  • 00:12:38 Ještě se tu těžilo,
    byly tu malé i větší lomy
  • 00:12:41 a spásalo se to taky kozami,
    ovcemi,
  • 00:12:44 čili vlastně ten terén byl holý.
  • 00:12:46 Černá rokle nakonec byla rejdištěm
    Foglarových povídek
  • 00:12:49 i některých částí Rychlých šípů,
    to znalci vědí.
  • 00:12:54 Toto jsou geologicky
    zajímavé kamenné osypy.
  • 00:12:57 Celá lokalita je zvláště chráněné
    území mezinárodního významu.
  • 00:13:03 Začalo se tady diskutovat
    o hranicích siluru a devonu,
  • 00:13:06 hledal se tady stratotyp,
    čili přechod vrstev v prvohorách
  • 00:13:10 mezi silurem a devonem,
  • 00:13:12 hledaly se tu některé
    vůdčí zkameněliny.
  • 00:13:15 Území je součástí
    Geoparku Joachima Barranda,
  • 00:13:19 a taky barrandienu,
  • 00:13:21 což je vápencová plošina táhnoucí
    se od Prahy na západ.
  • 00:13:25 To, jak zarůstá, to je zvýšená
    biodiverzita tím,
  • 00:13:29 že se o něco zvýšily srážky,
    méně se pečuje, přestalo se pást,
  • 00:13:33 a tím pádem dneska už tady zdaleka
    nevidíme, co viděli ti skauti,
  • 00:13:38 kteří tady chodili.
  • 00:13:40 Není se co divit, že rokle,
    s tehdy ještě obnaženými útesy,
  • 00:13:43 skautům učarovala,
    je to romantika jak vyšitá.
  • 00:13:47 My už ale šlápneme do pedálů
    a vracíme se do současnosti -
  • 00:13:50 tam, odkud jsme vyjeli,
    na nádraží do Radotína.
  • 00:13:54 Tak zase někdy příště na kolech!
  • 00:13:57 Turisticky atraktivní je i okolí
    Bakova nad Jizerou.
  • 00:14:01 Velkou pozornost poutá rozlehlý
    areál v Zeleném údolí,
  • 00:14:04 respektive hlavně vznešená krása
    funkčního modelu
  • 00:14:07 historické parní lokomotivy,
  • 00:14:09 kdysi poeticky nazývané Šlechtična
    nebo Princezna.
  • 00:14:12 Stejně jako rodící se trať i ona je
    dílem šikovných rukou Jana Bartoně.
  • 00:14:17 Od klukovských let si přál
    skutečnou lokomotivu mít,
  • 00:14:20 ale byla prostě moc drahá.
  • 00:14:22 A tak se spokojil
    s funkčním modelem.
  • 00:14:25 K železničnímu modelářství
    dovedl Jana Bartoně děda.
  • 00:14:29 Pracoval na dráze a malý Honzík
    tak byl na nádraží jako doma.
  • 00:14:33 Zalíbilo se mu tam a začal vyrábět
    zmenšeniny prvních vláčků.
  • 00:14:37 Později přešel na výrobu
    skutečných, funkčních kousků
  • 00:14:40 větších rozměrů.
  • 00:14:42 Nejvíc mě zaujala řada 475,
    která se přezdívá Šlechtična.
  • 00:14:46 Tento typ parní lokomotivy se začal
    vyrábět v roce 1947
  • 00:14:50 ve třech sériích.
  • 00:14:53 Lokomotiva pod číslem 111,
    která svojí službu začala v Plzni,
  • 00:14:57 dodnes zůstala v Plzni
    a je tam jako muzejní exponát.
  • 00:15:01 Podklady pro výrobu modelů jsem
    čerpal z knížek
  • 00:15:05 a dobové dokumentace, které jsem
    potom překreslil v měřítku,
  • 00:15:09 které jsem potřeboval pro výrobu
    toho svého.
  • 00:15:12 Mého kamaráda otec dělal
    na dráze,
  • 00:15:14 takže od něj jsem získával
    spoustu informací z dob,
  • 00:15:18 kdy on jezdil osobně na páře.
  • 00:15:20 I mi poradil k tomu modelu spoustu
    důležitých věcí při té stavbě.
  • 00:15:24 Šlechtičny byly určeny pro osobní
    i nákladní dopravu.
  • 00:15:28 Tyto parní lokomotivy dosahovaly
    100kilometrové rychlosti
  • 00:15:32 oficiálně v provozu,
    samozřejmě mohly i víc,
  • 00:15:35 ale bohužel tehdejší svršek traťový
    nedovoloval takovou rychlost.
  • 00:15:41 Zajímavostí určitě je to, že tato
    parní lokomotiva, tato řada,
  • 00:15:45 táhla vlak o váze přes 2000 tun
    s uhlím na Slovensku,
  • 00:15:49 kde zkoušeli co největší tonáž,
    co utáhne.
  • 00:15:52 Sloužily spolehlivě celá léta
    toho parního provozu.
  • 00:15:56 Byly na nich udělané
    jisté modernizace,
  • 00:15:58 jako přikladač uhlí,
    postupem času byly vyměněny komíny,
  • 00:16:02 za kulaté byly dané ploché komíny
    s dvojitou dyšnou,
  • 00:16:06 což zlepšilo výkon parní lokomotivy.
  • 00:16:09 V roce 1980 byl oficiálně provoz
    parních lokomotiv ukončen.
  • 00:16:13 Samozřejmě, že určitý typ lokomotiv,
  • 00:16:15 které ještě byly na tom
    po technické stránce v pořádku,
  • 00:16:19 tak dosloužily ještě
    v roce 1981, 1982.
  • 00:16:22 Pak po nich nastoupila motorová
    nebo dieselová trakce.
  • 00:16:26 Modelová kráska váží 280 kilogramů
    a dlouhá je tři metry.
  • 00:16:31 Na trať ji tak posazuje
    pět svalovců.
  • 00:16:34 Pojme 50 litrů vody a za patřičného
    zájmu turistů vyráží na cesty
  • 00:16:38 posilněna 25 kg uhlí. Zručný
    modelář ji stavěl šest let.
  • 00:16:45 Loni v létě se uskutečnilo
    první zatopení Šlechtičny,
  • 00:16:49 kde jsme ji projeli na původní
    trati, která se postavila.
  • 00:16:53 A po vyzkoušení a projetí toho
    modelu
  • 00:16:56 jsme začali se stavbou nového,
    většího areálu,
  • 00:16:59 po kterém se bude prohánět za pár
    měsíců i nový model lokomotivy
  • 00:17:04 řady 310,
    který je už před dokončením.
  • 00:17:08 Říkalo se jim Kafemlejnek.
  • 00:17:10 Jejich zvuk totiž připomínal
    mletí kávy.
  • 00:17:13 Je to nejstarší typ lokomotiv,
    které se u nás vyráběly.
  • 00:17:16 V dobách Rakousko-Uherska
    se proháněly po trati
  • 00:17:19 jen 40kilometrovou rychlostí.
  • 00:17:21 S kamarádem jsme jezdili na akce,
    kde byly parní jízdy po republice,
  • 00:17:26 což se nám hrozně líbilo,
  • 00:17:28 protože jsme si mohli projít
    i ten stroj,
  • 00:17:31 svézt se na té lokomotivě,
  • 00:17:33 podívat se, jak se ovládá,
    jak se s ní pracuje,
  • 00:17:36 jak se s ní jezdí.
  • 00:17:37 Bylo to moc zajímavé pro mě,
    i užitečné,
  • 00:17:40 kdy jsem vlastně použil
    ty zkušenosti nebo informace
  • 00:17:44 ke stavbě modelu.
  • 00:17:45 Se stavbou jsem začal z důvodu toho,
    že je menší a snazší manipulace.
  • 00:17:50 Váha modelu je 110 kg.
  • 00:17:52 Co kus, to originál, a liší se
    váhou, vzhledem i výkonem.
  • 00:17:57 Po dokončení areálu budou vagóny
    tažené historickými modely
  • 00:18:01 lokomotiv vozit malé návštěvníky.
    A dost možná,
  • 00:18:04 že k nim časem přibude i některý
    z dalších železničních unikátů.
  • 00:18:10 "Princip Baťa: Dnes fantazie,
    zítra skutečnost."
  • 00:18:14 To je název expozic,
    které byly otevřeny ve Zlíně
  • 00:18:17 v rámci nového Baťova institutu
  • 00:18:19 v prostorách bývalých
    baťových závodů.
  • 00:18:21 Patří pod zlínské Muzeum
    jihovýchodní Moravy
  • 00:18:24 a fenomén Baťa představují způsobem
    ojedinělým, u nás i v Evropě.
  • 00:18:28 Poznáte historii i výrobu obuvi,
    baťovskou firemní kulturu
  • 00:18:32 i životní styl, od založení firmy
    až po její znárodnění v roce 1945.
  • 00:18:39 Firma Baťa začala vyrábět boty
    roku 1897.
  • 00:18:42 To byl Zlín ještě vesnicí
    s pár tisícovkami obyvatel.
  • 00:18:46 V roce 1938, za největšího rozmachu
    Baťovského impéria,
  • 00:18:50 tu ale už stálo moderní
    funkcionalistické město,
  • 00:18:53 v němž pracovalo a žilo téměř
    40 000 lidí.
  • 00:18:56 V zahraničí pak měla
    společnost na 110 filiálek.
  • 00:19:00 Zlínu se říkalo český Detroit
    nebo také Amerika ve Zlíně.
  • 00:19:04 Ve 30. letech zaměstnávala firma
    kolem 28 000 zaměstnanců
  • 00:19:09 v tehdejším Československu
    a přes 65 000 v celém světě.
  • 00:19:13 Firma měla také
    přes 6000 velkých obchodů,
  • 00:19:16 přes 300 velkých obchodních domů
    ve všech metropolích světa.
  • 00:19:21 Obchodní zástupci sbírali
    cizokrajné boty.
  • 00:19:24 Z jejich úlovů tu vznikla unikátní
    expozice s řadou vzácností,
  • 00:19:29 jako třeba zlaté střevíčky
    nebo australská rituální obuv
  • 00:19:32 z peří pštrosa a ženských vlasů.
  • 00:19:34 K vidění je taky celá baťovská
    produkce až po současnost,
  • 00:19:38 včetně polobotek Tomáše Bati
    mladšího.
  • 00:19:40 Z původních strojů tady sestavili
    linku s dopravníkem,
  • 00:19:44 tak vypadala první pásová výroba.
    I díky ní Baťové postupně ovládli
  • 00:19:48 téměř celou tuzemskou produkci
    a export.
  • 00:19:51 Firma Baťa velmi podporovala
    rozvoj dopravy,
  • 00:19:56 již po 1. světové válce
    Tomáš Baťa koupil první letadla
  • 00:19:59 a ve 30. letech 20. století dokonce
    firma Baťa začala vyrábět letadla.
  • 00:20:04 Vyráběla nejprve kluzáky,
    potom větroně
  • 00:20:07 a nakonec také motorová
    sportovní letadla.
  • 00:20:10 Paradoxně při leteckém neštěstí
    Tomáš Baťa umírá.
  • 00:20:13 Šéfem se stává jeho nevlastní bratr
    Jan Antonín Baťa.
  • 00:20:17 Rozvíjí se železniční i vodní
    doprava, firma vyrábí jízdní kola
  • 00:20:21 a v Baťově, tedy dnešních
    Otrokovicích,
  • 00:20:24 pneumatiky značky Baťa.
  • 00:20:26 Později se začaly prodávat,
    stejně jako výrobky firem Rubena
  • 00:20:30 a Matador, pod společnou obchodní
    značkou Barum.
  • 00:20:33 Tomáš Baťa a pak i jeho
    pokračovatelé
  • 00:20:36 byli pro takzvané praktické
    školství.
  • 00:20:39 Když se podíváte na Baťovu
    školu práce,
  • 00:20:41 tak ta byla postavena celá na tom,
    tam se přes den pracovalo
  • 00:20:45 a večer studovalo.
  • 00:20:46 Ve firemních internátech panoval
    přísný až polovojenský režim.
  • 00:20:50 Platil pro Baťovy mladé muže
    i ženy, které se navíc učily vařit,
  • 00:20:54 šít a starat se o rodinu.
  • 00:20:56 Firma totiž razila heslo
    "Nadšená žena, úspěšný muž".
  • 00:20:59 Firma Baťa se starala o sociální
    zázemí svých zaměstnanců,
  • 00:21:03 podporovala je v rozvoji sportu.
  • 00:21:05 Mimochodem třeba z Baťovy školy
    práce vyšel Emil Zátopek
  • 00:21:09 a celá řada dalších vynikajících
    sportovců,
  • 00:21:11 podporoval také kulturu,
    zvali sem balet, divadlo.
  • 00:21:15 Samostatná část je věnována tvorbě
    zlínských filmových ateliérů.
  • 00:21:19 Jan Antonín Baťa je vybudoval,
    aby ušetřil
  • 00:21:22 a sám si točil firemní snímky.
  • 00:21:24 Po práci si pak filmaři
    mohli dělat svoje věci.
  • 00:21:27 To znamená od reklamního,
    instrukčního přes školní film,
  • 00:21:31 až potom k filmu animovanému
    a hranému.
  • 00:21:34 Určitě nejznámější je animovaný film
    díky Hermíně Týrlové
  • 00:21:37 a Karlu Zemanovi.
  • 00:21:39 Cestovatelské sekci vévodí
    originál vozu Tatra 87,
  • 00:21:43 se kterým Hanzelka a Zikmund
    projeli Afriku a jižní Ameriku.
  • 00:21:47 Propagovali přitom
    československé výrobky,
  • 00:21:50 včetně těch ze Zlína.
  • 00:21:52 V jižní Americe spolupracoval
    s firmou Baťa taky
  • 00:21:55 český dobrodruh Eduard Ingriš,
  • 00:21:57 který podobně jako Thor Heyerdahl
    přeplul na balzovém vozu Pacifik.
  • 00:22:01 Součástí tohoto voru byla plachta,
    na které je značka Baťa.
  • 00:22:05 A my tady tu plachtu originální
    máme vystavenou.
  • 00:22:08 Fenoménu Baťa se věnuje i další
    expozice Krajské galerie
  • 00:22:12 nazvaná
    "Prostor Zlín - Řády vidění".
  • 00:22:15 Naši světoznámí obuvníci byli totiž
    i sběratelé umění
  • 00:22:18 a Zlínu vtiskli architektonickou
    koncepci
  • 00:22:21 továrny a města v zahradách.
    O tom ale až někdy příště.
  • 00:22:25 Slyšeli jste někdy o tajemné hoře
    Krudum a kostele,
  • 00:22:28 odkud každý rok vychází do noci
    samotný Mikuláš?
  • 00:22:31 Nebo o skřítcích, kteří v podzemí
    ukryli pohádkové poklady,
  • 00:22:35 čekající dodnes na své objevitele?
  • 00:22:37 Pokud ne, tak se s chutí pusťme
    mezi města Loket a Horní Slavkov
  • 00:22:42 na Sokolovsku, kam mimochodem vedou
    hned tři velmi dobře značené
  • 00:22:46 turistické stezky. Přijměte tedy
    pozvání na prastarý vrchol Krudumu,
  • 00:22:50 v jehož okolí se prý dodnes
    dějí zázraky.
  • 00:22:54 Slavkovský les - dříve nazývaný
    Císařský - byl odjakživa tajemný
  • 00:22:59 a na obchodních stezkách
    tady prý nebývalo vůbec bezpečno.
  • 00:23:03 Jedna z nich procházela taky
    pod tajemnou horou Krudum,
  • 00:23:06 o níž místní dodnes říkají,
    že má zelenou hlavu, stříbrné srdce
  • 00:23:10 a zlatou patu.
  • 00:23:12 Tohle přirovnání totiž odkazuje
    na bohaté rudné žíly,
  • 00:23:15 které tu lidé od středověku
    dobývali.
  • 00:23:20 Je to místo, kde je zajímavá
    geologie,
  • 00:23:23 kde se v minulosti nacházel cín,
  • 00:23:25 s největší pravděpodobností
    i stříbro,
  • 00:23:28 které byly těženy už v tom vrcholném
    středověku.
  • 00:23:31 Ale i polodrahokamy,
  • 00:23:34 které jsou právě pro tu oblast
    Krudumu velmi proslulé.
  • 00:23:41 A s těmito věcmi jsou spojeny
    právě různé pověsti
  • 00:23:44 toho mladšího charakteru,
    toho 17., 18. a 19. století.
  • 00:23:49 Ta nejznámější vypráví,
  • 00:23:51 že se ze starodávného kostela
    na úpatí hory,
  • 00:23:54 ze kterého dnes už zůstalo jen
    tajuplné torzo,
  • 00:23:58 vydává každý rok v prosinci
    na cestu za dětmi
  • 00:24:00 Mikuláš z Krudumu. Hodným přináší
    dárky, zlobivé trestá.
  • 00:24:06 Tradují se ale i strašidelnější
    příběhy.
  • 00:24:08 Třeba o tajemné zahradě, v níž se
    jablka mění ve stříbrné tolary,
  • 00:24:13 nebo o obrovských pokladech,
    které tu nechali v zemi skřítci,
  • 00:24:16 když se rozhodli Slavkovský les
    jednou provždy opustit.
  • 00:24:20 Zaplať pánbůh se našli takoví lidé,
    kteří sbírali tyhle pověsti,
  • 00:24:24 vyhledávali je po vysídlencích
    a dokázali je vydat tiskem.
  • 00:24:28 Známe jméno zlého skřítka Gultuna,
    který prováděl různé taškařice
  • 00:24:33 horníkům a místním obyvatelům,
  • 00:24:36 anebo třeba pověst o odstěhování
    skřítků kvůli hamižnosti lidí,
  • 00:24:40 tady ze Slavkovského lesa.
  • 00:24:45 Až se vyškrábete
    na víc než 800 metrů vysoký Krudum,
  • 00:24:49 nezapomeňte vystoupat ještě
    151 kovových schodů
  • 00:24:52 a z výšky 30 metrů se rozhlédnout
    od Krušných hor až k Českému lesu.
  • 00:24:57 Moderní rozhledna tu nahradila
    tradiční kamennou,
  • 00:25:01 na kterou místní lidé
    dodnes s nostalgií vzpomínají.
  • 00:25:06 Na začátku 20. století, i díky
    nesmírnému úsilí loketského rodáka,
  • 00:25:10 patriota a propagátora krás krajem
    kolem Krudumu - Andrease Kempfa,
  • 00:25:15 tak byla otevřena v roce 1932
    první rozhledna, to bylo 11. září.
  • 00:25:22 Ona měla jenom 10 metrů,
    krásné romantické cimbuří,
  • 00:25:27 připomínala hradní věž.
  • 00:25:29 A i přes tu nízkou výšku,
    protože ten vrchol byl holý,
  • 00:25:33 tak z hory byl potom pěkný rozhled.
  • 00:25:36 Bohužel od poloviny 50. let
    potom rozhledna bez údržby chátrala,
  • 00:25:41 až byla v roce 1981 stržena.
  • 00:25:46 Pravděpodobně
    už z bezpečnostních důvodů.
  • 00:25:49 Hora Krudum, hluboké lesy kolem ní,
    i ruiny kostela svatého Mikuláše
  • 00:25:53 jsou bez problémů přístupné pěšky
    i na kole.
  • 00:25:57 Ve srovnání s nedalekými
    Krušnými horami
  • 00:25:59 je tu ale pořád jen minimum
    turistů.
  • 00:26:02 Takže sáhněte po dobré mapě,
    nezapomeňte přibalit svačinu
  • 00:26:06 a vzhůru na tajemnou krásku,
    v jejíž útrobách prý dodnes
  • 00:26:10 čekají na své objevení zlaté
    poklady místních skřítků.
  • 00:26:14 A jestli se sem skutečně vydáte
    po nich pátrat,
  • 00:26:17 dáme vám jednu dobrou radu,
    která se tu traduje už po staletí.
  • 00:26:21 Vchod do podzemních skrýší je prý
    nejlepší hledat v lese
  • 00:26:25 v blízkosti velkých
    osamocených kamenů.
  • 00:26:33 A teď už je na řadě soutěž.
  • 00:26:35 Iveta chtěla minule vědět,
    kde najdeme dvě rozhledny
  • 00:26:38 postavené na začátku 20. století
    na západě Čech,
  • 00:26:41 kde tehdy převažovalo
    německé obyvatelstvo.
  • 00:26:44 Správná odpověď se tentokrát
    ukrývala pod B, je to v Aši.
  • 00:26:50 Vítězce našich cen moc blahopřeju.
  • 00:26:53 Dnešní otázka
    se týká poustevníků a zní:
  • 00:26:56 Kde najdeme naši jedinou
    dochovanou stavěnou poustevnu?
  • 00:26:59 Tady jsou možnosti:
  • 00:27:17 Poustevničení u nás je spojeno
    s 9. stoletím a knížetem Ivanem,
  • 00:27:21 na legendu o něm bohužel není čas,
  • 00:27:23 navíc vzbuzuje četné dohady
    a kontroverze.
  • 00:27:26 V průběhu věků u nás poustevníků
    přibývalo,
  • 00:27:29 a tak tu vznikla kongregace
    a v polovině 18. století
  • 00:27:32 i poustevna s kostelem
    a rajskou zahradou.
  • 00:27:35 A právě na tuto poustevnu se ptám.
  • 00:27:37 Byla vystavěna ve stylu
    miniaturního kapucínského kláštera
  • 00:27:41 a život tu nebyl nijak
    lehký, zapovězeno bylo žebrání
  • 00:27:44 a spalo se na pryčně.
  • 00:27:46 Odpovědi nám posílejte pouze SMS,
    tady to máte pěkně graficky.
  • 00:27:52 Vše potřebné najdete i na teletextu
    a webu České televize.
  • 00:27:55 Vaše odpovědi čekáme do čtvrtka,
    14 hodin.
  • 00:28:03 Druhá prázdninová TOULAVKA
    je už skoro minulostí,
  • 00:28:06 v té třetí se mimo jiné dozvíte,
  • 00:28:08 jak se Miroslav Hejduk dostal
    k drátenictví
  • 00:28:11 a co vlastně toto řemeslo
    všechno obnáší.
  • 00:28:13 A rád vás ještě zvu
    ke sledování našeho speciálu,
  • 00:28:16 i letos vychutnáváme Česko.
  • 00:28:19 Dozvíte se třeba,
    jak se vyrábějí mandolíny,
  • 00:28:21 uvidíte Ivetu u hrnčířského kruhu
    i mou maličkost v kyjovském kroji,
  • 00:28:25 a to si opravdu nenechte ujít,
  • 00:28:28 v pátek 19. července v 18.25
    na ČT1.
  • 00:28:31 Pro dnešek vše, užívejte letních
    dnů a mějte se co možná nejlépe.
  • 00:28:35 Na shledanou, přátelé.
  • 00:28:39 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2013

Související