iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 8. 2018
10:00 na ČT1

1 2 3 4 5

1 hlas
13576
zhlédnutí

Toulavá kamera

Kunštát — Sklenářovice — Hodiny v Ledči — Západní expres — Planetární stezka — Krhovicko-jaroslavický kanál

30 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

přehrát vše

  • Kunštát

    1:22 do playlistu

    Kunštát
    V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.

  • Sklenářovice

    5:38 do playlistu

    Sklenářovice
    Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.

  • Hodiny v Ledči

    9:55 do playlistu

    Hodiny v Ledči
    Hrad v Ledči nad Sázavou nabízí teď návštěvníkům výpravu do světa časoměřičů. Sešly se tu poklady hned z několika soukromých sbírek. Nejstaršími stroji v expozici jsou renesanční, vybavené většinou jen hodinovou ručičkou. Byly hodně nepřesné. Výsadní postavení v hradní sbírce mají takzvané regulátory. Zjistíme, k čemu našim předkům sloužily a jak se lišily od tehdejších běžně dostupných hodin. Nemineme ani nejvzácnější kousek. Vznikl v dílně královského hodináře Bertholda, který ho dělal pro Ludvíka XVI. Veškeré stroje dělal tento mistr výhradně na zakázku. V kolekci ledečského hradu najdete celkem 150 kusů historických stolních, nástěnných i sloupových hodin. Mezi nimi třeba i takové, kterým se říká mysteriózní. Jsou taky kyvadlové, jen mají kyvadélka důmyslně ukryta uvnitř.

  • Západní expres

    14:04 do playlistu

    Západní expres
    Na západ Čech vyrazíme vlakem. Vystoupíme v Mariánských Lázních, kde nás čeká překvapení. Luxusní nádražní salonky z dob, kdy železnice prožívala boom a jejími zákazníky byly i hlavy evropských zemí, najdeme třeba v Praze na Hlavním a Masarykově nádraží nebo v Dejvicích, kde si prezidentskou čekárnu nechal zbudovat T. G. Masaryk. Císařský salonek na nádraží v Mariánských Lázních otvírá své dveře zcela výjimečně. Většina návštěvníků, kteří sem přijíždějí buď za lázeňskými procedurami či na toulky okolní panenskou přírodou, o něm proto nemá ani tušení. Po jeho prohlídce nasedneme na bicykl a vydáme se do okolí. Třeba do míst, kde kdysi vznikla falešná hranice. Na ní vojáci chytali do pasti lidi, kteří chtěli za minulého režimu prchnout na západ.

  • Planetární stezka

    18:30 do playlistu

    Planetární stezka
    Planetárních stezek, které nám pomáhají pochopit Sluneční soustavu, je u nás několik. Ta nejnovější vznikla na jaře letošního roku v Praze. Jak tvrdí její tvůrci, jde zřejmě o nejpodrobněji zpracovanou podobnou trasu na světě. Vesmírnou expozici připravovali přibližně rok a inspirovali se podobnou stezkou v Hradci Králové. Vede 13 kilometrů podél Vltavy. Při putování po stezce se budeme pohybovat rychleji než světlo, ale taky pozorovat naši Zemi ze Slunce. Všechny objekty jsou tu vybudované v měřítku jedna ku miliardě. Každý model doplňuje naučná tabule. Návštěvníci se kromě základních informací dozvědí třeba i to, že nejvyšší hora Sluneční soustavy se nachází na Marsu. Je třikrát vyšší než Mount Everest.

  • Krhovicko-jaroslavický kanál

    22:43 do playlistu

    Krhovicko-jaroslavický kanál
    První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.

  • Soutěž

Přehrát vše

Související