iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
23. 5. 2015
22:05 na ČT24

1 2 3 4 5

9 hlasů
10431
zhlédnutí

Jaro 45

Omyly osvoboditelů

Dokumentární a publicistický pořad k 70. výročí konce 2. světové války.

25 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Jaro 45

  • 00:00:22 -Víte, neumíte si představit,
  • 00:00:24 jak je člověk malej,
    když nemá nohy.
  • 00:00:28 Ty brejle mu takhle visely,
    povídám, ježišmarjá, Lojzo!
  • 00:00:33 -Za režimu totalitního
    se nesmělo říkat,
  • 00:00:38 že by to shodili z letadla
    bombu Rusové,
  • 00:00:43 tak prostě byla verze,
    že to stříleli Němci od Myslibořic.
  • 00:00:49 -Podle mě lidi položili
    desítky milionů životů.
  • 00:00:58 Teď je ovzduší
    zase takové napjaté.
  • 00:01:02 Chci, aby se to nezopakovalo,
    v žádném případě.
  • 00:01:13 -Dobrý den u dalšího dílu cyklu
    JARO 45, KDYŽ U NÁS KONČILA VÁLKA.
  • 00:01:19 Ta sice skončila oficiálně
    8 května,
  • 00:01:22 ale pro mnoho míst na našem území
    měla tragickou dohru.
  • 00:01:25 V posledních hodinách války
  • 00:01:27 i po bezpodmínečné kapitulaci
    Německa
  • 00:01:30 tu stále umírali
    vojáci i civilisté.
  • 00:01:37 Jsme v Hrotovicích u Třebíče.
  • 00:01:39 V noci ze sedmého na osmý květen
    se z kraje stahují německé jednotky
  • 00:01:44 a místní obyvatelé
    s radostí i napětím
  • 00:01:47 čekají na příchod osvoboditelů.
  • 00:01:49 První sovětská jednotka
    dorazí do Hrotovic kolem poledne.
  • 00:01:53 Radost z osvobození
  • 00:01:55 se ale za několik desítek minut
    mění v tragédii,
  • 00:01:58 při které zahyne
    desetina místních obyvatel
  • 00:02:01 a několik desítek
    sovětských vojáků.
  • 00:02:04 -Sem kolem poledne dojížděl
  • 00:02:06 takový předsunutý oddíl
    nějaké mechanizované brigády.
  • 00:02:11 Zastavil se na náměstí.
  • 00:02:13 Samozřejmě všichni už věděli,
    že je konec války,
  • 00:02:18 takže lidi se logicky začali sbíhat
    na to náměstí,
  • 00:02:21 dokonce to snad i bylo vyhlášeno
    nějak rozhlasem,
  • 00:02:25 aby lidi šli přivítat sovětskou
    armádu, že jsou osvobozeni.
  • 00:02:30 -Já jsem vyšel z krytu
    s celou naší rodinou
  • 00:02:33 a stáli jsme,
    stoupli jsme si na ten roh.
  • 00:02:36 A prostě dívali jsme se,
  • 00:02:38 jak zastavily tady ruský tanky,
    vystoupili vojáci.
  • 00:02:42 No a vtom byla veliká rána,
    začalo se sypat sklo
  • 00:02:46 a prostě nevěděl jsem, co se děje.
  • 00:02:51 Tak pud sebezáchovy mi velel,
    jsem utíkal domů do krytu.
  • 00:03:01 -Bylo půl jedný,
    tak strašlivá rána,
  • 00:03:07 tady se zakouřilo
    jak atomovej hřib.
  • 00:03:12 Bílej prach, tady nebyl asfalt,
    to bylo písčitý, kamenitý.
  • 00:03:19 Jak ten atomovej hřib.
  • 00:03:23 A zase ježišmarjá, bombardujou.
    A ono zase nic.
  • 00:03:27 Co se stalo vlastně?
  • 00:03:34 -Bohužel v okamžiku,
  • 00:03:37 kdy se občanstvo
    svolávané místním rozhlasem
  • 00:03:42 shromáždilo na místním náměstí
    před zámkem,
  • 00:03:45 aby uvítalo osvoboditele,
    aby uvítalo Rudou armádu,
  • 00:03:49 tak přiletělo několik sovětských
    bitevních letounů Il-2 Šturmovik
  • 00:03:54 a do toho jásajícího davu
    shodilo několik pum.
  • 00:04:00 -Jedna puma spadla do zahrad,
  • 00:04:03 což je asi, já nevím,
    300 metrů jihovýchodním směrem,
  • 00:04:08 jedna spadla za zámek,
    čili v té ose,
  • 00:04:12 a bohužel ta prostřední,
  • 00:04:14 ta spadla přímo na náměstí,
    přímo do toho shluku lidí.
  • 00:04:23 Odehrálo se to přesně
    ve 12 hodin a 33 minut.
  • 00:04:28 -Tam, jak je to červený auto
    a to modrý, tak tam stál tank.
  • 00:04:32 A na tom tanku
    byl ten generál Sacharov
  • 00:04:35 a švagr bývalej teda,
    tomu bylo 23 roků,
  • 00:04:39 stál taky na tanku,
  • 00:04:42 manžel byl s ním,
    to mi teda manžel vykládal.
  • 00:04:46 Ten Jarda byl starší a poslal ho,
  • 00:04:48 aby šel pro slivovicu,
    jako se jim dávalo.
  • 00:04:51 Takže manžel teda šel.
  • 00:04:54 A než se vrátil,
    tak ten už byl raněnej a už padl.
  • 00:04:58 Takže vlastně se zachránil tímto.
  • 00:05:00 -Na místě bylo mrtvých
    114 občanů místních,
  • 00:05:06 ale také 36 rudoarmějců.
  • 00:05:08 Těch 114 je poměrně vysoké číslo
    na takhle malou obec,
  • 00:05:13 protože to byl vlastně
    každý 10. obyvatel.
  • 00:05:22 -Nezapomenu, jak tam lezl,
    mýho kamaráda bez noh.
  • 00:05:27 Víte, neumíte si představit,
  • 00:05:29 jak je člověk malej,
    když nemá nohy.
  • 00:05:33 Ty brejle mu takhle visely.
    Povídám, ježišmarjá, Lojzo!
  • 00:05:40 Pláč, křik, skřípění zubů
    a žádnej v tu chvíli nevěděl, co.
  • 00:05:46 Nebyl nikdo, kdo by asi zavelel,
    teď takhle nebo takhle.
  • 00:05:51 Ti zodpovědní, ti padli.
  • 00:05:55 Předseda
    národního výboru revolučního
  • 00:05:58 a ti všichni padli.
  • 00:06:00 Teď nebylo nikoho,
    kdo by to vzal do ruk, pořádně.
  • 00:06:05 -Ty mrtvé pokládali
  • 00:06:09 tady na tu jižní stranu náměstí,
    kde jsou stromy, tak tam je kladli.
  • 00:06:14 Zraněné odnášeli do hotelu Jonáš.
  • 00:06:17 Kulečníkový stůl byl přeměněn
    na takový provizorní operační stůl,
  • 00:06:21 kde se jim poskytovala
    základní první pomoc.
  • 00:06:27 Takový určitý paradox je,
  • 00:06:29 že mezi těmi mrtvými
    byl i jediný lékař hrotovický.
  • 00:06:33 -Ten pan doktor, Orel se jmenoval,
    se šoférem jeli z Valče
  • 00:06:37 a přijeli tady na to náměstí,
    tady na tu stranu.
  • 00:06:41 A on vyšel z toho auta
    a zrovna ho to,
  • 00:06:44 i toho šoféra i jeho to.
  • 00:06:47 A ta paní, jeho manželka,
    byla lékařka, ale zubařka.
  • 00:06:51 No tak pro ni šli,
    aby ty raněný tady pomohla to.
  • 00:06:54 Tak ona šla.
  • 00:06:56 A představte si, když ona chodila
    kolem těch raněných
  • 00:07:00 a najednou zjistila,
    že tam leží manžel mrtvej.
  • 00:07:04 -Všude tekla krev jak na jatkách.
  • 00:07:07 Nejvíc tady byli lidi opření
    o ten hotel Jonáš.
  • 00:07:10 To bylo všecko od krve,
  • 00:07:13 jak ti lidi stáli,
    bavili se mezi sebou,
  • 00:07:15 když to padlo,
    tak oni prostřílení střepinama.
  • 00:07:22 Tak krev tekla.
  • 00:07:25 Jak na jatkách.
  • 00:07:27 -Můj otec, který vlastně říkal,
  • 00:07:31 já musím tam jít,
    přivítat se taky s Rudou armádou.
  • 00:07:35 A tak na cestě,
    on vlastně sem ani nedošel,
  • 00:07:38 tam byla spořitelna,
  • 00:07:41 tak u té spořitelny, u toho výkladu,
    dostal střepiny do těla.
  • 00:07:47 On na místě nezemřel,
    on byl raněný.
  • 00:07:50 Potom se shánělo po Hrotovicích
  • 00:07:53 jedno jediné auto,
    které tam snad bylo, nákladní,
  • 00:07:56 benzín aby byl
    a stloukaly se narychlo lavice,
  • 00:08:00 aby co nejvíc těch raněných
    tam naložili do toho auta
  • 00:08:05 a jeli potom do Ivančic,
    do nejbližší nemocnice.
  • 00:08:11 Bylo to hodně svízelný,
    protože místy
  • 00:08:14 nemohli jet po silnici,
    museli jet po polích
  • 00:08:18 a ti ranění
    teda hrozně museli trpět.
  • 00:08:24 -Složité to bylo určitě v tom,
    že vlastně ta fronta
  • 00:08:28 nebo ta vojska jezdila
    po té silnici
  • 00:08:31 a teď ti, co jeli do té nemocnice
    na těch povozech,
  • 00:08:34 tak vlastně jeli proti té koloně,
    tak zase vyprávěli,
  • 00:08:38 že prostě museli někde
    po polích jet chvílemi, vyhýbat se,
  • 00:08:42 aby se s těmi raněnými
    tam dostali,
  • 00:08:45 a spousta samozřejmě
    jich tam vypustila duši.
  • 00:08:49 -Tatínek vlastně druhý den
    v Ivančicích zemřel.
  • 00:08:57 -No a druhý den,
    to vám můžu odpřisáhnout,
  • 00:09:00 když tady jsme šli okolo,
  • 00:09:03 tak to bylo tak strašný ticho
    v těch Hrotovicích.
  • 00:09:06 Tady v těchto místech do dneška
    já to ticho snad nějak vnímám.
  • 00:09:16 -Někteří lidé
    si odnesli ty své mrtvé domů,
  • 00:09:21 měli je doma ty tři dny.
  • 00:09:23 A těch mrtvých
    bylo samozřejmě strašně,
  • 00:09:26 někdy i celá rodina tady zahynula,
  • 00:09:28 takže další mrtví byli "uskladněni"
    nebo položeni ve sklepě lihovaru
  • 00:09:33 a tam prostě čekali na ten pohřeb.
  • 00:09:35 -Jak jste jeli tady do Hrotovic,
    tam je pila.
  • 00:09:39 A oni tam teda ti dělníci
    dělali rakve.
  • 00:09:41 To víte, 114 rakví než se udělalo,
    to bylo klepání celou noc,
  • 00:09:47 z celého úterka na středu,
    ze středy na čtvrtek.
  • 00:09:50 -Ten pohřeb potom byl 11. května,
    odehrávalo se to pod širým nebem.
  • 00:09:57 Byli tady dva faráři,
    Slámka a Štorkán.
  • 00:10:00 Slámka byl katolický farář,
    Štorkán byl Církve československé,
  • 00:10:04 která tady byla poměrně silná
    v té době.
  • 00:10:10 -Hromadnej pohřeb,
    to teplo strašný,
  • 00:10:12 ti mrtví se rozkládali už.
  • 00:10:15 Hromadnej pohřeb byl u kostela,
    všecky věnce byly ze šeříku.
  • 00:10:22 A víte,
    já do dneška nemůžu cítit šeřík.
  • 00:10:25 Protože ten zápach z těch mrtvejch
    a ten šeřík do toho...
  • 00:10:31 Já prostě to nesnáším.
  • 00:10:34 Tak to bylo hrozný.
  • 00:10:42 -Tomu nejmladšímu občánkovi
    byly čtyři roky
  • 00:10:45 a tomu nejstaršímu bylo 68 let.
  • 00:10:48 S nimi tady zahynulo
    36 sovětských vojáků
  • 00:10:52 z toho čela té jejich kolony.
  • 00:10:57 A zahynul tady i jejich velitel,
  • 00:11:00 byl to plukovník Sacharov,
    který byl velitel té brigády.
  • 00:11:04 -U toho velitele ti vojáci,
    a byla tam mezi nima žena, vojanda,
  • 00:11:09 tak ti jako údajně velice naříkali,
    velice plakali,
  • 00:11:14 o toho velitele.
  • 00:11:17 -To byl konec války
    a toto se jim stalo.
  • 00:11:20 I ten generál, každý jich litoval,
    těch vojáků, těch Rusů.
  • 00:11:24 Ti za to taky nemohli,
    byli v neštěstí.
  • 00:11:28 To bylo,
    velice na ty se vzpomínalo.
  • 00:11:32 -Hrotovické neštěstí
    považovali svědci
  • 00:11:35 od samého začátku za omyl Sovětů.
  • 00:11:37 I místní kronikář
    celou událost takto zaznamenal.
  • 00:11:41 Když ale v době normalizace
  • 00:11:43 jeden sovětský důstojník
    při své návštěvě Československa
  • 00:11:47 poznal na dobové fotografii
    svého padlého druha,
  • 00:11:50 pravda musela ustoupit ideologii.
  • 00:11:52 A u toho zůstalo
    až do začátku 90. let,
  • 00:11:55 kdy se hrotovická kauza znovu
    a doufejme, že naposledy, otevřela.
  • 00:12:05 -Krátce po válce se to bralo
  • 00:12:07 jako taková ta daň
    za to osvobození,
  • 00:12:10 za jeden z četných válečných omylů,
  • 00:12:14 k nimž docházelo
    právě 8. a 9. května 1945
  • 00:12:17 na našem území na mnoha místech.
  • 00:12:21 -To ani říct nemůžu, že by byla
    hořkost nebo nějaká zloba.
  • 00:12:26 Protože každý to bral tak,
  • 00:12:28 že to je ve válce
    takovej určitej zmatek,
  • 00:12:31 prostě nedorozumění,
    to se lehko stane.
  • 00:12:35 -Sověti měli takový,
    použil bych klidně termín zlozvyk,
  • 00:12:40 poslat dopředu
    muže na koni nebo na motocyklu,
  • 00:12:43 v tom případě motocyklu
    se jedná o Hrotovice,
  • 00:12:47 jednoho jediného člověka,
  • 00:12:50 takže když si vezmete různé kroniky
    různých obcí v Čechách a na Moravě,
  • 00:12:55 tak se tam dozvíte,
  • 00:12:56 že tam přicválal na koni
    ruský průzkumník
  • 00:12:59 nebo přijel na motocyklu,
  • 00:13:01 a to byl ten věrozvěst
    toho osvobození.
  • 00:13:05 -Jak je zápis v kronice,
    že tak, jak bylo zvykem,
  • 00:13:08 že jezdili takoví signalizátoři
  • 00:13:11 nebo vojáci, kteří označovali
    přední okraj té fronty.
  • 00:13:15 A ten vojín,
    který jel před touhle kolonou,
  • 00:13:18 tady padl
    na té křižovatce u Slavětic.
  • 00:13:21 Čili ty rakety nestřílel.
  • 00:13:24 A ten letec, když letěl,
    viděl tady nějakou kolonu,
  • 00:13:28 samozřejmě z toho letadla
    nerozlišil,
  • 00:13:30 jestli to je německá nebo ruská,
  • 00:13:33 zvláště když ti Němci
    tady v blízkosti byli,
  • 00:13:36 u Myslibořic
    byla nějaká dělostřelecká baterie.
  • 00:13:39 -Takže ty sovětské jednotky,
  • 00:13:41 které přijely na náměstí Hrotovic
    a byly tam nadšeně uvítány,
  • 00:13:45 tak o tom nevědělo
    sovětské letectvo.
  • 00:13:48 Takže ve chvíli,
  • 00:13:50 kdy uviděli letci pod sebou
    jakýsi mumraj,
  • 00:13:53 tak to zcela špatně vyhodnotili
    a zaútočili na hrotovické náměstí.
  • 00:14:00 -Těch vojáků Rudé armády
    bylo asi 36.
  • 00:14:04 Ti jsou pochovaní
    ve společném hrobě.
  • 00:14:09 A generál Sacharov,
  • 00:14:11 který tomu velel vlastně,
    té armádě,
  • 00:14:15 tak vezli ho mrtvého na tanku
    až do Prahy.
  • 00:14:21 Protože oni si dali slib
    s dalším generálem.
  • 00:14:26 Nevím jeho jméno,
    to si nepamatuju.
  • 00:14:29 A prostě ti vojáci
    to brali tak,
  • 00:14:32 že ho musí živého mrtvého
    dovézt do té Prahy,
  • 00:14:36 aby se tam s tím kamarádem,
    generálem druhým, setkal.
  • 00:14:42 -Mnoho lidí zná takovou
    dost známou fotku z května 1945
  • 00:14:48 z dnešního náměstí Jana Palacha,
  • 00:14:51 tam bylo první pohřebiště
    sovětských vojáků
  • 00:14:54 padlých za pražské operace.
  • 00:14:58 A je tam fotografie
    pohřbívaného důstojníka,
  • 00:15:01 jak se nad ním sklání
    jedna vojačka Rudé armády.
  • 00:15:07 Ta fotografie obletěla svět
    a je k ní taková legenda,
  • 00:15:11 že padl v posledních
    vteřinách války.
  • 00:15:14 Protože ta fotka
    byla skutečně velice známá,
  • 00:15:18 tak si jí při své návštěvě
    Československa,
  • 00:15:21 tuším v roce 1970, všiml právě
    jeden z jeho bojových druhů.
  • 00:15:26 A říkal, to je přece Sacharov,
  • 00:15:29 to je Georgij Sacharov,
    ten nepadl v Praze.
  • 00:15:33 -A teď najednou se znova
    začala probouzet kauza Hrotovice.
  • 00:15:38 Takže ty normalizační orgány
    toho husákovského Československa
  • 00:15:44 začaly se této problematice
    znova věnovat a přišly s teorií,
  • 00:15:48 že všechny ty oběti
    na hrotovickém náměstí
  • 00:15:52 jsou obětí
    německé dělostřelecké palby
  • 00:15:55 ze vzdálenosti asi 6 kilometrů
    od Myslibořic.
  • 00:16:00 A tak vlastně tady už dochází
    k zjevnému falšování té historie.
  • 00:16:07 -Za režimu totalitního
    se nesmělo říkat,
  • 00:16:11 že by to shodili z letadla
    bombu Rusové,
  • 00:16:15 tak prostě byla verze,
    že to stříleli Němci od Myslibořic.
  • 00:16:24 Což teda se takhle celý roky
    věřilo anebo mluvilo
  • 00:16:28 a nikdo nesměl říct
    teda skutečnou pravdu.
  • 00:16:31 Jedno je jistý,
    že teda jsem slyšel od místních,
  • 00:16:35 že kdo řekl ve škole,
  • 00:16:37 že to udělali Rusi
    nebo z ruského letadla,
  • 00:16:40 tak dostal pětku.
  • 00:16:44 -Samozřejmě až v 90. letech
  • 00:16:46 bylo možné se bez emocí,
    bez politických tlaků,
  • 00:16:50 seriózně na kauzu Hrotovice
    podívat.
  • 00:16:53 Tam dochází potom
    k analýze těch událostí,
  • 00:16:56 můžou být vyslechnuti i ti svědci,
    kteří viděli to,
  • 00:16:59 co předtím nebylo chtěno
    být viděno.
  • 00:17:02 Takže tam se zjišťuje,
  • 00:17:05 že to skutečně byl
    útok sovětského letectva.
  • 00:17:08 A i to, že jsou tam někdy
    podsouvána nebo využívána fakta,
  • 00:17:12 že tohle je německý dělostřelecký
    granát nebo německá bomba,
  • 00:17:17 tak to potom
    někteří čeští historici
  • 00:17:20 pomocí ruských archivů
    snadno analyzovali,
  • 00:17:24 že sovětské letectvo používalo
    i německé bomby a podobně.
  • 00:17:29 -V první části v podstatě
    jednoznačně prokázali,
  • 00:17:33 že tady nevybuchl
    ten granát ráže 150 milimetrů.
  • 00:17:37 V další fázi toho vyšetřování
  • 00:17:39 zase na základě těch střepin
    a tak dále, zkoumání,
  • 00:17:45 se dospělo k závěru,
  • 00:17:47 že to mohla vybuchnout
    puma trofejní,
  • 00:17:50 kterou ti Rusové
    používali v letadlech.
  • 00:17:53 Ten základní dokument
    je ta kronika.
  • 00:17:56 A ta kronika je psána v době,
  • 00:17:59 kdy všichni u toho byli,
    všichni si to pamatovali.
  • 00:18:04 V té době by si kronikář netroufl
    napsat něco, co nebyla pravda.
  • 00:18:08 Protože to nebylo možné,
    to byl ten základní dokument.
  • 00:18:12 Ti lidi tady žili, žili s tím,
    že to bylo ruské letadlo.
  • 00:18:16 A v podstatě vadilo akorát to,
    že se ta tragédie stala,
  • 00:18:20 ale ne že to bylo ruské letadlo.
  • 00:18:23 -8. a 9. května 1945
    bylo letecky napadeno
  • 00:18:26 nejméně 60 lokalit
    v Čechách a na Moravě.
  • 00:18:33 A ty ztráty byly dost vysoké.
  • 00:18:38 Jako minimální se uvažuje
    o 1300 obětech
  • 00:18:42 z řad českého obyvatelstva
    civilního,
  • 00:18:45 ale i těch ustupujících Němců,
    ale myslím, že jich bude ještě víc.
  • 00:18:53 -Den po tragédii v Hrotovicích
    vyvrcholila aktivita Rudé armády
  • 00:18:57 v českých zemích.
  • 00:18:59 9. května vjely sovětské tanky
    od severozápadu do Prahy.
  • 00:19:03 Část vojáků pokračovala tentýž den
    směrem na jihovýchod
  • 00:19:06 a došlo k jedné z posledních
    strategických operací.
  • 00:19:10 U Benešova se spojily jednotky
    1. a 2. ukrajinského frontu.
  • 00:19:14 Na místě tohoto setkání
    byl hned po válce vztyčen pomník.
  • 00:19:18 O jeho důstojnou podobu
    se dnes stará, mimo jiné,
  • 00:19:21 i ruský podnikatel
    Viktor Kornienko.
  • 00:19:26 -Teď se nacházíme
    u obce Dobříčkov
  • 00:19:29 na silnici
    mezi Benešovem a Vlašimí.
  • 00:19:32 A za námi je pomník,
    který zde byl postaven v roce 1945,
  • 00:19:38 tedy ne v této konkrétní podobě,
  • 00:19:41 ale to místo jako památeční
    bylo vybráno už právě v roce 1945.
  • 00:19:45 -Když byl postavený,
    tak tam byla daná pamětní deska
  • 00:19:49 a na ní byl nápis:
  • 00:19:51 "Zde došlo k setkání armád
    1. ukrajinského frontu
  • 00:19:55 sovětské armády I. S. Koněva
  • 00:19:59 s vojáky 2. ukrajinského frontu
    maršála Malinovského."
  • 00:20:03 9. května 1945
    při osvobozování Prahy.
  • 00:20:08 -Z východních Čech sem směřovala
    velká skupina Schörnerovy armády,
  • 00:20:12 ta vojska Střed,
    která se snažila probít
  • 00:20:16 v těch posledních dnech války
    do amerického zajetí.
  • 00:20:19 Vojska 1. ukrajinského frontu,
    která osvobozovala Prahu,
  • 00:20:24 vlastně pokračovala velmi rychle
    z Prahy potom směrem na jih,
  • 00:20:28 právě na Benešov.
  • 00:20:30 A z východu, od Jihlavy,
    v několika směrech postupovaly
  • 00:20:34 jednotky 2. ukrajinského frontu.
  • 00:20:37 A ta dvě vojska
    se měla setkat tady,
  • 00:20:40 tady uzavřela jakoby tu cestu
    těm jednotkám wehrmachtu
  • 00:20:44 dál na západ.
  • 00:20:46 Ta prvotní podoba byla vlastně
    vystavěna hned v tom roce 1945,
  • 00:20:50 a byla to velká dřevěná slavobrána.
  • 00:20:53 Tu tady měla postavit
    ještě vojska Rudé armády.
  • 00:20:56 -Zřejmě to stavěli z mokrého dřeva,
    protože suché asi neměli,
  • 00:21:01 tak byl z mokrého dřeva postavený
    a on brzo shnil.
  • 00:21:04 Takže oni v roce 1954
    tu slavobránu museli nechat shodit.
  • 00:21:09 V 50. letech
    tam byl postavený památník,
  • 00:21:12 který je tam vlastně
    v současné době.
  • 00:21:17 -Dokonce jeho součástí potom byl
    i po jistou dobu tank T34,
  • 00:21:21 který stál na tom žulovém podstavci
    vedle pomníku.
  • 00:21:25 -Pro ty mladé kluky
    to bylo eldorádo.
  • 00:21:29 Ten tank byl otevřený,
    tam se do toho mohlo vlézt.
  • 00:21:34 To byli kluci z Dobříčkova,
    ze Struhařova,
  • 00:21:37 ti tam do něj vlezli.
  • 00:21:39 Nějakým záhadným způsobem
    ho odbrzdili a tank se rozjel.
  • 00:21:43 Sjel teda jenom z toho podstavce.
  • 00:21:45 Takže pak to nějak vyšetřovali,
    ale nějak se to utlumilo.
  • 00:21:49 Pak ten poklop i to všechno
    zavařili,
  • 00:21:51 aby už do toho nikdo nevlezl.
  • 00:21:55 -V každém okrese bylo nutno
    nějakým způsobem symbolizovat
  • 00:21:58 vstup Rudé armády,
    to že Rudá armáda tam prostě byla.
  • 00:22:02 Myslím si, že to mohlo mít
    stejně tak strategický
  • 00:22:05 jako symbolický význam.
  • 00:22:07 -Mělo tam ještě stát dělo,
    ale to už se nikdy neuskutečnilo,
  • 00:22:11 to tam nebylo.
  • 00:22:13 V 70. letech byly větší plány,
    počítalo se s tím,
  • 00:22:16 že se udělá nový památník.
  • 00:22:18 Mělo to být posunuté
    kousek dál k lesu,
  • 00:22:21 měla tam být příjezdová cesta,
    aby se tam mohla konat shromáždění,
  • 00:22:25 aby se tam vešlo víc lidu.
  • 00:22:27 "Náklad bude činit 1 875 000 Kčs.
  • 00:22:30 Stavbu zajistit v akci "Z"
    za spoluúčasti občanů a armády."
  • 00:22:34 A to už se neuskutečnilo,
    akorát tam zůstal ten tank.
  • 00:22:37 -Ten tank byl potom po roce 1989,
    na začátku 90. let, byl odstraněn.
  • 00:22:47 -Podnikám v Čechách delší čas.
  • 00:22:52 Shodou okolností bydlím nedaleko
    od toho pomníku, v Milovanicích.
  • 00:22:56 Vedle památníku,
    když jsem v Čechách,
  • 00:22:59 projíždím každý den ráno a večer.
  • 00:23:02 Chyběly tam věci, které dříve byly,
    byl tam tank a hvězda.
  • 00:23:07 Tank, to je na mě těžký,
    sehnat tank a dát na místo.
  • 00:23:11 Ale hvězdu zadal, vyrobili ji,
    trvalo to nějaký čas,
  • 00:23:15 no a tu hvězdu jsme dali.
  • 00:23:18 Já snažil jenom vrátit
    do původní podoby památník.
  • 00:23:24 Kvůli tomu tu hvězdu tam dal.
  • 00:23:27 No a jsem Rus,
    tak mě to hřeje srdce,
  • 00:23:30 že i daleko od domu
    můžu něco udělat příjemného,
  • 00:23:34 zůstane stopa i po mně.
  • 00:23:40 -Rudá armáda v podstatě
    to místo obsadila jako první,
  • 00:23:46 ona to místo osvobodila.
  • 00:23:48 Proto si myslím,
    že ten symbol je namístě.
  • 00:23:51 Nemůžeme to brát
    jako symbol komunismu
  • 00:23:54 nebo snad nějakých současných
    peripetií kolem putinovského Ruska.
  • 00:23:59 -Bude nová pamětní deska,
    no tank ne, tank nechtějí lidi,
  • 00:24:03 protože to vyvolává vzpomínky jiné.
  • 00:24:07 Bohužel.
    Zase historie, nepřepsatelná.
  • 00:24:13 -Myslím si, že to místo
    může být symbolické jak s tankem,
  • 00:24:17 tak bez tanku.
  • 00:24:19 Osobně prostě nemám žádný problém
    ani s tou rudou hvězdou
  • 00:24:23 ani s tím tankem.
  • 00:24:26 -Podle mě lidi položili
    desítky milionů životů.
  • 00:24:32 Teď je ovzduší zase takové napjaté.
  • 00:24:37 Chci, aby se to nezopakovalo,
    v žádném případě.
  • 00:24:42 Protože to, co může být nadále,
    to už po nás nezbude nic,
  • 00:24:46 ani památník.
  • 00:24:49 -To byly další příběhy z doby,
    kdy u nás končila válka.
  • 00:24:53 Mějte se hezky
    a za týden zase na viděnou.
  • 00:24:58 Skryté titulky: Alena Kardová,
    Česká televize 2015

Související