iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 6. 2019
09:50 na ČT2

1 2 3 4 5

5 hlasů
4299
zhlédnutí

Folklorika

Za prahem roubených chalup

S horaly a etnology za krásami karpatské lidové architektury do muzeí v přírodě i do původních dřevěnek zachovaných v krajině.

25 min | další Hudba »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Folklorika - Za prahem roubených chalup

  • 00:00:16 -Jak vidíte chlívek,
    tak tady jsme měli dobytek.
  • 00:00:23 Jak vidíte pozůstatky vrat.
  • 00:00:26 Byl tam dobytek, kráva, kůň.
  • 00:00:30 A tady jsme měli hnojiště.
  • 00:00:32 Tady vidíte pozůstatek
    dřevěného záchodu.
  • 00:00:38 Tady byly špendlíky,
    slaďoučké ryngle.
  • 00:00:42 Tady bylo hnojiště,
    tak ryngle byly slaďoučké jak med.
  • 00:00:48 Je mi z toho smutno.
  • 00:01:02 -Když se řekne skanzen,
    tak pro mě to znamená dvě věci.
  • 00:01:07 Skanzen s velkým "S",
  • 00:01:10 tzn. první otevřené muzeum v přírodě
    pro návštěvnickou obec v roce 1891,
  • 00:01:18 na Šancích ve Švédsku.
  • 00:01:23 Poté si člověk vybaví skanzen
    jako obecné označení muzea v přírodě.
  • 00:01:30 -Skanzen je uchování
    některých staveb tak,
  • 00:01:37 aby se dalo vidět
    a člověk si mohl sáhnout na srub,
  • 00:01:44 jakým způsobem to předkové dělali.
  • 00:01:47 -Nejsou to jen chaloupky
    rozkládané po prostoru,
  • 00:01:53 ale mělo by to být všechno okolo.
  • 00:01:56 Měla by to být krajina,
    venkovské prostředí
  • 00:02:00 a život ve skanzenu.
  • 00:02:03 Je to trochu klišé,
    živé muzeum, živý skanzen,
  • 00:02:07 ale jen když se rozmístí
    do prostoru chalupy,
  • 00:02:11 to skanzen není,
    musí se dotvořit všechno okolo.
  • 00:02:17 -Jiří Langer:
  • 00:02:18 Za prahem roubených chalup.
  • 00:02:22 "Nahoře, kde se svah urovnal,
  • 00:02:24 se pod dalšími lipami
    krčila zvonice z roku 1827.
  • 00:02:29 Vedle stála veliká stodola
    zámožného dvora,
  • 00:02:33 ale rodina hospodáře žila
    zase jen v malém domě."
  • 00:02:39 -Valašská dědina vznikla
    původně jako tzv. záchranný skanzen,
  • 00:02:44 oni ten termín začali
    na chvíli používat.
  • 00:02:48 Zpočátku to bylo mechanické
    poskládání přenášených dřevěných domů
  • 00:02:58 z různých koutů Valašska
    na Petřekovu stráň nad městem.
  • 00:03:02 Od 60. let se začal
    koncept proměňovat
  • 00:03:05 a začala se budovat
    živoucí valašská dědina
  • 00:03:10 s funkčními vazbami,
    které fungovaly.
  • 00:03:14 Už to nejsou jen stavby
    a krajina kolem.
  • 00:03:19 Je to oživený 3D model minulosti.
  • 00:03:24 A protože se neustále více
    prosazuje ukazovat
  • 00:03:29 muzejní život v pracovní rovině,
  • 00:03:35 od zemědělských prací,
    přes zpracování zemědělských plodin,
  • 00:03:40 rukodělná výroba.
  • 00:03:42 A dnes už máme řadu muzeí v přírodě,
    které ukazují manufakturní
  • 00:03:47 nebo i malé tovární provozy.
  • 00:03:50 -Tohle je materiál průměr 10 mm.
  • 00:03:54 Nažhavíme a budeme z toho
    postupně dělat kovaný hřebík.
  • 00:04:12 Tyhle hřebíky se používaly
    na vrata, petlice, závěsy.
  • 00:04:18 Pamatuji si,
    že jsem ve staré chaloupce vyrůstal
  • 00:04:22 a dneska mi je po tom smutno,
    protože jsem v muzeu rád,
  • 00:04:28 protože mi to připomíná dětství.
  • 00:04:32 V chalupě, ve které jsem vyrůstal,
  • 00:04:34 ta se prodala za 10 tisíc
    a dodnes jsou z ní trosky.
  • 00:04:46 Tady jsme pod střechu nosili seno.
  • 00:04:54 Jak bylo více děti,
    tak jsme spávali na seně s kocourky.
  • 00:05:11 -Kdybychom v minulosti
    šli po horských hřebenech,
  • 00:05:17 tak kultura ve vrcholných
    horských partiích
  • 00:05:23 je podobná bez ohledu
    na zemské hranice.
  • 00:05:37 Technologie jsou velmi podobné,
    protože ti lidé,
  • 00:05:42 pokud budeme mluvit
    o horském chovu ovcí,
  • 00:05:46 pracovali se stejným materiálem,
  • 00:05:49 ve stejném prostředí
  • 00:05:51 a navíc přes Karpaty
  • 00:05:53 se vine technologická znalost
    horského chovu ovcí, salašnictví.
  • 00:05:59 Tam není překážek,
    pokud jsou státní,
  • 00:06:05 nebo v minulosti zemské hranice,
  • 00:06:07 ale naopak hory mnohdy v minulosti
    spíš spojovaly, než rozdělovaly.
  • 00:06:16 Pokud chodíme po krajině Valašska
    nebo Karpat,
  • 00:06:21 a umíme se dívat,
  • 00:06:24 pak mnohé zbytky
    z toho dnes můžeme zaregistrovat.
  • 00:06:30 Problém je v tom,
    že málokdo se umí dnes dívat
  • 00:06:34 a umí si všímat
    nebo zaměřit svoji pozornost,
  • 00:06:39 na co by měl.
  • 00:06:42 -"Roubené chlévy stavěli
    ze silných, netesaných kuláčů.
  • 00:06:46 Hnojiště mívali
    před jejich dveřmi.
  • 00:06:49 Sezónní chlév na kamenném Upratisku
    pod vrcholem Velké Rače
  • 00:06:54 měl u vchodu oddělenou část,
  • 00:06:56 ve které pastýř na ohništi vařil
  • 00:06:59 a tam i spával.
  • 00:07:01 Pod tisícimetrovou Vysokou
    se ukrývá Malá Polana zvaná Člověčí.
  • 00:07:07 Snad pro důkaz,
  • 00:07:08 že i v takové výšce
    se může člověk uživit."
  • 00:07:13 -Jedeme na Sošov,
  • 00:07:15 tam se ještě dochovaly
    nějaké dřevěnice,
  • 00:07:18 zbytky usedlostí na Těšínsku.
  • 00:07:27 Už jsou z toho rekreační chaty,
  • 00:07:29 ale zrovna tam
    se o to majitelé dobře starají.
  • 00:07:33 V takové formě by do budoucna
    tady mohly dřevěnice být zachovány.
  • 00:07:39 Kdysi se lidé usazovali
    na vrcholcích hor,
  • 00:07:43 tam byl i rovnější terén
    než v hlubokých údolích.
  • 00:07:48 Šel tam i oves zasít,
    chaloupku postavit.
  • 00:07:56 Je to charakteristické
    pro celé Karpaty.
  • 00:07:58 Na Gruňách se usazovali lidi.
  • 00:08:07 -Jsou to roubené dřevěnice,
  • 00:08:10 pro náš region Těšínského Slezska
    je charakteristické,
  • 00:08:14 že se stavělo z půlených kmenů,
    půlek nebo tzv. plazů.
  • 00:08:22 Vidíme, že to byly statné smrky
    nebo tady vyrostly mohutné jedle.
  • 00:08:30 Někdy plazy měly výšku
    i přes 70 cm.
  • 00:08:35 Lidé stavěli domy tam,
    kde se usadili,
  • 00:08:39 kde předtím vyklíčili les
    nebo založili pastviny.
  • 00:08:43 Potom začali obdělávat půdu.
  • 00:08:46 To už jim umožňovalo vybudovat
    takové domy.
  • 00:08:50 Dřevěnice mají životní cyklus,
    jako je den, rok,
  • 00:08:55 pastevní sezona, lidský život.
  • 00:09:00 Stejně tak žije dřevěnice
    a my víme, co se s ní stane.
  • 00:09:04 V dnešní době stavíme jinak.
  • 00:09:07 Ani nevíme,
    kam to vede,
  • 00:09:09 co se se stavbami stane,
    a jak to změní náš svět.
  • 00:09:20 Lidé se snažili stavět domy tam,
    kde se nedalo sít,
  • 00:09:25 kde se nedala využít půda,
  • 00:09:28 někde ve stráni,
  • 00:09:30 ve snože, jak se u nás říká.
  • 00:09:34 Podívejme se, kde se staví dneska,
  • 00:09:36 na rovině,
    na nejúrodnější půdě.
  • 00:09:39 Trošku chybí úcta k zemi.
  • 00:09:43 Je potřeba to dokumentovat,
    stavět skanzeny,
  • 00:09:47 ale je taky potřeba
    zbytky dřevěnic
  • 00:09:51 v původních místech jejich výskytu
    chránit a opatrovat.
  • 00:09:56 Tady si myslím,
    že se tak děje.
  • 00:10:00 Tato dřevěnice je pěkně přikrytá
    novou střechou
  • 00:10:05 a ještě nějakou dobu vydrží.
  • 00:10:22 DIALOG V NÁŘEČÍ
    Dobrý, jdeme se podívat na chaloupku.
  • 00:10:27 -A kde to budete fotit?
  • 00:10:30 -Tady všude, jestli můžeme i do síně?
  • 00:10:32 Jak to tu bylo?
  • 00:10:34 Byl tu statek Šimečkův.
  • 00:10:37 -Byl, narodil se tady můj táta.
  • 00:10:40 -Myslím, že 10 hektarů tu bylo.
  • 00:10:46 -Bylo, i 110,
    ale potom se to rozdělilo.
  • 00:10:52 -Tak se to krouhalo
    a krouhalo.
  • 00:10:55 ČESKY
    Toto je jedna z nejokázalejších
  • 00:10:58 dřevěnic v Nýdku.
  • 00:11:00 Tady byl velký hospodář Šimeček,
    měl 10 hektarů.
  • 00:11:07 Kolik na to bylo koní?
  • 00:11:09 -Dva.
  • 00:11:10 -Byl to už bohatý hospodář,
    i stavení je velké.
  • 00:11:22 Toto stavení je svém původním místě.
  • 00:11:25 Tam, kde bylo postaveno
  • 00:11:27 výstavba pokračuje
  • 00:11:30 a vznikají tady zděné patrové domy.
  • 00:11:33 Okázalé stavení
    se vizuálně proporčně zmenšuje
  • 00:11:39 a už není dominantou vesnice.
  • 00:11:44 Ve skanzenu máte všechny místnosti
    krásně uklizené,
  • 00:11:48 všechno na svém místě.
  • 00:11:50 Když se podíváte do světnice,
    tak je vidět, že se tady chodí,
  • 00:11:55 hospodáři to využívají
    a potom žije i stavení.
  • 00:12:00 Je to cítit.
  • 00:12:09 DIALOG V NÁŘEČÍ
    -Pozor na hlavu,
  • 00:12:14 je to strašně nízko.
  • 00:12:17 -Je třeba se ohnout.
  • 00:12:20 Kde jste měli vodu?
  • 00:12:22 Byla tu vykopaná studna?
  • 00:12:24 -Jo.
  • 00:12:25 Studna je přikrytá
    a voda se nosí z vrchu.
  • 00:12:29 -Takže to bylo normálně v chalupě,
    jak to bývalo?
  • 00:12:32 -Ano, a je to přikryté.
  • 00:12:36 -Máme tady tmu.
  • 00:12:41 -Je tu vlhko,
    dají se tu zasadit brambory.
  • 00:12:50 -Slípky tady jsou.
  • 00:12:52 -Ano, tam jsou slípky.
  • 00:12:55 -"Radkovský shluk usedlostí
    má uprostřed ve svahu zděné sklepy
  • 00:13:00 a nad nimi chlévy.
  • 00:13:02 To připomíná středověkou tvrz.
  • 00:13:05 Ve svahu se nejlépe stavělo
    na terénních terasách,
  • 00:13:09 do kterých zapustili sklep.
  • 00:13:11 Dvůr v Korni obklopovalo obydlí
    a stodola s chlévem.
  • 00:13:17 Z původních chlévů v Korni
    pod vrcholem Konečné
  • 00:13:20 vznikaly obývané dvory
  • 00:13:22 i na hřebenových pastvinách
    kysucké strany Beskyd."
  • 00:13:33 -Relativně mladá stavba
  • 00:13:35 na valašské dědině Valašského muzea
    v přírodě
  • 00:13:39 je hospoda ze Zděchova.
  • 00:13:41 Společně s dalšími stavbami
    byly vybudovány před 10 lety.
  • 00:13:46 Navíc můžou ukázat,
  • 00:13:50 jak mocným kouzlem muzeum v přírodě
    disponuje.
  • 00:13:54 V minulosti,
    kdy se začala muzea v přírodě
  • 00:13:58 budovat,
  • 00:13:59 tak většinou se přenášely originály,
  • 00:14:01 alespoň pokud se týká
    roubeného stavitelství Karpat.
  • 00:14:05 Od poloviny 20. století vidíme,
  • 00:14:08 že originální stavby v terénu
    jsou už ve velmi špatném stavu.
  • 00:14:14 Např. se rozebraly,
    ale už se nedaly dát dohromady,
  • 00:14:19 protože dřevo bylo velmi degradované
    nebo stavby zanikly.
  • 00:14:25 Případně mohly být
    velmi zásadně přestavěny.
  • 00:14:30 A v tom tkví kouzlo muzea v přírodě.
  • 00:14:33 Může tok času vrátit nazpátek
    a my díky vzpomínkám,
  • 00:14:40 historické dokumentaci,
  • 00:14:43 můžeme postavit stavbu,
  • 00:14:46 její kopii nebo rekonstrukci
    v původní podobě.
  • 00:14:49 A to se v posledních letech
    i ve Valašském muzeu v přírodě stalo.
  • 00:15:16 Budování muzea v přírodě
    je mnoha generační dílo.
  • 00:15:20 Pokud se půjdeme podívat
    kousek dál za horizont,
  • 00:15:24 tak tam nalezneme výzvu pro další
    generace.
  • 00:15:27 Prostor, kde by se měl
    za několik let rozkládat další,
  • 00:15:32 v pořadí už čtvrtý areál
    valašského muzea.
  • 00:15:40 Spojovníkem celého karpatského
    oblouku je horské pastevectví.
  • 00:15:46 Zde se nedalo moc pracovat
    s obilnářskou produkcí,
  • 00:15:51 proto vždy horským částem dominoval
    chov ovcí, případně koz.
  • 00:15:57 Valašským dobytkem byly ovce a kozy
  • 00:16:03 a také některá plemena
    hovězího dobytka.
  • 00:16:14 -Tady je dřevák, byl na dřevo.
  • 00:16:18 A tady byly dva pokoje,
    velká kuchyň,
  • 00:16:24 za tím byla ložnice,
    tady byla chodba a velká komora.
  • 00:16:34 Tam byly hrnce atd.
  • 00:16:43 Dům je starý zhruba 150 let.
  • 00:16:49 Rodiče byli věčně na poli,
    protože pole byla až dole k lesu,
  • 00:16:55 všechno se to ručně okopávalo,
    brambory se sadily.
  • 00:17:04 Tady jsem měl chodníček
    a chodil jsem do potoka
  • 00:17:09 na pitnou vodu
  • 00:17:11 a na vážkách jsem nosil 10 kýblů
    do konírny
  • 00:17:16 a kojil jsem krávy vodou.
  • 00:17:20 Jak vidíte dveře,
    tak tam byl kůň a krávy.
  • 00:17:29 -"Skutečnost,
    že se ještě ve 20. století
  • 00:17:32 oraly i hřebenové pastviny,
  • 00:17:35 dokládají navršené kameny
  • 00:17:37 na mezích porostlé jasany,
    lískami a jívami.
  • 00:17:42 Kychová je údolí na severním okraji
    Huslenek,
  • 00:17:46 kterým kdysi jezdívali formani
    přes Papajské na trhy
  • 00:17:50 až do maďarské Pešti.
  • 00:17:53 Bačov nazývají na slovenské straně
    Javorníku sezónní chlév s jizbičkou.
  • 00:17:59 Tento stával pod Malinným."
  • 00:18:06 -Vzhledem k tomu,
    že valašské muzeum prezentuje
  • 00:18:09 tradičně stavitelství
    Západních Karpat,
  • 00:18:12 tak má několik svých sourozenců
    nebo příbuzných.
  • 00:18:17 Jedním z nich
    je i Kysucké muzeum na Vychylovce.
  • 00:18:22 Kysuce a Valašsko spolu sousedí,
  • 00:18:24 přírodní prostředí
    je zde velmi podobné
  • 00:18:28 a stavby reagovaly
    na podobné přírodní prostředí.
  • 00:18:32 Z tohoto hlediska
  • 00:18:34 můžeme sledovat v Rožnově
    a na Vychylovce
  • 00:18:37 řadu podobných prvků.
  • 00:18:46 SLOVENSKY
    -Někdy jsme od dýmu celé začmuzené,
  • 00:18:49 někdy ne.
  • 00:18:50 Podle toho,
    jaké je počasí a venku tlak.
  • 00:18:53 Je to 200letá pec,
  • 00:18:56 tak každý nemá možnost zapálit
    a zatopit si tu.
  • 00:18:59 Myslíme na ty,
    kteří zde topili v minulosti,
  • 00:19:02 protože domečky pocházejí
    ze zatopených obcí
  • 00:19:06 Rečnice a Harvelka.
  • 00:19:06 Právě v jedné z těch vesnic
    se narodila moje babka
  • 00:19:09 a jeden z těchto domečků
    patřil i jí.
  • 00:19:11 Člověk na ni myslí každý den,
    buď když zatápím
  • 00:19:14 nebo provázím návštěvníky.
  • 00:19:18 Ještě když si člověk obleče kroj,
    který mám po ní,
  • 00:19:22 některé části mám po prababičce,
    tak je to dost dojemné.
  • 00:19:27 Takových domečků
    je po světě hodně,
  • 00:19:29 některé mají takový osud,
    jaký mají,
  • 00:19:31 že se rozpadnou,
    nikdo si jich nevšímá.
  • 00:19:33 Ale díky muzeu můžou naši potomci
    a děti a jiní lidé vidět,
  • 00:19:37 jak žili naši předkové.
  • 00:19:40 Bylo by pělné je vidět v krajině,
    sice jsou už možnosti,
  • 00:19:44 že jsou dřevěné domy postavené
    a imitují.
  • 00:19:50 -Rožnov s Vychylovkou
    spojuje karpatská kultura,
  • 00:19:54 její atmosféra dřevěných staveb.
  • 00:19:57 Tročku se to glorifikuje,
    dřevěné stavby v horách,
  • 00:20:01 ale dobře víme,
  • 00:20:02 že i v nížině byla celá řada
    dřevěných staveb.
  • 00:20:06 Nebylo to tak,
    že by se v nížinách zdilo
  • 00:20:09 a jen v horách se stavělo ze dřeva.
  • 00:20:11 Dříve celá Evropa byla dřevěná,
    dokonce i města apod.
  • 00:20:15 Ale to co zbylo v horách,
    tak jak v Rožnově,
  • 00:20:19 na Vychylovce, Oravě
    a dál v celých Karpatech,
  • 00:20:22 i v našich horách, Krkonoších,
    Jeseníkách,
  • 00:20:25 tak je to dřevěná architektura,
    protože ke dřevu byl přístup,
  • 00:20:29 zároveň se tam nemodernizovalo.
  • 00:20:43 -Asi před 15 lety jsme tu přijeli
    s folklorním festivalem
  • 00:20:47 a byl jsem z tohoto prostředí
    skoro dojatý.
  • 00:20:55 Všechno působilo přirozeně.
  • 00:20:58 Všude kolem lesy,
    jak tady stojíme, nejen chalupy,
  • 00:21:02 je tu i pár políček, stromy,
    kaplička dole vypadá,
  • 00:21:06 jak kdyby tam stála odnepaměti.
  • 00:21:08 A to je asi to hlavní,
  • 00:21:10 co bych měl jako odborník
    ve skanzenu tvořit.
  • 00:21:12 Aby člověk přišel do prostředí
    a cítil se,
  • 00:21:15 jako by to tady bylo odnepaměti.
  • 00:21:28 V moderních trendech interpretace
    muzeí v přírodě zamýšlíme nad tím,
  • 00:21:33 co nám staré stavby říkají.
  • 00:21:35 Není to, že tak to vypadá u babičky,
    tady tikají hodiny, pec atd.,
  • 00:21:40 ale abychom si uvědomili,
    jak se dneska máme dobře.
  • 00:21:43 Jak se dřív lidé nadřeli,
    jak daleko to měli k cestě,
  • 00:21:47 byl to boj o přežití,
    zvlášť tady v horách.
  • 00:21:53 -"Na horním konci Štiavnika
    stával prastarý roubený dům,
  • 00:21:57 který měl vysokou jizbu
    s maličkými okenními otvory,
  • 00:22:00 patrové komory a chlév.
  • 00:22:05 Liďákova paseka se držela svahu
    pod vrcholem Hlubokého
  • 00:22:09 nad prameništěm Solaneckého potoka
    proti vrchu Soláň.
  • 00:22:14 Na vnější straně stodol
    rostou jasany a javory
  • 00:22:17 poskytující svěží olistěné větve
    pro zimní krmení oveček."
  • 00:22:30 -V naší republice nebo Evropě
    se setkáváme s řadou institucí,
  • 00:22:35 které se nazývají muzei v přírodě,
    ale málokteří z budovatelů,
  • 00:22:41 zvláště pokud se jedná o soukromníky,
    si uvědomují,
  • 00:22:45 že k muzeu v přírodě
    musí přistupovat velice zodpovědně.
  • 00:22:50 S pokorou k historické realitě,
    k minulým dobám a všem lidem,
  • 00:22:56 kteří zde žili před námi.
  • 00:23:15 Na první pohled se zdá,
    že lidové kultuře rozumí kdekdo.
  • 00:23:20 Každý si od babičky nebo dědečka
    z letních prázdnin vzpomíná
  • 00:23:25 na kredenc, vaření povidel
    nebo různé další věci,
  • 00:23:29 ale pokud chceme věrohodně
    ukázat to, co bylo před námi,
  • 00:23:34 tak nemůžeme jít jen po povrchu,
    efektních gestech a prezentacích,
  • 00:23:42 ale za muzeem v přírodě
    je vždycky velký kus práce.
  • 00:23:48 Mravenčí práce,
    která není vidět.
  • 00:24:08 -Když nám tady teklo,
    tohle tady nebylo, to už je kýč,
  • 00:24:13 tak jsme se staříkem posekali jedli
    a kůru jsme nařízli sekyrou,
  • 00:24:21 pak jsme to roztáhli, oloupali,
  • 00:24:25 nechali jsme to na louce proschnout,
    to se vyrovnalo
  • 00:24:28 a tím jsme zakrývali
    nad krávami střechu.
  • 00:24:32 Kůru z jedle jsme přitloukli
    na střechu
  • 00:24:36 a voda netekla.
  • 00:24:40 První, co bylo,
    tak se muselo zatopit v peci.
  • 00:24:44 A jak jsme tam přiložili
    nějaké větvičky,
  • 00:24:48 různé odpadky z lesa,
    nastrouhaly se brambory,
  • 00:24:57 kterých bylo dostatek,
    a kouzlo bylo,
  • 00:25:00 když se začaly dělat
    na plotně placky.
  • 00:25:05 Pak se to pomazalo máslem,
    krásně to vonělo, klasické placky.
  • 00:25:10 Ne na sádle, ale na plotně.
  • 00:25:13 Zasmrdělo to
    a to byla ta vůně, kouzlo.
  • 00:25:20 Skryté titulky: Lucie Richterová
    Česká televize, 2019

Související