iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 5. 2016
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

310 hlasů
276317
zhlédnutí

Každý milion dobrý

Mají rodiče právo nakládat se svým majetkem svobodně i navzdory nesouhlasu svých dětí? Jiřina Bohdalová v roli majitelky prosperující firmy.

90 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Každý milion dobrý

  • 00:00:07 -Dobrý den. Koho mám ohlásit?
    -Vy jste tu nový, že?
  • 00:00:11 Už tejden, paninko.
    Tak za kýmpak to bude?
  • 00:00:15 -Za svými zaměstnanci.
    -Ježíšmarjá! Promiňte.
  • 00:00:20 Oni řekli limuzína stříbrná,
    a vy zatím tréňákem černým!
  • 00:00:25 -Už to zvedám!
    -Jo, jo, jo.
  • 00:00:30 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:00:32 -Dobrý den, paní Ditrichová!
    -Dobrý den.
  • 00:00:36 Obden si říkám: Škoda, že už tu
    firmu neřídíte vy.
  • 00:00:40 -Opravdu?
    -Plný sklady, žádný odbyt.
  • 00:00:43 Jestli pánbůh nezasáhne, tak
    to tady zavřem a půjdem se pást.
  • 00:00:47 Všichni.
  • 00:00:50 Klid, pane Horáku.
    Pánaboha tím obtěžovat nebudeme.
  • 00:00:56 Dobrý den.
  • 00:00:57 Teda to je překvapení!
    Paní Ditrichová!
  • 00:01:02 Kdybychom jen tušili, že se
    dostavíte na jednání správní rady,
  • 00:01:05 vyhlásili bychom aspoň zákaz
    kouření, objednali něco dobrého...
  • 00:01:10 Chápu, že jsem pro vás
    něco jako zjevení,
  • 00:01:14 ale k návštěvě své firmy
    mám opravdu vážný důvod.
  • 00:01:20 Dostaly se mi totiž do ruky
  • 00:01:23 ekonomické výsledky firmy
    za poslední půlrok.
  • 00:01:27 Jak víte, můj manžel,
    dej mu pánbůh lehké spočinutí,
  • 00:01:32 rád říkal, že i ten nejlepší nápad,
  • 00:01:35 který v Čechách vznikne,
    projde vždy šesti body.
  • 00:01:40 Za prvé nadšení,
    za druhé vystřízlivění,
  • 00:01:44 za třetí zděšení,
    za čtvrté hledání viníků,
  • 00:01:49 za páté potrestání nevinných
  • 00:01:52 a za šesté
    vyznamenání nezúčastněných.
  • 00:01:56 V našem případě bod 4 až 6 škrtám.
  • 00:02:00 Momentálně se tedy nalézáme
    v bodě číslo 3 - zděšení.
  • 00:02:08 A přes bod číslo 2 - vystřízlivění
    je nutno navrátit vás
  • 00:02:13 i naše zaměstnance
    k bodu číslo 1, tedy nadšení.
  • 00:02:17 A tohoto úkolu
    jsem se rozhodla zhostit já.
  • 00:02:22 Takže, vážení, v této chvíli
    se ujímám vedení své firmy.
  • 00:02:28 A začneme revizí uzavřených smluv.
  • 00:02:34 VYZVÁNÍ TELEFON
  • 00:02:36 Ahoj, mami! Jsem ještě v redakci,
    zavolám potom, jo?
  • 00:02:40 Jo, mami, potvrdili ty letenky
    i hotel, takže letíme.
  • 00:02:44 Změna, Jaroušku!
    Adieu, Australie!
  • 00:02:50 Poletíte sami.
  • 00:02:52 Počkej, jaký adieu? Co ten hotel,
    co ty letenky? Vždyť to propadne!
  • 00:02:56 Hele, až skončíš, stav se u mě.
    Všechno ti vysvětlím. Jo?
  • 00:03:00 No pa, no.
  • 00:03:37 Jakápak lež, říká mi ten kolega.
    To, co jsem napsal,
  • 00:03:40 je prostě jenom taková
    kreativní práce s pravdou.
  • 00:03:43 Takže ani na jedno nezajdeš?
    V rychlosti, na stojáka...
  • 00:03:46 Čau. Hele, třeba na ležáka,
    ale jindy. Nezlobte se, máti čeká.
  • 00:03:48 Dejte si za mě. Čau.
    VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:03:51 Mami, už jsme skončili
    a hned jedu za tebou.
  • 00:03:54 A rovnou ti říkám,
    že tě do tý Austrálie dostanu.
  • 00:03:59 Ano, jsem syn paní Ditrichové.
  • 00:04:02 HUDBA
  • 00:04:41 Všechno zabukovaný.
    Hotely, letenky...
  • 00:04:44 Upozorňuju, že já se před pohřbem
    nikam rekreovat nejedu.
  • 00:04:48 Až nám to doktor řekne,
    miláčku, já všecko zařídím.
  • 00:05:18 Tři továrny.
    Dvě ve světě, jedna u nás.
  • 00:05:21 To dědický řízení bude nekonečný.
  • 00:05:25 A nesved bys, tati,
    vést aspoň tu českou firmu?
  • 00:05:29 Lukášku, prosím tě... Tatínek
    má přece úplně jiný plány, viď?
  • 00:05:39 Advokát říkal, že ta česká firma
    dělá dvě miliardy korun.
  • 00:05:43 Teď to všecko uhlídej.
    Tolik smluv u tolika firem.
  • 00:05:47 Ty už jsi mluvila s advokátem?
  • 00:05:49 Jo, ale už dávno.
    Jen tak orientačně, víš. Vem to.
  • 00:05:59 A neměli bychom dát už inzerát
    na prodej toho našeho domku?
  • 00:06:03 Abychom pak nesháněli kupce
    na poslední chvíli.
  • 00:06:06 Jolanko, prosím, nespěchejme.
  • 00:06:09 Budeme to všechno řešit až...
    Až pak.
  • 00:06:13 -Mami!
    -No?
  • 00:06:15 Tady je inzerát
    na prodej našeho baráku.
  • 00:06:18 Hm. A to ještě nevíš,
    Lukášku, o tý Americe.
  • 00:06:22 Sehnala jsem ti tam vysokou školu.
    Na tři roky soukromou.
  • 00:06:34 VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:06:38 Do prdele! Jolano, vstávej! Doktor!
  • 00:06:42 Doktore? Špatná zpráva, co?
  • 00:06:47 Cože, dobrá zpráva?
  • 00:06:50 No to je skvělý! Ne, vůbec
    se neomlouvejte, že voláte v noci.
  • 00:06:53 To je skvělý! Děkuju, doktore!
    Strašně moc děkuju, děkuju!
  • 00:06:57 To je perfektní. Na shledanou!
  • 00:07:00 Proboha, co se stalo?
  • 00:07:04 Pohnula prstem.
  • 00:07:13 No vidíš, mami.
    4 měsíce a jsi zase jako rybička.
  • 00:07:17 Nejvíc jsem na vás myslela,
    když jste byla pod narkózama.
  • 00:07:21 To jsem si teda říkala,
    to je zázrak.
  • 00:07:24 Jinej by měl problém s jednou,
    a vy jste přežila hned tři.
  • 00:07:27 Úžasný!
  • 00:07:32 Co pořád mlčíš, mami? Je ti dobře?
  • 00:07:34 Jo. Jen si tak přemýšlím.
  • 00:08:04 Tak vítej doma, mami!
  • 00:08:11 Jo a Lukáškovi vyřiďte,
    že mě zklamal.
  • 00:08:16 Čekala jsem, že pro svoji
    znovuzrozenou babičku taky přijede.
  • 00:08:22 On má teď
    strašně moc učení, maminko.
  • 00:08:24 On je ve škole hlavně, mami, víš.
    Budeš ještě něco potřebovat?
  • 00:08:26 Ne, ne, ne, děkuju.
    Jo ale zítra přijďte všichni.
  • 00:08:30 Přiťukneme si
    na začátek mého nového života.
  • 00:08:33 -Moc děkujeme, moc rádi přijdem.
    -Tak si odpočiňte.
  • 00:08:36 Pa! Tak...
  • 00:08:42 -Co je?
    -Nic.
  • 00:08:48 Boženko, všechno,
    co jsem měla v nemocnici, vyhoďte.
  • 00:08:53 Nic z toho tady nechci ani vidět.
  • 00:08:57 Jo a do ložnice mi dejte koňak.
  • 00:09:00 -Koňak v ložnici?
    -Samozřejmě. Koňak.
  • 00:09:06 Prosím.
  • 00:09:34 Tady Irena Ditrichová, doktore.
    Zdravím vás.
  • 00:09:38 Ne, ne, ne, ne, ne.
    Žádná křivda se mi neděje.
  • 00:09:44 Život je přímo zalit sluncem.
  • 00:09:47 No ale přesto
    budu potřebovat vaše právní služby.
  • 00:09:53 Proč?
    No, myslím, že budete překvapen.
  • 00:09:57 Byla bych ráda, kdybychom se sešli
    co nejdříve. Nejlépe zítra.
  • 00:10:02 Opravdu? Budu se těšit.
  • 00:10:06 Na shledanou.
  • 00:10:12 Snad mi promineš, Rudolfe.
  • 00:10:20 Pozdě! Ten barák už není na prodej.
  • 00:10:24 Zvonek jsme vypli,
    aby nás furt neotravovali zájemci.
  • 00:10:28 Nebo... Potřebujete něco?
  • 00:10:32 Nepředal byste
    tuhle obálku panu šéfredaktorovi?
  • 00:10:38 Jsme tak domluveni.
  • 00:10:41 Jasně.
  • 00:10:43 Teda ukrást invalidní holce auto
    za 450 tisíc, to je příšerný.
  • 00:10:48 A její děda, chudák, ji teď musí
    na vozejku tahat přes celý město
  • 00:10:51 do nemocnice. Obden!
  • 00:10:55 Jo, mimochodem,
    kdepak jsi byl dneska v noci?
  • 00:10:59 A proč jsi s náma
    nejel pro babičku? Ale pravdu!
  • 00:11:02 -Pravdu?
    -Tak lžeme si snad někdy?
  • 00:11:05 -Nikdy. -Pro babičku jsem s váma
    nejel z jednoho prostýho důvodu.
  • 00:11:08 -A to? -Že ji jedete vyzvednout,
    to jste mi jaksi zapomněli říct.
  • 00:11:12 Fakt? Aha. Tak promiň.
  • 00:11:14 A přes noc jsem doma být nemohl,
    protože jsem přespal u jedný holky.
  • 00:11:21 Počkej, ty máš holku?
  • 00:11:24 -To koukáš, co?
    -No to koukám.
  • 00:11:26 A že jedeme pro babičku,
    to jsi mu snad měl říct ty, ne?
  • 00:11:29 Víš, co já teď
    všecko musím řešit v práci?
  • 00:11:32 Mám hlavu jak věrtel,
    jak pátrací balón.
  • 00:11:34 Já se tak strašně těším,
    až jednou koupím to vydavatelství.
  • 00:11:37 Já pero nevezmu do ruky. Budu
    jenom vydávat. Krásnou literaturu.
  • 00:11:40 I když ji nikdo nečte.
    To bude krása!
  • 00:11:43 A to už všecko mohlo být.
  • 00:12:09 Já se z toho pořád nemůžu
    vzpamatovat, paní Irenko.
  • 00:12:12 Kdybych věděl, že jste měla nehodu,
    tak bych přijel. Okamžitě.
  • 00:12:16 Já vím. Ale nechtěla
    jsem vám přidělávat starosti.
  • 00:12:21 A vidět mě potlučenou.
  • 00:12:24 Tak. No jo. Starý rachotiny.
    Jako já.
  • 00:12:32 Klenoty. Jako jste vy.
  • 00:12:35 Čtyřicet let to manžel sbíral.
  • 00:12:38 A víte,
    že mě v tom ani jednou nesvezl?
  • 00:12:47 Tak co, doktore? Kterým pojedeme?
  • 00:13:12 Děkuji, děkuji.
  • 00:13:14 Ani nevíte, paní Ditrichová,
    jak jsme rádi,
  • 00:13:17 že vás po té nepříjemné události,
    která vás před pár měsíci postihla,
  • 00:13:22 můžeme přivítat -
    a jak je vidět - zcela zdravou.
  • 00:13:26 Jen se mi nesnažte namluvit, že po
    té havárii vypadám líp než před ní.
  • 00:13:33 I když se tak cítím.
  • 00:13:35 -Paní Irenko...
    -Ne, ne, děkuju. Postojím.
  • 00:13:38 Vážená správní rado!
  • 00:13:41 Sama jsem překvapena faktem,
    že se má nepřítomnost
  • 00:13:45 ve vedení firmy
    projevila vcelku blahodárně.
  • 00:13:49 Ekonomické výsledky
    jste kupodivu zlepšili sami.
  • 00:13:54 Blahopřeji. Ale k věci.
  • 00:13:57 Mnozí z vás jistě znají
    našeho rodinného přítele
  • 00:14:02 pana Oldřicha Nebeského, advokáta,
  • 00:14:05 který po 30 let
    držel právní ochranu
  • 00:14:10 i nad těmi nejbláznivějšími
    nápady mého muže.
  • 00:14:14 A vždy s úspěchem.
    Byla bych ráda, kdyby tentokrát
  • 00:14:21 poprvé v životě
    podržel svoji ochrannou ruku
  • 00:14:26 i nad mým rozhodnutím.
  • 00:14:28 Dovolte, abych vám oznámila,
    že jsem se rozhodla
  • 00:14:32 tuto firmu, kterou
    můj muž s některými z vás
  • 00:14:37 vypiplal od nuly až k dnešním
    miliardovým obratům,
  • 00:14:44 prodat.
  • 00:14:50 Jedna věc mi pořád vrtá hlavou,
    paní Irenko.
  • 00:14:54 Proč jste se té firmy rozhodla
    zbavit? Tak narychlo.
  • 00:14:58 Za chvíli se to dozvíte.
  • 00:15:08 Až sem! Až sem mě to odhodilo.
  • 00:15:13 A víte, co jsem si řekla,
    než jsem ztratila vědomí?
  • 00:15:18 Ty krávo, kam se to furt ženeš?
  • 00:15:23 To jsem si řekla.
  • 00:15:28 Pak dlouho nebylo nic,
    jen bílý strop v nemocnici.
  • 00:15:35 Jen jsem ležela,
    zírala vzhůru a o všem přemýšlela.
  • 00:15:41 Doktore, jestli všechno stihnu,
  • 00:15:47 nechám tady postavit pomník
    s nápisem nultý kilometr.
  • 00:15:56 Tady něco skončilo
  • 00:15:59 a něco daleko
    podstatnějšího začalo.
  • 00:16:14 Tedy, paní Irenko,
    řídit takovýhle skvost,
  • 00:16:17 to je pro milovníka veteránů
    učiněná rozkoš. Děkuju.
  • 00:16:21 Ne, ne, ten je váš.
  • 00:16:24 Za celoživotní služby,
    za přátelství a spolehlivost.
  • 00:16:28 -Ne.
    -Jo.
  • 00:16:30 No ne, vy si děláte legraci.
    To já nemůžu přijmout, paní Ireno.
  • 00:16:34 To je nesmysl. Já jsem vždycky
    byl vaším mužem skvěle placen.
  • 00:16:39 Já vím. A zároveň vás prosím,
  • 00:16:42 kdybyste si vzal na starost
    prodej zbylých tří vozů.
  • 00:16:46 -Cože? Prodat?
    -Ano.
  • 00:16:50 To snad ne!
    A co tomu řekne váš syn?
  • 00:16:52 Co by? Nic.
  • 00:16:54 Jarouškovi přece šly
    vždycky spíš písmenka než počty.
  • 00:16:59 Dovedu si představit,
    za kolik by to jednou prodal.
  • 00:17:02 Já to vlastně dělám v jeho zájmu.
  • 00:17:07 Copak, Jaroušku? Vypadá to, jako
    by ti mé informace vyrazily dech.
  • 00:17:13 Máš snad pocit, že jsem s těmi
    veterány nerozhodla správně?
  • 00:17:17 V žádném případě, mami.
    Já pokud vím, tak jsi v životě
  • 00:17:21 snad neudělala chybný krok,
    takže vlastně v pořádku naprosto.
  • 00:17:28 Aha, to jsou vaše pověstné koláčky,
    viďte, Boženko? Děkujeme.
  • 00:17:32 A co si o těch prodejích
    myslíš ty, Jolanko?
  • 00:17:39 Já teda musím přiznat, že jste mě
    prodejem továren trochu zaskočila,
  • 00:17:42 to teda na rovinu,
    ale jako proč ne?
  • 00:17:45 Stejně by k tomu někdy muselo
    dojít. Copak Jarda nebo já
  • 00:17:48 něco víme o problematice
    polohovacích postelí?
  • 00:17:52 -A ta auta? -To je přinejmenším
    dobrá ekonomická rozvaha,
  • 00:17:56 protože každej kousek,
    to je nejmíň milion
  • 00:17:58 a 4 miliony v bance,
    to jsou už celkem slušný úroky.
  • 00:18:01 -Jen drobnost, Jolanko. Pouze 3.
    -Jak 3?
  • 00:18:06 3 miliony.
    Ten čtvrtý automobil jsem darovala
  • 00:18:10 tady panu doktorovi
    za celoživotní péči o naši rodinu.
  • 00:18:19 Dovolte, abych k tomu zatím
    jenom zamýšlenému daru něco řekl.
  • 00:18:26 Teda jestli toho veterána
    nechcete přijmout, pane doktore,
  • 00:18:28 tak to byste nás ale hodně naštval.
  • 00:18:31 Myslím, že i děda by byl tvým
    nápadem nadšenej, babi, fakt.
  • 00:18:35 To máš vlastně pravdu, Lukáši.
    Protože tady pan doktor...
  • 00:18:39 Vy jste vlastně, pane doktore,
    byl po celou dobu pro naši rodinu
  • 00:18:42 něco jako andělem strážným,
    takže ani nevím,
  • 00:18:45 kdo jiný by si takový dar
    zasloužil, takže...
  • 00:18:49 To je správné rozhodnutí, mami.
    Naprosto, opravdu.
  • 00:18:52 Panebože, pojďme pít!
    Vždyť tady se pořád jenom mluví.
  • 00:18:56 Vy ani nevíte, maminko, jak
    jsme rádi, že jste zase mezi námi.
  • 00:19:01 Dobře.
    Tak vaše zdraví, paní Irenko!
  • 00:19:07 Tak ať jsi tu s náma dlouho, babi.
    Nejmíň do sta let.
  • 00:19:16 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
    Ano?
  • 00:19:19 -Dobré ránko!
    -Dobré ráno.
  • 00:19:23 -Pan doktor ještě spí?
    -Kdepak. Čeká.
  • 00:19:28 Naopak my oba jsme si mysleli,
    že prospat byste se dneska
  • 00:19:31 potřebovala vy po tom včerejšku.
  • 00:19:34 Já? Spát v tomhle věku?
    To je zbytečná ztráta času.
  • 00:19:41 Á propos, Boženko, co ten váš syn?
  • 00:19:58 Halenku tuhletu, nebo tuhletu?
  • 00:20:03 Dobré jitro, doktore.
  • 00:20:05 Dobré jitro, paní Irenko.
    Promiňte, promiňte...
  • 00:20:08 Vy vypadáte, jako když jste
    omylem přespal v loži fakira.
  • 00:20:12 Ale jsem ráda, že jste zůstal.
  • 00:20:15 No tak po té včerejší
    lahvi koňaku ani nešlo odejít.
  • 00:20:19 Ale trápí mě jiná věc.
  • 00:20:20 Ne, ten automobil
    je vyřízená záležitost.
  • 00:20:23 Já jsem si všiml jisté nelibosti,
    zejména u vaší snachy.
  • 00:20:27 Ale ne.
  • 00:20:29 To se vám jen zdálo.
  • 00:20:32 Doktore,
    vy přispíváte na nějakou nadaci?
  • 00:20:37 Ano, už několik let. Každý rok
    posílám určitou finanční částku
  • 00:20:41 nadaci, která se stará
    o děti s cystickou fibrózou.
  • 00:20:46 A proč to děláte?
  • 00:20:48 No tak proč... Ze dvou důvodů.
  • 00:20:52 Jednak to pomůže těm dětem
    a přiznám se,
  • 00:20:55 taky trochu kvůli sobě,
    protože člověk aspoň má pocit,
  • 00:21:00 že dělá něco, co má smysl.
  • 00:21:03 A právě takový pocit mi chybí.
  • 00:21:08 Doktore, kdybych
    chtěla založit nějakou nadaci,
  • 00:21:13 poradil byste mi?
  • 00:21:16 Paní Irenko,
    to je velice ušlechtilý nápad,
  • 00:21:19 ale je to spojeno
    se spoustou problémů organizačních,
  • 00:21:22 finančních, právních,
    personálních...
  • 00:21:25 -Ale proto mám vás.
    -No dobře.
  • 00:21:30 Takhle, že jsem tak smělý,
    kolik byste byla ochotna
  • 00:21:33 té vaší nadaci...
    -No tak 5 milionů pro začátek.
  • 00:21:41 A té vaší nadaci poskytnu 2.
  • 00:21:45 Šmarjájosef! 5 milionů
    a 2 miliony, to je 7 milionů!
  • 00:21:51 To byste poskytla jen tak?
    A nic byste z toho neměla?
  • 00:21:55 Jak to, že bych z toho nic neměla?
  • 00:21:59 Ten pocit bych přece měla.
  • 00:22:04 Doktore, zařídíte to?
  • 00:22:07 Pětadvacátého musím odletět
    do Toronta, ale jenom na pár týdnů.
  • 00:22:10 Do té doby
    jsem vám kdykoliv k dispozici.
  • 00:22:14 Ano.
  • 00:22:15 Neměl bych
    o té vaší nadaci říct synovi?
  • 00:22:18 Je to přece jenom spousta peněz.
  • 00:22:20 Ne, ne, ne, ne.
    Peníze Jarouška nikdy nezajímaly.
  • 00:22:23 Copak ho neznáte?
  • 00:22:25 Být závislý
    jen na svých schopnostech
  • 00:22:28 a jen na svých penězích.
    To je jeho zásada.
  • 00:22:32 Ano.
    K té jste ho taky vychovala, že?
  • 00:22:34 Ano. Je to hodný kluk.
    A navíc vždycky ctil má rozhodnutí.
  • 00:22:38 Pane doktore, snězte ty koláčky
    co nejdřív, ať neokorají.
  • 00:22:42 Děkuju! Děkuju, Boženko.
  • 00:22:48 Boženko, znáte tenhle článek?
  • 00:22:53 Tak si ho přečtěte.
  • 00:23:06 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:23:09 Dobrý den, prosím vás,
    pan šéfredaktor je tu někde?
  • 00:23:13 Jardo! Návštěva!
  • 00:23:16 Jé, Boženko! Kde vy se tady berete?
    Stalo se něco?
  • 00:23:21 -S matkou?
    -Jo.
  • 00:23:24 Ale nebojte. Ta je živá až až.
  • 00:23:29 Já jsem pořád nevěděla,
    jestli mám za váma jít nebo ne.
  • 00:23:34 Říkala jsem si:
    Nejsi, holka, z rodiny.
  • 00:23:37 Ještě by se na tebe
    mohli naštvat, že jo?
  • 00:23:39 Ale vždyť já vás, Jaroslave,
    znám skoro od studentských let.
  • 00:23:44 Vy to na mě paní Irence neřeknete,
    že ne?
  • 00:23:47 To víte, že ne, Boženko. Ale co?
  • 00:23:51 No, jde o hodně.
  • 00:24:00 450 tisíc je to.
  • 00:24:03 No a ještě.
  • 00:24:07 To je ta holka,
    co ji před rokem přejel
  • 00:24:09 ožralej policajt. Na přechodu.
  • 00:24:12 Přímo před barákem,
    kde ta holka bydlí.
  • 00:24:14 A teď jí ještě ke všemu nedávno
    ukradli to invalidní auto, chuděře.
  • 00:24:19 To já vím, Boženko, protože to
    je náš článek, to jsme psali my.
  • 00:24:23 No a paní Irenka mi řekla,
  • 00:24:26 ať ty peníze hodím tý holce
    do schránky. Jako tajně,
  • 00:24:30 aby se pak neseběhli lidi
    a ještě po ní nechtěli prachy.
  • 00:24:34 Jako po paní Irence, že jo.
  • 00:24:37 To je jako vtip?
  • 00:24:41 Skoro půl milionu? Do schránky?
  • 00:24:44 No to je jako na to nový auto.
  • 00:24:47 Ale kdyby jenom to!
  • 00:24:52 Těch milionů co chce rozdat!
  • 00:24:56 Já jsem si říkala, že byste
    to jako její syn měl vědět.
  • 00:25:00 A taky mi poradit, co s tím
    majlantem mám vlastně udělat.
  • 00:25:24 Samozřejmě že jsem jí řekl,
    ať tam ty peníze hodí!
  • 00:25:28 Co jsem měl dělat? Zakázat jí to?
  • 00:25:31 Copak neznáš matku? Copak
    se s ní dá jít do nějakýho sporu?
  • 00:25:35 Sedm a půl milionu minus.
    Plus veterán, to máš devět minus.
  • 00:25:42 Celkem. Nejmíň!
  • 00:25:45 Já to nechápu. Dřív byla spořivá,
    každou korunu dvakrát obrátila,
  • 00:25:50 než ji utratila,
    a teď vyhazuje peníze oknem.
  • 00:25:52 No peníze! Miliony!
    Dobrá zpráva pro každýho vyžírku!
  • 00:25:57 Stačí odvyprávět nějaký doják,
    natáhnout ruku...
  • 00:26:01 To by mě fakt zajímalo,
    proč to dělá.
  • 00:26:04 A nechceš se jí náhodou na to
    zeptat? Jako její syn? A dědic!
  • 00:26:15 Tak jsme byli úspěšní, Boženko.
    Podívejte, děkovný dopis redakci.
  • 00:26:21 A hlavně
    poděkování neznámému dárci.
  • 00:26:26 No jo.
  • 00:26:28 Paní Irenko, proč kouříte
    a pijete koňak?
  • 00:26:32 No protože
    mi to dělá dobře na klouby.
  • 00:26:35 Jak zabolej - šluk a lok,
    a bolest je fuč.
  • 00:26:39 VENKU TROUBÍ AUTO
    Já totiž bolest vyvažuju radostí.
  • 00:26:43 Kdo to přijel?
  • 00:26:45 -Pan Jaroušek.
    -Jó?
  • 00:26:49 -Tak já letím postavit na kafe.
    -Jo.
  • 00:26:52 A přineste ho do pracovny, jo?
  • 00:27:06 -Jo! Jaroušku!
    -Výborný.
  • 00:27:10 Hlavně mamince neříkejte,
    že jsem byla u vás v redakci.
  • 00:27:13 -Že ode mě všechno víte.
    -Ne, ne.
  • 00:27:17 -Je něco novýho, Boženko?
    -Jo.
  • 00:27:19 -Co?
    -Kouří a pije koňak.
  • 00:27:23 -Cože?
    -Prej jí to dělá dobře na klouby.
  • 00:27:28 Na klouby?
  • 00:27:31 Járo!
  • 00:27:34 Jaroušku!
  • 00:27:36 -Mami, ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:27:39 Ahoj. No jo, Boženčin koláček.
  • 00:27:42 To jsem si mohla myslet,
    že to zase vezmeš přes kuchyň.
  • 00:27:46 -Teda mami...
    -Co?
  • 00:27:48 Jak ty to děláš,
    že vypadáš tak dobře.
  • 00:27:50 Protože konečně dělám
    jen to, co chci.
  • 00:27:53 A to bys nevěřil,
    jak to prospívá zdraví.
  • 00:27:56 Pojď, já ti něco ukážu.
  • 00:28:00 Počkej, jak to, že nejsi v redakci?
    Děje se něco?
  • 00:28:04 Ne, vůbec nic,
    všechno v naprostým pořádku.
  • 00:28:06 Jen Jolanku napadlo, jestli bych
    sem nepřijel, teda oba nás napadlo,
  • 00:28:10 a nezeptal se,
    jestli něco nepotřebuješ a tak, no.
  • 00:28:13 -Jo tak. Jo, kafe si dáš?
    -Jo, rád.
  • 00:28:17 Tak pojď. Tak pojď.
  • 00:28:22 -A jak se má Jolanka?
    -Jo.
  • 00:28:24 Ten večer mi připadla taková
    ustaraná. Netrápí ji něco?
  • 00:28:28 -Prosím tě, co by? V pohodě.
    -No jo, no. V pohodě.
  • 00:28:33 Jestli ona by si neměla
    vzít příklad z tebe
  • 00:28:36 a konečně něco dělat,
    a ne jen ležet na gauči...
  • 00:28:38 Mami, promiň. Tohle
    jsme si jednou provždy vyříkali,
  • 00:28:42 uzavřeli jsme to,
    já ti za to děkuju,
  • 00:28:45 já jsem šťastnej, že mám aspoň
    trochu klid.-Ano. Dobře, promiň.
  • 00:28:47 VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:28:50 Á, doktore!
  • 00:28:53 No jistě. Příkaz k proplacení
    jsem už dala. Na oba účty.
  • 00:28:58 Jednou 5 a jednou 2 miliony.
    Jo a do toho vašeho veterána
  • 00:29:02 jsem nechala natankovat benzín,
    takže konečně můžete odjet.
  • 00:29:08 Ne. Doktore, už nepřemlouvat.
    Co řeknu, to platí. Hezký den.
  • 00:29:14 -Mami? -Co?
    -Promiň. Příkaz k proplacení,
  • 00:29:18 jednou 2 miliony
    a jednou 5 milionů?
  • 00:29:21 Co ta velkorysost, co tak najednou?
  • 00:29:23 Copak jsi mě celej život neučila,
    že halíře dělaj talíře?
  • 00:29:27 Hele, řekni Jolance,
    ať není zvědavá.
  • 00:29:32 Že bude brzo stará.
  • 00:29:36 Podívej se,
    rozhodla jsem se zafinancovat
  • 00:29:42 opravu Čertovy vyhlídky.
  • 00:29:45 Co? Tý ruiny? Proboha proč?
  • 00:29:47 Oni tam chtějí
    udělat domov seniorů.
  • 00:29:51 Ale nemají peníze. No řekni,
    není to smysluplná investice? Co?
  • 00:29:57 Asi ano, ale odpověz mi
    na jednu jedinou otázku.
  • 00:30:00 Proč to všechno děláš?
  • 00:30:05 Jaroušku, dělala jsem
    snad někdy něco bezdůvodně?
  • 00:30:12 Já jsem si nikdy nebyla tak jista
    svým jednáním jako teď.
  • 00:30:16 Ale proč se mě aspoň
    jednou, jedinkrát nezeptáš,
  • 00:30:21 co si o tom myslím já?
  • 00:30:23 Ale vždyť tě
    tyhle věci nikdy nezajímaly.
  • 00:30:27 Protože ses nikdy nechovala takhle!
  • 00:30:29 Proč se pořád radíš
    jenom s doktorem Nebeským?
  • 00:30:32 To tě fakt ani v nejmenším
    nezajímá taky můj názor?
  • 00:30:34 Vždyť ty hrstma rozhazuješ peníze,
  • 00:30:36 který jste si pracně
    s tátou desetiletí vydělávali.
  • 00:30:40 Jestli potřebuješ nějaký peníze,
    tak řekni. Já ti je dám.
  • 00:30:43 Ale, prosím tě, mně o tvoje peníze
    nejde, já si vydělám dost.
  • 00:30:46 Jaroušku, i kdybych
    každý měsíc rozdala milion,
  • 00:30:52 tak zbyde víc než dost!
  • 00:30:54 Mami, proboha, já chci
    jenom pochopit smysl toho všeho.
  • 00:31:01 Prostě jsem se takhle rozhodla.
  • 00:31:07 -Tak co, lásko?
    -Já se cejtím úplně hrozně, Jolano.
  • 00:31:11 Divnější rozhovor
    jsem v životě nezažil.
  • 00:31:14 Představ si to. Ona,
    která celej život tak šetřila,
  • 00:31:19 tak najednou jako daruje 27 milionů
    na opravu Čertovy vyhlídky.
  • 00:31:26 Cože? Kolik že darovala?
  • 00:31:29 Kdyby mně aspoň řekla,
    proč to dělá.
  • 00:31:32 Já věřím, že bych
    to třeba i pochopil, ale...
  • 00:31:34 Tak to teda ne.
    Tady se nic chápat nebude.
  • 00:31:37 Dobře mě poslouchej! Je načase,
    aby ses začal chovat zodpovědně
  • 00:31:41 k našemu rodinnýmu majetku!
    Já už jsem nad tím přemýšlela
  • 00:31:44 a něco mě napadlo.
    Sejdeme se u tebe v redakci, jo?
  • 00:31:49 Z toho, co jsem
    se od Jolany dozvěděl, soudím,
  • 00:31:52 že ta situace je opravdu velice
    vážná. -Aha, takže co?
  • 00:31:55 Takže já jsem něco jako vzduch nebo
    co? To ses mě nemohla aspoň zeptat,
  • 00:31:58 jestli chci do záležitostí mojí
    rodiny tahat ještě někoho dalšího?
  • 00:32:01 -Prosím tě, miláčku...
    -Tak proč jsi mi to neřekla?
  • 00:32:04 Miláčku, klid, ano? Máme snad
    před Vláďou nějaký tajnosti?
  • 00:32:07 Nemáme. Je to tvůj podnikový
    právník, zná celou naši rodinu,
  • 00:32:11 tak komu jinýmu jsem měla říct?
    -Takže můžeme mluvit otevřeně.
  • 00:32:15 Podívej, Jardo,
    tvoje maminka se začala chovat tak,
  • 00:32:18 že se to zcela vymyká
    jakýmkoli zažitým normám.
  • 00:32:21 Ono opravdu není normální
    rozdávat miliony na potkání.
  • 00:32:24 -No ne. To se prostě musí vyřešit.
    -No.
  • 00:32:27 A já bych jako právník
    jedno řešení měl.
  • 00:32:30 -Jako jaký řešení?
    -Počkej, počkej. Já to řeknu.
  • 00:32:33 Tady Vláďa si myslí,
    že ty změny v psychice
  • 00:32:37 mohly vzniknout
    kvůli poúrazovým komplikacím.
  • 00:32:39 Vem si jenom, kolik měla narkóz.
    Mně se to jeví takhle, přátelé:
  • 00:32:45 Pokud se má zamezit rozhazování
    vašeho rodinného dědictví,
  • 00:32:49 tak je nezbytné,
    aby tvoje maminka, Jardo,
  • 00:32:52 nejdřív podstoupila
    takové menší vyšetření.
  • 00:32:56 -Jako jaký vyšetření?
    -Takový pohovor.
  • 00:32:59 Preventivně.
    Jenom abychom zjistili,
  • 00:33:01 jestli ten můj nápad má šanci.
    -Jakej nápad?
  • 00:33:06 No, je to řešení sice účinné,
    ale ne úplně obvyklé.
  • 00:33:24 Co jsi tak zamlklej?
  • 00:33:28 Nějak se necejtím, mami.
    Možná na mě něco leze.
  • 00:33:37 To jedeme do jiný nemocnice,
    než jsem ležela?
  • 00:33:42 No. Ale do lepší. Soukromá klinika.
  • 00:33:52 Ničeho se neboj, mami. Jde jenom
    o to, abychom měli jistotu,
  • 00:33:55 že jsi v pořádku. -No jo.
    -Víš, kolik je případů,
  • 00:33:57 že se třeba až za několik měsíců
    po havárii objeví komplikace?
  • 00:34:01 No, to jsi hodnej,
    že se o mě takhle staráš.
  • 00:34:05 -Á, paní Ditrichová.
    -Dobrý den. -Dobrý den.
  • 00:34:08 -Je mi ctí, že vás poznávám osobně.
    -Dobrý den.
  • 00:34:11 Hájek Vojtěch, lékař těla i duše.
    Prosím.
  • 00:34:14 -Počkáš tady na mě? -Ne, hned
    jak se zabouchnou dveře, tak ujedu.
  • 00:34:20 Dobrý den.
  • 00:34:22 Má gratulace, paní Ditrichová.
    Vyjít si po takovém karambolu
  • 00:34:26 jen tak s hůlčičkou, tomu říkám
    zázrak. Posaďte se, prosím.
  • 00:34:29 Děkuji.
  • 00:34:35 Tak jak se cítíte?
  • 00:34:38 Fyzicky? Psychicky?
  • 00:34:40 No tak přiměřeně věku.
    Ale jinak skvěle.
  • 00:34:44 Taková narkóza,
    dokonce trojnásobná,
  • 00:34:47 to dokáže pěkně zamotat hlavu, že?
  • 00:34:50 A tak mně nevadila.
    Alespoň jsem se pořádně prospala.
  • 00:34:56 A s orientací problémy nemáte?
  • 00:34:59 Myslím jako v prostoru.
    Orientujete se?
  • 00:35:01 Myslíte jako ve známém prostoru?
  • 00:35:04 Doma. Třeba kupříkladu,
    když se ráno probudíte.
  • 00:35:08 No tak to se mi hůř vstává.
    Bolí mě totiž kolena.
  • 00:35:14 A taky se cítím malinko unavená.
  • 00:35:17 S pamětí problémy nemáte?
  • 00:35:19 Po takovém úrazu
    by to nebylo nic zvláštního.
  • 00:35:23 Pane doktore,
    paměť já mám jako slon.
  • 00:35:37 Vláďo!
  • 00:35:40 Vláďo!
  • 00:35:43 Já už si vůbec nejsem jistej,
    že jsi nám poradil správně.
  • 00:35:46 Já bych to nejradši vzal zpátky
    a domluvil se s ní nějak normálně.
  • 00:35:50 Podívej se na mě.
    Vždyť já už teď se takhle třesu.
  • 00:35:54 Mně to přijde úplně šílený.
    Prosím, nechme toho!
  • 00:35:56 Najdeme nějaký jiný řešení.
    Já to Jolaně všechno vysvětlím.
  • 00:36:00 Třeba to pochopí. Vláďo! Prosím.
  • 00:36:03 Klid. Zatím přece jenom zkoumáme.
    Ale z právního hlediska
  • 00:36:06 je to jediná možnost. Konečný
    rozhodnutí bude samozřejmě na tobě.
  • 00:36:11 Ty jsi její syn. Hele, vrať se.
    Já se ti ozvu. A klid.
  • 00:36:18 Víte, co by mě zajímalo,
    paní Ditrichová?
  • 00:36:21 Na to já se svých pacientů
    vždycky rád tám.
  • 00:36:24 Co člověku při takové havárii,
    při jakémkoliv dotyku smrti
  • 00:36:28 vlastně prolétne hlavou?
  • 00:36:31 Prý se mu promítne
    takový jako životní film.
  • 00:36:34 -Promítlo se vám něco takového?
    -Jo.
  • 00:36:39 Spatřila jsem červenou aktovku,
    kterou mi dala maminka,
  • 00:36:44 když jsem šla poprvé do školy.
  • 00:36:47 A pak jsem se vznesla
    jako nad silnici
  • 00:36:52 a viděla samu sebe.
  • 00:36:55 A všichni, které jsem měla ráda,
    se mi zjevili.
  • 00:36:59 Rodiče, manžel, syn,
    vnuk Lukáš i doktor Nebeský.
  • 00:37:07 Usmáli se na mě a byli fuč.
  • 00:37:10 Vlastně máte pravdu,
    Takový jako krátký film to byl.
  • 00:37:18 Tak co, doktore, čím začneme?
    Tlakem?
  • 00:37:24 Moc děkuju, pane doktore.
    Bylo s vámi velmi milé posezení.
  • 00:37:29 I mě těšilo.
    Vystavil jsem mamince žádanky
  • 00:37:32 na nějaká vyšetření, pane Ditrichu,
  • 00:37:34 ale myslím,
    že další návštěva nebude zapotřebí.
  • 00:37:37 -To se mi ulevilo, pane doktore,
    děkuju.-Přeji hezký den.
  • 00:37:40 -I vám, pane doktore. Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:37:54 -Tak co?
    -Reakce zcela běžné, normální.
  • 00:37:57 Pokud by měl proběhnout celý
    ten proces tak, jako něm uvažuješ,
  • 00:38:00 tak to by musela provést
    něco iracionálního.
  • 00:38:04 Něco opravdu hodně za hranou.
    Tohle všechno je v normě.
  • 00:38:07 V normě? Ty jsi dobrej.
    Jenom včera slíbila darovat městu
  • 00:38:11 27 milionů na opravu
    tý Čertovy ruiny. Nediv se, Vojto,
  • 00:38:14 že ta rodina šílí. A mimochodem,
    možná by bylo dobré vědět,
  • 00:38:19 že dědicové paní Ditrichové
    jsou ochotni poskytnout
  • 00:38:22 nemalou částku tomu, komu
    se podaří to její řádění zarazit.
  • 00:38:27 Vojto, až se její syn
    rozhodne ten návrh podat
  • 00:38:31 a soud bude na psychický stav
    jeho matky vyžadovat
  • 00:38:34 znalecký posudek, napíšeš ho?
  • 00:38:38 Můžeš mi říct, co by pan Ditrich
    v tom svém návrhu
  • 00:38:41 k soudnímu řízení asi tak uvedl?
    Dobročinnost není trestná.
  • 00:38:46 A jiné důvody k rozjetí
    soudního řízení opravdu nevidím.
  • 00:38:50 Pokud ovšem
    jeho matka neudělá něco,
  • 00:38:53 co je za hranou, jak jsi říkal.
  • 00:38:57 Něco iracionálního.
  • 00:39:07 -Ty nemluv, jen všechno nahrávej.
    -Jo.
  • 00:39:12 Jmenuji se Antonín Kuběna.
  • 00:39:13 Jsem tady ohledně onoho pohovoru
    s paní Irenou Ditrichovou.
  • 00:39:18 To jsou ti pánové,
    jak vás žádali o schůzku.
  • 00:39:23 -Ruku líbám, milostivá.
    -Prosím, posaďte se.
  • 00:39:28 Děkuji.
  • 00:39:30 -Přiznám se tedy, pane...
    -Kuběna. Kuběna Antonín,
  • 00:39:35 soudní znalec, obor zdravotnictví.
    Můj asistent Libor Voráček.
  • 00:39:40 Tedy přiznám se vám, pane Kuběna,
  • 00:39:42 že jsem z vašeho telefonátu
    jaksi nepochopila, oč vlastně jde.
  • 00:39:48 Věc je prostá. Vzhledem k tomu,
    že jste před několika měsíci
  • 00:39:53 utrpěla závažná poranění
    málem neslučitelná se životem,
  • 00:39:57 proto bych si dovolil
    položit vám několik otázek
  • 00:40:00 pro případ, že by se - nedej bože -
  • 00:40:03 že by se objevily
    nečekané okolnosti
  • 00:40:05 a vy byste musela být
    znovu hospitalizována. Mohu?
  • 00:40:10 No, zřejmě je to v mém zájmu,
    takže prosím.
  • 00:40:14 Dovolil bych si vás ještě
    upozornit, že vám možná
  • 00:40:17 některé moje otázky
    budou připadat poněkud dětinské,
  • 00:40:22 ale to víte, dotazník.
  • 00:40:25 No, já...
  • 00:40:28 Kdybyste dovolila, paní Ditrichová,
    rád bych měl vaše odpovědi nahrané.
  • 00:40:34 Ano? Kvůli přesnosti formulací
    do toho dotazníku, že? Voráčku!
  • 00:40:41 Tak. Před několika měsíci
    jste utrpěla vážný úraz.
  • 00:40:47 Jak se v současné době cítíte?
  • 00:40:51 No tak teď už dobře.
  • 00:40:53 -A netrpíte pocity smutku? Depresí?
    -Ne.
  • 00:40:59 Ocitnete-li se v malém prostoru,
    netrpíte pocity úzkosti?
  • 00:41:05 Úzkosti? Ne.
  • 00:41:07 Ocitnete-li se ve velkém prostoru,
    netrpíte ztrátou orientace?
  • 00:41:13 Co máte všichni
    pořád s tou orientací?
  • 00:41:16 Já se orientuju dobře a všude.
  • 00:41:19 -Výborně. -No.
    -Tak pojďme dál.
  • 00:41:22 Než přijdou otázky opravdu závažné,
  • 00:41:25 musím s vámi projít
    takový drobný test,
  • 00:41:28 za který se předem omlouvám,
    ale v dotazníku to je, takže...
  • 00:41:34 Připomenu vám některá přísloví,
    ale vždy pouze jejich půlku.
  • 00:41:39 Tu druhou kdybyste
    laskavě doplnila vy.
  • 00:41:42 Tím se tak trochu vrátíme
    do dětských let. Nevadí?
  • 00:41:47 Já zatím nevím, oč jde,
    takže nevadí.
  • 00:41:51 Jak se do lesa volá...
  • 00:41:53 Tak se z lesa ozývá.
  • 00:41:55 Tak dlouho se chodí
    se džbánkem pro vodu, až se...
  • 00:41:58 Až se ucho utrhne.
  • 00:42:00 -Kdo jinému jámu kopá,
    sám do ní co? -Sám do ní padá!
  • 00:42:04 A dále? Jaký je rozdíl
    mezi černochem a kominíkem
  • 00:42:08 a spousta dalších pitomých otázek,
  • 00:42:11 na které musel
    odpovídat můj tatínek,
  • 00:42:14 než ho zbavili svéprávnosti!
  • 00:42:24 Ven! Já vám dám pocity smutku,
    úzkosti, deprese!
  • 00:42:30 Teď jsem se teprve zorientovala.
    Ven! Vypadněte!
  • 00:42:34 No to nemůžu!
    Já ty odpovědi musím mít!
  • 00:42:36 Okamžitě vypadněte
    nebo zavolám policii!
  • 00:42:39 Paní Ditrichová,
    já jsem tady úředně!
  • 00:42:42 Ten posudek musím vypracovat.
    Vždyť je to ve vašem zájmu přece!
  • 00:42:45 A já nikomu nedovolím,
    aby na mě dělal nějaký posudky!
  • 00:42:48 Aby zjišťoval,
    jestli jsem normální!
  • 00:42:50 Jestli jsem svéprávná!
  • 00:42:53 Třeba i jste!
    To se právě teprve uvidí.
  • 00:42:55 Nic se neuvidí. Okamžitě zmizte!
    Já mám jenom jedny nervy!
  • 00:43:01 Paní Ditrichová! Paní Ditrichová!
  • 00:43:04 Já už bych ji víc nedráždil,
    to stačí.
  • 00:43:06 Paní Ditrichová, dovolte,
    já jsem si zapomněl klobouk.
  • 00:43:11 Ne, ne, ne! Neblázněte!
  • 00:43:15 Pryč!
  • 00:43:17 Co to děláte? Neblázněte, ženská!
  • 00:43:24 -Kolik je policie?
    -158.
  • 00:43:28 Nejsme přeci v Americe.
    Ve strachu tady žít nehodlám.
  • 00:43:34 -Idioti! -Proboha, paní Irenko,
    kde jste vzala pistoli?
  • 00:43:38 Ale vždyť je to jenom poplašňák.
  • 00:43:41 Něco tu přece musím mít,
    když jsem tu v noci sama.
  • 00:43:46 Ti ale uháněli, co?
    Boženko, přineste mi koňak.
  • 00:43:55 A dvojitej!
  • 00:44:03 Skvělý, pánové! Teda se střelbou
    jsem nepočítal, ale výborný!
  • 00:44:07 Co výborný? Tomu říkám iracionální.
    Doufám, že se záznam povedl.
  • 00:44:11 Jo. Vytočil ji na maximum.
    Už to by stačilo na blázinec.
  • 00:44:15 Nic se nemusí! Okamžitě zmizte!
    Já mám jenom jedny nervy!
  • 00:44:20 Tedy pohovor s posuzovanou osobou
    před zahájením soudního řízení?
  • 00:44:24 Pane doktore, profesionální to tedy
    z mé strany rozhodně nebylo.
  • 00:44:30 Ovšem na druhé straně,
    pokud by k soudnímu jednání došlo,
  • 00:44:35 jsme připraveni.
  • 00:45:00 HRAJE HLASITĚ HUDBA
  • 00:45:29 A má to, zbohatlice zasraná!
  • 00:45:33 VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:45:36 No prosím, Ditrich.
  • 00:45:39 Cože? Můžu ji dostat k telefonu?
  • 00:45:43 Ano, jistě. Předám.
  • 00:45:47 Tady tvá matka.
    Jaroušku, byla jsem unesena!
  • 00:45:51 Policií. Bezdůvodně.
    Ano, ano, bezdůvodně.
  • 00:45:55 Protože jsem střílela.
    Ale jenom slepými!
  • 00:46:00 Jaroušku, já bych přece nestřílela,
    kdyby ti dva idioti
  • 00:46:05 nezačali zkoumat,
    jestli jsem normální.
  • 00:46:09 Jaroušku, to by tě taky rozčílilo.
    To bys přece taky střílel.
  • 00:46:14 Taková nestoudnost,
    taková sprostota!
  • 00:46:18 Ale já je oba poženu k soudu!
    Protože já si to...
  • 00:46:23 Já nemám žízeň! Já jsem normální!
    Rozumíte?
  • 00:46:29 Já jsem klidná!
    Nechte mě! Ne, ne, ne!
  • 00:46:33 Mami! Mami!
  • 00:46:58 Ještě vás chci upozornit,
  • 00:47:00 že jsme vaší mamince
    museli aplikovat sedativa.
  • 00:47:04 Pak se za mnou stavte.
  • 00:47:16 Jaroušku!
    To jsi hodnej, že jsi přišel.
  • 00:47:22 Zavolej rychle Nebeskýmu,
    co se děje.
  • 00:47:27 Podívej, co tady ze mě udělali!
  • 00:47:31 Já přece nejsem blázen.
    Prosím tebe, zavolej.
  • 00:47:36 On si bude vědět rady.
  • 00:47:39 Ale zavolej mu hned. Mobil máš?
  • 00:47:46 Mám.
  • 00:47:48 Tak mu zavolej.
  • 00:47:51 -V autě.
    -V autě?
  • 00:47:54 Jaroušku, jedině vy dva
    mě odsud můžete dostat.
  • 00:48:00 Nebo já se tady doopravdy zblázním.
  • 00:48:04 Zavoláš mu, viď?
  • 00:48:08 Samozřejmě, mami.
  • 00:48:17 Teda musím říct, pane primáři,
    že mě ta situace úplně rozhodila.
  • 00:48:21 Já jsem se přece ještě vůbec
    nerozhodl ten návrh podat,
  • 00:48:24 a matka už je hospitalizovaná.
    To se muselo vymknout z rukou, ne?
  • 00:48:29 Vymknout z rukou?
    Hysterie, střelba,
  • 00:48:33 rvačka při výslechu,
    agresivita, známky nepříčetnosti.
  • 00:48:37 Pokud se policie domnívala, že se
    jedná o psychicky narušenou osobu,
  • 00:48:40 odvezli ji sem.
    To je normální postup.
  • 00:48:43 Ale proč za ní nějakej Kuběna
    vůbec chodil? Kdo ho tam poslal?
  • 00:48:47 Jak se to vůbec dozvěděl?
  • 00:48:49 Ode mě rozhodně
    žádné informace neunikly.
  • 00:48:52 To si můžete být jist.
  • 00:48:55 A měl byste si zjistit,
    pane Ditrichu,
  • 00:48:57 kdo za vaší matkou
    toho pitomce Kuběnu vůbec poslal.
  • 00:49:01 A zdůraznit mu, že by neměl
    podnikat jakékoli kroky
  • 00:49:04 bez vašeho vědomí.
  • 00:49:08 Poslyšte, pane Ditrichu,
  • 00:49:11 vy opravdu hodláte
    podat návrh na zahájení
  • 00:49:15 řízení
    k omezení svéprávnosti vaší matky?
  • 00:49:19 Proč se ptáte?
  • 00:49:21 Nebývá výjimkou,
    že mezi posuzovanou osobou
  • 00:49:25 a členy rodiny se navždy přeruší
    jakékoli pozitivní citové vazby.
  • 00:49:32 Navždy! Zvažte to.
  • 00:49:38 Pokud se ale k tomu kroku
    přece jen rozhodnete, přijďte.
  • 00:49:41 Vysvětlím vám všechno,
    co to obnáší.
  • 00:49:44 A co to obnáší?
  • 00:49:46 Vytipovat a zajistit svědky,
    připravit podklady pro soud,
  • 00:49:53 rozhodnout, kdo bude opatrovníkem.
    Těch úkonů je celá řada.
  • 00:50:04 VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:50:07 -Tak co, Jardo, mluvil jsi s ní?
    -Jo.
  • 00:50:11 -No a v jakým je stavu?
    -V lepším než já.
  • 00:50:15 A podáš ten návrh?
    Hele, Jardo, jestli to nepodáš,
  • 00:50:19 tak to budu brát
    jako tvoji velkou slabost.
  • 00:50:22 A bezohlednost. Ke mně, k Lukášovi
    a i vlastně k tvýmu tátovi,
  • 00:50:25 kterej se udřel k smrti.
    Proč, si myslíš, že se tak dřel?
  • 00:50:29 Kvůli tobě, kvůli nám,
    kvůli svýmu vnukovi! A teď?
  • 00:50:34 Víš, že u chlapa úplně
    nejmíň snáším, když je slaboch.
  • 00:50:38 Tak mě nenuť, abych
    si to začala myslet i o tobě.
  • 00:50:42 Co k tomu podání návrhu
    ještě potřebuješ, sakra?
  • 00:50:45 No řekni, co?
  • 00:50:49 Svědky.
  • 00:50:56 Vemte jí tuhletu mast.
    Dělá jí dobře na klouby a na záda.
  • 00:51:02 A kdyby něco potřebovala,
    tak mi hned řekněte.
  • 00:51:06 Máme starosti, co?
    Já s maminkou a vy se synem.
  • 00:51:13 Tak co, už seká dobrotu?
  • 00:51:16 Ondrášek? No to víte, gambler.
  • 00:51:20 Automaty, dluhy...
  • 00:51:24 Kolik mu ještě zbývá splatit?
  • 00:51:28 Ale dali mi v bance dobrej úrok,
    tak mu s tím dluhem trochu pomůžu.
  • 00:51:33 Jo! Když jsme u těch peněz...
    Tohle měla v ložnici!
  • 00:51:40 Devět obálek
    a v každý padesát tisíc!
  • 00:51:46 A taky výstřižky
    o nějakých nešťastnících.
  • 00:51:54 To je neuvěřitelný.
  • 00:51:57 Boženko, poslouchejte.
    Kdyby náhodou došlo k soudu,
  • 00:52:01 byla byste ochotna všechno to,
    co jste mně říkala u nás v redakci,
  • 00:52:05 zopakovat také u soudu?
    -Jakýmu soudu?
  • 00:52:09 Jak jako k soudu?
  • 00:52:12 Vy myslíte, že bych svědčila
    proti paní Irence?
  • 00:52:16 Ne, ne, ne. To v žádném případě.
    To jsem neřekl, Boženko.
  • 00:52:20 Myslel jsem jenom, že byste
    naprosto popravdě zkonstatovala,
  • 00:52:25 co všechno jste s maminkou
    za poslední dobu prožila.
  • 00:52:28 Mám na mysli hlavně to,
    jak strašně moc se změnila,
  • 00:52:31 kolik peněz rozdala. Ale to...
  • 00:52:37 Teď s pravdou ven.
    Kolik váš syn dluží?
  • 00:52:42 428 tisíc 116 korun.
  • 00:52:53 Boženko, tohle je jenom příspěvek.
    Rovných sto tisíc.
  • 00:52:59 Berte to jako poděkování za to,
    co jste pro naši rodinu udělala.
  • 00:53:04 Samozřejmě hlavně pro maminku.
    Děkujeme.
  • 00:53:11 Zdravím, sousede!
  • 00:53:15 -Tak co, jak se žije?
    -Vcelku dobře, když se tu nestřílí.
  • 00:53:22 Rád bych si s vámi
    o něčem promluvil.
  • 00:53:26 Podle nového občanského zákoníku
    z 1.ledna 2014
  • 00:53:29 už nelze osobu
    zbavit svéprávnosti zcela.
  • 00:53:33 Lze však podat
    návrh na zahájení řízení,
  • 00:53:36 a to k pouhému
    omezení svéprávnosti.
  • 00:53:39 Změna, o které jsem nevěděl ani já.
  • 00:53:42 V případě tvojí matky
    by se tedy jednalo pouze
  • 00:53:45 o zablokování možnosti
    k jakýmkoli právním úkonům.
  • 00:53:50 Toho Kuběnu
    jsi za ní poslal ty, viď?
  • 00:53:53 Účel světí prostředky.
  • 00:53:56 Čím dřív soud rozhodne, tím líp.
  • 00:53:58 Ale než soud rozhodne, bude muset
    být vaší matce přidělen opatrovník,
  • 00:54:04 který bude
    nad každou její aktivitou bdít.
  • 00:54:07 A - což je pro nás pozitivní -
    bez jeho souhlasu
  • 00:54:11 nebude moci převést ani korunu.
    -A to má být kdo?
  • 00:54:14 Advokát ex offo, kterého určí soud.
  • 00:54:17 Pokud si ovšem matka
    nebude chtít vybrat sama.
  • 00:54:20 No tak to jsme v háji.
    To bude chtít Nebeskýho.
  • 00:54:24 -Mohl by to být i tady Jarda.
    -Co? Já?
  • 00:54:27 Tak kdybys
    jí to nějak taktně naznačil.
  • 00:54:31 Zbláznil ses? To jako já jí mám,
    proboha, říct, co ji čeká?
  • 00:54:34 To já jí mám jako vysvětlit,
    že to není levárna?
  • 00:54:37 Že to všecko děláme v zájmu rodiny?
    Vláďo, to já nezvládnu.
  • 00:54:41 Dobře. Tak to ošetřím jinak.
    Dále aby soud rozhodl,
  • 00:54:45 jak potřebujeme,
    je nutné předložit pádné důkazy
  • 00:54:49 jejího iracionálního jednání
    a navrhnout svědky.
  • 00:54:53 -Dva svědky už má.
    -No.
  • 00:54:56 Já jsem taky nezahálel.
  • 00:54:59 Fotografie z místa nehody,
    důkaz ztráty soudnosti,
  • 00:55:02 kdy řidička vjede
    se svým vozem přímo pod náklaďák,
  • 00:55:05 darovací smlouva,
    Ďáblova vyhlídka,
  • 00:55:09 absurdní dar ve výši 27 milionů
    a tak dále. VYZVÁNÍ MOBIL
  • 00:55:12 -Zvedni to!
    -Ježíš, to je Nebeský.
  • 00:55:14 -To je Nebeský. Já to típnu.
    -Ne! Dej to sem!
  • 00:55:20 Dobrý večer, pane doktore.
    Tady Jolana.
  • 00:55:24 Maminka? Ta je u moře. Na dovolený.
  • 00:55:28 Ona si zapomněla telefon doma.
  • 00:55:31 Vy odlítáte do Toronta!
    Zítra? Jé, to vám závidím!
  • 00:55:37 No, dobře, dobře.
    Ano, budu pozdravovat.
  • 00:55:41 Taky se mějte hezky. Šťastný let!
    Ano, na shledanou.
  • 00:55:47 Nebeskýho máme z krku.
    Do Vánoc je pryč.
  • 00:55:50 Skvělé!
  • 00:55:52 -Koukni se na to.
    -Co to je?
  • 00:55:56 Do rána si to prostudujte
    a zavolejte mi připomínky.
  • 00:55:59 Já je zapracuju
    a odešlu to obratem na soud.
  • 00:56:02 Vláďo, to...
  • 00:56:04 Jardo, jednou ses rozhodl
    ten návrh podat, tak se netrap.
  • 00:56:13 To nemůžeš
    aspoň pozdravit, člověče!
  • 00:56:16 -Můžu si to taky přečíst?
    -Ne! To je jenom taková záležitost.
  • 00:56:22 -Pracovní.
    -O jakej soud tady jde?
  • 00:56:26 -Neměl by ses náhodou učit?
    -Neměli byste mi náhodou vysvětlit,
  • 00:56:29 proč jsi před chvílí tomu
    Nebeskýmu lhala? Babička u moře?
  • 00:56:33 -Co to tady, proboha, hrajete?
    -Hovno hrajeme!
  • 00:56:36 Jednou pochopíš, co všechno jsme
    byli ochotní pro tebe udělat,
  • 00:56:39 aby ses měl v životě dobře!
  • 00:56:44 Já mám nervy
    úplně nadranc ze všeho,
  • 00:56:46 a ty tady s náma mluvíš
    jak s nějakejma podvodníkama!
  • 00:56:55 Tak hezkej večír.
  • 00:57:43 To není možný.
  • 00:57:50 Jaroušek?
  • 00:57:57 Babi? Babi! Babi, je ti něco?
  • 00:58:01 Vodu, vodu!
  • 00:58:04 Vodu! Rychle vodu! Pojďte, vodu!
  • 00:58:07 -Zavolej Nebeskýho.
    -Nebeskýho?
  • 00:58:14 Volat, volat...
  • 00:58:18 -Pojďte ven. Pojďte ven!
    -Nesahejte na mýho vnuka!
  • 00:58:22 -Pojďte ven!
    -Babi!
  • 00:58:27 Tady Lukáš Ditrich. Pane doktore,
    musíme se sejít, ale co nejdřív.
  • 00:58:30 No kvůli babičce.
    Stalo se něco hroznýho.
  • 00:58:34 Cože? Dneska? V kolik letíte?
  • 00:58:37 No tak to stihnete.
    Tak třeba v espresu na náměstí.
  • 00:58:43 Víte, jak jsem to tipovala,
    pane primáři?
  • 00:58:46 Že návrh na omezení svéprávnosti
    její syn nakonec nepodá.
  • 00:58:51 No jo, no. Ono je někdy
    lepší bejt chudej, co?
  • 00:59:02 A nedáte si
    aspoň kávu, pane primáři?
  • 00:59:06 Až vyřídím poštu.
  • 00:59:24 Naprostý šílenství, pane doktore.
    Já myslel, že bude po ní.
  • 00:59:27 Ale co je nejhorší, čeká ji soud.
    Chtějí ji zbavit svéprávnosti.
  • 00:59:30 Naši to zařizujou s právníkem.
    Vím to určitě,
  • 00:59:32 udělal jsem si kopii toho návrhu.
  • 00:59:37 Ježíšmarjá,
    snad jsem neudělal nějakou chybu.
  • 00:59:40 Takže vy letíte do Toronta, jo?
  • 00:59:43 Myslím, že poletí někdo úplně jiný.
  • 00:59:47 Pane primáři!
    Tady pán chce s vámi mluvit.
  • 00:59:50 Říká, že to je hodně důležité.
  • 00:59:52 Jsem doktor Nebeský, právní
    zástupce paní Ireny Ditrichové,
  • 00:59:55 kterou zadržujete v tomto ústavu.
    Já bych rád znal argumenty,
  • 00:59:58 na základě jakých se to děje.
  • 01:00:02 Ani nevíte, jak jsem rád,
    že jste přišel, pane doktore.
  • 01:00:07 Myslíte,
    že příbuzní opravdu nic nevědí?
  • 01:00:11 Jakmile byla v nemocnici seznámena
    se svým zdravotním stavem,
  • 01:00:14 vyslovila přísný zákaz
    informovat kohokoliv z rodiny.
  • 01:00:18 Prosím. To je její zdravotní
    zpráva, kterou jsem si nechal
  • 01:00:21 poslat z nemocnice, kde byla
    po té havárii hospitalizována.
  • 01:00:25 Nebýt té havárie
    a důsledné zdravotní prohlídky,
  • 01:00:28 zřejmě by se o své
    smrtelné nemoci vůbec nedozvěděla.
  • 01:00:34 Jak jsem pochopil, pane doktore,
    tak vy jste nejbližším
  • 01:00:37 a vlastně jediným
    přítelem paní Ditrichové.
  • 01:00:40 I z toho důvodu mi dovolte,
    abych k vám mluvil zcela upřímně.
  • 01:00:45 Právním zástupcem rodiny
    mi byl nabídnut
  • 01:00:48 neuvěřitelně vysoký úplatek,
    abych jako šéf psychiatrické
  • 01:00:52 kliniky podpořil synův návrh
    k omezení svéprávnosti jeho matky.
  • 01:01:00 Říkám vám to všechno jenom proto,
    abyste jako advokát paní Ditrichové
  • 01:01:04 věděl, v jak vážném
    zdravotním stavu se nachází.
  • 01:01:07 A hlavně
    jak silné máte před sebou soupeře.
  • 01:01:11 Zároveň bych si dovolil zdůraznit,
    že kromě pacientky, lékařů
  • 01:01:14 oné nemocnice, vás a mě nikdo jiný
    o její smrtelné nemoci neví.
  • 01:01:18 A doufám, že tomu tak i zůstane.
  • 01:01:35 Chtěl jste se mnou mluvit.
  • 01:01:40 Myslel jsem, že jste v Torontu.
  • 01:01:49 Co se děje?
  • 01:01:51 Sám jste říkal, Jaroslave,
  • 01:01:53 že jsem pro vaši rodinu
    něco jako anděl strážný.
  • 01:01:58 Ještě nikdy vaše rodina
    nebyla ohrožena tak jako teď.
  • 01:02:02 Na kopii tohoto návrhu chybí
    podpis váš i advokáta Vachudy.
  • 01:02:10 Já se vás tedy ptám:
  • 01:02:12 Byl již originál
    tohoto návrhu na soud odeslán?
  • 01:02:16 Dnes v poledne.
  • 01:02:20 Toho jsem se obával.
  • 01:02:22 A vy myslíte, že jako syn
    nemám právo chránit to,
  • 01:02:25 co můj otec
    celý život pracně budoval?
  • 01:02:28 Nemyslíte si náhodou, že je to
    taky tak trochu moje povinnost?
  • 01:02:32 Jako anděl strážný jsem doufal,
  • 01:02:35 že se mi podaří včas vás přemluvit,
    abyste tak nečinil.
  • 01:02:39 Pokud se však již skutek stal,
    nebudete se, doufám, divit,
  • 01:02:43 že se ujmu v tomto případu
    role opatrovníka.
  • 01:02:47 -Ale... -Nebojte se. Vaše matka
    s tím bude jistě ráda souhlasit.
  • 01:03:01 Takže intriky za mými zády!
    Kopie, donášení, podrazáctví!
  • 01:03:05 Víš, co jsi udělal? Uvědomuješ si,
    jak jsi to všechno zkomplikoval?
  • 01:03:11 Uvědomuješ si, co jsi udělal?
    Nebýt tebe, mohl být Nebeský pryč!
  • 01:03:16 Ale já to z tebe vymlátím,
    aby tě už nikdy nenapadlo
  • 01:03:19 stát proti svejm rodičům!
    A proti sobě, ty idiote!
  • 01:03:42 Bože můj!
  • 01:03:51 Nebojte se, já se pokusím, aby
    nepoznala, že vím, jak je na tom.
  • 01:03:56 Prosím.
  • 01:04:12 -Dobrého dne přeji, paní Irenko.
    -Dobrý den.
  • 01:04:16 Já jsem si myslel, že vás budu
    muset k odjezdu přemlouvat,
  • 01:04:18 a vy už jste připravená.
  • 01:04:20 Ano, pane doktore.
    Jsem připravena.
  • 01:04:26 Na všechno.
  • 01:04:34 Takže vy teď jako opatrovník
  • 01:04:38 odpovídáte
    za veškerou moji činnost.
  • 01:04:43 Tak dovolte,
    abych vás seznámila se svými plány.
  • 01:04:48 Za prvé: I kdyby můj syn
    chtěl vzít svůj návrh zpět,
  • 01:04:55 soud bude.
  • 01:04:58 Trvat na něm budu já.
  • 01:05:01 Za druhé: Je mi to sice líto,
  • 01:05:07 ale odmítám
    jakýkoli kontakt se svým synem.
  • 01:05:12 A za třetí:
    Požaduji, abyste to byl právě vy,
  • 01:05:17 kdo ještě dneska mému synovi oznámí
  • 01:05:22 výsledek jistého právního úkonu.
  • 01:05:26 Právního úkonu?
  • 01:05:28 Jeďte, prosím, rovně. K notáři.
  • 01:05:35 Cože? Ona mě vydědila?
    A jak to zdůvodnila? Co říkala?
  • 01:05:43 Že jako psychicky zdravá žena
    ví, co dělá.
  • 01:05:46 Ale to přece nejde vydědit!
  • 01:05:50 My mysleli,
    že syn je nepominutelný dědic.
  • 01:05:54 To bylo, paní Ditrichová.
    Podle nového občanského zákoníku
  • 01:05:58 má každý právo nakládat se svým
    majetkem zcela podle svého uvážení.
  • 01:06:03 Takže kdyby se matka rozhodla,
    že odkáže veškerý svůj majetek
  • 01:06:06 útulku pro psy, tak...
    -Tak by se ti psi měli dobře.
  • 01:06:10 No ale počkat! Ona tu závěť
    u notáře sepsala dneska.
  • 01:06:15 Tedy v době, kdy není rozhodnuto,
  • 01:06:17 jestli je za své právní kroky
    vůbec zodpovědná.
  • 01:06:20 No jistě, to znamená, že ta závěť
    se dá po tom soudu anulovat, ne?
  • 01:06:23 Ne?
  • 01:06:25 A vy už teď víte,
    jak soud rozhodne?
  • 01:06:31 Bylo mi tu s vámi hezky.
    Na shledanou.
  • 01:06:39 Posudek.
  • 01:06:43 Důležitý bude, kdo napíše posudek.
  • 01:07:23 Tak vyřízeno.
    Za ty prachy napíše cokoliv.
  • 01:07:27 Kromě pravdy.
    Hele, já si těch 10 procent
  • 01:07:31 ze zachráněnýho majetku
    chci zasloužit.
  • 01:07:43 Nediv se, Vláďo, že jsme
    s Jolanou tak strašně nervózní,
  • 01:07:45 ale uvědom si, že je ve hře
    majetek za několik miliard.
  • 01:07:48 To máš jednu továrnu v Čechách,
    dvě po světě. A to máme jenom tak
  • 01:07:51 přijmout skutečnost,
    že se rozhodla věnovat
  • 01:07:55 tři čtvrtiny majetku na charitu
    a jednu čtvrtinu přepsat na vnuka?
  • 01:08:01 Prosím tě, jaká poslední možnost?
    Vždyť soud je už zítra!
  • 01:08:06 Co?
  • 01:08:08 -No? Jakej skvělej nápad?
    -Já ti to řeknu.
  • 01:08:12 Jo, už přišla, je tady.
    Dobře, tak já ti potom zavolám.
  • 01:08:16 -Ahoj.
    -Tak. Tohle si máš přečíst.
  • 01:08:23 Posuzované je možno
    rozhodnutí soudu poslat písemně,
  • 01:08:27 pokud se
    soudního líčení nezúčastní.
  • 01:08:30 Jakmile zítra k tomu soudu půjde a
    spustí svou slovní ekvilibristiku,
  • 01:08:34 tak se obhájí a závěť zůstane
    v platnosti. V tom má Vláďa pravdu.
  • 01:08:38 No tak to jste snad úplně zešíleli!
    Chcete ji doma přivázat k topení?
  • 01:08:42 Miláčku,
    ty ji prostě musíš přemluvit.
  • 01:08:45 -Já to nezvládnu.
    -Ne, ty to musíš dokázat! Ty!
  • 01:08:48 Anebo...
  • 01:08:54 -No to ses zbláznila!
    -Snad jde i o jeho majetek, ne?
  • 01:09:14 Boženko, jestli si jdete pro gáži,
  • 01:09:17 tak tohle jsou
    poslední peníze na hotovosti,
  • 01:09:21 které mám, ale já zavolám
    zítra doktoru Nebeskému,
  • 01:09:25 aby vás proplatil.
  • 01:09:32 Ne, to ne. To jste moc hodná,
    ale já si peníze zásadně nepůjčuji.
  • 01:09:39 Ale já si je nemůžu nechat.
    Dal mi je totiž váš syn.
  • 01:09:47 A proč vám je dal?
  • 01:09:51 Abych pomohla Ondráškovi
    splatit ten dluh.
  • 01:09:57 Jenom proto?
  • 01:10:00 Ne. Já jsem mu slíbila,
    že budu svědčit proti vám.
  • 01:10:05 Kdybyste věděla, jak mě to mrzí,
  • 01:10:07 že jsem na ty pitomý peníze
    vůbec sáhla.
  • 01:10:12 Vždyť vy to víte.
    Já vždycky všecko kvůli synovi.
  • 01:10:15 Celej život jenom pro něj.
    Prosím vás, odpusťte mi to.
  • 01:10:19 Odpusťte mi to,
    já se vám strašně omlouvám.
  • 01:10:26 Víte, co je nejhorší, Boženko?
  • 01:10:30 Když vás zradí vlastní děti.
  • 01:10:35 A když už není čas to napravit.
  • 01:10:38 Není čas?
  • 01:10:44 Jak to,
  • 01:10:48 že není čas?
  • 01:11:00 Ježišmarjá!
    Tohle jsem vědět neměla.
  • 01:11:42 Chtěl jsem ti jenom říct,
    mami, že tě chápu.
  • 01:11:46 Naprosto.
  • 01:11:50 Žádná tvá rozhodnutí
    nechci zpochybňovat,
  • 01:11:53 protože moc dobře vím,
    že všechno, co děláš,
  • 01:11:57 děláš v souladu
    se svým nejlepším svědomím.
  • 01:12:00 A po pečlivé úvaze, jak ráda říkáš.
  • 01:12:04 Ale, mami, přeci jenom
    existujou jisté skutečnosti,
  • 01:12:09 o kterých myslím, že by bylo dobře,
    kdybychom si spolu promluvili.
  • 01:12:12 Zvážili je, zamysleli se nad nima.
  • 01:12:16 Mami,
    mně je z toho všeho až trapně.
  • 01:12:19 Třeba ten zítřejší soud.
  • 01:12:22 Mami, proč ses s námi neradila?
    Vždyť k tomuhle nemuselo dojít.
  • 01:12:28 Já vím, jak tě to
    asi strašně vysiluje
  • 01:12:31 a jak to musí být
    pro tebe psychicky náročný, mami.
  • 01:12:36 Já myslím, že bys k tomu soudu
    zítra, mami, neměla chodit.
  • 01:12:42 Jenom tě to unaví a rozčílí.
  • 01:12:59 Já vím.
  • 01:13:28 Je to na tobě.
  • 01:13:37 KROKY PO SCHODIŠTI
  • 01:13:44 Tak ty jsi mě
    taky přišel přemlouvat,
  • 01:13:47 abych k tomu soudu nešla?
    To je ti čtvrtina málo?
  • 01:13:53 Opravdu si myslíš, babi,
    že takhle uvažuju?
  • 01:13:57 Tak proč jsi přišel?
  • 01:14:07 Já jsem ti přišel říct, že ti
    u toho soudu budu držet palce.
  • 01:14:13 Strašně moc.
  • 01:14:25 Ačkoli to při takovýchto líčeních
    nebývá zvykem,
  • 01:14:29 vyhověla jsem žádostem
    navrhovatele i opatrovníka
  • 01:14:32 a povolala jsem svědky.
    Nejprve ale vy, pane Ditrichu.
  • 01:14:36 Ve svém návrhu poměrně detailně
    popisujete důvody,
  • 01:14:40 proč by měl soud
    vaši matku omezit v možnosti
  • 01:14:43 nakládat s rodinnými financemi
    dle jejího uvážení.
  • 01:14:47 Můžete nám říci,
    kdy poprvé jste si uvědomil
  • 01:14:50 nutnost takovýto návrh podat?
  • 01:14:53 Toto rozhodnutí
    ve mně zrálo postupně.
  • 01:14:56 Vůbec poprvé mne matka překvapila,
    když darovala svému příteli
  • 01:15:00 unikátní automobilový veterán
    v hodnotě cca 1,5 milionu korun.
  • 01:15:06 Tehdy jsem si říkal, že se třeba
    jedná jenom o nějaký rozmar.
  • 01:15:10 Koneckonců měla na to plné právo.
    Jenomže potom přišly další dary.
  • 01:15:16 Další, další a další
    a já jsem se začal děsit okamžiku,
  • 01:15:21 kdy matka daruje
    naši továrnu v Indii
  • 01:15:25 třeba nějaké nadaci,
    kupříkladu na zkvalitnění života
  • 01:15:30 starých osamělých slonů.
    Jelikož mi moje matka
  • 01:15:34 na můj opakovaný dotaz,
    proboha proč to všechno dělá,
  • 01:15:39 nedokázala, respektive odmítla
    odpovědět, položil jsem si otázku:
  • 01:15:43 Co by tomu asi tak řekl můj otec,
    který na vybudování
  • 01:15:47 toho celého našeho
    ohromného výrobního komplexu
  • 01:15:52 pracoval takřka 25 let
    tak intenzivně,
  • 01:15:56 že nakonec umřel na infarkt.
  • 01:16:00 Je mi líto, vážený soude,
    že k situaci,
  • 01:16:03 ve které se naše rodina ocitla,
    vůbec došlo.
  • 01:16:07 Věřte mi ale, prosím,
    že pohnutky k tomu,
  • 01:16:10 abych návrh na omezení možnosti
    k právním úkonům své matky podal...
  • 01:16:15 HUDBA
  • 01:16:24 Měli jsme strach. Aby taky ne, když
    vjela z vedlejší silnice na hlavní,
  • 01:16:28 a to rovnou pod kola náklaďáku.
    Troubícího.
  • 01:16:32 No a potom přišly ty dary,
    nepřiměřené reakce agresivní,
  • 01:16:36 střelba,
    hospitalizace na psychiatrii.
  • 01:16:39 Prosím, pane doktore.
  • 01:16:42 Jediný dotaz. Bránila někdy vaše
    rodina, tedy vy nebo váš manžel,
  • 01:16:48 bránili jste někdy paní Ditrichové
    v její, řekněme,
  • 01:16:53 charitativní činnosti?
    Vymlouvali jste jí to?
  • 01:16:56 Rozhodně ne. My jsme chtěli
    znát jenom podrobnosti,
  • 01:16:59 aby se ve své dobrosrdečnosti
    nestala obětí nějakých podvodníků.
  • 01:17:04 -Rozuměla vašim obavám?
    -Ano. Ano.
  • 01:17:07 Já myslím, že ano. Maminko, vždyť
    my jsme vás chtěli jenom chránit.
  • 01:17:17 -Svědkyně Božena Tůmová!
    -Ano, prosím.
  • 01:17:21 Boženko, doufám,
    že Járu nezklamete.
  • 01:17:26 -Jak to, že nejsi ve škole?
    -Tady to bude zajímavější.
  • 01:17:31 Nemuselo by, kdyby se vám podařilo
    ji přemluvit, aby sem nechodila.
  • 01:17:43 Paní Irena Ditrichová
    ony dary často předávala
  • 01:17:46 prostřednictvím vás.
  • 01:17:48 Zdůvodňovala vám někdy
    nějak tuhle svoji štědrost?
  • 01:17:52 Paní Irenka ty dary dávala
    jen proto, aby lidem pomohla.
  • 01:17:57 Ona je hrozně hodná
    a navíc moc dobře ví, proč to dělá.
  • 01:18:05 Ale chválit jsem ji tu neměla.
  • 01:18:10 Sto tisíc!
    Paní Ditrichová mi řekla,
  • 01:18:14 ať ty peníze vrátím tomu,
    kdo mi je dal.
  • 01:18:17 Tak jsem se rozhodla,
    že to udělám tady. Před svědkama!
  • 01:18:23 A na předání
    tohoto daru svědky máte?
  • 01:18:25 Může vám někdo dosvědčit,
    že jste ty peníze získala
  • 01:18:28 skutečně od zde přítomného
    Jaroslava Ditricha,
  • 01:18:31 syna paní Ditrichové?
  • 01:18:34 No tak, byli jsme tam jen my dva.
  • 01:18:38 Úplatek se přece dává
    mezi čtyřma očima, že jo?
  • 01:18:42 Takže neexistuje žádný důkaz,
    že by vám pan Ditrich
  • 01:18:45 ty peníze skutečně dal.
    -Ty peníze jsem Božence dal já.
  • 01:18:49 Chtěl jsem jenom pomoci jejímu
    synovi, který se dostal do potíží.
  • 01:18:54 Ne! Chtěl jste, abych tady
    hodila špínu na vaši mámu.
  • 01:18:58 Ale tohle já, vážený soude,
    nikdy neudělám kvůli nikomu.
  • 01:19:05 Ani kdyby mi dal milion.
  • 01:19:08 Pan František Čermák
    s vnučkou Ivetou. Prosím.
  • 01:19:12 Boženko, tak co jste tam říkala?
  • 01:19:15 -Co bylo zapotřebí.
    -Ano? Tak to jste hodná.
  • 01:19:22 A co jste si myslel, když
    jste našel ve schránce obálku
  • 01:19:25 se 450 tisíci korunami?
  • 01:19:28 Upřímně? Že to musí být peníze
    z nějaký nekalý činnosti.
  • 01:19:34 Protože poctivě vydělaných peněz
    se člověk jen tak nezbavuje.
  • 01:19:40 Ale když jsme se dozvěděli,
    že je to od paní Ditrichové,
  • 01:19:43 byli jsme jí moc vděční.
    Ještě jednou vám děkuju.
  • 01:19:48 To bylo poprvé, co paní Ditrichová
    před svým domem střílela?
  • 01:19:52 Poprvé. Ale dalo
    se to očekávat už dávno.
  • 01:19:55 Soužití s paní Ditrichovou
    se stále zhoršovalo.
  • 01:19:59 V hádkách byla
    čím dál tím agresivnější.
  • 01:20:02 Taky mně vyhrožovala policií.
    Jednou mě dokonce nazvala volem.
  • 01:20:06 A přestala mi odpovídat na pozdrav.
    Zkrátka bláznivá panička,
  • 01:20:10 který z těch jejích milionů
    normálně jeblo.
  • 01:20:14 My měli co dělat, abychom ji na té
    policejní stanici vůbec udrželi,
  • 01:20:17 jak se tam s náma rvala, že jo.
    Teda takhle agresivní důchodkyni
  • 01:20:22 jsme na policii fakt ještě neměli.
    Teda promiňte, paní Ditrichová.
  • 01:20:28 Vy jste, pane doktore,
    opatrovníkem posuzované.
  • 01:20:32 Řekněte nám, projevila
    paní Ditrichová během doby,
  • 01:20:35 po kterou máte dohled
    nad jejími aktivitami, touhu
  • 01:20:39 převést na jiná konta nějaké
    další vyšší finanční částky?
  • 01:20:43 I kdyby se tak rozhodla, věřím,
    že by to nebyl nesmyslný nápad.
  • 01:20:48 Ostatně během těch několika
    desítek let, kdy jsem měl možnost
  • 01:20:52 paní Ditrichovou
    i celou její rodinu poznat,
  • 01:20:55 jsem nikdy nezaznamenal,
    že by jakýkoli její záměr
  • 01:20:59 postrádal
    přesnou racionální úvahu.
  • 01:21:02 -Nikdy? Ani v posledních měsících?
    -V posledních měsících uskutečnila
  • 01:21:07 paní Ditrichová několik finančních
    transakcí, které podle mého
  • 01:21:10 hlubokého přesvědčení zcela
    jasně hovoří v její prospěch.
  • 01:21:15 Proboha,
    to jsme dospěli tak daleko,
  • 01:21:18 že považujeme za čisté bláznovství,
  • 01:21:21 když se někdo
    rozhodne podpořit aktivity,
  • 01:21:24 o které by se měl sám starat stát?
  • 01:21:26 Domov pro seniory,
    podpora dětí s cystickou fibrózou,
  • 01:21:30 speciální automobil
    pro invalidní dívku.
  • 01:21:33 Já chápu, že pro některé z nás se
    může zdát chování paní Ditrichové
  • 01:21:38 zcela nepochopitelné, zcela
    se vymykající takzvané normálnosti.
  • 01:21:43 Respektujme ale, prosím,
    když se někdo k tomuto
  • 01:21:46 jistému samaritánství
    rozhodne zcela svobodně.
  • 01:21:49 Já osobně považuji činnost
    paní Ditrichové za obdivuhodnou.
  • 01:21:54 Na rozdíl od soudního znalce pana
    Kuběny, který ve svém posudku
  • 01:21:58 jednoznačně navrhuje omezit
    svéprávnost paní Ditrichové,
  • 01:22:02 a to ke všem právním úkonům.
  • 01:22:05 Každý podle svého svědomí.
  • 01:22:09 Paní Ditrichová, jestli se chcete
    k průběhu líčení nějak vyjádřit,
  • 01:22:13 můžete zůstat sedět.
  • 01:22:20 Já jsem jenom chtěla říct,
    že si za svými činy stojím.
  • 01:22:25 A bude-li soudem uznáno,
    že určité finanční velkorysosti
  • 01:22:31 je schopen pouze člověk dementní,
    pak budu ráda, že dementní jsem.
  • 01:22:45 Toho Nebeskýho
    bych nejradši poslal do Toronta.
  • 01:22:49 Takže ta závěť zůstává v platnosti?
    No co je?
  • 01:22:52 No co, co! Že jsme
    do toho vůbec lezli, do prdele!
  • 01:22:56 Tak co se stalo?
  • 01:22:59 Cos jim teda řek?
  • 01:23:01 -Ahoj, babi!
    -Ahoj.
  • 01:23:03 -Můžu ti pomoct? -To budeš hodnej,
    ale půjdeme radši zadem.
  • 01:23:24 VYZVÁNÍ TELEFON
  • 01:23:33 Ano?
  • 01:24:05 Nebeskýho!
  • 01:24:08 Zavolejte Nebeskýho!
  • 01:24:17 VYZVÁNÍ MOBIL
  • 01:24:20 Ježiš!
  • 01:24:23 No, co je, Boženko?
  • 01:24:29 Haló?
  • 01:24:32 Stalo se něco, Boženko?
  • 01:24:34 Já už si to nemůžu nechat pro sebe,
    pane Jaroslave.
  • 01:24:38 I když mi vaše maminka
    výslovně zakázala,
  • 01:24:42 abych vám řekla,
    co za nemoc ji trápí.
  • 01:24:46 Já vám to prostě musím říct.
  • 01:24:49 Promluvit? O čem si s ní chceš
    promluvit, prosím tě?
  • 01:24:53 Co se děje?
    Hlavně jí nic nepodepisuj, rozumíš?
  • 01:24:57 -A když, tak jedině s právníkem!
    -Drž hubu!
  • 01:24:59 Kdybys věděla, co před náma tajila!
    Já jsem takovej idiot!
  • 01:25:03 Takovej blbec slepej!
    To je všechno tvoje vina!
  • 01:25:06 Tebe zajímaj jenom
    prachy, prachy, prachy!
  • 01:25:09 I z toho našeho kluka
    jsi málem udělala kreténa,
  • 01:25:11 ale ten jedinej nezblbnul!
    Ten jedinej se teď nemusí stydět!
  • 01:25:14 -Co je?
    -Ty mlč!
  • 01:25:24 Pomalu, pomalu, pozor!
  • 01:25:46 -Opravdu nemám jet s vámi?
    -Jste hodnej. Ale pojedu sama.
  • 01:25:52 -Oldřichu!
    -Ano?
  • 01:25:55 Myslíte, že to všechno mělo smysl?
  • 01:25:59 Určitě.
  • 01:26:02 Až se vrátíte, tak pro vás přijedu
    tím fajnovým veteránem
  • 01:26:06 a pojedeme, kam budete chtít.
  • 01:26:09 Budu se těšit.
  • 01:26:32 Co je s ní? Je při vědomí?
  • 01:26:36 Vnímá?
  • 01:27:08 TROUBÍ
  • 01:27:14 TROUBÍ
  • 01:27:20 Stůj!
  • 01:27:24 Zastav!
  • 01:27:28 Béžovej kombík je to. 5U4 5894.
  • 01:27:36 Řídí ho
    nějakej černovlasej chlapík.
  • 01:27:46 Zastav! Stůj! Zastav!
  • 01:28:00 Otevřete! Otevřete!
    Já jsem Ditrich! Slyšíte?
  • 01:28:04 Já jsem Jaroslav Ditrich!
    Já jsem syn paní Ditrichové!
  • 01:28:09 Otevřete! Já jsem její syn!
    Slyšíte? Já jsem její syn!
  • 01:28:13 Mám otevřít?
  • 01:28:19 Ne.
  • 01:28:22 Jeďte.
  • 01:28:25 Já jsem její syn, slyšíte?
    Já jsem její syn.
  • 01:28:29 Slyšíte mě? Já jsem syn!
  • 01:30:11 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2016

Související