iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 10. 2010
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

77 hlasů
11844
zhlédnutí

Ta naše povaha česká

K poctě zbraň

Žijí dnes, ale prožívají minulost. Jejich vášní je válečná historie

26 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Ta naše povaha česká - K poctě zbraň

  • 00:00:12 - Tak počkej,
    ještě to rozděláme. Dobrý.
  • 00:00:22 -Já bych tu klubovou pověsil zde
    a ty vojenský bych dal tam.
  • 00:00:25 Na podium.
  • 00:00:27 -Jestli tam nebudou
    chtít něco dávat oni.
  • 00:00:42 -Já nevím co je s tou vlajkou?
  • 00:00:44 -Má ji Kečup právě.
    Tak jako proč ji nedonesl vůbec?
  • 00:01:01 -Z toho asi nejvíc si vážím
  • 00:01:04 a klenot mé sbírky
    je tahle uniforma,
  • 00:01:07 která patří konkrétnímu člověkovi
    Bernardu Šíkovi,
  • 00:01:12 což byl československý
    důstojník v Anglii.
  • 00:01:20 No, je to kompletní,
    autentické, přesně jak to má být.
  • 00:01:25 Vždycky mě zajímala armáda
  • 00:01:27 a v roce 1989
    de facto jsem zjistil,
  • 00:01:29 že i Češi, nebo Čechoslováci, abych
    byl přesný, tak měli svoje hrdiny,
  • 00:01:36 kteří bojovali proti fašistům.
  • 00:01:38 A vlastně to mě přivedlo k tomu
    zájmu o tu vojenskou historii.
  • 00:01:43 A vlastně historii vůbec.
    Otevřel jsem si dva obchody
  • 00:01:46 na prodej vojenských věcí
  • 00:01:48 a vlastně koníček
    se mi stal povoláním.
  • 00:01:50 -Jakoby teoreticky
    by to mělo sedět.
  • 00:01:52 Jak říkám, ty stoly
    jsou takhle, tak to dejte tak.
  • 00:01:56 Tyto dva stoly,
    to je v podstatě tohle to.
  • 00:01:58 Ale takhle to srazíte
    a srazte je co nejvíc sem.
  • 00:02:01 -Ty to chceš dát na štorc?
  • 00:02:02 -To je jasný. A co nejvíc sem.
  • 00:02:04 Aby tam bylo co nejvíc
    místa na to válčení.
  • 00:02:07 -Byl jsem na vojně,
    v bývalém režimu. Slavném.
  • 00:02:12 Já, jelikož jsem takovej kolektivní
    člověk, tak jsem neměl problém.
  • 00:02:20 Ale věděl jsem, že je to špatně.
    Že prostě ten nepřítel se mi nezdá,
  • 00:02:27 protože jsem se vždycky zajímal
  • 00:02:30 o americkou armádu
    a o americké dějiny.
  • 00:02:36 Takže já jsem paradoxně byl na té
    vojně a stál jsem proti mému vzoru.
  • 00:02:43 Americké armádě, kterou jsem. . .
  • 00:02:48 nevím, tak to nějak
    ve mně bylo, že ji mám rád.
  • 00:02:57 -Tady budou rezervačky.
  • 00:02:59 -Jo.
  • 00:03:07 -Nebude to lepší, hoši,
    ty stoly spojit. Nebude to lepší?
  • 00:03:12 -No já nevím, abychom zase
    nenarušili nějak ten řád.
  • 00:03:15 -Na to se vyser! Na řád, vole.
    Tady tomu velíme my, ne vole.
  • 00:03:18 -Já vím. Ale tak jako, já tady mám.
  • 00:03:20 -Podívej se, tady máš tři stoly. .
  • 00:03:23 -Když přijde na pořadovou,
    tak víme, kdo by měl asi velet.
  • 00:03:26 Lidi máme určený. Jinak hierarchie?
    Je tam předseda, místopředseda,
  • 00:03:31 ale to jsou čistě takový
    čestný funkce. Jako dobrovolný.
  • 00:03:36 Podle hodností to nemáme.
  • 00:03:38 Není to dělaný na tom podkladě
    vojenským a na těch hodnostech.
  • 00:03:44 O tom to není, vůbec ne.
  • 00:03:45 My jsme vlastně
    vznikli z toho trempinku,
  • 00:03:48 takže to je takový volný sdružení.
  • 00:03:53 -Tady už je prostor na tančení, ne?
  • 00:03:59 -Toto je náš stůl,
    náš stůl a ty máš mít?
  • 00:04:03 S těmi šesti tam.
  • 00:04:04 -Tady už je eskadra.
    -Jo, to je eskadra.
  • 00:04:08 -S Vartákem přijde
    ještě šest slečen.
  • 00:04:12 To máš dohromady osm.
  • 00:04:13 Tak to posuň dopředu
    a Rusy dáme pod ty reprobedny.
  • 00:04:18 -Ta Rusáky dáme tam.
    -Ať mají palbu.
  • 00:04:23 -Já vím, prej můžeme za váma, tady.
  • 00:04:27 Tak si sedneme sem asi zhruba.
    -Asi jo.
  • 00:04:41 -Dobrý večer, dámy a pánové.
    Dovolte mi, abych vás přivítal
  • 00:04:45 na reprezentačním plese našeho
    Klubu vojenské historie 45, Brno.
  • 00:04:52 Protože nejsem přítelem
    dlouhých hovorů, dovolte mi,
  • 00:04:56 abych mezi námi přivítal
    pana plukovníka Bočka,
  • 00:05:00 válečného veterána,
  • 00:05:02 příslušníka 310.
    bombardovací perutě,
  • 00:05:06 který vám řekne pár slov.
  • 00:05:20 -Vážení přátelé.
  • 00:05:22 Děkuji za milé pozvání
    na váš reprezentační ples.
  • 00:05:26 A přeji vám, aby se vám
    váš ples vydařil tak,
  • 00:05:31 jak si každý z vás přeje. Děkuji.
  • 00:05:38 -A předáme panu plukovníkovi
    takový malý dárek.
  • 00:05:43 -Děkuji.
  • 00:05:48 -Pusu, pusu.
  • 00:05:50 Pusu, pusu.
  • 00:05:57 Jinak vám přeji příjemnou zábavu
    s tím nejlepším, co v Brně je,
  • 00:06:01 The Big 20!
  • 00:06:47 -A má jiný maskování.
    Podle předpisů.
  • 00:06:49 Dobře.
    -Ale podle předpisů to není.
  • 00:06:51 -Martine, vždyť tam takhle jezděj.
    -Ale protože to dělají blbě!
  • 00:06:55 -Dobře.
  • 00:06:56 -Tak oni tam takhle jezdili
    za války a je to blbě.
  • 00:06:58 -Ale nevíš, jestli je to
    zelený auto, nebo hnědý.
  • 00:07:01 -A je to barevnej film?
    -Ne.
  • 00:07:03 Tak dobrý. Tak ti Angláni,
    co to dělali a mají to tak.
  • 00:07:07 Já jsem to našel
    v tom novým trucku,
  • 00:07:09 tak to si tam ten Anglán
  • 00:07:10 udělal jen tak, že se mu to líbí?
  • 00:07:13 -Já mám vyfocenýho toho
    Humbera z Belgie, z burzy.
  • 00:07:17 A ten to má taky blbě.
    Je to hnědý a má tam černý pruhy.
  • 00:07:22 Má to blbě.
    Prostě podle předpisu to nejde.
  • 00:07:24 A je to z anglických
    knížek vyčtený,
  • 00:07:26 jsou to originál předpisy vydaný.
  • 00:07:45 -Mě vojenství zajímalo
    hrozně dlouho,
  • 00:07:48 ale říkal jsem si,
    že být voják je sice pěkný,
  • 00:07:50 ale když jsem
    u nějakýho bojovýho útvaru. . .
  • 00:07:53 Mě je teď třeba třicet čtyři let,
  • 00:07:56 tak kdybych před
    nějakými třemi roky
  • 00:07:58 vlezl do armády, tak odtud vypadnu
  • 00:08:00 ve čtyřiceti
    se zhuntovaným zdravím.
  • 00:08:02 Kdybych dělal nějakýho řadovýho
    střelce, nebo něco takovýho.
  • 00:08:05 Tak jsem si chtěl
    najít takovou profesi,
  • 00:08:07 kterou bych mohl dělat i potom,
    v normálním civilním zaměstnání.
  • 00:08:11 A na tohle to jsem měl školu,
    měl jsem praxi, takže mě to bavilo.
  • 00:08:15 Tak jsem si hledal přesně
    tohle to místo v armádě.
  • 00:08:18 No a po dlouhé době
    se naštěstí našlo,
  • 00:08:21 tak mám z toho velikou radost.
  • 00:08:33 -Já si myslím, že je dobře,
    že tady klub vojenské historie je.
  • 00:08:39 Protože připomíná mladým lidem,
    jak to vůbec za té války bylo.
  • 00:08:45 A nebýt tady těchto
    vojenských klubů,
  • 00:08:49 tak ta mládež se o ničem nedozví.
  • 00:08:55 Měl jsem kamaráda, ten lítal
    u 312.skvadrony a ten se zabil.
  • 00:09:02 Měl tam nějakou děvčicu,
    měli synka spolu.
  • 00:09:09 Tak když se zabil, tak já jsem
    musel vyřizovat tady tyto věci.
  • 00:09:13 To je hrozný, když člověk musí
    přijít a říct, že tatínek se zabil.
  • 00:09:21 Tak prostě kdo neměl štěstí,
    tak tu válku nepřežil.
  • 00:09:24 A kdo měl štěstí a já jsem ho
    zřejmě měl, proto jsem dodnes tady.
  • 00:09:30 -Děláme to proto,
    protože se snažíme jakýmsi způsobem
  • 00:09:34 vzdát čest našim jednotkám,
    které sloužily v západní armádě.
  • 00:09:40 Já mám na sobě uniformu,
    která je vietnamová,
  • 00:09:44 neboli začal jsem dělat
    válku proti komunismu.
  • 00:09:48 Toto třeba je Master Parachutist
  • 00:09:57 Jestliže mně třeba
    můj kamarád říká,
  • 00:10:00 jaký je problém v tom,
    proč to nosím.
  • 00:10:06 Já to nosím z toho důvodu,
    abych tak nějak uctil ty veterány,
  • 00:10:11 kteří v tom Vietnamu byli.
  • 00:10:14 -Nemám pocit z toho, že by někdo
    lítal v těch uniformách,
  • 00:10:17 že by byl nějaký exhibicionista.
  • 00:10:19 Nebo prostě magor
    a úplně hroznej militarista,
  • 00:10:21 kterej chce jenom zabíjet.
    Tohle to u nás vůbec není.
  • 00:10:25 No a pak si myslím,
    že mezi náma je víc pacifistů,
  • 00:10:27 než mezi ostatní populací.
  • 00:10:29 Protože my víme,
    co ty války dokážou.
  • 00:10:31 -Mě na tom fascinuje
    v podstatě úplně všecko.
  • 00:10:34 Fascinují mě lidi,
    kteří šli bojovat
  • 00:10:37 do toho Vietnamu, ač byli mladí.
  • 00:10:43 Šli bojovat proti komunismu.
  • 00:10:45 Neboli já su člověk, kterej
    je zaměřenej dosti pravicově.
  • 00:10:51 A mě prostě jako takovýmu vadí,
  • 00:10:56 že ti komunisti třeba
    u nás nebyli potrestaní.
  • 00:11:01 Že nebyli postaveni mimo zákon.
  • 00:11:26 -Hodně Čechů,
    hlavně v západních Čechách,
  • 00:11:29 dělá hlavně tu Ameriku válečnou,
  • 00:11:31 protože to opravdu
    byli osvoboditelé.
  • 00:11:34 Tak těch je poměrně hodně.
  • 00:11:37 A kluků, co dělají
    Anglii je taky dost.
  • 00:11:40 To dělají skotský pluky,
    dělají komandos, výsadkový.
  • 00:11:44 Britský.
  • 00:11:47 No a potom jsou
    tady ti Čechoslováci.
  • 00:11:53 Mě právě zajímá
    tady ten odboj, ten západ.
  • 00:11:57 Ale vím samozřejmě,
    že je hodně lidí, co dělá východ.
  • 00:12:00 Dělá ten sbor Svobodův.
    To bylo na východě.
  • 00:12:08 A jsou lidi,
    co dělají i Rudoarmějce.
  • 00:12:11 Taky jo. Taky jsou vidět na akcích.
  • 00:12:14 Ale s těma se ani moc neznám.
  • 00:12:17 Buďto my bojujeme proti Němcům,
  • 00:12:19 nebo východní fronta
    bojuje proti Němcům.
  • 00:12:21 Takže my se tak ani nesetkáme.
  • 00:12:23 Samozřejmě sem chodí, známe se,
    ale moc nevíme o čem se bavit.
  • 00:12:41 -Moje vojna?
    Moje vojna byla výborná v tom,
  • 00:12:45 že člověk dostal
    jak byl takhle z mládí rozjetej,
  • 00:12:48 a myslel si úplně,
    že on je ten geroj,
  • 00:12:51 že celej svět patří jemu,
  • 00:12:53 tak od chvíle, kdy tam přišel,
    tak dostal po patách
  • 00:12:56 a najednou prostě
    mu ten hřebínek spadl.
  • 00:12:58 Najednou prostě věděl,
    že ty jseš jeden z mnoha.
  • 00:13:05 Na tobě jako. . .
  • 00:13:09 No, musíš se starat o sebe
    a musíš se naučit týmové práci.
  • 00:13:13 A naučit se někoho poslouchat.
  • 00:13:15 Nemyslet si,
    že jen ty jseš ta hvězda.
  • 00:13:17 A naučit se tý pokoře trochu.
  • 00:13:20 Že prostě mladí lidi
    jsou hrozně rozjetý v dnešní době.
  • 00:13:24 A kolikrát si myslí,
    že jsou ti nejlepší.
  • 00:13:27 Ale v podstatě jsou idioti.
  • 00:13:29 Ono je potřeba
    kolikrát pro ty lidi,
  • 00:13:31 aby jim někdo ukázal,
    že ty jseš ten idiot.
  • 00:13:34 Aby jim trochu spadl hřebínek.
  • 00:13:40 -Ten prapůvod vlastně je v tom,
  • 00:13:41 že jsem napřed absolvoval
    slévárenskou průmyslovku,
  • 00:13:45 pak jsem tedy šel
    na vojenskou akademii,
  • 00:13:47 následně v roce 1990
    jsem z armády odešel.
  • 00:13:52 A určitě toho lituju.
  • 00:13:54 Protože si myslím, že jsu celkem
    dost militantně zaměřenej člověk.
  • 00:14:00 A navíc jsu velkej vlastenec.
    A možná bych řekl i nacionalista.
  • 00:14:06 A kdyby ta možnost byla,
    tak určitě bych u té armády zůstal.
  • 00:14:15 Armáda, ať chcete, nebo nechcete,
    je prostě dost složitá záležitost.
  • 00:14:21 A to se prostě musí dělat hercnou.
    Musí se to dělat srdcem.
  • 00:14:25 A pokud se to nedělá,
    tak je to špatný.
  • 00:14:30 Říkám, já jsu vlastenec
    a pokud by ta vlast potřebovala,
  • 00:14:33 tak určitě bych byl
    jeden z prvních,
  • 00:14:35 kterej by šel do války.
  • 00:14:41 -Jsme v místech Kasejovice a Lnáře
    kde je vlastně obrněná brigáda.
  • 00:14:47 Byla dislokovaná,
  • 00:14:48 druhý prapor tankový
    obrněné brigády.
  • 00:14:53 Takže jezdíme po těch místech
  • 00:14:55 a dnes se jede
    na slavnostní přehlídku do Plzně.
  • 00:14:59 Od roku 1990, takže už to je dvacet
    jedna let. Ne, dvacet. Dvacet let.
  • 00:15:12 -Nato, kolik nás je, tak si myslím,
  • 00:15:14 že v tom světě patříme
    k tomu většímu průměru.
  • 00:15:17 Že to je koníček na západě
    třeba pro lidi i zámožnější.
  • 00:15:26 Co na to mají čas,
    co do toho můžou dávat peníze.
  • 00:15:29 A v těch Čechách de facto
    samozřejmě Čech hodně improvizuje.
  • 00:15:34 Takže plno věcí se dá udělat,
    dohonit.
  • 00:15:37 Plno lidí si i tu techniku vytvoří,
    což je docela náročný.
  • 00:15:42 Obětují tomu docela hodně.
  • 00:15:49 -Když se cokoliv v misi stane,
    nebo s armádou,
  • 00:15:52 tak devět desetin lidí
  • 00:15:54 na ně plive špínu,
    že to jsou žoldáci,
  • 00:15:56 že tam jezdí kvůli penězům,
    nebo tak.
  • 00:15:58 Jenže peníze pro spoustu lidí
    v tom hrají určitou roli,
  • 00:16:00 ale myslím si, že nikdo tam
    primárně nejezdí jenom kvůli nim.
  • 00:16:03 Podle mě by tam měl jet,
    protože tam chce jet.
  • 00:16:06 Zajímám se o vojenskou
    historii docela dlouho.
  • 00:16:08 Pořád si svým způsobem
    na to s rukama hrajeme.
  • 00:16:10 Tak si říkám, že by nebylo špatné
    zjistit, o čem to vlastně je.
  • 00:16:13 Jestli se to dá zvládnout,
    nebo nedá?
  • 00:16:16 Snad jo. Těším se na to.
  • 00:16:24 -Rozhodně to nejsou lidi,
    jak se říká mezi místními,
  • 00:16:28 že jsme jako zlatokopové,
  • 00:16:29 kteří jezdí do misií
    jen pro peníze.
  • 00:16:31 No tak ať si to každý zkusí, no.
    Ať jede do té mise.
  • 00:16:34 Kde mu reálně velitel řekne,
    jedeme plnit náročné úkoly
  • 00:16:38 na území Afganistanu,
    jedeme plnit úkoly,
  • 00:16:41 které mohou stát
    někoho život, nebo zranění.
  • 00:16:48 Takže takhle člověk
    musí být smířený s tím,
  • 00:16:51 že pokud je vojákem,
  • 00:16:52 dal vojenskou přísahou slib,
    dá se říct vojáka z povolání.
  • 00:16:57 O tom, že bude
    ochraňovat tuto zemi,
  • 00:16:59 že bude plnit koaliční závazky.
  • 00:17:01 Tak on to prostě musí dělat.
    Tak se rozhodl. Ze svobodné vůle.
  • 00:17:05 -Občas se nám stane,
    že třeba na akci někam přijedeme,
  • 00:17:08 a vždycky narazíš
    na nějakýho vysírače.
  • 00:17:11 Přijde nějaký místní, který začne.
  • 00:17:13 Vy si hrajete na vojáčky
    a víte o tom prd. A kdesi cosi.
  • 00:17:16 Tak abych měl alespoň argument,
    říct jo, hrajeme si na vojáčky,
  • 00:17:21 ale víme o tom něco.
    Byli jsme tam a tam.
  • 00:17:27 -Líbí se mi doopravdy
    to vlastenectví za 1. republiky.
  • 00:17:30 Byla to republika, která se tvořila
  • 00:17:32 a doopravdy hodnoty T.G.Masaryka
    jsou pro mě hodně blízké.
  • 00:17:36 Víte armáda za 1. republiky,
    samozřejmě všichni víme,
  • 00:17:38 jak to dopadlo v roce 1938,
  • 00:17:40 ale to je možná něco z nás,
    z toho češství.
  • 00:17:46 Nejsem doopravdy natolik odborník,
  • 00:17:48 abych byl schopen
    na toto téma nějak hovořit.
  • 00:17:53 Jestli ano, nebo ne, jestli
    jsme se měli zachovat jako Poláci,
  • 00:17:56 anebo jestli jsme opravdu
  • 00:17:59 měli stát na těch hranicích
    a měli jsme bojovat.
  • 00:18:03 Dost síly mě dávají
    písničky třeba Daniela Landy.
  • 00:18:06 Doopravdy.
    Ta píseň Tradice ukazuje na to,
  • 00:18:09 jak ten český člověk
    musel být zraněn v srdci,
  • 00:18:13 když musel opouštět ty hranice.
    A dávat tam německé armádě
  • 00:18:18 tu techniku a předávat
    vlastně té německé armádě to,
  • 00:18:21 co my jsme tam vybudovali.
    My jsme byli v Evropě, dá se říct,
  • 00:18:24 velice silná armáda.
    Velice silnej stát.
  • 00:18:51 -Když byl konec války,
    no tak jsme tak projížděli,
  • 00:18:54 celá ta kolona až do Plzně,
    prakticky.
  • 00:18:59 A zase se mně to vrátilo zpět,
  • 00:19:01 jako v tom roce 1945,
    když jsme sem přijížděli.
  • 00:19:09 A pak jsme byli v tom Kolínci,
    kde dodnes navštěvuji ten Kolínec
  • 00:19:15 a jezdíme tady na Šumavu
    s manželkou a se synem.
  • 00:19:21 -Přijeli jsme s originál vlajkou,
  • 00:19:23 která skončila
    v Nalžovských horách,
  • 00:19:25 která přijela s nimi.
  • 00:19:27 Tady je se všemi znaky,
    ta vlajka na autě vepředu.
  • 00:19:31 Velká Británie, ministerstvo války,
  • 00:19:34 číslo pluku, vlajka vyrobená
    pro vojenské účely.
  • 00:19:39 Ta prošla frontu.
  • 00:19:42 -Že jsem se nebál, to je lež.
    Každý se bál.
  • 00:19:49 Ale nějak o tom člověk nepřemýšlel.
  • 00:19:52 Teď přemýšlím,
    když vidím třeba ty záběry,
  • 00:19:55 ale říkal jsem si, no. . .
  • 00:20:04 Takhle jsem vypadal.
  • 00:20:32 -Málo jsme dorazili zásobník.
    Přežil válku a tohle nepřežil.
  • 00:20:38 -Pokud někdo vidí ve zbrani hrozbu,
    tak je to mýlka.
  • 00:20:40 Jsou to umělecká díla.
  • 00:20:42 A vám řeknu, že jediným spouštěčem
    jak používat zbraň, je mozek.
  • 00:20:51 A pak reálně ten vykonavatel
    a to je ten prst, nebo ta ruka.
  • 00:20:55 -My jsme pro lásku, ne pro válku.
  • 00:21:02 -Samozřejmě s kolektivem
    jezdíme i střílet.
  • 00:21:05 Protože musíme mít
    odstřílený ty klubový střelby.
  • 00:21:11 A zase, když to vezmu
    prostě na ten klub,
  • 00:21:15 tak samozřejmě ostré zbraně
    nemůžeme dneska používat všude.
  • 00:21:22 Ale větší část z nás
    dělá ještě třeba ten airsoft.
  • 00:21:26 Což jsou v podstatě pravý zbraně,
  • 00:21:29 který jsou akorát
    na elektriku a na kuličky.
  • 00:21:35 Takže i tady z tohoto důvodu prostě
    k těm zbraním mám vztah.
  • 00:21:38 Líbí se mi.
  • 00:21:42 PÍSEŇ
  • 00:22:44 -Klasická moto-spojka.
  • 00:22:45 Zavírat boční příjezdy
    na hlavní silnici,
  • 00:22:47 aby mohla kolona plynně projet.
  • 00:22:49 To je naše práce
    tady na těchto srazech.
  • 00:22:53 To je klasická britská uniforma,
    polní. Tak zvaný battle dress.
  • 00:22:58 -A hodnost nějaká?
    -Ne, ne. Já nemám hodnost.
  • 00:23:01 Já jsem prostým vojínem.
  • 00:23:05 Byl jsem jim i na vojně,
    jsem jim i teď.
  • 00:23:15 Na tom se jede suprově,
    akorát já nejsem příznivcem
  • 00:23:18 takových megalomanských akcí.
    Bohužel.
  • 00:23:22 Ale tady jsem jako moto-spojka,
    takže to musím odjet.
  • 00:23:25 Ale nejradši bych sem nejel, no.
  • 00:23:29 -A kam bys raději jel?
  • 00:23:30 -Raději bych jezdil po malých
    městečkách a po vesnicích.
  • 00:23:33 Tady do Pošumaví, Šumava a tak dál.
    Kde ta armáda taky se pohybovala,
  • 00:23:38 ale je to tam takové
    daleko malebnější.
  • 00:23:41 Je to zajímavější, než tady
    čekat furt na něco. V betonu.
  • 00:23:45 Je to tady takový ubíjející.
  • 00:23:51 -Když pomineme to,
    že český člověk si spojuje
  • 00:23:54 tu armádu s tím švejkovstvím,
  • 00:23:57 tak bych to tak určitě
    nespecifikoval.
  • 00:24:00 Věřím tomu, že voják
    armády České republiky
  • 00:24:02 je zcela a plnohodnotně
    prostě schopen plnit úkoly,
  • 00:24:06 jako kterýkoliv jiný
    voják koaličních sil.
  • 00:24:10 A dneska o to více v misích,
    zejména v konfliktu v Afganistanu,
  • 00:24:14 se to ukazuje. Kde jsem i byl a kde
    jsem to mohl vidět a vidím to dnes.
  • 00:24:19 Takže my máme srdce.
    To je ten velký rozdíl
  • 00:24:21 mezi některými jinými
    vojáky jiných armád.
  • 00:24:24 Že my máme takové jiné pochopení.
  • 00:24:27 -No, Čechy vnímám
    každopádně jako dobrý vojáky.
  • 00:24:36 Protože si myslím,
    že Češi nejsou o nic horší,
  • 00:24:39 než jsou třeba Američani,
  • 00:24:40 nebo Britové, nebo Francouzi.
    Naopak si myslím, že Češi
  • 00:24:43 jsou jedni z nejlepších
    vojáků na světě.
  • 00:25:01 Voják v první fázi
    musí rozkaz splnit.
  • 00:25:03 Bez jakéhokoli, dá se říct,
    bez jakéhokoliv přemýšlení.
  • 00:25:09 A pak teprve nad tím může
    nějakým způsobem přemýšlet.
  • 00:25:13 Ale rozkaz se musí
    splnit v každým případě.
  • 00:25:18 Což málo kdo dovede.
  • 00:25:20 Jako by se dalo říct,
    z té civilní sféry.
  • 00:25:25 Prostě rozkaz je rozkaz
    a přes to vlak nejede.
  • 00:25:31 Skryté titulky Martina Vrbská
    Česká televize Brno 2010
  • 00:25:32 .

Související