iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 2. 2008
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

45 hlasů
8391
zhlédnutí

Ta naše povaha česká

Jenom žena?

O ženách, které jsou stále častěji obětí šikany na pracovišti

25 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Ta naše povaha česká - Jenom žena?

  • 00:00:19 HUDBA
  • 00:00:41 V této nemocnici jsem pracovala
    25 let. Práci jsem měla velice ráda
  • 00:00:47 Myslela jsem si,
    že ji dokončím do důchodu.
  • 00:00:51 Odešla jsem způsobem,
    který se mi vůbec nelíbí
  • 00:00:55 a s poškozeným zdravím,
  • 00:00:57 paradoxně zrovna v nemocnici
    s poškozeným zdravím.
  • 00:01:00 Dá se říct,
    že jsem byla jediná žena
  • 00:01:04 jako vedoucí oddělení logistiky
    v celé vězeňské službě.
  • 00:01:06 Místo aby na to byli pyšní
    u nás v Teplicích a vážili si toho,
  • 00:01:11 že mají jedinou ženu
    na této funkci,
  • 00:01:14 tak se tak ke mně
    rozhodně nechovali.
  • 00:01:17 Myslím si, že kdybych byla muž,
  • 00:01:20 tak by to bylo všechno
    daleko jednodušší.
  • 00:01:22 To byl naprosto typický způsob,
    když muž,
  • 00:01:25 který se necítí plnohodnotný
    a rovnocenný
  • 00:01:28 a má obavu z konkurence,
    linčuje ženu.
  • 00:01:31 Takže nejcitlivější místo je
    namířit to rovnou na tu ženskost.
  • 00:01:37 Žena jako modla,
    jako estetický objekt,
  • 00:01:40 jako lákadlo na zboží.
    Prý se to pak lépe prodává.
  • 00:01:44 Krásná tvář, pěkná postava.
    A co víc?
  • 00:01:49 Začíná to u výše platu
    za stejnou práci,
  • 00:01:52 pokračuje rozhodováním,
    že do vedení firmy či dokonce státu
  • 00:01:55 patří při srovnatelných
    schopnostech spíše on než ona.
  • 00:01:59 I na začátku 21. století
    je v této zemi spíše výjimkou,
  • 00:02:03 když se žena začne proti bezpráví
    a diskriminaci v zaměstnání
  • 00:02:06 veřejně bránit.
    Listina základních práv a svobod
  • 00:02:11 ve svém článku III. jasně stanoví,
    že všichni lidé jsou si rovni
  • 00:02:16 ve svých právech, povinnostech
    a ve svém postavení.
  • 00:02:22 Případ paní Bubeníčkové, Bašovské
    a paní... určitě spojuje ten fakt,
  • 00:02:27 že se jedná vesměs o ženy,
    o ženy vzdělané, schopné,
  • 00:02:34 které v zaměstnání zastávaly
    důležité pozice.
  • 00:02:39 Svoji práci plnily dobře,
    někdy možná až příliš dobře.
  • 00:02:43 Bohužel ve všech 3 případech
  • 00:02:46 jejich mužští kolegové
    nebo jejich mužští nadřízení
  • 00:02:49 se jich vlastně určitým způsobem
    z práce zbavili.
  • 00:02:53 Můj příběh a můj problém
    vlastně začal 12.11.2003,
  • 00:03:02 kdy já jako vedoucí
    oddělení logistiky
  • 00:03:05 jsem byla upozorněna na to,
    že můj podřízený falšuje doklady.
  • 00:03:09 Oznámila jsem to panu řediteli
    a bylo zahájeno vyšetřování.
  • 00:03:13 Přestože vyšetřování probíhalo,
    já jsem o ničem nebyla informována
  • 00:03:18 a můj podřízený neustále dostával
    peníze nejen na faktury,
  • 00:03:22 ale na nákup v hotovosti.
    Když jsem se ptala, co se děje,
  • 00:03:26 jak je vyšetřování daleko,
    tak mi bylo řečeno pouze,
  • 00:03:32 že to bylo předáno na policii.
    Názor vedení a mého šéfa
  • 00:03:37 byl takový, že já jsem zodpovídala
    úplně za všechno.
  • 00:03:42 Tato situace nastala možná proto,
    že oni potřebovali viníka.
  • 00:03:46 Tam šlo o to,
    že když můj podřízený nastoupil,
  • 00:03:50 tak si už od prvopočátku byli
    s mým nadřízeným velice blízcí.
  • 00:03:55 Oba byli kuřáci,
    takže si často spolu povídali.
  • 00:04:00 Několikrát se stalo,
    že když jsem měla připomínku
  • 00:04:03 k nákupu mého podřízeného,
    tak mi řekl,
  • 00:04:06 že mu to doktor schválil
    a ví o tom.
  • 00:04:15 Pravdou je,
    že v minulosti některé profese
  • 00:04:23 nebyly ženám vůbec dostupné.
    Dnes zde nejsou žádné formální
  • 00:04:30 bariéry, ale o to víc mohou být
    bariéry neformální.
  • 00:04:38 Do Tripolisu jsem cestovala sama
    bez partnera.
  • 00:04:45 Tou dobou jsem byla rozvedená.
    Myslím, že to nevadilo.
  • 00:04:48 Ministerstvo by mě pravděpodobně
    nevypravilo do takové země,
  • 00:04:53 kdyby nevědělo, že jako sama žena
    bych tam mohla působit.
  • 00:04:57 Kromě toho v Tripolisu
    byly také samotné ženy.
  • 00:05:00 Byla to třeba
    francouzská velvyslankyně
  • 00:05:03 nebo finská Chargé d Affaires
    nebo další ženy
  • 00:05:06 v nižších
    diplomatických funkcích.
  • 00:05:08 Rovněž tam byli i muži sami,
    takže si nemyslím,
  • 00:05:12 že by to byl nějaký problém.
    Život diplomatů v zahraničí,
  • 00:05:16 nechci říkat, že je ten samý,
    ale neobávala jsem se.
  • 00:05:20 Zastupovala jsem tam 3 měsíce
    v roce 1999.
  • 00:05:23 Myslím, že dost úspěšně,
    protože jsem byla pochválena.
  • 00:05:26 Přijela jsem tam v roce 2000
    a myslela jsem si,
  • 00:05:31 že všechno bude v pořádku.
    Musím říct,
  • 00:05:34 že více než samotná země Lybie,
    která má svoje specifika,
  • 00:05:39 mi dělala problémy součinnost
    s mým šéfem.
  • 00:05:45 Ten člověk nejenže nemá pocit opory
    u svých nadřízených,
  • 00:05:50 on se cítí ohrožen. On ví,
    že ten nadřízený ho nechce,
  • 00:05:56 nesnáší ho, chce ho trestat.
    Nejde jen o náročnost,
  • 00:06:02 ale jde o dokázání toho, že ten
    podřízený na ten svůj post nemá.
  • 00:06:10 Začalo to všechno v roce 2001,
    kdy se vedení Baťovy nemocnice
  • 00:06:16 rozhodlo, že už nebude nadále
    poskytovat lékařům příplatky
  • 00:06:20 za pohotovostní služby.
    Objem těchto příplatků činil
  • 00:06:23 za rok asi 9 milionů, což udělalo
    velkou čáru přes rozpočet.
  • 00:06:28 Celá má praxe a další působení
    v nemocnici bylo podmíněno tím,
  • 00:06:34 že přijmu roli předsedkyně
    Odborové organizace
  • 00:06:37 a budu tyto věci za ně řešit.
    Já jsem neviděla jiné východisko,
  • 00:06:44 než toto přijmout,
    protože tu práci jsem měla ráda,
  • 00:06:51 přinášela mi uspokojení.
    Teď jsem viděla,
  • 00:06:55 že se to celé začíná hroutit.
    Potom ta situace nazrála tak,
  • 00:07:01 že se vedení rozhodlo,
    že už jsme lékaře podráždili dost,
  • 00:07:05 ukázali jsem jim, že toto můžeme
    udělat a jdeme od toho pryč.
  • 00:07:09 Schválilo se to tak,
    jak to lékaři chtěli,
  • 00:07:13 ale pro mě nastalo takové období,
    kdy už mě všichni zdravotníci
  • 00:07:19 vnímali takto v opozici.
    Byla jsem ve dvojím tlaku,
  • 00:07:25 protože mě tlačili
    techničtí pracovníci
  • 00:07:29 na zvýšení osobního ohodnocení,
    z 2. strany neustále lékaři
  • 00:07:33 a sestry něčím vyhrožovali.
    Dokonce mi lékař,
  • 00:07:37 který je nyní primářem
    jednoho oddělení, řekl,
  • 00:07:42 že pokud onemocním,
    tak mě nebo kohokoliv z rodiny
  • 00:07:48 ošetří, ale naznačil mi,
    že si mám dávat pozor.
  • 00:07:56 Mobing je nové slovo v češtině,
    dalo by se říct módní,
  • 00:08:03 nicméně postihuje velmi starý,
    dokonce byl řekl starodávný, jev,
  • 00:08:09 tj. psychické násilí, které je
    pácháno na zaměstnancích.
  • 00:08:17 Formy psychického násilí
    se mění podle situace,
  • 00:08:24 podle podmínek, také podle toho,
    co toleruje ta konkrétní osoba,
  • 00:08:30 co toleruje společnost.
  • 00:08:33 Pro mě ta situace
    byla v ten moment neřešitelná.
  • 00:08:36 Nevěděla jsem kudy kam.
    Trápila jsem se, nespala jsem,
  • 00:08:41 do práce jsem chodila nerada.
    Bála jsem se, co bude.
  • 00:08:46 Když jsem viděla,
    že se v kanceláři vedoucí svítí,
  • 00:08:51 trnula jsem, s čím přijde.
    Zaměřovala se vyloženě na mě.
  • 00:08:58 Mobing má různé varianty
    a jeho specifickou formou
  • 00:09:04 je bossing, od slova boss.
    Je to týrání šéfem
  • 00:09:10 nebo šéfovo týrání
    podřízeného pracovníka.
  • 00:09:15 B. je rozvedená a do Tripolisu
    přicestovala bez partnera.
  • 00:09:19 Tato skutečnost jí v arabském světě
    a v Tripolském diplomatickém sboru
  • 00:09:23 určitým způsobem handicapuje.
    Pocit určité osamocenosti
  • 00:09:27 je pravděpodobně příčinou,
    že B. vyhledává
  • 00:09:32 nejrůznější typy společností,
    v nichž má možnost vyniknout,
  • 00:09:36 což se jí díky cizineckému,
    a zvláště diplomatickému statutu
  • 00:09:40 daří. Její touhy o zviditelnění
    nemůže uspokojit úzký mikrokolektiv
  • 00:09:44 pracovníků ZÚ.
    To je úryvek tzv. udání,
  • 00:09:47 které na mě můj šéf napsal
    a které mě stálo práci.
  • 00:09:51 Až když mě stahovali z Tripolisu,
    tak jsem se od velmi dobrých
  • 00:09:56 známých dozvěděla, že o mně říkal,
    že jsem kurva s velkýma kozama,
  • 00:10:03 že jsem šlapka
    a že tam nemám co dělat.
  • 00:10:06 To mě zasáhlo opravdu nejvíc,
    protože jsem dost konzervativní typ
  • 00:10:13 Vím, jak se mám chovat
    v arabském prostředí a věděla jsem,
  • 00:10:16 že tyhle pomluvy byly založeny
    na jeho zášti a averzi vůči mně
  • 00:10:21 a ne na tom, jak pracuji. I na poli
    mezinárodním to pro mě byla ostuda
  • 00:10:27 Nedokázala jsem vysvětlit,
    proč mě stahují.
  • 00:10:31 Pak jsem slyšela řeči,
    že jsem určitě musela něco provést,
  • 00:10:35 když mě takhle stáhli.
    Takže i ta reputace,
  • 00:10:38 respekt a autorita, taková ta aura,
    která obklopuje diplomata,
  • 00:10:43 tak to bylo rázem všechno pryč.
    Myslím si,
  • 00:10:47 že dokáži spoustu věcí zvládat,
    protože ten psychický tlak
  • 00:10:51 v Lybii je dost značný,
    ale proti pomluvám se nedá bránit.
  • 00:10:57 Platí tady to klasické známé
    z detektivek:
  • 00:11:02 cokoliv řeknete,
    může být později použito proti vám.
  • 00:11:07 Tady je to trošku rozšířené:
    cokoliv uděláte a řeknete,
  • 00:11:12 ale také neřeknete nebo neuděláte,
    může být použito proti vám.
  • 00:11:19 Pokud mají takové ženy problémy
    v zaměstnání,
  • 00:11:26 pokud jsou diskriminovány,
    že přímo podávají žalobu
  • 00:11:29 na ochranu v pracovněprávním stavu
    nebo žalobu na neplatnost výpovědi,
  • 00:11:33 tak jistě odvážné jsou
    a jdou tak trochu s kůží na trh,
  • 00:11:37 zvláště
    u antidiskriminačních žalob,
  • 00:11:39 kde skutečně žena může mít
    oprávněný pocit, že je v právu.
  • 00:11:43 Ale mít právo a držet právo,
    to jsou 2 odlišné kategorie.
  • 00:11:52 Samozřejmě je to nesmírně obtížně
    prokazatelné, protože se říká,
  • 00:11:58 že jen malé % informací
    se sděluje slovy,
  • 00:12:05 daleko větší % informací
    se sděluje mimoslovně.
  • 00:12:12 Problémy mého podřízeného,
    které se mnou měl,
  • 00:12:17 protože jsem žena, jsem jednou
    mezi řečí řekla 2. náměstkovi.
  • 00:12:22 On prohlásil, že musím pochopit,
    že muž těžko zvládá ženu ve vedení
  • 00:12:30 a že třeba jeho přítel,
    který zjistil,
  • 00:12:34 že bude mít jako vedoucí ženu,
    to nesl tak špatně,
  • 00:12:39 že se dostal na psychiatrii
    a že tedy musím počítat s tím,
  • 00:12:43 že můžu mít problém
    s podřízeným na základě toho,
  • 00:12:47 že jsem žena a on muž.
    Za celá ta léta,
  • 00:12:51 co jsem byla zaměstnaná,
    jsem nikdy neměla žádný problém.
  • 00:12:56 Neměla jsem problém s kázní,
    s plněním úkolů, s ničím,
  • 00:13:03 ale v momentě,
    kdy jsem nahlásila tento problém,
  • 00:13:06 tak jsem byla člověk,
    kterému se nevěřilo,
  • 00:13:09 který dělal všechno špatně,
    který měl problémy s kolektivem,
  • 00:13:14 který nebyl průrazný,
    který nedokázal organizovat.
  • 00:13:18 Prostě kdykoliv jsem cokoliv řekla,
    tak se to muselo ověřit,
  • 00:13:23 vypadala jsem v podstatě
    jako vývrhel společnosti.
  • 00:13:31 Případy, které se dostanou k soudu,
    jsou podle mého názoru
  • 00:13:34 špičkou ledovce. Spoustu případů
    nerovného zacházení,
  • 00:13:38 diskriminace na trhu práce
    se k soudu nedostanou.
  • 00:13:42 Většinou postižení odcházejí
    ze zaměstnání na základě dohody
  • 00:13:47 o skončení pracovního poměru
    nebo dlouhodobě v tom zaměstnání
  • 00:13:51 trpí. Tu situaci snášejí zejména
    ohrožené věkové kategorie.
  • 00:13:56 Ty k soudu většinou nechodí, trpí,
    dokud jim to zdravotní stav dovolí.
  • 00:14:02 Moje tehdejší vedoucí
    mi dávala nepokrytě najevo,
  • 00:14:09 že má od ředitele zelenou,
    aby v takovémto jednání pokračovala
  • 00:14:13 Přišla jsem na to,
    že vedla jakýsi boj se svojí
  • 00:14:16 předchozí vedoucí právničkou,
    která mi do té doby radila,
  • 00:14:20 co a jak mám udělat. Vyřizovaly si
    mezi sebou účty přese mě.
  • 00:14:26 Kdysi mi klient řekl, že už ví,
    jak se cítí zvířata,
  • 00:14:32 když je na ně pořádán kruhový hon.
    Já úplně přesně nevím,
  • 00:14:40 co je to kruhový hon,
    ale představuji si to jako kruh,
  • 00:14:45 který se stahuje
    a nedá žádnou možnost úniku.
  • 00:14:51 Najednou přišlo špatné hodnocení,
    v podstatě 1. od roku 2001,
  • 00:14:57 kdy nastoupil můj šéf. Do té doby
    mě nikdo nikdy nehodnotil,
  • 00:15:02 nikdo mi nic nevytkl
    a najednou v lednu roku 2004
  • 00:15:07 přišla takováhle studená sprcha,
    na kterou jsem samozřejmě
  • 00:15:11 reagovala, protože jsem s tím
    nemohla souhlasit.
  • 00:15:14 Je pravda, že se ty žaloby vlečou,
    protože dokazování
  • 00:15:18 je velice složité.
    Ačkoliv si ten člověk myslí,
  • 00:15:22 že je v právu,
    tak nemusí rozsudek vyznít
  • 00:15:26 v jeho prospěch,
    protože on to neprokáže.
  • 00:15:30 Čekala jsem, že se to
    nějakým způsobem bude řešit.
  • 00:15:33 Ministerstvo má směrnice,
    jak se to má řešit,
  • 00:15:36 když jsou takové problémy,
    o kterých už vědělo předtím.
  • 00:15:40 Po 5 měsících mi najednou přišlo,
    že jsem nedostala
  • 00:15:43 bezpečnostní prověrku, tudíž jsem
    nesplnila kvalifikační předpoklady
  • 00:15:47 pro práci na ministerstvu
    a že mi nemůže nabídnout
  • 00:15:50 žádné další místo,
    a tudíž mi musí dát výpověď.
  • 00:15:55 Když si představím svoji situaci,
    kdy proti mně seděli 4:
  • 00:15:58 ředitel, 2 náměstci a personalista
    a já jsem tam byla sama.
  • 00:16:03 Jak já můžu zdokladovat,
    jak se můžu projevit,
  • 00:16:06 když oni mě tam nařkli ze lži.
    Přitom to nebyla pravda.
  • 00:16:10 Chovali se ke mně způsobem,
    jako se chovali.
  • 00:16:14 Já jsem byla likvidovaná,
    mně bylo neustále něco vytýkáno,
  • 00:16:20 ale já jsem se nemohla
    vůbec nijak ohradit,
  • 00:16:23 protože se mnou
    se vůbec nepočítalo.
  • 00:16:25 Nejhorší na tom bylo, že jsem měla
    pocit absolutní bezmoci.
  • 00:16:29 Já jsem se jednak velmi snažila
    zjistit veškeré informace,
  • 00:16:34 které by byly dostupné.
    Zjistila jsem,
  • 00:16:36 že všechno je utajené, i to,
    co se týkalo mého pracovního poměru
  • 00:16:42 Šla jsem tedy za bezpečnostní
    ředitelkou, tehdy se změnila
  • 00:16:46 trochu politická situace,
    tak tam byl někdo jiný,
  • 00:16:49 a ta mi řekla,
    že jsou to důvěrná sdělení osob
  • 00:16:52 a bez jejich souhlasu mi nemůže
    poskytnout žádné informace.
  • 00:16:55 Když jsem se jí ptala,
    které jsou to osoby,
  • 00:16:58 tak mi řekla,
    že mi to také nemůže říct.
  • 00:17:01 Tím pádem jsem tušila,
    kdo za tím je,
  • 00:17:05 ale ta bezmocnost mnou cloumala
    několik měsíců velmi drsně.
  • 00:17:11 Ačkoliv na to nevypadám,
    já jsem si proplakala noci.
  • 00:17:15 Říkala jsem si, že není možné,
    aby "silná žena? jako já,
  • 00:17:19 která překonala všechny překážky,
    aby jí byla zlikvidována kariéra
  • 00:17:26 jen proto, že ji někdo pomluvil
    bez nějakých důkazů.
  • 00:17:31 Ta cesta byla úplně zasekaná,
    Tak jsem se rozhodla,
  • 00:17:36 že se nějakým způsobem budu bránit.
  • 00:17:39 Na začátku to ale samozřejmě
    bylo opravdu hrozné.
  • 00:17:46 Onemocněla jsem
    vrozenou srdeční vadou,
  • 00:17:50 která se mi vlivem všech
    těch událostí rozbouřila.
  • 00:17:56 V době pracovní neschopnosti
    mě neustále
  • 00:17:59 tento můj vedoucí nutil,
    abych se dostavila na pracoviště
  • 00:18:02 po každé zdravotní kontrole,
    že nestačí, když zatelefonuji.
  • 00:18:06 Když jsem se tam dostavila,
    tak mi ukazoval,
  • 00:18:09 že už tam přijal nové pracovnice,
    že tam pro mě prakticky není místo.
  • 00:18:13 Volal mi i domů.
    Obtěžoval mě neustále,
  • 00:18:16 takže jsem si nemohla
    svůj zdravotní stav doléčit.
  • 00:18:20 Když jsem dostala výpověď,
    tak už to bylo 3/4 roku
  • 00:18:24 značného působení
    na můj organismus
  • 00:18:27 a já jsem se v podstatě složila.
    Když jsem přišla k doktorce,
  • 00:18:30 tak mi řekla,
    že mám velké deprese.
  • 00:18:36 Pak jsem byla předána
    na psychiatrii, kde se léčím dodnes
  • 00:18:41 Rok jsem marodila,
    měla jsem stálé problémy
  • 00:18:47 a pak mi byl navržen
    invalidní důchod,
  • 00:18:51 takže od roku 2005 do roku 2009
    jsem takto poznamenána.
  • 00:18:57 Dá se říct, že se léčím.
    Beru prášky, beru antidepresiva
  • 00:19:00 a doufám,
    že to všechno jednou skončí
  • 00:19:05 a budu zase úplně normální člověk
    a budu moct normálně existovat.
  • 00:19:11 Bývalí přímí nadřízení
    paní Adriany, Evy a Lubomíry
  • 00:19:15 se odmítli k těmto případům
    před kamerou sami vyjádřit.
  • 00:19:18 Prý nebylo ještě ukončeno
    soudní jednání
  • 00:19:21 nebo zvažují odvolání
    vůči pro ně nepříznivým rozsudkům.
  • 00:19:25 Byli jsme odkazování
    pouze na tiskové mluvčí.
  • 00:19:28 Z nich se nám podařil přímý kontakt
    jen v jediném případě.
  • 00:19:33 Naše stanovisko je,
    že to bossing nebyl
  • 00:19:38 a čekáme jak rozhodne soud.
    A co to z vašeho pohledu bylo?
  • 00:19:42 Nemůžu se vám k tomu vyjádřit.
    K tomu by se mohl vyjádřit
  • 00:19:48 jedině člověk,
    který to měl snad údajně dělat.
  • 00:19:52 O tom nám není nic známo.
  • 00:19:55 Nakonec jsem se rozhodla,
    že v této nemocnici skončím,
  • 00:20:00 protože jsem viděla,
    že se mě nezastanou jak kolegyně,
  • 00:20:03 ty od toho daly ruce pryč,
    tak odborový právník,
  • 00:20:06 který se o to pokusil.
    Napsal řediteli dopis
  • 00:20:10 a dostal také výtku od svých
    odborových nadřízených.
  • 00:20:16 Naprostá bezmoc.
  • 00:20:20 To podstatné a zásadní obvykle bývá
    v takových případech
  • 00:20:23 vysloveno jaksi neoficiálně.
    Neexistují žádné písemné doklady,
  • 00:20:27 nikdo si raději nic nepamatuje.
    Nakonec většinou chybí svědectví,
  • 00:20:32 protože ti, co vědí, mají buď sami
    pocit viny nebo je pro ně
  • 00:20:35 důležitější loajalita
    k zaměstnavateli než spravedlnost.
  • 00:20:41 Myslím,
    že má smysl jít do těchto sporů,
  • 00:20:44 i když je to náročné
    a psychicky vyčerpávající.
  • 00:20:49 Má to určitě společenský dopad
    a myslím si proto,
  • 00:20:52 že to celkově zvyšuje osvětu,
    právní vědomí lidí a vědomí,
  • 00:20:58 že je nutné nenechat si
    v pracovněprávním vztahu něco líbit
  • 00:21:04 Nakonec jsem se rozhodla
    oslovit Český helsinský výbor,
  • 00:21:08 jestli by mi v této věci nepomohl.
    Po předání všech dokladů, dopisů,
  • 00:21:13 stížností a žádostí jsem obdržela
    z tohoto výboru dopis,
  • 00:21:20 kde mi doporučují podání žaloby,
    protože všechno jednání
  • 00:21:26 mých nadřízených
    nese nepochybné známky šikany.
  • 00:21:30 Paní Adriana, Lubomíra a Eva
    jsou mezi ženami výjimkou.
  • 00:21:34 Všechny 3 podaly žalobu
    na neplatnost výpovědi
  • 00:21:37 a na ochranu osobnosti
    v pracovněprávním vztahu.
  • 00:21:40 A zdá se, že se to vyplácí.
    Paní Lubomíra vyslechla
  • 00:21:44 po 2,5 letech soudních jednání
    rozsudek.
  • 00:21:48 Jménem republiky: Určuje se,
    že výpověď je neplatná.
  • 00:21:52 Návrh na skončení
    pracovního poměru z důvodu
  • 00:21:55 přiznání plného invalidního důchodu
    ke dni 25.7.2005 se zamítá.
  • 00:21:59 Určuje se, že odejmutí
    osobního příplatku platovým výměrem
  • 00:22:03 ze 25.5.2004 je neplatné.
  • 00:22:07 Krásně se to poslouchalo
    a bylo mi hrozně fajn u toho.
  • 00:22:14 Já jsem z toho všeho měla
    hrozný strach,
  • 00:22:17 ale tohle je takové zadostiučinění,
    že jsem nebojovala nadarmo
  • 00:22:22 a že to všechno dobře dopadlo.
  • 00:22:25 Ty nepravdivé a falešné informace,
    které byly o mně poskytnuty,
  • 00:22:30 jsou neustále
    ve spisu ministerstva,
  • 00:22:33 nikdo je nezlikvidoval.
    Pomluvy a lži 1 člověka
  • 00:22:38 způsobily to, že mám zasekanou
    cestu zpátky do diplomacie.
  • 00:22:47 V případu paní Bašovské
    soud rozhodl naprosto průlomově,
  • 00:22:50 protože uznal, že s ní
    zaměstnavatel nezacházel stejně,
  • 00:22:55 že byla porušena rovnost
    mezi zaměstnanci
  • 00:23:00 v určité srovnatelné situaci
    a dokonce jí přisoudil odškodné.
  • 00:23:04 Myslím si, že je to i veliký posun
    v praxi a myšlení soudů, soudců.
  • 00:23:10 Třeba před několika lety,
    se domnívám,
  • 00:23:13 by ta žaloba
    takhle úspěšně nedopadla.
  • 00:23:16 Věznice se odvolala, tak uvidím,
    jak to dopadne. Doufám,
  • 00:23:21 že to dopadne všechno dobře,
    že vyhraji a že se potvrdí to,
  • 00:23:25 že jsem měla pravdu.
    Je třeba si uvědomit,
  • 00:23:29 že v lidské povaze
    existují faktory,
  • 00:23:36 na které nemohou být lidé pyšní
    a že nemůžeme spoléhat
  • 00:23:42 na jakési samočisticí mechanismy,
    že by se s tím každý vyrovnal
  • 00:23:47 a řekl by si: už se to blíží
    mobingu, měl bych se změnit.
  • 00:23:52 Je třeba spoléhat na faktory
    společenské, na obranu a na pomoc,
  • 00:23:58 kterou ten člověk dostane,
    protože on by se neměl cítit sám.
  • 00:24:07 Pokud se cítí sám, tak zákonitě
    musí dospět k závěru, že prohraje.
  • 00:24:14 Bohužel se vesměs setkávám
    s takovou situací,
  • 00:24:19 že chybí určitá firemní kultura
    a že ti přímí aktéři na pozicích
  • 00:24:26 vedoucích zůstávají. Jejich
    ubližování či nevhodné chování
  • 00:24:36 v rozporu se Zákoníkem práce
    nemá vliv na jejich kariéru.
  • 00:24:43 Na ministerstvu jsem skončila,
    ale jsem pořád v zahraničí.
  • 00:24:47 Dostala jsem práci venku.
  • 00:24:50 Jsem už 3. rokem v Kataru
    a jsem tam docela spokojená.
  • 00:24:59 Skryté titulky: Dušková
  • 00:25:01 .

Související