30. října 2011

V ostravském kostele sv. Václava se po mnoha letech opět rozezněly varhany. Nástroj, který už dlouho nesloužil, kostelu darovala farnost ve Vlčově u Fulneku. Protože byl velmi zdevastovaný, musel projít tříletými restauračními pracemi. Ve spolupráci s ostravskou farností a s velkým přispěním diecézního organologa provedla opravu varhan na špičkové úrovni krnovská firma Kánský a Brachtl. O svátku sv. Václava, kdy restaurovaný nástroj ve zcela zaplněném kostele poprvé zazněl, ho požehnal biskup Fr. V. Lobkowicz, slavnostní mše se zúčastnili i restaurátoři a mnozí vzácní hosté.

Bratři františkáni uspořádali v Ostravě tzv. městské misie. Jako spolupracovníci přijeli členové řádů i laici z celé republiky, spolupracovali také ostravští kněží a farníci. Misijní tým tvořili především mladí lidé, kteří v souladu se spiritualitou sv. Františka vyznávají lásku ke všem živým tvorům a radost z jejich stvoření. Vedle bohoslužeb byl v průběhu misijního týdne prostor i pro hudbu a divadelní představení, hlavně však pro mnohá setkání, mj. i v ulicích města. Smyslem misií bylo šířit mezi občany vědomí křesťanských hodnot, na nichž stojí naše civilizace.

V dalším díle seriálu o dřevěných kostelích na Moravě a ve Slezsku se blíže seznámíme s panem Henrykem Wawreczkou, který napsal knihu věnovanou této pozoruhodné architektuře.

Církevní konzervatoř v Opavě pořádá pravidelně semináře o gregoriánském chorálu jako o prastaré formě jednohlasého sborového zpěvu, který je organickou součástí liturgie. Seminář vede pedagog mnichovské univerzity, bratr františkán Gregor Baumhof, uznávaný odborník evropského formátu, ale také velmi charismatická osobnost. S velkým zaujetím hovoří především o duchovní hloubce této hudební formy, která bohoslužby provází po staletí.

Rozpadající se novogotický kostel svatého Františka a Viktora v Ostravě-Hrušově se snaží zachránit studenti Ostravské univerzity, a proto připravili benefiční akci s názvem Nostra beata vita – Náš šťastný život, jejíž výtěžek poputuje na opravu poddolováním a záplavami poškozené stavby. Ta totiž v posledních letech postupně chátrá. Poškozena je emisemi z blízkých průmyslových podniků, poddolováním a hlavně devastující povodní z roku 1997. Tehdy voda dosahovala v Hrušově až do výše 3,5 metru.