iVysílání

Náš venkov - Smíření nad Odrou

• 00:00:40 Jeseník nad Odrou se skládá
  z 5 částí: samotný Jeseník nad Odrou,
• 00:00:45 Blahutovice, Polouvsí,
  Hůrka a Hrabětice.
• 00:00:50 Tyto obce se postupně připojily,
  ať už v 50. nebo 70. letech.
• 00:00:55 Momentálně máme cca 2000 obyvatel.
  Obyvatelstvo je velmi rozmanité.
• 00:01:03 Jednak 4 části patřily do Sudet
  a jen jediná byla česká Hůrka.
• 00:01:11 Samozřejmě osudy těchto obcí
  jsou velice složité a strastiplné,
• 00:01:17 ať už si vezmeme odsun
  a další události, které následovaly.
• 00:01:22 Spojit tyto nesourodé články
  v 1 fungující celek
• 00:01:28 se nám podařilo až v poslední době.
• 00:01:44 Musíme vzít v potaz, že sem přišlo
  obyvatelstvo z Valašska, z Ukrajiny
• 00:01:52 a z různých částí naší republiky,
• 00:01:56 které dostalo k dispozici
  neskutečné majetky.
• 00:01:59 Tito lidé s těmito majetky
  neuměli nakládat.
• 00:02:02 Neměli k nim vztah,
  protože na nich nepracovali.
• 00:02:06 Tato deviza se nesla
  po dlouhá desetiletí.
• 00:02:11 Dnes můžeme o našich obyvatelích
  mluvit jako o generaci,
• 00:02:18 která se zde narodila,
  která se zde snaží budovat a tvořit.
• 00:02:23 A když vzpomenu Vesnici roku 2013,
  tato generace je hrdá,
• 00:02:29 že v obci je a že pro obec něco
  udělá, že obec něco dokáže
• 00:02:34 a že jsme schopni táhnout
  všichni za jeden provaz.
• 00:02:52 Já říkám, že většina obyvatel
  jsme naplaveniny se vším všudy,
• 00:02:58 ať už v dobrém nebo špatném
  slova smyslu.
• 00:03:01 Vím to podle sebe,
  protože maminka je Ukrajinka.
• 00:03:05 A takhle bychom mohli jít
  rodinu po rodině
• 00:03:09 a každá rodina bude mít svůj
  samostatný specifický příběh.
• 00:03:26 Já pocházím z Podkarpatské Ukrajiny
  z malé malebné vesničky Zbyny.
• 00:03:36 Je to 100 km od Užhorodu.
  Dřív jsme patřili pod Československo.
• 00:03:46 Já jsem se narodila v roce 1941,
  když vrcholila válka.
• 00:03:55 Když mi bylo 8 měsíců,
  tatínek musel narukovat do války.
• 00:04:01 Já jsem ho potom viděla až po válce,
  až se vrátil a byl raněný.
• 00:04:09 Chvilinku pobyl doma,
  měl rozstřílenou ruku,
• 00:04:14 pak chodil na převazy.
• 00:04:32 On byl zahraniční voják,
  takže měl propustku,
• 00:04:39 když osvobozoval Československo.
• 00:04:42 Takže se do Československa mohl
  vrátit, kdy chtěl. A odešel.
• 00:04:52 Hranice se zavřely a jim slíbili,
  že se můžou domů, kdy budou chtít.
• 00:04:58 Čas utíkal a milý tatínek zůstal tady
  a maminka zůstala tam.
• 00:05:05 Najednou zjistila, že čeká rodinu,
  v roce 1946 se narodil bratr
• 00:05:12 a tatínek pořád domů nešel.
• 00:05:18 My jsme sem přišli 21. srpna 1956.
• 00:05:26 To bylo hrozně těžké,
  když on pro nás přijel do Hranic,
• 00:05:32 kam jsme přijeli rychlíkem.
  On tam na nás čekal.
• 00:05:37 My jsme ho víceméně znali z fotky,
  kterou nám občas poslal,
• 00:05:45 a já jsem k němu aspoň něco cítila.
  Ale bratr ho vůbec neznal.
• 00:05:53 My jsme se s ním s maminkou vítaly
• 00:05:56 a bratr se na nástupišti
  schovával za sloup.
• 00:06:02 Byl tam schovaný,
  než jsme se vzpamatovaly,
• 00:06:08 protože toho chlapa neznal.
• 00:06:10 A mám dojem, že maminka se nikdy
  nesmířila s tím,
• 00:06:15 že jsme se museli stěhovat
  do německého.
• 00:06:36 V Jeseníku to bylo většinou
  osídlené lidmi z Valašska.
• 00:06:41 Mě ti lidé zajímali, ale jestli tu
  byli Němci nebo nebyli...
• 00:06:49 Když jsem sem přišla,
  už tu nebyli.
• 00:07:13 Narodila jsem se v Dlhém Poli
  na Slovensku v okrese Žilina.
• 00:07:21 Bydleli jsme tam do roku 1942,
  pak nás vypálili Němci.
• 00:07:27 Museli jsme se odstěhovat.
• 00:07:32 Naše sousedka ze Slovenska
  bydlela v Jeseníku.
• 00:07:36 Oni nám to tady zajistili,
• 00:07:39 takže jsme se ze Slovenska
  přestěhovali přímo sem.
• 00:07:46 Pocházím z vesnice Hůrka,
  která je 3 km vzdálena,
• 00:07:51 v současnosti je to místní část
  Jeseníku nad Odrou.
• 00:07:56 Hůrka je vesnice,
  která byla po staletí českou vesnicí.
• 00:08:01 Německé rodiny tam byly možná 2,
  tedy minimum v tom počtu.
• 00:08:07 Naopak Jeseník,
  ačkoliv je 3 km daleko,
• 00:08:11 obývalo z 90 % německé obyvatelstvo.
• 00:08:45 Jak běží čas,
  oni sem téměř každý rok přijíždějí,
• 00:08:49 byť ne v takovém množství.
• 00:08:51 Ale jak čas pokračuje,
  jsou to starší a starší lidé
• 00:08:56 a dnes už ta éra pomalu končí,
  protože nemají sílu.
• 00:09:06 Už nemůžou tak jezdit.
• 00:09:14 Bohužel se nepodařilo to,
  což rodáky mrzí asi hodně,
• 00:09:18 že jejich děti a vnuci už nevnímají
  tento kraj, ke kterému mají blízko.
• 00:09:37 Přijdete a všechno to na vás padá.
• 00:09:43 Protože vy jste to nevytvořili,
  vy jste tu nežili.
• 00:09:49 Bylo to takové cizí.
  Kam jste šlápl, tam to nebylo vaše.
• 00:09:59 Asi se nedovedu moc dobře vyjádřit.
• 00:10:05 Pořád se tady mluvilo o tom,
  že se Němci vrátí.
• 00:10:11 A kam vy půjdete?
  Kam se vrátíte?
• 00:10:18 V roce 1966 jsme s rodinou jeli
  poprvé na návštěvu k příbuzným
• 00:10:25 do Zbyny, do mého rodiště.
• 00:10:30 Rodina nás přivítala velice pěkně,
  byli jsme tam celý měsíc.
• 00:10:37 Bylo to pěkné, ale já jsem probrečela
  pomalu celou tu dobu,
• 00:10:48 protože to byly vzpomínky
  a to všechno.
• 00:10:54 I když tady se žilo lépe,
• 00:10:58 tam ti lidi jsou takoví...
  Kamarádští.
• 00:11:15 Můj předchůdce ve funkci starosty
  navázal velice úzkou spolupráci
• 00:11:21 s rodáky, kteří tady vlastnili
  nemovitosti,
• 00:11:26 patřili sem a vyrůstali tady.
• 00:11:30 Ze začátku jsem nebyl schopen
  pochopit ten význam,
• 00:11:34 proč se sem vrací,
  když už tu nemají majetky.
• 00:11:37 Co je do domoviny táhne?
• 00:11:40 Až před možná desítkami let
  jsem navštívil
• 00:11:45 rodiště mé maminky na Ukrajině,
  a když jsem viděl její rodný dům,
• 00:11:51 nedokážu to popsat,
  ale vychází to z nitra duše.
• 00:11:58 Jako byste někam patřil.
• 00:12:01 V tu ránu člověk začne přemýšlet
  jinak, začne přehodnocovat,
• 00:12:08 získává jiné postřehy a hodnoty,
  jinak vyhodnocuje situace
• 00:12:12 a k případnému problému
  se úplně jinak staví.
• 00:12:16 Takže dneska plně chápu rodáky,
  když sem přijedou.
• 00:12:19 Jsem velice rád,
  když se můžeme setkávat,
• 00:12:22 a plně respektuji,
  že tady vyrůstali
• 00:12:26 a že to tady byla nebo je
  jejich domovina.
• 00:12:53 Historicky jsme oblast,
  kde se povodně pravidelně vyskytují.
• 00:12:59 Bohužel zdá se mi, že v posledních
  15 letech se nám to nějak znásobilo,
• 00:13:07 takže první velké povodně
  byly v roce 1997
• 00:13:14 a já jsem si nedokázal představit,
  že by někdy mohlo být něco horšího.
• 00:13:22 To člověk opravdu musí zažít.
• 00:13:25 Co následovalo v r. 2009, bylo v
  médiích probráno dostatečně hluboko.
• 00:13:36 Je to zážitek, který si každý občan
  v naší obci ponese až do hrobu.
• 00:13:48 Voda má několik účinků.
• 00:13:51 Ať už je to, že "vyčistí"
  některá černá místa v obcích,
• 00:13:58 ale bohužel spadlo několik domů,
  bohužel byla úmrtí.
• 00:14:05 Ale je potřeba podívat se
  i na druhou stránku věci,
• 00:14:11 kdy jsme zažili neskutečnou pomoc
  zvenčí i v rámci obce mezi lidmi.
• 00:14:19 Vztahy, které tady nefungovaly,
  nebo fungovaly odměřeně,
• 00:14:26 dostaly jiný rozměr
  a lidé se neskutečně semkli.
• 00:14:36 Přestali aspoň v té fázi řešit
  nesmysly, které se běžně řešívají,
• 00:14:42 a snažili se táhnout
  za jeden provaz.
• 00:15:13 Zažít takovou hrůzu
  je v první řadě bezmoc.
• 00:15:18 Když stojíte v kanceláři
  nebo na balkóně a víte,
• 00:15:23 že nemůžete nic udělat.
• 00:15:25 Člověk to odnese na zdraví,
  odnese to rodina.
• 00:15:30 To je bez debat, protože nějakou dobu
  nejste vůbec doma, nemáte šanci.
• 00:15:36 Ani neřešíte, jestli se doma
  něco děje, nebo ne,
• 00:15:40 jestli potřebujete něco udělat,
  zajet atd.
• 00:15:43 V té chvíli jste k dispozici k
  úkolům, kvůli kterým tu práci děláte.
• 00:15:51 Představa proměny obce pro mě byla
  vždycky taková,
• 00:15:55 že by to mohlo jít rychleji,
  všechno bychom mohli udělat dříve.
• 00:16:00 Ale člověk má pár přátel,
  kteří tady nejezdí každý rok,
• 00:16:08 objeví se tu třeba 1x za 5 let.
• 00:16:12 Od nich zpětná vazba vypadá jinak,
  a když oni tvrdí,
• 00:16:17 že se Jeseník změnil,
  tak asi to bude pravda.
• 00:16:56 Historicky se v Jeseníku nad Odrou
  kyselka vždycky stáčela
• 00:17:02 a ještě jako malý kluk si pamatuji,
  že byla studna, bylo tam kolo,
• 00:17:06 každý přišel, zatočil si
  a nabral si kyselku.
• 00:17:10 V dobách mého mládí,
  jestli můžu tak hovořit,
• 00:17:13 byla kyselka neskutečně silná.
• 00:17:16 Když se člověk napil,
  bublinky mu šly z nosu.
• 00:17:20 Zjistili jsme, že kyselka se
  nenachází jen v určitém areálu,
• 00:17:25 ale i mimo něj na obecních pozemcích.
• 00:17:30 Krátce poté, kdy jsme vybudovali
  průzkumný vrt,
• 00:17:34 změnila kyselka majitele.
• 00:17:37 Je jí paní Lidka Kocourková
• 00:17:40 a od té doby se datuje naše
  oboustranná velice dobrá spolupráce.
• 00:17:49 Tady jsme u Jesenické kyselky,
  u pramene minerálních vod.
• 00:17:54 To, co pouštím,
  se jmenuje pramen Zita.
• 00:17:58 Historie pramene Zita je taková,
  že ze 13. na 14. března 1912
• 00:18:04 princezna Zita, manželka posledního
  českého krále Karla I.,
• 00:18:09 tuto studnu pokřtila svým jménem.
• 00:18:56 Je výborná a je zdravá.
  Tak na zdraví.
• 00:19:26 Tohle je jesenický hřbitov.
• 00:19:29 Je velmi krásně položen
  ve svahu nad vesnicí.
• 00:19:33 Už více lidí mi říkalo,
  že ta poloha je velmi dobře zvolená.
• 00:19:47 Jedna z prvních akcí,
  kterou jsme s rodáky udělali,
• 00:19:52 byla ta, že jsme s pomocí dotace
  z Fondu česko-německé budoucnosti
• 00:19:58 rozhodli vytvořit toto pietní místo.
• 00:20:04 Z náhrobků nic nezbylo,
  tak jsme udělali nový památník.
• 00:20:10 Myslím si, že se to podařilo.
• 00:20:13 Ze strany našich rodáků to bylo
  kvitováno velmi dobře.
• 00:20:17 To byla další věc.
• 00:20:19 Oni se nechtějí podílet na obnově
  tohoto místa jen platonicky,
• 00:20:24 ale přispějí finančně.
• 00:20:26 Takže i na pomník přispěli
  docela velkou částkou.
• 00:20:33 Je to společné dílo obce,
  rodáků a farnosti,
• 00:20:37 takže můžeme sami posoudit,
  jak se to podařilo.
• 00:20:57 Tato část je pomník smíření.
• 00:21:01 A my jsme využili i 2. část,
  aby místní věděli,
• 00:21:08 že se zde narodili a žili významní
  lidé, kteří tam jsou uvedeni.
• 00:21:13 Počínaje panem Engelsbergem,
  přes pány Hauptmanny
• 00:21:20 až po pěvce Jana Konstantina.
• 00:21:25 Celé to nazýváme Pomníkem smíření,
• 00:21:29 ale pravá část je připomínkou
  významných občanů,
• 00:21:34 kteří v Jeseníku žili
  a proslavili ho.
• 00:21:58 Myslím, že to bylo pozitivní
  ovlivňování,
• 00:22:01 protože Češi v Hůrce se dívali, jak
  tam hospodaří, mnohé věci přejímali.
• 00:22:07 A naopak i Němci.
• 00:22:10 Dokonce s dětmi dělali "veksl",
  výměnu.
• 00:22:15 Po jakousi dobu sloužili v Hůrce,
  naopak Horčané sloužili tady.
• 00:22:21 Rodiny se částečně pomíchaly,
  děti se mezi sebou braly,
• 00:22:27 dcery a synové z obou stran.
• 00:22:30 Docházelo k mísení
  v pozitivním slova smyslu.
• 00:22:37 Po roce 1946,
  kdy původní občané byli vyhnáni,
• 00:22:41 se sem dlouho vracet nemohli.
• 00:22:50 Ale jak začaly trochu tát ledy
  v 70. letech, občas se objevili.
• 00:22:56 Dodnes si vzpomínám,
  jak vidím údiv mého staříčka,
• 00:23:02 když přijela jeho sestřenice
  z Německa, on spráskl ruce a říkal:
• 00:23:06 "Růžo, co tu děláš?"
• 00:23:09 V té době to bylo nevídané.
• 00:23:41 V r. 2013 se nám podařilo zvítězit
  v soutěži Vesnice roku.
• 00:23:46 Podařilo se nám jednak skloubit
  přes 15 občanských sdružení,
• 00:23:51 která v obci jsou,
  jednak naše spoluobyvatele
• 00:23:55 a jednak všechny místní části,
  kde máme osadní výbory.
• 00:23:59 Všichni se chtěli prezentovat,
  všichni do toho šli na 100 %
• 00:24:05 a chtěli ukázat,
  co každodenně dělají.
• 00:24:10 To byla podle mě největší deviza.
• 00:24:38 Ráda se vracím do Jeseníku.
• 00:24:41 Jsem ráda i tady.
• 00:24:44 Jsem tu už 60 roků
  a vůbec mně to nevadí.
• 00:24:49 Všechny 3 děti tu zůstaly.
• 00:24:51 Teď už tady zůstane asi i vnuk,
  takže se to trošku omladilo.
• 00:24:59 Ti nejstarší už jsou v nebíčku,
  baráčky jsou prodané
• 00:25:05 a jsou osídlené mladými lidmi.
• 00:25:12 Skryté titulky: Věra Šimarová
  Česká televize, 2014