iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
8. 3. 2003
11:05 na ČT1

1 2 3 4 5

0 hlasů
2631
zhlédnutí

Náš venkov

Mistr kolář

O tom, jak během několika let jménem pokroku zaniklo jedno krásné řemeslo.

17 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Náš venkov - Mistr kolář

  • 00:00:41 Jsem tovaryš.
  • 00:00:47 Měl jsem o to zájem, bavilo mě to.
    Vyučil jsem se kolář, karosář.
  • 00:00:56 To je jedno řemeslo.
  • 00:00:59 Kdysi se dělaly kočáry, bryčky
    a potom to přešlo na auta.
  • 00:01:08 Učil jsem se u Jana Hoze,
    kolářství a stavba karosérií.
  • 00:01:18 U něj jsem byl 5 let.
    Potom jsem pracoval v Kunčicích.
  • 00:01:27 Tam se dělaly jenom auta.
  • 00:01:45 Musel jsem nakreslit výkres.
    Všechno muselo být 1:1.
  • 00:01:53 Byl to nárys, bokorys, půdorys,
    tam se dělaly karosérie.
  • 00:02:00 Potom se to plechovalo, čalounilo.
    Byla to zajímavá práce.
  • 00:02:16 Žebřiňák jsem dělal, když jsem se
    učil 3. rokem. Je to už 55 let.
  • 00:02:25 Je to láska. Sice to překáží,
    ale nechci to zlikvidovat.
  • 00:02:38 Vyučil se. Měli hodně polí
    a potřebovali ten vůz.
  • 00:02:46 Když přišel z učení, tak už na něm
    dělal. Měl malou dílnu.
  • 00:02:55 Co si sám uděláte,
    toho se nechcete vzdát.
  • 00:03:03 Vadí mi to, protože to jen zavazí.
  • 00:03:08 Klukovi jsem řekla, že až umřeme,
    ať to rozbije,
  • 00:03:12 ale dokud táta žije, ať na to nesahá.
  • 00:03:18 Vyučil jsem se v jiném oboru.
    Dělám vozy, ale už plechové.
  • 00:03:30 Občas tátovi pomáhám,
    protože ta práce, kterou dělá,
  • 00:03:36 už je pro něj těžká.
  • 00:03:52 V každé vesnici byl kolář,
    v některé i dva.
  • 00:04:02 Kola se dělala ještě před 30 lety,
    potom to začalo zanikat.
  • 00:04:10 Začaly družstva, fabriky.
    Dělaly se traktory.
  • 00:04:17 Naše řemeslo zanikalo.
  • 00:04:31 Technika jde stále dopředu.
  • 00:04:35 To už budeme opravovat letadla
    a auta, která se budou vznášet.
  • 00:04:53 To dřevo je voňavé a teplé.
    Dělají se z toho hezké výrobky.
  • 00:05:01 Tatínek byl kolář.
    Vyrůstala jsem s tím.
  • 00:05:06 Je jedno, zda je to kolařina
    nebo stolařina.
  • 00:05:12 Pomáhala jsem. Měla jsem smůlu,
    že jsem si i koláře vzala.
  • 00:05:20 Nebo spíš štěstí.
  • 00:05:33 V učení jsem byl 10 let.
    Těch peněz tam moc nebylo.
  • 00:05:41 Odešel jsem na šachtu.
    Pracoval jsem jako havíř.
  • 00:05:47 Hned 1. měsíc jsem měl jednou tolik.
  • 00:06:03 V sobotu a v neděli jsme nedělali.
    Můj otec byl kolář.
  • 00:06:09 O víkendu nebo po směně jsem mu
    pomáhal.
  • 00:06:20 Na šachtě jsem měl těžkou práci.
    Dělali jsme přístupové cesty k uhlí.
  • 00:06:31 Byly to štreky, dovrchy, překopy,
    prostě přístupové cesty k uhlí.
  • 00:06:50 Vážil jsem 105, někdy i 115 kg.
    Byl jsem svalnatý.
  • 00:06:59 Teď mi to svalstvo ubývá.
    Začínají nemoci. Je jich víc.
  • 00:07:10 Někdy mě to položí. Ležím několik
    dnů a nemůžu vůbec nic dělat.
  • 00:07:26 Ona dělá všechno sama.
  • 00:07:39 Rozmícháme chleba se šrotem.
    Přidám vřelou vodu, zamíchám.
  • 00:07:48 Měla jsem 200-250 kuřátek na chov.
    Každý rok si vychovám vlastní.
  • 00:07:59 Ani jedno mi neuhynulo. 2 jsme ale
    museli zabít, protože byla slabá.
  • 00:08:11 Na chov jsme je nemohli dát.
  • 00:08:17 Jinak všechny přežijí.
    Hodně se o ně starám.
  • 00:08:24 Sedíme s kuřatama v kuchyni
    a učíme je pít a žrát.
  • 00:08:34 U našeho řemesla je třeba dřevo
    tvrdé, listnaté.
  • 00:08:45 Nejvíc se používá jasan, dub,
    javor, buk, bříza.
  • 00:08:54 Ta se používá na oje a rozvory.
    To musí být dřevo čisté.
  • 00:09:04 Koláři dřevo štípají.
  • 00:09:07 Nerad dělám s fošnama,
    protože tam se leta přeřežou.
  • 00:09:13 To je chyba. Výrobek potom nemá sílu.
  • 00:09:19 Občas se to musí poklepat,
    aby to nevyjelo ven.
  • 00:09:35 To je dřevo připravené na různé
    násady - kosy.
  • 00:09:44 To je na krumpáče, násady do seker.
  • 00:10:00 Dělám drobné nářadí - hrábě,
    kosy, většinou pro rodinu, známé.
  • 00:10:14 Ne za peníze. Máme takový
    výměnný obchod.
  • 00:10:25 Když můžu, vždycky něco ustrouhám.
  • 00:10:40 Posledních 5 let manželovi pomáhám
    se dřevem. Něco on už nezvládne.
  • 00:10:49 Štípu dřevo, někdy přijde syn.
    Pomáhám s hoblováním.
  • 00:11:02 Z mašiny to vytahuji, odkládám.
    Nesmí to padat na zem.
  • 00:11:11 Musí být u toho dva.
  • 00:12:10 Náboj do kola se musí nejdřív
    vysoustružit, potom se vrtá.
  • 00:12:24 Kolo se skládá ze 3 hlavních částí:
    z náboje, špicí a loukotí.
  • 00:12:44 Dříve se na tom vozilo všechno:
    dřevo, cihly, seno atd.
  • 00:13:01 Byl to vůz na jednoho koně
    a 12 metráků.
  • 00:13:07 Kdyby se do něj dalo víc,
    tak se poláme.
  • 00:13:12 To se měří na 8, 10, 12 metráků.
    Potom jsou těžké vozy.
  • 00:13:22 Ty jsou na pár koní.
    Jsou na 20-30 metráků.
  • 00:13:51 Už je málo kolářů, kteří většinou
    nemají zařízení.
  • 00:14:01 Jsou to staré stroje.
    Některé mají přes 100 let.
  • 00:14:07 Udržovat je, to chce lásku, čas.
  • 00:14:12 Musí se mazat, brousit.
    Svařuji si to sám.
  • 00:14:25 Po práci se zabývám svým koníčkem.
    Mám starší auta, veterány.
  • 00:14:34 Přeorientuji se. Je tam zase
    trochu dřeva. Otec mi pomůže.
  • 00:14:48 Je to taková společná práce.
  • 00:14:54 Máme syna a dceru. Syn už je ženatý,
    dcera vdaná. Mají svoje děti.
  • 00:15:03 Na vesnici je hodně práce a není čas
    na velké hádky.
  • 00:15:11 Jeden druhému vycházíme vstříc,
    abychom si rozuměli.
  • 00:15:21 On už byl tovaryš a já jsem měla
    17 let. On měl o 7 víc.
  • 00:15:32 Jednu neděli jsme se potkali
    a za 14 měsíců jsme se vzali.
  • 00:15:44 Trhala jsem s tatínkem třešně.
    Neměli jsme vlastní.
  • 00:15:48 Kolem silnic byly moc dobré.
  • 00:15:56 Když jsme šli domů, potkali jsme
    takového kluka.
  • 00:16:06 Líbil se mi. Nevěděla jsem ale
    ke komu jde.
  • 00:16:14 Šel za tatínkem.
    Potřeboval dřevo na oje.
  • 00:16:23 Šla jsem do Komárova na dožinky.
    On šel se mnou.
  • 00:16:28 Příští týden mě čekal u kostela
    a ptal se, jestli může přijít.
  • 00:16:37 První jsem byla kolářova dcera,
    pak kolářova manželka.
  • 00:16:43 Chtěla bych se dožít toho,
    abych měla stolaře vnuka.
  • 00:17:01 Nic jiného bych nedělal,
    jenom zase tu kolařinu.
  • 00:17:08 Tak vypadají ruce,
    který celý život pracovaly.
  • 00:17:16 Skryté titulky:
    Helena Vaňková a Josef Batěk

Související