iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 1. 2015
14:55 na ČT2

1 2 3 4 5

15 hlasů
3813
zhlédnutí

Klíč

Autisté Toník a Lucka

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Klíč

  • 00:00:25 Už můžeš z pokoje ven.
    Děkuji!
  • 00:00:34 To jsou ty malůvky, když
    se Toník jakoby neuměl vyjádřit.
  • 00:00:38 To, co chce. Tak bouchal hlavou.
    Bouchal do všeho.
  • 00:00:41 Bouchal do betonu,
    bouchal do koberce.
  • 00:00:43 To se nakonec začalo lepšit tak,
    že začal čmárat po zdech,
  • 00:00:48 začal loupat omítku.
    Nakonec i to se podařilo vymýtit.
  • 00:00:55 Toník si našel svoji hůl.
    Chodí venku s holí,
  • 00:00:58 i když ji nepotřebuje,
    ale když ho něco rozhodí
  • 00:01:02 a neví s tím rady,
    tak začne bouchat holí.
  • 00:01:05 Už se nesebepoškozuje.
  • 00:01:10 Já když jsem
    se začala autismu věnovat,
  • 00:01:12 je to asi takových 18 let,
    tak se říkalo,
  • 00:01:16 že každý dvoustý narození dítě
    může být postiženo
  • 00:01:20 nebo bývá postiženo autismem.
    A dneska je rok 2014
  • 00:01:25 a už se vykazuje každé sté až
    stodesáté dítě postižené autismem.
  • 00:01:32 Takže to jsou jasná čísla.
  • 00:01:35 Toník se narodil jako zdravé dítě.
    Jeho vývoj dle lékařů
  • 00:01:40 probíhal taky naprosto přirozeně,
    akorát byl nedostatek v řeči.
  • 00:01:46 Ta řeč se prostě nevyvíjela.
  • 00:01:52 Nahrávaj mě. Ne, ne, ne, ne!
  • 00:01:56 Když Toníkovi byly tři roky
    a stále nemluvil,
  • 00:01:59 tak nám paní doktorka obvodní
    doporučila zařadit ho do běžné
  • 00:02:01 mateřské školy, kde by se mohl
    mezi dětmi v kolektivu rozmluvit.
  • 00:02:05 Toník nastoupil do běžné školky
    na velkém sídlišti.
  • 00:02:11 To byly strašný chvíle.
    Už od prvního momentu bylo jasný,
  • 00:02:15 že to takhle nepůjde, že opravdu
    to není jenom chyba vývoje řeči,
  • 00:02:20 ale je v tom něco vážnějšího.
    Takže po domluvě s paní ředitelkou
  • 00:02:25 jsme se objednali na psychologické
    vyšetření v jihlavském SPC.
  • 00:02:29 Asi po čtyřměsíčním čekání
    jsme hned po prvním vyšetření
  • 00:02:33 dostali diagnózu dětský autismus.
  • 00:02:37 Nato jsme dostali i doporučení,
    že by bylo lepší Toníka přeřadit
  • 00:02:40 do speciální třídy v SPC,
    kde by se mu mohli víc věnovat.
  • 00:02:47 Toník se pomalu a jistě
    začal rozmlouvat.
  • 00:02:50 Začal vyslovovat
    první písmenka, první slabiky.
  • 00:02:56 Kocour je naše taková
    terapeutická pomůcka,
  • 00:02:58 kterou jsem Toníkovi pořídila
    asi před rokem a půl.
  • 00:03:02 Na kocourovi
    Toník trénuje svoji trpělivost,
  • 00:03:06 kdy se ho snaží česat, hladit,
  • 00:03:09 protože málokdy u nějaký činnosti
    vydrží déle jak pár minut.
  • 00:03:13 -Ukážeš nám to?
    -Pohlaď kocoura!
  • 00:03:22 Eliško, tak mi to smaž.
  • 00:03:25 Hlavně když jako autista
    nemá přesný denní režim
  • 00:03:28 vylepený na zdi, tak to neznamená,
    že ho nepotřebuje znát.
  • 00:03:32 Potřebuje ráno vědět,
    co se ten den bude dít.
  • 00:03:36 A potřebuje vědět,
    jak to bude mít naplánovaný.
  • 00:03:39 A když se něco změní,
    tak to bývá hodně velkej problém.
  • 00:03:42 Já bych řekla, aby se mohlo
    dítě s autismem rozvíjet,
  • 00:03:45 aby mohlo jakoby fungovat,
    aby se mohlo cítit dobře,
  • 00:03:49 potřebuje pochopení.
    Potřebuje pochopení, trpělivost
  • 00:03:54 a i takovou jakoby
    sebeukázněnost těch vychovatelů,
  • 00:03:56 kteří se kolem něj vyskytují.
  • 00:03:59 Za tím je, bych řekla,
    poměrně zdatný výsledek,
  • 00:04:02 pokud to ti, kterým to náleží,
    myslí vážně.
  • 00:04:06 Taková tolerance, bych řekla,
    vůči tomu dítěti
  • 00:04:09 a vůči tomu, co dělá, jak se chová
    i k ostatním dětem a tak.
  • 00:04:15 Vlastně protože on,
    jak už sestra říkala,
  • 00:04:17 on si s nima nehraje.
    Když je jich velká kupa,
  • 00:04:21 tak se zapojí do tý kupy,
    ale nedělá to, co oni.
  • 00:04:25 Jenom je prostě třeba pozoruje.
  • 00:04:32 Když Toník ještě nemluvil,
    používali jsme
  • 00:04:35 klasický komunikační systém Vox.
  • 00:04:38 Kartičky, přes který se šlo
    dorozumívat docela dobře.
  • 00:04:42 Nicméně Toník k té papírové podobě
    nemá skoro žádnej vztah.
  • 00:04:47 Ba naopak. Takže jsme přešli
    na elektronickou podobu
  • 00:04:51 a využíváme
    různých počítačových programů.
  • 00:04:55 Teď už teda ta komunikace
    se zlepšila natolik,
  • 00:04:57 že můžeme komunikovat.
  • 00:05:00 Pane karamamáte, proč mě nahráváte?
  • 00:05:07 Ó, jé, rokenrol! O, jé, rokenrol!
  • 00:05:12 Celou noc jsme hráli rokenrol...
  • 00:05:19 Lucka má atypický autismus
    a mentální postižení.
  • 00:05:25 Podařilo se kolem toho 3.roku
    u ní navodit řeč,
  • 00:05:30 řeč se rozvinula
    a funkčně ji zvládá,
  • 00:05:34 ale je to v podstatě
    takové technické zvládnutí řeči.
  • 00:05:39 A okolí často
    hodně mate tím, že mluví.
  • 00:05:42 Všichni předpokládají,
    že to, co říká,
  • 00:05:45 velmi dobře rozumí, proč to říká.
  • 00:05:48 A to, co říká, že je to,
    jako to chápe to okolí.
  • 00:05:52 Velmi záhy jsme zjistili,
    že to tak není.
  • 00:05:56 A pomocí...
  • 00:05:59 Pomocí vlastně pozorování
    jejích projevů v určitých situacích
  • 00:06:04 jsme se dobrali pravého významu
    toho, co Lucka říká.
  • 00:06:09 Žádný baškuňk a žádný tombolu.
  • 00:06:14 Příkladem třeba může být:
    Chci jet do tomboly.
  • 00:06:19 Nikdo neví, co to znamená.
    Podle Lucky, nevíme sami proč,
  • 00:06:23 ale nazvala si tak město Šternberk,
    kde bydlela její babička.
  • 00:06:28 Je tvůj Honza!
  • 00:06:29 Já myslím, že Honza rád rokenrol.
  • 00:06:32 Ó, jé, rokenrol! O, jé, rokenrol!
    Ó, jé, rokenrol! O, jé, rokenrol!
  • 00:06:40 Lucie je moje první zkušenost
    s nějakým člověkem s postižením.
  • 00:06:46 Takhle jako práci s tím.
    Takže se dost věcí
  • 00:06:49 s Lucií zároveň učím
    a je to takové hodně jako otevřené.
  • 00:06:53 Je důležitý hlavně
    jako ten první kontakt, no.
  • 00:06:57 Vůbec se spřátelit. A pak se dá
    dělat spousta neskutečnech věcí.
  • 00:07:06 Je to asi postavený na tom,
    co má ráda,
  • 00:07:11 o čem hodně mluví
    a taky jak se cítí
  • 00:07:15 podle těch jejích
    emocionálních nálad.
  • 00:07:19 A z toho se dá vyčíst teda hodně,
  • 00:07:22 Takže i když si myslím,
    že v podstatě něčemu nerozumí,
  • 00:07:26 tomu, co říká,
    tak tím, čím to doprovází,
  • 00:07:30 svými gesty nebo náladami,
    tak toho říká hodně.
  • 00:07:35 Jako nejbližší člověk,
    který jako sestra mám,
  • 00:07:39 tak si myslím, že vím,
    co asi potřebuje.
  • 00:07:46 Co jsi dneska dělala?
    Řekneš mi to?
  • 00:07:49 Už toho mám akorát dost.
  • 00:07:52 Jak říká její sestra Katka,
    je jako houba
  • 00:07:55 a nasává všechny podněty
    ze svého okolí.
  • 00:07:58 Takže jsme hledali cestu,
    jak ji dál se pokusit rozvíjet tak,
  • 00:08:03 aby nezamrzla jenom doma.
    A šli jsme potom tou cestou,
  • 00:08:08 že jsme hledali, co je
    pro ni to jakoby nejsilnější,
  • 00:08:13 v čem zažívá ten pocit úspěchu,
    co ji baví a co ji naplňuje.
  • 00:08:26 Máme teďka kolem Lucky
    partu 12-15 lidí,
  • 00:08:31 kteří s Luckou něco podnikají,
    dělají.
  • 00:08:34 A tam už potom bylo
    nutné vlastně nastavit nějaký
  • 00:08:38 ty komunikační kanály tak,
    abychom neztráceli příliš času
  • 00:08:43 předáváním informací o tom,
    jak na tom zrovna Lucka je,
  • 00:08:46 co potřebuje, co si řeší v sobě,
    co ji čeká,
  • 00:08:50 Protože od toho se odvíjí
    vlastně ta komunikace s ní.
  • 00:08:56 Pracuji s ní trochu jinak
    než s dětmi z běžné populace
  • 00:09:00 nebo s dospělými z běžné populace.
  • 00:09:02 Ze začátku,
    když jsme začínali tvořit,
  • 00:09:05 tak já vždycky ukazuji vzor,
    který si připravím dopředu.
  • 00:09:11 A trošku jsem se bála,
    aby to Lucčinu tvorbu neovlivnilo.
  • 00:09:14 Aby prostě nedělala to, co vidí.
  • 00:09:16 Ale musím říct,
    že tam teda opravdu to nehrozí.
  • 00:09:19 Lucka je svá.
    Ona si prohlédne ten vzor,
  • 00:09:22 ale nedá se tím ovlivnit.
  • 00:09:29 Tady s tou páskou...
  • 00:09:36 Tady na tu vrchní stranu,
    ať to má Kačka krásný.
  • 00:09:40 Tak. Pěkně.
  • 00:09:43 Bezvadný. Přikrýt a frčíme na to.
  • 00:09:50 Lucka si vždycky zapisuje
    po hodině, co vlastně dělala.
  • 00:09:54 V podstatě to slouží
    i k procvičení psaní.
  • 00:09:58 Jinak je to opravdu o tom,
    že si můžeme zalistovat kdykoli
  • 00:10:01 tím deníkem a můžeme zjistit,
    co jsme dělali,
  • 00:10:04 co už jsme probírali,
    co jsme neprobírali.
  • 00:10:06 Můžeme když tak navazovat potom,
    rozšiřovat třeba tu metodu,
  • 00:10:09 kterou už známe.
  • 00:10:16 A teď už budeme vědět,
    co jsme dělaly dneska, že?
  • 00:10:20 A na kreslení
    už tam asi nemáme místo zase.
  • 00:10:23 Mně teď přišlo, že hodně
    po prázdninách to šlo všechno
  • 00:10:27 strašně dopředu, že hrozně,
    řekla bych, dospěla.
  • 00:10:34 Po konzultaci v Aple
  • 00:10:36 jsem se rozhodla
    pro integraci v běžné škole.
  • 00:10:40 Ale bohužel
    se tato integrace nezdařila
  • 00:10:43 a Toník nastoupil
    do speciální školy.
  • 00:10:48 Chodil tam dva roky
    a ta docházka nebyla tak,
  • 00:10:52 jak bych si představovala.
    Toník se nikam dál neposunoval.
  • 00:10:56 Vlastně úplný vrchol pro mě byl,
    když mi paní ředitelka doporučila
  • 00:11:01 medikaci pro něj,
    abych ho utlumila,
  • 00:11:03 a tím vlastně
    by se z něj stal bezproblémový žák.
  • 00:11:07 To mě tak rozčílilo,
    že jsem hledala cesty dál.
  • 00:11:11 A sama jsem si hledala školy,
    kde by mohl být Toník integrován.
  • 00:11:17 Mě oslovila
    maminka Toníka paní Nekolová,
  • 00:11:19 která mě oslovila
    nejdříve telefonicky.
  • 00:11:22 Vysvětlila mi, co by vlastně
    po naší škole požadovala.
  • 00:11:26 Já jsem si s ní smluvil schůzku,
    abych do podrobnosti věděl,
  • 00:11:30 jaký stupeň postižení
    u Toníka vlastně je,
  • 00:11:34 nebo jaký způsobem bychom
    ho mohli nebo nemohli vzdělávat.
  • 00:11:38 Potom jsem zjistil víceméně
    ty administrativní úkony.
  • 00:11:42 No a pak jsme se rozhodli teda,
    že Toníka přijmeme.
  • 00:11:46 S tím, že jsme si byli vědomi
    toho rizika,
  • 00:11:49 že všechno to, co jsme podstoupili,
    tak že Toník v uvozovkách
  • 00:11:53 "nemusí akceptovat", a všechna
    ta naše snaha může přijít vniveč.
  • 00:11:59 Ale to nám v podstatě nevadilo
    a do toho rizika jsme šli.
  • 00:12:03 Takže v současné době
    tady je Toník už třetí měsíc,
  • 00:12:07 snad je maminka spokojená
    a uvidíme,
  • 00:12:10 jak se bude situace
    vyvíjet do budoucna.
  • 00:12:13 Toník má fotografii, aby věděl,
    že tady je jeho místo pracovní.
  • 00:12:18 na třídě má fotografie, aby věděl,
    do které má jít třídy.
  • 00:12:23 A ještě fotografii
    má na šatně dole.
  • 00:12:27 Ale orientuje se bezpečně
    bez těch fotografií.
  • 00:12:32 Občas jsou také problémy s tím,
  • 00:12:34 že přijde sem do školy
    a musí se přezout, převléct.
  • 00:12:37 Ale někdy Toník se jako sekne
    jako dneska zrovna,
  • 00:12:41 tak mu musíme přesvědčit,
    aby se přezul a převlékl.
  • 00:12:44 Takže s tím někdy bojujeme.
  • 00:12:47 Nebo bojujeme s tím,
    že nechce jít na oběd.
  • 00:12:49 Musí se rozhodnout sám,
    že půjde na oběd.
  • 00:12:52 Musí člověk být trpělivej a tam jít
    a on tam potom přijde.
  • 00:12:55 Takže jsou to nejenom
    ty vyučovací problémy,
  • 00:12:59 ale i takový ty obslužný
    nebo sebeobslužný.
  • 00:13:11 Proběhlo nějaký školení od Aply,
    takže zhruba vím,
  • 00:13:15 jak ten jeho
    způsob komunikace vypadá.
  • 00:13:20 je trochu jiný než ten normální
    způsob. U Tondy je to specifický,
  • 00:13:24 že on docela dobře mluví.
    Občas jako neví, co mluví,
  • 00:13:28 takže je potřeba mu to vysvětlit,
    že tohle se neříká.
  • 00:13:31 Nebo reaguje se takto.
  • 00:13:33 On poměrně často
    negativisticky jedná.
  • 00:13:37 Řekne se: Napiš číslo.
    A on řekne: Nebudu psát.
  • 00:13:40 A když má náladu,
    tak to přečte teda.
  • 00:13:42 A s maminkou musí,
    takže s maminkou to přečte vždycky.
  • 00:13:46 Zatím to probíhá tak,
    že pokud je Toník unavený,
  • 00:13:48 nebo nějakým způsobem už ho to
    v uvozovkách "přestává bavit",
  • 00:13:52 tak jde s panem asistentem
    do speciální třídy,
  • 00:13:56 která je určena jednak jemu,
    jednak ostatním dětem,
  • 00:13:59 kde má své pomůcky,
    a tam potom činnost,
  • 00:14:02 kterou má vykonávat
    a má ve svém vzdělávacím plánu,
  • 00:14:05 s panem asistentem vykonává.
  • 00:14:09 Neuměl prakticky nic, ale už
    začíná písmenek docela dost umět.
  • 00:14:14 Nerozeznává teda barvy, nicméně
    taky už občas nějaký barvy řekne.
  • 00:14:18 I to počítání.
    Takže ten pokrok tady je.
  • 00:14:21 A hlavně vidí ty ostatní
    zdravý děti, jak se chovají.
  • 00:14:24 To znamená, že já doufám, že začne
    postupně nabírat vzorce chování,
  • 00:14:28 které mají normální děti.
    Takže to mu pomůže
  • 00:14:32 vlastně fungovat
    tak jako bez dopomoci,
  • 00:14:36 aby nemusel mít pořád
    toho svýho asistenta.
  • 00:14:39 Spoustu věcí začíná zvládat už sám,
    ať se to týká toho převlékání,
  • 00:14:44 jídla, hygieny,
    takových těch základních návyků,
  • 00:14:49 které by měl vlastně umět.
  • 00:14:53 Toník se pod vedením těch učitelů
    natolik posunul,
  • 00:14:55 že dneska počítá do deseti,
    je schopný přečíst slabiky
  • 00:14:59 a vlastně v češtině a matematice
    pracuje tak jak děti, no.
  • 00:15:05 Teď tam musíš nějakou napsat.
  • 00:15:08 Špatná odpověď.
  • 00:15:10 Z POČÍTAČE: Zavřít šuplík.
  • 00:15:13 Lucka se narodila v roce 1993
    a když jí byl diagnostikován
  • 00:15:16 aUtismus, tak tady nikdo nevěděl
    přesně, co to znamená,
  • 00:15:20 co můžeme čekat
    nebo kam až by se mohla posunout.
  • 00:15:23 Tak jsme od začátku
    museli jít cestou pokus - omyl.
  • 00:15:26 Hledali jsme a nacházeli.
    Různá řešení k nám přicházela.
  • 00:15:30 Ne všechny možná pro ni měly ten
    správný význam v pravou chvíli,
  • 00:15:34 nebo tehdy, když jsme se s nimi
    seznámili a začali je dělat.
  • 00:15:38 Nemůžeme říct, která z těch metod
    nebo postupů byla ta stěžejní,
  • 00:15:44 ale asi u ní zafungovalo
    všechno nějakým způsobem dohromady.
  • 00:15:51 Já jsem se s Luckou setkala
    už během svého studia
  • 00:15:54 speciální pedagogiky
    tady na Masarykově univerzitě
  • 00:15:57 a vlastně při té příležitosti
    jsme se začaly setkávat
  • 00:16:00 celkem pravidelně.
    Už to trvá asi dva roky.
  • 00:16:04 A tou náplní
    a cílem našeho setkávání
  • 00:16:08 je víceméně edukační činnost.
    Snažíme se nějakým způsobem
  • 00:16:12 udržet a prohlubovat to,
    co se Lucka naučila ve škole.
  • 00:16:16 Takže trénujeme různé funkce
    paměti, pozornosti, grafomotoriku
  • 00:16:21 a celkově jemnou a hrubou motoriku.
    Není to jako při běžné výuce,
  • 00:16:24 že bych si nachystala
    program od začátku do konce,
  • 00:16:27 každých 10 minut, co budeme dělat,
    ale spíš mám jakoby cíle,
  • 00:16:31 co chci trénovat,
    a ty aktivity už přizpůsobuju tomu,
  • 00:16:36 s čím Lucka přijde. Někdy přijde
    s tím, že potřebuje ze sebe něco
  • 00:16:39 vybít, tak hodně zpíváme, tančíme
    a děláme hodně motorických aktivit.
  • 00:16:44 A někdy spíš
    zase jako je třeba smutná
  • 00:16:47 nebo skleslá,
    potřebuje jako dobít baterky,
  • 00:16:50 tak zase to přizpůsobujeme tomu.
    Určitě na ni hodně funguje hudba.
  • 00:16:55 Jednou vlasy sežehla si,
    je, je, je,
  • 00:16:57 tím pádem je konec krásy,
    je, je, je.
  • 00:17:01 Když přistoupí ráno k oku,
    nemá vlasy samou loknu,
  • 00:17:05 nemá vlasy samou loknu,
    je, je, je.
  • 00:17:09 Myslím si, že za tu dobu,
    co spolu pracujeme,
  • 00:17:11 už jsme si hodně blízko
  • 00:17:14 nejen po té stránce edukační,
    ale i lidsky.
  • 00:17:20 Že začínáme spoustu věcí tím, že
    Lucka přijde, už mě vezme za ruku,
  • 00:17:24 posadí si mě na gauč
    a "já ti misím něco říct".
  • 00:17:28 A i ta výuka
    dostává úplně jiný rozměr.
  • 00:17:31 Mám ji ráda takovou, jaká je.
  • 00:17:33 Já si nedokážu představit,
    že by byla úplně jiná,
  • 00:17:37 nebo zklidněná nějakými léky.
    Už jenom proto,
  • 00:17:41 že třeba někdy
    teda v uvozovkách "hodně vyvádí",
  • 00:17:45 když nemá své dny. Neumím si to
    představit. Nebyla by to ona.
  • 00:17:51 A ani bych ji takovou nechtěla.
  • 00:17:53 Já jsem pro tebe přišla,
    a ty mě ani neuvítáš.
  • 00:17:59 Tak třeba
    si to za chviličku rozmyslíš.
  • 00:18:02 To je naprosto logické,
    že učitelé a ostatní zaměstnanci
  • 00:18:06 mají trošku pochyby, jestli toto
    vzdělávání vůbec k něčemu vede.
  • 00:18:10 A nejenže vidím dennodenně,
    že vede...
  • 00:18:14 Ještě loni měl na vysvědčení,
    protože má slovní hodnocení,
  • 00:18:19 měl na vysvědčení napsáno, že
    rozezná číslici 1 a 2 v matematice.
  • 00:18:24 A dneska opravdu počítá do deseti.
    Anebo, ať už je to i v tý rovině
  • 00:18:30 jakoby lidský, kdy po vzoru dětí
    přestal hejkat na veřejnosti.
  • 00:18:37 I začíná zdravit. Dokonce
    začíná rozlišovat, komu vykat
  • 00:18:42 a komu tykat.
    Dřív tykal bez rozdílu všem.
  • 00:18:45 Takže určitě to jejich snažení...
    A jsou to 3 měsíce.
  • 00:18:48 3 měsíce je v téhle škole.
    Za 3 měsíce on tohle začal zvládat.
  • 00:18:56 Všichni na místa!
  • 00:19:01 Když si mamka lehne do postele,
    a bude ticho!
  • 00:19:06 Toník je sebeobslužný.
    Všechno si udělá sám.
  • 00:19:11 Jinak vidím na něm
    takové narůstající sebevědomí
  • 00:19:15 a zapojení do kolektivu.
    Má rád hodně děvčata.
  • 00:19:19 Se s nimi prostě seznámil
    a komunikuje s nimi.
  • 00:19:26 Ahoj, taťuldo!
  • 00:19:33 Že by měla Lucie výtvarný talent,
    nás v životě nenapadlo.
  • 00:19:37 protože po dobu školní docházky
  • 00:19:39 víceméně byla z výtvarky
    spíš vylučovaná,
  • 00:19:43 že prostě na povel
    nedokáže namalovat domeček.
  • 00:19:48 Ale tak, jak se blížil
    konec školní docházky,
  • 00:19:52 tak jsme hledali nějakou další
    možnou aktivitu pro Lucku.
  • 00:19:56 Zkoušeli jsme to.
    Díky tomu, že jsem se seznámila
  • 00:19:59 v roce 2005 s panem Sochorem,
    tak jsem věděla,
  • 00:20:03 že pracuje s lidmi s mentálním
    postižením a s autismem
  • 00:20:07 na Křižanově a zkouší
    různé výtvarné techniky,
  • 00:20:11 tak jsem se dohodli,
    že bychom zkusili,
  • 00:20:15 co by tento postup arteterapie
    s Luckou udělal,
  • 00:20:19 jestli by to mohlo zafungovat.
  • 00:20:23 Rozvíjení talentu
    je velice složitá záležitost.
  • 00:20:28 Bezesporu spojovat rozvíjení
    talentu s lidmi s postižením
  • 00:20:31 není možná tak obvyklé.
    Bezesporu ani není tak obvyklé
  • 00:20:36 tento talent prezentovat na
    veřejnosti v kulturním prostředí.
  • 00:20:40 A to je myšlenka, kterou
    jsme se snažili uchopit tak,
  • 00:20:45 že jsme chtěli otevřít v podstatě
    tuto otázku prostřednictvím výstav
  • 00:20:51 Lucky Němcové, a proto vznikl
    projekt Svět podle Lucie,
  • 00:20:55 který od začátku
    směřuje k prezentaci Lucky,
  • 00:21:00 jejích obrazů na veřejnosti.
  • 00:21:03 -Já to nestihnu!
    -Stíháš. Stíháš.
  • 00:21:07 -Pořád ještě stíháš, Lucko.
    -Já to nestihnu!
  • 00:21:13 Ta první výstava byl opravdu takový
    jako krok do velkého neznáma.
  • 00:21:17 Zjistili jsme ale,
    že to pro ni má obrovský význam.
  • 00:21:21 To, že za ní přijdou lidi,
    které už 5-6 let neviděla,
  • 00:21:25 spolužáci bývalí ze školy,
    učitelky, asistentky,
  • 00:21:29 dobrovolníci se tam sešli.
    A ona to vnímala všechno
  • 00:21:32 strašně pozitivně a žila z toho
    ještě dalšího půl roku.
  • 00:21:37 A v tu chvíli my jsme viděli,
    že to je vlastně ta cesta,
  • 00:21:40 jak ji propojovat s tím
    společenstvím v situaci,
  • 00:21:43 kdy ona to ustojí,
    což jako je strašně dobře,
  • 00:21:48 že ten člověk
    najednou začne vnímat sám sebe,
  • 00:21:51 že není jenom ten problém.
    Oni to velmi dobře vnímají,
  • 00:21:54 jak se na ně to okolí dívá,
    jak je vnímá.
  • 00:21:57 A to teď víme stoprocentně,
    že to je její cesta,
  • 00:22:00 takže se jí snažíme pomáhat
    a ty výstavy děláme dál.
  • 00:22:06 My se snažíme předcházet tomu,
    abychom Lucku nějak uměle dostávali
  • 00:22:10 do určitých situací, tak,
    že Lucka má ve všem svobodu volby.
  • 00:22:15 Může si zvolit,
    jaké barvy bude používat,
  • 00:22:18 může si zvolit,
    jaký třeba typ štětce chce použít.
  • 00:22:21 A vlastně ona vždycky do té hodiny,
    do té výtvarné dílny přichází
  • 00:22:24 s určitým tématem. Je to nějaký
    problém, který aktuálně řeší.
  • 00:22:28 Takže je to vlastně jenom na ní,
    jaké bude to téma,
  • 00:22:31 čím se budeme zabývat.
  • 00:22:36 To je ten klid, Lucy.
  • 00:22:39 Támhle ten obraz se jmenuje
    Maniak, zaťatec a pokrytec.
  • 00:22:44 Lucka občas používá tyto výrazy.
  • 00:22:48 Tady ten obraz se jmenuje
    Vlezte mi na záda.
  • 00:22:54 Tady ten obrázek Vztek a klid.
  • 00:22:57 To je vlastně střídání těch dvou
    rozhodujících emocí pro Lucku.
  • 00:23:02 Někdy je to tak,
    že se potácí jako v době puberty
  • 00:23:07 a teď v dospívání se potácí mezi
    těmito dvěma extrémníma emocema.
  • 00:23:14 Někdy je to opravdu
    jenom na lusknutí prstů
  • 00:23:17 a z pohody najednou - lup -
    je v šílený nepohodě.
  • 00:23:20 A je strašně těžký poznat,
    jak ji z toho dostat.
  • 00:23:23 Ale ona si potřebuje i tu svou
    nepohodu vlastně prožít, odžít,
  • 00:23:28 protože nedávno mně řekla: Ale já
    mám právo být smutná a nešťastná.
  • 00:23:33 Takže vlastně i to tvoření
    jí pomáhá v tom,
  • 00:23:37 vyjadřovat ty svoje emoce,
    což dřív nebylo ani náhodou.
  • 00:23:41 Prásk!
    A už by to buchlo a vybuchlo by to
  • 00:23:46 ta barvičova do luftu.
    Do luftu, do luftu.
  • 00:23:52 Do luftu, do luftu.
  • 00:23:57 A hotovo. Prásk! Bum!
  • 00:24:01 Já vidím právě veliký přínos
    v tom výtvarném projevu
  • 00:24:05 a v té vůbec kresebné komunikaci,
    protože to má pro Lucku
  • 00:24:09 i pro její okolí obrovský přínos,
    který je hodně viditelný v tom,
  • 00:24:13 že Lucka komunikuje
    skrze určité symboly,
  • 00:24:16 a my je můžeme vlastně rozklíčovat
    v tom jejím výtvarném projevu
  • 00:24:20 a to potom napomáhá
    porozumět Lucce jejímu okolí.
  • 00:24:24 -Lucko! Lucy!
    -Jakej je tam klid, Lucko?
  • 00:24:46 Ta výstava
    měla název Svět podle Lucie.
  • 00:24:50 To proto, že vlastně její obrázky
    vysvětlují nebo pomáhají vysvětlit,
  • 00:24:56 co ona cítí, prožívá, jak to myslí.
  • 00:25:00 A co je pro ni
    takovým stěžejním problémem.
  • 00:25:05 Podívej, Lucy! Tam je nějaký...
  • 00:25:08 Určitě je tam
    ještě velmi důležitý jeden moment,
  • 00:25:10 a to ten moment
    toho prostého sdílení,
  • 00:25:13 kdy já jsem s Luckou,
    a Lucka, tak jako každý z nás
  • 00:25:15 chce ty své pocity,
    ty své prožitky s někým sdílet.
  • 00:25:19 Takže k tomu jsem tady já,
    že my si o tom povídáme,
  • 00:25:22 my si o tom malujeme, a to všechno
    Lucce napomáhá porozumět
  • 00:25:25 třeba i tomu našemu světu, který
    je pro děti s poruchu autistického
  • 00:25:29 spektra často velmi nedostupný,
    velmi těžko pochopitelný.
  • 00:25:33 Nestaraj sa ku mne vlažne
    a nečakaj záruky.
  • 00:25:40 Spočítaj ma, koľko ma je,
    všetky drobné porátaj,
  • 00:25:45 na všetko manale... sadne,
    potom, potom to bude ráj.

Související