iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 9. 2008
23:00 na ČT2

1 2 3 4 5

42 hlasů
1351
zhlédnutí

Divadlo žije!

Josef Kovalčuk — Eros — Festival Dokořán — Divadelní Luhačovice

25 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Divadlo žije!

  • 00:00:13 60 let oslavil dramaturg,
    osobnost brněnského Hadivadla,
  • 00:00:16 děkan JAMU, Josef Kovalčuk.
    Brněnská Reduta uvedla
  • 00:00:20 ve světové premiéře hru
    čerstvého osmdesátníka
  • 00:00:24 Pavla Kohouta - Éros.
    Jižní Morava žila festivaly,
  • 00:00:28 v Brně hudebním Dokořán
  • 00:00:30 a činoherním
    zase Divadelní Luhačovice.
  • 00:00:35 Ententýky 3 špendlíky,
    jsem konzument érotiky.
  • 00:00:42 Tělo mám jen dřevěný,
    v hlavě buňky vymřený.
  • 00:00:52 Taková básnička, poučná.
  • 00:00:59 Na konci června u příležitosti
    80. narozenin
  • 00:01:04 dramatika Pavla Kohouta
    uvedla Reduta,
  • 00:01:08 scéna Národního divadla Brno,
    jeho hru Éros.
  • 00:01:11 Kohoutova hra popisuje
    reakce rodiny
  • 00:01:13 na otcovo milostné vzplanutí.
    Každý z jeho 4 potomků
  • 00:01:17 je v partnerském životě nešťastný.
    Společně se pak snaží zničit
  • 00:01:20 otcův nekonvenční vztah.
  • 00:01:23 Všechno se vyřeší.
    Všecko zůstane...
  • 00:01:32 Pavel Kohout má dar najít
    zraněné, křehké místo
  • 00:01:37 a do něj bušit. A tohle je pro mě
    dramatický prvek,
  • 00:01:42 kterým má cenu se zabývat.
  • 00:01:45 Nechci už dál stárnout.
    Máš přece nás.
  • 00:01:52 Ale to je o něčem jiném, holčičko!
  • 00:01:57 Já mám zase někoho rád
    a chtěl bych si ji vzít.
  • 00:02:04 Všichni směle plánujeme a vidíme,
    neříkám, že budoucnost růžově,
  • 00:02:10 ale snažíme se udělat
    všechno pro to,
  • 00:02:13 aby život byl snesitelnější,
    plnější, hezčí, krásnější
  • 00:02:16 a jsme schopni pro to
    leckdy obětovat cokoli.
  • 00:02:19 A tady v této hře to dopadne tak,
  • 00:02:22 že ačkoliv se všichni snaží,
    tak to všichni zkazí.
  • 00:02:26 Ta dívka tu dnes byla?
    Ano.
  • 00:02:31 Dlouho?
    Hodinu, asi.
  • 00:02:36 Jaký jste z ní měla dojem?
    Tak prošla jednou tam a zpátky.
  • 00:02:42 Za 60 let u divadla jsem se naučil,
    že autor je součástí představení
  • 00:02:48 a ne pan učitel, který dává známky.
    Takže o takových intimních věcech,
  • 00:02:54 jako líbí-nelíbí, mluvím
    vždycky jen se souborem.
  • 00:02:58 Ale imponovalo mi,
    že mladý a osobitý režisér
  • 00:03:05 jako Jiří Pokorný zahořel ke hře,
    kterou já můžu nazvat
  • 00:03:10 jako takovou mírně konzervativní.
    Když jsem zjistil,
  • 00:03:15 že soubor Reduty režiséra
    s velkým porozuměním sleduje,
  • 00:03:22 tak jsem byl spokojen,
    protože to je jejich výklad.
  • 00:03:26 Mně nejde o líčení citů,
    chci jen pochopit,
  • 00:03:29 co může mladičkou dívku připoutat
    ke starci tak,
  • 00:03:32 že s ním chce mít dítě.
  • 00:03:33 Já se nerozhodla.
    Chceš mi říct, že to chtěl on?
  • 00:03:37 Prostě se to stalo.
    Nikdy jste neslyšela
  • 00:03:39 o antikoncepci?
    Jistě...
  • 00:03:41 Já jsem si jist,
    že kdybych to režíroval,
  • 00:03:43 tak bych to dělal absolutně jinak,
    ale respektuji tento výklad
  • 00:03:48 a pokud bych měl příležitost,
    tak bych režiséra hájil,
  • 00:03:53 i když vím, že se na tom kousku
    podepsal taky negativně.
  • 00:04:00 A teď to nemyslím jako režisér,
    ale spíš jako dramaturg,
  • 00:04:04 protože některé věci
    třeba zneprůhlednil.
  • 00:04:07 Já mám pocit,
    že Pavel stále touží po lásce,
  • 00:04:10 i podle toho,
    co jsem s ním hovořil.
  • 00:04:13 Až na to, že se stane,
  • 00:04:15 že takový chlípný Satir jako je on
    se může dožít toho,
  • 00:04:18 že začne toužit po lásce,
    která je o 50 let mladší.
  • 00:04:22 Tady jde o to, zda-li je
    z hlediska těch návyků uznatelná.
  • 00:04:27 Tohle je jedno
    ze stěžejních témat inscenace,
  • 00:04:31 jestli může 80letý chlap milovat
    20letou holku a ona jeho
  • 00:04:35 a zda-li spolu můžou počít dítě.
  • 00:04:38 To je 1 osa příběhu
    a potom jsou tam ty další,
  • 00:04:41 ty jsou už prostě
    takového vlčího charakteru.
  • 00:04:47 Vždycky když mám
    takový nějaký základní pocit,
  • 00:04:51 že mě něco zajímá jako příběh,
    jako problém,
  • 00:04:53 tak se pak pokusím
    do toho dosadit nějaké figury,
  • 00:04:57 které jsou většinou fiktivní.
  • 00:04:59 Marián Labuda je hvězda
    v kavárně, na jevišti je hvězda,
  • 00:05:03 všude je hvězda.
    Je to prostě super zářící člověk.
  • 00:05:07 Pustila mě k sobě
    přes tolik časových pásem,
  • 00:05:13 aby právě se mnou
    vystoupila z dětství.
  • 00:05:17 Inscenaci dominuje Marián Labuda
    v roli bohatého restituenta
  • 00:05:21 a stárnoucího otce rodiny.
    Slovenskému herci jsme položili
  • 00:05:24 možná až příliš jednoduchou otázku,
    totiž co na prknech Reduty hraje.
  • 00:05:29 Odpověď byla civilní a neotřelá.
    Co hrajete? Nic!
  • 00:05:37 Já sám jsem si představoval
    někoho,
  • 00:05:40 teď nechci říct z vysloužilých,
    ale z bývalých milovníků
  • 00:05:46 a hrdinů českého divadla.
    Nechci nikoho jmenovat,
  • 00:05:51 byla jich celá škála,
  • 00:05:54 a toto protiobsazení té hře
    v podstatě dalo hlubší význam.
  • 00:06:02 Dokonce si myslím,
    že ten vztah mladé dívky
  • 00:06:07 k hlavnímu hrdinovi
    je dokonce logičtější,
  • 00:06:10 protože není sice bývalý milovník,
    ale zato má úžasné charizma.
  • 00:06:15 Jsem rád, že ti ten sen vyprávím
    přede všemi,
  • 00:06:19 protože ho v tobě vyprávím i jí,
    které jsem byl věrný...
  • 00:06:29 Procházky, bublinky, zábaly,
    lázeňské oplatky, prostě pohoda.
  • 00:06:41 Tak proč ještě divadlo?
    Desátý ročník přehlídky
  • 00:06:50 komorní divadelní tvorby
    Divadelní Luhačovice odstartoval
  • 00:06:55 v úvodu letošního srpna.
    Představení se odbývají
  • 00:06:59 v Lázeňském divadle
    na dohled
  • 00:07:01 od věhlasné luhačovické kolonády.
    Představují se soubory z Prahy,
  • 00:07:05 z regionů i ze sousedního
    Slovenska.
  • 00:07:08 Vloni jsem tady byl
    jako účinkující.
  • 00:07:11 Byli jsem tady s divadlem, zpívali
    jsme tady písničky ze Semaforu.
  • 00:07:16 Už vloni se mi tady nesmírně líbilo
    a tak když jsem byl požádán,
  • 00:07:21 abych se stal patronem
    letošního festivalu,
  • 00:07:27 tak jsem si uvědomil,
    že jsem vlastně trochu povýšil
  • 00:07:33 a kývl jsem, že ano.
    Samozřejmě že se snažíme,
  • 00:07:39 aby do Luhačovic na festival
    přijely
  • 00:07:42 velké herecké osobnosti,
  • 00:07:43 ale dáváme prostor i mladým
    souborům, mladým hercům
  • 00:07:48 a vůbec festival se mnou pořádají
    mladí lidé - Střední odborná škola
  • 00:07:54 Luhačovice a letošní 10. ročník
    se vracíme k tradici,
  • 00:07:59 kterou jsme začali
    před těmi 10 lety,
  • 00:08:02 kdy také zveme divadelní školy.
    V neděli byl festival zahájen
  • 00:08:08 scénografickou výstavou
    posluchačů pražské DAMU
  • 00:08:13 a dnešní večer zahajují studenti
    brněnské JAMU.
  • 00:08:21 ZPÍVAJÍ
  • 00:08:26 Představení Anděl z půdy
    aneb co odnesl čas
  • 00:08:30 je takový happeningový večer,
    který vznikl z takové nostalgie
  • 00:08:36 k tvorbě pana Suchého
    a pana Šlitra, jejichž dílo máme
  • 00:08:41 jakoby v osnovách divadelní fakulty
    v mém ateliéru,
  • 00:08:49 jelikož texty a hudbu
    máme zařazenou do stálé výuky
  • 00:08:55 a experimentujeme s nimi.
    A vznikl takový zvláštní večer,
  • 00:09:02 který se skládá z ranné tvorby
    pana Suchého,
  • 00:09:06 hlavně z přelomu 50. a 60. let.
  • 00:09:10 ZPÍVAJÍ:
    My jsme jen zpěváci,
  • 00:09:14 zpěváci toulaví. Co máme na práci,
    to každej moula ví.
  • 00:09:28 Ani nevíte, jak jsem rád,
    že mládež, poněvadž studenti
  • 00:09:34 jsou obvykle mládež,
    tak pořád mají v patrnosti divadlo,
  • 00:09:43 které vzniklo před 49 lety.
    Příští rok budeme na tomhle světě
  • 00:09:49 půl století.
    Takže já těm mladým děkuji.
  • 00:09:53 Samozřejmě že v té dramaturgii
    musíme nějakým způsobem
  • 00:09:58 zohlednit taky to, že se festival
    odehrává v lázních.
  • 00:10:02 To znamená,
    že přichází i lázeňské publikum,
  • 00:10:06 ale po těch 10 letech
    už dostal takový zvuk,
  • 00:10:10 že se sem sjíždějí lidé
    z různých krajů,
  • 00:10:14 dokonce i někteří pacienti
    si objednávají pobyty v lázních
  • 00:10:18 právě na dobu našeho festivalu.
  • 00:10:21 Čuk, čuk, čuk,
    kó, val, čuk, čuk, čuk.
  • 00:10:29 No, Pepíku a ještě 60x.
  • 00:10:38 Vůdčí osobnost nejprve
    prostějovského Hanáckého divadla,
  • 00:10:42 později brněnského Hadivadla,
    dramaturg, dramatik a děkan
  • 00:10:46 brněnské divadelní fakulty JAMU
    Josef Kovalčuk
  • 00:10:49 oslavil v srpnu 60. narozeniny.
    Kovalčuk je, mimo jiné,
  • 00:10:54 také někdejší poslanec,
    umělecký šéf činohry
  • 00:10:57 Národního divadla
    a samozřejmě stále pedagog.
  • 00:11:00 Kulaté jubileum
    a konec funkčního období
  • 00:11:03 v roli šéfa divadelní školy
    jsou důvodem k malé bilanci.
  • 00:11:07 Mohu vás pozvat k tanci?
    Jsme přece komedianti!
  • 00:11:19 Lidi se chtějí bavit,
    no, tak, Kašpare, tancuj,
  • 00:11:26 metej kozelce. No, tak, skákej!
    Tancuj! Hop, hop! Hop...
  • 00:11:33 Já jsem do Prostějova
    do Hadivadla přišel v roce 1974,
  • 00:11:37 kdy se nám ho podařilo založit.
  • 00:11:40 Celá dramaturgie byla projevem
    nepravidelné dramaturgie,
  • 00:11:44 to znamená, že jsme nedělali
    hotové texty,
  • 00:11:48 ale že jsme dělali
    nejrůznější montáže, adaptace
  • 00:11:52 a postupně jsme také přešli
    na typ autorského divadla.
  • 00:11:56 Ono být v Prostějově v těch letech
    bylo výhodou i nevýhodou.
  • 00:12:00 Výhodou bylo minimálně to,
    že jsme žili pohromadě
  • 00:12:05 až skoro jako jakási komuna
    v té době
  • 00:12:09 a že jsme skutečně veškerý čas
    věnovali sobě, věnovali jsme ho
  • 00:12:14 divadlu a hovorům o divadle,
    snění, představám o tom,
  • 00:12:19 jaké divadlo
    společně chceme dělat.
  • 00:12:25 Nevýhoda to byla
    samozřejmě v tom,
  • 00:12:28 že to bylo malé město
    a ten dohled byl v určitých letech
  • 00:12:32 nad námi velmi přísný,
    ale naštěstí naše inscenace
  • 00:12:36 začaly být populární
    v jiných městech,
  • 00:12:41 takže to divadlo brzy přerostlo
    prostějovské poměry
  • 00:12:46 a stalo se oceňovaným
    studiovým divadlem.
  • 00:12:51 Možná jste opravdu komediant,
    ale chybí vám dokonalé způsoby
  • 00:12:58 kejklíře ze starého dobrého rodu.
    Chodíte na 100 způsobů a zdá se,
  • 00:13:05 že jste dobrým pozorovatelem
    chování lidí na ulici,
  • 00:13:08 bohužel ale nevíte, jaký je rozdíl
    mezi nástupní poklonou,
  • 00:13:12 velkou a malou děkovací
    poklonou
  • 00:13:14 a poklonou před Pádišáhem.
    Reverenza lunga na 6 taktů,
  • 00:13:19 reverenza grave na 4,
    reverenza minima,
  • 00:13:22 reverenza semiminima.
    To přece patří k vznešenosti umění?
  • 00:13:27 V čem jsme byli jiní
    než třeba Divadlo na provázku?
  • 00:13:30 Já jsem to kdysi vyjádřil
    takovým přirovnáním,
  • 00:13:34 že to je rozdíl mezi člověkem
    extrovertním a introvertním,
  • 00:13:38 přičemž za ten extrovertní projev
    považuji Divadlo na provázku,
  • 00:13:44 které se snažilo dělat divadlo
    světa,
  • 00:13:47 zatímco Hadivadlo
    bylo tím introvertem,
  • 00:13:52 v podstatě tím nepsaným programem
    bylo divadlo a drama lidské duše.
  • 00:13:59 Celá tato linie vedla potom
    přes Sabinovský projekt
  • 00:14:03 k projektu Rozrazil,
    který jsme dělali společně
  • 00:14:06 s Provázkem.
    To už byl konec 80. let
  • 00:14:09 a tehdy jsme se rozhodli dělat
    už divadlo co nejotevřenější.
  • 00:14:15 Byl to takový projev
    publicistického divadla
  • 00:14:18 a konec konců ten Rozrazil
    také vstoupil trošku
  • 00:14:22 do dějin českého divadla.
  • 00:14:35 Po listopadu 1989 přišli
    jednak studenti
  • 00:14:39 a jednak tehdejší rektorka
    paní Alena Veselá
  • 00:14:43 s dotazem,
    jestli bych se neujal vybudování
  • 00:14:48 obnovené divadelní fakulty.
    Do roku 1990 tu byly pouze
  • 00:14:53 2 katedry, činoherní a režie.
    A objevila se tady možnost
  • 00:15:00 rozšířit tyto obory
    a vybudovat novou fakultu.
  • 00:15:06 My jsme přešli od systému kateder,
    a to si myslím,
  • 00:15:13 že bylo podstatné pro naši školu,
    k pojetí ateliérovému.
  • 00:15:18 Naším programem bylo,
    že není důležité zvládat
  • 00:15:23 jenom nějaké technické dovednosti,
    ale především klademe důraz
  • 00:15:28 na výchovu osobnostní,
    aby tady byli lidé,
  • 00:15:33 kteří by zráli
    také, a zejména, jako osobnosti.
  • 00:15:39 Také nám nikdy nešlo o to,
    abychom je nutili dělat divadlo
  • 00:15:44 toho typu, jaké děláme my.
    Je mi 60 let, takže člověk
  • 00:15:49 by měl pomalu myslet na důchod,
    ale já počítám s tím,
  • 00:15:53 že v divadle budu
    i nadále pracovat,
  • 00:15:59 i když už asi ne ve stálém úvazku.
    Nějaké dramaturgické plány mám,
  • 00:16:05 jen se těším na to,
    že také najdu divadlo,
  • 00:16:09 které bude mít zájem moje
    dramaturgické záměry realizovat.
  • 00:16:15 Jedna nota sem, pauza.
  • 00:16:21 Jedna nota tam, pauza.
  • 00:16:28 A spousta béček.
    Moderní opera, ne?
  • 00:16:41 Brněnská opera Národního divadla
    zapojila svoji dramaturgii
  • 00:16:45 do roku plného osmiček
    a uvedla v premiéře
  • 00:16:47 soudobou operu Petra Kofroně
    a libretistů Střeženého Parnasu
  • 00:16:51 Jiřího Šimáčka
    a Zdenka Plachého MAI 68.
  • 00:16:55 Posledně jmenovaný
    se ujal také režie.
  • 00:16:58 Ještě během zkoušek
    vzbudilo dílo vlnu nevole
  • 00:17:01 u některých sólistů a členů sboru.
    Nakonec přijetí Kofroňovy
  • 00:17:05 minimalistické hudby
    a Plachého režie,
  • 00:17:08 alespoň větší částí
    brněnského premiérového publika,
  • 00:17:12 dopadlo dobře.
  • 00:17:14 HUDBA + ZPĚV:
    Co to znamená? Je to...
  • 00:17:19 Ona ta 60. léta jsou pro nás
    fascinující v mnohém ohledu.
  • 00:17:23 Myslím si, že to byla doba,
    kdy se objevily
  • 00:17:26 neuvěřitelné nové
    umělecké materiály, duchovní směry,
  • 00:17:30 filozofické proudy, objevily se
    různé přístupy k životu
  • 00:17:35 a do značné míry se dá říct,
    že z těch 60. let,
  • 00:17:38 že z této doby žijeme dodnes.
  • 00:17:44 HUDBA + ZPĚV
  • 00:17:47 Děj opery je sice ukotven
    v historických reáliích
  • 00:17:50 studentských bouří
    v Paříži roku 1968
  • 00:17:52 a reaguje i na události srpna 1968
    v Československu,
  • 00:17:56 přesto je především
    fantastickou vizí
  • 00:17:59 o střetu ideálů, emocí
    a pragmatismu.
  • 00:18:03 My v té textové stránce opery
    se snažíme hodně využívat
  • 00:18:07 faktických textů,
    které se objevovaly v té době,
  • 00:18:12 tzn. zpívá tam Sarter, přímo se tam
    objevuje postava Sartera,
  • 00:18:15 ale v té opeře vystupují
    i jiné postavy - Kristus,...
  • 00:18:19 Je to trošku surreálné
    v tom spojení.
  • 00:18:25 ZPĚV + HUDBA
  • 00:18:43 Jak se v Brně dlouho nehrála žádná
    novinka českého autora,
  • 00:18:48 tak ta opera není zvyklá
    na něco takového.
  • 00:18:52 Ten přístup lidí,
    kteří tu operu vytváří,
  • 00:18:56 jak zpěváků, tak orchestru,
    je vlastně takový až hrdinský výkon
  • 00:19:01 z jejich strany, protože je to
    nesmírně krajně náročné
  • 00:19:07 a samozřejmě i riskantní.
    Pro mě jsou naši interpreti
  • 00:19:11 a zpěváci takovými hrdiny,
    protože to riziko se vznikem
  • 00:19:16 každé nové věci,
    a zvláště soudobé opery
  • 00:19:19 a takto nekompromisního skladatele,
    jako je Petr Kofroň,
  • 00:19:22 to riziko je vždycky velké.
  • 00:19:33 Každému, kdo se narodil ve Slezsku
    a pořád přemýšlel,
  • 00:19:36 co se sebou,
    bude zřejmě tato hra blízká.
  • 00:19:39 Tak zní anotace
    brněnského Buran teatru
  • 00:19:42 ke hře Jabkenická léta, kterou
    divadlo premiérovalo 20.6.
  • 00:19:46 Inscenaci jsme nazkoušeli
    v prostředí Divadelní fakulty JAMU,
  • 00:19:50 kde jsme si pronajali 1 z učeben
    a zkoušíme to přesadit sem,
  • 00:19:55 i když je to pro nás
    už trošku jednodušší,
  • 00:19:57 protože je to prostor, který známe
    a kde hrajme většinu
  • 00:20:00 našich představení a premiérovali
    jsme většinu našich inscenací.
  • 00:20:03 Nejlépe se sehrajeme
    na vlastních textech.
  • 00:20:06 Hele, tady jsem nějaký přinesl
    a hudba je na tobě,
  • 00:20:08 aby to za něco stálo.
    Musíme hrát i slavné písně.
  • 00:20:11 Ukážeme se s vlastními písněmi.
    Tohle je 1. text.
  • 00:20:15 Kde to má refrén?
    Tady, tady a tady.
  • 00:20:18 To je dobré.
  • 00:20:20 Jde o to, že 3. kluci
    si chtějí založit kapelu
  • 00:20:24 a přitom naráží na to, že neví,
    proč jsou na světě.
  • 00:20:33 A ta kapela se jim stane
    takovým útočištěm,
  • 00:20:36 jak všechny svoje nedostatky
    a vnitřní pocity vrhnout
  • 00:20:40 do něčeho smysluplného.
    Bohužel neumějí na nic hrát.
  • 00:20:44 Chtějí dělat něco, cokoliv,
    jak by mohli vybřednout
  • 00:20:48 ze svého života,
    který jim nějakým způsobem vadí,
  • 00:20:52 svazuje je, nebaví, nerozumí mu,
    ale že by se kvůli tomu
  • 00:20:56 naučili hrát, tak daleko,
    myslím, nezašli.
  • 00:21:04 Já hraji jen výjimečně
    a z donucení s tím,
  • 00:21:08 že to může přinést vzhledem
    k tématu určité kouzlo.
  • 00:21:11 Tak jsem se dobrovolně
    obětoval tomu,
  • 00:21:14 že se budu zesměšňovat
    na jevišti. Ono konec konců
  • 00:21:20 duchu souboru prospívá,
    když se dramaturg občas před herci
  • 00:21:23 na jevišti ztrapní s tím,
    že moje neumělost může
  • 00:21:27 být jistým způsobem roztomilá.
  • 00:21:29 Rok od roku barevněji, hudebněji,
    mezinárodněji a dokořán...
  • 00:21:45 Ještě do divadelních prázdnin
    stihli v Městském divadle Brno
  • 00:21:49 4. ročník festivalu
    Dokořán pro hudební divadlo.
  • 00:21:53 Přehlídka je
    svým dramaturgickým profilem
  • 00:21:56 v prostoru střední Evropy
    zcela jedinečná.
  • 00:21:59 Dá se říci, že Brno se stalo
    centrem hudebního divadla,
  • 00:22:04 a nejenom českého,
    ale i slovenského a evropského,
  • 00:22:08 můžu-li to tak říct,
    s ambicí neustále se otvírat světu
  • 00:22:13 a zvát sem ty nejlepší inscenace,
    které vznikají
  • 00:22:16 jak v oné České kotlině
    na Moravě a všude kolem.
  • 00:22:22 Z týdenního programu jsme
    si vybrali úterý 17.6.,
  • 00:22:25 kdy v Brně hostovalo
  • 00:22:27 uherskohradištské Slovácké divadlo
    se Songem pro dva
  • 00:22:30 a plzeňské Divadlo J. K. Tyla
    s Limonádovým Joem.
  • 00:22:33 Ta konfrontace muzikálového
    nebo hudebně-zábavného divadla,
  • 00:22:37 jak se ne zcela přesně říká,
    je velice užitečná už proto,
  • 00:22:41 že dnes se muzikál, opereta,
    hudební komedie hraje nejen
  • 00:22:45 na specializovaných scénách,
    ale téměř na všech činoherních
  • 00:22:49 a na řadě operních scén.
  • 00:22:53 HUDBA + ZPĚV
  • 00:22:59 My jsme přivezli, dá se říct,
    komorní představení.
  • 00:23:03 My máme v našem repertoáru
    velké kusy, ale rozhodli jsme se,
  • 00:23:09 že uděláme malou hru.
    A protože jsem věděl o hře,
  • 00:23:14 která se hrála v 80. letech
    pod názvem
  • 00:23:20 Každý má svého Leona,
    tak jsem po ní hrábnul.
  • 00:23:23 Překlad se mi zdál trošku starý,
    tak mi Jirka Josek udělal nový,
  • 00:23:27 moderní překlad
    a tak jsme to zkusili.
  • 00:23:29 Má to úspěch a zkoušíme dobýt
    i brněnský festival.
  • 00:23:34 Muzikál se rozšířil v 90. letech
    a stal se takovou přirozenou
  • 00:23:38 součástí divadelního života,
    takže samozřejmě ho chtějí i lidi
  • 00:23:43 na oblasti, nejenom v centrech
    v Ostravě, v Brně a v Praze.
  • 00:23:46 A musím říct, že tady vyrostla
    řada oblastních scén,
  • 00:23:50 které dělají muzikál velice dobře,
    ať už mám na mysli Pardubice
  • 00:23:54 nebo dnes viděné Slovácké divadlo
    z Uherského Hradiště,
  • 00:23:58 které podle mě, tak jak sem
    přivezlo Song pro dva,
  • 00:24:01 tak to je muzikál,
    který na téhle úrovni
  • 00:24:04 není vidět ani v Praze
    nebo v ostatních centrech.
  • 00:24:08 HUDBA + ZPĚV:
  • 00:24:09 Ta písnička dává
    báječnou náladu nám.
  • 00:24:12 Já s potěšením skromně podotýkám,
    že každou notu, co v písničce...
  • 00:24:18 My jsme repertoárové divadlo,
    to znamená,
  • 00:24:21 že ze 6 sledovaných titulů
    jedna je hudební komedie
  • 00:24:24 nebo nějaký muzikál.
    Špičkové muzikálové divadlo
  • 00:24:28 zkouší, nehraje, pouze zkouší,
    pak to vyvalí a hrají.
  • 00:24:33 My při náročném provozu
    denně hrajeme
  • 00:24:37 a ještě musíme dělat
    náročné zkoušky.
  • 00:24:41 Pro mě, jako pro ředitele,
    jsou to komerční tituly
  • 00:24:44 a ty jsou nejvíce žádané.
    Když se začne prodávat
  • 00:24:48 hudební titul, tak za 1-2 hodiny
    je vyprodaný celý měsíc,
  • 00:24:53 takže ten zájem je.
  • 00:24:58 Můj Bože, můj Bože, ta se loká,
    tahleta božská kolaloka...
  • 00:25:12 Já si myslím, že divadlo
    se dá rozeznat pouze na 2 typy.
  • 00:25:19 Na to, které je dobré
    a na to, které nudí.
  • 00:25:23 A to už je jedno,
    jestli se v něm zpívá nebo ne.
  • 00:25:30 Nashledanou.
  • 00:25:34 Skryté titulky: Dušková
  • 00:25:35 .

Související