iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
19. 6. 2019
21:55 na ČT art

1 2 3 4 5

21 hlasů
15570
zhlédnutí

Na plovárně

Jan P. Muchow

Český hudebník, skladatel a producent

26 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Janem P. Muchowem

  • 00:00:25 -Dobrý večer.
  • 00:00:27 Dnes přivítáme NA PLOVÁRNĚ
    muzikanta,
  • 00:00:30 jehož průlomový hit byla píseň
    "Lucky Boy" z filmu "Samotáři".
  • 00:00:34 "Lucky Boy" bychom mohli přeložit
    jako "Klikař".
  • 00:00:37 A štěstí se tohohle muzikanta
    opravdu drží,
  • 00:00:39 protože v současné době
    už je majitelem 4 Českých lvů
  • 00:00:43 za nejlepší muziku,
    dosáhl značných úspěchů
  • 00:00:45 se svými kapelami, ať už to byla
    "Ecstasy of Saint Theresa",
  • 00:00:48 nebo "Umakart",
    nebo v poslední době
  • 00:00:50 "The Antagonists".
  • 00:00:52 A jeho muziku hrál i slavný britský
    diskžokej John Peel ve svém pořadu.
  • 00:00:56 To se jen tak teda někomu
    nepoštěstí.
  • 00:00:58 Naším hostem je hudební skladatel
    JAN PETR MUCHOW. Ahoj.
  • 00:01:01 -Moc děkuju za pozvání, ahoj.
  • 00:01:04 -Tak ty jsi se narodil v NDR.
  • 00:01:06 A já už vím,
    kde udělali soudruzi z NDR chybu.
  • 00:01:08 Že vás nechali vycestovat,
    protože přišli o výborného autora
  • 00:01:12 filmové muziky.
    -Děkuju, děkuju.
  • 00:01:15 -Ale nicméně pracoval jsi s nimi
    už od té doby, ne?
  • 00:01:18 -Pracoval.
    Dělal jsem dva německé projekty.
  • 00:01:20 Jeden z toho byla taková pohádka.
  • 00:01:22 Nebo pohádka, spíš rodinný film,
    kde očima dětí byl příběh
  • 00:01:26 pádu berlínské zdi.
    Takže tomu jsem poměrně rozuměl.
  • 00:01:30 -A u vás doma se mluvilo německy?
    -Oba dva jazyky.
  • 00:01:33 A velice často jsme to plynule
    i propojovali do jednoho slova.
  • 00:01:37 Třeba semafor u nás v rodině
    byl "amplovka",
  • 00:01:39 protože Die Ampel
    je v němčině semafor,
  • 00:01:42 a my jsme si to počeštili.
    -Víš, co jsem si říkal?
  • 00:01:45 Že tě to nepokoušelo,
    nebo možná pokoušelo,
  • 00:01:48 a já to nevím,
    ale napsat nějaké písně v němčině.
  • 00:01:52 Máš nějaké?
    -Přiznám se,
  • 00:01:54 že mě to spíš pokoušelo
    jakoby rozumově,
  • 00:01:57 protože já spíš píšu texty
    většinou anglicky.
  • 00:02:00 Protože mě k tomu stylu hudby,
    co já dělám,
  • 00:02:02 tak mně to tam hned padá anglicky.
  • 00:02:04 Možná kdybych skládal opery,
    tak mě to napadá italsky.
  • 00:02:07 Ale na té němčině se mi líbí
    taková jistá hrubost v tom zvuku.
  • 00:02:11 -No.-Ale když jsem měl
    takový industriální období,
  • 00:02:15 abych tak řekl, tak jsem si říkal,
    vždyť vlastně je to moje rodná řeč.
  • 00:02:19 Nebo jedna ze dvou,
    mohl bych vyzkoušet s ní pracovat,
  • 00:02:23 ale dál než přes tu myšlenku
    jsem se zase nedostal.
  • 00:02:26 -Toten Hosen.
  • 00:02:28 -No, přesně tak.
    Nebo "Einstürzende neubauten".
  • 00:02:31 -Jo jo.
    A "Kraftwerk" taky zpívali?
  • 00:02:34 -"Kraftwerk", no,
    ti zpívali text:
  • 00:02:36 "Fahren fahren fahren
    auf der Autobahn",
  • 00:02:38 jejich velký hit, což je zase
    kombinace angličtiny s němčinou.
  • 00:02:42 -Tak ono když člověk
    trefí dobré slovo...-No přesně.
  • 00:02:45 tak už skoro toho moc nepotřebuje.
    To je výhoda.
  • 00:02:48 Má smysl zmiňovat tvoje studia
    průmyslovky a ekonomie?
  • 00:02:52 -No určitě pro ty dva obory
    to žádný smysl nemělo.-Jo.
  • 00:02:56 -Já jsem si vlastně vždycky přál
    být fotbalistou.
  • 00:02:58 Myslím tím ve svém dětství.
  • 00:03:01 A na průmyslovku jsem šel
    z nějakého zoufalství,
  • 00:03:04 protože jsem se nemohl dostat
    tenkrát na jediný obor,
  • 00:03:08 který byl zakončený maturitou
    a mohl bych se věnovat fotbalu,
  • 00:03:12 tady byla jedna takzvaná sportovka,
    kam přijímali asi 30 dětí
  • 00:03:15 z celé republiky.
  • 00:03:17 A bylo to poměrně bez šance,
    když jsi neměl správný kádrový
  • 00:03:20 profil nebo někoho známého.
  • 00:03:23 Takže proto jsem šel
    na tu průmyslovku.
  • 00:03:25 A zase na ekonomku jsem šel proto,
    že jsem nechtěl na vojnu.
  • 00:03:28 A když jsem se šel ptát na FAMU,
    jestli bych náhodou měl šanci,
  • 00:03:31 když jdu z průmyslovky,
    tak na FAMU mi samozřejmě řekli,
  • 00:03:34 že z průmyslovky mě
    rozhodně nevezmou.
  • 00:03:36 Že musím projevit zájem,
    což znamenalo,
  • 00:03:38 že třeba musíš dělat
    tři čtyři roky přijímačky.
  • 00:03:40 A oni pak zjistí,
    že tedy projevuješ dostatečný zájem
  • 00:03:43 a pak možná tě připustí.
  • 00:03:45 I kdybych udělal přijímačky
    napoprvé,
  • 00:03:47 tak z průmyslovky to bylo "no go".
  • 00:03:49 Takže proto jsem šel
    na tu ekonomii.
  • 00:03:52 A jakmile jsem se dovzdělal
    do modré knížky,
  • 00:03:55 tak jsem se už věnoval pouze hudbě.
  • 00:03:57 -Píseň "Lucky Boy" jsi psal
    ještě na Jižáku?
  • 00:04:00 -Ano, v paneláku.
  • 00:04:03 -Já jsem si říkal totiž,
    že jsi to určitě musel dělat
  • 00:04:06 na tom Jižáku. To mně přišlo,
    že je to taková píseň,
  • 00:04:08 která tam musí vzniknout.
  • 00:04:10 -Celé to vzniklo tak,
    že jsem se bavil.
  • 00:04:13 Díval jsem se bez zvuku na fotbal
    nějakej, kterej už mě trochu nudil.
  • 00:04:17 Tenkrát byly barevný televize,
    že byly takový ty tekutý...
  • 00:04:21 To byla ta červená,
    zelená a modrá,
  • 00:04:24 takže tam bylo zajímavý,
    když jsi tu barevnou televizi
  • 00:04:27 otočil, tak se ještě přelily barvy.
    -Prosím tě.
  • 00:04:30 -Zelená byla myslím fialová.
  • 00:04:32 Takže to bylo celý vyloženě
    hodně psychedelický.
  • 00:04:35 Byly asi dvě v noci,
    já jsem si k tomu otevřel
  • 00:04:37 ještě pastis,
    protože mě baví vždycky
  • 00:04:40 to zabarvení vody,
    když se tam přileje ta voda.
  • 00:04:43 A na tu kytaru jsem si tak
    jako už z tý nudy,
  • 00:04:46 že ten fotbal mě moc nebavil,
    barvy už byly okoukaný,
  • 00:04:49 a takhle to vzniklo.
    Úplně celý.
  • 00:04:52 Že jsem si vybavil,
    jaký by to bylo,
  • 00:04:54 když je třeba někdo smutný,
    ale pamatuje si,
  • 00:04:57 že někde v něm přece musí být
    ta veselá část jeho osobnosti.
  • 00:05:01 Takže "Helo, Lucky Boy" byla
    výzva toho vnitřního veselého já.
  • 00:05:04 Nebo šťastného.
  • 00:05:07 -Tam byla ještě velmi dominantní
    barva toho šíleného syntezátoru.
  • 00:05:10 -To Casio.-To jsem si říkal,
    to muselo být něco takového,
  • 00:05:14 co se koupí u Vietnamců...
    -To se koupí metronom. Přesně.
  • 00:05:17 Potřeboval jsem metronom
    a chtěl jsem,
  • 00:05:19 aby to nebylo vyloženě jenom to,
    takže jsem to takhle udělal,
  • 00:05:22 jakože zajímavý.
  • 00:05:24 -Spousta lidí vzpomíná na Jižák
    s velkou nostalgií.
  • 00:05:27 Máš to taky tak?
    -To musím říct, že ne.
  • 00:05:29 Mám k tomu samozřejmě
    jistý nostalgický vztah.
  • 00:05:32 Bavilo mě, že jsem přišel ze školy
    a hned jsem šel ven hrát fotbal
  • 00:05:35 před barák, za barák, hokej, tenis.
  • 00:05:38 Pořád tam byl dostatek lidí,
    protože tam bydlela
  • 00:05:41 strašná spousta lidí,
    takže jsem měl s kým si tam hrát
  • 00:05:44 ten fotbal a tak.
    V tomhle to bylo bezva.
  • 00:05:46 Ale myslím si, že třeba kvalita
    bydlení se projevuje
  • 00:05:50 v kvalitě tvého života.
  • 00:05:52 Jak to šlo,
    tak jsem z toho paneláku vypad'.
  • 00:05:54 -Ale i pro tu tvorbu, víš,
  • 00:05:56 si říkám, že občas člověk
    v příšerných podmínkách
  • 00:06:00 je schopný napsat
    docela dobré věci.
  • 00:06:02 -To asi jo,
    protože prahne po tom hezkým.
  • 00:06:05 -Pak už má studio,
    má tam všecky nástroje,
  • 00:06:07 po kterých toužil jako kluk,
    nesedne si k nim.
  • 00:06:10 Jenom z donucení,
    když už hoří termín,
  • 00:06:13 tak se to děje.
    -To je pravda.
  • 00:06:16 Ale já jsem samozřejmě první
    "studio" měl v tom paneláku,
  • 00:06:20 na tom Jižňáku.
  • 00:06:22 Protože můj brácha,
    starší o 2 roky,
  • 00:06:25 ten hned po revoluci,
    někdy v devadesátém,
  • 00:06:29 odjel do Berlína,
    tak já jsem zůstal
  • 00:06:32 v tom dětském pokojíčku sám.
  • 00:06:35 Najednou jsem měl spoustu místa,
    měl jsem si i kam dát
  • 00:06:38 třeba nějaký nástroj a tak.
  • 00:06:41 A v tomhle "studiu" vznikl potom
    i ten "Lucky Boy".
  • 00:06:45 -Ono to zní jako demáč.
    -On to je demáč.
  • 00:06:48 -Je to demáč?-To je demáč.
    A zní to tak, bohužel.
  • 00:06:51 Ještě to byla písnička přidaná
    tak jako do bonusu.
  • 00:06:55 Když jsem to přinesl
    Davidovi Ondříčkovi do střižny,
  • 00:06:59 zjistili jsme v průběhu
    toho hrubého střihu,
  • 00:07:01 že to je jasně film,
    kde nebude fungovat scénická hudba,
  • 00:07:04 instrumentální
    nebo nějaká symfonická,
  • 00:07:07 protože by to zatěžkávalo hrozně.
  • 00:07:09 Je tam 7 ústředních postav,
    takže celé je to dynamické.
  • 00:07:12 A hodně pracovali ve střižně,
    že dělali hodně montáže.
  • 00:07:15 Když jsme tam nasazovali
    zpívané skladby, písničky,
  • 00:07:18 tak to najednou odsejpalo víc.
  • 00:07:20 Takže jsme se rozhodli
    pro zpívané věci.
  • 00:07:23 A tahle písnička,
    tam jsem si vyloženě říkal,
  • 00:07:26 to je fór. A Davidovi se to
    zalíbilo k té postavě právě,
  • 00:07:30 co hrál Macháček,
    že to je přesně písnička,
  • 00:07:32 která vystihuje
    tu jeho jistou naivitu a tak.
  • 00:07:35 A když jsme to potom šli
    celé natáčet, jakože doopravdy,
  • 00:07:38 tu scéniku a tak, tak samozřejmě
    jsme i tohle předtočili s kapelou.
  • 00:07:42 I jsme pozvali opravdové zpěváky,
    ne mě. Ale najednou,
  • 00:07:45 jak ta písnička je taková
    opravdu naivní až přiblblá,
  • 00:07:49 a ta instrumentace,
    to Casio a ta španělka,
  • 00:07:52 tak najednou v tomhle
    to nefungovalo,
  • 00:07:55 protože najednou se odkopala
    ta melodie.
  • 00:07:58 Ta, která funguje
    i v té autenticitě
  • 00:08:00 toho mého projevu,
    neambiciózního,
  • 00:08:03 vlastně falešného a tak.
  • 00:08:05 A ta písnička takhle fungovala
    vlastně nejlíp.
  • 00:08:07 Takže proto ta nahrávka oficiální
    je vlastně to demo,
  • 00:08:10 úplně na to první jetí všechno.
    -Vy, když jste začali s kapelou,
  • 00:08:14 to je zvláštní název teda,
    "Ecstasy of Saint Theresa".
  • 00:08:17 Má to duchovní spojitost...
    -Má.
  • 00:08:19 -Jo? Jakou?
    Já ji nenašel.
  • 00:08:22 -Svatá Tereza z Avilly...
    -To vím. To bych věděl.
  • 00:08:25 -Ano. A já, když jsme zakládali
    kapelu, tak jsme vznikli jeden den
  • 00:08:28 a příští den, že každý přinese
    svůj název kapely.
  • 00:08:32 Já jsem měl tehdy
    takový ekvivalent českého
  • 00:08:34 "Už vím proč",
    jestli jsi nepamatuješ.
  • 00:08:37 To byly takové dětské
    encyklopedie - "Už vím proč"
  • 00:08:39 a "jak vzniká proud" a tak.
  • 00:08:41 Já jsem to měl v angličtině,
    takový jako ekvivalent.
  • 00:08:44 To se jmenovalo
    "Big Book of knowledge",
  • 00:08:47 a teď já jsem si to tak
    jako projížděl,
  • 00:08:49 jestli mě zaujmou nějaká slova,
    věty, že si to budu zapisovat.
  • 00:08:53 Že to bude takový informační
    jenom brainstorming,
  • 00:08:55 nebo jak to říct.
  • 00:08:58 Teď jsem jel téma baroko,
    jedu, jedu, najednou pink,
  • 00:09:00 úplně mi vystřelilo
    "Ecstasy of Saint Theresa".
  • 00:09:03 A to je typická socha
    barokního mistra Berniniho.
  • 00:09:06 -Ona má ten plášť takovej.
  • 00:09:08 -Ano a je v tý extázi,
    kdy ona prožívá spojení s Bohem.
  • 00:09:11 A přinesl jsem to na zkoušku
    a všichni, to je úplně přesně ono.
  • 00:09:15 A hodně lidí nás
    od toho odrazovalo,
  • 00:09:17 že to je moc punkový,
    moc dlouhý.
  • 00:09:20 Ale třeba zase potom v Anglii
    nám to hrozně pomohlo.
  • 00:09:23 Tam naopak naše první recenze
    v anglickém tisku,
  • 00:09:26 recenzent z New Musical Express
    po koncertě přišel:
  • 00:09:29 "Mně se to strašně líbilo,
    "ale musím se přiznat,
  • 00:09:32 přišel jsem jen kvůli tomu názvu."
  • 00:09:34 Protože to nás neznal,
    ale ten název ho zaujal.
  • 00:09:37 -John Peel k tomu přišel taky tak?
    -To nevím.
  • 00:09:39 Ten si pouštěl i hudbu,
    ten se tvářil,
  • 00:09:41 že se mu líbí víc než ten název.
    -Setkali jste se?
  • 00:09:44 -Potkali,
    při tom nahrání v té Anglii.
  • 00:09:46 Ale když byl v Praze,
    v rámci toho, že si pamatoval,
  • 00:09:49 že jsme z Prahy,
    tak si z toho obalu desky opsal
  • 00:09:52 adresu toho vydavatelství,
    které tenkrát sídlilo v Pařížský,
  • 00:09:55 takže aspoň to měl
    při pěkné procházce.
  • 00:09:57 -Hezký místo.
  • 00:09:59 -Zaťukal tam, v nějakém roce 1992,
    nikdo ho tam samozřejmě neznal,
  • 00:10:03 tak telefonovali ke mně domů
    na pevnou linku,
  • 00:10:05 kde to zvedla máma.
  • 00:10:07 A ta jenom říkala:
    "Honza není doma."
  • 00:10:09 "Tak nic, tak nashle."
  • 00:10:11 A shodou okolností za 3 dny
    jsem šel do toho vydavatelství
  • 00:10:15 a oni říkali: "Sháněl tě tu,
    prosím tě, nějakej anglickej DJ."
  • 00:10:18 A já jsem si myslel,
    jak udělám ukrutnej fór,
  • 00:10:21 když řeknu:
    "No jasně, John Peel, ne?"
  • 00:10:23 A oni: "Jo, to je to jméno!"
    -Ty vole.
  • 00:10:26 -Takže já jsem se složil, že jo.
  • 00:10:28 On teda nás pozval
    na to natáčení do BBC.
  • 00:10:30 Což znamenalo,
    že BBC nám dá peníze.
  • 00:10:32 Což znamenalo,
    že jsme potřebovali mít
  • 00:10:34 pracovní povolení,
    ale nebyli jsme v EU,
  • 00:10:36 takže to celý zabralo
    dalšího třeba půl roku,
  • 00:10:38 než jsme dostali
    všechny ty razítka.
  • 00:10:41 A potom v lednu 1993
    jsme tam odjeli.
  • 00:10:43 -To byly krásný doby,
    když v rádiu seděla osobnost.
  • 00:10:45 -Ano.-A ty jsi věděl,
    že John Peel má takový vkus?
  • 00:10:48 A když jste měli stejný,
    tak jsi věděl,
  • 00:10:51 že si to pustíš a že vždycky najdeš
    něco, co se ti bude líbit.
  • 00:10:54 Tak jako to dělal Jirka Černý.
    Nevím, jestli to ještě trvá.
  • 00:10:57 -Bohužel teď mu neprodloužili
    smlouvu.
  • 00:11:00 -Nepochopitelný pro mě.
  • 00:11:02 Absolutně naprosto
    trestuhodně nepochopitelné.
  • 00:11:05 -Je to absurdní.
    To je národní poklad. No nic.
  • 00:11:08 -A teď mě zajímá,
    tak každá kapela touží po tom,
  • 00:11:12 dosáhnout nějakého úspěchu.
    Vám se to povedlo v nevídané míře.
  • 00:11:16 Vy jste měli dokonce smlouvu
    s britskou značkou, že jo.
  • 00:11:20 -Ano, ano.
    -Asi na 5 desek, nebo na kolik.
  • 00:11:22 Já bych řekl, že v takové chvíli
    nikdo neopustí kapelu.
  • 00:11:26 Vy jste se v tomhle momentě
    rozpadli.
  • 00:11:29 Jak je možné, že se kapela
    rozpadne v takovéhle chvíli?
  • 00:11:32 -Protože jsme byli asi pitomí.
  • 00:11:34 Rolling Stones by se už xkrát
    za normálních okolností zabili,
  • 00:11:38 ale došlo jim, že je mnohem lepší
    fungovat dál jako kapela.
  • 00:11:43 My jsme byli asi svým způsobem
    sami k sobě upřímní,
  • 00:11:46 zpěvačku už to moc nebavilo,
    tak prostě odešla,
  • 00:11:50 i když měla před sebou kariéru
    ne třeba hvězdy, ale kapely,
  • 00:11:53 která má světovou distribuci,
    smlouvu na 5 desek.
  • 00:11:56 My jsme dostávali zálohy,
    průmysl tenkrát ještě fungoval.
  • 00:12:00 Ty to ještě možná
    částečně pamatuješ.
  • 00:12:02 -Ne, to bohužel nepamatuju.
    Za mě ještě záloha nebyla.
  • 00:12:05 -Tak já si pamatuju zálohy.
    Teď jak to bylo v Anglii...
  • 00:12:08 -My už jsme bezzálohový soubor.
    -Což je výhoda, že ty zálohy byly,
  • 00:12:12 protože se samozřejmě pak
    splácely z prodejů.
  • 00:12:14 Ale když jsi prodal míň,
    než jsi dostal tu zálohu,
  • 00:12:17 tak se to nekompenzovalo.
    -Aha.
  • 00:12:19 -To byl risk toho vydavatelství.
  • 00:12:21 Když jsi měl dobrého právníka,
    tak vyhádal co nejvyšší zálohy,
  • 00:12:25 protože to riziko výše zálohy,
    to bylo na straně vydavatelství.
  • 00:12:28 -No ale v pop music nevíš nikdy,
    co se stane.-No právě.
  • 00:12:32 -To je ten půvabný prvek té náhody,
    kdo to kdy kde uslyší.-No právě.
  • 00:12:36 My jsme nezakládali kapelu s tím,
    že budeme prodávat desky
  • 00:12:39 na Novém Zélandu.
  • 00:12:41 Teď jsme byli v tom stavu,
    že se to dělo,
  • 00:12:44 hráli nás na MTV a tak,
    ale zpěvačka řekla,
  • 00:12:46 že už ji to nebaví.
  • 00:12:48 Tak se s náma rozloučila
    v den křtu.
  • 00:12:50 Ten křest byl v Planetáriu,
    takže jsme hráli spolu
  • 00:12:53 s těma hvězdama, přivezli jsme
    nám anglickou předkapelu,
  • 00:12:56 recenzenty z těch médií.
  • 00:12:58 A jdeme na večeři po tom koncertě,
    a tam slavnostně
  • 00:13:01 tomu vydavatelství,
    co v tu chvíli už mělo
  • 00:13:04 nainvestováno do té desky
    tisíce liber,
  • 00:13:06 kdy tenkrát byl kurz 65,
    tak řekla: "Tak já odcházím.
  • 00:13:10 Hrát v té desce tím pádem
    nebudeme." A tak.
  • 00:13:13 Takže bylo to divoký.
  • 00:13:15 -Možná zpěvačka tušila
    v sobě talent na vaření.
  • 00:13:19 -No, jak jsem říkal...
    -Což jí ostatně jde teda.
  • 00:13:22 -Je to v pořádku.
    Přesně tak, stalo se.
  • 00:13:26 -No jo. No jo.
  • 00:13:28 Tak abychom se konečně dostali
    k tomu nejzásadnějšímu,
  • 00:13:32 čemu ty se věnuješ,
    a to je ta filmová muzika,
  • 00:13:34 nemáš pocit, že z toho obrovského
    množství filmové hudby,
  • 00:13:37 co se natočí,
    že jenom nepatrný zlomek si najde
  • 00:13:41 svůj život i mimo ten film?
  • 00:13:43 -Je to možný, ale já myslím,
    že to je i správný.
  • 00:13:46 Je to dané tím,
    že to nevzniká jako svébytná věc.
  • 00:13:50 Je to, jako kdybychom chtěli
    vytrhávat filmový políčka
  • 00:13:53 z toho filmového materiálu
    a říkali si,
  • 00:13:57 jenom tenhle záběr obstojí
    i jako obraz.
  • 00:14:00 Já teda s tím nemám problém.
  • 00:14:02 A když skládám pro film,
    tak mojí jedinou ambicí je
  • 00:14:05 pomoct odvyprávět
    v té emoční rovině,
  • 00:14:08 protože hudba je emoce,
    odvyprávět emočně ten film.
  • 00:14:12 Pomoct tomu režisérovi v jeho vizi
    a posloužit tomu celku.
  • 00:14:17 Někdy, když si člověk neuvědomí,
    že ta hudba v tom filmu je,
  • 00:14:20 tak si nemyslím,
    že to je špatně.
  • 00:14:23 Že je mnohem horší,
    když jednotlivá složka vás vytrhne
  • 00:14:27 z toho filmu.
    Tak mně to přijde jako chyba.
  • 00:14:30 Ale jsou autoři,
    kteří se zase naopak snaží
  • 00:14:33 složit něco,
    co funguje i bez toho obrazu.
  • 00:14:36 Ale problém i současného filmu je,
    že už málokdo nechá jet dostavník
  • 00:14:42 dvě minuty v záběru.
    -Ano, to je potíž.
  • 00:14:45 -Speciálně český filmy,
    to je dialog střižený na dialog,
  • 00:14:49 který následuje dialog.
    Takže ty tam nemáš skoro kde hrát.
  • 00:14:53 -Jo, to pak překáží.
    -Přesně tak.
  • 00:14:55 Často pak přesvědčuju režiséry,
    tady nebudeme hrát.
  • 00:14:58 Naštěstí často dělám na filmech,
    kde jsou výborní herci,
  • 00:15:01 a máš jim to kazit vlastně?
  • 00:15:04 Ta jejich akce pak je
    uvěřitelnější bez.
  • 00:15:07 A já bych potřeboval scény,
    kde se něco stane,
  • 00:15:09 kde se třeba pohádaj
    a on se pak kouká z balkónu
  • 00:15:11 a kouří.
    -Ano, přesně.
  • 00:15:13 -A tam já můžu hrát.
    Ale tyhle scény skončí...
  • 00:15:16 -To je špatný už.
    Dřív se víc kouřilo ve filmech.
  • 00:15:20 -No, přesně tak.
    Anebo někdo někam jel.
  • 00:15:22 -Ano, ano.
    -Nebo když někdo někomu řekl,
  • 00:15:25 že se s ním rozchází,
    tak to šel rozejít
  • 00:15:27 do toho nočního velkoměsta
    a padal déšť.
  • 00:15:30 A tam můžu hrát.
    -No jo.
  • 00:15:32 Občas jsou scény ve filmu,
    že se na to člověk nerad dívá
  • 00:15:36 i poprvé. A teď ty k tomu děláš
    muziku a vidíš to patnáctkrát.
  • 00:15:41 To je utrpení.
    -Někdy jo.
  • 00:15:44 -A zvláštní je,
    že se to nezlepší.
  • 00:15:46 Člověk by řekl,
    když to uvidím podruhé
  • 00:15:48 nebo potřetí, tak já si zvyknu.
    Ne, je to ještě horší.
  • 00:15:51 -Je to tak, no.
    -Je to horší.
  • 00:15:54 -Osud filmové hudby je v tom,
    že je absolutně přímo úměrná
  • 00:15:57 kvalitě toho filmu,
    na kterém pracuješ.
  • 00:16:00 I když budeš génius, tak blbej film
    už se nedá zachránit.
  • 00:16:04 Bude to furt blbej film,
    možná s dobrou hudbou.
  • 00:16:07 A ta výhoda následuje v okamžiku,
    kdy je to výbornej film.
  • 00:16:11 Tam se to nedá pokazit
    i blbou hudbou.
  • 00:16:13 To furt bude dobrej film.
  • 00:16:15 -Ty jsi vstoupil do muziky
    bez předchozího
  • 00:16:17 nějakého vzdělání hudebního,
    uměl jsi noty?-Neuměl.
  • 00:16:20 A dodnes je vlastně nepoužívám
    při tvorbě,
  • 00:16:23 používám je při komunikaci.
  • 00:16:25 Je to jazyk ve světě,
    v kterém se pohybuju.
  • 00:16:28 Ale Beatles neuměli noty,
    nepracovali s nimi.
  • 00:16:31 U2 neumějí noty, myslím si,
    že to není handicap pro tvorbu,
  • 00:16:35 je to velký handicap
    při komunikaci.
  • 00:16:37 Když pak točím filmovou hudbu
    symfonickou...
  • 00:16:40 -To se chci zeptat, jak to děláš?
    -No mám sebou komunikátora.
  • 00:16:44 Kvalitu týmu vždycky rozhoduje
    o kvalitě té práce.
  • 00:16:47 Mám to štěstí na spoustu
    dobrých spolupracovníků.
  • 00:16:50 A když se paní od hoboje ozve:
  • 00:16:52 "Pane skladateli,
    jak jste to myslel v tom taktu 18?"
  • 00:16:55 Teď já koukám do japonského menu,
    že jo, a než bych si to spočítal,
  • 00:17:00 tak se z toho vždycky vykomunikujem
    přes toho, koho tam mám sebou
  • 00:17:04 na tu hudební režii při nahrávce.
  • 00:17:07 -Když tě někdo osloví s filmem,
    zkusíš si naskládat něco dopředu?
  • 00:17:11 Jde to vůbec?
    -Jde to...
  • 00:17:14 -Třeba podle scénáře?
    -No právě.
  • 00:17:16 To třeba dost často děláme
    s Davidem Ondříčkem.
  • 00:17:18 První film jsme spolu dělali
    v roce 1996,
  • 00:17:21 takže přece jenom už se známe.
  • 00:17:23 Třeba u filmu "Ve stínu",
    kde jsme dostali scénář rok předem
  • 00:17:27 a připravovaly se DEMA,
    aby už do střižny...
  • 00:17:31 Protože on nechtěl pracovat tak,
    že by si vzal nějaký cédéčka
  • 00:17:34 z filmů někde jinde.
  • 00:17:37 Chtěl už mít vyloženě svoji hudbu,
    jakoby naši hudbu pro ten film.
  • 00:17:41 Takže my jsme naskládali,
    když jsme to dělali ještě dva,
  • 00:17:45 Míša Novinski se mnou,
    tak jsme udělali spoustu hudby.
  • 00:17:49 On si vybral něco,
    fungovalo to.
  • 00:17:51 A když už to bylo úplně celé hotové
    a natočené s tím symfoňákem,
  • 00:17:55 tak to zarazili a přestříhali.
    A výrazně změnili ten film.
  • 00:17:58 My jsme 80 procent psali znovu
    a znovu přetáčeli.
  • 00:18:02 -To je peklo.
  • 00:18:04 Protože ty to vnímáš zase
    v tom hudebním kontextu.
  • 00:18:06 -Právě, přesně,
    bylo to úplně něco jiného.
  • 00:18:08 -A některé věci na sebe nepůjdou.
    -Přesně. A hlavně,
  • 00:18:11 když ta emoce byla,
    že oni ubližujou těm,
  • 00:18:14 tak je to něco jiného,
    než když třeba já zachraňuju svět.
  • 00:18:17 I když je ta scéna
    třeba vizuálně stejná,
  • 00:18:19 ale protože přetočili obraz
    předtím, nebo přestříhali,
  • 00:18:22 tak ta vstupní emoce
    do té scény už je úplně jiná.
  • 00:18:25 Takže jsme to museli předělat.
  • 00:18:28 -Vybereš si třeba jeden nástroj
    jako barvu?
  • 00:18:30 Jako je to v "Tenkrát na Západě",
    co by to bylo bez té harmoniky,
  • 00:18:34 je to signifikantní okamžitě,
    a ten divák to ví hned. Děláš to?
  • 00:18:38 -Ano, když je ten film takový,
    že to má cenu.
  • 00:18:41 Třeba když jsem dělal film
    "Václav",
  • 00:18:44 tak ústřední postava trpí
    lehkou dysfunkcí mozkovou.
  • 00:18:48 A v tom ději se chová tak,
    že je hrozně křehký,
  • 00:18:52 ale i nebezpečný.
  • 00:18:54 A že je jemný,
    ale zároveň dokáže říznout.
  • 00:18:58 Tak já jsem furt přemýšlel,
    co to může být?
  • 00:19:01 A furt jsem si říkal,
    to je sklo, to je sklo.
  • 00:19:04 Tak jsem si říkal, že ústřední zvuk
    bude od skleniček.
  • 00:19:07 Sháněl jsem hráče
    na takzvanou skleněnou...
  • 00:19:11 -Harfu. Říkaj tomu harfa?
    -Ano, oni tomu říkaj "glass harp".
  • 00:19:15 Ale nemohl jsem pořád
    nikoho najít,
  • 00:19:17 až pak jsem našel úplného samouka
    Petra Špatinu,
  • 00:19:20 který v té době hrál ve Vídni.
  • 00:19:22 -Na ulici.
    -Přesně, do klobouku.
  • 00:19:24 Spojili jsme se, přijel,
    taky neuměl noty,
  • 00:19:27 takže jsme to dělali všechno audio.
    A dopadlo to pro mě fajn.
  • 00:19:30 Takže přemýšlím.
  • 00:19:33 Nebo když jsme dělali
    s Davidem zase "Grandhotel",
  • 00:19:35 tak ten se odehrává
    na tom Ještědu.
  • 00:19:38 Ale je to intimní příběh
    vlastně čtyř samotářů.
  • 00:19:42 Takže já jsem říkal,
    tady se mísí intimní prostor,
  • 00:19:45 samota s výhledem do Polska.
  • 00:19:49 A ústřední zvuk jsme si udělali,
    že je to ten průvan tam, vítr.
  • 00:19:55 A ten to tam hrál nejvíc
    jako nástroj, vlastně vítr.
  • 00:20:02 -Kdyby ti někdo řekl,
    dejte mi příklad dokonalého použití
  • 00:20:06 filmové hudby
    v těch světových filmech,
  • 00:20:09 napadá tě scéna?
    -Mraky, mraky.
  • 00:20:11 -Jo?
    -No. Já třeba miluju úvod.
  • 00:20:14 Úvodní pasáže filmů
    to úplně vystihují.
  • 00:20:18 A těch je opravdu spoustu.
    "Pink Panther", dokonalá hudba.
  • 00:20:22 Protože nejtěžší podle mě žánr
    pro skladatele jsou ty komedie.
  • 00:20:27 Protože napětí se dělá samo,
    akční detektivka je
  • 00:20:32 o trochu složitější,
    ale pořád je to easy going.
  • 00:20:36 Ale udělat do komedie hudbu,
    aby to neztratilo tu lehkost,
  • 00:20:40 ale nebyla to parodie,
    tam je od toho opravdu kousíček.
  • 00:20:44 Takže "Pink Panther", "Twin Peaks",
    "Vertigo", dokonalá hudba.
  • 00:20:49 -Já mám rád ještě Americkou krásu.
    Mně to přijde skvělý.
  • 00:20:52 -"Americká krása",
    přesně tak.
  • 00:20:54 "Taxikář",
    takže těch je naštěstí spousta.
  • 00:20:57 "Profesionál", jo.
    -No jo.
  • 00:21:00 -Ale Tarantino dokázal vyloženě
    i se spolupracovníky,
  • 00:21:04 ať to bylo "Pulp Fiction"
    nebo další,
  • 00:21:06 udělal opravdu skvělý soundtrack,
    vlastně už z použitých nahrávek,
  • 00:21:10 a ve filmu to fungovalo skvěle.
  • 00:21:13 A taky to žilo ještě potom
    svým životem.
  • 00:21:15 -Ty jsi taky udělal
    celou řadu hudeb k reklamám.
  • 00:21:18 To mě zajímá,
    protože to je specifický útvar.
  • 00:21:22 Je to zábavné,
    dělat hudbu k reklamám?
  • 00:21:25 -Je.
    Míň zábavné je to obhajovat.
  • 00:21:28 -Oni do toho mluví ti klienti,
    že jo?
  • 00:21:30 -Často.
    Ale ono je to logický.
  • 00:21:32 Já taky když si chci nechat
    vymalovat byt, tak mám k tomu,
  • 00:21:35 komu to zadávám, připomínky.
  • 00:21:37 -A co tak říkaj?
    Oni občas říkaj úplný kraviny.
  • 00:21:40 -Jednou jsem dělal reklamu,
    kde bylo zadání pro hudbu,
  • 00:21:42 aby byla "sofistikovaně feminimní".
  • 00:21:45 A nebyl jsem si jistej,
    jestli si ten význam
  • 00:21:48 vykládám stejně v hudbě...
    -Na co to byla reklama?
  • 00:21:50 -Bylo to na nějaký ženský krém,
    snad na depilaci nohou.
  • 00:21:53 Nebo něco takového,
    to si přesně nepamatuju.
  • 00:21:57 Pamatuju si tuhle definici,
    nebo to zadání.
  • 00:22:00 Ale tak nakonec to byl takovej
    až děs, to zadání, co bylo.
  • 00:22:03 Protože pod tímhle obsahem
    někdo řekne:
  • 00:22:06 "Chci, aby to bylo pestrý,"
    tak taky si to každý,
  • 00:22:09 jak ta hudba je slovy nepopsatelná,
    nebo popsatelná poměrně nepřesně.
  • 00:22:14 Vždycky záleží
    na tom subjektivním vnímání.
  • 00:22:17 Taky se často stává,
    že se to dlouho hledá.
  • 00:22:21 Proto se i často používají
    tzv. reference.
  • 00:22:25 Třeba nastříhají to na Madonnu a:
    "Pošlem vám to v 6 večer,
  • 00:22:29 můžete nám to v 10 ráno dát?
    Ať je to jako ta Madonna."
  • 00:22:33 Většinou jsem tu referenci
    ne ignoroval,
  • 00:22:36 ale vzal jsem si z toho
    jenom tu emoci.
  • 00:22:38 Zaprvé, nemá cenu se snažit
    udělat napodobeninu.
  • 00:22:42 To výborně k zadání
    vždycky přistupoval
  • 00:22:46 můj kamarád Tadeáš "Czak",
    protože oni mu říkaj:
  • 00:22:49 "No tak když tak uděláte
    něco skoro stejný
  • 00:22:51 a pak jenom pohnete nějaký akord,
    aby to nebylo napadnutelný."
  • 00:22:55 A on jim říká: "To je,
    jako kdybych to ukrad'."
  • 00:22:57 A oni vždycky:
    "No tak, prosím vás..."
  • 00:22:59 A on jim říkal:
    "Tak běžte na nejbližší benzinku,
  • 00:23:02 ukradněte tam bagetu,
    přijďte ke mně
  • 00:23:04 a pak se budeme bavit o tom,
    jestli někdo má něco ukrást."
  • 00:23:07 Takže on to řešil takhle.
    Já jsem to řešil tak,
  • 00:23:10 že jsem se ani nepokoušel
    napodobovat tu hudbu,
  • 00:23:13 ale tu emoci, co z toho byla.
    A většinou se to setkalo, říkali:
  • 00:23:16 "No jo, nám to nevadí,
    že to není podobný hudebně,
  • 00:23:20 ale že to dělá to stejný."
  • 00:23:22 -Jakou emoci má pojištění třeba?
    Má pojištění emoci nějakou?
  • 00:23:27 -Má. Já jsem dělal spoustu
    pojišťoven,
  • 00:23:29 to jsem docela nějak přitahován.
    -Neříkej.
  • 00:23:32 -Ale i jsem dělal rozverný,
    kde třeba opice nabourala v autě.
  • 00:23:36 -Jo, no to jde.
    Opice je lepší než pojišťovák.
  • 00:23:39 -Přesně tak.
  • 00:23:41 A pak jsem dělal takový image spot,
    a tam jsem dělal vyloženě
  • 00:23:44 smutnou zpívanou věc.
    Nebo takovou jako nostalgickou.
  • 00:23:48 -Napadá mě, co si nechá
    skladatel hrát na svatbě?
  • 00:23:52 Nechal sis hrát na svatbě něco?
    -Nechal. Pink Panther.
  • 00:23:56 -Pink Panther?
    -Já to miluju právě,
  • 00:23:58 a manželka taky,
    takže nám to přišlo hrozně...
  • 00:24:02 Peter Sellers, já ho miluju hrozně,
    a Blaka Edwardse taky...
  • 00:24:06 -To jste šli docela rychle.
  • 00:24:08 Protože když si to
    představím...
  • 00:24:11 -No, my jsme si to udělali
    u manželčiných rodičů na zahradě.
  • 00:24:15 Což bylo hrozně vtipný v tom,
    to bylo v roce 2002,
  • 00:24:19 to nebylo ještě tak běžný.
  • 00:24:21 Takže je i potřeba to,
    aby sňatek byl uznán,
  • 00:24:25 tak aby tam byl i pan primátor,
    nebo ten oddávající s tou medailí,
  • 00:24:29 a musí tam být státní znak.
  • 00:24:32 Takže tam stála ta paní,
    ta asistentka,
  • 00:24:34 a pořád nevěděla,
    kam má dát ten znak.
  • 00:24:37 Tak si vzala červený desky,
    jako paní úča,
  • 00:24:39 a přilepila na to samolepku
    toho státního znaku.
  • 00:24:42 A když jsme šli,
    hrál tam Pink Panther,
  • 00:24:44 tak tam takhle stála
    s tím státním znakem.
  • 00:24:47 Myslím, že to bylo perfektní.
    -To je výborný.
  • 00:24:50 -A teď samozřejmě my jsme
    nastavovali tu hlasitost,
  • 00:24:53 jak to má hrát na tom balkóně,
    abysme to slyšeli i v tý zahradě,
  • 00:24:57 tak jsme to tam nastavovali ráno,
    když tam nikdo nebyl.
  • 00:25:00 Ale teď my jsme zjistili, že jsme
    to netrefili, že to docela řve.
  • 00:25:03 -Jo, že moc.
    -Teď my už jsme došli,
  • 00:25:05 už jsme tam stáli
    a pan oddávající měl začít.
  • 00:25:08 A teď jsme viděli,
    jak má ty dvě lejstra tam,
  • 00:25:11 teď to začíná číst a zjišťuje...
    Takže začíná víc a víc řvát.
  • 00:25:15 A teď byl někde očima tady.
    A teď najednou udělal:
  • 00:25:18 "Takže..." Bylo jasný,
    že přeskočil asi 8 odstavců...
  • 00:25:22 -K prospěchu věci.
  • 00:25:24 -A políbili jsme se a je to tam.
    -To je moc hezký.
  • 00:25:27 -No, takže Pink Panther.
    -Pěkný happy end rozhovoru.
  • 00:25:30 Děkuju ti, že sis udělal čas
    dneska na PLOVÁRNU, díky.
  • 00:25:33 -Taky moc děkuju za pozvání.
  • 00:25:35 -Dnes byl naším hostem
    JAN PETR MUCHOW.
  • 00:25:40 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2019

Související