iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 3. 2014
20:15 na ČT art

1 2 3 4 5

27 hlasů
11933
zhlédnutí

Na plovárně

Joe Bonamassa

Americký blues-rockový kytarista a zpěvák

25 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Joe Bonamassou

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Existuje věta, kterou spolehlivě
    nenávidí všechny děti
  • 00:00:31 na celém světě. A ta věta zní:
    Na to jsi ještě moc malej.
  • 00:00:35 Kdyby přišlo dítě z 1. třídy
    a řeklo rodičům,
  • 00:00:39 já bych chtěl hrát sóla
    Jimmy Hendrixe,
  • 00:00:42 tak by rodiče asi řekli,
    tak to musíš nejdřív
  • 00:00:46 do hudební školy,
    pak musíš hodně cvičit
  • 00:00:49 a jednou si ta sóla možná zahraješ.
  • 00:00:52 Přičemž tajně doufají,
    že k takovému neštěstí
  • 00:00:55 nikdy nedojde.
  • 00:00:57 To by se ovšem náš dnešní host
    nedočkal nikdy,
  • 00:01:00 protože ten ta sóla hrál
    už v sedmi letech.
  • 00:01:03 A když mu bylo dvanáct,
    pozval si ho král amerického blues
  • 00:01:08 B. B. King jako předskokana
    na své turné.
  • 00:01:11 A o 24 let později mám příležitost
    přivítat NA PLOVÁRNĚ
  • 00:01:15 jednoho z nejlepších bluesových
    kytaristů této planety.
  • 00:01:19 Naším hostem je
    pan JOE BONAMASSA.
  • 00:01:22 Joe, vy jste už čtvrtá muzikantská
    generace ve vaší rodině, že?
  • 00:01:26 Ano, čtvrtá.
  • 00:01:28 Pradědeček hrál na trumpetu,
    dědeček taky hrál na trubku,
  • 00:01:33 táta jako produkt let 60. let
    hrál na kytaru, obchodoval
  • 00:01:37 s kytarami a já, jako jeho syn,
    jsem si taky vybral kytaru.
  • 00:01:42 Takže první lekci hry na kytaru
    jste dostal od tatínka?
  • 00:01:46 Ano, to táta mě seznámil
    s elektrickou kytarou.
  • 00:01:50 Já v podstatě začal rovnou
    s elektrickou kytarou.
  • 00:01:54 Většina lidí začíná obráceně,
    s klasickou kytarou.
  • 00:01:58 To jako že jste už ve 4 letech
    hrál na elektrickou kytaru?
  • 00:02:03 Ano, ve čtyřech jsem na ni hrál.
  • 00:02:06 Jednak akustické kytary,
    které táta prodával,
  • 00:02:10 byly velké pro čtyřleté dítě,
    čili elektrická kytara,
  • 00:02:14 jako Gibson SG,
    fender stratocaster
  • 00:02:17 No jo, ale elektrická kytara
    je zase těžká.
  • 00:02:19 To vás asi zaujalo,
    protože na tu značku opravdu hraju,
  • 00:02:21 ale tuhle kytaru jsem
    náhodou měl v autobuse
  • 00:02:25 Jo, takže začal jsem
    s elektrickou kytarou.
  • 00:02:29 Vlastně vždycky jsem hrál
    na elektrickou kytaru,
  • 00:02:32 mnohem víc než nějakou
    akustickou hudbu.
  • 00:02:35 Ale celkově vzato jsem věděl,
    co chci.
  • 00:02:38 Přišel jsem na to velice brzo.
  • 00:02:40 V tom smyslu,
    že chci hrát elektrickou muziku.
  • 00:02:44 Chci hrát elektrické blues.
    A to jsem věděl od pěti šesti let.
  • 00:02:49 Čili já jsem si dal svůj životní cíl
    hodně nízko
  • 00:02:52 a pak jsem to vylepšoval a doufal,
    že jednou dokážu víc.
  • 00:02:57 Když jsem si poprvé mohl sáhnout
    na elektrickou kytaru,
  • 00:03:01 tak mi bylo asi deset.
    A byl jsem úplně unesen tím zvukem.
  • 00:03:05 Že takový malý kluk jako já
    dokáže udělat takový hluk!
  • 00:03:09 To mi přišlo úžasné.
    Taky jste to tak cítil?
  • 00:03:12 Úplně přesně!
  • 00:03:14 Já byl hodně stydlivé dítě.
    A vlastně jsem dodnes.
  • 00:03:18 Zjistil jsem, že se cítím mnohem
    jistěji, když mám v ruce kytaru.
  • 00:03:23 A tak to mám pořád.
  • 00:03:25 Kdybyste mě viděl na ulici,
    byl byste hrozně zklamaný.
  • 00:03:32 Co to je za podivného Amíka,
    co se tady potácí po městě?
  • 00:03:36 Ale na scéně se celý proměním,
    a tak to bylo odjakživa.
  • 00:03:42 Kytara dává průchod tvořivosti,
    ale i když jsou to silná slova,
  • 00:03:46 taky je to zbraň.
  • 00:03:52 Zapnete zesilovač, naladíte,
    dáte akord a je to tam.
  • 00:03:56 Ten zvuk strhne veškerou pozornost.
  • 00:03:59 Jako kdyby ten plachý člověk začal
    mávat a křičet - koukejte na mě!
  • 00:04:04 Máte takovouhle kytaru
    a jste někdo.
  • 00:04:07 Takže první melodie,
    které jste na kytaru hrál, byly
  • 00:04:11 První jsem hrál
    FURTHER UP ON THE ROAD,
  • 00:04:14 Claptonovu verzi písničky
    Bobby Blanda.
  • 00:04:29 Nebudu zdržovat laděním
  • 00:04:31 Opravdu pěkná dětská písnička!
  • 00:04:36 Já jsem se jí naučil z desky,
    ze živého koncertu.
  • 00:04:40 Jmenovala se JEN JEDNA NOC.
    Myslím, že byla ze 70. let.
  • 00:04:44 Myslím, že tam hrál
    Jimmy Old Hacker na bubny,
  • 00:04:48 George Terry nebo Albert Lee
    na kytaru a Clapton tam hraje
  • 00:04:52 na stratocaster,
    kytaru s krásným zvukem.
  • 00:04:56 Já tu desku miloval
    a tak jsem se to naučil.
  • 00:04:59 Tak to bylo, něco jsem slyšel
    a naučil jsem se to.
  • 00:05:02 Byl jsem schopen
    napodobit ten zvuk.
  • 00:05:14 Clapton měl takový trik,
    že si podložil selektor
  • 00:05:17 a tady uprostřed dostal
    tenhle zvuk.
  • 00:05:20 Jako to dělal Hank Marvin
    v šedesátých letech.
  • 00:05:23 Velcí hráči na kytaru mají vždycky
    něco, podle čeho je poznáte.
  • 00:05:28 Něco jako podpis.
    V té jejich hře je něco
  • 00:05:33 Třeba jako
  • 00:05:37 -Víte, koho hraju?
    -To je B. B. King.
  • 00:05:40 Přesně. Každý, když uděláte
    tohle, každý řekne B. B. King.
  • 00:05:46 To je pro každého kytaristu snem.
    Mít takový zvukový podpis.
  • 00:05:51 Že zahrajete jednu dvě noty
  • 00:05:59 A poznáte to. I když to někdo
    špatně napodobuje, jako já.
  • 00:06:05 Všichni řeknou, hraje B. B. Kinga!
  • 00:06:08 Koukal jsem na dokument o něm,
    jak se objevil, zpíval jingly,
  • 00:06:13 moderoval v rádiu,
    ale toužil po tom hrát naživo.
  • 00:06:17 Pořád, dodneška má víc koncertů
    než já, a to je mu skoro devadesát.
  • 00:06:22 To je vůbec možné,
    hrát víc koncertů než vy?
  • 00:06:26 To je nedorozumění.
    Já hraju jenom 105krát do roka.
  • 00:06:30 Možná trochu míň nebo víc,
    ale vždycky tak nějak.
  • 00:06:33 Ale pár set dnů to trvá, 225 dní,
    připravit těch 105 koncertů.
  • 00:06:38 Takže to vychází na každý druhý
    nebo třetí den. Ale nestěžuju si.
  • 00:06:44 Jak na vás B. B. King přišel?
  • 00:06:47 Když jsem byl malý,
    byl jsem v kapele, bylo mi 11,
  • 00:06:51 a sháněl jsem peníze
    na super nintendo,
  • 00:06:54 jak to tak v jedenácti bývá.
  • 00:06:57 Měli jsme kapelu, hráli jsme
    v okolí New Yorku, v Buffalu...
  • 00:07:02 A tam si mě všiml promotér koncertu
    B. B. Kinga a rozhodl se,
  • 00:07:06 že vystoupíme jako předkapela.
  • 00:07:09 A jeho tehdejší manažer zájezdů,
    Shermann, mě viděl hrát
  • 00:07:14 a představil mě B. B. Kingovi.
  • 00:07:16 B. B. přišel a viděl jak hraju,
    i když to byla náhoda,
  • 00:07:20 že tam zrovna byl.
  • 00:07:22 A tak jsem se s ním potkal,
    vyfotil jsem se s ním,
  • 00:07:26 hrál jsem s ním na scéně a dostal
    jsem nabídku na další koncerty.
  • 00:07:30 Tím vzniklo přátelství,
    které trvá už 25 let.
  • 00:07:34 B. B. hraje na jedné z mých desek
    a je to v podstatě důvod,
  • 00:07:38 proč tu dneska sedím.
    -To je velmi velkorysý člověk.
  • 00:07:42 Velkorysý, prostý, a umí
    dokonale sdílet s lidmi hudbu.
  • 00:07:48 Dal vám nějaké rady?
  • 00:07:50 V podstatě mi řekl - dělej to,
    co děláš, bez ohledu na to,
  • 00:07:54 co je zrovna v módě.
  • 00:07:56 On se nikdy nepřizpůsoboval,
    dělej, co děláš, jsi v tom dobrej.
  • 00:08:01 -Zpívej a dávej pozor na prachy.
    -Hlídej si peníze, jo?
  • 00:08:05 Přesně. Koukej, aby ti platili.
    Tyhle tři věci se mnou jdou pořád.
  • 00:08:10 On to dokola opakuje.
  • 00:08:11 Ze začátku jsem si myslel
    - tohle už jste říkal,
  • 00:08:15 ale pak mi došlo,
    že jde rovnou k věci.
  • 00:08:18 Dělej to, co děláš,
    zpívej a hlídej si peníze.
  • 00:08:21 Jak jednoduché.
  • 00:08:23 Jednoduché a výstižné.
  • 00:08:26 Jedna z těch věcí,
    co charakterizuje vaši hru,
  • 00:08:29 je způsob, jakým frázujete.
  • 00:08:32 Já myslím, že je tolik možností,
    jak to udělat.
  • 00:08:35 Mohl byste nám udělat takovou
    rychlou ukázku, na příkladu
  • 00:08:39 nějaké jednoduché melodie,
    co všechno se s frází dá dělat?
  • 00:08:43 Co to je fráze.
    Většinou fráze je jeden riff.
  • 00:08:52 Pak můžete zahrát oktávu
  • 00:09:01 Ale u takové jednoduché melodie
    můžete použít i vibrační páku
  • 00:09:12 a potom změnit melodii...
  • 00:09:25 A pak je něco jako různé otisky
    prstů, například, jakmile vezmete
  • 00:09:29 za vibrační páku,
    hrajete stylem Jeffa Becka.
  • 00:09:37 Tyhle věci hrozně závisí na hmatu.
  • 00:09:40 Kytara je nejdotykovější nástroj,
    možná víc než housle
  • 00:09:45 nebo jiné strunné nástroje.
  • 00:09:47 Protože každý, kdo vezme kytaru
    do ruky máte kabel,
  • 00:09:51 kytaru a zesilovač,
    ale ono to nezní stejně,
  • 00:09:55 jako kdybyste hrál vy.
  • 00:09:58 Kdybychom dali kytaru
    do ruky všem v téhle místnosti,
  • 00:10:02 každý by hrál jinak.
  • 00:10:04 Protože ten pravý zvuk kytary
    vychází z prstů.
  • 00:10:08 Víc než z nástroje.
    A každý má svůj dotek.
  • 00:10:11 Já ten svůj dotek
    ještě musím najít.
  • 00:10:14 Aspoň ve své hlavě, někdo říká,
    že to tam slyší, ale já ne.
  • 00:10:19 Každý má svůj styl skluzu.
  • 00:10:24 Vidíte, to jsem si dal dohromady
    z toho, co jsem slyšel u lidí,
  • 00:10:29 jako je Eric Johnson.
  • 00:10:31 U těch kytaristů,
    co mají lepší techniku.
  • 00:10:35 A potom, v průběhu riffu,
    kdy se vám už nechce
  • 00:10:38 jenom hrát a poslouchat noty,
    tak tam můžete zamíchat blues.
  • 00:10:57 Takže v podstatě tím,
    že dáváte dohromady
  • 00:11:01 všechny možné styly,
    si vytvoříte svůj vlastní zvuk.
  • 00:11:04 Vaše osobité frázování.
    No a je to...
  • 00:11:08 Je to hodně složité,
    ale dneska už to umím.
  • 00:11:11 Na kytaře je skvělé,
    že nemáte žádného prostředníka,
  • 00:11:15 žádnou klávesnici,
    že udeříte přímo do té struny.
  • 00:11:19 Že mezi vámi a strunou nic není,
    jenom ten prst a struna.
  • 00:11:23 Přesně - prst a struna.
  • 00:11:25 Takže můžete věci měnit,
    jak chcete.
  • 00:11:28 Můžete. Já mám tvrdé struny,
    abych nehrál pořád tolik not.
  • 00:11:32 Někdo má rád měkké struny.
  • 00:11:35 Někdo má velmi tvrdý úder,
    hraje celou vahou ruky.
  • 00:11:38 Já používám tvrdé trsátko
    na tvrdé struny,
  • 00:11:42 ale mám lehký úder.
  • 00:11:44 Získám bohatší zvuk,
    aniž bych musel tvrdě udeřit.
  • 00:11:48 To je jedna z věcí, kdy záleží
    na tom, jak chcete kytaru nastavit.
  • 00:11:55 Tahle kytara má tři snímače,
    obvykle hraju na Gibson Les Paul.
  • 00:12:00 A tahle ta je
    Je pěkná a je růžová.
  • 00:12:05 Koupil jsem jí, protože mám rád
    kytary Hanka Marvina. Tak.
  • 00:12:10 Riff je taky něco základního.
  • 00:12:12 Většina písní je založená
    jenom na riffech.
  • 00:12:16 Kdybyste si měl vzpomenout
    na tři slavné riffy, které máte rád.
  • 00:12:20 Jeden z nejlepších riffů
  • 00:12:26 Skvělý. Všichni hned začnou hrozit!
  • 00:12:30 Ruce letěj do vzduchu,
    jak to slyšíte.
  • 00:12:33 A tohle je další skvělý riff.
    A k tomu vám pak něco řeknu.
  • 00:12:43 Hrajeme naší verzi písně
    WHO'S BEEN TALKING Howlina Wolfa.
  • 00:12:47 A na desce, když jel do Londýna,
    řídil nahrávání a začal zpívat...
  • 00:12:59 Tak nějak to předběhlo
    WHOLE LOT OF LOVE od Zeppelinů,
  • 00:13:03 ale bylo to ve stejné době
    a se stejnými hráči.
  • 00:13:07 Takže ten riff je v písni
    Howlina Wolfa
  • 00:13:10 a v písni WHOLE LOT OF LOVE,
    ale stejně je skvělý.
  • 00:13:13 Je to velké dědictví blues.
  • 00:13:16 A proto mám tak rád ty kluky
    z Anglie, jak to převzali.
  • 00:13:20 A my to dneska známe
    jako heavy metal nebo rock,
  • 00:13:23 ale já v tom pořád slyším
    Howlina Wolfa.
  • 00:13:27 JUMPING JACK FLASH,
    to je taky výborný riff.
  • 00:13:29 Já Stony zas tak nemusím.
  • 00:13:32 Mě se pořád někdo ptá -
    to je otázka typická pro časopisy
  • 00:13:35 jako Rolling Stone, takové ty
    nesmysly jako: Beatles, nebo Stoni?
  • 00:13:39 Já říkam, pardon, ani jedno.
    Neposlouchám ani jedny.
  • 00:13:42 Ta hudba se mi líbí, ty písničky
    jsou bezvadné, jak jedny,
  • 00:13:46 tak druhé, obě kapely,
    ale není to můj styl.
  • 00:13:49 JUMPING JACK FLASH je skvělý riff.
  • 00:13:55 Keith toho hodně pochytil
    od člověka jménem Ry Cooder,
  • 00:13:59 hraní na pětistrunnou kytaru,
    otevřené ladění a tak,
  • 00:14:03 ale já nějak... můj nejoblíbenější
    riff by asi byl...
  • 00:14:13 A zase je to odvozeno
    z písně Johna Lee Hookera,
  • 00:14:17 ale my slyšíme ZZ Top
    a jejich GRANGE.
  • 00:14:20 To vás úplně zavede
    na konkrétní místo,
  • 00:14:24 jestli jste někdy cestoval
    po východním Texasu?
  • 00:14:28 Je nejlepší vidět to za dne,
    my cestujeme pořád v noci.
  • 00:14:32 Ale když jsme ještě jezdívali
    přes den,
  • 00:14:35 jel jste východním Texasem,
    na cestě na nějaký koncert,
  • 00:14:39 třeba do Beaumontu.
  • 00:14:41 Viděl jste ta malá městečka,
    a když jste měl štěstí
  • 00:14:44 a zrovna jste poslouchal v rádiu
    klasický rock,
  • 00:14:47 slyšel jste tu písničku.
    Oni ji hrajou tak suše.
  • 00:14:51 -Vy koukáte ven a tam je
    -Osmdesát mil ničeho.
  • 00:14:55 Přesně tak. Až na nějaké boudy
    a malé bary a kiosky podél cesty.
  • 00:14:59 Říkáte si, tohle je zvuk Texasu.
  • 00:15:06 My jsme tam jednou jeli
    a u cesty byl nápis:
  • 00:15:09 "Popelnice, jedna míle".
  • 00:15:12 A to bylo největší vzrušení
    na dalších dvacet mil.
  • 00:15:16 Amerika je totiž strašně rozlehlá
    země. Obrovská, míle prázdnoty.
  • 00:15:21 Je dobré mít plnou nádrž.
  • 00:15:24 To je luxus,
    který si v Evropě nemůžete dovolit.
  • 00:15:28 Protože všude je něco.
  • 00:15:31 To jo, žije tu hrozně moc lidí.
  • 00:15:34 Ale je úžasné
    tu americkou prázdnotu zažít.
  • 00:15:37 A s takovouhle hudbou
    to jde skvěle dohromady.
  • 00:15:40 Dobrá písnička a dobrý riff
    a dobrá kytara v písničce, to je
  • 00:15:45 někam vás to zavede.
  • 00:15:47 To je jedna z těch úžasných věcí
    v hudbě.
  • 00:15:50 Když jsem vás viděl hrát
    na koncertě, tak mi připadalo,
  • 00:15:54 že se staráte o to,
    aby se lidi bavili.
  • 00:15:56 Že nejste jen ponořený do hudby,
    ale že vám opravdu jde o to,
  • 00:15:59 aby to diváky bavilo.
    A to je přístup, který mám rád.
  • 00:16:03 Neživí mě kytara, ani blues,
    ani zpívání,
  • 00:16:07 živí mě to, že bavím lidi.
  • 00:16:09 A moje práce Moje hudba
    není politická, nikoho neuráží,
  • 00:16:14 je založená na blues.
  • 00:16:16 A moje práce je 2 a čtvrt hodiny
    dneska večer, v krásném městě
  • 00:16:21 jménem Praha, bavit lidi.
    Od osmi do čtvrt na jedenáct.
  • 00:16:25 A když si tohle pořád uvědomujete,
    je váš život mnohem jednodušší.
  • 00:16:31 Nenecháte se chytit do
  • 00:16:39 Prostě nezáleží vám na tom,
    když o vás někdo napíše
  • 00:16:42 něco negativního, jako třeba:
  • 00:16:45 Jak on nosí ty sluneční brýle,
    to je tak namyšlené.
  • 00:16:49 Víte, proč nosím brýle?
    Jsem citlivý na prudké světlo.
  • 00:16:55 Takže jestli nechcete,
    abych celý koncert mhouřil oči,
  • 00:16:59 musím mít tmavé brýle,
    protože ně mě svítí dva boďáky.
  • 00:17:03 Proč nosím oblek?
    Protože věřím na starou mantru:
  • 00:17:07 Měl bych se líp obléct než lidi,
    co na mě jdou,
  • 00:17:11 abych jim vyjádřil úctu.
  • 00:17:14 Nevylezu jen tak
    v tričku a džínách,
  • 00:17:17 i když dřív jsem si
    připadal hloupě.
  • 00:17:25 A leckdo se vás snaží zařadit
    na nějaký žebříček kytaristů.
  • 00:17:33 Je celá hromada časopisů,
    co dokola píšou, kdo je nejlepší.
  • 00:17:40 Nejlepší neexistuje. Chlap z ulice.
    Vy. Ten za kamerou.
  • 00:17:45 Může jít dnes večer domů,
    vytáhnout kytaru a všem to natřít.
  • 00:17:49 O to nejde. Ale klidně by mohl,
    má tričko s Hendrixem.
  • 00:17:54 Ale v okamžiku, kdy vypnete
    knoflíky - jsem bluesman,
  • 00:17:58 jsem kytarista, jsem zpěvák,
    a zapnete - bavím lidi,
  • 00:18:03 je všechno mnohem snazší.
  • 00:18:07 V ten okamžik jste to zvládl
    a divák, ať má nebo nemá rád
  • 00:18:11 ten styl hudby, se aspoň baví.
    A doufejme, že přijde zas.
  • 00:18:19 A taky vám publikum něco vrací,
    když jste s ním v kontaktu.
  • 00:18:23 Ta energie se vrací.
    Já myslím, že se líp hraje, ne?
  • 00:18:27 To ano, ale my bohužel hrajeme
    pro velké davy.
  • 00:18:30 Já moc lidí nevidím.
  • 00:18:33 Vidím tak do čtvrté řady,
    víc toho nevidím.
  • 00:18:36 -Aspoň to.
    -Ale musíte hrát pro zadní řady.
  • 00:18:40 A když hrajete pro zadní řady,
    hrajete pro masu.
  • 00:18:44 A hrajete radši ve studiu,
    nebo naživo?
  • 00:18:47 Naživo, mnohem radši.
    A já vám řeknu proč.
  • 00:18:51 Mám skvělého producenta
    Kevina Shirleyho.
  • 00:18:55 Produkoval mých posledních
    15 desek. Ve studiu je skvělý.
  • 00:18:59 V tom prostředí jenom kvete.
    To je studio plné tvořivosti.
  • 00:19:04 Jenomže já jsem pořád dítě,
    mám poruchu koncentrace - ADD.
  • 00:19:08 Já musím dělat věci rychle,
    nenávidím rozhodování.
  • 00:19:15 A ve studiu je
    spousta rozhodování
  • 00:19:18 Já si to odůvodňuji tak,
    že když udělám špatnou nahrávku,
  • 00:19:22 tak mám dvě možnosti.
  • 00:19:24 Vyrovnat se s tím, nebo skoupit
    všechny ty nosiče a spálit je.
  • 00:19:29 Trošku drahé.
  • 00:19:31 A to mi věřte, že vím,
    o čem mluvím.
  • 00:19:34 Natočil jsem pár věcí tak špatných,
    že se hodí jen
  • 00:19:37 jako tácek pod skleničku.
  • 00:19:40 Živý koncert, když hraju dobře,
    jako včera ve Vídni,
  • 00:19:43 skvělý koncert, úžasné vystoupení.
  • 00:19:46 Večer předtím to bylo podle mě
    průměrné vystoupení,
  • 00:19:50 ale skvělá věc na tom koncertu
    předevčírem byla - mám před sebou
  • 00:19:55 Vídeň a tam se zachráním.
  • 00:19:58 A kdybych hrál průměrně zítra,
    mám pořád ještě Kodaň za 4 dny.
  • 00:20:03 A tam to setřesu.
  • 00:20:05 Naučíte se víc na špatných
    koncertech.
  • 00:20:09 Na špatném koncertě
    se o sobě dovíte víc o tom,
  • 00:20:13 jak fungovat na jevišti,
    než na tom dobrém.
  • 00:20:17 Tam jde všechno podle plánu.
  • 00:20:20 Slezete z jeviště,
    jdete do autobusu,
  • 00:20:24 všichni se chválí,
    byl jsi skvělej, ne, já byl skvělej,
  • 00:20:29 všichni byli skvělí...
    Tak, jak to bylo v plánu.
  • 00:20:32 Na špatném koncertě,
    tam zkoumáte jako pod mikroskopem,
  • 00:20:37 co to vlastně hrajete.
  • 00:20:39 Což není někdy úplně příjemné.
  • 00:20:45 S Kevinem pracujete
    už pěknou řádku let.
  • 00:20:49 Od roku 2005.
  • 00:20:51 A já bych řekl,
    že máte pořád stejného manažera
  • 00:20:54 -Ano, 23 let.
    -Takže od začátku?
  • 00:20:56 -Ano, od začátku.
    -A on si vás našel?
  • 00:20:59 Vlastně mí první manažeři
    byli máma s tátou.
  • 00:21:03 -Aha, takže pak přišel váš manažer?
    -On mě viděl v televizi.
  • 00:21:06 Viděl mě v jednom pořadu,
    v magazínu o hudebních novinkách.
  • 00:21:11 Přijeli za mnou,
    aby natočili toho malého kluka,
  • 00:21:14 co má své vlastní koncerty.
  • 00:21:16 Bylo to takové zvláštní...
  • 00:21:19 Najednou u nás v domě někdo točí,
    Já jsem moc nevěděl, co s tím?
  • 00:21:23 Ale sestra byla v televizi,
    tak byla šťastná.
  • 00:21:27 Ale myslím, že když máte kolem sebe
    ty správné lidi, že je to požehnání.
  • 00:21:32 Protože s nimi trávíte tolik času.
    To je něco jako rodina, ne?
  • 00:21:36 To je potřeba, ano.
  • 00:21:39 A já taky pořád slyším od muzikantů
    nějaké historky o manažerech.
  • 00:21:44 Manažer tohle, tamhle to,
    stěžují si na ně,
  • 00:21:47 pořád jen o tom, co měli mít,
    a co nedostali.
  • 00:21:50 Tak se na to nemůžete koukat.
  • 00:21:53 Každý den ráno můžete říct,
    dneska budu vstávat ve dvě.
  • 00:21:57 Odpoledne.
  • 00:22:01 -To máte štěstí.
    -To ano.
  • 00:22:04 Ale v pětadvaceti jsem
    tvrdě pracoval,
  • 00:22:08 abych teď mohl žít jako student.
  • 00:22:11 Ale já nechodím spát
    příliš pozdě, hned po koncertě,
  • 00:22:14 ale to není důležité.
  • 00:22:17 Každý den, když ráno vstanete
    a můžete jakýmkoli způsobem,
  • 00:22:22 ať hrajete ve Vídni nebo u Pepy
    v baru, ve studiu, jakkoliv,
  • 00:22:26 kdykoli je ve vašem životě hudba,
    vy si s ní vyděláváte na živobytí,
  • 00:22:31 ať je to jakýmkoli způsobem,
    tak je to dobrý den.
  • 00:22:41 Protože já bych nevěděl,
    co jiného bych měl dělat,
  • 00:22:45 kdybych si měl vybrat.
    Kdybych neměl hudbu.
  • 00:22:51 Kdybych neměl jak dát
    průchod tvořivosti?
  • 00:22:55 Takže když se umělec upne na to,
    co nedostal,
  • 00:22:59 co ho v kariéře minulo,
    pár takových znám,
  • 00:23:02 co mají tenhle komplex. Těžký.
  • 00:23:06 Když si řeknete, mám štěstí,
    že můžu hrát, ať je to, jak chce,
  • 00:23:10 máte hned život mnohem jednodušší.
  • 00:23:15 Napadlo vás někdy,
    jaké máte úžasné jméno?
  • 00:23:19 -Každý říká, že
    -To je tak pozitivní jméno!
  • 00:23:22 Evropani pořád říkají,
    to je skvělé jméno.
  • 00:23:26 A Američani...
  • 00:23:29 Bona Co?
  • 00:23:33 A přitom se to čte foneticky!
  • 00:23:36 V češtině, když se řekne masa,
    tak to znamená hodně něčeho.
  • 00:23:40 A bona, to je dobrý.
    Takže vy přinášíte spoustu dobrého.
  • 00:23:44 Je to kladné jméno!
  • 00:23:47 Bonamassa, to znamená dobrý,
    což je takové krásné svědectví.
  • 00:23:52 A jestli to za dva týdny ode dneška
    uvidíte na tričku, tak se urazím!
  • 00:23:59 Tak vám děkuji,
    že jste do našeho pořadu přinesl
  • 00:24:03 spoustu dobrého.
    Moc hezky se s vámi povídalo.
  • 00:24:07 Myslíte si, že byste nám
    jako zákusek mohl něco zahrát?
  • 00:24:11 To jste mě dostal.
    No, aspoň to bude napínavé!
  • 00:25:16 Dnes byl naším hostem NA PLOVÁRNĚ
    JOE BONAMASSA.
  • 00:25:22 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2014

Související