iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
22. 4. 2012
21:25 na ČT2

1 2 3 4 5

143 hlasů
58411
zhlédnutí

Na plovárně

Ondřej Vetchý

Český populární herec

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Ondřejem Vetchým

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Charakterizovat našeho dnešního
    hosta zase nebyl
  • 00:00:30 tak velký problém.
  • 00:00:32 Protože o něm platí totéž,
    co o mém psu. On se pere.
  • 00:00:36 A pere se na všech úrovních.
  • 00:00:38 Pere se jako chlap,
    pere se jako umělec
  • 00:00:42 a pere se jako občan.
  • 00:00:44 A taky se pere jako sportovec,
    protože v judu dosáhl
  • 00:00:47 jakéhosi mistrovského stupně.
  • 00:00:50 Ale vy ho budete nejspíš znát
    jako vynikajícího herce.
  • 00:00:53 Ve chvíli,
    kdy točíme tento rozhovor,
  • 00:00:56 má nominaci na Českého lva,
    a věřím,
  • 00:00:58 že až se to bude vysílat,
    tak už bude jeho držitelem.
  • 00:01:02 Vítám NA PLOVÁRNĚ
    ONDŘEJE VETCHÉHO, ahoj.
  • 00:01:05 -Ahoj. Dobrý večer,
    ahoj, Marku.
  • 00:01:07 -Prosím tě, pral ses už jako kluk?
    Bylo to v tobě vždycky?
  • 00:01:10 -Určitě jo, ale musím říct,
    že když jsem byl malinkatý,
  • 00:01:14 tak jsem se bál stejně
    jako teď, akorát jsem nevěděl,
  • 00:01:17 že se musím prát i přesto,
    že se bojím.
  • 00:01:20 Já jsem si myslel,
    že ten strach mě omezuje v tom,
  • 00:01:23 abych se projevoval tak,
    jak cítím.
  • 00:01:25 A teprve v dospělosti
    nebo v dospívání jsem zjistil,
  • 00:01:28 že ten strach je od toho,
    aby se překonával.
  • 00:01:31 Takže já se bojím pořád,
    ale navzdory tomu se pořád peru.
  • 00:01:35 A když se člověk rozhlídne
    kolem sebe, tak vidí,
  • 00:01:38 že hodnoty, v které věří,
    které vyznává, tak je potřeba,
  • 00:01:42 aby je bránil tímto brachiálním
    způsobem, protože jinak prostě
  • 00:01:45 ty hodnoty nebudou.
  • 00:01:48 -Ale pro tebe to je docela
    tenký led, protože ty,
  • 00:01:52 když už se pereš, ty musíš dávat
    bacha, abys nikoho nezabil?
  • 00:01:58 -To je zase část mojí povahy,
    že když už jsem nucený prát,
  • 00:02:02 tak se snažím prát
    spíš sportovním způsobem.
  • 00:02:05 -Jako férově.
  • 00:02:09 -Protože oni ti rváči,
    takoví ti hospodský,
  • 00:02:12 tak oni často používají
    nedovolený prostředky.
  • 00:02:16 Když se třeba dopustili
    nějaký úskočnosti nebo něčeho,
  • 00:02:19 co nebylo fair play,
    tak mě to strašně vybudí k tomu,
  • 00:02:23 že pak začnu bojovat daleko víc.
  • 00:02:26 Do tý doby jsem to bral
    jako konfrontaci 2 mužů,
  • 00:02:29 která může probíhat slušně,
    čestně, aniž bychom se
  • 00:02:33 chtěli zranit, ale je-li ta situace
    takhle vyhrocená...
  • 00:02:38 Vím, že jednou na mě kluk
    vyndal nůž, a protože něco
  • 00:02:42 ukradl, tak já jsem ho chytil,
    odzbrojil jsem ho,
  • 00:02:45 a teprve potom, když jsem ho
    odtáhl ze silnice,
  • 00:02:48 tak mi došlo, že vyndal nůž,
    a to už jsem se naštval.
  • 00:02:52 A teprve pak jsem se začal
    chovat agresivně.
  • 00:02:55 Ale to už bylo po všem,
    to už jsem se musel ovládnout
  • 00:02:57 intelektuálně,
    abych se nezachoval jako prase.
  • 00:03:00 -A vyhráváš většinou?
  • 00:03:02 -Většinou vyhrávám,
    ale to se může kdykoli změnit.
  • 00:03:05 Vždycky se najde někdo lepší
    než ty, takových je hodně.
  • 00:03:08 Tam jde spíš o to,
    že do toho někdy musíš jít,
  • 00:03:11 i když víš, že budeš bit.
    Ale o tom překonávání to je.
  • 00:03:15 Ty lidi ti za to stojí,
    nebo ta situace.
  • 00:03:17 Ale v téhle zemi je velmi těžké
    si připustit, že jsou tady
  • 00:03:21 chlapi, kteří věří v hodnoty,
    které si většina lidí
  • 00:03:24 vůbec neumí představit.
  • 00:03:26 A oni jsou pro ty hodnoty
    schopní udělat cokoliv,
  • 00:03:29 včetně toho, že nasadí svůj život.
  • 00:03:32 Myslím, že těmhle lidem
    se nežije lehce,
  • 00:03:34 protože většinová společnost
    vůbec neví, o čem je řeč.
  • 00:03:38 Většinová společnost,
    myslím si, obávám se,
  • 00:03:40 bude v nich spíš hledat
    podivíny, kteří jsou ohrožující
  • 00:03:44 jejich obzory, jejich stereotypy,
    jejich tzv. jistoty.
  • 00:03:48 Ty lidi se často můžou dostat
    do rozporu s tím životem
  • 00:03:51 kolem sebe a s establišmentem.
  • 00:03:56 -Ty máš tenhle přístup
    ale i k umění.
  • 00:03:58 V tom divadle jsi taky rváč?
  • 00:04:01 -Víš co, já strašně nerad pracuju,
    já strašně nerad
  • 00:04:04 hraju představení.
    Stojí mě to hodně sil.
  • 00:04:07 Mám z toho strašný nervy,
    ale ta moje přehnaná odpovědnost,
  • 00:04:11 odpovědnost za to,
    že to pak budu muset urvat.
  • 00:04:15 Je to asi takhle - jako kdybych měl
    dispozice k tomu,
  • 00:04:19 že můžu zaběhnout
    100 metrů za 10 vteřin.
  • 00:04:22 Mám pro to všechny předpoklady,
    ale třeba se mi nechce běhat.
  • 00:04:26 A nebo vím, že mě to bude strašně
    bolet a vyhýbám se tomu,
  • 00:04:29 jak můžu. Běžím-li však,
    může se snadno stát,
  • 00:04:32 že v tom startu budu
    tak zodpovědný, že se třikrát
  • 00:04:35 nebo dvakrát nebo jednou uleju
    a budou mě diskvalifikovat.
  • 00:04:39 Je to hodně nepříjemný
    pozoruhodný nastavení.
  • 00:04:42 Takže všechny dispozice,
    který v sobě mám, mimo hlavu,
  • 00:04:45 jsou pro tuto profesi ideální.
  • 00:04:47 -Co děláš, když zkoušíš
    představení, teď vidíš,
  • 00:04:49 že to nejde.
  • 00:04:51 Teď se blíží premiéra,
    přijdou generálky,
  • 00:04:54 a pořád to nejde.
    Máš způsob, jak to řešit?
  • 00:04:57 -To má určitě dvě roviny,
  • 00:04:59 Jedna je, jestli to jde
    nebo nejde mně.
  • 00:05:02 Mně se stalo v jednom představení
    v Činoherním klubu,
  • 00:05:05 že jsem nevěděl úplně přesně,
    co s tím.
  • 00:05:08 Protože jinak naprosto funguje
    model, že tomu přestanu překážet
  • 00:05:13 svým egem, svou hlavou
    a napojím se na tu postavu
  • 00:05:16 a ona mě bezpečně provede
    tím příběhem.
  • 00:05:19 Čím víc budu vypojovat mozek
    a ego, tím lepší výkon podám.
  • 00:05:25 Ne tak u pana Kundery.
  • 00:05:27 V "Ptákovině", kterou hrajeme
    v Činoherním klubu -
  • 00:05:30 a to jsem ještě v takový výlučný
    pozici, že mě ještě trénuje
  • 00:05:33 v Činoherním klubu pan Smoczek,
    který je génius,
  • 00:05:36 a že tam pracuju s O. Sokolem,
    který je strašně šikovnej
  • 00:05:39 a talentovanej režisér.
  • 00:05:41 Takže to všechno hraje
    jakoby pro mě.
  • 00:05:45 Pan Smoczek, když pominu,
    že je to pro mě past,
  • 00:05:48 protože kdybych si chtěl dát
    pauzu od divadla,
  • 00:05:51 tak kvůli panu Smoczkovi,
    ale i kolegům, jsem v pasti.
  • 00:05:55 Další rovina je, že on tě tak
    připraví na to samotný
  • 00:05:59 představení, na to utkání,
    na to klání, že jsi tak vybavený,
  • 00:06:04 že když to pokazíš,
    tak to je jenom tvoje chyba.
  • 00:06:07 Naštěstí si to většina herců
    neuvědomuje, že dostali veškeré
  • 00:06:12 vybavení od Ladislava Smoczka.
    Víc už pro ně udělat nemůže.
  • 00:06:16 Pan Smoczek mi připomíná
    člověka, použi-li analogii
  • 00:06:20 fotbalovou - to říkal pan Brückner,
    trenér nároďáku:
  • 00:06:25 Víte, vy jako trenér vidíte
    víc než hoši na hřišti.
  • 00:06:34 Oni jsou ohraničeni
    tím prostorem,
  • 00:06:37 v kterým se pohybujou,
    nevidí to plasticky, prostorově,
  • 00:06:41 nemají nadhled. A vy vidíte,
    jaký by bylo optimální řešení,
  • 00:06:45 tak na ně voláte,
    abyste jim pomohl.
  • 00:06:48 Pak se stane, že se objeví někdo,
    kdo udělá úplně přesně to,
  • 00:06:52 co vy vidíte zvenku,
    přitom je na tom place.
  • 00:06:55 A vy jste fascinovanej,
    že na něj nemusíte volat.
  • 00:06:58 A pak se stane zázrak.
  • 00:07:00 Objeví se hráč, který udělá něco,
    co vás nenapadlo, že lze udělat,
  • 00:07:05 přestože jste měl tu výhodu
    a viděl to takhle s nadhledem
  • 00:07:10 jako Pánbůh. Pan Smoczek
    tohle chce po nás.
  • 00:07:13 Chce, abychom se stali součástí
    a v té tvořivosti to posunuli
  • 00:07:18 ještě kamsi, kam vás přivede,
    a vy z toho uděláte
  • 00:07:22 něco nezaměnitelného,
    něco tvůrčího, stanete se
  • 00:07:25 součástí nejen představy génia,
    ale posunete to ještě dál.
  • 00:07:30 A to po vás chce.
    A takhle my pracujeme.
  • 00:07:34 A u toho pana Kundery
    se stala věc, kdy já hraju,
  • 00:07:37 myslím si, že to je postava
    pana Kundery, kterou vměstnal
  • 00:07:42 do hry "Ptákovina", a než jsem
    zjistil, že tam jsou roviny
  • 00:07:46 bytostně intelektuální,
    potom manipulační,
  • 00:07:49 kdy on vlastně dělá,
    že je někdo jiný
  • 00:07:52 a hraje si s těmi lidmi,
    a pak naprosto autentický,
  • 00:07:55 kde je se svou milovanou,
    a může si to dovolit -
  • 00:07:59 to je jediný člověk,
    který si to může dopřát -,
  • 00:08:02 tak než mi došlo,
    že jsou tam ty tři roviny...
  • 00:08:04 Přestože pan Smoczek dělal
    všechno pro to,
  • 00:08:07 abych to pochopil,
    tak uplynulo 15 představení.
  • 00:08:10 Do té doby, budeme-li se bavit
    o nějakých dispozicích, talentu,
  • 00:08:14 tak naopak talent mě zrazoval
    v tom, že je někde chyba.
  • 00:08:17 A když jsem si uvědomil,
    že musím ty věci oddělovat,
  • 00:08:20 že musím mít neustále mozek
    přítomný, a že se nemůžu
  • 00:08:23 spolehnout na svou intuici
    a empatii, takže mě neprovede.
  • 00:08:26 To bylo to, co mě strašně mátlo.
  • 00:08:28 Než jsem na to přišel,
    tak uplynulo 15 představení.
  • 00:08:31 A pan Smoczek mi potom řekl:
    Správně, Ondro.
  • 00:08:34 Ale neřekl mi předtím,
    je to tak a tak,
  • 00:08:37 ale dal mi dostatek informací,
    abych se v tom našel.
  • 00:08:40 A já vím, že tuhle roli hrál
    Miloš Kopecký, který byl
  • 00:08:44 úžasný herec. Hrál to myslím
    v 67. nebo 68. roce Na Zábradlí,
  • 00:08:47 a on zřejmě neměl pana Smoczka.
  • 00:08:50 A i tenhle úžasný, geniální herec,
    jako byl pan Kopecký,
  • 00:08:55 tak mi lidi říkali,
    že byl strašně nervózní,
  • 00:08:58 přeříkával se...
  • 00:08:59 Ale jestliže ho nikdo nepřivedl
    k tomu, že to má tyhle tři
  • 00:09:03 nutně oddělené roviny,
    tak jeho obrovský talent
  • 00:09:07 fungoval naprosto
    kontraproduktivně, zrazoval ho,
  • 00:09:10 a proto on chytil neurózu, paniku.
    A z té hříčky se stalo
  • 00:09:14 pro něj trauma, frustrující,
    a určitě se bál toho představení,
  • 00:09:19 protože si bude zase říkat,
    panebože, jak to, že já,
  • 00:09:22 takhle talentovaný člověk,
    to nemůžu zahrát, jak to má být?
  • 00:09:26 -A to mě zajímá, když jsi na to
    přišel při 15. repríze,
  • 00:09:30 byla při 16. repríze
    odezva diváků lepší?
  • 00:09:33 -Ne, vůbec.-Proto se ptám.
    -Ale tam je na tom nejhorší to,
  • 00:09:37 že to na mě nezapůsobilo
    uklidňujícím dojmem.
  • 00:09:40 Protože, jak já jsem se nemohl
    zbavit mozku a ega,
  • 00:09:43 když jsem to hrál
    těch 15 představeních,
  • 00:09:46 tak tehdy mi došlo,
    že je naopak musím zpřítomnit.
  • 00:09:50 A když jsem je zpřítomnil,
    tak se z toho pro mě stala
  • 00:09:53 daleko větší bolest a utrpení,
    nežli, když jsem to nevěděl.
  • 00:09:57 -A ty to vždycky takhle rozebíráš,
    každou roli?
  • 00:10:00 -No jasně. Když to nepochopíš
    intelektuálně, iracionálně,
  • 00:10:04 empaticky a nejsi schopen
    si ty věci pojmenovat,
  • 00:10:07 tak přece nikdy nevíš,
    jestli to dohraješ.
  • 00:10:10 Já to i tak někdy nevím,
    jestli to dohraju.
  • 00:10:13 Ale když to nedohraju,
    tak vím proč.
  • 00:10:15 Já chci vědět,
    proč to nemůžu dohrát.
  • 00:10:18 -Já bych se vsadil, že běžný divák
    tě považuje právě za herce,
  • 00:10:22 který na tím moc nepřemýšlí,
    který je ten pudový herec.
  • 00:10:26 -Oni řeknou, ale to vypadá,
    že vás to strašně baví.
  • 00:10:29 A já říkám, panebože,
    ještě aby to tak nevypadalo,
  • 00:10:32 když to tak strašně bolí.
  • 00:10:34 To už by byl přece úplný nesmysl,
    abych to divadlo hrál.
  • 00:10:37 -Zkoušel jsi učit někdy?
    -Ano.
  • 00:10:39 -Bavilo by tě to?
    -Bavilo mě to velmi.
  • 00:10:41 Na třech školách dokonce.
  • 00:10:43 -Co jsi učil? Herectví.
    -To mě bavilo strašně.
  • 00:10:45 Překvapilo mě,
    že jsem nikomu nenadržoval.
  • 00:10:48 Snažil jsem se na studenty působit
    tak, že jsem jim říkal,
  • 00:10:52 prosím vás, tohle je čas,
    kdy nejste konfrontovaní
  • 00:10:55 s dospělou populací.
    Nekažte si to. Užijte si to.
  • 00:10:58 Buďte na sebe hodní, naučte se
    ztrácet zábrany při té práci,
  • 00:11:02 abyste věděli, kam jste schopni
    dojít, a podporujte se.
  • 00:11:06 Protože až budete v konfrontaci
    s těmi dospělými v profesi,
  • 00:11:10 tak už se s váma nikdo
    párat nebude.
  • 00:11:13 A budete konfrontovaní
    s těmi nejlepšími, vaše možnosti
  • 00:11:17 se zmenší, vy se zmenšíte.
  • 00:11:19 A pak ještě, prosím vás,
    nikdy nemachrujte,
  • 00:11:22 protože když něco budete umět,
    a já si nejsem jistý, že budete,
  • 00:11:27 tak nemáte důvod.
  • 00:11:28 Když nebudete nic umět,
    tak nemáte už vůbec důvod.
  • 00:11:32 A pak jsem šel 2 roky učit
    na policejní školu sebeobranu,
  • 00:11:35 a pak se mi to tak popletlo,
    že jsem řekl, až budete velcí
  • 00:11:39 a já vás uvidím při nějaké práci,
    jak machrujete,
  • 00:11:43 tak vám rozbiju hubu.
  • 00:11:45 A oni jim spadly bradičky,
    a pak jsem odešel,
  • 00:11:48 a to bylo naposled,
    co jsem je viděl.
  • 00:11:51 -A jsi trpělivý jako kantor?
    -Musím říct, že poměrně jo.
  • 00:11:53 -Já bych řekl, že budeš pruďas?
    -No ani ne.
  • 00:11:56 Já je vnímám láskyplně.
  • 00:11:58 A je fakt, že jsem byl
    asi nejtolerantnější
  • 00:12:01 právě k těm studentům herectví.
  • 00:12:03 Musíš ty děti,
    dokud jsou ještě mladé,
  • 00:12:06 připravit na to, že ta profese
    je zdrcující, je velmi často
  • 00:12:11 nedůstojná, musíš jim v hlavičce
    nechat zabydlet tu možnost,
  • 00:12:15 že to nebude hlavní těžiště
    jejich práce, že si práci
  • 00:12:19 budou muset najít někde jinde.
  • 00:12:22 A to si myslím, že se dá stihnout,
    dokud jsou děti malé.
  • 00:12:25 S každým rokem navíc
    je to bolestnější a bolestnější.
  • 00:12:29 -Ty jsi jeden z mála herců,
    kteří otevřeně říkají,
  • 00:12:31 že je to vlastně moc nebaví.
  • 00:12:33 -Je to strašná bolest. Strašná.
    -Ale že to děláš pořád?
  • 00:12:37 -Jsem v pasti. Vždyť víš sám
    nejlíp, jaká je to past.
  • 00:12:40 A tahle past vede k tomu,
    že ty se připoutáš na lidi.
  • 00:12:44 Jako jsem já přišel
    do Činoheráku...
  • 00:12:46 Já jsem chtěl jít po škole
    na Zábradlí, tam byli chlapi
  • 00:12:50 o 10 let mladší než v Činoheráku.
  • 00:12:52 Tam byl Jirka Bartoška,
    Karel Heřmánek, Pavel Zedníček,
  • 00:12:56 Mirek Dlouhý, pan Mrkvička...
    Byli tam výborní herci!
  • 00:12:59 Já jsem strašně chtěl jít
    na Zábradlí, ale dostal jsem
  • 00:13:03 nabídku do Činoheráku,
    který jsem taky miloval,
  • 00:13:06 ale znal jsem ho míň.
  • 00:13:07 Přišel jsem tam a teď se stala
    ta věc, že jsem se připoutal
  • 00:13:11 k těm chlapům, co tam tehdy byli,
    tak, že věřím, že 5 let se
  • 00:13:15 vydávalo tolik energie,
    že jsme chodili na pivo všichni.
  • 00:13:18 Začali jsme spolu fungovat.
  • 00:13:20 Ale stala se bohužel ta strašná
    věc, že mě začali opouštět,
  • 00:13:24 začali umírat. A pro mě,
    jak mi říkal Petr Čepek,
  • 00:13:27 jak mi říkal Leoš Suchařípa,
    ty tady jednou budeš hrát
  • 00:13:31 místo nás, tak pro mě
    byla ta věc nepřijatelná.
  • 00:13:34 Já jsem říkal,
    já tady nechci hrát místo vás,
  • 00:13:37 já jsem sem přišel,
    abych hrál s vámi, ne místo vás.
  • 00:13:40 A oni řekli,
    ty jednou budeš hrát místo nás.
  • 00:13:43 A já jsem řekl, ne, až vy tady
    nebudete, tak já tady nebudu.
  • 00:13:46 A oni už tam nejsou, já prostě
    10 let hraju místo nich,
  • 00:13:49 jsem z toho zničenej.
  • 00:13:50 Je fakt, že tam mám
    pana Nárožného, pana Pavlatu,
  • 00:13:53 že tam mám pana Taclika,
    pana Dulavu, pana Kikinčuka,
  • 00:13:57 Ondru Sokola... Ale z těchhle
    tam už je jenom Petr Nárožný.
  • 00:14:01 Já jsem tam byl 10 let šťastnej,
    věřím, že oni taky,
  • 00:14:05 a těch druhých 10 let
    mě strašně bolí.
  • 00:14:09 -Ty máš ve svém hereckém portfoliu
    spoustu pěkných negativních figur.
  • 00:14:14 Kolikrát se člověk dívá
    na film a řekne si,
  • 00:14:17 proboha, já bych nechtěl
    na tomhle filmu strávit
  • 00:14:20 půl roku života.
  • 00:14:21 A když to točíš,
    hraješ takovouhle postavu,
  • 00:14:24 kolik ti dá práce to pak
    ze sebe setřást?
  • 00:14:27 -Zvláštní je, že já jsem loni hrál
    asi 3 negativní postavy.
  • 00:14:32 Jedna z nich je film "Konfident",
    to dělal Juro Nvota,
  • 00:14:35 to ještě nemělo premiéru,
  • 00:14:37 to je polsko-slovensko-český film,
    a tam hraju
  • 00:14:40 šéfa kontrarozvědky.
    A on byl asi opravdu kurva.
  • 00:14:44 A já jsem si s tím tak
    lehce hrál, že jsem kurva.
  • 00:14:47 Vůbec jsem neměl pocit...
  • 00:14:51 Myslel jsem si, že je to
    i patrný, že je tam jistá nadsázka.
  • 00:14:55 Pak mi zavolal pan A. Fišárek,
    vynikající střihač, a řekl,
  • 00:14:59 člověče, tobě se podařilo vytvořit
    tak strašnou kurvu,
  • 00:15:02 tak strašnou, že já jsem
    z toho úplně nadšenej.
  • 00:15:05 Já jsem říkal, počkej,
    ale on nebyl zase taková kurva.
  • 00:15:09 A on říkal, byl obrovská kurva.
    Třeba jako Hitler.
  • 00:15:12 Já jsem říkal, děkuji.
    A byl jsem z toho rozpolcený.
  • 00:15:16 Pak mi zavolal Juro Nvota
    ze střižny, který mi řekl,
  • 00:15:19 Ondrík, tak sa pozerám, takú kurvu
    jsi spravil, takú kurvu strašnú...
  • 00:15:23 A já už jsem z toho byl
    trošku vyděšenej, ptám se, jakou?
  • 00:15:27 A on řekl, jako Stalin.
  • 00:15:29 Tak musím říct, že práce
    na téhle roli mě stála
  • 00:15:33 daleko míň při návratu
    do reálného světa,
  • 00:15:36 než práce na filmech,
    kde nehraju zápornou postavu,
  • 00:15:40 Ale hraju postavu,
    která je v nějaké konfiguraci,
  • 00:15:43 která ho ničí.
    A to mi trvá měsíc dva.
  • 00:15:46 Třeba "Vendeta", "Tmavomodrý svět",
    to byly filmy,
  • 00:15:49 kde jsem se z toho dostával
    měsíc, dva měsíce.
  • 00:15:53 Ale tahle strašná kurva,
    tak to je takový,
  • 00:15:55 že se k tomu člověk jen propůjčí,
    ale tím, že to asi nemám
  • 00:16:00 v povaze, tak mě to rychle opustí.
    -To je zvláštní.
  • 00:16:04 -Je to zvláštní.
    Mě to překvapilo.
  • 00:16:06 -Já bych předpokládal, že to
    bude opačně.-Přesně.-A není.
  • 00:16:09 -Pro mě jediný,
    co na těch postavách je,
  • 00:16:11 že je chci obhájit
    a domluvit se s tím režisérem,
  • 00:16:14 necháš mě tu postavu obhájit?
    Jestli ne, tak to dělat nebudu.
  • 00:16:18 Jestli ano, tak ale někdy se
    stane, že je potřeba
  • 00:16:21 na to sáhnout i dramaturgicky
    i scenáristicky.
  • 00:16:24 A jestli o to stojí, přistoupí
    na to, tak pak do toho jdu.
  • 00:16:27 Když mi někdo bere prostor
    a ruší naše úmluvy
  • 00:16:30 v rámci toho předběžného směřování,
    nebo i garantovaného,
  • 00:16:34 třeba stiskem ruku,
    tak pak bojuji i při tom natáčení.
  • 00:16:37 -Už jsi někdy vrátil roli?
    -Vrátil jsem roli několikrát.
  • 00:16:41 Poměrně hodně rolí jsem vrátil,
    musím říct.
  • 00:16:44 Možná jsem vrátil v divadle
    tolik rolí, kolik jsem jich hrál.
  • 00:16:47 Když se budu držet
    Činoherního klubu,
  • 00:16:50 tak tam, když se představení
    povede - stejně jako u vás
  • 00:16:54 v Ypsilonce, tak to představení
    se tam zabydlí.
  • 00:16:57 A je-li úspěšné, tak se hraje
    ne rok, ne dva, ne pět, deset,
  • 00:17:01 ale třeba patnáct.
    A jsou i případy, kdy i dvacet.
  • 00:17:04 A nebo i třicet.
  • 00:17:05 Tím myslím, že se vyrovnáme
    divadlu... -Járy Cimrmana.
  • 00:17:09 -Přesně. Je fakt, že tam jsou
    představení, kde už vlastně,
  • 00:17:13 když i já jsem přišel
    do Činoherního klubu
  • 00:17:15 a oprašoval se Burke -
  • 00:17:18 "Podivné odpoledne
    doktora Zvonka Burkeho",
  • 00:17:21 což napsal pan Smoczek,
    když byl ještě hoch,
  • 00:17:24 a hrál tam pan Pucholt,
    Landovský, úplně jiní herci.
  • 00:17:27 A vlastně jediný, který tam hrál,
    byl Jiří Hálek a Nina Divíšková,
  • 00:17:32 on jako junák, ona jako dívenka.
  • 00:17:35 A já, když jsem přišel
    do Činoheráku, tak o několik let
  • 00:17:38 později se to oprašovalo,
    mezitím se to hrálo v Kobylisích,
  • 00:17:43 tam to hrál pan Nárožný
    místo pana Landovského.
  • 00:17:46 A Olda Vízner měl hrát
    takovou postavu toho tichého,
  • 00:17:49 a on se asi týden
    před tím představením necítil
  • 00:17:52 psychicky dobře, tak za mnou přišel
    pan Smoczek,
  • 00:17:55 jestli bych to za něj nenazkoušel.
  • 00:17:58 A já jsem byl nešťastný,
    protože jsem měl moc práce,
  • 00:18:01 tak jsem přišel za tím Oldou
    a říkal jsem, Oldo, prosím tě,
  • 00:18:05 nehrál bys to?
    Já mám teď moc práce.
  • 00:18:07 A Olda klečel u mého psa,
    u Barči, a upřímně jí lízal
  • 00:18:11 obličej, tak mi došlo,
    že musím za něj zaskočit.
  • 00:18:15 Barča držela jak beran,
    to mě trochu znechutila.
  • 00:18:18 Takže jsem do toho spadl.
  • 00:18:23 A to představení se tam hraje
    35 let kontinuálně
  • 00:18:26 s jinými lidmi.
  • 00:18:28 Teď jsem v té partě už skoro sám,
    jenom s Bolkem,
  • 00:18:32 a vy v tom představení ustrnete.
  • 00:18:34 Z toho hlediska vím,
    že když do nějakého představení
  • 00:18:38 půjdu, a nebude-li špatné,
    tak 10 let zase jsem v pasti,
  • 00:18:42 kdy budu muset sloužit.
  • 00:18:44 Tak velmi obezřetně zvažuji
    nabídku, všechna pro a proti.
  • 00:18:48 A pro mě je teď klíčové,
    abych to dělal s tím,
  • 00:18:52 s kým mi je hezky.
  • 00:18:54 Když mi to nabídne pan Smoczek,
    tak je to těžký odmítnout.
  • 00:18:59 Když mi to nabídne Ondra Sokol,
    je to těžký odmítnout.
  • 00:19:02 Ale přece jenom Ondrovi jsem řekl
    několikrát, potřebuješ mě nutně?
  • 00:19:06 Prosím. On řekl, nezbytně ne.
  • 00:19:08 Já jsem řekl, děkuji,
    tak až budeš nezbytně...
  • 00:19:11 S panem Smoczkem je to
    daleko složitější,
  • 00:19:14 ale k ostatním jsem nemilosrdný.
  • 00:19:16 A třeba bohužel, když tam byl
    pan Srnisko svého času šéf,
  • 00:19:20 tak on přišel a řekl třeba:
    "Ondri, životná roľa."
  • 00:19:23 Tak jsem říkal, to je skvělý.
  • 00:19:25 Teď mi to nabídl,
    já jsem to ale dělat nechtěl.
  • 00:19:28 -Kvůli času,
    nebo kvůli povaze té věci?
  • 00:19:30 -Kvůli povaze té věci,
    kvůli kolegům, s kterými jsem
  • 00:19:34 třeba nechtěl být, protože mi to
    přišlo jako příliš velká cena.
  • 00:19:38 A když nejsem v tom zákulisí,
    v tom zázemí, s lidmi,
  • 00:19:41 které miluji, tak to,
    co jsem ochoten pro to obětovat,
  • 00:19:45 ty 2 hodiny na jevišti, protože to,
    co za to dostanu, není adekvátní.
  • 00:19:48 Já jsem ochoten zaplatit
    svou energií, stresy, nervy
  • 00:19:52 za ty 2 hodiny proto,
    že před tím a potom budu s lidmi,
  • 00:19:55 které mám rád.
  • 00:19:57 Nebudou-li tam mí přátelé,
    nebo lidi, s kterými je mi hezky,
  • 00:20:02 tak ta cena je neadekvátně velká.
  • 00:20:04 Takže když mi nabídl
    moji "životná roľu",
  • 00:20:07 tak jsem to odmítl.
  • 00:20:09 On se naštval, ale za 2 měsíce
    mi nabídl další "životná roľa".
  • 00:20:13 To jsem taky odmítl.
  • 00:20:15 A pak mi nabídl potřetí
    "životná roľa", já jsem říkal,
  • 00:20:19 to je vlastně už každá,
    co jste mi nabídl, která to je?
  • 00:20:23 A to byly zrovna "Tři sestry",
    a on řekl, můžete si vybrat.
  • 00:20:27 Já jsem řekl: "Opravdu si můžu
    vybrat?" "Áno." "Tak žádnou."
  • 00:20:32 Jenomže pak šel na mě žalovat
    na magistrát, že mu ničím práci.
  • 00:20:36 A byl z toho velký problém,
    zcela oprávněně,
  • 00:20:39 tak jsem chtěl dát výpověď.
    Ale zase mi to nevyšlo.
  • 00:20:43 Takže takhle já osciluji
    neustále na hraně.
  • 00:20:45 A když mi někdo nabídne roli,
    která není v Činoherním klubu,
  • 00:20:50 tak vůbec se tím nezabývám.
  • 00:20:51 Už v Činoheráku je past,
    když dostaneš nabídku.
  • 00:20:54 -Ale je to krásné - jsi herec,
    který na svou "životná roľu"
  • 00:20:58 stále čaká.
  • 00:21:00 -Čakám, ale iba
    od pana režiséra Strniska,
  • 00:21:03 lebo iný mi životnú roľu nenabídol.
  • 00:21:05 -Jsem rád, že jsi to čekání
    vyplnil návštěvou Plovárny,
  • 00:21:09 a díky, že jsi přišel.
  • 00:21:10 -Já děkuju, musím říct,
    že jak tě prezentují noviny -
  • 00:21:14 jako člověka, který je mírný,
    neprůrazný, s nevyhraněnými názory,
  • 00:21:19 člověka, který si nechá štípat
    na hlavě... -To jsem celý já.
  • 00:21:25 -To jsi celý ty.
    Ale jak tě tak znám,
  • 00:21:28 tak mi je strašně milé,
    že jsi vyhraněný, že si nenecháš
  • 00:21:32 nic štípat na hlavě,
    že když se ti něco nelíbí,
  • 00:21:35 tak se vůči tomu vymezíš,
    a tenhle pořad o tobě nedává
  • 00:21:39 pravdivý obraz, protože není
    o tobě, ale je o těch lidech.
  • 00:21:43 A přesto, že jsi vyhraněný,
    tak tomu pořadu
  • 00:21:46 takhle skvěle sloužíš.
    Děkuji ti za to.-Děkuji ti moc.
  • 00:21:50 -Dnes byl naším hostem
    ONDŘEJ VETCHÝ.
  • 00:21:54 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2012

Související