iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
6. 1. 2008
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

43 hlasů
16129
zhlédnutí

Na plovárně

František Němec

Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi

21 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Františkem Němcem

  • 00:00:25 Dobrý večer.
  • 00:00:27 Když dostane herec nabídku
    z Národního divadla,
  • 00:00:30 tak je vždycky co si rozmyslet.
  • 00:00:33 Protože v běžném divadle můžete
    mít běžný úspěch,
  • 00:00:36 anebo běžnou ostudu,
    kdežto v Národním divadle
  • 00:00:40 je to národní úspěch,
    nebo národní ostuda.
  • 00:00:44 A vstoupit na to posvátné
    jeviště, to už samo o sobě
  • 00:00:48 může člověku svazovat nohy.
  • 00:00:51 A teď si představte, že by vaše
    1. role v Národním divadle
  • 00:00:55 měla být Hamlet.
  • 00:00:57 Tak na to už člověk potřebuje
    dost odvahy.
  • 00:01:00 Aspoň tolik, kolik jí měl
    v roce 1982 pan FRANTIŠEK NĚMEC,
  • 00:01:06 kterého vítám NA PLOVÁRNĚ,
    dobrý večer.
  • 00:01:08 Dobrý den.
  • 00:01:09 Františku, bylo to tehdy
    obtížné rozhodování?
  • 00:01:13 Bylo, protože ono trvalo
    to rozhodování několik let.
  • 00:01:18 Poprvé to vlastně nebylo
    na Národním divadle,
  • 00:01:22 to bylo ve Stavovském divadle.
  • 00:01:24 Přijal jsem tam takovou
    krkolomnou nabídku,
  • 00:01:28 kdy režisér Hudeček připravoval
    Fausta a 3 nebo 4 neděle -
  • 00:01:34 radši budu říkat, že 4 neděle
    před premiérou onemocněl
  • 00:01:39 Péťa Svojtka, tak Hudeček byl
    v Městských divadlech pražských,
  • 00:01:43 znali jsme se, tak mě oslovili,
    jestli bych neudělal
  • 00:01:48 ten záskok, toho Fausta.
  • 00:01:50 Taková drobnost.
  • 00:01:51 Drobnost, ano.
  • 00:01:52 Ale protože my jsme předtím hráli
    v Rokoku tu Dürenmatovu úpravu
  • 00:01:57 "Urfausta", tak jsem trošku
    jaksi tu problematiku ovládal
  • 00:02:02 a řešil jsem to dilema, přijmout
    či nepřijmout nabídku
  • 00:02:08 do Národního divadla, tak tohle
    jsem považoval za úžasnou
  • 00:02:13 příležitost prověřit své dovednosti
    na velkém divadle.
  • 00:02:19 Takže jsem tu nabídku přijal,
    rychle jsem se to naučil
  • 00:02:23 a udělal jsem premiéru.
  • 00:02:27 Takže to trochu rozhodlo,
    že jsem se tam zorientovat
  • 00:02:31 na té velké scéně.
  • 00:02:35 I když Národní divadlo má
    samozřejmě jeviště větší,
  • 00:02:39 a Hamlet se hrál na ještě větším
    jevišti ve Smetanově divadle.
  • 00:02:45 Ale, jak říkám, to už jsem měl
    takovou drobnou průpravu,
  • 00:02:50 abych mohl vystoupit
    na scénách Národního divadla.
  • 00:02:55 Je to rozdíl?
  • 00:02:56 Je, dost velký.
  • 00:02:59 -Chce to přitlačil?
    -Ano.
  • 00:03:01 Když jsme opouštěli zkušebnu
    a stěhovali jsme se na jeviště
  • 00:03:04 Smetanova divadla, tak já jsem si
    tak povzdechl před panem Kemrem,
  • 00:03:09 že mám starost, jestli to,
    co jsme si připravili na zkušebně,
  • 00:03:14 dokážeme přenést na to jeviště?
  • 00:03:17 A on tak lehce mávnul rukou
    a povídá, no jo,
  • 00:03:20 jenom to oběhat.
  • 00:03:25 Což měl pravdu.
  • 00:03:26 Na začátku má Hamlet jeden obraz
    volno, ale ten se odbyl,
  • 00:03:30 než jsem stačil podejít jeviště
    z jedné strany na druhou.
  • 00:03:33 Kluci už byli s textem hotoví
    a já jsem musel honem na scénu.
  • 00:03:38 Takže měl pravdu,
    jenom to oběhat.
  • 00:03:41 To je pravda. To režíroval
    Miroslav Macháček,
  • 00:03:44 známý to pruďas.
    Nebál jste se toho?
  • 00:03:48 Ne, nebál.
  • 00:03:50 Já jsem docela trpělivý člověk
    a pochopil jsem,
  • 00:03:54 že jakákoli výtka, nebo co by
    člověk mohl považovat za výtku,
  • 00:04:01 je jenom k mému dobru.
  • 00:04:06 To začalo tím, že říkal,
    prosím tě - začali jsme zkoušet
  • 00:04:09 v zimě, takže jsem měl nějakou
    zimní obuv na té zkušebně -,
  • 00:04:13 vem si nějaké lehké boty,
    nemůžeš tady chodit
  • 00:04:16 v těchhle těžkých botách.
    Tak jsem si obstaral lehčí botu.
  • 00:04:20 Tak mě poslechl a zas mi tady
    cupitá!
  • 00:04:24 Ta masáž prostě...
  • 00:04:28 Ale on byl naprosto geniální,
    úžasně připravený.
  • 00:04:32 Jaké to je, když se herec dostane
    k tomu monologu všech monologů
  • 00:04:36 a teď má začít na zkoušce poprvé?
  • 00:04:42 Tak nejenom ten monolog. Všechno.
  • 00:04:45 To je takový...
  • 00:04:47 ...jako briliant.
  • 00:04:50 Ano, já rozumím.
  • 00:04:52 Jak říkají angličtí kolegové,
    ale s tím si nikdo z herců
  • 00:04:55 nedělá starosti, protože to všichni
    v hledišti umějí,
  • 00:04:59 protože se to učili ve školách,
    takže to se jen tak odříká.
  • 00:05:03 Poradil vám z těch starých bardů
    někdo něco k tomu?
  • 00:05:07 Ne.
  • 00:05:08 Jak vás vlastně přijali,
    když jste přišel?
  • 00:05:11 Ale... výborně, musím říct,
    že opravdu dobře.
  • 00:05:15 Přijetí bylo opravdu moc milé.
    Moc mě to potěšilo.
  • 00:05:20 Což o to, že jste hrál v Národním
    Hamleta, ale vy jste tam hrál
  • 00:05:23 -taky Lenina...
    -Ano.
  • 00:05:24 To muselo být!
  • 00:05:26 Já to dodneška považuji
    za takovou zřejmě,
  • 00:05:30 já nevím, škodolibost tehdejšího
    vedení. Ale mám pocit,
  • 00:05:35 že byli pod určitým tlakem,
    že to Národní nedostatečně
  • 00:05:39 podporuje určitou politickou linii.
  • 00:05:48 A z určité slabosti si myslím,
    že nasadili "Kremelský orloj".
  • 00:05:53 Kostka dělal Džerdžinského,
    já Lenina.
  • 00:05:56 Tam hrál kdekdo, že?
  • 00:05:58 Pan Kemr dělal hodináře.
  • 00:06:00 A notabene na to přijel
    ještě ruský režisér.
  • 00:06:04 To musela být velká legrace?
  • 00:06:05 Ano.
  • 00:06:07 Hlavně se nechali přemluvit.
  • 00:06:10 To mi řekněte, co vám řekli
    kolegové, když jste poprvé
  • 00:06:13 přišel v té masce?
  • 00:06:16 Ale to snad ani nebudu ventilovat,
    protože, co mohli říkat?
  • 00:06:21 Bavili se. Protože určité tatarské
    rysy v mé tváři vystouply...
  • 00:06:26 Zdůraznily se tou holou hlavou.
  • 00:06:30 A co tomu říkalo publikum?
  • 00:06:33 Byly situace, které budily
    samozřejmě smích v hledišti.
  • 00:06:37 Tomu se nemohli ubránit,
    ty lidi, to nemohli přece
  • 00:06:41 brát vážně? I když my
    jsme se snažili.
  • 00:06:47 Protože to bylo určité riziko.
  • 00:06:49 Tam bylo riziko říct, tak dobře,
    tak konec naší existence
  • 00:06:53 v Národním divadle,
    odcházíme do Pardubic.
  • 00:06:56 A myslím, že ani tam
    by nás nepřijali.
  • 00:06:59 Každý herec má úplně jiný systém
    studování rolí.
  • 00:07:02 Někdo přijde na první čtenou
    a už to umí.
  • 00:07:05 Pravda je, že když se vrátím
    k tomu Hamletovi, tak to byl
  • 00:07:09 samozřejmě první požadavek
    režiséra Macháčka,
  • 00:07:12 a budete to umět nazpaměť.
  • 00:07:15 Jako na první čtené?
  • 00:07:16 Ano, když se aranžuje.
  • 00:07:19 Tak my jsme se probrali
    tím textem u stolu,
  • 00:07:22 tak když jsme se zvedli na nohy,
    tak to byl předpoklad,
  • 00:07:27 lépe řečeno nutnost,
    protože pak se nedá nic dělat.
  • 00:07:31 S knihou v ruce se nedá pracovat.
  • 00:07:33 To je jasné, ale když to herec
    na první čtené perfektně umí,
  • 00:07:38 říkám si, jestli si vlastně
    nezavře dveře k těm podnětům...
  • 00:07:42 Samozřejmě. To taky záleží na tom,
    jakou má techniku studia.
  • 00:07:50 Jestli se to s prominutím
    nabifluje, anebo jestli se učí
  • 00:07:58 tak, že sleduje myšlení té postavy.
  • 00:08:02 Líp se to učí, samozřejmě,
    když víte, jak ten člověk uvažuje.
  • 00:08:07 A to je právě to nebezpečí,
    když se to nabiflujete a režisér
  • 00:08:12 změní dispozici na scéně,
    tak ty lidi jsou většinou bezradní.
  • 00:08:18 Nejsou schopní honem se
    soustředit na ten text.
  • 00:08:23 Jste zvyklý zkoušet polehoučku,
    že na půl plynu z kraje?
  • 00:08:26 Jak co, jak co...
    Taky podle žánru.
  • 00:08:32 A pak se přitvrzuje.
  • 00:08:36 Je spousta herců, kteří to tzv.
    vybalí až na generálce.
  • 00:08:39 Ale to je těžké zkoušení,
    protože jak máte vědět,
  • 00:08:42 jak ten partner bude reagovat,
    když to zjistíte až na generálce?
  • 00:08:47 To by taky mohli odejít.
    S tím jsem nepočítal.
  • 00:08:50 Když 3 neděle zkoušíte něco...
  • 00:08:52 Ano, to je naprosto nekolegiální.
  • 00:08:54 Ale děje se to.
  • 00:08:55 Prý se to dělo.
  • 00:08:57 Zažil jsem to taky.
  • 00:08:59 Vážně?
  • 00:09:00 Tři neděle něco zkoušíte
    a pak najednou žasnete, co se děje.
  • 00:09:04 No jo, tak je to neseriózní
    vůči kolegovi.
  • 00:09:09 Nevím, já jsem to nezažil.
  • 00:09:13 Ale víte, co jsem zažil?
  • 00:09:15 Já tomu říkám, když herec udělá
    zkoušku, kdy přijde a ta postava,
  • 00:09:20 kterou hraje, se vám najednou zjeví
    před očima. Na zkušebně.
  • 00:09:27 Měl jsem tenhle zážitek
    s panem Kemrem, když jsme dělali
  • 00:09:30 "Starou historii", to je taková
    komedie de l arte od Zeyera.
  • 00:09:34 A on tak jako nenápadně, lehce...
  • 00:09:38 A jednoho dne přišel
    a tam byl ten Pandolfo.
  • 00:09:44 To bylo tak úžasné,
    že jsme všichni aplaudovali.
  • 00:09:48 To byl zázrak.
  • 00:09:50 Zažít to je úžasné.
  • 00:09:52 Já jsem to viděl opravdu poprvé.
    Poprvé! Na zkušebně.
  • 00:09:56 V obleku... a ta postava tam stála.
  • 00:10:00 -To je úžasné. To je dar.
    -Ano.
  • 00:10:04 Vy jste měl ještě to štěstí zkoušet
    s panem Hrušínským,
  • 00:10:07 a to byl taky zvláštní druh
    geniálního herectví.
  • 00:10:12 My jsme hráli spolu Williamse -
    "Kočku na rozpálené plechové
  • 00:10:14 střeše", to už s herectvím
    nemělo nic společného.
  • 00:10:21 To byl rozhovor duší.
  • 00:10:23 On tak jako... Na první pohled
    se nic nezměnilo, aranžmá, sedl...
  • 00:10:32 Ale uvnitř! Ten člověk byl
    pro mě geniální.
  • 00:10:37 To byly úchvaty.
  • 00:10:39 Je nějaký druh divadla,
    který nemáte rád?
  • 00:10:43 Nemám rád politické divadlo.
  • 00:10:45 Někdo správně řekl, že pro politiku
    je divadla škoda.
  • 00:10:50 Pak nemám rád divadlo,
    které se nedotýká života lidí.
  • 00:10:55 A pak takové ty performance.
  • 00:10:58 Je to hezké na podívání,
    ale to jsou hezčí věci
  • 00:11:01 v přírodě na podívání.
  • 00:11:03 To je pravda.
  • 00:11:05 Jakou rolí by vám dneska udělal
    režisér radost?
  • 00:11:10 Já jsem neměl nikdy takové touhy.
  • 00:11:14 -Ono je to lepší.
    -Samozřejmě.
  • 00:11:16 Mockrát jsem byl mile překvapen.
  • 00:11:19 Protože já nechci být zklamaný.
  • 00:11:22 Vždyť znáte určitě taky spoustu
    herců, kteří touží po roli,
  • 00:11:26 a ona nepřijde.
  • 00:11:29 Tak se to stane, že nepřijde,
    a teď celý život tím trpět?
  • 00:11:34 Pořád si to nějak připomínat,
    že jsem byl zkrácen, ochuzen?
  • 00:11:40 A taky se může stát, že přijde
    a že to úplně zvorá.
  • 00:11:44 Samozřejmě, no ano.
  • 00:11:46 Jak se vykládá taková humorná
    scéna - nějaký principál,
  • 00:11:51 hráli Othella, on hrál Othella
    a kolega, který hrál Jagga,
  • 00:11:59 měl obrovský úspěch.
  • 00:12:01 Tak on říká, já si to taky
    musím zahrát.
  • 00:12:04 Zahrál si to, a ten úspěch
    se nedostavil.
  • 00:12:08 Splnil si ten sen,
    ale ta odezva nepřišla.
  • 00:12:11 Takže ono to je strašně ošidné.
  • 00:12:14 V hereckém životě se docela
    zajímavým způsobem kombinuje
  • 00:12:17 život reálný s tím životem
    divadelním.
  • 00:12:20 Občas hraje člověk v úplně
    absurdních situacích představení,
  • 00:12:24 a dokonce si pamatuje, jo,
    když se stalo to a to...
  • 00:12:29 Třeba když umřel Brežněv,
    tak jsme hráli to a to představení,
  • 00:12:33 nebo jsme nehráli vůbec.
    To byl náš případ, to si pamatuji.
  • 00:12:35 Máte takhle propojené životní
    okamžiky s konkrétním představením?
  • 00:12:40 Musím vzpomenout, když jste zmínil
    to úmrtí, v Městských se hrálo.
  • 00:12:46 Byla to nějaká ruská klasika.
    Teď si přesně nevzpomenu.
  • 00:12:50 A pan Bek přišel na scénu
    a první větu, kterou řekl,
  • 00:12:54 už je tam.
  • 00:12:56 Tak, rozumíte? To je hrozný.
  • 00:13:00 Když umřel Brežněv, tak ano,
    už je tam.
  • 00:13:03 To byl asi velký úspěch?
  • 00:13:05 Asi ano.
  • 00:13:06 A v Ypsilonce se hrál Macbath,
    přišel Jirka Lábus a začal větou:
  • 00:13:10 "Tak krásnej a tak hnusnej den
    jsem ještě nezažil."
  • 00:13:13 To je taky nádherné.
  • 00:13:15 A pak vzpomenu, hráli jsme
    "Dantona" na Národním divadle,
  • 00:13:20 a to šel kolem ten průvod
    na Národní třídu, 17. listopadu 89,
  • 00:13:27 a pak zaduněly nějaké temné naftové
    motory, já říkám, je zle,
  • 00:13:33 jsou tam tanky. A to byly
    ty obrněné transportéry.
  • 00:13:38 A hrál se ten "Danton" -
    ta revoluce!
  • 00:13:42 Když o tom ale přemýšlím,
    tak na tu smrt Brežněva se hodí
  • 00:13:46 skoro každá 1. věta z jakékoli hry.
  • 00:13:48 Tam je moc těžké přijít na jeviště,
    říct něco, co by nemělo opravdu
  • 00:13:54 bombastický úspěch.
    Tam sedí skoro všechno.
  • 00:13:57 "Výnosné místo"!
    Nebo něco takového.
  • 00:13:59 Myslím, že to bylo "Výnosné místo",
    teď jsem si vzpomněl.
  • 00:14:02 -"Už je tam."
    -To je nádherné.
  • 00:14:04 Vy jste měl vlastně na ty pruďasy
    štěstí i v rozhlase,
  • 00:14:06 protože byla to vaše 1. role,
    kterou režíroval Jan Berger,
  • 00:14:09 ve "Třech mušketýrech"?
  • 00:14:11 Myslím, že ano.
    Záskok, opět záskok!
  • 00:14:14 To byla taky lázeň.
  • 00:14:17 To bylo první setkání
    s velkou rolí u mikrofonu.
  • 00:14:21 Teď to bylo velké obsazení,
    jedna hvězda vedle druhé.
  • 00:14:26 A já co věta, to brept.
    To bylo hrozné.
  • 00:14:31 Denně jsem odcházel z rádia
    zpocený a zařekl jsem se,
  • 00:14:37 že už tam nikdy nevkročím.
  • 00:14:39 To se naštěstí nezdařilo.
  • 00:14:41 To se nezdařilo, pak jsem se
    osmělil, ale zase díky
  • 00:14:44 tomu pane režisérovi Bergerovi,
    protože mě zase pozval
  • 00:14:48 na nějakou jinou spolupráci.
  • 00:14:50 Byl báječný. A tam jsem se to
    naučil, nebo lépe řečeno,
  • 00:14:53 on mě to naučil.
  • 00:14:56 V rozhlase byla spousta
    vynikajících režisérů,
  • 00:14:59 to byla zvláštní práce.
    Ale dostat to přes ten cedník.
  • 00:15:02 No právě. To na tom bylo...,
    že nejen ten partner,
  • 00:15:07 to se taky stává, že tady visí
    ten mikrofon pro všechny,
  • 00:15:11 a kolegové nemluví, protože
    partnera máte v tom mikrofonu.
  • 00:15:16 Jakmile to začnu mluvit stranou
    na toho kolegu, zvukař,
  • 00:15:20 na mikrofon!
  • 00:15:24 Ano, ano...
  • 00:15:25 Tak tamhle je ten kolega,
    třebaže stojí vedle mě,
  • 00:15:29 tak ten partner je ten mikrofon.
  • 00:15:33 Nepřijde vám ta herecká práce
    jako jedno velké riziko?
  • 00:15:37 Jak člověk pořád leze někam
    do neznáma a vlastně nikdy by neměl
  • 00:15:41 opakovat to, co už předvedl?
  • 00:15:43 To je nejhorší na té práci,
    neopakovat se.
  • 00:15:47 Taky spoustu kolegů, jakmile
    tohle sebekriticky pocítilo,
  • 00:15:53 tak s tím měli starosti.
    Měli s tím starosti...
  • 00:15:58 Hledali nějaké vnitřní osvěžení
    nebo režiséra...
  • 00:16:05 Možná, že je dobré - o tom starší
    kolegové taky často mluvili,
  • 00:16:09 že když tohle pocítí,
    změnit angažmá, odejít.
  • 00:16:14 Odejít, osvěžit se jiným
    prostředím, jinými kolegy.
  • 00:16:19 Je to asi potíž, opravdu...
  • 00:16:24 To říkal Ota Sklenčka,
    jak jsi v angažmá 10 let,
  • 00:16:28 tak pak bys měl uvažovat o tom,
    jestli bys neměl odejít
  • 00:16:32 někam jinam?
    Protože 10 let je dlouhá doba.
  • 00:16:39 Jste v Národním dlouho?
  • 00:16:41 Už hodně přes 20 let.
  • 00:16:43 Potkal jste se někdy s rolí,
    o které byste si řekl,
  • 00:16:47 tohle nezvládnu?
  • 00:16:50 To byl ten Lenin.
  • 00:16:52 Tak to je příliš velký gigant, ano.
  • 00:16:57 To byly první takové pochyby
    nad tím Hamletem.
  • 00:17:00 Jestli to zvládnu, protože to bylo
    fyzicky úžasně náročné.
  • 00:17:06 Když po těch 3,5 hodinách,
    to už je opravdu člověk
  • 00:17:11 trošku vyčerpaný, přišel šerm,
    který byl docela dobře postavený,
  • 00:17:17 s velmi těžkými zbraněmi,
    ty končíře vážily opravdu hodně,
  • 00:17:25 to neodhadnu, a ten souboj trval
    asi 4 minuty.
  • 00:17:33 Tam jsem přestal kouřit.
  • 00:17:36 Tam jste přestal kouřit?
  • 00:17:38 Ano, protože jsem pociťoval
    určitou dechovou nedostatečnost,
  • 00:17:41 tak jsem to hold odložil.
  • 00:17:43 A co až přijde Lear?
  • 00:17:46 To už si taky budu rozmýšlet.
  • 00:17:49 To už teď je pozdě.
    Teď je pozdě.
  • 00:17:51 To je zvláštní role, že jo?
  • 00:17:53 Ano, to se musí hrát v plné síle.
    Opravdu v plné síle!
  • 00:17:57 Myslet si, že teď na to máte věk,
    on to byl starý pán,
  • 00:18:00 to je nesmysl.
  • 00:18:04 To už vám na to nevystačí síly,
    fyzické síly.
  • 00:18:09 Takže teď už je pozdě.
  • 00:18:13 To je úžasná role, úžasná...
  • 00:18:15 Ale je to dlouhé a náročné.
  • 00:18:18 Je to dlouhé,
    protože cesta od sebe k sobě
  • 00:18:22 je taky někdy velice dlouhá.
  • 00:18:25 To je pravda.
  • 00:18:27 Potkal jsem se s herci,
    kteří říkali, že se strašně těší
  • 00:18:29 do důchodu, a když ten důchod
    přišel - já jsem si říkal,
  • 00:18:33 to budou jen takové řeči,
    ale oni do něj hned odešli,
  • 00:18:37 a už třeba nikdy do toho divadla
    nepřišli.
  • 00:18:41 Dovede si to představit?
  • 00:18:44 Ano, dovedu to pochopit.
  • 00:18:46 Už nejsou síly...
  • 00:18:48 Už nejsou síly a už si řeknete,
    stačilo, děkuji.
  • 00:18:54 Nebo já ještě nevím, co si tak
    herci můžou říct, že chtějí něco
  • 00:18:58 ještě od života? Nebo se podívat,
    já nevím, do Zlína,
  • 00:19:04 kde celý život nebyli? Já nevím.
  • 00:19:08 Ale myslím, že to chápu,
    že už do toho divadla nevkročí.
  • 00:19:15 Když jste hrál Fausta, tak tam je
    ta slavná věta: "Vteřino, postůj,
  • 00:19:20 jsi tak krásná..." Nějak tak to je?
  • 00:19:23 Ano.
  • 00:19:24 Našel by se ve vašem hereckém
    životě nějaký okamžik,
  • 00:19:29 o kterém byste tohle řekl?
  • 00:19:33 A to asi souvisí taky...
  • 00:19:37 ...s určitým, jak bych to řekl,
    prvním dojmem.
  • 00:19:40 První dojem je vždycky strašně
    důležitý. To i v divadle.
  • 00:19:44 Když čtete text poprvé, první
    dojem, jak to na vás působí.
  • 00:19:51 Přečetl jste to jedním dechem,
    nebo jste tu hru odkládal,
  • 00:19:55 nějak vás to nevtáhlo...
  • 00:19:58 Ale pokud bych tedy jaksi vrátil
    nebo mohl nahlédnout do vteřin,
  • 00:20:04 které už minuly, tak by to asi bylo
    do toho Komorního divadla.
  • 00:20:11 To bylo moc milé.
  • 00:20:14 Samozřejmě ty vzpomínky jsou trochu
    zabarvené tím mládím,
  • 00:20:19 kdy tam člověk přišel
    jako nepopsaný pergamen.
  • 00:20:24 Rád bych se možná ještě s některými
    lidmi nakrátko setkal.
  • 00:20:33 To by byly asi ty vteřiny,
    setkání s lidmi,
  • 00:20:37 které jsem tam potkal.
  • 00:20:42 Tak já musím říct, že první dojem
    z tohohle rozhovoru byl,
  • 00:20:46 že to bylo moc zajímavé povídání.
    Děkuji moc, že jste si udělal čas.
  • 00:20:51 Já taky děkuji.
  • 00:20:53 Protože často vás v takových
    pořadech nelze vidět,
  • 00:20:56 vážíme si toho, že jsme vás mohli
    dneska mít NA PLOVÁRNĚ.
  • 00:20:59 Já moc děkuji a na shledanou.
  • 00:21:01 Dnes byl naším hostem
    pan FRANTIŠEK NĚMEC.
  • 00:21:05 Skryté titulky: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2007

Související