iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
13. 1. 2004
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

40 hlasů
10904
zhlédnutí

Na plovárně

Leoš Suchařípa

Rozhovory Marka Ebena s významnými osobnostmi

22 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Na plovárně s Leošem Suchařípou

  • 00:00:26 Dobrý večer.
  • 00:00:28 V historii umění najdeme celou řadu
    případů, kdy někdo začal jako
  • 00:00:32 výkonný umělec (řekněme jako herec
    nebo hudebník), pak se ukázalo,
  • 00:00:36 že to není úplně to pravé
    a skončil jako teoretik.
  • 00:00:40 Mnohdy vynikající teoretik.
  • 00:00:42 Je ale strašně málo případů,
    kdy tomu bylo opačně.
  • 00:00:46 Že by někdo začal jako dramaturg
    nebo jako divadelní vědec
  • 00:00:51 a pak se ještě etabloval
    jako herec.
  • 00:00:54 Popravdě řečeno, nevzpomínám si
    na žádný takový případ,
  • 00:00:57 až na jednu výjimku.
  • 00:00:59 A tato čestná výjimka usedla dnes
    do našeho křesla NA PLOVÁRNĚ.
  • 00:01:04 Já tady vítám dramaturga,
    překladatele a herce,
  • 00:01:07 to vše s přídomkem vynikající,
    pana LEOŠE SUCHAŘÍPU.
  • 00:01:11 Dobrý večer.
  • 00:01:13 To nebyla zrovna snadná startovní
    čára pro vás, jako pro teoretika,
  • 00:01:17 vlastně i pro divadelního kritika,
    začít najednou sám hrát.
  • 00:01:22 No, není to snadné.
  • 00:01:25 Zvlášť proto, že někdy jste psal
    o těch hercích dost přísně.
  • 00:01:35 Přísně, opravdu.
  • 00:01:39 Vzhledem k tomu jsem přišel
    na jeviště a očekával jsem,
  • 00:01:46 že oni budou říkat, teď se ukaž.
  • 00:01:51 Teď uvidíme, jak ty to hraješ
    a budeme taky přísní,
  • 00:01:58 jako ty jsi býval.
  • 00:02:00 A byli?
  • 00:02:02 Já jsem radši se zacpanýma ušima
    utíkal pryč.
  • 00:02:07 Já jsem je neposlouchal.
    A myslím, že jsem dobře udělal.
  • 00:02:13 Vy jste studoval dost dlouhou dobu
    v Moskvě, že?
  • 00:02:16 Pět let.
  • 00:02:17 V kterých to bylo letech?
  • 00:02:19 V roce 1952 jsem do Moskvy přijel
    a v roce 1957 jsem z Moskvy odjel.
  • 00:02:28 Tak to jste tam byl v docela
    napjatém období.
  • 00:02:32 Ano, to bylo období, ve kterém
    umřel Stalin.
  • 00:02:38 Já jsem pracoval tehdy ještě
    v sovětském rozhlase
  • 00:02:44 a vysílali jsme zprávu o jeho
    úmrtí.
  • 00:02:50 Já jsem opakoval tu hlášku
    toho sovětského hlasatele Levitana,
  • 00:03:01 který měl takový hluboký hlas.
  • 00:03:06 Ten byl hrozně slavný.
  • 00:03:08 Ano. A tímto hlasem oznamoval také
    úmrtí Josifa Vissarionoviče.
  • 00:03:16 A já jsem měl ten jeho text
    a opakoval jsem to v češtině.
  • 00:03:23 -Stanislavskij ještě žil v té době?
    -Ne!
  • 00:03:26 Ten už ne dávno. Ale vy jste ještě
    musel vidět některé jeho inscenace.
  • 00:03:31 Ty ještě byly na repertoáru?
  • 00:03:33 Ano, já jsem viděl například
    "Tři sestry".
  • 00:03:37 Jaké to bylo?
  • 00:03:39 To bylo velmi dlouhé představení.
  • 00:03:44 Ono v Rusku je většinou představení
    delší, než my jsme zvyklí.
  • 00:03:53 Ale velmi pěkné.
  • 00:03:56 A co se herecké psychologie týče,
    myslím, že to bylo velmi přesné
  • 00:04:04 představení.
  • 00:04:08 Vy jste v té době ještě
    sympatizoval s komunismem.
  • 00:04:12 No ano.
  • 00:04:13 A nevyléčila vás ta Moskva?
  • 00:04:16 Ne, ta mě nevyléčila, ale možná,
    že mě tak jako nahlodala.
  • 00:04:23 Souviselo to u vás nějak
    s tím tragickým osudem
  • 00:04:26 vašeho tatínka za války?
  • 00:04:29 Asi ano, protože otec byl Žid.
  • 00:04:35 Byl Němci internován a posléze
    vězněn v Terezíně, Osvětimi
  • 00:04:46 a Mauthausenu. Byl tam zavřený
    spolu s rakouskými komunisty.
  • 00:04:56 Otec říkal, že nemůže utíkat,
    že má děti, že zůstane tam.
  • 00:05:05 A dočká konce války.
  • 00:05:09 No, dočkal se konce života.
  • 00:05:14 A my jsme se potom s těmi
    komunisty, kteří utekli
  • 00:05:20 z transportu, setkali.
  • 00:05:24 Já jsem zjistil, že otec se
    přikláněl k nim, tak jsem pochopil,
  • 00:05:34 že patrně by on po válce přirozeně
    tíhnul ke komunismu.
  • 00:05:48 A myslím, že jsem si říkal,
    tak dobře, já půjdu v jeho stopách.
  • 00:05:54 Kdy přišlo to vystřízlivění?
  • 00:05:57 Nevím přesně, jak to říct,
    který den nebo v kterou hodinu?
  • 00:06:05 Přicházelo to postupně.
  • 00:06:08 Ale myslím, že definitivně se to
    objevilo v r. 1968 příchodem
  • 00:06:18 okupačních vojsk.
  • 00:06:22 To samozřejmě znamenalo pro mě
    naprostý konec.
  • 00:06:29 Úplně všechno se změnilo.
  • 00:06:33 Všechno, co jsem dosud žil,
    jsem považoval za hloupé.
  • 00:06:45 Vy jste takový odborník
    přes ruskou literaturu,
  • 00:06:48 sám jste hrál v mnoha ruských hrách
    a překládal je.
  • 00:06:53 Hrají oni tu ruskou klasiku jinak
    než my?
  • 00:06:56 Ano, hrají.
  • 00:06:57 A v čem se to liší?
  • 00:06:59 No v čem? Já vám řeknu
    takový příklad.
  • 00:07:03 My jsme byli s Ivanovem v Moskvě.
  • 00:07:08 Hráli jsme ve MCHATU.
  • 00:07:13 To bylo velmi zajímavé,
    protože MCHAT je divadlo velké
  • 00:07:18 a rozlehlé, a to jeviště
    je také velké.
  • 00:07:25 A Ivanov se hraje, jak znáte,
    v takových malých krabičkách.
  • 00:07:35 Celé dějství se odehrává uvnitř
    té krabičky.
  • 00:07:41 Takže my jsme měli postavenou
    tu krabičku uprostřed
  • 00:07:46 a kolem bylo veliké jeviště,
    které bylo prázdné.
  • 00:07:52 A v tom jsme hráli Ivanova.
  • 00:07:56 A v tom Ivanovovi Lébl tehdy,
    nebožtík Lébl...
  • 00:08:07 ...tehdy udělal takové čepice
    pro dámy, takové náhlavníky.
  • 00:08:15 Skoro jako přední část
    Mikulášské mitry.
  • 00:08:25 A mluvil jsem s ruskými diváky,
    a rovněž s Rusi,
  • 00:08:31 kteří jsou mí přátelé dodnes,
    kteří nepochopili vůbec,
  • 00:08:39 proč ty ženské jsou takhle
    oblečené? Proč mají tyhle čepice?
  • 00:08:49 Oni si to nedovedou představit,
    že v Čechovovi by měly Rusky mít
  • 00:08:56 takovouhle pokrývku hlavy.
  • 00:09:00 Já jsem chvíli přemýšlel,
    co na to říct?
  • 00:09:04 A pak jsem říkal, no, ony ty čepice
    mají, protože je mají.
  • 00:09:11 Co jiného můžete říct?
  • 00:09:15 V každém případě to byly
    staré ruské pokrývky.
  • 00:09:20 Nepochopili to. Musí být všechno
    tak, jak je to předepsáno rusky.
  • 00:09:32 Jak je to napsáno,
    tak je to později inscenováno.
  • 00:09:39 Vy samozřejmě o těch autorech hodně
    víte, dá se třeba z Čechovovy
  • 00:09:43 korespondence vysledovat,
    jak on sám se díval
  • 00:09:46 na inscenace svých her?
  • 00:09:49 On vyslovil takové názory,
    že řekněme Stanislavskij
  • 00:09:57 nebo Němirovič Dančenko
    nepochopili vůbec jeho hru.
  • 00:10:08 Já ručím za to, říká Čechov,
    já ručím za to, že nemohli dosud
  • 00:10:15 přečíst mou hru.
  • 00:10:18 Já jsem přece napsal komedii,
    napsal jsem frašku!
  • 00:10:25 A oni hrají hru, ve které cvrlikají
    cvrčci a ptáček.
  • 00:10:34 Realizují inscenaci, kterou by
    dělali podle Čechova někde
  • 00:10:42 v cizině, ne v Rusku.
  • 00:10:52 On přirozeně nechápal,
    že to, co píše,
  • 00:10:56 není pro lidi, kteří nechápou
    Rusko tak, jak mu rozuměl on.
  • 00:11:05 On byl ironik.
  • 00:11:09 Polovinu těch věcí, které napsal,
    jsou všechno ironické poznámky.
  • 00:11:15 To jsou všechny jeho povídky.
  • 00:11:21 To přirozeně inteligentní
    a rozumný ruský režisér chápe.
  • 00:11:32 Já jsem byl u toho, když Jefromov
    se hádal s Larisou Pavlovnou
  • 00:11:38 Sonzevovou a hájil Lébla
    proti jejímu názoru,
  • 00:11:45 že tak to Čechov nenapsal.
  • 00:11:50 A on říkal, tak to napsal!
    Já jsem to tak četl.
  • 00:11:57 To je taky důležité,
    umět si přečíst tu hru.
  • 00:12:01 To nejdůležitější!
  • 00:12:03 Kdo je podle vašeho gusta u nás
    dobrým inscenátorem Čechova?
  • 00:12:08 Byl jím samozřejmě Krejča.
    Potom Rajmont ve "Třech sestrách",
  • 00:12:17 které inscenoval v Činoherním
    studiu v Ústí nad Labem.
  • 00:12:25 Vy jste tam zažil docela šťastná
    léta, že? V Ústí.
  • 00:12:29 Byla to krásná léta.
  • 00:12:32 Ale v rodině mi teď vytýkají
    ta léta a říkají,
  • 00:12:39 no jo, ty jsi odjel
    a měl jsi od nás pokoj.
  • 00:12:44 No, byla to pravda, měl jsem pokoj,
    ale byl jsem otevřen,
  • 00:12:52 byl jsem dychtiv divadelních
    zážitků, které přišly
  • 00:13:00 s pondělním dopolednem,
    kdy jsem přijel do Ústí,
  • 00:13:07 a odešly s páteční nocí,
    kdy jsem odjel z Ústí.
  • 00:13:17 Ta sobota a neděle byla krátká,
    bylo toho málo.
  • 00:13:23 Děti si mě málo užily, manželka
    nadávala a nadává dosud,
  • 00:13:32 že takhle se žít nedá.
  • 00:13:35 Ale syn hraje divadlo.
  • 00:13:39 A vzpomíná na ta léta, když byl
    malý kluk, jako na nejkrásnější
  • 00:13:47 divadelní vzdělání. Na školu.
  • 00:13:56 Už jste si spolu s Davidem
    zahráli?
  • 00:13:59 My hrajeme v představení "Čekání na
    Godota" v Činoherním klubu v Praze.
  • 00:14:12 Je to krásné, stát vedle něj.
  • 00:14:16 Zvlášť když já s textem hry
    často zápasím,
  • 00:14:21 protože už si to nepamatuji,
    jak to jde přesně za sebou.
  • 00:14:27 A taky si pamatuji jenom některá
    slova a podle těch slov
  • 00:14:33 improvizuji svůj text.
  • 00:14:37 A je krásné stát vedle něj
    a čekat, co on udělá,
  • 00:14:44 až já řeknu něco takového,
    co tam pan překladatel nenapsal.
  • 00:14:51 Ostatně když jsme u těch překladů,
    to je také vaše velká profese.
  • 00:14:57 Přece když člověk překládá hru,
    kterou už před ním přeložili jiní -
  • 00:15:02 a kolikrát ji přeložili výtečně -
    dostanete se třeba k místu,
  • 00:15:07 kde zjistíte, že už ho líp
    nesvedete? Nebo se vám tak líbí
  • 00:15:11 od toho vašeho předchůdce,
    že si řeknete, já už to udělám
  • 00:15:15 jenom hůř. Můžete z toho
    předchozího překladu něco použít?
  • 00:15:20 Já to řeším tak, že vezmu ruský
    text a překládám ho do češtiny.
  • 00:15:33 Když jsem hotov s tím překladem,
    tak pak si vezmu překlady
  • 00:15:38 a vezmu si i ten nejlepší,
    třeba předchůdce, a čtu si ho,
  • 00:15:44 jako bych ho četl poprvé.
  • 00:15:48 Vtip je v tom, že překládat znamená
    hru interpretovat.
  • 00:15:57 A to člověk, který překládá,
    málokdy ví.
  • 00:16:03 Že jde o interpretaci.
  • 00:16:08 Jak moc velkou roli hraje vkus
    u překladatele?
  • 00:16:12 Je třeba těžké rozhodování,
    jak moc ta řeč má být
  • 00:16:18 ještě soudobá a jak moc archaická?
  • 00:16:23 Protože když bude překlad hodně
    archaický,
  • 00:16:26 tak proč ho pak dělat nový?
  • 00:16:28 Ale když zase se to přežene,
    tak to pak může vypadat
  • 00:16:31 jako Čechov z Karlína
    nebo ze současné Prahy.
  • 00:16:35 Řešíte tyhle problémy,
    kam až se dá zajít?
  • 00:16:40 Já vám řeknu jiné slovo než vkus.
    Já řeknu slovo cit.
  • 00:16:50 Vy musíte mít cit pro ten jazyk.
  • 00:16:55 Když přeložíte Čechova do normální
    hovorové češtiny,
  • 00:17:00 bude to velmi dobrý překlad.
    Za to vám ručím.
  • 00:17:06 Já jsem slyšel, ježišmarjá Čechov,
    to je zase Suchařípa,
  • 00:17:14 vždyť to je všechno na jedno brdo.
  • 00:17:18 Vždyť to je všechno, jako když to
    napsal jeden člověk.
  • 00:17:24 No, samozřejmě, že všech
    těchto 5 her napsal jeden člověk.
  • 00:17:30 Jmenoval se Čechov.
  • 00:17:33 Co s tím můžete dělat?
  • 00:17:35 Ale zjistil jsem, že moje překlady
    Čechova se hrají nezměněné
  • 00:17:43 od roku 1969.
  • 00:17:51 Řekněme od roku 1970 se hraje
    "Višňový sad" v tom překladu,
  • 00:17:58 který já jsem tehdy udělal
    pro Činoherní klub.
  • 00:18:04 Měl jste pocit, že vám chybí
    herecká škola, anebo jste to bral
  • 00:18:08 spíše jako přednost,
    že jste vlastně neherec?
  • 00:18:12 Já bych se zeptal vás,
    domníváte se, že je možné
  • 00:18:18 herectví se naučit?
  • 00:18:21 Já myslím, že nikoliv.
  • 00:18:23 Já rovněž se domnívám,
    že to není možné.
  • 00:18:28 Herectví je dar, jak se říká,
    od Boha.
  • 00:18:33 Ale... máte-li školu,
    máte za prvé papír,
  • 00:18:41 na jehož základě vás přijímají.
    A za druhé, měl jste možnost
  • 00:18:49 trénovat a učit se jistému řemeslu
    a jistým znalostem a schopnostem
  • 00:18:59 lidského těla,
    které herec přirozeně potřebuje.
  • 00:19:09 Ale jsou i neherci,
    kteří to nepotřebují.
  • 00:19:13 Ti to udělají perfektně,
    jako by byli herci.
  • 00:19:20 Jakkoli je to drzé a jakkoli je
    to... namyšlené,
  • 00:19:29 já se domnívám,
    že toto herectví mám.
  • 00:19:36 A pak už záleží jenom na tom,
    co je uvnitř.
  • 00:19:43 Co člověk rozumí tím,
    když tu věc, jak říkáte, čte.
  • 00:19:54 Co mu ta věc říká, co si o ní
    myslí, v co doufá...
  • 00:20:00 A tomu se říká, co chce říct.
    A to je celé.
  • 00:20:09 Divák vás určitě zná především
    jako nezapomenutelného Fauna
  • 00:20:15 z filmu Věry Chytilové
    "Faunovo velmi pozdní odpoledne".
  • 00:20:18 To se zdá, že vám ta role už byla
    psána na tělo. Bylo to tak?
  • 00:20:23 Byla do jisté míry psána na tělo.
  • 00:20:28 Ale to muselo být, jako když si
    člověk oblékne dobře ušité sako.
  • 00:20:32 Ano, to je ono.
  • 00:20:33 Že se v tom dobře cítí.
    Protože to je vidět.
  • 00:20:36 To je právě to. Že si to sako třeba
    déle oblékáte, do toho nikomu nic
  • 00:20:43 není, že jste v tom nemohl dýchat,
    potom že to na vás viselo,
  • 00:20:48 že to bylo veliké, to ne.
  • 00:20:51 Vy přijdete a to sako na vás sedí.
  • 00:20:56 A když to sako sedí, tak si říkáte,
    tak ať se dívají, jak sedí.
  • 00:21:06 Ještě vás to pořád těší po těch
    letech, podívat se do publika
  • 00:21:10 a slyšet ten potlesk?
  • 00:21:13 Ještě jo, já si myslím,
    že to člověka těší vždycky.
  • 00:21:20 A bude těšit celý život,
    až do konce.
  • 00:21:32 To je to nejkrásnější,
    co člověk dostává v životě.
  • 00:21:37 To je to nejkrásnější,
    co dostanete od diváka.
  • 00:21:42 Nikdy žádný prezent, žádná kytice,
    žádný kompliment není takový,
  • 00:21:51 jako když bouří hlediště
    a vy se ukláníte a...
  • 00:22:04 ...máte slzy v očích.
  • 00:22:11 Pane Suchařípo, mě moc těšilo,
    že jste dnes přijal pozvání
  • 00:22:15 NA PLOVÁRNU. Děkuji vám moc
    a přeji vám, aby vás to těšilo
  • 00:22:18 -pořád, tak jako dosud. Díky.
    -Děkuji.
  • 00:22:22 Dnes byl naším hostem
    pan LEOŠ SUCHAŘÍPA.
  • 00:22:27 Skryté titulky
    Simona Sedmihorská

Související