iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 1. 2015
14:05 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
14306
zhlédnutí

Cesta ke kameni

Trať hledačů trilobitů

Paleontolog Vojtěch Turek — Co ukrývají stařičké bedny s podpisem Joachima Barranda a jak souvisí s plaveckým stadionem?

17 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Cesta ke kameni - Trať hledačů trilobitů

  • 00:00:28 V areálu dnešního plaveckého
    stadionu v Praze - Podolí,
  • 00:00:32 postaveného
    na místě zbořené cementárny,
  • 00:00:35 jsem poprvé
    vstoupil do světa fosílií.
  • 00:00:39 Neopalovaly se zde
    tehdy krásné dívky,
  • 00:00:42 ale byl tu lom. Tehdy jsme
    s kamarádem hledali kameny,
  • 00:00:46 které by obsahovaly
    pozůstatky dávných živočichů.
  • 00:00:51 Nejčastěji šlo o lilijice
    a různé měkkýše.
  • 00:00:56 Když jsem zjistil, že jejich věk
    se počítá ve stovkách milionů let,
  • 00:01:01 bylo to ve srovnání
    se stářím mého dědečka,
  • 00:01:04 tehdy symbolu dlouhého věku
  • 00:01:07 něco nepředstavitelného
    a magicky přitažlivého.
  • 00:01:26 Do této budovy jsem poprvé
    vstoupil, když mi bylo jedenáct.
  • 00:01:31 Tehdy jsem přinesl
    své první nálezy zkamenělin
  • 00:01:34 a snažil jsem se
    o nich něco více dozvědět.
  • 00:01:37 To jsem ještě netušil, že tato
    krásná neorenesanční budova
  • 00:01:41 se stane mým druhým domovem.
  • 00:01:43 Po dalších 11 letech
    jsem zde totiž nastoupil
  • 00:01:48 v paleontologickém oddělení
    na místo asistenta.
  • 00:01:51 A to bylo ještě v době
    vysokoškolských studií.
  • 00:01:55 A pak dalších 40 let jsem zde
    strávil v obklopení zkamenělinami,
  • 00:02:00 jejichž stáří se počítá v desítkách
    či stovkách milionů let.
  • 00:02:06 Těch 40 let v Národním muzeu byla
    cesta ve stopách Joachima Barranda.
  • 00:02:11 Tento Francouz, který
    strávil v Čechách přes 50 let
  • 00:02:15 svého života, patří
    k nejvýznamnějším osobnostem
  • 00:02:18 světové paleontologie
    a zároveň k největším mecenášům
  • 00:02:22 Národního muzea.
    Jeho sbírka se hned jako první
  • 00:02:27 už v roce 1890
    dostala do Národního muzea,
  • 00:02:32 do této budovy hned
    po jejím stavebním dokončení.
  • 00:02:47 Barrandeum je sál pojmenovaný
    na počest Joachima Barranda.
  • 00:02:51 V těchto prachotěsných skříních
    vyrobených podle návrhu
  • 00:02:54 vítězného projektu
    Národního muzea Josefa Schulze
  • 00:02:59 jsou uloženy typové exempláře
    jednotlivých druhů živočichů.
  • 00:03:04 Muzeum jich uchovává
    zhruba na 10 tisíc
  • 00:03:07 a je to z hlediska vědeckého
    ten nejcennější materiál,
  • 00:03:10 protože na jejich základě
    jsou popsány nové druhy.
  • 00:03:13 Je to ovšem jen zlomek toho,
  • 00:03:15 co Barrande
    za svého života nashromáždil.
  • 00:03:19 Jeho sbírka totiž obsahuje
    na 300 tisíc kusů zkamenělin.
  • 00:03:25 A na všech vědecky významných
    kusech najdeme jeho poznámky
  • 00:03:29 napsané buď černou
    nebo červenou tuší.
  • 00:03:33 Většinou se jedná o údaje
    o místech nálezů,
  • 00:03:37 což je v případě zkamenělin
    ten nejcennější údaj.
  • 00:03:41 Obsah paleontologické expozice
    se od konce 19.století
  • 00:03:44 podstatně změnil,
    ale exempláře z Barrandovy kolekce
  • 00:03:48 tvoří stále nejpodstatnější součást
    z těch vystavovaných exponátů.
  • 00:04:06 Luh u Skryjí
    je pravděpodobně místem,
  • 00:04:09 kde se Joachim Barrande poprvé
    setkal ve velkém množství
  • 00:04:11 se zkamenělinami. Stalo se tak
    v době, kdy byl zeměměřičem
  • 00:04:16 při vyměřování koněspřežné dráhy
    křivoklátskými lesy.
  • 00:04:20 Bohatství zkamenělin
    ho natolik oslovilo,
  • 00:04:22 že se rozhodl stát paleontologem.
  • 00:04:26 Skryjské břidlice,
    které se v mělkém moři usazovaly
  • 00:04:30 před 520 miliony let,
  • 00:04:33 jsou zkameněliny
    skutečně neobyčejně bohaté.
  • 00:04:37 Stačí se trošku porozhlédnout,
    přeprobírat se sutí
  • 00:04:41 a každý zde
    nějakou zkamenělinu objeví.
  • 00:04:44 Nejčastěji je to zbytek
    trilobita rodu hydrocephalus,
  • 00:04:48 jednoho z největších, který
    dorůstal délky kolem 40 centimetrů.
  • 00:04:53 Zkameněliny jsou zde
    krásně rezavě zbarvené
  • 00:04:56 povlakem oxidu železitého.
  • 00:05:07 Tato místnost v sobě uchovává
    jeden vzácný poklad.
  • 00:05:10 A tím jsou
    Barrandovy terénní deníky.
  • 00:05:14 Celkem jich bylo 30,
    ale dochovalo se jich jenom 15.
  • 00:05:18 15 jich vzalo zasvé
    při bombardování Vídně
  • 00:05:23 za 2.světové války, kam byly
    zapůjčeny začátkem 20.století.
  • 00:05:29 Zbývajících 15
    by stihl stejný osud,
  • 00:05:33 kdyby byly uchovávány
    v této místnosti,
  • 00:05:37 protože právě toto křídlo
    zasáhla německá bomba
  • 00:05:41 7.května 1945 a tato část budovy
    byla velmi silně postižena.
  • 00:05:47 Deníky samy o sobě
    jsou vedeny velmi pečlivě
  • 00:05:53 a obsahují spoustu informací,
    které nám mohou posloužit
  • 00:05:56 při vyhledávání
    dávno zaniklých lokalit.
  • 00:05:59 A také nám mohou poskytnout
    jasnou představu o tom,
  • 00:06:03 jak si tu geologickou stavbu
    Joachim Barrande představoval.
  • 00:06:15 Kosořská rokle
    je jednou z prvních lokalit,
  • 00:06:17 kterou jsme jako mladí
    sběratelé zkamenělin navštívili.
  • 00:06:21 Ve starých lomech se zde těžil
    mozaik pro pražské chodníky.
  • 00:06:25 Během ruční těžby
  • 00:06:27 kameníci objevovali
    velké množství zkamenělin
  • 00:06:30 a jejich prodejem
    si přilepšovali k svému živobytí.
  • 00:06:34 Pochází odtud velké množství
    různých druhů zkamenělin.
  • 00:06:38 Například trilobitů,
    ramenonožců, mlžů.
  • 00:06:42 Některé z mlžů
    pojmenoval Barrande českými názvy
  • 00:06:46 jako panenka nebo královna.
  • 00:07:08 Když přičichnu
    k čerstvě roztlučené hornině,
  • 00:07:11 cítím vůni devonského moře.
    Jsou to vlastně uhlovodíky,
  • 00:07:15 které vznikly rozkladem
    rostlinných a živočišných těl.
  • 00:07:25 Tato lokalita byla pro nás kluky
    co do množství zkamenělin
  • 00:07:28 a jejich zachování
    skutečně ohromující.
  • 00:07:35 Při našem klukovském pátrání
    po zkamenělinách
  • 00:07:38 byla pro nás jedinečným zdrojem
    informací knížka profesora Boučka
  • 00:07:42 Geologické vycházky
    do okolí pražského.
  • 00:07:45 Tam podle vyobrazení
    jsme si také dokázali
  • 00:07:49 některé
    z nalezených zkamenělin určit.
  • 00:08:01 V tomto suterénním depozitáři
    mnohé zkameněliny odpočívaly
  • 00:08:05 více než sto let.
    Toto jsou poslední dvě bedny,
  • 00:08:10 které po očištění materiálu
    budou spolu s ostatními putovat
  • 00:08:13 do nových depozitárních prostor
    v Horních Počernicích.
  • 00:08:17 Celkem zde bylo na 2500 beden,
  • 00:08:20 což reprezentuje
    hmotnost zhruba 4 tuny.
  • 00:08:38 Lom Kosov je z pohledu paleontologa
  • 00:08:40 jedinečným oknem
    do geologické historie.
  • 00:08:43 Vrstevný sled
    o mocnosti zhruba 80 metrů
  • 00:08:47 se zde ukládal
    po dobu 10 milionů let.
  • 00:08:51 Za tu dobu se leccos událo,
    a to je zapsáno ve vrstvách
  • 00:08:54 jako v knize.
    Stačí jen umět v ní správně číst.
  • 00:08:59 Při určování stáří vrstev
    paleontologové využívají
  • 00:09:02 takzvaných vůdčích zkamenělin.
  • 00:09:05 To jsou druhy, které existovaly
    po relativně krátkou dobu,
  • 00:09:09 jsou snadno určitelné,
    vyskytují se ve větším množství,
  • 00:09:13 byly málo závislé na prostředí,
  • 00:09:16 takže je můžeme objevit
    v různých typech sedimentů.
  • 00:09:25 Zde na dně lomu
    vystupují černé břidlice,
  • 00:09:28 které obsahují
    velké množství graptolitů.
  • 00:09:31 Podle nich
    se nazývají graptolitové.
  • 00:09:35 To, co mám v ruce,
    je jeden z vůdčích druhů.
  • 00:09:38 Jmenuje se Monopraptus flemingi.
  • 00:09:56 Zhruba 40 metrů
    v nadložích graptolitových břidlic
  • 00:09:59 vystupuje tato
    pozoruhodná vápencová lavice.
  • 00:10:02 Jedná se o povrch
    silurského mořského dna
  • 00:10:06 pokrytý kuželovitými
    schránkami hlavonožců.
  • 00:10:09 To znamená příbuzných dnešních
    sépií, chobotnic nebo kalmarů.
  • 00:10:16 Některé z nich představují
    důležité vůdčí fosílie.
  • 00:10:42 Jednou z vůdčích zkamenělin
    pro nejvyšší části vrstev
  • 00:10:47 vystupujících v lomu
    je mlž kardiolinka.
  • 00:10:51 Připomíná dnešní srdcovky.
  • 00:10:58 Protloukáním vrstvy po vrstvě
    v lomu na Kosově
  • 00:11:01 získali paleontologové
    velice ucelený obraz o tom,
  • 00:11:04 jak se zde měnilo prostředí
    a jaká fauna zde žila.
  • 00:11:17 Toto je největší dílo,
    jaké kdy sepsal jediný paleontolog.
  • 00:11:21 Jmenuje se Systéme Silurien
    du Centre de la Boheme -
  • 00:11:26 Silurský systém středních Čech
  • 00:11:28 a jeho první svazek
    vyšel v roce 1852.
  • 00:11:34 Celkem za Barrandova života
    vyšlo 22 svazků.
  • 00:11:38 Na 1160 tabulích
    a přes 6 tisících stranách textu
  • 00:11:44 Barrande zde popsal
    přes 3500 druhů mořských zkamenělin
  • 00:11:50 zahrnujících trilobity,
    hlavonožce, mlže, ramenonožce
  • 00:11:55 a zástupce dalších skupin.
  • 00:11:58 Tabule jsou krásně
    graficky zpracované.
  • 00:12:01 Barrande sám je osobně navrhoval
  • 00:12:03 a po té výtvarné stránce je
    připravovali litografové z Paříže,
  • 00:12:08 Vídně a Prahy.
    Barrandovo dílo Systéme Silurien
  • 00:12:12 je základním dílem pro poznání
    fauny českých starších prvohor.
  • 00:12:23 K tisku tabulí Barrandova díla
    byl použit
  • 00:12:25 vysoce kvalitní
    jurský vápenec z Bavorska,
  • 00:12:30 z něhož pochází
    i slavné nálezy praptáků.
  • 00:12:33 Archeopteryxe.
  • 00:12:42 Vrch Zlatý kůň u Koněprus,
    odkousnutý lomovou stěnou
  • 00:12:45 v sobě skrývá několik pokladů.
  • 00:12:48 Jsou to jednak vedle proslulých
    Koněpruských jeskyní
  • 00:12:52 také pozůstatky spodnodevonského
    korálovo-řasového útesu.
  • 00:12:58 Ten vznikal v době, kdy se český
    masiv nacházel na rovníku.
  • 00:13:03 Díky tomu na tomto útesu
    nacházíme spoustu zkamenělin
  • 00:13:08 a je odtud popsáno
    přes 500 různých druhů.
  • 00:13:12 Nejpodstatnější součástí
    těchto vápenců jsou lilijice,
  • 00:13:17 mořští ostnokožci,
    dále ramenonožci, mechovky,
  • 00:13:21 měkkýší, trilobiti a další fauna.
  • 00:13:28 Díky poznatkům,
    které paleontologové nashromáždili
  • 00:13:31 na Zlatém koni u Koněprus,
    mohli jsme přistoupit
  • 00:13:34 k vytváření trojrozměrného modelu
    Koněpruského útesu.
  • 00:13:39 Tady nejde jenom o to
    zvládnout technologie
  • 00:13:42 jednotlivých odlévacích hmot
    a dalších materiálů,
  • 00:13:46 ale znát přesně morfologii
    jednotlivých živočichů,
  • 00:13:49 kteří na útesu žili.
  • 00:13:51 Samozřejmě
    nemáme všechny informace
  • 00:13:54 potřebné k zhotovení modelů.
  • 00:13:56 To znamená,
    chybějí nám obvykle měkké části
  • 00:13:59 nebo neznáme přesně
    jejich barevnost.
  • 00:14:02 Tady potom využíváme
    analogie s dnešními organismy.
  • 00:14:05 Ve výjimečných případech se nám
    však zachovávají barevné vzory.
  • 00:14:10 Tady za mnou
    jsou modely živočichů - ostnokožců,
  • 00:14:15 patřících mezi takzvané lilijice,
  • 00:14:18 kteří obývali
    jádro korálového útesu.
  • 00:14:21 Žily tam také druhy,
    které měly stonek silný,
  • 00:14:25 jako je sloní chobot.
  • 00:15:02 Estetickou hodnotu
    hlavonožcových vápenců,
  • 00:15:05 s jakými jsme se setkali
    v lomu na Kosově,
  • 00:15:08 rozpoznali již stavitelé
    v době baroka.
  • 00:15:12 Využili je k výzdobě interiérů
  • 00:15:15 některých
    významných pražských památek,
  • 00:15:17 jako je třeba Chrám svatého Víta
    na Pražském hradě
  • 00:15:20 nebo Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    na Strahově.
  • 00:15:26 Zdá se to neuvěřitelné,
    ale svět dávno zaniklých moří
  • 00:15:29 nás obklopuje na každém kroku.
  • 00:15:33 Z vápenců se vyrábí cement a vápno.
  • 00:15:37 A odedávna sloužily
    také k dekoračním účelům.
  • 00:15:42 Jsme v Café Barrande, místě
    pravidelného setkávání geologů
  • 00:15:46 a přede mnou je barový pult
    zhotovený z hlavonožcových vápenců.
  • 00:16:06 Tak jako v Bavorsku
    existuje barokní cesta,
  • 00:16:10 nebo na Moravě stezky vinařů,
  • 00:16:13 tak i u nás existuje
    unikátní železnice,
  • 00:16:16 kterou bychom mohli nazvat
    trať hledačů trilobitů.
  • 00:16:20 Je to cesta
    do českých starších prvohor
  • 00:16:23 po stopách Joachima Barranda
  • 00:16:25 a může se jí vydat každý,
    kdo nastoupí do tohoto vlaku.
  • 00:17:11 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2014

Související