iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
25. 6. 2015
21:30 na ČT2

1 2 3 4 5

10 hlasů
10045
zhlédnutí

Druhý život Mistra Jana Husa 4

Ve víru politiky

Sotva byl upálen, už se jeho myšlenky využívaly a zneužívaly.

45 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Druhý život Mistra Jana Husa - Ve víru politiky

  • 00:00:24 Dokumentaristka Petra Nesvačilová
    a historik Pavel Helan zkoumají,
  • 00:00:29 jak se v dějinách měnil pohled
    na osobnost Jana Husa.
  • 00:00:33 V minulém díle nám zprostředkovali
  • 00:00:35 pohled na mistra Jana
    očima světa i Evropy.
  • 00:00:38 Nejvíce pozornosti věnovali Itálii,
  • 00:00:41 kde o Janu Husovi psali
    nejen básníci, ale i politici.
  • 00:00:45 Náš příběh začínáme
    na Staroměstském náměstí v Praze.
  • 00:00:50 Dnes je Husův pomník neodlučitelnou
    součástí Staroměstského náměstí.
  • 00:00:55 Avšak na začátku 80. let
    19. století tu ještě nestál.
  • 00:01:00 Zato tady stál víc než 200 let
  • 00:01:03 barokní sloup
    s Pannou Marií na vrcholu.
  • 00:01:06 Vznik Husova pomníku provázely
    dramatické události.
  • 00:01:10 A zdaleka nebylo na počátku jisté,
  • 00:01:12 že tady někdy tento pomník
    bude stát.
  • 00:01:15 Do diskusí se také od počátku
    zapojil Tomáš Garrigue Masaryk,
  • 00:01:19 budoucí prezident
    Československé republiky.
  • 00:01:21 Ten bude hrát v našem příběhu
    takovou klíčovou roli.
  • 00:01:25 V roce 1882,
    když Masaryk přišel do Prahy,
  • 00:01:29 tak přichází
    jako mimořádný profesor filozofie
  • 00:01:36 na nově zřízenou českou
    Karlo-Ferdinandovu univerzitu.
  • 00:01:44 V roce 1882 byla tehdejší
    Karlo-Ferdinandova univerzita
  • 00:01:49 tady v Praze rozdělena
    na dvě části - českou a německou.
  • 00:01:53 Tím aktem Češi získali
    vlastní univerzitu.
  • 00:01:57 Souviselo to jak s nacionalizací
    Čechů i Němců,
  • 00:02:02 tak se sílícím politickým
    a ekonomickým postavením
  • 00:02:05 české společnosti.
  • 00:02:11 Masaryk přichází už se svojí
    představou koncepce českých dějin.
  • 00:02:16 Tato koncepce českých dějin,
    která se line od husitství
  • 00:02:21 přes reformaci, přes obrozenectví,
    je potom jeho červenou linií,
  • 00:02:26 na které on staví
    i své politické přístupy.
  • 00:02:31 Nabízí hodnoty, to jsou jednak
    hodnoty demokracie, humanity,
  • 00:02:37 tohoto jeho konceptu,
    ale i hodnoty,
  • 00:02:40 za kterými stál Jan Hus,
    a to byl ten boj za pravdu.
  • 00:02:44 To je to, co si z něj Masaryk bere
    a předkládá české společnosti.
  • 00:02:58 Venkovští návštěvníci Prahy
    měli od 80. let 19. století
  • 00:03:03 tady dvě taková povinná
    poutní zastavení.
  • 00:03:06 Jedním z nich bylo Národní divadlo.
  • 00:03:09 Kromě jiného návštěvníky
    lákalo i foyer,
  • 00:03:12 kde jsou obrazy,
    na kterých je zobrazena
  • 00:03:14 taková mytická slavná minulost
    Čechů.
  • 00:03:21 Význam Národního divadla
    známe všichni ze školy,
  • 00:03:24 ale já jsem netušila,
  • 00:03:26 že druhým zastavením byla
    i Staroměstská radnice.
  • 00:03:35 Tady na Staroměstské radnici byl
    v roce 1885 umístěn Brožíkův obraz
  • 00:03:39 zobrazující kostnický koncil
    a odsouzení mistra Jana.
  • 00:03:43 Je to jedna z nejznámějších
    kodifikovaných podob
  • 00:03:47 tohoto procesu.
  • 00:03:51 To má ještě třeba kořeny
    v době romantismu a revoluce
  • 00:03:55 a bachovského absolutismu,
    kdy v této době byla
  • 00:03:59 některá témata vídeňskou politikou
    zakázána,
  • 00:04:05 takže když jste chtěli zobrazovat
    české dějiny,
  • 00:04:08 tak jste se tomu tak trošku
    jako vyhýbali,
  • 00:04:10 Husovi, Komenskému a Bílé hoře.
  • 00:04:12 Právě od 70. nebo 80. let nastalo
    uvolnění v těch tématech,
  • 00:04:16 a tudíž se samozřejmě
    to téma velmi nabízelo.
  • 00:04:20 Samozřejmě existovaly různé typy,
    jak mistra Jana zobrazit.
  • 00:04:25 A tohle je právě ten případ,
    který představuje mistra Jana Husa
  • 00:04:29 jako hrdinu, jako toho,
    kdo je v tom sám,
  • 00:04:32 v konfliktu s církevní mašinerií
    a s koncilem kostnickým.
  • 00:04:43 V 80. letech 19. století
    je dokončována
  • 00:04:48 i výzdoba Národního divadla.
  • 00:04:50 Má to nějaký vztah i třeba
    k tomuto Brožíkovu obrazu?
  • 00:04:54 Myslím, že můžeme jasně říci,
    že Národní divadlo je záležitost,
  • 00:04:58 která má být
    co nejméně kontroverzní,
  • 00:05:01 má být pro co největší množství
    lidu,
  • 00:05:04 má to opravdu skutečně být tak,
    aby do naší zlaté kapličky
  • 00:05:08 dorazil Franz Josef,
    takže naprosto nekonfliktní témata.
  • 00:05:25 Toto asi sám, Pavle,
    posoudíš, že...
  • 00:05:29 Rozhodně nekonfliktní téma
    v té době nebylo.
  • 00:05:33 Možná to souvisí s tím,
    že mladočeši odkaz
  • 00:05:37 mistra Jana Husa používají
    jednoznačně politicky.
  • 00:05:41 Je to, jestli ne
    jejich hlavní vlajková loď,
  • 00:05:43 tak rozhodně jedna z vlajkových
    lodí jejich historického odkazu,
  • 00:05:48 takže zatímco v Národním divadle
    to tak nebylo,
  • 00:05:51 tady měli mnohem větší prostor.
  • 00:05:54 Myslím si, že mladočeši pak nakonec
    obsadili pražský magistrát
  • 00:05:57 a byli poměrně radikální,
    i vůči Vídni se dost vymezovali.
  • 00:06:11 Obraz vyvolal mimořádný ohlas.
  • 00:06:13 Nevíme to zcela jistě,
    ale je pravděpodobné,
  • 00:06:16 že jej navštívil i profesor
    Tomáš Garrigue Masaryk.
  • 00:06:28 To já znám.
    To hráli v Obecné škole od Svěráka.
  • 00:06:31 Přesně tak.
  • 00:06:33 Je to kdysi velmi populární
    a Svěrákem zpopularizovaná
  • 00:06:37 píseň národní
    Na břehu Rýna hranice vzplála.
  • 00:06:42 Jejím autorem byl Karel Tůma,
    konkrétně napsal text v roce 1869.
  • 00:06:48 Napsal ho ve vězení.
  • 00:06:50 Ta píseň je dnešními slovy hitovka.
  • 00:06:53 Můžeme si ji zkusit zazpívat
    případně společně.
  • 00:06:56 Opakují se tam dost motivy,
    má to jednoduchou strukturu.
  • 00:07:01 -Pojďme to zkusit.
    -Dobře.
  • 00:07:07 ZPĚV
  • 00:07:09 Na břehu Rýna hranice vzplála.
  • 00:07:14 Na ní umírá dálné vlasti syn.
  • 00:07:21 A kolem něho mnichů fronta líná
  • 00:07:27 v prolhaném smíchu
    velebí svůj čin.
  • 00:07:34 A ty se tážeš,
    kdože v těch plamenech?
  • 00:07:40 Toť mistr Jan,
    bylť nejslavnější Čech.
  • 00:07:48 Někdy se velké věci
    rodí z malých.
  • 00:07:51 Například tento obrovský pomník,
    jeden z největších pomníků,
  • 00:07:56 vděčí za svůj vznik
    nebo podnět k tomu...
  • 00:07:59 Když zemský výbor vybíral
    významné osobnosti
  • 00:08:03 na dokončovanou budovu
    Muzea Království českého,
  • 00:08:08 dnešního Národního muzea,
  • 00:08:09 tak mezi ně nezařadil
    nejenom mistra Jana Husa.
  • 00:08:14 Hus byl pořád oficiálně kacíř,
    takže ho tedy vyškrtli.
  • 00:08:26 Připomeňme si, že do té doby
    české politické scéně dominovala
  • 00:08:31 Národní strana,
    takzvaní staročeši.
  • 00:08:34 Ovšem od nich se v roce 1874
    oddělilo
  • 00:08:37 radikální demokratické křídlo,
    takzvaní mladočeši,
  • 00:08:42 kteří propagovali český národní
    a zároveň liberální program
  • 00:08:46 a vymezovali se
    proti římskokatolické církvi
  • 00:08:49 i proti šlechtě.
  • 00:08:51 Okolo toho začal ohromný rozruch.
  • 00:08:55 Bylo to možná vůbec nejbouřlivější
    zasedání českého zemského sněmu.
  • 00:08:59 Teď se tedy samozřejmě hádali,
    vystupovaly jednotlivé osoby.
  • 00:09:04 Na jedné straně tedy
    zejména mladočeši radikální,
  • 00:09:07 kteří se dožadovali,
  • 00:09:09 že mistr Jan Hus musí být
    na Národním muzeu.
  • 00:09:23 A pak vystoupil třicetiletý mladý
    poslanec Karel Schwarzenberg,
  • 00:09:28 který pronesl řeč,
    na kterou se vzpomínalo
  • 00:09:31 většinou s rozhořčením ještě
    po dvaceti nebo třiceti letech.
  • 00:09:35 Citát Karla Schwarzenberga:
  • 00:09:38 Učení Husovu připadá vina
    za husitské války,
  • 00:09:41 za válku třicetiletou,
  • 00:09:43 vůbec za ony neblahé náboženské
    boje a rozboje,
  • 00:09:46 za ono neštěstí,
  • 00:09:48 které se následkem oněch nešvarů
    na náš národ sneslo.
  • 00:09:52 Husitské učení není nic jiného
    než komunismus 15. století.
  • 00:09:58 Husité bohužel zvrhli se brzy
    v tlupu lupičů a žhářů.
  • 00:10:07 Po Schwarzenbergově projevu
    však už radikálním mladočechům
  • 00:10:12 bylo málo pouhé umístění jména
    Jana Husa na budovu
  • 00:10:15 současného Národního muzea.
  • 00:10:21 Je zapotřebí postavit
    pořádný pomník,
  • 00:10:25 takže bleskurychle vzniká výzva,
  • 00:10:27 kterou podepisuje
    plno českých literátů,
  • 00:10:31 například Jan Neruda
    a Svatopluk Čech,
  • 00:10:34 plno herců z Národního divadla,
    a začíná veliká kampaň.
  • 00:10:40 V roce 1891 došlo na české
    politické scéně k zásadnímu otřesu.
  • 00:10:46 V březnových volbách
    mladočeská strana porazila
  • 00:10:50 dosavadního hegemona
    české politiky, staročechy.
  • 00:10:54 Mladočeši politiku radikalizují,
  • 00:10:58 vyhrocují ji národnostně
    a protiněmecky
  • 00:11:01 a jejich rétorika se nese
    na vlně historických tradic.
  • 00:11:04 Přitom hojně využívají
    i Husa a husitství.
  • 00:11:22 Mladočeši, staročeši.
    Dneska už docela zapomenuté pojmy.
  • 00:11:27 Nikdo už je nezná,
  • 00:11:29 ale na konci 19. století
    představoval jejich boj o moc
  • 00:11:33 základní osu
    českého politického života.
  • 00:11:40 V rámci 19. století nastalo období
    takzvaného pomníkového moru
  • 00:11:45 a bohužel se to nevyhnulo
    ani mistru Janu Husovi.
  • 00:11:49 Byl založen Spolek pro zbudování
    pomníku mistra Jana Husa.
  • 00:11:52 Proběhla první soutěž
    a začaly krejcarové sbírky.
  • 00:11:57 Tak jako jsme se skládali
    na Národní divadlo,
  • 00:11:59 jako jsme se skládali
    na obraz Václava Brožíka,
  • 00:12:02 tak jsme se také složili zespoda
    na tento pomník.
  • 00:12:06 Dokonce existovaly hospodské
    skupiny jako například U Fleků,
  • 00:12:09 které prováděly
    důslednou krejcarovou sbírku,
  • 00:12:12 která třeba během tří let
    vynesla tisíc zlatých.
  • 00:12:18 První soutěž proběhla v roce 1892,
    tu vyhrál Vilím Amort.
  • 00:12:22 Původně měl být pomník
    na Malém náměstí,
  • 00:12:25 ne na tom Velkém,
    dnešním Staroměstském.
  • 00:12:30 Vilím Amort vyhrál soutěž
    s takovou představou
  • 00:12:33 mistra Jana Husa,
  • 00:12:36 který skutečně káže
    a je ten Hus jako mravokárce,
  • 00:12:39 měl takové výrazné gesto
    do toho publika.
  • 00:12:43 Samozřejmě kolem něho pak byly
    důležité postavy pro husitství.
  • 00:12:47 Byla tam třeba postava
    Jiřího z Poděbrad,
  • 00:12:49 Jana Žižky nebo Prokopa Holého.
  • 00:12:52 Samozřejmě nad tím pak korunoval
    velký kalich.
  • 00:12:55 Řadu dalších let není otázka,
    jestli ten pomník bude nebo nebude,
  • 00:13:01 ale kde bude.
  • 00:13:02 Ohledně místa létaly různé návrhy.
  • 00:13:05 To při pomnících bývá vždycky,
    že fantazie pracuje.
  • 00:13:14 Postupně to všechno krystalizovalo
    ke dvěma místům.
  • 00:13:18 K Betlémskému náměstí
    a ke Staroměstskému náměstí.
  • 00:13:24 Do tohoto sporu vstupuje i Masaryk
    a vyslovuje svůj jasný názor.
  • 00:13:28 On je proti tomu,
    aby pomník mistra Jana Husa
  • 00:13:34 se postavil
    na Staroměstském náměstí,
  • 00:13:37 a myslí si, že vhodnější místo
    je náměstí Betlémské,
  • 00:13:41 protože si myslí,
  • 00:13:43 že to o hodně víc odpovídá
    životu Husovu.
  • 00:13:54 On se vysloví, on řekne,
    že by to bylo lepší tady.
  • 00:13:57 Že by se nějak přímo
    podle mého soudu zapojoval
  • 00:14:01 do šarvátek o pět metrů dál,
    o pět metrů nazpátek,
  • 00:14:04 to myslím,
    že u toho Masaryka není.
  • 00:14:10 Staroměstské náměstí by se hodilo,
    ale nejde to,
  • 00:14:13 protože je tam onen pomník,
    sloup Panny Marie Vítězné.
  • 00:14:18 A to nejde, to by byly dva veliké
    pomníky na jednom náměstí.
  • 00:14:22 To nejde, to nejde.
    To by nešlo.
  • 00:14:25 Tohle tabu porušili
    ne radikální mladočeši,
  • 00:14:28 ale komise složená
    z předních českých umělců.
  • 00:14:33 Tam byly skutečně čelné osobnosti
    architektury i sochařství,
  • 00:14:39 třeba Myslbek, Ženíšek,
    Zítek a další.
  • 00:14:46 Tihle, od kterých by se očekávalo,
    že budou opatrní,
  • 00:14:50 tak ti navrhli, že by ten sloup
    se mohl trošku odsunout,
  • 00:14:55 takže bylo rozhodnuto ano,
  • 00:14:58 pomník bude stát
    na Staroměstském náměstí.
  • 00:15:03 V roce 1896 vyšel Masarykův spis
    Jan Hus,
  • 00:15:07 ve kterém vyložil své pojetí
    české reformace.
  • 00:15:10 Hus vlastně přiváděl celý život,
    když si tak na to pomýšlím,
  • 00:15:15 Masaryka do různých konfliktů.
  • 00:15:19 V roce 1899
    při své univerzitní přednášce
  • 00:15:23 o praktické filozofii řekl,
    že mezi dvě nejvýznamnější postavy
  • 00:15:28 patří Kristus a Jan Hus,
    a připodobnil Jana Husa ke Kristu.
  • 00:15:34 Z toho vyplynula
    samozřejmě velká kontroverze.
  • 00:15:38 Vidíme v tom náznaky,
    že Masaryk se jednak rád
  • 00:15:42 zapojoval do kontroverzí
    a jednak že v mnoha
  • 00:15:46 těchto kontroverzích se postava
    Jana Husa objevovala.
  • 00:15:54 Zatímco v Praze probíhaly
    nekonečné spory o realizaci pomníku,
  • 00:15:58 venkov nezahálel,
    a tak se stalo,
  • 00:16:01 že první Husovy památníky
    byly postaveny mimo hlavní město.
  • 00:16:05 První pomník
    umístěný přímo na náměstí
  • 00:16:08 můžeme najít v Nové Pace.
  • 00:16:16 Ten nešťastný výrok Schwarzenbergův
  • 00:16:23 pochopitelně tady rozlítil
    tehdejšího starostu, mladočecha.
  • 00:16:26 Řekl, že když tohle říkají,
    tak na rynku postavíme Husa.
  • 00:16:36 Udělali velkou sbírku
  • 00:16:38 a taky se to nakonec povedlo
    a bylo to uskutečněno.
  • 00:16:44 Postavit tady pomník Jana Husa
    na náměstí
  • 00:16:47 vedle mariánského sloupu,
    vedle sochy Jana Nepomuckého,
  • 00:16:51 to musela ale být jasná provokace.
  • 00:16:54 Taky že byla,
    to bylo úplně jasné.
  • 00:16:57 Vezměte si, že Nová Paka
    byla významné poutní místo.
  • 00:17:01 Ta Panna Maria,
    to bylo něco úžasného.
  • 00:17:06 Ten pan děkan Josef Fiedler
    byl velice rozčílen.
  • 00:17:11 Říkal: Na náměstí před faru
    a mezi farní kostel
  • 00:17:16 svatého Mikuláše a panenku Marii
    postavit Husa,
  • 00:17:21 to je něco strašného.
  • 00:17:24 To jeho rozčílení bylo tak velké,
    že ihned týden po odhalení
  • 00:17:30 Husova pomníku zakázal tady
    veškerá procesí
  • 00:17:34 a zakázal
    i slavnou mariánskou pouť.
  • 00:17:43 On pan farář tehdejší se také
    choval dost radikálně poté,
  • 00:17:47 co ta socha byla postavena.
  • 00:17:49 Aby nemusel vidět Husa,
    tak to obešel takhle celé zadem
  • 00:17:55 a do kostela chodil zadním vchodem,
    aby Husa vůbec neviděl.
  • 00:17:58 Což tipuju,
    že je aspoň trojnásobná cesta.
  • 00:18:08 Pak byla další soutěž v roce 1899,
    probíhala až do roku 1901.
  • 00:18:12 Tu vyhrál Ladislav Šaloun.
  • 00:18:15 Ladislav Šaloun vyhrál soutěž
    s takovým tématem,
  • 00:18:19 které kritikové trošku sejmuli
    v tehdejším tisku,
  • 00:18:23 že to vypadá jako husitská opera.
  • 00:18:26 Hlavní postavou samozřejmě
    byl mistr Jan Hus,
  • 00:18:28 ale tentokrát skutečně
    jako mučedník.
  • 00:18:30 Byl přesně na kostnické hranici
    s kacířskou čepicí,
  • 00:18:35 takové odhalené rameno,
    byl tam opravdu připoután
  • 00:18:39 a pod tím byla velká skupina husitů
    a velká skupina exulantů
  • 00:18:43 v různých dramatických postojích.
  • 00:18:45 Konečná verze je až z roku 1910,
  • 00:18:48 kde se změnilo dost postavení
    mistra Jana Husa.
  • 00:18:51 Z mistra Jana Husa
    coby oběti nebo mučedníka
  • 00:18:53 se stane národní symbol.
  • 00:19:07 5. července 1903 se konala
    obrovská sláva,
  • 00:19:10 jak se klade základní kámen.
  • 00:19:12 Myslím si, že to byla po kladení
    základního kamene
  • 00:19:16 k Národnímu divadlu největší
    česká sláva před rokem 1914.
  • 00:19:21 Souviselo to s tím,
    že Hus měl být prezentován
  • 00:19:25 jako reprezentant národa,
    který se obrodil.
  • 00:19:29 Přesné odhady o počtu
    účastníků nemáme.
  • 00:19:32 Možná že se blížil 100 000.
  • 00:19:36 Hlavně ten průvod
    byl koncipován dokonale.
  • 00:19:40 První šli sokolové.
  • 00:19:42 Pak šli jednotliví starostové
    z celých Čech.
  • 00:19:46 Když byl projev,
    tak nakonec Edvard Grégr pravil,
  • 00:19:50 že je to výborné, že Hus se bude
    dívat na sochu Panny Marie,
  • 00:19:56 kterou tolik ctil.
  • 00:20:06 Od druhé poloviny 19. století
    vyšlo o Janu Husovi
  • 00:20:08 nezměrné množství knížek,
    ovšem v souvislosti
  • 00:20:11 s druhým životem Jana Husa
    bych zejména zdůraznil knížku
  • 00:20:16 Mistr Jan Hus
    na koncilu kostnickém,
  • 00:20:19 což je naprosté ideologické falzum,
    které se vydává za to,
  • 00:20:23 že je z pera Husova současníka
    Poggia Braccioliniho.
  • 00:20:28 U nás je asi nejrozšířenější vydání
    právě tohle z roku 1902
  • 00:20:32 s ilustracemi Alfonse Muchy
    a Jana Dědiny.
  • 00:20:37 Hus je tam prezentován
    jako zastánce velice moderních,
  • 00:20:41 progresivních reforem,
    například jako nepřítel celibátu.
  • 00:20:46 Ostatně podívejte se sama.
  • 00:20:48 Zejména na začátku 20. století
    však také vycházejí
  • 00:20:51 různé odborné publikace
    o Janu Husovi,
  • 00:20:54 ať už z pera Jana Sedláka,
    Václava Flajšhanse,
  • 00:20:58 který také vydává
    některé Husovy práce.
  • 00:21:01 V roce 1911 dokonce
    Česká akademie věd a umění
  • 00:21:05 vyhlásila soutěž o nejlepší spis
    o mistru Janovi.
  • 00:21:08 Tu soutěž vyhráli v roce 1918
  • 00:21:11 historici Vlastimil Kybal
    s Václavem Novotným.
  • 00:21:20 Zde v Národním divadle
    bylo v roce 1911 uvedeno
  • 00:21:23 historické drama Aloise Jiráska
    Jan Hus v režii Jaroslava Kvapila.
  • 00:21:29 Hlavní roli zahrál
    slavný herec Eduard Vojan.
  • 00:21:32 Ovšem ještě před premiérou
    hra byla podrobena cenzuře
  • 00:21:36 a autor musel některé pasáže
    upravit.
  • 00:21:54 Léta běžela a Husův pomník
    nebyl stále postaven.
  • 00:21:57 Práce na monumentu
    se nakonec ukázala být
  • 00:22:00 mnohem komplikovanější
    a náročnější,
  • 00:22:03 než se původně předpokládalo.
  • 00:22:08 Sám Ladislav Šaloun netušil,
    kolik času mu toto dílo zabere,
  • 00:22:12 a tak se termín instalace
    pořád posouval.
  • 00:22:21 Na rok 1915 bylo připravováno
  • 00:22:22 velkolepé slavnostní odhalení
    pomníku,
  • 00:22:25 které ovšem vadilo
    následníkovi trůnu
  • 00:22:28 Františku Ferdinandovi d'Este.
  • 00:22:30 Jeho kancelář napsala list
    českému místodržícímu
  • 00:22:34 Františkovi Thunovi, zda by
    nebylo možné tuto akci zakázat.
  • 00:22:39 V tomto smyslu mezi nimi probíhala
    i další korespondence
  • 00:22:43 a vlastně dnes už nezjistíme,
  • 00:22:46 jestli Ferdinand d'Este
    uznal argumenty knížete Thuna,
  • 00:22:50 že zakázání této akce by bylo
    krajně politicky nevhodné,
  • 00:22:54 protože přišel rok 1914
  • 00:22:58 a 28. června osudové výstřely
    v Sarajevu,
  • 00:23:02 které ukončily život
    následníka trůnu.
  • 00:23:06 V důsledku toho pak o měsíc
    později vypukla
  • 00:23:09 první světová válka
    a události dostaly další spád.
  • 00:23:20 Někteří z české společnosti
    od války očekávali skutečně
  • 00:23:23 vyřešení české otázky,
    vyřešení postavení českého národa.
  • 00:23:27 Jedním z nich byl T. G. Masaryk,
    který se v prosinci 1914 rozhodl,
  • 00:23:33 že odjede do zahraničí.
  • 00:23:36 Netušil, že jeho pobyt
    se protáhne na čtyři léta.
  • 00:23:40 Netušil, jaká cesta,
    jaký boj ho očekává
  • 00:23:44 a ve kterém bude muset přesvědčit
    hlavní představitele politiky
  • 00:23:49 dohodových vlád o tom,
    že Češi a Slováci mají oprávnění,
  • 00:23:55 mají právo na svůj samostatný stát.
  • 00:23:58 V souvislosti
    s Masarykovým vystoupením v Ženevě
  • 00:24:01 jsem si dovolil oslovit
  • 00:24:03 předsedu Besedy Slovan
    pana Jaroslava Havelku.
  • 00:24:06 Jedním z dokumentů Besedy Slovan
    je záznam o významných hostech.
  • 00:24:12 Velmi často vidíme v této knize
    záznam Tomáše Garrigua Masaryka
  • 00:24:19 při jeho přípravě
    na různá vystoupení,
  • 00:24:24 speciálně na oslavy 500letého
    výročí upálení Jana Husa.
  • 00:24:34 Když vypukla světová válka,
    tak už byla takzvaná glajcha.
  • 00:24:39 To znamená základní obrysy
    sochy stály.
  • 00:24:44 O velké slavnosti nemohla
    být ani řeč.
  • 00:24:48 Husitství a vzpomínky na husitství
    byly spíš za války
  • 00:24:52 válečnou cenzurou,
    válečnou diktaturou pronásledovány,
  • 00:24:57 ale pomník rozbourán nebyl.
  • 00:25:02 Nicméně byl tedy
    6. července 1915 otevřen,
  • 00:25:06 ale slavnost byla povolena
  • 00:25:09 jenom v komorních sálech
    Staroměstské radnice.
  • 00:25:17 I přesto,
    že tato slavnost byla zakázána,
  • 00:25:20 přijížděli mnozí lidé
    z různých vesnic a měst okolí Prahy
  • 00:25:24 a tajně kladli květiny na pomník.
  • 00:25:27 A mezi nimi nejvíce převládaly
    červené růže.
  • 00:25:36 První světová válka znamená
    naprostý předěl v přípravách
  • 00:25:40 na připomenutí upálení
    mistra Jana Husa.
  • 00:25:43 Zároveň dává té postavě
    jiný rozměr.
  • 00:25:49 Masaryk tohoto výročí
    jasně využívá pro prosazení
  • 00:25:55 programu nezávislého státu
    pro Čechy a Slováky.
  • 00:25:59 Masaryk zde uvedl:
  • 00:26:02 Bylo řečeno,
    že dějiny jsou soudcem,
  • 00:26:04 že jsou učitelem,
    dějiny jsou především povinností.
  • 00:26:10 Každý Čech znalý dějin svého národa
    se musí rozhodnout
  • 00:26:14 buď pro reformaci,
    nebo pro protireformaci,
  • 00:26:18 pro ideu českou,
    nebo pro ideu Rakouska,
  • 00:26:21 orgánu evropské protireformace
    a reakce.
  • 00:26:25 Hus, Žižka, Chelčický, Komenský
    jsou pro nás živoucím programem.
  • 00:26:31 Stůjtež v poznané pravdě.
    Braňte pravdy až do smrti.
  • 00:26:35 To je velké naučení Husovo
    a naučení z jeho života.
  • 00:26:45 To je ta deska připomínající
    Masarykovo vystoupení.
  • 00:26:48 Beseda Slovan obdržela tuto desku
    od místní protestantské církve.
  • 00:26:54 Tato oslava byla provedena
    v sále reformace v Ženevě.
  • 00:27:00 Tento sál dnes již neexistuje.
  • 00:27:03 A proto tato deska byla sejmuta
    z toho sálu,
  • 00:27:07 byla uložena ve sklepeních
    a potom nám byla předána
  • 00:27:11 a skončila zde
    jako velmi hezký historický doklad
  • 00:27:15 spojující českou
    a švýcarskou kulturu.
  • 00:27:30 Toto dílo, které je za mnou,
    je záležitost,
  • 00:27:33 kterou Alfons Mucha namaloval
    za první světové války,
  • 00:27:37 jak ho všichni dobře známe,
    a to je Slovanská epopej.
  • 00:27:40 Bylo to téma,
    které samozřejmě konvenovalo
  • 00:27:43 s dobou a s povzbuzením
    české národní otázky.
  • 00:27:46 Nás samozřejmě,
    protože jsme v dokumentu
  • 00:27:49 Druhý život mistra Jana Husa,
    zajímá především ten,
  • 00:27:52 který představuje mistra Jana Husa
  • 00:27:55 v kapli Betlémské
    při kázání v roce 1412.
  • 00:28:07 Alfons Mucha se nějakým způsobem
    identifikoval
  • 00:28:10 s odkazem mistra Jana Husa.
  • 00:28:11 Už od okamžiku,
    kdy začal na obrazech pracovat,
  • 00:28:14 tak tady byla velká vlna nesouhlasu
  • 00:28:16 v případě avantgardních
    a moderních umělců,
  • 00:28:19 kteří byli zásadně proti.
  • 00:28:20 Myslím si,
    že Alfons Mucha jako takový
  • 00:28:23 se mohl identifikovat s postavou
    mistra Jana Husa,
  • 00:28:28 že opravdu za pravdu je třeba
    i položit život
  • 00:28:32 nebo za to umění
    nebo za tu myšlenku.
  • 00:28:35 Mistr Jan Hus v životě
    a památkách českého lidu.
  • 00:28:40 Je taková zajímavá.
  • 00:28:42 Ona má tady
    i hezké grafické úpravy.
  • 00:28:46 -Má tady takových volných míst.
    -To není grafická úprava.
  • 00:28:49 Tohle je způsobeno cenzurou,
    protože v této publikaci
  • 00:28:53 v roce 1915 bylo
    na 23 cenzurních zásahů.
  • 00:28:57 -To právě způsobí
    pak tato volná místa. -Mezery.
  • 00:29:01 Ta knížka pak vyšla
    až po první světové válce
  • 00:29:04 už bez zabílených míst.
  • 00:29:24 Na konci roku 1918 tady stojí
    už Husův pomník.
  • 00:29:28 Zato tady už nestojí
    mariánský sloup,
  • 00:29:30 protože byl na podzim roku 1918
    zničen rozvášněným davem
  • 00:29:34 jako symbol katolického útlaku.
  • 00:29:40 Souviselo to
    s tehdejší takovou atmosférou,
  • 00:29:42 takovou revoluční atmosférou.
  • 00:29:44 Rezonovalo heslo Los von Rom,
    což znamená Pryč od Říma.
  • 00:29:48 Katolická církev byla vnímána
    jako spojenec Habsburků a Čechů
  • 00:29:50 nepřátelské Vídně.
  • 00:29:53 Ovšem mariánský sloup
    nebyl jedinou památkou,
  • 00:29:56 která v této atmosféře
    byla zničena.
  • 00:29:58 Bylo zničeno i mnoho dalších soch
    světců, zejména Jana Nepomuckého.
  • 00:30:07 Masaryk se v prosinci 1918
    vrací jako vítěz.
  • 00:30:11 Nikdo, a možná že ani on sám,
    to nepředpokládal,
  • 00:30:15 když odjížděl v prosinci 1914,
    že ten návrat bude tak slavný.
  • 00:30:20 Přijíždí do státu, kde už je
    zvolený aklamací prezidentem,
  • 00:30:25 kde má neuvěřitelnou reputaci.
  • 00:30:29 On přijíždí s tím,
    že se zastavuje v Táboře,
  • 00:30:35 zase velmi symbolicky,
    a říká Tábor je náš program.
  • 00:30:40 Předkládá svoji ideu
    českých dějin,
  • 00:30:45 vlastně ideu reformační,
    a domnívá se,
  • 00:30:50 že tyto jeho myšlenky budou
    velmi dobře a ochotně akceptovány
  • 00:30:55 v novém státě.
  • 00:30:59 ZPĚV
  • 00:31:01 Zdráv buď, Žižko, Huse Jene.
  • 00:31:04 Zdráv buď, Žižko, Huse Jene.
  • 00:31:08 Nepřátelé, nepřátelé,
  • 00:31:14 nepřátelé my budeme.
  • 00:31:17 Stůjme svorně v pevném šiku.
    Stůjme svorně v pevném šiku.
  • 00:31:26 Zdráv buď, otče,
    zdráv buď, otče.
  • 00:31:30 Zdráv buď, otče Masaryku.
  • 00:31:34 Zdráv buď, otče,
    zdráv buď, otče.
  • 00:31:38 Zdráv buď, otče Masaryku.
  • 00:31:51 V roce 1920 se od katolické církve
    odtrhla skupina reformních kněží,
  • 00:31:55 kteří založili vlastní církev,
    Církev československou.
  • 00:31:59 Jedná se o současnou
    Církev československou husitskou.
  • 00:32:03 Zakladatelé se přihlásili k odkazu
    mistra Jana Husa.
  • 00:32:07 Kromě toho i k odkazu
    Českých bratří,
  • 00:32:11 svatého Cyrila a Metoděje
    nebo Tomáše Garrigua Masaryka.
  • 00:32:15 Někteří z nich měli ambice
    stát se novou,
  • 00:32:18 jakousi státní
    československou církví
  • 00:32:21 a měli i podporu z nejvyšších
    státních československých míst.
  • 00:32:27 Postupem času si začali zakládat
    své vlastní kultovní budovy.
  • 00:32:32 Husovy sbory.
  • 00:32:39 Když jsem si prolistovala
    dobové populární noviny a časopisy,
  • 00:32:43 tak mě zaujalo,
    že se ani tak nepsalo
  • 00:32:45 o idejích této církve
    jako spíš o tom,
  • 00:32:48 že kněží nové církve se smějí ženit
    a legitimizovat své potomky.
  • 00:33:17 Nacházíme se v Bílkově vile.
  • 00:33:19 František Bílek se tématu
    mistr Jan Hus věnoval samozřejmě,
  • 00:33:23 nechci říci, že skoro celý život,
    ale rozhodně můžeme tuto postavu
  • 00:33:27 ještě zahlédnout na pomníku
    v Táboře, v Kolíně
  • 00:33:31 a samozřejmě v rámci velkého
    národního pomníku na Bílou horu,
  • 00:33:36 který zůstal bohužel
    jenom v plánech,
  • 00:33:38 tak i tam můžeme hořící postavu
    mistra Jana Husa zahlédnout.
  • 00:33:42 Právě toto téma
    a určitá nonkomformnost
  • 00:33:46 a hledání a nějaká syntéza
    náboženství později pak oslovila
  • 00:33:50 nově vzniklou
    Československou církev.
  • 00:33:57 František Bílek vytušil
    svůj prostor a možnost,
  • 00:33:59 protože kromě toho,
    že to byl mystik,
  • 00:34:02 tak samozřejmě velmi dobře
    si některé věci dokázal spočítat,
  • 00:34:05 a proto své služby nabídl
    této církvi.
  • 00:34:08 Často se právě v husitských sborech
    můžeme setkávat s jeho dílem.
  • 00:34:16 Právě tady v Nové Pace
    jsme našli zajímavý doklad toho,
  • 00:34:20 že Československá církev navázala
    nejen na odkaz Jana Husa,
  • 00:34:24 Komenského, ale hlásila se
    i k odkazu tehdejšího prezidenta
  • 00:34:28 Tomáše Garrigua Masaryka.
  • 00:34:30 Vevnitř v Husově sboru
    můžeme najít vitráže,
  • 00:34:33 na kterých je zobrazen Žižka,
    Hus, Komenský,
  • 00:34:37 ale právě vedle nich také
    Tomáš Garrigue Masaryk.
  • 00:34:44 A unikátní je to,
    že na rozdíl od toho,
  • 00:34:47 že tady byly dvě Masarykovy sochy,
    jedna zbořená, postavená 1938,
  • 00:34:52 a 1948 druhá, obě vydržely,
    dokážete si představit, jak dlouho,
  • 00:34:58 ale ty vitráže v Husově sboru
    s Masarykovým portrétem
  • 00:35:03 přežily oba tyto neblahé režimy.
  • 00:35:17 Jeden z dominantních
    českých světců,
  • 00:35:20 dominantní postava
    je Jan Nepomucký.
  • 00:35:22 Do tohoto hájemství,
    jestli to tak mohu nazvat,
  • 00:35:26 vstupuje v druhé polovině
    19. století výrazně
  • 00:35:29 postava Jana Husa.
  • 00:35:32 Náhle stojí proti sobě
    jako mučedníci,
  • 00:35:35 jako, řekněme,
    i bojovníci za pravdu.
  • 00:35:39 My si to tady vlastně můžeme
    ukázat přímo na místě,
  • 00:35:42 kde stojí Jan Nepomucký
    a mistr Jan Hus
  • 00:35:45 už od 19. století...
  • 00:35:47 Na jednom náměstí.
  • 00:35:49 Na jednom náměstí
    takřka výsměšně proti sobě.
  • 00:35:51 Když se začíná spontánně slavit
    svátek Jana Husa od roku 1919,
  • 00:35:57 tak se na mnoha shromážděních
    na těchto akcích
  • 00:36:00 objevuje požadavek na zrušení
    svátku Jana Nepomuckého,
  • 00:36:05 že tento světec nepřísluší
    české společnosti,
  • 00:36:10 a naopak začínají rezonovat
    takové teze
  • 00:36:14 jako odčinění Bílé hory,
    300 let utrpení.
  • 00:36:18 A to je symbolizováno právě
    i tímto světcem Janem Nepomuckým.
  • 00:36:22 A to tím spíš,
    že i po vzniku Československa
  • 00:36:25 se 16. květen, svátek Jana
    Nepomuckého, slaví stále.
  • 00:36:28 Stále slaví,
  • 00:36:29 ale tlak na uzákonění svátku
    mistra Jana Husa je velmi silný.
  • 00:36:35 Je samozřejmě podporován
    nejvyššími autoritami.
  • 00:36:38 Nejvyšší autoritou je
    T. G. Masaryk, prezident.
  • 00:36:42 A tak se už od roku 1923
    začíná negociovat zákon
  • 00:36:48 o ustanovení svátku
    mistra Jana Husa.
  • 00:36:57 V roce 1925 vznikl velký spor
    o interpretaci
  • 00:37:00 osobnosti mistra Jana Husa,
    který byl v české společnosti
  • 00:37:03 vnímán zejména jako náboženský
    reformátor a myslitel.
  • 00:37:06 V dubnu 1925
    vstoupil v platnost zákon,
  • 00:37:10 který ustavoval 6. červenec
  • 00:37:13 jako památný den
    a den pracovního klidu.
  • 00:37:16 V odůvodnění bylo zdůrazněno,
  • 00:37:19 že Jan Hus se zasloužil
    o český národ, jazyk a literaturu.
  • 00:37:24 Tím byla vyzdvižena
    Husova národní role
  • 00:37:27 a trošku potlačena ta role
    církevního reformátora.
  • 00:37:30 Ovšem i tak byla připravena půda
    pro konflikt s Vatikánem,
  • 00:37:34 který tehdy jednoznačně Husa vnímal
    jako kacíře
  • 00:37:37 a tento zákon víceméně
    jako nepřátelský akt.
  • 00:37:41 A velkolepé oslavy byly v Praze,
    v Čechách i na Moravě,
  • 00:37:45 méně už na Slovensku
    a na Podkarpatské Rusi.
  • 00:37:58 Já myslím,
    že ten nejdůležitější bod aféry,
  • 00:38:02 který ji vyhrotil,
    bylo rozhodnutí prezidenta Masaryka
  • 00:38:06 vyvěsit na Pražský hrad
    na místo prezidentské standarty
  • 00:38:13 prapor s husitským kalichem.
  • 00:38:15 To myslím,
    že byl v podstatě
  • 00:38:18 Masarykův úmysl
    jednoznačně tu situaci vyhrotit.
  • 00:38:28 Podle vzpomínek
    Masarykova tajemníka
  • 00:38:31 byl prezident ve vynikající náladě,
    hrál na klavír,
  • 00:38:34 zpíval husitské písně
    a tančil americký tanec cakewalk.
  • 00:38:48 Zde v Arcibiskupském paláci
    v první polovině 20. let
  • 00:38:52 20. století sídlil
    i papežský nuncius,
  • 00:38:54 tedy zástupce Svatého stolce
    v Československu.
  • 00:38:58 Pavle, tedy Vatikán oslavy vnímal
    jako urážku všech katolíků.
  • 00:39:03 Já jsem se dočetla,
    že jeho reakce byla okamžitá,
  • 00:39:07 že Prahu dokonce opustil
    papežský nuncius Francesco Marmaggi
  • 00:39:12 právě jako protest
    na tyto události.
  • 00:39:16 To znamenalo přerušení
    diplomatických vztahů
  • 00:39:18 s papežským stolcem.
  • 00:39:26 Ono to asi má naprostou kontinuitu.
  • 00:39:30 Masaryk se vlastně snaží
    české společnosti předkládat Husa
  • 00:39:36 s jeho hodnotami celou dobu
  • 00:39:38 a domnívá se,
    že jsou to dobré hodnoty,
  • 00:39:41 že by se na tom
    ten stát mohl postavit.
  • 00:39:44 A trošku možná nebere ohled
    na to,
  • 00:39:48 že to pro mnohé nefunguje,
    protože Masaryk je bojovník
  • 00:39:53 a prosazoval si vlastně celou dobu
    svoji politickou vůli,
  • 00:39:59 ale také se domnívá,
    že morální hodnoty,
  • 00:40:04 které předkládá Hus,
    předkládá on, jsou správné.
  • 00:40:15 V roce 1926 byly husovské oslavy
    spojeny s všesokolským sletem
  • 00:40:20 a Vatikán je opět hodnotil
    velice negativně.
  • 00:40:24 Dokonce díky zásahu
    vatikánské diplomacie
  • 00:40:27 na tyto oslavy nepřijela
    většina zahraničních delegací.
  • 00:40:31 Je určitou kuriozitou,
    že třeba se uvažovalo
  • 00:40:34 o příjezdu italské delegace
    včetně tehdejšího předsedy vlády
  • 00:40:37 Benita Mussoliniho,
    samozřejmě ani ta nepřijela.
  • 00:40:47 V roce 1927 už Československo
  • 00:40:50 svátek Jana Husa
    slaví velmi opatrně,
  • 00:40:53 takže pak na zasedání kardinálů
    ve Vatikánu už to je hodnoceno
  • 00:40:58 jako ano, československá vláda
    udělala maximum
  • 00:41:01 a můžeme otevřít jednání
    po červenci 1927.
  • 00:41:06 Z jiných dokumentů
    československé provenience vyplývá,
  • 00:41:11 že vláda anebo oficiální činitelé
    se snaží i dávat najevo
  • 00:41:17 vůči vatikánským představitelům,
    že stejně okázale,
  • 00:41:23 jako byl slaven v roce 1925
    Jan Hus,
  • 00:41:27 bude slaven svatý Václav
    v roce 1929,
  • 00:41:31 což si myslím,
    že je také jedna z důležitých věcí,
  • 00:41:35 která s tímto naším tématem
    souvisí.
  • 00:41:46 Je dost možné,
    že nálady negativní
  • 00:41:50 většiny nekatolického obyvatelstva
    spojené se spory se stát snažil
  • 00:41:55 vyřešit okázalým uspořádáním
  • 00:41:58 milénia svatého Václava
    v roce 1929.
  • 00:42:03 Oslavy proběhly za účasti
    státních orgánů včetně armády
  • 00:42:07 nebo prezidenta republiky Masaryka,
  • 00:42:10 který ostatně věnoval také
    značnou finanční částku
  • 00:42:13 na vznikající velkofilm
    o svatém Václavovi.
  • 00:42:16 Těchto oslav se zúčastnilo
    na čtvrt milionu lidí.
  • 00:42:29 Jestliže si položíme otázku,
    zda Masarykova koncepce
  • 00:42:32 českých dějin našla uplatnění
    nebo našla ohlas,
  • 00:42:38 rezonanci v Československu,
    v české společnosti,
  • 00:42:43 tak oslavy Jana Husa,
    samotná postava Jana Husa
  • 00:42:48 spíš budila kontroverzi,
    a prosazování Jana Husa
  • 00:42:53 tím pádem nemuselo být úplně
    šťastné nebo úplně rozumné,
  • 00:43:00 pokud chtěl najít
    nějakou sjednocující myšlenku,
  • 00:43:04 na které by se vytvořila
    československá státní identita.
  • 00:43:10 Ale můžu k tomu říci B,
  • 00:43:14 že když se ten stát dostal
    do ohrožení,
  • 00:43:18 tak česká společnost
    se úplně intuitivně a spontánně
  • 00:43:23 zase začala k mistru Janu Husovi
    hlásit.
  • 00:43:28 A jeho jméno začala používat.
  • 00:43:31 Teď myslím tím třeba
    tu symboliku husovskou
  • 00:43:36 ve 30. letech nebo koncem 30. let,
  • 00:43:39 období mnichovské krize
    nebo za druhé světové války.
  • 00:43:43 A náhle ten Hus zase začíná být
  • 00:43:45 pro českou společnost
    důležitým symbolem.
  • 00:43:56 Nedlouho po vzniku protektorátu
  • 00:43:58 byly okázale slaveny
    Hitlerovy padesátiny.
  • 00:44:01 České obyvatelstvo
    tento svátek bojkotovalo.
  • 00:44:04 A jako vyjádření tichého protestu
    přicházeli k pomníku Jana Husa
  • 00:44:08 a kladli k němu květiny.
  • 00:44:10 A tak to byl opět Jan Hus,
    který národ spojoval.
  • 00:44:16 Jeho obraz však čekají
    ještě mnohé proměny.
  • 00:44:19 Moderní média navíc poskytují
    nové prostředky
  • 00:44:22 pro mediální manipulace
    a ty se nevyhnou ani mistru Janovi.
  • 00:44:58 Skryté titulky: Věra Kotlínová
    Česká televize, 2015

Související